Periodikum ALTO Viewer

1

2. listopadu 1907. Císlo 303.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 3.

4 article

nění nikdy se neskado skulkem. Za to však nový celní žarií přijat rakouským parlamenlem a na jeho zá- kladě uzavřeny r. 1906 s cizími státy nové obchodní smšcuvy, platící až do r. 1917. V Uhrách, jak známe byl v tu dobu stav neparlameniný a nový celní tarii i obchodní srlouvy provedeny tam bar. Fejérváren pouhým vládním nařízením, které teprve později vlá- dou koaličnou uzákoněno cestou ústavní. Celní tari přijat však uherským parlamentem jako samoslatný tarif uherský a tím učiněn prvý krok ke zrušení star obchodní a celní jednoty rakousko-uherské, místo níž dle nejnovějšího vyrovnání Beck-Weckerlova vstupuje obchodní smlouva, jíž se uznává slát- ní samoslatnost Uher naproti Rakousku Z novot vyrovnání Körber-Szellova sluší uvésli zrušení uhenkké dopravní daně za plavbu po Dunaji zvýšení režijního celního pnušálu pro Rakousko, opatření proti dvojímu zdanění rakouských komisio- nářských skladů v Uhrách, začež se Uhrám slíbilo osvobození uherských státních papírů od kuponové daně v Rakousku a povinně placení zlatem. Vyrovnaci výbor rakouského parlamentu počal sice Körbrovy vyrovnací předlohy projednávati, dl svého však neukončil. Když pak nový uherský ministr obchodu, Fr. Košut, maje na to panovníkovo zmoc- nění, společný rakousko-uherský celní tarií předložil r. 1906 uherské sněmovně jako a utonomný tarii uherský, odvolal nový šef rakouského kabinetu, bar. Beck, všechny vyrovnací předlohy Körbrovy a dne 9. září 1906 zabájil nové vyjednávání s drem Wekerlem; jež dne 8. října 1907 zakončeno z ná- mou dohodou.

Beck Körber Szellův Körbrův Košut Uhry Rakousko Dunaj Francie Körbrův

5 title

Slovenský vlastenec, suspendovaný farář

6 article Andrej Hlinka mezi náni

Andrej Hlinka mezi náni Mě srdce krvácl a hruď se třese když znicen mysli teha vapominár a duch můj bloudi v bolesti tvých lese ty lide slovenský, jejž rád tak máme Adolf Heyduk.

Hlinka Heyduk

7 article

... Bylo to koncem listopadu a počátkem prosince loňského roku, když se zaťatou pěst a vzbouřenou žlučí čtli jsme zprávy z ruž o m berského procesu, této nejpodlejší ju- stiční vraždy, jaká kdy na širém světě spáchána. S utajeným dechem sledovali jsme neslýchany způsob výslechu sudího, maďarona Chudov- szkyho; ale naproti tomu s radostnou mysl čtli jsme hrdé, důstojné odpovědi hlavního ob- žalovaného, neoblomného slovenského vlastenee Ondřeje Hlinky, jenž tklivým klidem svým a odhodlaností všechno posluchačstvo v soudní síni rozplakal a před závěrem přelíčení na své obhájení pronesl: „Nechtěl jsem vůbec mluviti. noboť vím, že škoda slov. Ale vím také, že nejen slovenský lid, nýbrz i bratří naši, Čechové a jiní Slova- né, hledi s úžasem na utrpení naše a mohli by se domnívati, že mlčí- me, protože jsme byli umlčeni... Drakonickým rozsudkem ze dne 6. prosin- ce byli ztrestáni pak hlavní „buřiči“ proti Mada- rům: Hlinka dvouletým státním vězením, dr Šrobár ročním vězením a řada dalších (Jan ček, Greguš, Cheben, Tomík) 4—6 měsíci a ve likými pokutami. Brutální justice maďarská vztý čila oním rozsudkem novou řadu křížů na Kal- varii slovenské, ale zpupnou persekucí nedoei lila utlačení slovenského lidu; naopak vzpružil uvědomění a touhu po svobodě, ozývající s nyní veškerým lidem slovenským tím mocněji. Rozsudek nad ružomberským farářen Hlinkou vynesen byl právě v době, kdy obě- tavý kněz z peněz svých a peněz farníků budo- val chrám v rodné obci své Černové. Ale již dříve, než jej úplně dohotovil, sesadil jej biskup Parvy, zločinec usvědčený ze smilstva proti přírodě, a suspendoval jej.

Hlinka Čecho Šrobár Jan čeka Greguš Cheben Tomík Mada Kala

8 article

Ilinka ani Šrobár nenastoupili dosud svůj trest, protože se odvolali k nejvyššímu soudu. kde ještě není o osudech jejich rozhodnuto. Ale pastoupili pouť po českých zemích, po Moravě a u nás, aby slovy nejvěrohodnější- mi vyprávěli nám o všech těch útis- cích slovenského lidu. A zatím, ce přednášeli po městech moravských, všude na- smírně víláni a zdraveni, vykonal bisku Parvy nový akt pomsty: Poslal své kně- ze, aby Hlinkův chrám vysvětili, bez vědomia přítomnosti jeho budovatele. Sám neměl odvahy tak učiniti, znaje rozhořčení lidu slovenského proti sobě pro pronásledování Hlinkovo. A tak proti vůli lidu, za asistence 16 četn!- ků přišli kněžští zřízenci bisku- pa Parvya, aby posvětili ehrám. Ale znesvětili ho strašným způsobem, hrůzným krve- proliíím, potoky slovenské krve a šestnácti ži- voty osadniků!! = V šilonství vyskočil z vlaku. Z Berlina 31. října. Uherský nadperučík Belell, jenž se vracel ze zolavené od Cách, skočil včera nedaleko Elher- feldu v návalu šílenství s okna rychlovlaku a zrani se smrtelně. Jeho choť pozorovala v tom okamžiku u druhého okna elberfeldskou visutou dráhu. = Mormonští misionáli v Evropě. Z Londý- na, 1. listopadu. Američlí Mormoni zahajují nyní propagandu na staré pevnině. Dle zprávy „Centrai Newa“ přijelo na dopravním parníku „Celtic“ de Anglie mnoho misionářů mormonských, kteří tvořil většinu cestujících salonních kabin. Sedmnáct z nicl hodlá se odebrati do Německa přes to, že je tam mormonismus zakázán, jiní budou působiti v Angli a dva jedou do jižni Afriky = Zemětlesením zničené město. Z Petro hraču, 1. listopadu. (Spb. Ag.) Na dotazy u něko- lika středasijských zpravodajů po kalastrofě v bu charském Karadagu došly zprávy, jež si odporují.

Šrobár Hlinkův Parvya Belell Centrai Newa Petro Morava Berlín Cáchy Elhry Evropa Londý Anglie Německo Angl Afrika Celtic Aga

9 article

Ze Samarkandu oznamují pověst, že Karadag a sou- sední zimní obytná stavení kočovníků jsou zničena Počet obělí se udává nestejně. V některých zprávách se mluví o 400 nebo 500, v jiných o 1200, ba o 15.000 mrtvých. Zprávy z Nové Buchary praví, že bylo zni- čeno 600 dvorů a 200 osob zahynulo. Emir, který se zachránil, zaslal prý obyvatelivu pomoc. V Samar- kandu trvají záchvěvy země dále. — Z Petro- hradu, 31. října. O hrozné kalastrofě, kterou bylo zničeno měslo Karadag. při čemž zahynulo na 15.000 oseb v ssulinách, sdělují se některé podrobnosti. Zdá se, že zemětřesení bylo spojeno s výbuchem sopky, ježto celé okolí jest napl- něno popelem a hnědým kouřem. Dle všeho bylo měslo vystavěno na krateru vyhaslé sopky, která se znovu otevřela a výbu- chem bylo město vyhozeno do povětři Posud nebylo zjištěno, zdali se kromě guvernéra a jeho malky někdo z obyvatelstva zachránil. Ruská vláda natidila všemožná opatření, aby se těm, kdož snad unikli záhubě, dostalo podpory a aby byi zjištěn rozsah kalastrofy. — Komik zmizel. Z Nověho Yorku, 31 Hjna. Nejpopulárnější komik nowoyrský Raymond Hilchnok od včerejška zmízel. Soudí se, že budla spáchal sebevraždu, nebo uprchl do Evropy, poně- vadž proti němu bylo zavedeno soudní řízení pro ne- mravné činy — Kapilání ztroskotané lodi. Z Paříže, 1. fi na. „Pelit Joumal přináší zprávu, která budí jisté vzrušení. Objevil se toliž opět kapitán Mauger, velile pancérové lodi „Chanzy“, jež e před časem ztro- skotala u Šanchaje. Sdělovalo se, že kapitán při auto- mobilovém neštěstí zahynul. Dle zprávy řečeného listu přibyl prý kapitán do Paříže a představil se ministru námolnictva. Prohlásil, že byl při automo- bilové nehodě zraněn a zirávil několik měsíců v ne- mocnici. Bude nyn postaven před námořní soud.

Emir Hilchnok Mauger Samarkand Karadag Nová Buchara Nově York 31 Hjn Evropa Paříž Petrahrad

10 article

Děsný zločin, volající o pomstu, nesmírně vzrušil celou evropskou veřejnost a marny jsou podlé zprávy maďarského ti- sku, který si přispíšil hledat intelektuálního pů- vodce a honem ukázal — na Hlinku. „Ten bouřil lid! Hlinka je vrahem, Hlinkovo símě vzrostlo! Celý svět arci žasne nad tou prane- stoudnou lží maďarského tisku, věda dobře, že prolitou krvi sloven- ského lidu v Černové potřisněny jsou ruce bískupa Parvya a maďarské vlády! Ale stůjtež zde ještě slova samotného Andreje Hlinky, od včerejška prodlévajícího mozi námi a dnešního dne řečníka na schůzi žofinské. Slovenský host náš, „suspendovaný farár“ muž milého zjevu, čtyřicátník (v Černové 1864) po třinácte let farář ružomberský, vyprávěl nám o „krvavé posviaeke kostola v rodnej vesničke“ Od 17. října t. r. meškal na Moravě, kde v Kroměříži, Olomůci a dne 29. října v Strážnie pořádal přednášky o „kulturních poměrech na Slovensku“. Missii tu konal z vlasteneckého na dšeni, aby u bratří Čechů probudil a posílil lá sku k utiskovaným Slovákům. „Sme bratia — milujme sa bez podmien ky“, hlásal jsem dle slov Hvězdoslavových. Posviacka mnou vystavoného kostola mala sa diať dňa 4. řijna, zatým 13. října. Ja som hral pri tom zástoj passívny. Ja moje prednášky po Morave prekladal som z týždňa na týžden. len aby som svojou osobnou pritomnosťou míer- nil l'ud. Posviacku ustálili už vtedy, keď som já bol na Morave. O posvineke dozvedel som s až v Olomúci z listu dekána. Prednášky ozná- mene som přetrhnůť nemohol, nechcel. L'uds vysviacku želal, poneváč myslel, že týmto sviatočným úkonem prestane napnutost medzi mnou a biskupem. L'ud za odmenu tých vel- kých obetí 80.000 korun nežiadal nič iného, len provedenia mojho kanoničného processu. Bo jak ja, tak i l'ud moj je úplne presvědčený o mojej nevinnosti.

Hlinka Hlinkův Čecho Slovák Hvězdoslavový Moravus L uds Morava Kroměříž Olomůce Slovensko

11 article

L'ud žiadal za odmenu moju rohabilitaciu. — Biskup sa spieral, biskup so mnou vyjedná- vať nechcel, biskup počůval na nenávidenéhoa zlostného administratora Fischera, mojho nepria- tela osobného. Následovne mravným vrahom slovenského národa neni nik iný, ako maďaronskou vládou natisnutý biskup: Alexander Párvy. Nk iný, len tento zapričinil rozruch v Ružomberku zamiešaním sa do našej národnej politoky. Po volbách roku 1906 dňa 30. dubna na- stalo ticho a mier, ktorý trval do tých čins, po- kial ma biskup na udania nepriatelov cirkve utlačatelov Slovenského T'udu úradu nepozbavil obídením cíikevních statátov a zákonov. Alexander Párvy, biskup má na svojom svedomi čistů a nevinnu krev slovensků. On spojil sa s vraham Slovákov, jeho medaitko kaplan Fischer vírhnul do tichého l'udu. Sodpovednosk pred historiou za tento zločin týchto tlačí.

Fischer Alexander Ružomberok

12 article

Nie menej podlá lož je, že já utiekol son pred trestom. Ja žiadneho trestu nemám, b mojružomberský trest není pravo platne zakončený, on je ešte u naj vyššieho sůdu. Ja ako nebál som sa pree rokom z Oravi rovno pred bodáky žandárske podobne učinil by som bol i dnes, keďby bol predvidal toto hromadne prelievanie krve; já som pastier mójho Tudu i bol by vďačne dal život svoj za stado svoje. Pred rokom šiel som otevreným čelom pred četnikov a súd Chudov- ského, šiel som do väzeniá medzi vrahov a zlo- čineov. Pojdem aj dnes ako náhle pride tomu čas, ba som presvedčený, že týmto polisnem pravdu ludu mojho. Ja mnoho som pracoval za moj l'ud na poli eirkovnom, spelečenskom politickom. Ale všetku tůto moju čin- nost zatemnil by moj útek a moja zbabelosť. Viac za mojlud ne- možem dať ako celé moje imanié a mojů dvojročnů slobodu. A done- siem tůto obeť s radostóu. Ja chcem byť anathemou za bratov mojich. Ja viem, že všetka moja práca ostala by jalovou, kedby som pred trestom ušiekal; neutečiem nikdy. Ja ne- utečiem, trebárs ma zajtrá na šibe- nicu odsůdite, pöjdem ajta spieva- júc, bo viem, že sloboda l'udu vyža- duje obete.

13 article

Dnešního večera uslyší česká veřejnost hrdinného a pronásledovaného tohoto muže bude míti příležitost osvědčiti mu, že poslán jeho, s nímž vydal se na pouť po městech če- ských, v srdci českého království nebylo man Už včerejší příjezd Hlinkův do Prahy způ sobil rozruch. V ranních hodinách včerejšího dne v průvodu Jóžy Uprky a prof. Kolíska přijel na nádraží společnosti státní dráhy a uvílán byl vel- mi srdečně zvláštní delegací, pány prof. Tábor ským, drem. Krajíčkem, Langem, Rotnáglem velmi četným studentstvem a pozdraven bourli- vým „Na zdar“. Po krátkém odpočinku v hotel „u černého koně“, odjel farář Hlinka na Král. Vinohrady, kde sloužil v kostele sv. Ludmily mši. Odtud odjel O. Hlinka do pavilonu „Ma- nes“, kdež byl uvítán pp. prof. Kotěrou a Sten- zlem. Po prohlídce výstavy odjel na Hradčan a byl přijat u kardinála knížete arcibiskupa bar. Skrbenského. V po- ledne byl farář Hlinka při společném obědu v „Domácnosti“. Na počest jeho uspořádán byl v Národním domě vinohradském péčí akad. ma líře Kalvody, přátelský večírek po představení v Národním divadle, kam přibyl v průvodu prof. Kolíska z Brna, prof. Táborského a p. Úr- bana. Byl uveden do přízemní lože, kde ho za nepřítomnosti ředitele G. Schmoranza uvílal vrchní režisér J. Kvapil. Hlinka byl ovšem stře- dem všeobecné pozornosti. — Dnes o 10. hod. dopol. zavítá O. Hlinka do místností Spolku če- ských žurnalistů v Jungmannově třídě, o 11 hod. odjede na staroměstskou radnici, odtud do Národní rady. ným.

Hlinkův Uprka profesor Kolísek Krajíček Lang Rotnágl Hlinka Král svatý . Ludmila O Hlinka Kotěra Sten Skrbenský Kalvoda Táborský Úr G Schmoranzo J Kvapil Praha Tábor Ma Hradčany Brno Jungmannův třída národní dům národní divadlo spolek če

14 title

K úmrti dra. Em. Engla.

15 article Redakce »Národních Listů« došly tyto projev

Redakce »Národních Listů« došly tyto projev soustrasti: Nad ztrátou dlouholetěho našeho člena a vzáe ného českého muže, vysoce váženého pana MUDra Em. Engla, Ulumočí řemeslnicko-živnostenská besed v Benešově hluboký žal. F. Veselý, předseda benedy. Z Hradce Králově. Nad úmrtím všeobecně vá ženého českého politika a neohroženého bojovníka za práva českého národa, pana MUDra. Emanuela Engla, vyslovoje nejhlubší soustrast Okresní výboe v lIradci Králové. Za okresního starostu dr. Ulrich- Soustrastné projevy písemné a telegrafické nad úmrtím dra. Engla zaslali Výkonnému výboru Klubu národní strany svobodomyslné v Praze: Ob chodní a živnostenská komora v Praze, Josef Engel- mann v Karlíně, Nové obchodní gremium král. bl města Prahy, hrabě Deym v Sudoměřicích, Okresní výbor v Písku, prof. dr. Lad. Haškovec, posl. dr Karel Schücker ve Vídni, posl. Posselt, posl. Roman- czuk jménem ruského (ukrajinského) klubu ve Vídni

Mudra F Veselá Engl doktor Ulrich Engel Deym profesor Lada Schücker Posselt Roman Benešov Hradec Králov lIradce Králové Karlín Praha Sudoměřice Písek Vídeň Ulumočit řemeslnickýživnostenský beseda český národ klub národní strana svobodomyslný v Praga živnostenský komora v Praga okresní výbor

16 article

Jiří kníže Lobkovic, Svaz sociálně-demokratických poslanců ve Vídni, K. Prášek jménem Klubu česk strany agrární ve Vídni, říšský posl. inž. Neumann na Smíchově, posl. Rozkošný, univ. prof. a posl. R ryt. Jaksch, posl. Jos. Dürich, Karel Ježek, architekt a stavitel, posl. Lecher, Okresní výbor v Roudniei n. Lab., Okresní výbor v Blovicích, Okresní výbor ve Slaném, Okresní výbor v Březnici. Okresní výbor v Nymburce, Okresní výbor v Rakovníku, Okresní výbor v Hluboké, Obecní úřad v Chrudimi, Obchodní gremium na Král. Vinohradech, Místní odbor národní jednoty česko židovské pro Král. Vinohrady a okolí, posl. Ivan Hribar, posl. JUDr. Ang. Hackel v Úste n. L, posl. Stan. Mayer v Horažďovicích, Praesidium musea království českého, Okresní výbor v Poděbra- dech, rada král. bor. města Kladna, Fr. J. Šida, ob- chodní jednatel v Ustí n. Orl., Židovský klub ve Ví- dni, Městská rada v Mělnice n. Lab., Vojlěch hrabě Dzieduszycki, Občanská jednola strany svobodomy- slné ve Skuči, Živnostensko-čtenářská jednota v Kar- líně, Erich Firbas, zem. poslanec, Fr. Dostál, zem. poslanec, Okresní výbor v Novém Bydžově, Sva českých pokrokových židů v Praze, Okresní výbon v Unhošti.

Lobkovic K Prášek Ing Rozkošná profesor Jaksch Dürich Ježek Lecher Král Hribar JUDr Ang Hackel Mayer J Šid Dzieduszycký Firbas Dostál Vídeň Neumann Smíchov Blovice Březnice Nymburk Rakovník Chrudim Vinohrady Horažďovice Kladno Francie Orlický Kara Nový Bydžov Praha Unhošť svaz sociálnodemokratický poslanec okresní výbor v Roudniei můj okresní výbor obecní úřad Praesidium muzeum království okresní výbor v Poděbro

17 article

Z Plzně. Ctěná redakce! Dovolte, abych i já přispěl kratičkou zprávou osvětliti dobrou, ušlechtilou duší p. dra. Engla. V měsíci březnu r. 1904 po- žádán byl p. dr. Engel, aby ve Svodavě u Falknov přednářel o důležitosti vzdělání pro lid, poněvadž slo o zřízení čítárny. Pan dr. Engel ochotně před- nášku učinil a ona nevyzněla na prázdno. Upřímná slova p. přednášejícího učinila mocný dojem a sym- palická poslava páně doktorova získala si tam plného uznání a lásky všech, zejméně těcb, kdož bliže se znali srdce p. Englovo. To bylo mým prvním se- známením se s p. drem. Eugiem a od té doby cti jsem lohoto lidumila, který neznal žádných společen- ských rozdílů. Na Falknovsku jeho péčí sehrálo se několik divadelních představení, která zanecbala tam veliký účinek po stránce finanční i duševní. Ještě při dosti vážné své chorobě p. dr. Eogel dojížděl do okolí falknovského, a jsa již nemocen, přednášel tam. Od té doby přímo zamiloval jsem si šlechet- ného lidumila toho a bylo pro mě zvláštním štěstím když mohl jsem v jeho blízkosti dlíti a rozmlouvat s ním o věcech národních, školských i sociálních neboť ve všem měl široký rozhled. Několikráte še jsem pěšky do Karlových Varů, bych mohl býti pří- tomen nezapomenutelným zábavám ve Slovanské besedě, které zvláště řídil p. dr. Engel. Jak upřímni nás vždy vítal a otcovsky se staral, aby se cítil dělník při ní jako doma. Menšině falknovské věnoval dr. Engel velikou péči a také hmotně ji podporoval.

doktor Engel Englův Eogel Plzeň Svodava Falknov Karlová Vary

18 article

Daroval jí časopisy, knihy i skříň na ně a mě opravdový úmysl pracovati ke zbudování české školy na Falknovsku, o čemž velmi často jsme spolu hovo- řili. Však neůprosná Morana zhatila veliké a vzne- šené tužby velikého vlastence, lidumila a miléh přitele. Dr. Engel pomáhal všude, kde pomoci s dalo, byl přítelem jak inteligenta, tak dělníka. Men- šina karlovarská a menšiny na Falknovsku ztratily v něm upřímného přítele, ztratily otce. Jos. Elsnie býv. horník. Z Vídně, 30. října. Starosla vídeňský dr. Lue- ger zaslal Českému klubu tento přípis: »Následken mého zdravotního stavu nebylo mi možno zúčastnit se pohřbu pana poslance dra. Emanuela Engla Prose za omluvu, vyslovuji váženému klubu svoj nejsrdečnější soustrast k těžké ztrátě, kterou český národ smrtí dra. Engla utrpěl. Předseda německé strany lidové dr. Chiar vyslovil dru. Kramáři soustrast nad úmrtím posi dra. Engla. z Vídně, 30. října. Předseda slovinsko- chorvat- ského klubu dr. Ivčevič zaslal předsedovi Českéh klubu dru. Kramářovi soustrastný projev za pří- činou úmrtí dra. E ngla.

Moran Engel doktor Lue Engl Pros Chiara Kramář Ivčevič Falknovsko Mena Vídeň

19 article Denní zprávy,

Denní zprávy, —Výsledek jmenováni soudních úřadníko v Čechách ukazuje, že princip německý, podle kteréhož nesmí býti jmenován Čech soudeem v oné části země, kterou Němci prohlašují za německé území, nebyl sice zásadně proveden, ale došel nejkrajnějšího vyhovění, jaké bylo jenom možno, totiž až na šest míst adjunktů pro kteráž nezbývalo, než jmenovati auskultaníy českéha původu. Ať jsou ostatní okolnosti t hoto jmenování jakékoli, jisto jest, že při obsa- zování míst, Němci blokovaných, rozhodovaly ohledy na národnostní původ čekate- le, a že toliko z nejnutnější nouze připuštěn na taková místa Češi. Tisíekráte už dovozeno, že modus tento jest naprosto nezákonný, poněvadž příčí se nejen základním zákonům státním, za- ručujícím každému státnímu občanu dosažení každého místa veřejného úřadu za týchž pod- mínek i speciálním ministerským nařízením, jež nikterak neodůvodňují, aby „ohledy vnitřní služby“ potíraly zásadu základního zákona státu a uváděny byly dokonce v normu, která vypadá tak, jako by měla v obvodu vrehního zemského soudu pražského všeobecné platnosti nabýti/z tím účelem, aby mohlo býti jmenováno 31 ně meckých auskultantů na místa v „uzavřeném“ musilo býti preterováno, přeskočeno, neméně než 72 auskultantů české národnosti/ Že jmeno váni byli soudními adjunkty e ere statum s výslovným výkladem korespondenční kancelá ře, aby se jim dostalo odškodnění a toho dostal se jim jen zásluhou ministra dra. Pacáka, budiž uznáno, neboť na odškodnění toto mají práve nejen proto, že byli jinak preferováni, nýbrž z té příčiny, že jako auskultanti již dávno vyko návají funkce a úřadní náležitosti adjunktů. Byl by tak jenom ještě scházelo, aby nabytá, kon kretálním statusem zajištěná práva těchto če- ských předáků byla úplně zašlápnuta bývala

Čo Němec Němec blokovaný Čech Pacák Čechy

20 article

Jakkali tedy upříti nelze jednak, že v řadácl těchto českých auskultantů výsledek jmenován bude přijat s pochopitelným povděkem a se stn noviska osobního i hmotného přináší nesporný český prospěch, a jednak že zachovává princi postupu podle turnu společným statusem zaruče ného, není těmito okolnostmi nijak odčiněno úhona, jakou utrpěly nezlomitelné a neporuši- telné právní zásady a platné zákony shora do tčené. Autentický výklad učiněný ministren spravedlnosti k depulaci německých poslanců vedených drem. Sylvestrem minulého týdne dává na srozuměnou, že vláda pracuje celýu úsilím k tomu, aby vyhověla němeekému ná- tlaku na realisování samostatného německéh statusu úřadnického v justiční službě v Če- chách. Němcům učiněny sliby, že s přijímáním právních praktikantů na příště vše zařízeno bude tak, aby jejich nároku bylo vyhověno. Z toho vy- svítá dále, že volná soutěž absolvovaných práv- níků obou národností o státní službu Čeehůn stížena jednostranně výhodou Němců a že proti zákonný princip národnosti při obsazování mís státní správy zavádí se již na nejnižším stupní justiční kariéry, nehledě k nebezpečí, jež takřka automaticky vzniká z toho i pro jiné obory státn správy v Čechách. Nolze tudíž tuto předůležitou otázku spouštěti i nadál se zřetele a nutno vše- možně zasazovati se o to, aby vše, co podmi

Němec Čechy

21 article

ňuje dvojí státní správu v Čechách se zřetely k rozlišení národnostnímu, bylo potíráno, kde se udá zastancům státoprávní a tudíž také jednoly státní správy v Čechách. Neboť podaří-li se Něm- cům dobýti jedné mety úplně a zásadně, vše ostatní, co směřuje k národnostnímu rozdělení administrativy — bude jim přidáno! — Jest město Cheb v Čechách? (Přispě vek k odvaze německého soudce.) Český praž ský obchodník J. Ev. B. vedl v posledních dnech exekuci na nemovitosti svého dlužníka R. W., rovněž Čecha, jemuž mimo nemovitosti v Praze náleží též usedlost, která leží v okresu chebském. Žádost o exekuci, podanou v jazyku českém, vyřídil c. k. obchodní soud v Praze ovšem rovněž česky a dožádal c. k. okresní soud v Chebu, aby povolenou exekuci přísluš- ným vkladem v knihách pozemkových vykonal. Okresní soud v Chebu exekuci tu vykonal ao výkonu vyrozuměl právaího zástupce exekventova advokáta dra. Š. výměrem německým Tento podal k okresnímu soudu v Chebu roz- klad v jazyku českém, žádaje, aby mu byl výměr o výkonu exekuce doručen v jazyku českém, a kdyby okresní soud rozkladu tomu vyhověti nechtěl, aby jej jako rekurs příslušnému soudu rekursnímu předložil. Vyřízení tohoto roz- kladu obdržel dr. Š. obratem pošty: okresn soud v Chebu zcela prostě roz- klad ton dru. Š. vrátil s timto něme ckým výměrem č. j. 2: »Pan dr. K.j v Praze jakožto zástupce p. J. Ev. R., velko- obchodníka v Praze, se vyzývá (wird auf- gefordert), aby předložené podání (které nevyho- vuje předpisům § 13. civ. ř. s. a odst. 1. uvoz. zák. k civ. ř. s. a § 78. ex. ř., dle něhož strany ve svých spisech mají používati řeči v zemi obvyklé) v německé řeči dal vyhotoviti sem v 5 dnech předložil, ježto by jinak podání to nemohlo býti považováno za podané v čas.

Eva R W Čecho doktor Čechy Německo Cheb Praha okresní soud v Cheb

22 article

Prodloužení této lhůty není přípustno. Tento příkaz nemůže zvláštním opravným prostředkem býti v odpor vzat. C. k. okresní soud v Chebu, oddělení II., dne 30. října 1907. Dr. Freyer.« — Proti přikazu, aby podání do němčiny bylo přeloženo, podá advokát dr. Š. rekurs zase český a mimo to immediatní stižnost na prae- sidium c. k. vrchního soudu zemského. Hlavn nepřístojnost a urážlivost záleží v tom, že okresn soud v Chebu rozklad vrátil a limine, jakoby byl sepsán v řeči cizozemské, a že ješte k tomu se odvážil přikazovati advokátovi, aby rozklad podal v řeči německé, tedy že odplrá nejen vyřizování, nýbrž dokonce i při- jímání česky sepsaných podání.

doktor Freyer Cheb okresní soud v Cheb II

23 article

— Osvědčení důvěry českým ministrům Jeho Excellenci panu JUDru. Josefu Fořtovi, c. k. ministru obchodu ve Vídni. Stav hostinský ve svízelné své situaci dočkal se přičiněním Vaší Excellence cenné opravy živnostenského řádu a jest za čin ten zavázán trvalou vděč- ností. Projevujíce Vaší Excellenci bezpodmínečnou důvěru za vlídnou přízeň, kterou jste ráčil utisko- vané živnosti hostinské povždy osvědčovati, pře- jeme si upřímně takového utváření politických poměrův, aby bylo Vaší Excellenci umožněno zkoncovati i další podněty, započaté již na pro spěch stavu hostinského. Ústřední jednota česko- slovanského hostinství »Hostimil« pro Čechy Moravu a Slezsko v Praze, dne 31. října 1907 — Vaše Excellence! Městská rada v Mnichově Hradišti pokládá za svoji povinnost, vysloviti Vaší Excellenci neobmezenou důvěru v přesvěd- čení, že Vaše Excellence těžký úkol ministerský vykonávala s obětí veškerých výtečných sil je- dině ku prospěchu celého českého národa,a proto současně za výtečné a nezištné služby. národu prokázané, vzdáváme Vaší Excellenei nejuctivější díky. Městská rada v Mnichově Hra- dišti, dne 30. října 1907. — Z Vídně 30. října. Ministra dra. Pacáka došel tento projev městského úřadu v Sobotce: »V. E.

JUDr Fořt Čecho Pacák Vídeň Morava Slezsko Praha Mnichov Hradiště Mnichov Sobotka Hostimil

24 article

Obecní zastupitelstvo města Sobotky vzalo v se- zení svém dne 26. října t. r. na vědomí zprávu řiš. poslance za město Sobotku p. M aštál ky o situaci českého poselstva na radě říšské a po- znalo z ní s hlubokým politováním, že rozvrat mezi zástupci českého lidu na radě říšské při- nutil V. E. učiniti krok vlastenecké obětavosti a podáním demise nalehnouti na vyjasnění po- měrů stran českých na radě řišské. Trpce ne- seme, že politické poměry tyto způsobují, že má ubýti hlas V. E. v radě koruny. Vzpomína- jíce sobě přátelských styků, které nám byly umožněny návštěvou V. E. v městě našem, vy slovujeme své vřelé přání, aby se poměry v radě řišské zase utvářily tak, aby vzácné a platné síly V. E. národu českému i nadále v působišti dosavadním byly zachovány, aby sražením řad českých poslanců ke společným úkolům ve pro- spěch českého národa posice českých zástupeů v radě koruny byla upevněna. Obecní zaslu- pilelstvo města Sobotky.« — Z Vídně, 30. října. Ministra dra. Fořta došel tento projev: »Prosíme V. E, abyste přijal ujištění naší úplné úcty a naprosté důvěry. Jakožto zá- stupci průmyslu dovedeme oceniti Vaše vzácné porozumění a velkou práci, kterou jste vždy věnoval našim snahám. Spolek českých průmysl- níků textilních v Praze.e — Projevy českým poslancům na říšské radě. Z Mladé Boleslavi: Městská rada královského města Mladé Boleslavi dle jedno myslného snesení svého ze dne 28. řijna 1907 žádá veškeré poslance českého národa na radě říšské, aby v nynější vážné době sousiředili se v jednotný klub českých poslanců a beze všech vedlejších ohledů na zájmy osobní i jed- notlivých stran hájily neohroženě, upřímně výhradně jenom zájmů celého českého náreda.

V E Sobotka Vídeň Praha Mladá Boleslav spolek český průmysl český národ

25 article

Rada král. města Mladé Boleslavi, dne 28. října 1907. — Dle usnesení obceního zastupi- telstva města Lysé n. L. ze dne 26. října 1907 žádáme veškeré české pány poslance na radě říšské, aby vzhledem ku prospěchu národa na- šeho jediný společný kruh všech poslarců če- ských utvořili. Městský úřad v Lysé n. L. dne 29. října 1907. — Česká veřejná schůze ve Vídni. (Pá zpráva.) Klub rakouských národností zahájil dne 29. října večer saisonu zimních schůzí zdařilou schůzí na Landstrasse. Na schůzi, které před- sedal předseda Klubu p. red. Urban, promlu- vil posl. dr. Hajn o české politice. V obsažné řeči své načril historický přehled české politiky od roku 1848 až na naše dny, načež přešed ke dnešním poměrům, prohlásil, že radilká lové čestí budou hlasovati prot rak.uh. vyrovnání. Na konec pronesl několik vřelých slov pro Čechy dolnorakouské. — Posl. A. Kalina mluvil na to o otázkách menšinových. Vytkl s politováním, že k vůli události chebaké nejen české kluby se dosu nesešly, ale ani předsedové jejich. Konečně apeloval na všecky české poslance, aby zahájili velkou akci ve prospěch práv Čechů dolno- rakouských. — Red. Urban nabádal potom k vytvoření silných českých okresních organi- saci ve Vídni. Po debatě, které se zúčastnili pp. Schueider, Klimeš, Skuhra a Tomášek, byla zdařilá schůze skončena vřelým doslovem předsedy. — České školství ve Vídni je dosud opravdovou popelkou. Že se strany hlavního města mnohojazyčné říše a dvojjazyčné země činily a činí se mu překážky, kde jen lze, jest obecně známo a skoro už ani nepřekvapuje.

Urban doktor Hajn Posl A Kalina Čecho Schueider Klimeš Skuhra Tomášek Mladá Boleslav Lysá můj Lysá Vídeň Čechy Rada král Český školství

26 article

Avšak ani česká veřejnost nevěnuje dosud ži- votní otázce půl milionu příslušníků svého národa dostatečnou pozornost. Celých 25 let trvala jediná škola a teprve letos zřizena škola nová, která ani není ještě zabezpečena. Obě školy jsou bez práva veřejnosti. — Doba, kdy první a dlouho jediná škola dovršuje čivrt- století svého působení a kdy vstupuje v život škola nová, je jistě dostatečně významná, aby česká veřejnost rozpomenula se na své povin- nosti k bratřím svým na Dunaji. Nových 25 let na další školu nelze čekat, nelze také strpět, aby bezpráví, páchané na české škole vídeňské odepřením práva veřejnosti, dožilo se jubilea padesátiletého. V památném roce letošním zvý- šená podpora vídeňské Ústřední Matice školské — spolku »Komenský« ve Vídni, V.-1., Marga- retenstrasse 100 — a rozšíření zájmu o české školství ve Vídni ve všech vrstvách českého národa, jemuž tíže se odolává, než žádostem desotitisíců českých lidí ve Vídni více méně odvislých, budiž světlým výsledkem jubilejní vzpominky, klerá měla by na tváři českých příslušníků vzbuditi především činorodý růměnee hněvu a studu. — Národní rada česká pojednala v prae- sidiální komisi dne 1. listopadu o posledních událostech na Slovensku a učinila příslušná usnesení. Pokud se týče sbírek ve prospěch oběti událostí v Černové, doporučuje tímlo v zájmu zjednodušení a jednotné ovidence celé věci, aby sbírky tyto byly soustředěny v Českoslovanské jednotě v Praz a byly odváděny k ruce pana Miloše Šebora. úřadníka Živnostenské banky jako pokladník Českoslovanské jednoty. — Národní klub koná dnes v sobotu o8 hod. večerní svůj pravidelný týdenní jour fixe.

Komenský Šebor Dunaj Vídeň Slovensko národní klub

27 article

— Rodinné zprávy. Slečna Boža Purkhar- tova, dcera iuspektora rady zemědělské král. če- ského, a pan Jindra Rufer, techn, asistení dílen c. k. priv. spol. stát. dráhy, slaví sňatek v úterý dne 5. listopadu o 11. hod. dopol. ve votivním chirámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Úmrti. Na Smíchově zemřela včera dopoledne o 10. hodině po dlouhé a trapné nemoci paní Emma Holubová, rod. Opatrných, choť kamenického mistra matka čtyř nedospělých dcerušek. Pohřeb zesnule koná se v neděli o 3. hod. odpol. ze hřbitovaíh kostela na Malvázinkách do rodinné hrobky tamtéž. — Včera zemřel p. Rudolf Konvalinka, velko- obchodník a měšťan pražský, v 64. roce věku. Pobřeb bude zejtra o 3. hod. z chrámu u sv. Vojtěcha n hřbitov olšanský. — Ministr obchodu dr. Josel Pořt přijel včera p 5. hodině ranní z Vídně do Prahy a o půl 8. hodině dopol. odjel opět do Senobrab — Notáři jako soudní komisaři jsou ustanoveni pro měsíc listopad: obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou Trojic: dr. Adolf Zahradník, č. p. 61 — II.: Vy- šehrad a sv. Apolinář: Viktor Franz, č. p. 841 — II. sv. Stěpán a Marie Sněžná: dr. Karel Batěk, č. p. 957—I.; sv. Jindřich: Rudolí Bakovský, č. p. 900 — II.; sv. Petr: dr. Gustav Kreiml, č. p. 463—I.: sv. Jakub a sv. Haštal: dr. Frant. Janka, č. p. 982—-I.: sv. Duch a Týn: Frant. Eulner, č. p. 828—II.: sv. Fran- tišek, sv. Jiljí a sv. Havel: dr. Jan ryt. z Limbecků. č. p. 853—II.; sv. Tomáš, Marie Vítězná, sv. Víl, Strahov a Mikuláš: Vlad. Uhlíř na Újezdě; Holešo- vice—Bubny: Stan. Pavlíček, č. p. 974—VIl.

Boža Purkhar Rufer svatý . Ludmila Král Holubová Opatrná Konvalinka svatý . Vojtěch doktor Josel Zahradník Apolinář Viktor Franz Stěpán Sněžná Batěk Jindřich Petr Kreiml František svatý . Jiljí Havel Jan rýt Tomáš Marie Vlad Holešo Pavlíček Smíchov Malvázinky Olšanský Vídeň Praha Eulner Limbeck Strahov Mikuláš Újezd rada zemědělský král . če Rudolit Bakovský svatý . Jakub svatý . Haštal svatý . duch svatý . Fran

28 article

— Svaz Osvětový. V neděli dne 3. t. m. koná se o 1/210. hodině dopolední na radnici v Neveklově okresním výborem za účelem zřízení vzdělavacíh sboru v Neveklově svolaná schůze. O významu Svazu Osvětového a úkolech vzděl, sborů promluví jednatei Svazu Osvětového p Fr. V. Moravec, učitel z Prahy. — Téhož dne koná se za týmž účeiem okresním vý- borem v Bělé u Bezděze svolaná schůze v Katusí- cích o 1/22. hod. odpolední. Řeč o organisaci osvě- tové práce promluví pan Jan Emler, amanuensis univ. knihovny a spisovatel v Praze

V Moravec Emler Neveklov Francie Praha Bělá u Bezděz svaz osvětový

29 article

— Jak se plní u nás zákonné předpisy. Výnosem ze dne 17. října 1907 č. 52.201 nevyhověla c.k. zem. šk. rada odvoláni obce Lomu z vynesení c. k okr. šk. rady mostecké, jímž nařizovalo se opatření nových tří učeben a kryté tělocvičny pro českou školu v Lomu. Důvěrníci rodičů lomských usnesli se svolati veřejnou schůzi, na níž by se stalo rozhodnutí, zdali ve slávce školních děti má se pokračovali, nebo zdali mají dilky vzhledem k příznivému rozhodnulí zemské školní rady býti poslány do školy. Okresní hejtman mostecký schůzi takovou po delším zdráhání povolil a tak schůze svolána na 27. října. Avšak účelu jejího nebyťo dosaženo, neboť solva přečíen byl nahole uvedený výnos zemské školní rady, přítomný zá- stupee vlády schůzi rozpustil, znemožniv tak vážnou úradu. Timto bezohledným jednáním na- lito bylo znovu oleje de ohně, kterýž ještě více roz- plamoněn určitými zprávami, že obec lomská odvo- lá se z rezhodnutí zemské školní rady k minister- stvu vyučování a to až v poslední den lhůty. V trm právem viděl lid český v Lomu nový výsměšný průtah — a důsledek byl, že vestávce jedno- svorně setrváno. Jak praveno, vinu toho má na jedě straně orgán okresního hejlmanství, poradní schůzi rozehnavší, jednak fanalická němčourská sprá- va léto velikou většinou české obcel Dů- slednost českých rodičů vybouřila z klidu pana okres- ního hejímana — avšak nikoli k činům na prospěch školy, nýbrž k ostrému zakročení proti rodičů m.

český škola v Lom lomský odvo

30 article

Dne 29. října dopoledne dostavili se do Lomu dva úřadníci z hejímanství — celá obec Lom pak za- plavena byla četníky, povolanými z blízkých i vzdále- ných stanic. Škola byla obsazena jako za vzbouření, ke každé třídě postaven četník. Lom pak procházely hlídky o třech mužích. K vůli čemu to vše bylo? Do školy byli povoláni všichni čeští rodičové obsílkami, vydanýi skresní školní radou. Dle výnosu c. k. zemské školní rady ze dne 5. října 1872 s rodiči, obviněnými z toho, že dítky jejich zanedbávají vy- učování, má býti zdělán stručný protokol, na jehoz základě nález se vydá. Peněžitá pokula, již zákon zemský ze dne 19. února 1870 předpisuje, ustano- vena je na 2—10 korun, při čemž sumozřejmě má se uvážiti odůvodnění nebo omluva rodičů. Jak ale počínala si podivuhodná komise školská, chrá- něná půl slem bodáků? Úladník neznalý jazyka českého volal jednoho otce po druhém a bez výslechu, bez jednání diktoval každému 5 korun pokuty. Kdo odvolal se na zákon, kdo poukázal na nečoslafeční místnosti, tomu na místě zvýšena pokuta na 10 K — tedy na nejvyšší obnos, jaký zškon připoušt. Prolokol vůbec žádný sepsán nabyl, a když pak pan Svoboda, zcela Tádný obean. zerla slušně žádal, aby s ním sepsán byl protokol, byt vyvoden na rozkaz okresního komisaře ze dveří O tom, že mají pokutovaní dle zákona zem, ze dna 24. února 1873 možnost do 14 dnů se odvalati k zem ské školní radé, nobylo dáno poučení, nýbrž miuveno cosi o 24 hodinách nebo 3 dnech! Dostavila-li se

Svoboda Lom