ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 43d48c20-8f0e-11dd-aa84-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 96, place 55, org 14, work 2
1 masthead
5. dubna 1913. číslo 92.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
volební reformě, poněvadž nynější kompromi nepokládají za vhodný základ přátelského soužití obou národností haličských. Kdyby s oposičními stranami vyšli ze sně- mu též duchovní virilisté a část Podoláků, stal by se sněm skutečně neschopným ke změně zemského zřízení a volební oprava byla by opět pochována.
Podolák
5 article Sbližování jazyků slovinského a chorvat- ského.
Sbližování jazyků slovinského a chorvat- ského. V poslední době projevuje se opět silně snaha, sblížiti co nejvíce literární jazyky slo- vinský a chorvatský. Hnutí to obdrželo název „nový ilyrismus“, jako obrození starého Ga- jova ilyrismu, nesoucího se za týmž cílem. Proti novému ilyrismu vyslovil se pražský docent dr. Rostohar, boje se, že by v něm mohla utonouti slovinská národní individuali- ta. Záhřebský docent dr. Vošnjak je však stoupencem nového ilyrismu a nevidí nic zlého v tom, kdyby se Slovinci znenáhla pře- měnili v Chorvaty Do sporu vložil se také klerikální „Slo- venec“, jenž uznává, že Slovinci jsou příliš slabí, aby mohli vytvořiti svou vlastní kulturu a proto je pro ně nejpřirozenější, aby se po- liticky spojili s Chorvaty a kulturně se vše- mi Jihoslovany i mimo říšské hranice, poně- vadž jazykově i po krvi Slovinci jsou beztoho jeden národ s Chorvaty a všemi Jihoslovany až k Černému a Egejskému moři. I kdyby te- dy Slovinci obětovali celku své nářečí, ne- vzešla by jim z toho nijaká škoda, naopak bylo by jim jen na prospěch. Své slovinské lndividuálnosti by ani potom nepozbyli, ne- boť jsou národ schopný života, žijí ve zvlášt- ních zeměpisných a hospodářských poměrech, a jich kulturní zvláštnosti by se ve spolku s ostatnímí Jihoslovany ještě více rozvily Všichni Jihoslované jsou jeden národ, ať mlu- ví kdo chce co chce. Jihoslovanské hnutí je živelný zjev, jejž nezarazí separatisté, ačkoli by to bylo příjemno naším odpůrcům, kteř žijí z naší nesvornosti. V té věci je lépe ne- polemisovat, ale hned pracovat.
doktor Rostohar Vošnjak Slovinec Chorvat Jihoslovan Černý
6 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rozechvění Rusů
Rus
7 article
P6d 3. D. Sazonova může býti pokládán za neodvratný, neboť nedá se mysliti, že by ho car držel proti vůli národa, jasně vyjadřo- vané na slovanských meetingách i na ulicích petrohradských, v hosudarstvenné dumě i ve všem časopisectvu. Slovanské hnutí v Rusku marno by bylo zmenšovati poukazováním, že slovanské spolky nemají mnoho členstva slavjanofilské orgány málo odběratelů. Nesmi se hleděti pouze k organisacím a orgánům, speciálně věnovaným rozvíjení slovanské my- šlenky, nýbrž k tomu faktu, že kromě podlého „Graždanina“ knížete Meščerského všecka ruská žurnalistika hlavních i provinciálních měst je nyní pro slovanskou myšlenku nadše- na. Obecnému proudu jsou nuceni poddati se i nedávní odpůrci Slovanstva. Číní to třeba s výhradami a neúplně (někteří myslí pouze na pravoslavné Slovany, jiným všichni bez rozdílu přirostli k srdci), ale to již není roz- hodující.
D Sazonov Meščerský Rusko Slovan
8 article
Nástupcem Sazonova jmenují anglické no- viny cařihradského velevyslance Giersa. Ta- kovou změnou by se veřejné mínění ruské nespokojilo, neboť ono pány Giersy řadí do tétéž kategorie ruských diplomatů, jako Sazo- nova. Naopak lze právem předpokládati, že všichni tři Giersové (velevyslanec vídeňský. velevyslanec cařihradský a vyslanec cetyň- ský) po pádu Sazonova budou posláni na jiné místa. Rozechvěné mysli ruské očekávají, že nástupcem Sazonova bude jmenován buď ča- rykov, nebo Hartvig- Všeho toho by nebylo, kdyby Sazono byl určitě prohlásil, že je proti demonstraci proti Černé Hoře, a proti tomu, aby londýn- ská konference Černé Hoře odpírala Skader i když ho dobude. Bujné city ruských srdcí se rozhořely pro Černou Horu. „Svět“ jim dává výraz těmito slovy: „Hřmění černohor- ských děl doprovází tlukot milionů ruských srdcí, jež v duševném chvění a v pevné naději očekávají radostnou zprávu o pádu poslední turecké pevnosti. Úspěch našich přátel, na- šich bratří, duchem nám tak blízkých, bude v Rusku uvítán s takovým nadšením, že běda těm, kdo neuposlechnou hla- su národa v tomto vážném oka- mžiku Slovanstv al“ Nebude-li slovanskému hnutí ruskému vy- hověno hned po prvých živelných projevech v Petrohradě, dočkáme se brzy podobných výjevů také v jiných městech ruských.
Sazonov Giersa Černá hoře Černá Hora Rusko Petrohrad
9 article
Oslava dobytí Drinopole v Petrohradě. Účastníci slovanských meetingů v Petro- hradě oslavili dobytí Drinopole pobožnosti (»molebnem«) v chrámě Vzkříšení Páně na Jekatěrinském kanále, na místě, kde byl zavražděn Osvoboditel Bulharů, car Alex- andr II. Za pobožnosti pěl soukromý chor hraběte Šeremetěva, jenž sám dirigoval. Chrám byl přeplněn obecenstvem, před nímž byla vyhrazena místa představitelům Slo- vanstva. Kromě nich byli přítomní Rusové: gen. Skugarevský, předseda slovanských meetingů, prof. Konstantin Grof, členové hosudarstvenného sovětu: senátor Naryškin, gen. Palicyn, gen. Freze; dcery slovanského junáka gen. Čerňajeva; generálové Něčajev Šepelev, Rudanovský, Kališevský, Potocký Sulmenev, Matvějev; baron Grenenit s man- želkou, A. I. Gučkov, Ladyženský, Lavrov Komarov a mn. j. členové slovanských spolků. Při molebnu správce chrámu protojerej prof. Leporský promluvil překrásné slovo o radosti ruského národa. Mezi jiným pravil: »Rozvlnil se slovanský cit a vlny jeho se dohoupaly do Baltického moře. Radujeme se nejen z toho, že se objevily docela nové »spojené státy«, radujeme se nejen ze slávy slovanských zbraní, ne, naše radost je výše všech politických plánů, ona jest nám s nebes dána, ona tkví v naši víře pravoslavné. Ruský národ, zakusivší sám všech úžasů musulmanského jha, vždycky svým citem tíhl tam, kde strádali křesťané a Slované. Ruský národ ždal velikého svátku jich osvo- bození, a svátek ten nyní nadešel, naděje ruského národa se splnily. Radujeme se nejen z vítězství Slovanů, nýbrž i jejich bu- doucnosti. Drinopol padla, pád její znamená pád musulmanského jha v Evropě a je předzvěstí pádu Caříhradu a vztyčení kříže na bání chrámu sv. Moudrosti.« Za Skader Medovou.
Bulhar Rus profesor Grof Čerňajev Něčajev Šepelev Rudanovský Kališevský Potocká Sulmenev Matvějev Grenenit I Gučkov Ladyženský Lavrov Komarov Leporský Slovan Drinopol Petrohrad Petra Šeremetěvo baltický moře spojený stát Evropa Alex
10 article
Londýnská konference velevyslanců našla vý- chod z koniliktu s Černou Horou! Tak oznamují dnešní telegramy. Slepá slepice tedy konečně něco »našla«, ale podívejme se, je-li to zrno. Konference nabízí Černé Hoře místo Skadru Medovou. Coje Skader, mohou pání diplomaté již vědět. Král Nikola pověděl jasně a zřetelně všemu světu, proě Černá Hora bez Skadru nemůže být. Každý Černo- horec to živě cítí se svým panovníkem, že Černá Hora je na Skader odkázána historicky, hospo- dářsky i strategicky. Co naproti tomu je Medová? Medová jest úplně pusté místo na přímoří ne- daleko Skadru, kde jsou dvě tři chaty rybářů špinavá čekárna pro obecenstvo, které se chce svézti s některým parníkem, jenž za týden nebo za 14 dní o to místo zavadí. Nedávno telegrafické zprávy oznámily, že pověstná »Hamidie« Medovou na padrť rozstřílela. Z toho telegramu je nejlépe vidno, že o Medové ani zpravodajové ničeho ne- vědí. Medová ničím není a ničím nemůže být. protože nemá ani přístavu, ani pozadí. Nabízejí-li tedy velevyslanci Černé Hoře Medovou za Skader. prozrazují, že o ní nemají ponětí. To ostatně sotva koho překvapí, neboť oni nemají ponětí ještě o mnohých jiných věcech, o kterých sí směle oso- bují právo rozhodovati.
Med Černá hoře Coj Skader
11 article
Jubíleum otce ruského líberalismu. 22. března slavilo Rusko sté výročí narozenin vynikajícího představitele „západniků“. T. N. Gra- novského. Granovského možno považovat za otce ruského liberalismu; rozdíl mezi ním a slavja- nofilem Aksakovem nebo západníkem Hercenem je v tom, že Granovský kladl velký důraz na úlohu osobnosti v historil; byl individualistou, stojícím uprostřed mezí oběma hlavními proudy ruského myšlení, „lidovým“ slavjanofilstvím a kolektivisti- ckým západnictvím. Z liberálních idejí, jichž hla- satelem byl Granovský, vyrostly reformy šedesá- tých let. Přes to, že Granovský ani svou měkkou povahou, náchylnou k ušlechtilému humanismu, ani krajností svých zásad nestál v nejostřejší prolivě k slavjanofilům, přece on vlastně stal se kamenem úrazu, pro který se rozešli slavjanofilové a západ- níci, do té doby družně spolu se hádající. Slavja- nofilský básník Jazykov napsal na Granovské- ho a západníky pamílet tak ostrého rázu, že mělo tehdy přijít k vyřizování čestné aféry se zbrane v ruce. Chomjakov, vášnivý slavianofil, vřele lito- val tehdejšího rozchodu se západníky, u nichžsi vážil bystrého rozumu a osobní poctivosti, a nera- doval se příliš ze sympatií, kterými provázeli slavjanofilský odchod příliš zpátečničti stoupenci starých ruských tradic. Granovský měl největší vliv na obecenstvo svými přednáškami na universilě. které se staly tehdy vyhledávaným dostaveničkem nejlepší moskevské společnosti. Granovský neměl dialektického talentu Hercenova nebo Chomjako- va, ani fanatické horlivosti Bělinského neb Aksa- kova, ale jeho umělecký klid působil tak silně, že
T N Gr Granovský Hercen Jazykov Chomjakov Bělinský Aksa Rusko
12 article
Granovského třeba považovat za hlavního repre- sentanta vědecké a společenské myšlenky na Rusi ve čtyřicátých letech. O Granovském řekl případ- ný soud prof. Ključevský: „Granovský přednášel o vědě minulosti, ale jeho posluchačí si přinášeli z jeho přednášek víru ve svou budoucnost, tu víru. která svítila jim za nejtemnějších nocí našeho ži- vota.“ — Ruští liberálové při oslavě stých naro- zenin Granovského s hrdostí poukazují na to, ž mají také „historii“, že nejsou již v ruském ži- votě dětmi jen včerejšího dne. Porady žídů protí polskému bojkotu. Polský bojkot protižidovský pohnul ruské židy k tomu, že svolali do Petrohradu poradu, na ní známý ruský publicista a vůdce židovských na- cionalistů žabotinský měl hlavní referát o ži- dovském bojkotu. Žabotinský mezi jiným řekl: »Bojkot je vážnějií, než se na počátku sou- dilo, to není jen slaměný oheň ... Většina drob- ných kupců židovských na venkově jest velmi ohrožena. Jen v Lodi nemá bojkot významu. V Lodi dnes třetina obyvatelstva jsou židě; ne- ustane-li bojkot, za 20 let jich tam bude 5090. poněvadž židé z venkova se tlačí do Lodi. Straš- livou zbraní jest, že jim odpírají úvěr a — Ple- cházeje k ochranným prostředkům, ref rent Žabo- tinský navrhoval, aby se žldé drželi zásady: oko za oko, zub za zub! Doporučoval též přibírat ha- pitál z ciziny a z vlastního Ruska. Na konec řekl- »Židé mají žít kulturou ruskou, když nemají mož- nosti vytvořit vlastní židovské hodnoty kulturní jsou povinni útočit přímo na srdce nepřátelské.- Proti radám Žabolinského vystoupil jen jeden oponent, který tvrdil, že boj třeba vést slušnýmí prostředky, střílet střelami »dum-dum« že by mělo být zakázáno- Uspokojení v Rusku.
Granovský profesor Ključevský Žabotinský Žaba Žabolinský Rus Petrohrad Rusko
13 article
Otázka pokoje ve vnitřním životě Ruskaje stále bolavou otázkou, poněvadž souvisí s upev- něním politických svobod. Stolypin vydal heslo napřed uspokojení, potom osvobození. Mnozí tvrdí, že revoluční bnutí již ustalo a že nastalo uspokojení. Ministr vnitra Maklakov žádá o po- volení sumy 190.000 rb. na podporu zřízenců policie a četnictva a odůvodňuje to tím, že roku 1912 počet zákeřných útoků, vražd, loupežía v souvislosti s tím počet postižených soukromých a oficiálních osob značně klesl, ale přece že ještě trvá zvýšená zločinnost. Dokazuje to statistickými daty z r. 1907—1912. Podle těch údajů bylo pro- vedeno útoků se zbrani a loupeží:
Stolypin Maklakov
15 article
zabito osob útoků oficiálních soukromých .. 9.968. . . 673. . . 1.388 Roku 1907 » 1908 . . 11.044. . . 438 . . . 1.561 1909 . . 7.182. . . 237 . . . 1.066 1910 . . 4.914. . . 158 . . . 776 1911 . . 2.898. . . 141 . . . 584 1912 . . 2.443. . . 88. . . 417 Tak, jak sestavilo ministerstvo vnitra údaje o zločinnosti v porevolučním období, mohlo by se zdáti, že stále ještě počet zločinných útoků jest neobyčejně veliký a že »normální tok života« po- sud nenastal. Číslo 2443 napadení v r. 1912 s 50 vraždami soukromých a oficiálních osob zdá se málo svěděit pro »uspokojení« v zemi. Zatímv dobách, kdy o revolučním hnutí se ani nezdálo, nebylo tomu lépe. Podle statistiky bylo provedeno napadení v r. 1891 8239, v r. 1895 7623, v r. 1894 8469, v r. 1900 8687, tedy počet, který značně převyšuje poslední tři roky. Spor o počet zločin- ných napadení patří za normálních podmínek d oboru ministra spravedlnosti, ale v Rusku se stal hlavním trumfem v rukou ministra vnitra proti zrušení výjimečného stavu. V tom je vnenormál- nost toku života« v Rusku
Rusko
16 article Anglie a Francie v evropské
Anglie a Francie v evropské válce. Nové zbrojení v Německu budí také v Angli vážné dvahy o eventualitách možné evropské sráž- ky a úkolů Anglie, jenž vyplývá z jejího postavení v trojdchodě. Vojenský spolupracovník „Timesů“ plukovník Repingten uveřejnil ve svém listě článek, v němz dovozuje, že podpora anglického loďstva, jež bude poskytnuta Francii, zbaví ji všech starostí o obra- nu pobřeží, bude neutralisovati Italii, zaujatou dnes výboji v Africe, a umožní francouzskému gene- rálnímu štábu použíti srmády alpské na jiném operačním poli. při čemž mu zabezpečí také při- vtělení armády africké a osadního vojska. To vše znamená prý pro Francii zvýšení sil o půl milionu mužů na rozhodné Bojišti. „Žádati na Anglii“, dodává Repington, „ab vyvinula začnější vojenské úsilí za tim účelem, aby vyrovnala stále rostoucí rozdil mezi stavem vojska německého a francouzského, je chtiti ji ulo- žit povinnost, která je spíše úkolem Ruska, vojen- ského spojence Francie, než Anglie, jejího spojen- ce námořního. Každá z těchto mocností má svůj přesně vytčený úkol: Rusku přísluší podpora na zemi, Anglii podpora na moři. Nelze převraceti úkoly, které dle povahy věcí připadají každé moc- nosti trojdohody. Nadvláda na moři je přímo pod- mínkou existence Anglie, bude nucena přinésti značné peněžní oběti, aby ji udržela; chhtíti, aby pro evropské zájmy uložila jiné, neméně značné oběti na svou armádu, nemůže skutečně býti žá- dáno na anglickém národu.“
Repingten Repington Anglie Francie Německo Angl Afrika Rusko Timesy
17 article
S těmito vývody polemisuje v „Tempsu“ ge- nerál de Lacrolx, jenž uvádí, že obrana francouz- ského pobřeží je zabezpečena vojskem druhé linie. které nemůže býti v žádném případě postaveno na Mose a Mosele. Přítomnost anglického lod- stva může sice zabrániti nějakým pokusům bom- bardování, ale nerozmnoží ani o jediného muže jediné dělo francouzskou moc na východních hra- nicích. Přibrání alžírské armády provede se i ben pomoci anglického loďstva ve Středozemním moři Co se pak týče Italie, nelze říci, pokud by ji oba- vy před bombardováním mohly zadržeti, kdyby šla proti Francii ve všeobecné válce, neboť nejprudš námořní bombardování, o nichž se dějiny zmiňuí měla vždycky jen velmi obmezené vojenské dů- sledky. Italie má rovněž podružné síly, jichž může použiti k ochraně pobřeží a které jí dovolují po- užiti armády první linie pro významnější vojenský objekt. Tato celá armáda vystoupí na jeviště, jde-l o všeobecnou srážku evropskou. Není tedy správno říkati, že podpora angli- ckého loďstva dovolí Francil vrhnouti na počátku války o 500.000 mužů více na východní hranice. Nezmění v ničem použití ani rozdělení jejích sil Anglie musí býti přesvědčena, že v oné periodě. která bude nanejvýš významnou, podpora, kterou poskytne Francil, bude záležeti ve skutečné po- moci její armády, bojující s armádou francouz- skou na pevnině.
Lacrolx Italia Mosel Francie Anglie
18 article
Dále poukazuje generál, že by znamenalo podrobovati trojdohodu příliš těžké zkoušce, kdy- by se Rusům ukládalo největší břemeno krve ve srážce, jejíž důsledky se dotýkají přímo Velké Bri- tanie. V době přehnaného zbrojení a národů ve zbrani, nemůže Anglie udržeti své místo v Evro- pě politikou menšího úsilí a malé armády. Může se poučiti z dějin. Ve svém zápase proti panstv Napoleonovu nezdolala císařovu moc u Trafalga- ru, ani ji nezmenšila, podporujíc četné a mocné koalíce. Po léta byl Napoleon dále nesporným pá- nem Evropy, a jen u Waterloo tím, že podporo- vala silnou a zdatnou armádou vlastenecký roz- mach mladých pruských vojsk, dovršila jeho pád. Dnes vůčí německému nebezpečí je situnce Anglie stejná. Buď poskytne na Mose potřebnou pod- poru armádě francouzské, aby překonala početní přesilu německou, nebo by se osudy Evropy na západě mohly utvářeti proti jejím záměrům. Eskadry a territoriální armáda, třeba sebe četněj- ší, nepoloží žádnou překážku germánskému nára- zu na pevnině. Jedině dobrá operační armáda síle 15 až 20 aktivních divisí bude moci zaručiii Anglii, spojené s Francíí, její vítězství v Evropě a tím udržení její situace ve světě.
Rus Napoleonův Napoleon Anglie Evra Evropa
19 title
Denní zprávy.
20 article — Pověstný už „kolinský případ“, jehož
— Pověstný už „kolinský případ“, jehož podstatu vyložil náležitě dopis našeho tamní- ho zpravodaje (ve velkonočním čísle „Nár Listů“), je předmětem Otevřeného listu, který adresuje správně „Svaz českých pokroko- vých židů“ ve svém týdenníku „Rozvoji“ — pražskému arcibiskupovi, kardi- nálu Skrbenskému. Není divu, že jeho osoba činí se spoluzodpovědnou za hloupost a tupohlavosti, které páše klerikální tisk v Če- chách, „Čech“ i to horší smetí, jako „XX Věk“ atd. Případ je našemu čtenářstvu znám V Kolíně zmizela krátce před velkonočním svátky služebná dívka, a poněvadž sloužila náhodou u zaměstnavatele židovského nábo- ženství, pokusili se někteří nesvědomiti lidé štváti proti židům a třeba nepřímo, či více méně zahaleně ohřívati báchorku o rituelní vraždě. Nemesis stihla však tentokráte kleri- kály co nejnepříjemnějí: ukázalo se, že v pří- pad dosud nedosti vysvětlený je zapleten kom- promitujícím způsobem katecheta kolínské divčí školy dr. Hrachovský, klerikální kohou a agitátor. Zmizelá služka věděla leccos o jeho pletkách se ženskými, a katecheta jí krátce před zmizením vyhrožoval soudem — zda pou- ze trestním, či také posmrtným, či obojím do- hromady, není dosud dosti jasno, ale mělo byto býti už vlastně co nejdůkl ad- něji známo příslušným úřadům, které by celý případ měly vyšetříti hodně energicky a tempemrozhodně ostřej- ším, než se dosud dělo. — Zmíněný nahoře
Skrbenský Čo Věk Nemesis doktor Hrachovský Kolín svaz český pokroko
21 article
Otevřený list vyzývá pana arcibiskupa praž- ského, aby užil všeho vlivu svého na kleri- kální tisk a netrpěl štvaní proti občanům ji- ného náboženství, které jest potupou křesťan- ských zásad o snášelivosti ve víře. Jeho Emi- nence by po našem mínění neměla zůstati dlužna odpověď na tento vážný apel! (Jakse z Kolína právě sděluje, byla mrtvola pohřešo- vané Anny Pavlíkové z Labe vytažena včera odpoledne pitvána.) — Zvláštní pozornosti dostalo se če- skému Sokolstvu v německých novinách říš- ských. Ke svému úžasu dočítáme se dnes. osm měsíců po sletu všesokolském, o veliko- lepých slavnostech pražských, a to pod titu- lem »12. deutsches Turníest i Leipzig«. Ve zprávách těchto nejsou tentokráte žádné denunciace ani posměšky jen samá chvála a uznání. Do nejmenších detailů (článek, rozeslaný patrně z Lipsk velkým listům německým, čítá téměř čtyři petitové sloupce) popisuje se tu cvičiště le- tenské, oceňují se jeho různé praktická za- řízení, chválí se kázeň obecenstva, konsta- tuje se, že ze 200.000 návštěvníků nebyl ani jediný přistižen při kouření, vyslovuje se obdiv nad všeobecnou pozorností obecenstva, vzdává se všechna čest pořadatelstvu sleto- vému a upozorňuje se na to, že zvláštní tri- buny byly reservovány mládeži školní a do- rostu (při zkouškách) atd. atd. Nikdy jsme nečekali, že německý tisk věnuje Sokolstvu takovou pozornost. Ovšem, neučinil tal
Jaks Pavlík Kolín Labe letenský
22 article
k vůli nám, nýbrž v zájmu sletu lipského, jehož cvičiště postaveno bylo na základě zkušeností, získa- ných při sletu pražském. Pro Němce znamená to úplný převrat při dosavadních sletech a poněvadž je třeba upozorniti av jistém směru i připraviti jak obecenstvo, tak i turnéry na tyto změny a novinky, roze- psala se centrální kancelář sletu lipského tak obšírně a — nestranně o sletu sokol- ském. — Národohospodářské potřeby české. jest thema veřejné přednášky poslance dra Jaroslava Preisse, která se koná dnes v sobotu o 8. hod. večerní v sále čís. IV. hlavní budovy české techniky, Kar- lovo náměstí. — Z Národního klubu. Dnes koná se obvyklý jour-fixe. — Z Českého učení pro vědy politické. Dne v sobotu zahajuje přednášky své »O vývoji so- cialismu« prof. dr. Josef Gruber. Přednášeti bude po obě hodiny každou sobotu a pondělí. — Projev díků poslanci. Řádná valná hroma- da zemského odboru českoslovanského spolku c.k poštovních adjunktů v Přerově usnesla se jedno- myslně, aby říšskému poslanci panu Ladislavu Če- chovi vysloveny byly díky za nevšední laskavont a blahovůli, se kterou se v uplynulém období sta- vu poštovních oficiantů ujal.
Němec Preiss profesor doktor Gruber če Kara lovo náměstí Přerov národní klub Český učený pro věda spolek c
23 article
— Zemský výbor král. Českého o správní or- ganisací holešovických jatek. Po návrhu referenta JUDra. Pinkasa schválil zemský výbor ve stře- deční své schůzi stanovy pro společnou správu ústředních jatek, ústředního trhu dobytčího v Ho- lešovicích, tržnic na maso, jakož i pro vykoná- vání příslušného dozoru, s těmito ústavy spojené- ho, pro král. hlav. město Prahu a obce, uvedené v § 2. zák. ze dne 9. března 1889 z. z. č. 19, na kterýchžto stanovách usnesla se správní rada předměstských obec. jatek v Holešovicích, sbor obec, starších král. hlav. města Prahy a obecní zastupitelstva 15 příléhajících a okolních obcí; stanovy tyto byly schváleny se změnou týmž re- ferentem navrženou v § 16. — Dále usneseno, by o tomto usnesení uvědoměna byla správní rada předměstských obecních jatek s poul azem, aby o tom vyrozuměla všechny zúčastněné obce a je zároveň vyzvala, aby ve smyslu § 6. schválených stanov do česti neděl po vyrozumění provedla obecní zastupitelstva volbu členů správní rady,a to počtem stanoveným v § 5. stanov, a výsledek volby aby pak obce oznámily správní radě. Na další návrh JJUDra. Pinkasa uloženo správní radě jatek, aby jména zvolených členů sdělila se sta- rostou král. hlav. města Prahy, jemuž jakožto předsedovi správní rady nového ústavu náleží za- říditi, čeho třeba pro ustavení se správní rady.
JUDr Praha Holešovice
24 article
Konečně uloženo správní radě jatek, aby o výsled- ku voleb do správní rady a o jejím ustavení po- dána byla zemskému výboru příslušná zpráva. — Rozloučení obcí v král. Českém. Po návrhu n. přís. JUDra Pinkasa a ve srozumění s c. k. mí- stodržitelstvím povolil zemský výbor král. Českého ve své schůzi dne 2. t. m., aby místní obec Šípy (v okr, kralovickém) rozdělena byla ve dvě samo- statné obce místní a to Miličov a pak Šípy, za- hrnující též osadu Bělbožice; dále povoleno roz- loučení místní obce Blizanov v zast. okresu plánickém ve dvě samostatné obce místní, a t Blizanov a Pohoří. — Z městské rady pražské. (Schůze 4. dubna 1913). Předsedal úřadující náměstek starostův dr Frant. Kašpar. Akademický malíř Václav Jans složil slib povinností měšťanských. Náměstek sta- rostův dr. Kašpar uvítav mistra, vzpomněl vý- znamného jubilea třicetiletého výročí jeho uměle- cké činnosti a pravil! „Slovutný mistře! Celou tuto řadu let zasvětil jste, slovutný mistře, velikému a krásnému umění malířskému ke cti našeho če- ského výtvarného umění, národa i našeho města Za tu dobu vytvořil jste nám díla, která potrvaj věky, zobrazujíce památky slavné naší historie, o grandiosních staveb a pohledů až k intimním zá- koutím krásné staré Prahy, kterou všichni ber rozdílu milujeme a na niž hrdi jsme, ale která přece ve své nezměněné kráse nedá se zachovati a tu i onde musí ustoupiti moderním požadavkům. takže mistrná díla Vaše v nedaleké budoucnosti stanou se jedinými, krásně výmluvnými svědky starých památek pražských. V uznání Vašich zá- sluh rada městská vyznamenala Vás tím, že udě- lila Vám právo měšťanské a zařadila Vás, slovutný mistře, do řady svých měšťanů, jsouc brda na to že jméno Vaše stane se ozdobou jich seznamu.
Šíp František Kašpar Jans doktor Bělbožice Praha
25 article
Blahopřeji Vám k této občanské poctě jménem svým i jměnem rady městské a pronáším zárove přání vroucí, abyste ještě dlouhou řadu let našemu umění byl zachován!“ (Výborně! Potlesk.) Mistr V. Jansa děkoval srdečně za poctu, prokázanou jemu representací král. hlav. města Prahy a pravil. „Chci dále pracovati pro Prahu a pokud ješt máme zde zbytky naší krásné staré Prahy, cho je zachovati. Kéž mne síly neopustí, abych mohl svůj úkol provésti.“ (Výborně!) — K návrhu ankety předloži se sboru obecních starších návrh na zří- zení kopie sousoší sv. Idnáce na moste Karlově. Anketa prohlásila, že otázku tuto nutno posuzovati toliko se stanoviska uměleckého kterýžto názor schválila i rada městská. — Usne- seno, aby před konečnou úpravou zbytků román- ského zdiva bývalého domu čp. 16-I. (proti ruské- mu kostelu), chledána a vyšetřena byla zbylá fa- cada, zjistí-li se, že budova tato měla facadu cen- nou, zřídí se tu zvláštní schodiště, umožňující pří- stup k zachovaným zbytkům fpodzemním).
V Jansa svatý . Idnác Praha Karlov
26 article
Schválena úprava Platnéřské ulice dle projektu stavebního úřadu. Příslušné práce budou urych- leny a zadány omezeným ofertním řízením. Dříve však povoliti musí sbor obecních starších přísluš- ný náklad (asi 11.000 K). — Dnem 1. dubna pře- vzaty byly v obecní správu býv. vojenské záso- bárny na Rybářích na Malé straně. — Schváleny návrhy komise na zadání prací dlažebních v roce letošním. — Mezi volnými návrhy byla přednesena též stížnost živnostníků staroměstských, že obec provádí příliš mnoho prací ve vlastní režii a tlu- močeno přání, aby se tak dělo jen v případech výjimečných, O této věci bude ještě jednáno, příslušné úřady podají zprávy.
27 article
— Ve schůzi městské rady v Karlině, konané dne 28. března 1913, usneseno: Exkursnímu fondu Obchodní akademie poskytne se podpora tím způ- sobem, že výbor podá městské radě návrhy na udělení podpor nemajetným studujícím do výše celkové 400 K. Schválen účet obce pražské za frubní vodu v době od 31. října 1912 do 31. ledna 1913 v obnosu 29.228.55 K. Podá se důrazný pro- test k c. k. ministerstvu železnic proti zamýšle- nému zřízení nákladového nádraží na druhé inva- lidní louce v Karlíně. V záležitosti té intervenovati bude pan starosta na příslušných místech v Praze jakož i požádá p. dra. Fiedlera, aby společně inter- venovali u ministra železnie. Vyhověno žádost elektrických podniků obce pražské o povolení vésti elektrické vedení přes pozemky strašnické a t za podminek technické kanceláře a správy elek- trárny. Obec pražská bude požádána zu brzké vy pracování projektu kanalisace v ulici „Na Šváb- kách“ s provisorním vystěním do Vltavy. Vzato na vědomí, že náklad na provedení projektu toho čniti bude celkem 117.700 K, z čehož připadá na obec karlinskou částka 65.191.88 K. Dle návrhu technické kanceláře schváleny kanalisační plány pro novostavbu německé reálky.
Fiedler Karlin Praha Vltava
28 article
— Výročí 78. narozenin Vítězslava Hálk oslaví Čtenářsko-zábavní spolek „Hálek“ v Praze zítra v neděli odpoledne o 3. hod. obvyklou slav- ností u Hálkova pomníku na Karlově náměstí. O významu básníkově promluví starosta spolku pan Karel Šicner. Slavnostní sbory Smetanovo „Věno a Prausův „Chorál Čechů“ zapěje řízením sbor- mistra p. Karla Manšingera Zpěvácký spolel „Slavoj“ z Karlína. Po ukončení slavnosti společ ná návštěva Hálkova hrobu na posvátném Vyše- hradě. Dámy opatřte se květinami k výzdobě hrobu. Dnes v sobotu, v den Hálkových narozenin, slavnostní schůze ve spolkové místnosti „U zla- tého bažanta“ na Poříči. Hosté vítáni.
Hálk Hálek Hálkův Šicner Smetanův Prausův Čecho Manšinger Praha Karlov náměstí Karlín spolek pan Slavoj
29 article
— Veřejná schůze v Karlíně. Živnosten- ský odbor národní strany svobodomyslné uspo- řádal ve čtvrtek spolu s odborem Živnostensko- čtenářské jednoty v Karlíně veřejnou schůzi, na níž promluvil říšský posl. Lad. Čech „O nové úpravě daní““. Schůzi neobyčejně četně navštívenou zahá- jil předseda živn. odboru p. F. Folda, načež zvoleno předsednictvo v čele s p. c. r. J. Engelmannem. jenž vřele přívítal p. poslance jako horlivéhoa zkušeného zastance zájmů živnostenských. — Pan posl. Čech zahájil svou přednášku konstatováním smutné skutečnosti, že poplatnictvo, hlavně z řad živnostenských, zhoršuje si namnoze samo příkrost berních zákonů jejich neznalostí, neúčasti v auto- nomních komisích atd. Chce proto způsobem co možno jasným a obšírným vyložiti nová ustano- vení berní reformy, jež byla právě ve výboru do- jednána. Poukázal zprvu na historický vývoj snaby o berní reformu, na otázky, které ji v přítomnosti učinily akutní (úhrada služební pragmatiky, nut- nost sanace zemských financí) a odsoudil po zá- sluze nezodpovědnost činitelů, kteří jednak volají stále po řešení nových a nových nákladných sociál- ních úkolů státních a peněz k tomu povoliti ne- chtějí, jednak mlčí nebo podávají plané demonstra- tivní návrhy ve výboru, kde se o zájmy poplatní- ctva jedná a kde je mají hájiti, na schůzích pak odkrývají nové a nové vady předloh, k jichž zde- konalení nedovedli, když měli k tomu přiležitost. něčeho přičiniti; poukázal konečně na positivnía výslednou snahu svobodomyslných poslanců dra.
F Folda J Engelmann Karlín Čechy
30 article
Rašína a dra. Funka pro zmírnění a zdokonalení nové jinanční předlohy. — Vyložil pak obšírně, do- kládaje se stále zajímavými statistickými údají, ustanovení nové předlohy, týkající se zvýšení daně příjmové, daně kořaleční, nových drobných daní. přiznávání k dani přijmové, ukládacího řízení, od- volacího řízení, prohlidky knih, úlev a údělů zemím. Podrobně se zabýval otázkou zvýšení daněprostého minima, jehož škodlivost pro střední vrstvy mno- hými důkazy doložil, i ustanoveními na ochranu poplatnictva, jež byla v předloze tak rozsáhlým způsobem zajištěna. Konstatovav, že se úmorná práci ve výboru podařilo všechna větší rebezpe- čenství pro malý a střední stav, hlavně tedy živ- nostnictvo a obchodnictvo, v předloze odstraniti či oslabiti a že i prohlídka knih, omezená na nej- nutnější případy a hojně zaklausulovaná, namíře- na je hlavně proti větším poplatníkům, skončil tím. že zvyšování daní je poplatnictvu pochopitelno jen tehdy, když rozvojem hospodářských poměrů je dána poplatnictvu možnost větších zisků, jeho hospodářský vzrůst. To však při šílené rakouská politice zahraniční, jež stíhá průmysl a obchod ne- krutějšími ztrátami, možno není, a nelze se tudíž diviti, že poplatnictvo nepřijímá nové daně se žád- ným nadšením. — Četné posluchačstvo provázelo vývody řečníkovy častým souhlasem a odměnílo jej ke konci jeho řeči bouří souhlasu. — Předse- dající c. r. Engelmann poděkoval p. poslanci vřele za obsáhlý výklad i za neunavné hájení zájmů živ- nostenských a když nikdo se ke slovu nehlásil, skončil schůzi.
Rašín Funk Engelmann
31 article
— Zajímavá historka přihodila se sokolské jednotě Vídeň III. Měla svoji tělocvičnu v zapeče- těné škole Komenského v Schützengasse. Magistrát sice zakázal jakýkoliv vstup do uzavřené budovy. ale nemohl se vybnouti tomu, aby soukromý ma- jetek Sokola a jeho tělocvičné nářadí, v budově umístěné, nebyly k žádosti jednoty vydány. Dal tedy tělocvičné nářadí městskými hasiči ze školy vy- nésti a vobecním povoze zadarmo převézti do nové místnosti. Byl to prvý případ, že obec ví- deňská dala se do služeb Sokola. — Jak se volí do nemocenské pokladny zří- zenců elektrických drah král. hlav. města Prahy. Z odbočky Č. D. J. zřízenců elektrických drah ná- rodní strany svobodomyslné se nám sděluje: „Pro zřízence tohoto obecního podniku stává nemocen- ská pokladna, kterou po několik roků již ovládá několik jednotlivců ze strany národně sociální. Po- něvadž v poslední době pánové tito v pokladně té hospodařili způsobem, jakým se hospodařití nemá, vyvolána mezi členstvem veliká nespokojenosta touha při příští volbě představenstvo toto vysadit.
Sokol Vídeň Praha těný škola Komenský Č . D
32 article
Však pánové z představenstva pokladny, nemajíce čisté svědomí a v obavě, že by zvoleni nebyli, upra- vili si volby tak, aby přes odpor členstva byli přece zvoleni. Volební legitimace a hlasovací líst- ky vydávají na tratích a ve vozovkách členové představenstva svým stoupencům tím způsobem, že si je jednoduše ponechají a jen podpi- sem nechají stvrdit. Štoupencům jiných stran a indiferentním voličům pak volební legiti- mace vůbec nevydají. A poněvadž osobní volba do této pokladny není žádoucí, seberou pá- nové z představenstva této pokladny velikou vět- šinu volebních legitimací a hlasovacích lístků a zvolí zase sebe a po volbě, která se konati bude dne 10. dubna t. r., prohlásí v „Českém Slově“. že stoupenci strany národně sociální při těchto volbách zvítězili „ohromnou většinou hlasů“. Takto se však volba do tohoto humanního ústavu města
33 article
Prahy prováděti nesmí a zřízenci elektrických pod- niků, zorganisovaní v národní straně svobodomy- slné, proti takovému znásilňování voličstva co nej- důrazněji protestují a žádají ve jménu všech členů této pokladny kompetentní činitele, bv donutili představenstvo shora uvedené pokladny. aby každému členu doručena byla volební legiti- mace a hlasovací lístek, a aby také každému členu zjednána byla možnost svobodné volbv delegátů a tím i představenstva pokladny. Pá- nové z představenstva této pokladny při těchto volbách se dopustili přehmatu proti ustanovení stanov pokladny, o čemž se zatím na tomto místě zmiňovati nebudeme, poněvadž si to zřízenci a členové pokladny s představenstvem vyřídí na místě jiném. — Dívadlo v šárce. Dámský odbor Ústřední Matice školské byl oprávněn, aby na místě, kde se buduje hlediště i jeviště, směl vybírati od obecen- stva malý dobrovolný příspěvek. Dnem 6. t. m. po- čínajíc budou na místě postaveny vždy v neděli a ve svátek pokladničky. — K rozmnožení kompar- serie v „Prodané nevěstě“ získány byly organisace dorostu české strany agrární, jichž členové mají přesně původní kroje národní. Také přihlášky čle- nů ochotnických jednot z Prahy, blízkého okolí Šárky, zejména pp. režisérů, budou vítány. Dotazy a přihlášky v té příčině přijímá p. redaktor K. Čvančara, Praha-I., Hybernská ul. 20 (2. posch.).
Šárek Praha hybernský ulice
34 article
— O sbírkách a prodejích na školách praž- ských. Ve včerojší schůzi městské rady pražské byla sdělena stížnost rodičů, že na pražských ško- lách obecných i měšťanských pořádají se časté sbírky a rozprodávají se různé knihy a dílaj střed- ní i dělnické vrstvy spatřují v tom nesprávné f- nanění zatěžování. Zástupce školního inspektora p. cís. rada Schrötter sdělil k tomu, že zojménav poslední době dochází na okresní školní rady mno- ho žádostí za povolení všeobecných sbírek na ško- lách, za povolení účasti školních dětí při různých zábavách a veřejných produkcích, pořádaných za vstupné, jakož i za dovolení prodeje knih i celých děl. Okresní školní rada povoluje však všeobecné sbírky jen v případech zcela zvláštních a výjimeč- ných, rovněž omezuje účast mládeže při veřejných produkcích a pokud se týká prodeje kníh neb jiných publikaci, nebylo uděleno povolení ani v je- diném případě. Děje-li se tak na některých ško- lách, nemá o tom okresní školní rada žádné vědo- mosti a stížnost v tomto směru podaná buďe řádně vyšetřena. — Z komitétu pro uměleckou výchovu v Praze. Přátelský večer pro členy a příznivce my- šlenky umělecké výchovy koná se dnes o 7. hod. v mramorovém sále Obecního domu u Prašné brá- ny. Program bohatý. Vstup volný. — Předsedníctvo „Pohřebního spolku c. k. pošt. úřadníků v Praze“, a sice pp. vrch. pošt. správce Fr. Tauc a vrch. ofic. Fr. Švest ka přijato bylo dne 3. t. m. ve zvláštním slyšení p presidentem pošt. a tel. ředitelství pro král. České JUDrem. Jar. Kalandrou, kterému tlumočilo dík za obzvláštní podporu, již věnuje tomuto hu- mannímu spolku a prosilo zároveň o vzáenpu pří-
Tauc František Švest Kalandra Praha spolek c Český JUDr obecní dom