ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 43cf8310-8f0e-11dd-8cce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 53, work 8, person 37, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 5. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 92.
4 article
Ba ranni a večerní list předplácí set V Prane v administracti na měsle, . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . B K — s dvojl donáškou na měste, . . . . . p na čtvrt leta . . . . K ezh ve fllšlkácht na měsio . . . . . 2 K B0 Poštont na měslu, na čivrt feta : . . . 9 K 8nn s dvojí násllkou na měsle. riot::. : k e Dnešní číslo pro Prahu jest o l0 stranách, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha NN
5 article Ve chvílích nejvážnějších.
Ve chvílích nejvážnějších. Jest nanejvýše žádoucí, aby bojovná nálada jisté části vídeňské společnosti tisku jí sloužícího zamyslila se nad účinky nepřetržitě udržovaného znepokojován myslí, jež dosáhlo přímo závratné výše za mezinárodní námořní demonstrace — pro Skader. Kruhům oněm totiž nestačí, že tato demonstrace jest dalším projevem vel- mocí na prospěch míru, a tak již nyní pro- nášejí vyhrůžky, že Rakousko-Uhersko po případě samo vylodí vojsko proti droboun- ké Černé Hoře, byť i potom skutečně mír Evropy vzal za své! Tento postup prý jest požadavkem svrchované vůle tétéž Evro- py, která opětně a opětně slavnostně pro- hlásila svou neutralitu v nynější balkán- ské válce a opětně a opětně ubezpečova- la, že vítězné spojence nechce připraviti o plody jejich vítězství! Jest skutečně svrchovaná vůle Evropy aby se dříve, než zjednány byly podmínky míru, zakročilo zbraní proti rekovným Černohorcům, kteří tolik životů obětovali aby umožnili lepší budoucnost své vlasti svého národa? Již to, co jest známo o tom.
Evra RakouskoUhersko Černá hoře Evropa
6 article
jak namáhavě se sháněl souhlas velmoci pro námořní demonstraci a jak opatrněs vedou, vysílajíce k ní své válečně koráby a jak dosah její obmezují opravdu jen ja- kožto — demonstraci, musí otevříti oči nejbojovnějším Vídeňákům, že demonstrace tato setkává se v ostatní Evropě s netaje- nou nechutí. Vždyť již i z Italie, tedy ze státu spojeneckého, docházejí zprávyo vzrušení myslí pro námořní akci; připomí- náme jen pouliční projevy v Miláně, ne- hledíce ke hlasům a projevům v táboře trojdohody. Ba ani v Německu nejsou tou- to akcí valně nadšeni, dle toho, co se píše tamním listům nepochybně informovaným z říšského úřadu zahraničního: „Námořn demonstrace, provedená pěti velmocem proti malému, sotva čtvrt milionů duší čí- tajícímu horskému národu, kterýž drží pouze nepatrné a hospodářsky málo vý- znamné pobřeží — jest podnik nevalně im- ponující. Jak se nyní prakticky uskuteční nedá se říci, ale může vésti ke blokádě černohorského pobřeží. O dalších opatře- ních, o nichž se dočíťáme ve vídeňských časopisech — o vylodění vojska a vtržen — neni v politických kruzích nic známo, a opatření taková jsou na- nejvýše pravdě nepodobná, protože by odporovala zásadám, k nimž velmoci se přiznaly od počátku balkánské války právě v zájmu zachování evropského míru zvláště by odporovala základním, zřejmě znatelným a dodržovaným rysům veškeré rakousko-uherské politiky za balkánské války — nic nepodniknouti ani za nejob- tížnějších okolností, co by mohlo vésti ke konfliktu s Ruskem! Námořní demonstrace jest především činem symbolickým, ale přece jen osvědčuje jednotný názor vel- mocí, což se připomíná černohorskému králi. Jaká to klidná mluva v porovnánís videňskými šiřiteli poplachu? Dle nich by již byla marná všeliká naděje, že se dá na
Evropa Milán Německo Rusko
7 article
léztí nějaké východiště z nynější skaderské zápletky, a přece jest celá otázka skader- ská nekonečně nepatrná vůči oněm obrov- ským zájmům — nejen našeho soustáti, ale i veškeré Evropy, kdyby pro ni měl býti porušen mír, všem žádoucí. Co znamená Skader vedle potřeb vše- ho rakousko-uherského hospodářství, prů- myslu a obchodu, jež by vzplanutím veliké války byly zasaženy v nejhlubších svých kořenech! Tyto zájmy velmoci rakousko- uherské nemohou býti vydány v šanc pro podřízený, místní interes nějaké pochybné Albanie, o níž nikdo nedovede pověděti. přinese-li Rakousko-Uhersku opravdu ně- jaký prospěch a neuvede-li je spíše do no- vých těžkých rozpaků? Mírné vyřízení otázky skaderské zna- mená upevnění dobrých sousedských po- měrů k celé balkánské koalici, rozmnože- ní blahodárných hospodářských styků, po- žehnané rozhojnění všelikých kulturních ú- spěchů. Co se oproti tomu všemu klade n druhou misku váhy, na níž se odvažuje v těchto chvílích — mír Evropy? Zachrání se prý autorita jednotné vů- le Evropy, když se neponechá Skader ma- linké, chudé, válkou těžce stížené Černě Hoře a dopomůže se k němu nově se rodí- címu útvaru albánskému, o jehož budoucí vděčnosti může býti tím méně pochybno- sti, čím pověstnější jest náchylnost jeho obyvatelstva, chápati se každé jiné byí blízké byť vzdálené — ruky, jen když je plná.
Evropa Albánie Rakousko
8 article
Ani autorita soustátí sama jakožto vel- moci nevyžaduje toho, aby nedopustila držbu tohoto sporného města — válkou zuboženému, vyčerpanému, vysílenému chudému sousednímu, nečetnému národu vždyť nestejnost sil mezi oběma by jíž pře- dem vylučovala všecku slávu dosaženého vítězství! Nad to nebudiž zapomenuto, že úspě- chy zahraniční politiky rakousko-uherské za nynější války dosažené jsóu rozhodně větší a dalekosáhlejší, než by se dle po- křiku vídeňských listů mohlo zdáti: Ra- kousko-Uhersko dosáhlo zajisté souhlasu. aby se utvořila samostatná Albanie; Ra- kousko-Uhersko dosáhlo dále toho, že ví- tězní Srbové nemohou zůstati na pobřeží Adriatického moře; přičiněním Rakou- sko-Uherska se stalo, že i Rumunsku se dostane úspěchu z výšledků nynější války ač se jí nezúčastnilo, a nemalý zajisté jest i dojem toho, že tu všude dosáhlo pro zá- měry a přání svá podpory souhlasem ostatních velmocí! Jak možno při otázce skaderské zapo- menoutí všeho toho; mluviti o dotčené autoritě a to jen proto, aby se utrhlo o úst obětavé Černé Hory jediné lepší sou- sto — Skader! My jsme přesvědčeni, že vzácně zku- šený, jakožto přítel míru vždy svrchovan osvědčený a na výši světového rozhledu stojící panovník náš v požehnaném věku svém šlechetně uváží všechny okolnosti, jež z mnoha ran krvácející Černé Hoře činí držbu Skadru životní nezbytností a že k nekonečné řadě vynikajících zásluh oje- dinělé doby svého panování připojí nový, opravdu stáří svého důstojný skutek, když i Černé Hoře dopomůže k tomu, aby sejí dostalo nezkráceně toho, co krví svou tak draho a několikráte již vykoupila a zaslou- žila.
Srba Albánie Ra kouskoUhersko Rumunsko RakouskýUhersko RakaskýUhersko
9 title
Válka na Balkáně.
Balkán
10 article Blokáda černohorského pobřežl.
Blokáda černohorského pobřežl. Z Londýna, 4. dubna. (11.30 v noci. (K. k.) Reuterova kanoelář sdě- luje: Velvyslanoi konferovali dvě hodiny a odročili pak konfereno do příštího úterka. O lodní demonstraci jest všecko ujednáno. Všecky velmoci kromě Ruska se ji zúčastní. Válečným lodim byly dány telegrafické instrukce, aby od- pluly k černohorskému pobřeží tam provedly efektivní blokádu. Podrobnosti mají upraviti různí velitelé. Celé loďstvo bude po vrchním velitelstvím důstojníka hodnosti nejstaršího, jak se soudi rakousko-uherského nebo angli- ckého. Z Vídně, 4. dubna. »W. Alg. Ztg.« kon- statuje dnes, že Francie neobdržela man- dát, aby zastupovala Rusko na námořní de- monstraci. Proto také »Edgar Quinet« za- stupovati bude na námořní demonstraci pouze francouzskou republiku. Ruská vláda nepo- važovala za účelno vyhověti podnětu Francie, aby účasinila se aktivně irancouzskou lodí na námořní demonstraci. Francouzský vel- vyslanec na vídeňském dvoře Dumain dostavil se dnes o 6. hod. odpolední k hr Berchtoldoví a jednal s ním o této zále- žitosti, Z Kotoru, 4. dubna. Lloydův parník
Reuterův W Alg jítmonstrac Quinet Lloydův Londýn Rusko Vídeň Francie Kotor
11 article
»Albania«, který asi ke 2. hodiné odpolední příbyl z Baru, pozoroval, že tam křižuje 1 lodi. Z nich bylo 7 velkých, tři menší. Dvě měly anglickou, dvě italskou, jedna řišsko- německou a pět rakousko-uherskou vlajku »Albanie« selkala se také s 20 řeckými parníky, které pluly bez nákladu na jih doprovázeny byly jednou vojenskou lodí dvěma minonoskami. Tylo lodi prý ve třech dnecb vylodilyv Med 12.000 sebských vo- dnů, 800 koní, 600 volů a velké m mnnožst potravin a střeliva. Z Berlína, 4. dubna. (K. k.) Malý kři- žák »Vratislav« jest od včerejška pře Barem s jinými mezinárodními loďmi. Z Londýna, 4. dubna. (K. k.) »West- minster Gazette« píše ke skaderské otázce: Je přirozeně nepříznivou okolnosti pro všechny mocnosti, že tato záležitost má končití donucovacími opatřenimi proti tak malé zemi se strany jedné skupiny velmoci. Co mocnosti podniknou, musí skutečně pro- vésti. Hlavní věcí jest jasnost o tom, zda Rusko, jež jest účastníkem smlouvy, se též aktivně zúčastní jejího provedení. Odpor Srbska a Černé Hory proti mocnostem jest odůvodněn domněnkou, že pokus donucovati je mohl by způsobiti neshody mezi Rakousko- Uherskem a Ruskem a tím též mezi jejich evropskými spojenci a přáteli. To jest slepá hazardní hra. Jakmile však bude jasno, že
Vratislav Albánie Berlín Londýn Rusko Srbsko Černá Hora Rakousko Uhersko Westminster Gazette
12 article
mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem, ať král Nikola činí cokoliv, nevznikne žádná ne- shoda, bude celá záležitost rychle vyřízena-
Rakousko Uhersko Rusko
13 article Napjatá situace.
Napjatá situace. Z Vídně, 4. dubna. Zahraniční situace zvláště na Balkáně, posuzuje se tady trvale velmi vážně. Věci dospěly tam, že do po- předí posunuta politika nejcitlivější, poli- tika prestižni. Rekriminace vznášejí se dvěma směry: Proti Rusku, že ve dnech posledních podporovalo aktivně stře- livem Černou Horu a Srbsko při oblehání Skadru, (viz telegram koresp. kancelářej,a proti Srbsku, že proti danému slovu neodvolalo vojska svého z určitých míst al- bánských. Takovým způsobem nahromaďuje se ustavičně atmosfera, ve které množí se povážlivou měrou výbušné látky. Bylo nám dnes praveno, že zbývají jenom dvé even- tuality: buď ústup nebo postup, avšak ústup Rakouskem prý jednou již s stal a po druhé nedovoluje to vák- nost velmoci. Z Vídně, 4. dubna. Večer se nám sdě- luje, že těžisko situace okamžitě ne- spočivá v Černé Hoře a Skadru, nýbrž Srbsku. Zde se pravi docela nepokrytě. že Srbsko je činitelem důležitým a také po- vážlivým a dokládá se, že mají zde neklamne známky, kdyby Skader ve dnech nejbližších padl do rukou spojenců, že nezůstalo by to bez účinku na posíci Srbska v oněch mi- stech Albánska, pří nichž bylo žádáno, aby je Srbsko vyklidilo.
Vídeň Balkán Rusko Černá Hora Srbsko Rakousko Černá hoře
14 article
Ruský dar Černé Hoře. Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Zahra- ničné noviny přinášejí různé komentáře vzhledem na zprávu, že do Medvy přibyly lodi s válečným nákladem, určeným pro Čer- vou Horu, zaslaným z Ruska. »Spb. Ag-e dovídá se o tom, že onen materisl byl darován Černé Hoře už na podzim roku 1911, avšsk Černá Hora jej včas neodvezla a teprve letos v lednu rozhodla se, že jej dá odvézti. Rusko nemělo žádného vztahu ke zmíněné dopravě. Odpovědní nota balkánských spojenců. Ze Sofije, 4. dubna. Odpovědní nota balkánských spojenců velmocem bude podána po návratu ministrů z Drinopole v pátek nebo v sobotu. Z Bělehradu, 4. dubna. (K. k.) Jak se poloúřadně sděluje, bylo odevzdání odpovědi na sprostředkovaci návrhy velmoci pro textové změny odroče no. Sl-k. Z Bělehradu, 4. dubna. (Zvl, telg »N. L.«). Odpověď spojenců na poslední mí- rový návrh Evropy zadržena pro urči- tější stylisaci a výraznější naznačení, že balkánský spolek chce nyní vystu- povat diplomaticky naproti Evropě jako samostatná jednotka. V olázce válečné náhrady spojenci žádají určité prohlášení, neboť práva na válečnou náhradu rozhodně se nevzdají.
Zahra Černá hoře Petrohrad Rusko Drinopol Bělehrad Evropa Aga červa Hora
15 article Předčasný jásot.
Předčasný jásot. Sl-k. Z Bělehradu, 4. dubna. (Zvl. telg. »N. L.«). Včera a dnes město žíje jen otá- zkou, zda už padl Skader. Pozdě večer včera rozneslo se po kavárnách, že právě oznámen pád. Obecenstvo zpívalo srbské hymny. Široké vrstvy lidu jsou dokonce pře- svědčeny, že Skader jest už černohorský.
Skader Bělehrad
16 article
V drobném prodejir ranní čislo - sobě . . za 5h večeral . . . . sa d Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h tnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a insorty příjima sdministrace v Marianské ul., B Tam nacházejji se tás redakce, tiskarna a expedine „Národnich Listů Eukopisy se novracei
17 article
ale vláda že to ještě tají, ale na oslavu pádu učiněny už přípravy. (Viz poslední zprávy.)
18 article Miliardová dávka německá.
Miliardová dávka německá. Bitvy u Lozengradu a Kumanova neza- třásly jenom Tureckem, nýbrž i punčochami německých střádalů. Německá vláda prohla- šuje události na Balkáně za takové posunut evropské rovnováhy v neprospěch Německa. že je třeba zcela mimořádných opatření, má-li býti znovu zjednán dřívější poměr sil. K tomu směřuje právě podaná vojenská předloha, vy- žadující jednou pro vždy nákladu asi 1050 mi- lionů marek a vedle toho asi 180-190 milionu marek ročně. A onu miliardu, kterou potře- buje najednou, nehodlá si německá vláda opa- třiti půjčkou, nýbrž použije prostředku na- prosto neobvyklého: sáhne na všechen ma- jetek, jenž přesahuje 10.000 marek, a vybere z něho jednou pro vždy dávku jednoho půl- procenta, a uvalí dále dávku 2 ze sta na vše- cky velké příjmy od 50.000 marek nahoru. Takovým rozhodným, v míru opravdu ještě nebývalým a všude rozruch budícím způsobem hodlá Německo zlomiti hlavní obtíž, která stoji v cestě dalekosáhlým plánům, které se skrývají za jeho novou vojenskou předlohou. Misto aby zatěžovala přítomnou i budoucí ge- neraci umořováním miliardového dluhu, usne- sla se spolková rada pustiti raději žílou všem německým střádalům a rentierům a vůbec li- dem, kteří něco mají, počítaje v to i akciové a komanditní společnosti, a sehnati potřebný obnos na ráz, s tou jedinou úlevou, že poplat- nici smějí ho odvésti na dvakrát a že jim smí býti povolena lhůta až do tří let. O vojenské předloze je už dávno známo, že bude sněmem přijata na ráz, nejvýše s bez- významnými škrty, že pro ni budou hlasovati všecky občanské strany, a že sociální demo- kraté jako vždy obmezí se na docela salonní oposici. To se očekávalo již tehdy, když ještě byla známa pouze kolosální cifra 117.000 mužů, o které vzrostla armáda, nebylo všák ještě známo, jak hodlá vláda krýti náklad.
Turecko Balkán Německo Lozengrad
19 article
Nyní budou míti sociální demokraté už do- konce zacpaná ústa. Sesílení branné moci, kte- ré beze vší pochyby zlepší posici Německa ve všech světových otázkách, výlučně na útraty majetných lidí, je plán, který musí odzbro- jiti posledního sociálního demokrata. Sku- tečně ocitly se i německé demokratickéa svobodomyslné listy vůči vládnímu návrhu té podivné siíuaci, že se odvažují leda mrzute a nesměle zastávati zájmy osob s majetkem 10.000 marek a málo nad to, které budou do- jista postiženy dávkou 50 marek citelněji než milionář dávkou 5000, jinak nemají však proti miliardovému požadavku, ačkoliv je určen vý- hradně na požadavky vojenské správy, žád- ných námítek. Tato část finanční vládní před- lohy projde úplně hladce, a německá vláda bude mít krásnou příležitost zvolati k sociální demokracii: Docela bez vás uzrál v našich temných kancelářích a byl přijat našimi vlád- ními stranami takový kus socialismu, jaký vy nedovedete uskutečnit tak hnedl Projekt německé vlády je opravdu ne- obyčejně zajímavý. Kancléř Bethmann-Holl- weg bývá často líčen jako zaběhlý německý profesor, ve skutečnosti má však velkou po- dobnost s Bismarkem v tom, že jako on nemá žádného doktrinarismu ve volbě prostředků. Pruský junker dal Německu opatření proti so- cialistům, ale také sociální zákonodárství.
Německo BethmannHoll
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Smrt) Spinoza řekl, že člověk zdravý nepřemýšlí o smrti. A Baco ve své krásné esayi vystihl strach ze smrti krásně slovy, že „obřad smrti víc děsí než smrt sama“. Ale jakkoliv se ujíšťujeme, ať věrou, ať rozumem. že je zbytečno děsiti se toho, co je nejvšed- nějším, nejpřirozenějším a nejnutnějším dů- sledkem života, přece od té chvíle, kdy se objevil prvý živý organism na zemi, vědomý svého života, vyrostla z tohoto vědomí ihned hrůza před zničením života. A v historii lid- stva stín smrti neustále se klade na lidské myšlení, marně zaháněn jsa v dobách radosti z pozemského života, a hrůzný, rozněcujíc lidskou fantasii až k šílenství v dobách vnitr- ného nepokoje a touhy po mimozemském věč- nů. Během tisíciletí proníklo lidstvo postupně do tajemství, všech pozemských příznak smrti. Představa závistného zlého Osudu, ne- úprosného Démona v tisícerých podobách vy- bledla během věků, a znalost života orga- nismu, zákonů žití, zárodku i rozkladu nahra- díla starý fantom formulkami nové vědy. Ale
Spinoza
21 article
fantasie i rozum i cit byly nuceny vždy za- stavit se na prahu zavřené brány mlčení, ve- doucí do tajemné „země bez návratu“. A po- koušela-li se lidská duše ve svých snech aspoň osvětlit si tušené a toužené kraje onoho světa, vybledly vyvolané obrazy, když po- haslo vzrušení, v beztvárné stiny. Jen víra skytala lidstvu od nejstarších dob dočasný klid, rušený občas skepsí, novým vzrušením a novými pokusy, pochopit lidským způso- bem nadlidské tajemství. A stále střídaly se doby, kdy lidstvo oddávalo se radosti z po- zemského života, potlačujíc násilně starost o to, co bude následovat, s dobami pohrdání životem pozemským a vášnivé touhy, položit těžiště lidského žití mimo tento svět, do ne- konečna, následujícího po malinké chvilce po- zemské pouti. „Člověk je živ tak krátce, mrtev tak dlouhol Naše doba přechází po krátké period materialismu k novému úsilí, proniknout, mi- mo víru, fantasií, rozumem i citem tajemstv
22 article
života i smrti. A úsilí to charakterisuje stejně současnou vědu i poesii. Málokterý však ze současných myslitelů a tvůrců dal mu bez- děčně i úmyslně tak určitý výraz jako Mae- tertinck. Jeho duševní vývoj je stručnou hi- storií všelikého myšlení o smrti. Jeho první uvědomělé tvoření klíčí z bez- mezné hrůzy z Neznáma a smrti. Jeho básně jsou nálady, vyrůstající z tohoto děsu, a jeho první dramata jsou vtělením představ, vyvo- laných smrtí: „Vetřelkyně“, „Vnitřek“, „Slep- ci“. „Smrt Tintagila“, „Sedm princezení „Maleina“ jsou mocné evokace, živé symboly tajemné, ničivé síly, která shasíná světlo ži vota, a ani později není jediného Maeterlin- ckova díla, jež by se nevracelo k tomuto pro- blému. V roce 1894 proniká ovšem do tem- not a hrůz, jimiž je obestřeno Maeterlinckovc myšlení, světlo, prýštící z jasných radostí po- zemského života. Úzkosti se rozptylují, smr ztrácí v následujících dramatech své děsivé vzezření, a ve svých essayích, „Pokladu chu- dých“, „Moudrosti a Osudu“. „Pohřbeném chrámu“, smiřuje se Materlinek s pozemským životem, v „Dvojí zahradě“, v „Inteligenc květin“ a v „životě včel“ s radostným úsilín shledává důvody pro radosti ze života a prot- nadvládě smrti, nad níž nechává ve svých posledních hrách triumfovati lidský rozum lidský cit. Je si sám jasně vědom, jak nápadný převrat nastal v jeho vnítrném žití, sleduje jej sám z počátku s nedůvěrou, čím dále však tím radostněji a rozhodněji.
Mae Tintagil Materlinek
23 article
V posledním svém díle konečně přehlíž celý svůj životní zápas s myšlením na smr a dochází ku posledním — pro něj aspoň — definitivním závěrům v myšlení, které kone konců jest, ať bezděčně či uvědoměle, výcho- diskem vší lidské spekulace.“ Ti však, kdo očekávali v této dávno ožna mované knize vyvrcholení Maeterlinekovy tvorby, budou sklamáni. Tvůrčí síla Maeterlinekova pramen z citu a pokud oddával se svým úžasně moc ným a subtilním náladám, vykvétajícím z ci
Maeterlinekův vyvrcholený Maeterlinekův
24 article
Maurice Macterlinck: La mozi. Paris. Fas guelle 1913. 8°. 272 str. 3 kr. 50 . tění nejhlubších záhad lidského bytí, nabý- vala jeho básnická díla podivuhodné síly. Čím více však pronikaly rozumové úvahy do jeho tvoření, tím víc jasnil se síce jeho duševní obzor, tím rychleji však vyprchávaly vzácně nálady jeho děl. Ještě tehdy, když oddával se radostnému jásání nad poznáváním života. v „životě včel“, „probuzení jara“, v „inteli- genci květin“, povznášel se k rozkošnému vzrušení, vyznívajícímu v harmonických rhyt- mech, ale když pokusil se o nové, filosofické řešení problému života a smrti rozumnými úvahami, nedospěl dál než ke krotké resig- naci, která se spokojuje s naivní i diletant- skou sofistikou, jíž si ospravedlňuje svoj klidnou spokojenost s požitky pozemského žití a zřetelnou, ač zapíranou lhostejnost k otázkám, jež dříve jej mučily.
Mauric Macterlinck Paris Le mozi
25 article
S počátku hledí zbaviti se pocitu hrůzy již smrt od věků vyvolávala v lidstvu. A ob- šírná jeho úvaha o naší „nespravedlnosti vůč smrti“ neříká víc než prostá a výstižná Ba- conova věta. Další kapitoly, o zničení života smrtí a o trvání vědomí po smrti jsou úhrnem starších esaví. Staví si čtverou theoretickou možnost posmrtného stavu: úplné zničení další trvání s vědomím pozemským, další trvá- ni bez jakéhokoliv vědomí nebo konečně další trvání buď ve vědomí všeobecném, nebo s ji- ným vědomím, než je vědomí pozemské. Úplné zničení popírá všeobecnou formulí věd přírod- ních, že nic ve vesmíru nemůže se ztratiti. tedy analogicky dle zákonů o trvání hmotya zachování energie. Další trvání s vědomím pozemským, vázaným na tělo a jeho smysly, do nekonečna, považuje rovněž za vylouče- no. JJeho úvahy o podstatě pojmu jsoucna, vě- domí svého já a o tom, co je lidské „á“, ne- jsou sice nezajímavy, ale mají čistě díletant- ský ráz, spoléhajíce často na velmi naivní soudy. Filosofické úvahy, vedené přesným lo- gickým myšlením, jsou Maeterlinekovi trap- ny. Vyhýbá se jim, oddávaje se raději podrob- nému zkoumání — jež tvoří větší část jeh knihy — theorií spiritistických projevů medií celé té ohromné literatury, která v posled- ních čtyřiceti letech vyrostla hlavně v Ame- rice a Anglii, činíc ze spirítismu pseudovědu
Maeterlinek Anglie
26 article
nejnebezpečnějšího rázu. Maeterlinek je dalel toho, aby zkoumal toto vážné zahrávání si s Neznámem přesnou methodou, trpělivými analysami a opravdu vědeckou revisí. Je sice dosti opatrný, aby byl prostě věřícím a vyja- dřuje se s úzkostlivou obezřelostí stále jen podmínečně a pochybovačně, ale při tom vy- bírá si, jakoby byl nezúčastněným amateurem projevy, které ho zajímají a je co chvíli ocho- ten věřiti všem, jež na prvý pohled jsou bud úmyslným klamem nebo nemotornou pověrou, postupující na pohled vědeckou methodou Celkem je přesvědčen o telepathii, ale zdá se mu, že k jejím zázrakům není potřebí pro- střednictví duchů mrtvých. Je nakloněn vě- řit v existenci duchů mrtvých t. j. v posmrtné projevy ducha, odpoutaného od těla a stýka- jícího se prostřednictvím media se živými ovšem připouští, že tyto projevy jsou zmutené a ubohé, při čemž nevíme prý, jsou-li jen do- hasináním pozemského žití, či nejasným zá rodkem žití budoucího.
27 article
Další úvahy jsou věnovány „Nekonečnu jež nazývá, kde toho potřeba, i „Vesmírem“ Tvoří si dvojí představu o nekonečnu; jednu. řekl bych matematickou, abstrakci, která v svých důsledcích nepřipouští žádný vývoj, ne- snáší představy o prostoru a času (Bergson ukázal mnohem lépe vady této představy) druhou, velmi naivní o nekonečnu či spíše vesmíru, který dozrává teprve k jistému vše- obecnému ovědomění, má neznámé nám cíle a touhy, jichž dochází řadou pokusů často ne- zdařených. Je to představa velmi primitivní, kterou si Maeterlinck vytvořil již v „pohrbe- ném chrámu“ — i tuto hypothesu rozvil Bergson ve své poslední knize o „tvořivém vývoji“ nepoměrně přesněji. Vraceje se k otáz- ce o osudu lidského já po smrti, spokojuje se Maeterlinek vědomím, že po smrti nemůže býti nijakých strasti a bolestí, poněvadž prý vyplývají jen z našeho vztahu k tělu, dalš trvání lidského já opírá jen o předpoklad ne- zničitelnosti všeho, co existuje ve vesmíru a otázka posmrtného vědomí zdá se mu velmi prostá. „Je-li kdesí jaké vědomí, či něco, co na- hrazuje vědomí, budeme v tomto vědomí nebo v té věci, poněvadž nemůžeme býti jinde.A poněvadž toto vědomí neb ta věc, v níž se octneme, nemůže být nešťastna — neboť není možno, aby nekonečno existovalo jen pro své neštěstí — nebudeme tam také my nešťastni.
Bergson Maeterlinck
28 article
Konečně, jestli nekonečno, do něhož budeme uvrženi, nemá nijakého vědomí či něco, co by je nahrazovalo, tedy není vědomí nevy- hnutelno k věčnému štěstí.“ Jedno je příznačné pro tuto Maeter- linckovu theorii: že je stavěna čistě jen na otázce osobního blaha člověka, že stejně. jako první jeho díla, vyrůstá ze strachu před posmrtním osudem. Svět zajímá jej jen jako příbytek člověka a stačí mu, může-li se uklid- nit, že bude proň stále příbytkem příjemným. Claude Roger Marx, jenž se zabývá Maeter- linckovou novou knihou,“) vystihl shovivavě tuto slabost Maeterlinckovy koncepce vesmí- ru, pravě, že vychází ne z ideje smrti, ale z cítění smrti t. j. z cítění tajemství a života. Ale vyvolal-li v Maeterlinckovi tento cit — rozvitý mnohem mocněji než v kterémkoliv z jeho současníků — krásná díla umělecká, vyzněl jen v chabé a krotké myšlenky v jeho filosofické knize. Francouzi o české hudbě. Není aprilovým žertem, nýbrž příjemnou skutečností, že známý francouzský hudební časopis „Musica“ právě vydal zvláštní číslo. věnované české hudbě. Redaktorem této vy- nikajici revue jest i u nás oblíbený skladatel pan Xavier Leroux, jehož nová opera „Caril- lonneur“ byla právě uvedena úspěšně na scé- nu Komické opery. Obálka už z daleka upo- zorní karakteristickou hlavou Smetanovou, sešit sám je vyzdoben řadou fotografií a kre- seb, karikatury páně Böttingerovy a repro- dukce obrazů pana Jóži Uprky z barevného Slovácka vhodně doplňují text. Velmi cennou přílohou jest dvacetistránkové album české hudby, v němž jsou zastoupeni piegou Sme- tana, Dvořák, Fibich a pánové Foerster, Suk a Novák. *) Mereure de France 1913, 1. duben s. 449. Le sentiment de la mort chez Masterlinck.
Claud Roger Marx Maeterlinckův Maeterlinck Francouz Musica Leroux Smetanův Böttingerův Uprka Dvořák Fibich Foerster Suk Novák Franc Slovácko Sme český hudba