1
masthead
5. dubna 1913. číslo 92.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
volební reformě, poněvadž nynější kompromi
nepokládají za vhodný základ přátelského
soužití obou národností haličských.
Kdyby s oposičními stranami vyšli ze sně-
mu též duchovní virilisté a část Podoláků,
stal by se sněm skutečně neschopným ke
změně zemského zřízení a volební oprava
byla by opět pochována.
Podolák
5
article
Sbližování jazyků slovinského a chorvat-
ského.
Sbližování jazyků slovinského a chorvat-
ského.
V poslední době projevuje se opět silně
snaha, sblížiti co nejvíce literární jazyky slo-
vinský a chorvatský. Hnutí to obdrželo název
„nový ilyrismus“, jako obrození starého Ga-
jova ilyrismu, nesoucího se za týmž cílem.
Proti novému ilyrismu vyslovil se pražský
docent dr. Rostohar, boje se, že by v něm
mohla utonouti slovinská národní individuali-
ta. Záhřebský docent dr. Vošnjak je však
stoupencem nového ilyrismu a nevidí nic
zlého v tom, kdyby se Slovinci znenáhla pře-
měnili v Chorvaty
Do sporu vložil se také klerikální „Slo-
venec“, jenž uznává, že Slovinci jsou příliš
slabí, aby mohli vytvořiti svou vlastní kulturu
a proto je pro ně nejpřirozenější, aby se po-
liticky spojili s Chorvaty a kulturně se vše-
mi Jihoslovany i mimo říšské hranice, poně-
vadž jazykově i po krvi Slovinci jsou beztoho
jeden národ s Chorvaty a všemi Jihoslovany
až k Černému a Egejskému moři. I kdyby te-
dy Slovinci obětovali celku své nářečí, ne-
vzešla by jim z toho nijaká škoda, naopak
bylo by jim jen na prospěch. Své slovinské
lndividuálnosti by ani potom nepozbyli, ne-
boť jsou národ schopný života, žijí ve zvlášt-
ních zeměpisných a hospodářských poměrech,
a jich kulturní zvláštnosti by se ve spolku
s ostatnímí Jihoslovany ještě více rozvily
Všichni Jihoslované jsou jeden národ, ať mlu-
ví kdo chce co chce. Jihoslovanské hnutí je
živelný zjev, jejž nezarazí separatisté, ačkoli
by to bylo příjemno naším odpůrcům, kteř
žijí z naší nesvornosti. V té věci je lépe ne-
polemisovat, ale hned pracovat.
doktor
Rostohar
Vošnjak
Slovinec
Chorvat
Jihoslovan
Černý
6
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rozechvění Rusů
Rus
7
article
P6d 3. D. Sazonova může býti pokládán
za neodvratný, neboť nedá se mysliti, že by
ho car držel proti vůli národa, jasně vyjadřo-
vané na slovanských meetingách i na ulicích
petrohradských, v hosudarstvenné dumě i ve
všem časopisectvu. Slovanské hnutí v Rusku
marno by bylo zmenšovati poukazováním, že
slovanské spolky nemají mnoho členstva
slavjanofilské orgány málo odběratelů. Nesmi
se hleděti pouze k organisacím a orgánům,
speciálně věnovaným rozvíjení slovanské my-
šlenky, nýbrž k tomu faktu, že kromě podlého
„Graždanina“ knížete Meščerského všecka
ruská žurnalistika hlavních i provinciálních
měst je nyní pro slovanskou myšlenku nadše-
na. Obecnému proudu jsou nuceni poddati se
i nedávní odpůrci Slovanstva. Číní to třeba
s výhradami a neúplně (někteří myslí pouze
na pravoslavné Slovany, jiným všichni bez
rozdílu přirostli k srdci), ale to již není roz-
hodující.
D Sazonov
Meščerský
Rusko
Slovan
8
article
Nástupcem Sazonova jmenují anglické no-
viny cařihradského velevyslance Giersa. Ta-
kovou změnou by se veřejné mínění ruské
nespokojilo, neboť ono pány Giersy řadí do
tétéž kategorie ruských diplomatů, jako Sazo-
nova. Naopak lze právem předpokládati, že
všichni tři Giersové (velevyslanec vídeňský.
velevyslanec cařihradský a vyslanec cetyň-
ský) po pádu Sazonova budou posláni na jiné
místa. Rozechvěné mysli ruské očekávají, že
nástupcem Sazonova bude jmenován buď ča-
rykov, nebo Hartvig-
Všeho toho by nebylo, kdyby Sazono
byl určitě prohlásil, že je proti demonstraci
proti Černé Hoře, a proti tomu, aby londýn-
ská konference Černé Hoře odpírala Skader
i když ho dobude. Bujné city ruských srdcí
se rozhořely pro Černou Horu. „Svět“ jim
dává výraz těmito slovy: „Hřmění černohor-
ských děl doprovází tlukot milionů ruských
srdcí, jež v duševném chvění a v pevné naději
očekávají radostnou zprávu o pádu poslední
turecké pevnosti. Úspěch našich přátel, na-
šich bratří, duchem nám tak blízkých, bude
v Rusku uvítán s takovým nadšením, že
běda těm, kdo neuposlechnou hla-
su národa v tomto vážném oka-
mžiku Slovanstv al“
Nebude-li slovanskému hnutí ruskému vy-
hověno hned po prvých živelných projevech
v Petrohradě, dočkáme se brzy podobných
výjevů také v jiných městech ruských.
Sazonov
Giersa
Černá hoře
Černá Hora
Rusko
Petrohrad
9
article
Oslava dobytí Drinopole v Petrohradě.
Účastníci slovanských meetingů v Petro-
hradě oslavili dobytí Drinopole pobožnosti
(»molebnem«) v chrámě Vzkříšení Páně na
Jekatěrinském kanále, na místě, kde byl
zavražděn Osvoboditel Bulharů, car Alex-
andr II. Za pobožnosti pěl soukromý chor
hraběte Šeremetěva, jenž sám dirigoval.
Chrám byl přeplněn obecenstvem, před nímž
byla vyhrazena místa představitelům Slo-
vanstva. Kromě nich byli přítomní Rusové:
gen. Skugarevský, předseda slovanských
meetingů, prof. Konstantin Grof, členové
hosudarstvenného sovětu: senátor Naryškin,
gen. Palicyn, gen. Freze; dcery slovanského
junáka gen. Čerňajeva; generálové Něčajev
Šepelev, Rudanovský, Kališevský, Potocký
Sulmenev, Matvějev; baron Grenenit s man-
želkou, A. I. Gučkov, Ladyženský, Lavrov
Komarov a mn. j. členové slovanských
spolků.
Při molebnu správce chrámu protojerej
prof. Leporský promluvil překrásné slovo
o radosti ruského národa. Mezi jiným pravil:
»Rozvlnil se slovanský cit a vlny jeho se
dohoupaly do Baltického moře. Radujeme se
nejen z toho, že se objevily docela nové
»spojené státy«, radujeme se nejen ze slávy
slovanských zbraní, ne, naše radost je výše
všech politických plánů, ona jest nám s nebes
dána, ona tkví v naši víře pravoslavné.
Ruský národ, zakusivší sám všech úžasů
musulmanského jha, vždycky svým citem
tíhl tam, kde strádali křesťané a Slované.
Ruský národ ždal velikého svátku jich osvo-
bození, a svátek ten nyní nadešel, naděje
ruského národa se splnily. Radujeme se
nejen z vítězství Slovanů, nýbrž i jejich bu-
doucnosti. Drinopol padla, pád její znamená
pád musulmanského jha v Evropě a je
předzvěstí pádu Caříhradu a
vztyčení kříže na bání chrámu
sv. Moudrosti.«
Za Skader Medovou.
Bulhar
Rus
profesor
Grof
Čerňajev
Něčajev
Šepelev
Rudanovský
Kališevský
Potocká
Sulmenev
Matvějev
Grenenit
I Gučkov
Ladyženský
Lavrov Komarov
Leporský
Slovan
Drinopol
Petrohrad
Petra
Šeremetěvo
baltický moře
spojený stát
Evropa
Alex
10
article
Londýnská konference velevyslanců našla vý-
chod z koniliktu s Černou Horou! Tak oznamují
dnešní telegramy. Slepá slepice tedy konečně něco
»našla«, ale podívejme se, je-li to zrno. Konference
nabízí Černé Hoře místo Skadru Medovou. Coje
Skader, mohou pání diplomaté již vědět. Král
Nikola pověděl jasně a zřetelně všemu světu, proě
Černá Hora bez Skadru nemůže být. Každý Černo-
horec to živě cítí se svým panovníkem, že Černá
Hora je na Skader odkázána historicky, hospo-
dářsky i strategicky. Co naproti tomu je Medová?
Medová jest úplně pusté místo na přímoří ne-
daleko Skadru, kde jsou dvě tři chaty rybářů
špinavá čekárna pro obecenstvo, které se chce
svézti s některým parníkem, jenž za týden nebo
za 14 dní o to místo zavadí. Nedávno telegrafické
zprávy oznámily, že pověstná »Hamidie« Medovou
na padrť rozstřílela. Z toho telegramu je nejlépe
vidno, že o Medové ani zpravodajové ničeho ne-
vědí. Medová ničím není a ničím nemůže být.
protože nemá ani přístavu, ani pozadí. Nabízejí-li
tedy velevyslanci Černé Hoře Medovou za Skader.
prozrazují, že o ní nemají ponětí. To ostatně sotva
koho překvapí, neboť oni nemají ponětí ještě
o mnohých jiných věcech, o kterých sí směle oso-
bují právo rozhodovati.
Med
Černá hoře
Coj Skader
11
article
Jubíleum otce ruského líberalismu.
22. března slavilo Rusko sté výročí narozenin
vynikajícího představitele „západniků“. T. N. Gra-
novského. Granovského možno považovat za
otce ruského liberalismu; rozdíl mezi ním a slavja-
nofilem Aksakovem nebo západníkem Hercenem
je v tom, že Granovský kladl velký důraz na úlohu
osobnosti v historil; byl individualistou, stojícím
uprostřed mezí oběma hlavními proudy ruského
myšlení, „lidovým“ slavjanofilstvím a kolektivisti-
ckým západnictvím. Z liberálních idejí, jichž hla-
satelem byl Granovský, vyrostly reformy šedesá-
tých let. Přes to, že Granovský ani svou měkkou
povahou, náchylnou k ušlechtilému humanismu, ani
krajností svých zásad nestál v nejostřejší prolivě
k slavjanofilům, přece on vlastně stal se kamenem
úrazu, pro který se rozešli slavjanofilové a západ-
níci, do té doby družně spolu se hádající. Slavja-
nofilský básník Jazykov napsal na Granovské-
ho a západníky pamílet tak ostrého rázu, že mělo
tehdy přijít k vyřizování čestné aféry se zbrane
v ruce. Chomjakov, vášnivý slavianofil, vřele lito-
val tehdejšího rozchodu se západníky, u nichžsi
vážil bystrého rozumu a osobní poctivosti, a nera-
doval se příliš ze sympatií, kterými provázeli
slavjanofilský odchod příliš zpátečničti stoupenci
starých ruských tradic. Granovský měl největší vliv
na obecenstvo svými přednáškami na universilě.
které se staly tehdy vyhledávaným dostaveničkem
nejlepší moskevské společnosti. Granovský neměl
dialektického talentu Hercenova nebo Chomjako-
va, ani fanatické horlivosti Bělinského neb Aksa-
kova, ale jeho umělecký klid působil tak silně, že
T N Gr
Granovský
Hercen
Jazykov
Chomjakov
Bělinský
Aksa
Rusko
12
article
Granovského třeba považovat za hlavního repre-
sentanta vědecké a společenské myšlenky na Rusi
ve čtyřicátých letech. O Granovském řekl případ-
ný soud prof. Ključevský: „Granovský přednášel
o vědě minulosti, ale jeho posluchačí si přinášeli
z jeho přednášek víru ve svou budoucnost, tu víru.
která svítila jim za nejtemnějších nocí našeho ži-
vota.“ — Ruští liberálové při oslavě stých naro-
zenin Granovského s hrdostí poukazují na to, ž
mají také „historii“, že nejsou již v ruském ži-
votě dětmi jen včerejšího dne.
Porady žídů protí polskému bojkotu.
Polský bojkot protižidovský pohnul ruské židy
k tomu, že svolali do Petrohradu poradu, na ní
známý ruský publicista a vůdce židovských na-
cionalistů žabotinský měl hlavní referát o ži-
dovském bojkotu. Žabotinský mezi jiným řekl:
»Bojkot je vážnějií, než se na počátku sou-
dilo, to není jen slaměný oheň ... Většina drob-
ných kupců židovských na venkově jest velmi
ohrožena. Jen v Lodi nemá bojkot významu.
V Lodi dnes třetina obyvatelstva jsou židě; ne-
ustane-li bojkot, za 20 let jich tam bude 5090.
poněvadž židé z venkova se tlačí do Lodi. Straš-
livou zbraní jest, že jim odpírají úvěr a — Ple-
cházeje k ochranným prostředkům, ref rent Žabo-
tinský navrhoval, aby se žldé drželi zásady: oko
za oko, zub za zub! Doporučoval též přibírat ha-
pitál z ciziny a z vlastního Ruska. Na konec řekl-
»Židé mají žít kulturou ruskou, když nemají mož-
nosti vytvořit vlastní židovské hodnoty kulturní
jsou povinni útočit přímo na srdce nepřátelské.-
Proti radám Žabolinského vystoupil jen jeden
oponent, který tvrdil, že boj třeba vést slušnýmí
prostředky, střílet střelami »dum-dum« že by mělo
být zakázáno-
Uspokojení v Rusku.
Granovský
profesor
Ključevský
Žabotinský
Žaba
Žabolinský
Rus
Petrohrad
Rusko
13
article
Otázka pokoje ve vnitřním životě Ruskaje
stále bolavou otázkou, poněvadž souvisí s upev-
něním politických svobod. Stolypin vydal heslo
napřed uspokojení, potom osvobození. Mnozí
tvrdí, že revoluční bnutí již ustalo a že nastalo
uspokojení. Ministr vnitra Maklakov žádá o po-
volení sumy 190.000 rb. na podporu zřízenců
policie a četnictva a odůvodňuje to tím, že roku
1912 počet zákeřných útoků, vražd, loupežía
v souvislosti s tím počet postižených soukromých
a oficiálních osob značně klesl, ale přece že ještě
trvá zvýšená zločinnost. Dokazuje to statistickými
daty z r. 1907—1912. Podle těch údajů bylo pro-
vedeno útoků se zbrani a loupeží:
Stolypin
Maklakov
15
article
zabito osob
útoků oficiálních soukromých
.. 9.968. . . 673. . . 1.388
Roku 1907
» 1908 . . 11.044. . . 438 . . . 1.561
1909 . . 7.182. . . 237 . . . 1.066
1910 . . 4.914. . . 158 . . . 776
1911 . . 2.898. . . 141 . . . 584
1912 . . 2.443. . . 88. . . 417
Tak, jak sestavilo ministerstvo vnitra údaje
o zločinnosti v porevolučním období, mohlo by se
zdáti, že stále ještě počet zločinných útoků jest
neobyčejně veliký a že »normální tok života« po-
sud nenastal. Číslo 2443 napadení v r. 1912 s 50
vraždami soukromých a oficiálních osob zdá se
málo svěděit pro »uspokojení« v zemi. Zatímv
dobách, kdy o revolučním hnutí se ani nezdálo,
nebylo tomu lépe. Podle statistiky bylo provedeno
napadení v r. 1891 8239, v r. 1895 7623, v r. 1894
8469, v r. 1900 8687, tedy počet, který značně
převyšuje poslední tři roky. Spor o počet zločin-
ných napadení patří za normálních podmínek d
oboru ministra spravedlnosti, ale v Rusku se stal
hlavním trumfem v rukou ministra vnitra proti
zrušení výjimečného stavu.
V tom je vnenormál-
nost toku života« v Rusku
Rusko
16
article
Anglie a Francie v evropské
Anglie a Francie v evropské
válce.
Nové zbrojení v Německu budí také v Angli
vážné dvahy o eventualitách možné evropské sráž-
ky a úkolů Anglie, jenž vyplývá z jejího postavení
v trojdchodě.
Vojenský spolupracovník „Timesů“ plukovník
Repingten uveřejnil ve svém listě článek, v němz
dovozuje, že podpora anglického loďstva, jež bude
poskytnuta Francii, zbaví ji všech starostí o obra-
nu pobřeží, bude neutralisovati Italii, zaujatou dnes
výboji v Africe, a umožní francouzskému gene-
rálnímu štábu použíti srmády alpské na jiném
operačním poli. při čemž mu zabezpečí také při-
vtělení armády africké a osadního vojska. To vše
znamená prý pro Francii zvýšení sil o půl milionu
mužů na rozhodné Bojišti.
„Žádati na Anglii“, dodává Repington, „ab
vyvinula začnější vojenské úsilí za tim účelem,
aby vyrovnala stále rostoucí rozdil mezi stavem
vojska německého a francouzského, je chtiti ji ulo-
žit povinnost, která je spíše úkolem Ruska, vojen-
ského spojence Francie, než Anglie, jejího spojen-
ce námořního. Každá z těchto mocností má svůj
přesně vytčený úkol: Rusku přísluší podpora na
zemi, Anglii podpora na moři. Nelze převraceti
úkoly, které dle povahy věcí připadají každé moc-
nosti trojdohody. Nadvláda na moři je přímo pod-
mínkou existence Anglie, bude nucena přinésti
značné peněžní oběti, aby ji udržela; chhtíti, aby
pro evropské zájmy uložila jiné, neméně značné
oběti na svou armádu, nemůže skutečně býti žá-
dáno na anglickém národu.“
Repingten
Repington
Anglie
Francie
Německo
Angl
Afrika
Rusko
Timesy
17
article
S těmito vývody polemisuje v „Tempsu“ ge-
nerál de Lacrolx, jenž uvádí, že obrana francouz-
ského pobřeží je zabezpečena vojskem druhé linie.
které nemůže býti v žádném případě postaveno
na Mose a Mosele. Přítomnost anglického lod-
stva může sice zabrániti nějakým pokusům bom-
bardování, ale nerozmnoží ani o jediného muže
jediné dělo francouzskou moc na východních hra-
nicích. Přibrání alžírské armády provede se i ben
pomoci anglického loďstva ve Středozemním moři
Co se pak týče Italie, nelze říci, pokud by ji oba-
vy před bombardováním mohly zadržeti, kdyby šla
proti Francii ve všeobecné válce, neboť nejprudš
námořní bombardování, o nichž se dějiny zmiňuí
měla vždycky jen velmi obmezené vojenské dů-
sledky. Italie má rovněž podružné síly, jichž může
použiti k ochraně pobřeží a které jí dovolují po-
užiti armády první linie pro významnější vojenský
objekt. Tato celá armáda vystoupí na jeviště, jde-l
o všeobecnou srážku evropskou.
Není tedy správno říkati, že podpora angli-
ckého loďstva dovolí Francil vrhnouti na počátku
války o 500.000 mužů více na východní hranice.
Nezmění v ničem použití ani rozdělení jejích sil
Anglie musí býti přesvědčena, že v oné periodě.
která bude nanejvýš významnou, podpora, kterou
poskytne Francil, bude záležeti ve skutečné po-
moci její armády, bojující s armádou francouz-
skou na pevnině.
Lacrolx
Italia
Mosel
Francie
Anglie
18
article
Dále poukazuje generál, že by znamenalo
podrobovati trojdohodu příliš těžké zkoušce, kdy-
by se Rusům ukládalo největší břemeno krve ve
srážce, jejíž důsledky se dotýkají přímo Velké Bri-
tanie. V době přehnaného zbrojení a národů ve
zbrani, nemůže Anglie udržeti své místo v Evro-
pě politikou menšího úsilí a malé armády. Může
se poučiti z dějin. Ve svém zápase proti panstv
Napoleonovu nezdolala císařovu moc u Trafalga-
ru, ani ji nezmenšila, podporujíc četné a mocné
koalíce. Po léta byl Napoleon dále nesporným pá-
nem Evropy, a jen u Waterloo tím, že podporo-
vala silnou a zdatnou armádou vlastenecký roz-
mach mladých pruských vojsk, dovršila jeho pád.
Dnes vůčí německému nebezpečí je situnce Anglie
stejná. Buď poskytne na Mose potřebnou pod-
poru armádě francouzské, aby překonala početní
přesilu německou, nebo by se osudy Evropy na
západě mohly utvářeti proti jejím záměrům.
Eskadry a territoriální armáda, třeba sebe četněj-
ší, nepoloží žádnou překážku germánskému nára-
zu na pevnině. Jedině dobrá operační armáda
síle 15 až 20 aktivních divisí bude moci zaručiii
Anglii, spojené s Francíí, její vítězství v Evropě
a tím udržení její situace ve světě.
Rus
Napoleonův
Napoleon
Anglie
Evra
Evropa
20
article
— Pověstný už „kolinský případ“, jehož
— Pověstný už „kolinský případ“, jehož
podstatu vyložil náležitě dopis našeho tamní-
ho zpravodaje (ve velkonočním čísle „Nár
Listů“), je předmětem Otevřeného listu, který
adresuje správně „Svaz českých pokroko-
vých židů“ ve svém týdenníku „Rozvoji“ —
pražskému arcibiskupovi, kardi-
nálu Skrbenskému. Není divu, že jeho
osoba činí se spoluzodpovědnou za hloupost
a tupohlavosti, které páše klerikální tisk v Če-
chách, „Čech“ i to horší smetí, jako „XX
Věk“ atd. Případ je našemu čtenářstvu znám
V Kolíně zmizela krátce před velkonočním
svátky služebná dívka, a poněvadž sloužila
náhodou u zaměstnavatele židovského nábo-
ženství, pokusili se někteří nesvědomiti lidé
štváti proti židům a třeba nepřímo, či více
méně zahaleně ohřívati báchorku o rituelní
vraždě. Nemesis stihla však tentokráte kleri-
kály co nejnepříjemnějí: ukázalo se, že v pří-
pad dosud nedosti vysvětlený je zapleten kom-
promitujícím způsobem katecheta kolínské
divčí školy dr. Hrachovský, klerikální kohou
a agitátor. Zmizelá služka věděla leccos o jeho
pletkách se ženskými, a katecheta jí krátce
před zmizením vyhrožoval soudem — zda pou-
ze trestním, či také posmrtným, či obojím do-
hromady, není dosud dosti jasno, ale mělo
byto býti už vlastně co nejdůkl ad-
něji známo příslušným úřadům,
které by celý případ měly vyšetříti hodně
energicky a tempemrozhodně ostřej-
ším, než se dosud dělo. — Zmíněný nahoře
Skrbenský
Čo
Věk
Nemesis
doktor
Hrachovský
Kolín
svaz český pokroko
21
article
Otevřený list vyzývá pana arcibiskupa praž-
ského, aby užil všeho vlivu svého na kleri-
kální tisk a netrpěl štvaní proti občanům ji-
ného náboženství, které jest potupou křesťan-
ských zásad o snášelivosti ve víře. Jeho Emi-
nence by po našem mínění neměla zůstati
dlužna odpověď na tento vážný apel! (Jakse
z Kolína právě sděluje, byla mrtvola pohřešo-
vané Anny Pavlíkové z Labe vytažena
včera odpoledne pitvána.)
— Zvláštní pozornosti dostalo se če-
skému Sokolstvu v německých novinách říš-
ských. Ke svému úžasu dočítáme se dnes.
osm měsíců po sletu všesokolském, o veliko-
lepých slavnostech pražských, a to pod titu-
lem »12. deutsches Turníest i
Leipzig«. Ve zprávách těchto nejsou
tentokráte žádné denunciace ani posměšky
jen samá chvála a uznání. Do nejmenších
detailů (článek, rozeslaný patrně z Lipsk
velkým listům německým, čítá téměř čtyři
petitové sloupce) popisuje se tu cvičiště le-
tenské, oceňují se jeho různé praktická za-
řízení, chválí se kázeň obecenstva, konsta-
tuje se, že ze 200.000 návštěvníků nebyl ani
jediný přistižen při kouření, vyslovuje se
obdiv nad všeobecnou pozorností obecenstva,
vzdává se všechna čest pořadatelstvu sleto-
vému a upozorňuje se na to, že zvláštní tri-
buny byly reservovány mládeži školní a do-
rostu (při zkouškách) atd. atd. Nikdy jsme
nečekali, že německý tisk věnuje Sokolstvu
takovou pozornost. Ovšem, neučinil tal
Jaks
Pavlík
Kolín
Labe
letenský
22
article
k vůli nám, nýbrž v zájmu sletu lipského,
jehož cvičiště postaveno bylo
na základě zkušeností, získa-
ných při sletu pražském. Pro Němce
znamená to úplný převrat při dosavadních
sletech a poněvadž je třeba upozorniti av
jistém směru i připraviti jak obecenstvo, tak
i turnéry na tyto změny a novinky, roze-
psala se centrální kancelář sletu lipského
tak obšírně a — nestranně o sletu sokol-
ském.
— Národohospodářské potřeby české.
jest thema veřejné přednášky poslance dra
Jaroslava Preisse, která se koná
dnes v sobotu o 8. hod. večerní v sále
čís. IV. hlavní budovy české techniky, Kar-
lovo náměstí.
— Z Národního klubu. Dnes koná se
obvyklý jour-fixe.
— Z Českého učení pro vědy politické. Dne
v sobotu zahajuje přednášky své »O vývoji so-
cialismu« prof. dr. Josef Gruber. Přednášeti
bude po obě hodiny každou sobotu a pondělí.
— Projev díků poslanci. Řádná valná hroma-
da zemského odboru českoslovanského spolku c.k
poštovních adjunktů v Přerově usnesla se jedno-
myslně, aby říšskému poslanci panu Ladislavu Če-
chovi vysloveny byly díky za nevšední laskavont
a blahovůli, se kterou se v uplynulém období sta-
vu poštovních oficiantů ujal.
Němec
Preiss
profesor
doktor
Gruber
če
Kara
lovo náměstí
Přerov
národní klub
Český učený pro věda
spolek c
23
article
— Zemský výbor král. Českého o správní or-
ganisací holešovických jatek. Po návrhu referenta
JUDra. Pinkasa schválil zemský výbor ve stře-
deční své schůzi stanovy pro společnou správu
ústředních jatek, ústředního trhu dobytčího v Ho-
lešovicích, tržnic na maso, jakož i pro vykoná-
vání příslušného dozoru, s těmito ústavy spojené-
ho, pro král. hlav. město Prahu a obce, uvedené
v § 2. zák. ze dne 9. března 1889 z. z. č. 19, na
kterýchžto stanovách usnesla se správní rada
předměstských obec. jatek v Holešovicích, sbor
obec, starších král. hlav. města Prahy a obecní
zastupitelstva 15 příléhajících a okolních obcí;
stanovy tyto byly schváleny se změnou týmž re-
ferentem navrženou v § 16. — Dále usneseno, by
o tomto usnesení uvědoměna byla správní rada
předměstských obecních jatek s poul azem, aby
o tom vyrozuměla všechny zúčastněné obce a je
zároveň vyzvala, aby ve smyslu § 6. schválených
stanov do česti neděl po vyrozumění provedla
obecní zastupitelstva volbu členů správní rady,a
to počtem stanoveným v § 5. stanov, a výsledek
volby aby pak obce oznámily správní radě. Na
další návrh JJUDra. Pinkasa uloženo správní radě
jatek, aby jména zvolených členů sdělila se sta-
rostou král. hlav. města Prahy, jemuž jakožto
předsedovi správní rady nového ústavu náleží za-
říditi, čeho třeba pro ustavení se správní rady.
JUDr
Praha
Holešovice
24
article
Konečně uloženo správní radě jatek, aby o výsled-
ku voleb do správní rady a o jejím ustavení po-
dána byla zemskému výboru příslušná zpráva.
— Rozloučení obcí v král. Českém. Po návrhu
n. přís. JUDra Pinkasa a ve srozumění s c. k. mí-
stodržitelstvím povolil zemský výbor král. Českého
ve své schůzi dne 2. t. m., aby místní obec Šípy
(v okr, kralovickém) rozdělena byla ve dvě samo-
statné obce místní a to Miličov a pak Šípy, za-
hrnující též osadu Bělbožice; dále povoleno roz-
loučení místní obce Blizanov v zast. okresu
plánickém ve dvě samostatné obce místní, a t
Blizanov a Pohoří.
— Z městské rady pražské. (Schůze 4. dubna
1913). Předsedal úřadující náměstek starostův dr
Frant. Kašpar. Akademický malíř Václav Jans
složil slib povinností měšťanských. Náměstek sta-
rostův dr. Kašpar uvítav mistra, vzpomněl vý-
znamného jubilea třicetiletého výročí jeho uměle-
cké činnosti a pravil! „Slovutný mistře! Celou tuto
řadu let zasvětil jste, slovutný mistře, velikému
a krásnému umění malířskému ke cti našeho če-
ského výtvarného umění, národa i našeho města
Za tu dobu vytvořil jste nám díla, která potrvaj
věky, zobrazujíce památky slavné naší historie, o
grandiosních staveb a pohledů až k intimním zá-
koutím krásné staré Prahy, kterou všichni ber
rozdílu milujeme a na niž hrdi jsme, ale která
přece ve své nezměněné kráse nedá se zachovati
a tu i onde musí ustoupiti moderním požadavkům.
takže mistrná díla Vaše v nedaleké budoucnosti
stanou se jedinými, krásně výmluvnými svědky
starých památek pražských. V uznání Vašich zá-
sluh rada městská vyznamenala Vás tím, že udě-
lila Vám právo měšťanské a zařadila Vás, slovutný
mistře, do řady svých měšťanů, jsouc brda na to
že jméno Vaše stane se ozdobou jich seznamu.
Šíp
František
Kašpar
Jans
doktor
Bělbožice
Praha
25
article
Blahopřeji Vám k této občanské poctě jménem
svým i jměnem rady městské a pronáším zárove
přání vroucí, abyste ještě dlouhou řadu let našemu
umění byl zachován!“ (Výborně! Potlesk.) Mistr
V. Jansa děkoval srdečně za poctu, prokázanou
jemu representací král. hlav. města Prahy a pravil.
„Chci dále pracovati pro Prahu a pokud ješt
máme zde zbytky naší krásné staré Prahy, cho
je zachovati. Kéž mne síly neopustí, abych mohl
svůj úkol provésti.“ (Výborně!) — K návrhu ankety
předloži se sboru obecních starších návrh na zří-
zení kopie sousoší sv. Idnáce na moste
Karlově. Anketa prohlásila, že otázku tuto
nutno posuzovati toliko se stanoviska uměleckého
kterýžto názor schválila i rada městská. — Usne-
seno, aby před konečnou úpravou zbytků román-
ského zdiva bývalého domu čp. 16-I. (proti ruské-
mu kostelu), chledána a vyšetřena byla zbylá fa-
cada, zjistí-li se, že budova tato měla facadu cen-
nou, zřídí se tu zvláštní schodiště, umožňující pří-
stup k zachovaným zbytkům fpodzemním).
V Jansa
svatý . Idnác
Praha
Karlov
26
article
Schválena úprava Platnéřské ulice dle projektu
stavebního úřadu. Příslušné práce budou urych-
leny a zadány omezeným ofertním řízením. Dříve
však povoliti musí sbor obecních starších přísluš-
ný náklad (asi 11.000 K). — Dnem 1. dubna pře-
vzaty byly v obecní správu býv. vojenské záso-
bárny na Rybářích na Malé straně. — Schváleny
návrhy komise na zadání prací dlažebních v roce
letošním. — Mezi volnými návrhy byla přednesena
též stížnost živnostníků staroměstských, že obec
provádí příliš mnoho prací ve vlastní režii a tlu-
močeno přání, aby se tak dělo jen v případech
výjimečných, O této věci bude ještě jednáno,
příslušné úřady podají zprávy.
27
article
— Ve schůzi městské rady v Karlině, konané
dne 28. března 1913, usneseno: Exkursnímu fondu
Obchodní akademie poskytne se podpora tím způ-
sobem, že výbor podá městské radě návrhy na
udělení podpor nemajetným studujícím do výše
celkové 400 K. Schválen účet obce pražské za
frubní vodu v době od 31. října 1912 do 31. ledna
1913 v obnosu 29.228.55 K. Podá se důrazný pro-
test k c. k. ministerstvu železnic proti zamýšle-
nému zřízení nákladového nádraží na druhé inva-
lidní louce v Karlíně. V záležitosti té intervenovati
bude pan starosta na příslušných místech v Praze
jakož i požádá p. dra. Fiedlera, aby společně inter-
venovali u ministra železnie. Vyhověno žádost
elektrických podniků obce pražské o povolení vésti
elektrické vedení přes pozemky strašnické a t
za podminek technické kanceláře a správy elek-
trárny. Obec pražská bude požádána zu brzké vy
pracování projektu kanalisace v ulici „Na Šváb-
kách“ s provisorním vystěním do Vltavy. Vzato
na vědomí, že náklad na provedení projektu toho
čniti bude celkem 117.700 K, z čehož připadá na
obec karlinskou částka 65.191.88 K. Dle návrhu
technické kanceláře schváleny kanalisační plány
pro novostavbu německé reálky.
Fiedler
Karlin
Praha
Vltava
28
article
— Výročí 78. narozenin Vítězslava Hálk
oslaví Čtenářsko-zábavní spolek „Hálek“ v Praze
zítra v neděli odpoledne o 3. hod. obvyklou slav-
ností u Hálkova pomníku na Karlově náměstí. O
významu básníkově promluví starosta spolku pan
Karel Šicner. Slavnostní sbory Smetanovo „Věno
a Prausův „Chorál Čechů“ zapěje řízením sbor-
mistra p. Karla Manšingera Zpěvácký spolel
„Slavoj“ z Karlína. Po ukončení slavnosti společ
ná návštěva Hálkova hrobu na posvátném Vyše-
hradě. Dámy opatřte se květinami k výzdobě
hrobu. Dnes v sobotu, v den Hálkových narozenin,
slavnostní schůze ve spolkové místnosti „U zla-
tého bažanta“ na Poříči. Hosté vítáni.
Hálk
Hálek
Hálkův
Šicner
Smetanův
Prausův
Čecho
Manšinger
Praha
Karlov náměstí
Karlín
spolek pan
Slavoj
29
article
— Veřejná schůze v Karlíně. Živnosten-
ský odbor národní strany svobodomyslné uspo-
řádal ve čtvrtek spolu s odborem Živnostensko-
čtenářské jednoty v Karlíně veřejnou schůzi, na níž
promluvil říšský posl. Lad. Čech „O nové úpravě
daní““. Schůzi neobyčejně četně navštívenou zahá-
jil předseda živn. odboru p. F. Folda, načež zvoleno
předsednictvo v čele s p. c. r. J. Engelmannem.
jenž vřele přívítal p. poslance jako horlivéhoa
zkušeného zastance zájmů živnostenských. — Pan
posl. Čech zahájil svou přednášku konstatováním
smutné skutečnosti, že poplatnictvo, hlavně z řad
živnostenských, zhoršuje si namnoze samo příkrost
berních zákonů jejich neznalostí, neúčasti v auto-
nomních komisích atd. Chce proto způsobem co
možno jasným a obšírným vyložiti nová ustano-
vení berní reformy, jež byla právě ve výboru do-
jednána. Poukázal zprvu na historický vývoj snaby
o berní reformu, na otázky, které ji v přítomnosti
učinily akutní (úhrada služební pragmatiky, nut-
nost sanace zemských financí) a odsoudil po zá-
sluze nezodpovědnost činitelů, kteří jednak volají
stále po řešení nových a nových nákladných sociál-
ních úkolů státních a peněz k tomu povoliti ne-
chtějí, jednak mlčí nebo podávají plané demonstra-
tivní návrhy ve výboru, kde se o zájmy poplatní-
ctva jedná a kde je mají hájiti, na schůzích pak
odkrývají nové a nové vady předloh, k jichž zde-
konalení nedovedli, když měli k tomu přiležitost.
něčeho přičiniti; poukázal konečně na positivnía
výslednou snahu svobodomyslných poslanců dra.
F Folda
J Engelmann
Karlín
Čechy
30
article
Rašína a dra. Funka pro zmírnění a zdokonalení
nové jinanční předlohy. — Vyložil pak obšírně, do-
kládaje se stále zajímavými statistickými údají,
ustanovení nové předlohy, týkající se zvýšení daně
příjmové, daně kořaleční, nových drobných daní.
přiznávání k dani přijmové, ukládacího řízení, od-
volacího řízení, prohlidky knih, úlev a údělů zemím.
Podrobně se zabýval otázkou zvýšení daněprostého
minima, jehož škodlivost pro střední vrstvy mno-
hými důkazy doložil, i ustanoveními na ochranu
poplatnictva, jež byla v předloze tak rozsáhlým
způsobem zajištěna. Konstatovav, že se úmorná
práci ve výboru podařilo všechna větší rebezpe-
čenství pro malý a střední stav, hlavně tedy živ-
nostnictvo a obchodnictvo, v předloze odstraniti
či oslabiti a že i prohlídka knih, omezená na nej-
nutnější případy a hojně zaklausulovaná, namíře-
na je hlavně proti větším poplatníkům, skončil tím.
že zvyšování daní je poplatnictvu pochopitelno
jen tehdy, když rozvojem hospodářských poměrů
je dána poplatnictvu možnost větších zisků, jeho
hospodářský vzrůst. To však při šílené rakouská
politice zahraniční, jež stíhá průmysl a obchod ne-
krutějšími ztrátami, možno není, a nelze se tudíž
diviti, že poplatnictvo nepřijímá nové daně se žád-
ným nadšením. — Četné posluchačstvo provázelo
vývody řečníkovy častým souhlasem a odměnílo
jej ke konci jeho řeči bouří souhlasu. — Předse-
dající c. r. Engelmann poděkoval p. poslanci vřele
za obsáhlý výklad i za neunavné hájení zájmů živ-
nostenských a když nikdo se ke slovu nehlásil,
skončil schůzi.
Rašín
Funk
Engelmann
31
article
— Zajímavá historka přihodila se sokolské
jednotě Vídeň III. Měla svoji tělocvičnu v zapeče-
těné škole Komenského v Schützengasse. Magistrát
sice zakázal jakýkoliv vstup do uzavřené budovy.
ale nemohl se vybnouti tomu, aby soukromý ma-
jetek Sokola a jeho tělocvičné nářadí, v budově
umístěné, nebyly k žádosti jednoty vydány. Dal tedy
tělocvičné nářadí městskými hasiči ze školy vy-
nésti a vobecním povoze zadarmo převézti do
nové místnosti. Byl to prvý případ, že obec ví-
deňská dala se do služeb Sokola.
— Jak se volí do nemocenské pokladny zří-
zenců elektrických drah král. hlav. města Prahy.
Z odbočky Č. D. J. zřízenců elektrických drah ná-
rodní strany svobodomyslné se nám sděluje: „Pro
zřízence tohoto obecního podniku stává nemocen-
ská pokladna, kterou po několik roků již ovládá
několik jednotlivců ze strany národně sociální. Po-
něvadž v poslední době pánové tito v pokladně té
hospodařili způsobem, jakým se hospodařití nemá,
vyvolána mezi členstvem veliká nespokojenosta
touha při příští volbě představenstvo toto vysadit.
Sokol
Vídeň
Praha
těný škola Komenský
Č . D
32
article
Však pánové z představenstva pokladny, nemajíce
čisté svědomí a v obavě, že by zvoleni nebyli, upra-
vili si volby tak, aby přes odpor členstva byli
přece zvoleni. Volební legitimace a hlasovací líst-
ky vydávají na tratích a ve vozovkách členové
představenstva svým stoupencům tím způsobem,
že si je jednoduše ponechají a jen podpi-
sem nechají stvrdit. Štoupencům jiných
stran a indiferentním voličům pak volební legiti-
mace vůbec nevydají. A poněvadž osobní
volba do této pokladny není žádoucí, seberou pá-
nové z představenstva této pokladny velikou vět-
šinu volebních legitimací a hlasovacích lístků a
zvolí zase sebe a po volbě, která se konati bude
dne 10. dubna t. r., prohlásí v „Českém Slově“.
že stoupenci strany národně sociální při těchto
volbách zvítězili „ohromnou většinou hlasů“. Takto
se však volba do tohoto humanního ústavu města
33
article
Prahy prováděti nesmí a zřízenci elektrických pod-
niků, zorganisovaní v národní straně svobodomy-
slné, proti takovému znásilňování voličstva co nej-
důrazněji protestují a žádají ve jménu všech členů
této pokladny kompetentní činitele, bv
donutili představenstvo shora uvedené pokladny.
aby každému členu doručena byla volební legiti-
mace a hlasovací lístek, a aby také každému členu
zjednána byla možnost svobodné volbv
delegátů a tím i představenstva pokladny. Pá-
nové z představenstva této pokladny při těchto
volbách se dopustili přehmatu proti ustanovení
stanov pokladny, o čemž se zatím na tomto
místě zmiňovati nebudeme, poněvadž si to zřízenci
a členové pokladny s představenstvem vyřídí na
místě jiném.
— Dívadlo v šárce. Dámský odbor Ústřední
Matice školské byl oprávněn, aby na místě, kde se
buduje hlediště i jeviště, směl vybírati od obecen-
stva malý dobrovolný příspěvek. Dnem 6. t. m. po-
čínajíc budou na místě postaveny vždy v neděli a
ve svátek pokladničky. — K rozmnožení kompar-
serie v „Prodané nevěstě“ získány byly organisace
dorostu české strany agrární, jichž členové mají
přesně původní kroje národní. Také přihlášky čle-
nů ochotnických jednot z Prahy, blízkého okolí
Šárky, zejména pp. režisérů, budou vítány. Dotazy
a přihlášky v té příčině přijímá p. redaktor K.
Čvančara, Praha-I., Hybernská ul. 20 (2. posch.).
Šárek
Praha
hybernský ulice
34
article
— O sbírkách a prodejích na školách praž-
ských. Ve včerojší schůzi městské rady pražské
byla sdělena stížnost rodičů, že na pražských ško-
lách obecných i měšťanských pořádají se časté
sbírky a rozprodávají se různé knihy a dílaj střed-
ní i dělnické vrstvy spatřují v tom nesprávné f-
nanění zatěžování. Zástupce školního inspektora
p. cís. rada Schrötter sdělil k tomu, že zojménav
poslední době dochází na okresní školní rady mno-
ho žádostí za povolení všeobecných sbírek na ško-
lách, za povolení účasti školních dětí při různých
zábavách a veřejných produkcích, pořádaných za
vstupné, jakož i za dovolení prodeje knih i celých
děl. Okresní školní rada povoluje však všeobecné
sbírky jen v případech zcela zvláštních a výjimeč-
ných, rovněž omezuje účast mládeže při veřejných
produkcích a pokud se týká prodeje kníh neb
jiných publikaci, nebylo uděleno povolení ani v je-
diném případě. Děje-li se tak na některých ško-
lách, nemá o tom okresní školní rada žádné vědo-
mosti a stížnost v tomto směru podaná buďe řádně
vyšetřena.
— Z komitétu pro uměleckou výchovu v Praze.
Přátelský večer pro členy a příznivce my-
šlenky umělecké výchovy koná se dnes o 7. hod.
v mramorovém sále Obecního domu u Prašné brá-
ny. Program bohatý. Vstup volný.
— Předsedníctvo „Pohřebního spolku c. k.
pošt. úřadníků v Praze“, a sice pp. vrch. pošt.
správce Fr. Tauc a vrch. ofic. Fr. Švest ka
přijato bylo dne 3. t. m. ve zvláštním slyšení p
presidentem pošt. a tel. ředitelství pro král. České
JUDrem. Jar. Kalandrou, kterému tlumočilo
dík za obzvláštní podporu, již věnuje tomuto hu-
mannímu spolku a prosilo zároveň o vzáenpu pří-
Tauc
František
Švest
Kalandra
Praha
spolek c
Český JUDr
obecní dom