2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. dubna 1913. Číslo 9a
4
article
Pátý kancléř získal spolkovou radu, nejkon-
servativnější německý sbor, aby beze všech
ohledů sáhl do kapes všech majetných lidí bo-
hatnoucího Německa. Opatření bude mít úplný
úspěch, ale prostředek, bohužel, neposvěti
účel. bude ho použito k nové oběti ohromné-
mu válečnému stroji, který Německo chystá
proti bezpečnosti svých sousedů, a chtějí-l
tito sousedé udržeti si právo na klid, nebudou
moci jinak než snažiti se, aby pokud možná
vyrovnali kolosální rozmach, kterým je Ně-
mecko hodlá předstihnout. Prostředek nepo-
světí cíle, ale aspoň jeden spravedlivý může
jistým zadostučiněním pohledětí na ruch, kte-
rý chtě nechtě nastane kolem oltáře německé
vlasti: balkánská aliance nedostane snad vá-
lečné náhrady od Turecka — ale všichni ma-
jetní lidé Německa podle vlastního doznán
vlády zaplatí vítězství balkánských národo
jednou míliardou!
Německo
Turecko
5
article
XL. valná hromada Klubu
národní strany svobodomyslné
Dne 20. dubna reku 1873 konala se za před
sednictví dra. Karla Sladkovského v místno
stech domu Portheimova ve Ferdinandově třídě
první ustavující valná hromada politického středi-
ska svobodomyslného, nazvaného „Národním
klubem“, kteréžto jméno příštího roku bylo pře-
tvořeno v „Klub národní strany svobo
domyslné“. Letošního roku klub přikročil k
své čtyřicáté valné hromadě, která konala se mi-
nulého pondělí v místnostech „Národního klubu
v Louvru za velmi četné účasti členů klubu.
Valná hromada letošní konala se pod dojmem
výroční památky úmrtí dlouholetého předsedy klu
bu dra. Václava Škardy. Nadšeně přivítán byl
na valné schůzi věrný soudruh zesnulého i jeho
otce dra. Jakuba Škardy, přísedící zemského vý
boru a člen panské sněmovny Kare! A dámek
a rovněž srdečně uvítání jeho upřímní přátelé, po-
slanci J. G. Maštálka a Cyril Papou šek
Valnou hromadu zahájil po 8. hod. večern
seníor ve výboru klubu, k němuž od jeho založení
náleží, p. Rudolf Keelik, který věnoval posmrt-
nou vzpominku zesnulým členům v uplynulém
správním roce, jimiž byli: bývalý zasloužilý před-
seda klubu profesor dr. František Tilšer, čler
výboru inženýr František Zvěřin a, zemský po-
slanec Joseí Krejčík, náměstek starosty n
Král. Vinohradech Matěj Bílek, architekt Jan
Heborle, P. Hubert Duda, statkář Antoní
Hausmann, účetní rada Karel Kořínek, vel-
koobchodník Karel Kubla, zámečník Čeněk Po
1áček, mag. rada dr. Václav Reichert, továr-
ník Josef Suchý. Shromáždění vyslechlo, stojíe
s vřelou účastí slova předsedajícího.
Sladkovský
Škarda
Kare
Maštálek
Cyril Papa
Keelik
doktor
Tilšer
František zvěřina
Krejčík
Král
Bílek
Heborle
P Duda
Hausmann
Kořínek
Kubla
Čeněk
Reichert
Suchá
Ferdinandov třída
Louvre
národní klub
6
article
Jednatel JU. a Phdr. Robert Maršan před-
nesl zprávu o činnosti klubu v uplynulém správ-
ním roce, kterážto činnost jevila se jednak v po-
řádání schůzí a přednášek, jednak ve vedení
knihovny a čítárny, jednak ve vydávání politických
publikací. Na schůzích klubu přednášel dr. Karel
Kramář dvakráte, dr. Josef Fořt, doc. d
Viktor Dvorský dvakráte, dr. Václav Jo a-
chim, dr. Karel Hoch, cís. rada Josef Pení-
žek. Knihovna byla v minulém roce značně roz-
šiřována a rovněž čítárna, která těšíla se četné
návštěvě, zvláště z řad mladší generace. Ke konci
své zprávy zdůraznil, že význam klubu za dnešní
doby pro celou stranu je stejně veliký, jako by
v dobách prvního jeho založení. Nejvyšší politi-
ckou výkonnou instancí je akční výbor strany
avšak akční výbor není korporací ve smyslu zá-
kona spolčovacího a tudíž není subjektem práv
Ústřední právní osobou strany je náš Klub národní
strany svobodomyslné, jehož pro stranu je krajně
potřebí a z toho důvodu je jistě povinností pří-
slušníků strany, jimž rozvoj strany leží na srdci
aby stali se členy klubu, zvláště bylo by potřebi
aby mladší pracovníci činnosti klubu se účastnili
S potěšením konstatoval celkový veliký
rozvoj naší strany v poslední době.
Phdr
Maršan
doktor
Kramář
Fořt
Dvorská
Václav Jo
Karel hoch
Josef Pení
JU
7
article
Jestliže po říšských volbách posledních, které byly
provedeny dohodou s národními soclály, nastala
jakási pausa v činnosti, musí se řícl, že v minulém
roce vyvíjely jak místní organisace, tak i různé
odbory zájmové, velikou činnost. Vidíme, j ak
strana po celých Čechách sesítuje
své posice a jak získává příslušníky
ve všech vrstvách občanských, hlav-
ně středostavovských, avšak v po-
slední době zvláště také mezi tak
zvanými stavy malými. Tento organisační
rozvoj budí v nás nejlepší naděje v budoucnost
strany a úkolem a povinností nás všech je, aby-
chom k tomuto rozvoji strany dále pracovali.
Po zprávě jednatelské přednesena zpráva po-
kladní p. Rudolfem Keclíkem, zpráva revisor-
ská p. ředitelem Bromem, zpráva knihovní
knihovníkem p. drem. Richardem Bébrem, kte-
réžto zprávy vesměs schváleny.
Druhá část valné hromady věnována byla
vzpomínce na dra. Václava Škardu
o zesnulém vůdcí promluvil dlouholetý spolupra-
covník jeho ve věcech právních i v otázkách po-
litických a kulturních dr. F. X. Teyrovský.
Řeč dra. Teyrovského nezabývala se veřejnou
činností dra. Škardy, nýbrž nesla se vzpomínkovým
srdečným tonem o jeho žití mimo veřejnost, zvlá-
ště vyzvedla jeho sklony a intence umělecké, hu-
dební a literární. Z líčení pana přednášejícího pla-
sticky vystoupil celý život a velikost práce dra.
Václava Škardy, jeho hluboká láska k národu
ke straně, jejímž byl dlouholetým vůdcem a jeho
vzácná a šlechetná povaha.
Keclík
Brom
Bébr
Škarda
doktor
Teyrovský
Čechy
8
article
Celá řeč byla vyslechnuta pozorně a napjatě
neboť odhalovala dosud neznámé rysy života
povahy dra. Václava Škardy a odměněna byla
upřímným potleskem.
Jako druhý řečník ujal se slova přísedíe
Karel Adámek, kterýž vroucně vzpomněl dra
Václava Škardy. Ocenil jeho úžasnou pracovitost
svědomitost a poctivost, že veškeré věci konal
čistými úmysly, prost veškeré osobnosti a zájmů
Nastínil obraz jeho činnosti jako zemského po-
slance a přísedícího zemského výboru, jako vůd-
ce a organisátora strany a prohlásil, že kdyby
strany podobně jako církve měly své svaté, že do
galerie takových svatých národní strany svobodo-
myslné musil by přijíti dr. Václav Škarda. Pova-
žuje za povinnost strany, aby jeho památku uetila
trvalejším způsobem, ne pomníkem kamen-
ným, nýbrž aby postarala se o zacho-
váníjeho pamětí a jeho koresponden-
ce, neboť mužové takového významu
jako dr. Škarda zasluhují, aby jich
jména v historii národa byla věčně
zachována. Celá řeč a vzpomínky přísedícíh
Karla Adámka u vřech posluchačů byly nadšeně
a bouřlivě aklamovány.
Předsedající p. Rudolf Keclík poděkoval
oběma řečníkům a valnou hromadu srdečným
projavem skončil.
Při volbách do valné hromady zvoleni ná-
sledující funkcionáři: předsedou dr. Kare
Kramáři místopředsedou dr. Petr C. Ne sý.
členy výboru dr. Václav Sehuste r, dr. Roben
Maršan, Rudolf Keelík. Ot. Borůvk a, dr.
F. X. Teyrovský. dr. Richard Bébr. F. H
řejš, E. B okek, inž. JIH Víkek, J. J. Nov ák
revisorem úětů ředitel P. Bro m.
Škarda
Adámek
doktor
Keclík
Kare
Sehuste
Maršan
Keelík
Otakar
Teyrovský
Bébr
F H řejš
E B okek
Ing
Víkek
P Bro
takový svatá národní strana svoboda
9
title
Politický přehled.
11
article
O náladách v německém táboře.
O náladách v německém táboře.
Oficiální „Deutschnat. Korr.“ líčí náladové
momenty z vůdčího německého ovzduší, kte-
réž všechny odvoditi lze ze středeční konfe-
rence členů německého osmičlenného výboru
dra. Lodgmana, Pachera a dra. Rollera s před-
sedou ministerstva. Podle této zprávy získal
jmenovaní poslanci dojem, že vláda v jazykové
otázce dosud neučinila žádného rozhodnutí
Složí-li prý němečtí zemští přísedící svá místa
v nastávajícím měsíci, bude odpověď něme-
ckého osmičlenného výboru vládě v zápětí do-
ručena. Ve všech německých okresech v Če-
chách — tak sděluje „Deutschnat. Korr,“ dále
— vyvolala ta okolnost, že nejasné vládní pro-
hlášení připouští ustálené provedení vnitřní
úřadní češtiny via facti, a že prohlášení to po-
strádá ujištění o dvojjazyčnosti pražských úřa-
dů a o dosazování německých úřadníků v ně-
meckém jazykovém území, živé znepokojení
O tom prý vláda nebude zůstavena v pochyb-
nostech. Vyhlidky, že by v otázce učitelské
doktor
Lodgman
Pacher
Roller
12
article
došlo k dorozumění, posuzují prý se na něme-
cké straně velmi pessimisticky.
Vyloživši takto náladu svých vlastních
kruhů, láme si „Deutschnat. Korr.“ — české
hlavy a usuzuje, že německý návrh, aby pro-
jednáno bylo zemské zřízení a sanování zem-
ských financí, dochází na české straně růz-
ného posudku, poněvadž prý mnohé české sku-
piny očekávají od předčasných zemských voleh
úspěchy a jsou toho názoru, že vláda musí ben
obzvláštních opatření i kusému sněmu
(71) („Prager Tagblatt“ má „Rumpílandtag“
poskytnouti finanční prostředky k dalšímu ve-
dení zemské správy. Proto prý mezi něme-
ckými vyjednavači vzrůstá únava z vyrovná-
vání.
Prager Tagblatt
13
article
Ze všeho vysvítá, že tři členové z osmi
celého výboru u předsedy ministerstva valně
nepochodili a další dedukce úřadní korrespon-
dence svazu vypadají jako zúmyslně špatně
zahalená pohrůžka, z níž zajímavou jest kom-
binace odstoupení německých přísedících
odpovědí německou vládě v otázce jazykové
Ještě zajímavější jest projev německé obavy.
že by vláda poskytovala prostředky nutné k
vedení zemských záležitostí také kusému zem-
skému výboru („kusý sněm“ jest patrně chy-
bou tisku, neboť „Rumpflandtag“ byl by mož-
ným jenom složením německých zemských
mandátů ještě v tomto období, anebo secesst
německých poslanců v období příštím). Po-
čítá se tedy v německých kruzích s možností.
že by čeští přísedící podrželi své mandátya
počítá se — správ něl
Mnohem klidnější zprávu má čtvrteční
večerní „N. Fr. Presse“, která sděluje, že jed-
nání o jazykové otázce bude co nejdříve znovu
zahájeno — přijetím německých zástupcůu
ministra vnitra, a že jim bar. Heinold sdělí
všechny podrobnosti o vládních úmyslechv
otázce vnitřní řeči a úřadnické. O lhůtě této
porady, nehodou bar. Heinolda opožděné, má
se s ním dorozuměti předseda německého vý-
boru osmi dr. Schreiner. Středeční návštěva
posl. Lodgmana, Pachera a Rollera v praesi-
diu byla prý jen jakousi informativnou před-
poradou ke konferenci celého německého vý-
boru s vládou.
doktor
Schreiner
Lodgman
Pacher
Roller
14
article
Odvážné dedukce „Bohemic“.
Odvážné dedukce „Bohemic“.
Z článku, uveřejněného listy národní stra-
ny svobodomyslné a uvažujícího o důsledcích
haličského vyrovnání, jímž by se postavení če-
ské delegace na říšskéradě značně ztížilo,
mohla se uplatniti plnou silou tendence „Če-
chy přitisknouti na stěnu“, jakož i o tom, že
by přirozený důsledek haličského vyrovnání
dociliti měl, aby i Němci v Čechách upustili
od obstrukce a s většinou zemskou uzavřeli
dohodu k normálním poměrům, dochází „Bo-
hemia“ k závěrům naprosto opačným. Tyto
české vývody, usuzuje orgán kasína, jsou prý
pro Němce velmi poučny: ukazují prý, že posa
Čechů, „že toho nemají zapotřebí“, nemusí s
bráti tak docela vážně a že taktická po-
sice Němců ve vyrovnacím jedná-
nijevísebýtivelmišťastnou. Něm
prý mohou a budou jala dříve bez přepiatosti
ale s veškerou nutnou pevnotou trvati n
svých požadavcích.
Článek, z něhož „Bohemia“ dovozuje „ve-
liké štěstí“ německé vyrovnací posice, není
ničím jiným, než dokladem naprosto objektiv-
ního pozorování situace s české strany v zájmu
naprostého jasna motivů vyrovnání před če-
skou veřejností. Pro nesmírné štěstí německé
posice vyrovnací jest nesmírně povážlivo, že
si „Bohemia“ k jeho uvědomění bere záminku
teprve z článku krajinských listů naší orga-
nisace. Z toho nutno souditi, že vnitřních
symptomů šfastného německéh
rozpoložení vyrovnacího ve vlast-
ním táboře německém bude velmi —
poskrovnu. Němečtí zástupci ve vyrovnání nad
míru šťastnou poznámku „Bohemie“ přijmou
najisto s hořkým úsměvem, neboť oni sami ne-
vědí, kam s tím veškerým štěstím své situace.
jímž se „Bohemia“ tak kochá. Aby bylo jasno,
dlužno připomenouti „Bohemii“, že české stra-
ny, ačkoli nemohou se uzavírati ani důsledkům
ze zmařeného vyrovnání pro říšskou situaci.
Němec
Čecho
Čechy
Bohemia
15
article
nejsou nijak s to, přiznati jim tak rozhodující
platnost, aby Němcům německou obstrukci
jakýmkoli způsobem vykupovali a zachraňo-
val ji před naprostou a úplnou blamáží, v její
předposlední etapě se právě nachází.
Měst. zastupitelstvo v Král. Dvoře pro bez-
odkladné svolání sněmu.
Zastupitelstvo král. věn. města Králové
Dvora usneslo se ve schůzi, dne 2. dubna
konané, na obšírném projevu k c. k. vládě,
v němž uvažuje o hospodářské a finanční
tísni, jakou postiženy jsou zvláště průmyslové
kraje severovýchodních Čech, a zvlášť krutě
Dvůr Králové sám, jehož průmyslová výroba
byla odkázána v prvé řadě na vývoz do
zemí balkánských, nyní vývozu tomu uza-
vřených. Tím došlo k poměrům tak zbědo-
vaným, jakých po dobu více jak čtyřiceti
let v městě nebylo. Projev měst. zastupi-
telstva poukazuje na nesrovnalosti daňového
základu, kdy vývoj města nacházel se na
vzestupu, na to že od r. 1902 do r. 1912
stoupl úhrn předepsaných státních daní
v městě téměř o 80%, v čemž nejsou za-
hrnuty přírážky, kteréž činí průměrně 200 %.
poukazuje se na neúnavnou bezohlednou práci
berního šroubu, čímž stává se zvlášť výděl-
ková a činžovní daň nesnesitelnou. Městské
zastupitelstvo, podporujíc souběžnou akci
živnostenských korporací a spolků, žádá
vládu, aby vedle poskytnutí všeobecných
nouzových prací a zahájením staveb, státním
rozpočtem již povolených a j., pomohla městu
bezodkladně tím, že by pro tento rok od-
pisována byla daň výdělková a činžovni.
Němec
Král
Králové Dvůr
Čechy
16
article
odepsány byly všechny dlužné daně, aby
veškeré daně se zřetelem k mimořádným
poměrům byly do budoucna sníženy na nej-
menší míru, aby pak veškeré daně byly
bezúročně na dobu jednoho roku. Na konec
obírá se projev královédvorský pronikavým
stupňováním žalostné situace z důsledků roz-
vráceného finančního hospodářství zemské ho
a dovozuje následky nedělnosti sněmu stejně
kruté pro české i německé obyvatelstvo
země. Není-li možno, aby otázka
česko-německého vyrovnání bez
újmy jednoty a celistvosti země, zabezpečení
menšin a rovného užívání jazyků v brzké
době byla rozřešena, nechť působí
vysoká c. k. vláda celou vahou
svoji k tomu, aby zemské nezbytnosti, t.j.
uvedení financí zemských do kolejí bez-
pečných, alespoň projednáním návrhů
finanční komise království Če-
ského byly vyřízeny, podobně jako
bez ohledů na spory stran na radě říšské
opatřují se nezbytnosti státu. Tím by bylo
umožněno projednati též naléhavou úpravu
platů učitelských. Voláme proto po
svolání sněmu království Če-
ského, který by bezodkladně učinil
usnesení o palčivých hospodář-
ských potřebách království če-
ského
če ský
17
article
Ze Slezska.
Ze Slezska.
Neslýchané poměry ve slezské justíci.
Veřejnosti sdělují se opětovně dva případy ne-
respektování jazykových práv slovanského obyva-
telstva se strany slezských soudů, jimž co do křik-
lavosti těžko hledati rovné. První týká se opav-
ského velkoobchodníka p. Otakara Fromma, jenž
odepřel se dostaviti k výslechu k tamnímu okres-
nímu soudu, dokud nedostane se mu českého obe-
slání. Po dlouhém tahání bylo sice panu Frommov
doručeno pozvání české, avšak v zápětí na to také
výměr, kterým pro neuposlechnutí vyzvání první-
ho, německého, odsuzuje se k pokutě 10 Kl Ve-
škeré dosud podniknuté kroky proti odvolání této
pokuty ukázaly se marnými. Patrně jde o zlovolné
chikanování českých stran, tak aby tyto upustily
od svého požadavku chledně rovnoprávného úřa-
dování opavského soudu. Druhý případ, tomuto
podobný jako vejce vejci, oznamuje se z Frýštátu.
Zdejší okresní soud obeslal jistého polského rol-
níka k výslechu. Jak se samo sebou rozumí, něme-
ským výměrem. Adresát však požadoval polský
Byl mu zaslán znovu výměr německý, který byl
opělovně odmítnul. Po několika dnech dostavil
se k adresátu listonoš a vyzval ho, ab
během 14 dnů zmíněný dopis si na po-
ště vyzvedl. Když rolník neuposlechl
přišel poštovní úřadník k němu zji-
šťovat, zdali jest mocen německého
jazyka!! Teprve, když toto šetření dopadlo
špstně, dostalo se adresátovi vyzvání polského.
Tím však celá záležitost ještě není skoncována
snt
Fromm
Frommov
Klement
Slezsko
18
article
U soudu rolník odepřel podepsat německý proto-
kol. Soudee odepřel vyhotovit protn-
kol polský, jelikož prý okresní sou
frýštátský nemá k tomu schopnou sí-
lu. Když rolník neústupně trval na
svém, podepsal soudce jeho jménen
protokol sám!! Ačkoli v poslední době zvykk
jsme sl na různé přehmaty justiční správy, přece
jenom tyto dva případy ne neprávem lze označiti
za rekordní a to tím spíše, že v obvodu okresního
soudu opavského žije více než 32.000 Čechů, v ob-
vedu okresního soudu frýštátského pak více než
57.000 Poláků vedle 5351 Němců. Tedy desetkráte
větší část polského obyvatelstva není ani tolik re-
speltově. aby u frýštátského okresního soudu
byl člověk schopný napsat polský protokoll
Čecho
Polák
Němec
19
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Zklamaní Starorakušáci
Starorakouská klerikální a vojenská stra-
na, která už půl leta štve do války a jejíž
hlavním mluvčím je „Reichspost“, jest opět
zklamána. Sotva mohla podati veřejnosti
zprávu, že „Evropa“ konečně vyhověla přá-
ní rakouského zahraničného ministerstva a
povolila námořní demonstraci u pobřeží čer-
nohorského, už zase trpce naříká, že tato de-
monstrace bude vlastně jen pouhá porádní
projíždka válečných lodí několíka státůa
účinku nebude mít žádného. Zavinilo to opět
Rusko, že odepřelo zúčastniti se demonstrace,
vymlouvajíc se, že nemá v blízkosti v tuto
dobu nijaké válečné lodi. Zatím má nynív
Fgejském moři tři koráby, obrněný křižák
„Oleg“ a dvě dělové lodi, „Chivince“ a „Ural-
ce“, z nichž některou mohlo poslati k Baru.
Námořní demonstrace bude záležetiv
tom, že koráby různých států budou se pro-
jížděti před pobřežím Černé Hory, budou se
navzájem pozdravovati, velitelé a důstojníci
budou konati návštěvy na korábech cizích
států a budou čekati, až Černohorci a Srbové
odstoupí od Skadru a Drače. Omrzí-li je če-
kání, vyžádají si od velmocenské konference
dovolení ku blokádě Baru a Ulcína a v nej-
horším případě spojené posádky cizích lodí
mohly by obsaditi přístav barský a ulcinský.
Válečné tažení posádek do vni-
tra země na vyproštění Skadru
jest však už předem vyloučeno,
jak se přiznává dnešní „Reichspost“. Francie
a Rusko svolily k námořní demonstraci totiž
jen pod podmínkou, že z této mezinárodní
akce nevznikne nijaká vojenská operace proti
Černé Hoře.
Oleg
Černohorec
Srba
Drač
RakouskoUhersko
Evropa
Rusko
Ural
Černá Hora
Bara
Francie
20
article
„Reichspost“ už předvídá, že demonstra-
ce nebude míti na Srby a Černou Horu nija-
kého účinku a proto hrozí, že Rakousko.
jestliže slovanské státy neuposlechnou „Evro-
py“, bude nuceno, postaviti své vlastní zájmy
nad zájmy Evropy a prováděti už ne evrop-
skou, nýbrž čístě rakousko-uherskou polití-
ku se všemi logickými důsledky.
Tato hrozba byla by vskutku hrozná,
kdyby se jí někdo bál. „Zeit“ správně po-
učuje svého bojovného kolegu, že na pobřeží
Adrie nerozhoduje jen Rakousko, nýbrž všech-
ny velmoci a vyslání italských, anglických
francouzských lodí k Černé Hoře není de-
monstrací proti Černé Hoře, nýbrž
tyto cizí lodí budou tam jen kontrolovati lod-
stvo rakouské, slovem rakouské lo d-
stvo ocitá se pod kuratelou vel-
mocí.
Haličská volební oprava.
Po krátkém, nadějném rozběhu před ve-
likonočními svátky haličská volební oprava
opět vázne. Výbor pro volební opravu, jenž
má nyní dle kompromisu uzavřeného ve Víd-
ni a potom ve Lvově schváleného, vypraco-
vati podrobnou osnovu zákona, se neschází,
poněvadž v polském táboře je odpor protl
smluvené reformě, kterýžto odpor nabývá čím
dále tím vážnější formy. Až dosud zjevnými
odpůrci smluvené reformy byli jen národní
demokraté a polské centrum. Na společných
poradách všech sněmovních polských klubů,
které se konají ve Lvově od 2. dubna, ukázalo
se však, že podolská „autonomistická“ skupi-
na konservativního klubu žádá změny ve vo-
lební reformě, jinak by pro ně hlasovati ne-
mohla, a také polští biskupové, ma-
jící ve sněmu virilní hlasy, usnesli se v
schůzi dne 26. března ve Lvově, že ode-
jdou ze sněmu, až se bude hlasovati
Srba
Evra
Adrie
Rakousko
Evropa
Lvov
21
article
Jest zajisté těžkým úkolem informovat
o hudbě celého národa kruh čtenářstva, jež
nemá dosud nejmenšího vztahu k cizímu to-
muto hudebnímu výrazu, jež nezná z tohoto
odlehlého uměleckého světa nic mimo zvuk
dvou tří jmen. „Musica“ se dobře zhostila
tohoto úkolu. Text čísla, věnovaného nám
poučí čtenáře o hlavních rysech našeho hu-
debního vývoje, i lze doufati, že vzbudí zá-
jem o naši hudbu, jež pronikla už do všech
zemí kolem Francie, ale nemohla dosud pře-
moci ztrnulost zdejších hudebních zálib. Není
snad vskutku národa, jenž by více ulpíval na
zděděném chutnání krásna, než Francouzi. Je
to zajisté výsledkem dlouhého kulturního vý-
voje v zemi, kde tradiční páska je tak mohut-
ná, že vytrvá celistvě i po dobu těžkých
otřesů. Napoleonské války na příklad zmátly
všude hlouběji kulturní vůli Evropy než ve
Francii. Zde se zcela nenásilně vyvíjí ze svých
předpokladů (zejména z Rousseaua) roman-
tismi snad jsou zde Musy tak silné, že ne-
třeba jim mlčet, třískají-li zbraně.
Musica
Francouz
Francie
Evropa
Musa
22
article
Každé nové umělecké krásno vyvijí se
zde těžce a zejména přemáhá se zde velmi
svízelně. Sám Wagner, jenž se přece vnucuje
mohutnými, širokými obrysy svých děl, pro-
nikal zde teprve deset let po smrti. Rusové
právě dokončují vítězný svůj postupi hlavně
Čajkovskij. Rimskij-Korsakov a Musorgski
došli všeobecné obliby, ačkoliv je nutno při-
pomenouti, že značnou zásluhu má o to i ru-
ský balet, takže zrak tu byl zdatnou pomocí
hudbě. Snad nastává už teď chvíle, že naše
hudba pokusí se o bitvu, snad přijde později
Ale víme všichni, že nastane a že skončí ví-
tězně.
Zatím tedy řeklo se Francouzům, kdo jsou
oni zítřejší příchozí, budoucí dobyvatelé. Po-
kusili se o to ne Češi, nýbrž sami někteří
Francouzi, evropsky orientovaní. Tak na
zhuštěných dvou stranách podal stručně pan
Louis Thomas několik kulturně-historických
předpokladů; vykresluje hudební Prahu po
několik století, naznačuje důležité body hu-
debního snažení a dokumentuje článek vý-
znamnými fakty a jmény. Vyvolané stíny skla-
Wagner
Rus
Čajkovský
Rimskij
Korsakov
Musorgski
Francouz
Čech
Thomas
Praha
23
article
datelů Mozarta, Beethovena, Webera, Wa-
gnera přispějí snad k tomu, aby zde uvěřil
v kulturní existenci Prahy — až ovšem vy-
mrou ti, kteří jako redaktor, o němž se zmi-
ňuje pan Thomas, se ještě domnívají, že jsou
u nás Maďaři. Snad se pak naučí vyslovit
jméno Skočdopole a neříkat místo něho Se-
bastopol, jak prý byl kdysi zván dirigent
pařížském divadle des Italiens.
Paní Suzy Leparcová vyvolila s láskou
krásný list z dějin umělecké Prahy, již zove
„městem Mozartovým“. Líčí pražský pobyt
skladatele „Dona Juana“, rozepisuje se o zná-
mé příhodě s ouverturou, o Mozartově lásce
a vděčnosti k „Neapoli Německa“ a konči
zmínkou o „Mozartově harfeníku“ Hoímanovi
jemuž Mozart složil krásné théma, rozvedené
později ve variacích Rudolfa sv. p. Procházky
a jehož hrdost zachycena lidovou rytinou
Článek doplňují obrázky starého Zemského
divadla a „Bertrámky“.
Pohledy na Prahu, na Národní divadlo
fotografie některých operních dekorací a vý-
znamných našich skladatelů, dirigentů, zpě-
váků, zpěvaček a virtuosů jsou vhodně vo-
leny. Odpustíte jistě sympatické horlivost
pořadatelů, že některé jméno je zle zkomo-
leno, snad napraví chybu brzy program ně-
kterého pařížského divadla. Vzácného umění
paní Valouškové už pro mne není počínaje
dneškem; snad mi bude náhradou paní Valev-
skova; v Osokaru Chomelovi by se snad an
sám pan Chmel nepoznal nebýt Iotografie.
Mozart
Beethoven
Weber
Thomas
Maďar
Skočdopole
Suza
Leparcová
Mozartův
Juan
Hoíman
Rudolf svatý
Procházka
Valoušek
Valev
Chmel
Iotografie
Praha
Neapol
Německo
Wa
divadlo desátník Italien
národní divadlo fotografie
24
article
Paní Jenny Leightoňová napsala článel
o Dvořákovi. Uvádí hlavní data z mistrova
života a cituje stěžejní díla. Karakterisuje jeho
povahu několika anekdotami. Obdivuje se
jeho vášnivé hudební povaze a ráda mu od-
pouští, že nevěděl, že se země točí či byli-l
už koně za křížových válek (jednalo se o in-
scenování „Armidy“). A když kdysi na kon-
servatoří nikdo nezodpověděl správně otáz-
ku: „Co jest Mozart', odvlekl Dvořák žáka k
oknu a vynutil si názorně odpověď: Mozart
je slunce. Měl rád přírodu a zvířata: pan
Nedbal byl hostem ve Vysoké a označil —
nešťastník! — za nejkrásnější toho z Dvořá-
kových holubů, jenž byl štíhle elegantní. Aby
je zahanbil, zeptal se Dvořák služky Anče
která že je nejkrásnější z Beethovenových
symfonií. A když děvče neodpovídalo, řekl-
Vída, vyzná se tak v Beethovenovi, jako Vy
v holubech. A kdysi v noci, kdy dlel v Anglii,
nerozpakoval se vstáti v noci a zahnati hol
ve fraku kocoura, jenž ohrožoval ptáky.
Pan Georges Pierredon líčí ve věcné stati
život Smetanův, jenž byl stálým zápasem. žá-
dá, aby „Prodaná nevěsta“ byla dávána v Pa-
říži, neboť Smetana má na pařížskou scénu
aspoň takové právo jako Puccini. Zmiňuje se
o úrodném působení Bedřicha Smetany jako
hudebního kritika v „slavném českém denní-
ku“ „Národních Listech“ a věnuje několik
láskyplných vět hluchotě Smetanově, jež jej
stihla jako Beethovena.
Leightoňová
Dvořák
Armida
Mozart
Nedbal
Anča
Beethovenův
Pierredon
Smetanův
Puccini
Smetan
Beethoven
Vysoký
Beethoven
Anglie
25
article
Za mladou generaci promluvil sám pan
Vítězslav Novák. Prohlašuje za sebe a za své
druhy, že chtějí se vyvíjet z rodné půdy jako
Smetana a Dvořák, ale chtějí se výrovnati
proudu evropské hudby umělecky pravdivým
a zejména poctivým vyjadřováním svého
vnitřního života. Dosavadní náš hudební vý-
voj svým význačným sklonem k polyfonii
částečně i užitím leitmotivu má bližší vztah
k hudbě německé, kdežto význačné rysy Fran-
couzů (barevnost orkestru, impresionism a —
jak pan Novák pěkně praví — pointilism ve
zvučných efektech) nejsou v dostatečné sho-
dě s českou hudbou. Nejsem kompetentní
abych rozhodoval o tom, zda má pan Novák
pravdu, tvrdí-li, že jediné pole české hudby
je čístá hudba, orkestr, komorní hudba a pí-
seň, spíš než divadlo (a kostelní hudba), do-
mnívám se však, že tento zajímavý názor
byl zde poprvé vysloven tak apodikticky.
Paní Raymonde Delaunois v půvabném
medaillonu rozvádí některé skladatelskéa
učitelské přednosti páně Novákovy a popisuje
způsob jeho tvorby.
Národní píseň českou rozebírá pan dr.
Hanuš Jelínek literárně i hudebně. Uvádí
přední sběratele a zmiňuje se zejména o slo-
váckých zbojnických písních. A vybízí ku pě-
stování písně.
Novák
Smetan
Dvořák
Delaunois
Novákův
doktor
Jelínek
26
article
Pan Gabriel Bernard líčí první triumfální
vystoupení páně Kubelíkovo v Nizze, jež
ospravedlnilo oznámení „Nový Paganini“.
Pan Gaston Magny věnuje několik nadše-
ných slov opeře Národního divadla. Uvádí
úsudek znamenitého kritika francouzského
pana Camilla Mauclaira o Smetanově „Libu-
ši“ a důrazně upozorňuje na petici, již právě
podepisují francouzští umělci, aby vymohl
vstup české hudbě, hudbě národa, jenž v ne-
blahé době let 1870—71 jediný projevil sym-
patie Francii.
Překládám tento passus: „Přední z če-
ských hudebníků, Bedřich Smetana (1824—
1884), napsal mimo značné dílo komorní nebo
symfonické hudby osm oper, z nichž aspon
pět bylo zařazeno k velikým dílům hudeb-
ních dějin všemi hudebníky nebo hudebním
kritiky, kteří je slyšeli.
Z vděčnosti, abychom projevili své přá-
telství českému národu a abychom přispě-
l4 k vývoji hudební kultury ve
Francii, žádáme, aby jedno z divadel pod-
porovaných státem (Opera a Komická opera),
divadlo de la Gaité, podporované městem
Paříží, nebo některé z našich velikých soukro-
mých divadel uvedlo do svého repertoiru
„Prodanou nevěstu“, „Dalibora“, „Libuší
„Hubičku“ nebo „Tajemství“,
Doufejme, že tato krásná výzva nevyzn
na prázdno.
V Paříži, 1. dubna 1913.
Gabriel Bernard
Kubelíkův
Gaston
Camillo Mauclair
Smetanův
Liba
Smetan
Dalibor
Libuše
Hubička
Nizza
Nová Paganini
Francie
Paříž
národní divadlo
komický opera
divadlo jít le Gaitý
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Hudební večer Anglického klubu. Ve pro-
spěch Meilbekova fondu pořádal Anglický klub
koncertní večer, k němuž dostavilo se členstvo
klubu i jeho přátelé v hojném počtu. Program
večera svěřen byl dvěma mladlstvým absolventkám
pražské konservatoře, které nevystupovaly n
koncertní podium poprvé, Sleč. J. Nesýova hrála
Saint-Saěnsovu fantasii a Trnečkovu rhapsodii
pro harfu s vírtuosní bravurou, která podepřena
její dokonalou technickou zběhlostí i znalostí zvu-
kových tajů nástroje. Klaviristka slečna L. Slu-
koyova zaujala vytříbenou technikou, jíž k dis-
posici stojí energický úhoz překvapujícího dyna-
mického rozpjetí. Na hře mladistvé virtnosky byla
patrna vážná snaha o umělecké podání skladby
a smysl pro poetický její obsah. V programu jejím
vystřídali se Chopin — Skrjabin — Ljapanov —
Liszt. Obě virtuosky setkaly se s velmi vlídným
přijetím u posluchačstva.
aš.
+ Beneliční koncert České Filharmonie. Po
absolvování dvaceti koncertů symionických a bez-
početných koncertů populárních, sezvali naši fil-
barmonikové přátele svých snah ke svému bene-
fičnímu koncertu. Četně sešlo se přátel těch, aby
osvědčili svoje sympatie jedinému našemu kon-
certnímu orkestru, který vedením svého dirigenta,
dra. Zemanka v saisoně rok za rokem bohatými
svými programy do nejširších vrstev šíří znalost
hudební tverby a koná tak osvětové svoje po-
slání. Program koncertu vykazoval dvě velká
symfonická díla: Beethovenovu symfonii z C-moll
a Čajkovského »pathetickou«, díla z celé tvorby
ruského mistra u nás nejpopulárnější. Obě skladby
přijaty byly vnímavým a vděčným obecenstvem
velmi nadšeně a zvláště po druhé a třetí větě
symfonie Čajkovského nebral potlesk konce.
J Nesýův
Trnečkův
Chopin
Skrjabin
Ljapanov
Liszt
Zemanek
Beethovenův
Čajkovský
SaintSaěnsovo
Český filharmonie
hudební večer
Cmoll
28
article
+ Pěvecký spolek »Vácslav« v Bubenčí má
svůj koncert v neděli 13. dubna v tělocvičně mě-
šťanské školy dívčí na Letné. Pořad: »O sklad-
bách a autorech« promluví sbormistr prof. M.
Doležal. Zd. Fibich: »Jarní romance«. K. Bendlt
»Švanda dudák«. Začátek o 5. hod. odpol.
+ Koncert sleč, Marle Dvořákovy uspořádá
Pražský anglický klub. Program sestaven téměř
výhradně z českých skladatelů, jimž razí slečna
Dvořákova cestu v cizině a zvláště v Anglii. Na
pořadu je Novákova »Sonata eroica«, skladby
Foerstrovy a Fibichovy, vedle drobnějších Smeta-
nových »Českých tanců«. Koncert koná se v Plo-
dinové burse ve čtvrtek 17. dubna o 1/28. hod.
večer. Lístky ke koncertu vydává kustod v Obec-
ním domě a knihkupectví F. Topiče.
+ Umělecká akademie na Žolíně. Spolek
magistrátních a obecních doručova-
telů král. hl. města Prahy pořádá dnes 5. dubna
ve velkém sále ostrova Žofínského uměleckou
akademii ve prospěch vdov a sirotků po ze-
mřelých členech spolku. Spoluúčinkují: pěvecké
sdružení »Šestnáctka« ze Smíchova, I. cenou vy-
znamenaná při pěveckých zápasech v Plzni, sleč.
L. Landová, koncertní pěvkyně, p. K. Karásek,
koncertní pěvec, hudební kvartet pp.: F. Jirsa,
J. Marterer, J. Matějíček, M. Konečný. Hudební
část provede hudba c. a k. pěš. pluku č. 11.
+ Koncert ve prospěch divčího gymnasia
»Minervy« koná se již dnes v 7 hod. Lože a se-
dadla jsou vyprodána. Zbývající lístky k stání
dostati lze v úřadovně »Minervy« odpoledne a
večer u pokladny.
profesor
M Doležal
Zdeněk
Fibich
K Bendlt
Švanda
Dvořákův
Novákův
Foerstrův
Fibichův
Smet
L Landová
K Karásek
F Jirsa
J Marterer
J Matějíček
M Konečná
Minerva
Bubeneč
Letná
Anglie
Pla
Praha
Žofínský
Smíchov
Plzeň
pěvecký spolek
Vácslav
pražský anglický klub
jarní romance
+ umělecký akademie
29
article
Otto Klein.
Klein