1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 5. dubna 1913.
Praha
4
article
Ba ranni a večerní list
předplácí set
V Prane v administracti
na měsle, . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . B K —
s dvojl donáškou
na měste, . . . . . p
na čtvrt leta . . . . K ezh
ve fllšlkácht
na měsio . . . . . 2 K B0
Poštont
na měslu,
na čivrt feta : . . . 9 K 8nn
s dvojí násllkou
na měsle.
riot::. : k e
Dnešní číslo pro Prahu jest o l0
stranách, s přílohou pro venkov
o 14 stranách.
Praha
NN
5
article
Ve chvílích nejvážnějších.
Ve chvílích nejvážnějších.
Jest nanejvýše žádoucí, aby bojovná
nálada jisté části vídeňské společnosti
tisku jí sloužícího zamyslila se nad účinky
nepřetržitě udržovaného znepokojován
myslí, jež dosáhlo přímo závratné výše za
mezinárodní námořní demonstrace — pro
Skader. Kruhům oněm totiž nestačí, že
tato demonstrace jest dalším projevem vel-
mocí na prospěch míru, a tak již nyní pro-
nášejí vyhrůžky, že Rakousko-Uhersko po
případě samo vylodí vojsko proti droboun-
ké Černé Hoře, byť i potom skutečně mír
Evropy vzal za své! Tento postup prý jest
požadavkem svrchované vůle tétéž Evro-
py, která opětně a opětně slavnostně pro-
hlásila svou neutralitu v nynější balkán-
ské válce a opětně a opětně ubezpečova-
la, že vítězné spojence nechce připraviti
o plody jejich vítězství!
Jest skutečně svrchovaná vůle Evropy
aby se dříve, než zjednány byly podmínky
míru, zakročilo zbraní proti rekovným
Černohorcům, kteří tolik životů obětovali
aby umožnili lepší budoucnost své vlasti
svého národa? Již to, co jest známo o tom.
Evra
RakouskoUhersko
Černá hoře
Evropa
6
article
jak namáhavě se sháněl souhlas velmoci
pro námořní demonstraci a jak opatrněs
vedou, vysílajíce k ní své válečně koráby
a jak dosah její obmezují opravdu jen ja-
kožto — demonstraci, musí otevříti oči
nejbojovnějším Vídeňákům, že demonstrace
tato setkává se v ostatní Evropě s netaje-
nou nechutí. Vždyť již i z Italie, tedy ze
státu spojeneckého, docházejí zprávyo
vzrušení myslí pro námořní akci; připomí-
náme jen pouliční projevy v Miláně, ne-
hledíce ke hlasům a projevům v táboře
trojdohody. Ba ani v Německu nejsou tou-
to akcí valně nadšeni, dle toho, co se píše
tamním listům nepochybně informovaným
z říšského úřadu zahraničního: „Námořn
demonstrace, provedená pěti velmocem
proti malému, sotva čtvrt milionů duší čí-
tajícímu horskému národu, kterýž drží
pouze nepatrné a hospodářsky málo vý-
znamné pobřeží — jest podnik nevalně im-
ponující. Jak se nyní prakticky uskuteční
nedá se říci, ale může vésti ke blokádě
černohorského pobřeží. O dalších opatře-
ních, o nichž se dočíťáme ve vídeňských
časopisech — o vylodění vojska a vtržen
— neni v politických kruzích
nic známo, a opatření taková jsou na-
nejvýše pravdě nepodobná, protože
by odporovala zásadám, k nimž velmoci
se přiznaly od počátku balkánské války
právě v zájmu zachování evropského míru
zvláště by odporovala základním, zřejmě
znatelným a dodržovaným rysům veškeré
rakousko-uherské politiky za balkánské
války — nic nepodniknouti ani za nejob-
tížnějších okolností, co by mohlo vésti ke
konfliktu s Ruskem! Námořní demonstrace
jest především činem symbolickým, ale
přece jen osvědčuje jednotný názor vel-
mocí, což se připomíná černohorskému
králi.
Jaká to klidná mluva v porovnánís
videňskými šiřiteli poplachu? Dle nich by
již byla marná všeliká naděje, že se dá na
Evropa
Milán
Německo
Rusko
7
article
léztí nějaké východiště z nynější skaderské
zápletky, a přece jest celá otázka skader-
ská nekonečně nepatrná vůči oněm obrov-
ským zájmům — nejen našeho soustáti, ale
i veškeré Evropy, kdyby pro ni měl býti
porušen mír, všem žádoucí.
Co znamená Skader vedle potřeb vše-
ho rakousko-uherského hospodářství, prů-
myslu a obchodu, jež by vzplanutím veliké
války byly zasaženy v nejhlubších svých
kořenech! Tyto zájmy velmoci rakousko-
uherské nemohou býti vydány v šanc pro
podřízený, místní interes nějaké pochybné
Albanie, o níž nikdo nedovede pověděti.
přinese-li Rakousko-Uhersku opravdu ně-
jaký prospěch a neuvede-li je spíše do no-
vých těžkých rozpaků?
Mírné vyřízení otázky skaderské zna-
mená upevnění dobrých sousedských po-
měrů k celé balkánské koalici, rozmnože-
ní blahodárných hospodářských styků, po-
žehnané rozhojnění všelikých kulturních ú-
spěchů.
Co se oproti tomu všemu klade n
druhou misku váhy, na níž se odvažuje v
těchto chvílích — mír Evropy?
Zachrání se prý autorita jednotné vů-
le Evropy, když se neponechá Skader ma-
linké, chudé, válkou těžce stížené Černě
Hoře a dopomůže se k němu nově se rodí-
címu útvaru albánskému, o jehož budoucí
vděčnosti může býti tím méně pochybno-
sti, čím pověstnější jest náchylnost jeho
obyvatelstva, chápati se každé jiné byí
blízké byť vzdálené — ruky, jen když je
plná.
Evropa
Albánie
Rakousko
8
article
Ani autorita soustátí sama jakožto vel-
moci nevyžaduje toho, aby nedopustila
držbu tohoto sporného města — válkou
zuboženému, vyčerpanému, vysílenému
chudému sousednímu, nečetnému národu
vždyť nestejnost sil mezi oběma by jíž pře-
dem vylučovala všecku slávu dosaženého
vítězství!
Nad to nebudiž zapomenuto, že úspě-
chy zahraniční politiky rakousko-uherské
za nynější války dosažené jsóu rozhodně
větší a dalekosáhlejší, než by se dle po-
křiku vídeňských listů mohlo zdáti: Ra-
kousko-Uhersko dosáhlo zajisté souhlasu.
aby se utvořila samostatná Albanie; Ra-
kousko-Uhersko dosáhlo dále toho, že ví-
tězní Srbové nemohou zůstati na pobřeží
Adriatického moře; přičiněním Rakou-
sko-Uherska se stalo, že i Rumunsku se
dostane úspěchu z výšledků nynější války
ač se jí nezúčastnilo, a nemalý zajisté jest
i dojem toho, že tu všude dosáhlo pro zá-
měry a přání svá podpory souhlasem
ostatních velmocí!
Jak možno při otázce skaderské zapo-
menoutí všeho toho; mluviti o dotčené
autoritě a to jen proto, aby se utrhlo o
úst obětavé Černé Hory jediné lepší sou-
sto — Skader!
My jsme přesvědčeni, že vzácně zku-
šený, jakožto přítel míru vždy svrchovan
osvědčený a na výši světového rozhledu
stojící panovník náš v požehnaném věku
svém šlechetně uváží všechny okolnosti,
jež z mnoha ran krvácející Černé Hoře
činí držbu Skadru životní nezbytností a že
k nekonečné řadě vynikajících zásluh oje-
dinělé doby svého panování připojí nový,
opravdu stáří svého důstojný skutek, když
i Černé Hoře dopomůže k tomu, aby sejí
dostalo nezkráceně toho, co krví svou tak
draho a několikráte již vykoupila a zaslou-
žila.
Srba
Albánie
Ra
kouskoUhersko
Rumunsko
RakouskýUhersko
RakaskýUhersko
9
title
Válka na Balkáně.
Balkán
10
article
Blokáda černohorského
pobřežl.
Blokáda černohorského
pobřežl.
Z Londýna, 4. dubna. (11.30 v noci.
(K. k.) Reuterova kanoelář sdě-
luje: Velvyslanoi konferovali dvě
hodiny a odročili pak konfereno
do příštího úterka.
O lodní demonstraci jest všecko
ujednáno. Všecky velmoci kromě
Ruska se ji zúčastní.
Válečným lodim byly dány
telegrafické instrukce, aby od-
pluly k černohorskému pobřeží
tam provedly efektivní blokádu.
Podrobnosti mají upraviti různí
velitelé. Celé loďstvo bude po
vrchním velitelstvím důstojníka
hodnosti nejstaršího, jak se soudi
rakousko-uherského nebo angli-
ckého.
Z Vídně, 4. dubna. »W. Alg. Ztg.« kon-
statuje dnes, že Francie neobdržela man-
dát, aby zastupovala Rusko na námořní de-
monstraci. Proto také »Edgar Quinet« za-
stupovati bude na námořní demonstraci pouze
francouzskou republiku. Ruská vláda nepo-
važovala za účelno vyhověti podnětu Francie,
aby účasinila se aktivně irancouzskou lodí
na námořní demonstraci. Francouzský vel-
vyslanec na vídeňském dvoře Dumain
dostavil se dnes o 6. hod. odpolední k hr
Berchtoldoví a jednal s ním o této zále-
žitosti,
Z Kotoru, 4. dubna. Lloydův parník
Reuterův
W Alg
jítmonstrac
Quinet
Lloydův
Londýn
Rusko
Vídeň
Francie
Kotor
11
article
»Albania«, který asi ke 2. hodiné odpolední
příbyl z Baru, pozoroval, že tam křižuje 1
lodi. Z nich bylo 7 velkých, tři menší. Dvě
měly anglickou, dvě italskou, jedna řišsko-
německou a pět rakousko-uherskou vlajku
»Albanie« selkala se také s 20 řeckými
parníky, které pluly bez nákladu na jih
doprovázeny byly jednou vojenskou lodí
dvěma minonoskami. Tylo lodi prý ve třech
dnecb vylodilyv Med 12.000 sebských vo-
dnů, 800 koní, 600 volů a velké m mnnožst
potravin a střeliva.
Z Berlína, 4. dubna. (K. k.) Malý kři-
žák »Vratislav« jest od včerejška pře
Barem s jinými mezinárodními loďmi.
Z Londýna, 4. dubna. (K. k.) »West-
minster Gazette« píše ke skaderské
otázce: Je přirozeně nepříznivou okolnosti
pro všechny mocnosti, že tato záležitost má
končití donucovacími opatřenimi proti tak
malé zemi se strany jedné skupiny velmoci.
Co mocnosti podniknou, musí skutečně pro-
vésti. Hlavní věcí jest jasnost o tom, zda
Rusko, jež jest účastníkem smlouvy, se též
aktivně zúčastní jejího provedení. Odpor
Srbska a Černé Hory proti mocnostem jest
odůvodněn domněnkou, že pokus donucovati
je mohl by způsobiti neshody mezi Rakousko-
Uherskem a Ruskem a tím též mezi jejich
evropskými spojenci a přáteli. To jest slepá
hazardní hra. Jakmile však bude jasno, že
Vratislav
Albánie
Berlín
Londýn
Rusko
Srbsko
Černá Hora
Rakousko
Uhersko
Westminster Gazette
12
article
mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem, ať král
Nikola činí cokoliv, nevznikne žádná ne-
shoda, bude celá záležitost rychle vyřízena-
Rakousko
Uhersko
Rusko
13
article
Napjatá situace.
Napjatá situace.
Z Vídně, 4. dubna. Zahraniční situace
zvláště na Balkáně, posuzuje se tady trvale
velmi vážně. Věci dospěly tam, že do po-
předí posunuta politika nejcitlivější, poli-
tika prestižni. Rekriminace vznášejí
se dvěma směry: Proti Rusku, že ve
dnech posledních podporovalo aktivně stře-
livem Černou Horu a Srbsko při oblehání
Skadru, (viz telegram koresp. kancelářej,a
proti Srbsku, že proti danému slovu
neodvolalo vojska svého z určitých míst al-
bánských. Takovým způsobem nahromaďuje
se ustavičně atmosfera, ve které množí se
povážlivou měrou výbušné látky. Bylo nám
dnes praveno, že zbývají jenom dvé even-
tuality: buď ústup nebo postup, avšak
ústup Rakouskem prý jednou již s
stal a po druhé nedovoluje to vák-
nost velmoci.
Z Vídně, 4. dubna. Večer se nám sdě-
luje, že těžisko situace okamžitě ne-
spočivá v Černé Hoře a Skadru, nýbrž
Srbsku. Zde se pravi docela nepokrytě.
že Srbsko je činitelem důležitým a také po-
vážlivým a dokládá se, že mají zde neklamne
známky, kdyby Skader ve dnech nejbližších
padl do rukou spojenců, že nezůstalo by to
bez účinku na posíci Srbska v oněch mi-
stech Albánska, pří nichž bylo žádáno, aby
je Srbsko vyklidilo.
Vídeň
Balkán
Rusko
Černá Hora
Srbsko
Rakousko
Černá hoře
14
article
Ruský dar Černé Hoře.
Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Zahra-
ničné noviny přinášejí různé komentáře
vzhledem na zprávu, že do Medvy přibyly
lodi s válečným nákladem, určeným pro Čer-
vou Horu, zaslaným z Ruska. »Spb. Ag-e
dovídá se o tom, že onen materisl
byl darován Černé Hoře už na
podzim roku 1911, avšsk Černá Hora
jej včas neodvezla a teprve letos v lednu
rozhodla se, že jej dá odvézti. Rusko nemělo
žádného vztahu ke zmíněné dopravě.
Odpovědní nota balkánských spojenců.
Ze Sofije, 4. dubna. Odpovědní nota
balkánských spojenců velmocem bude podána
po návratu ministrů z Drinopole v pátek
nebo v sobotu.
Z Bělehradu, 4. dubna. (K. k.) Jak se
poloúřadně sděluje, bylo odevzdání odpovědi
na sprostředkovaci návrhy velmoci pro
textové změny odroče no.
Sl-k. Z Bělehradu, 4. dubna. (Zvl, telg
»N. L.«). Odpověď spojenců na poslední mí-
rový návrh Evropy zadržena pro urči-
tější stylisaci a výraznější naznačení, že
balkánský spolek chce nyní vystu-
povat diplomaticky naproti Evropě
jako samostatná jednotka. V olázce
válečné náhrady spojenci žádají určité
prohlášení, neboť práva na válečnou
náhradu rozhodně se nevzdají.
Zahra
Černá hoře
Petrohrad
Rusko
Drinopol
Bělehrad
Evropa
Aga
červa Hora
15
article
Předčasný jásot.
Předčasný jásot.
Sl-k. Z Bělehradu, 4. dubna. (Zvl. telg.
»N. L.«). Včera a dnes město žíje jen otá-
zkou, zda už padl Skader. Pozdě večer
včera rozneslo se po kavárnách, že právě
oznámen pád. Obecenstvo zpívalo srbské
hymny. Široké vrstvy lidu jsou dokonce pře-
svědčeny, že Skader jest už černohorský.
Skader
Bělehrad
16
article
V drobném prodejir
ranní čislo - sobě . . za 5h
večeral
. . . . sa d
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5h
tnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a insorty příjima
sdministrace v Marianské ul., B
Tam nacházejji se tás
redakce, tiskarna a expedine
„Národnich Listů
Eukopisy se novracei
17
article
ale vláda že to ještě tají, ale na oslavu
pádu učiněny už přípravy.
(Viz poslední zprávy.)
18
article
Miliardová dávka německá.
Miliardová dávka německá.
Bitvy u Lozengradu a Kumanova neza-
třásly jenom Tureckem, nýbrž i punčochami
německých střádalů. Německá vláda prohla-
šuje události na Balkáně za takové posunut
evropské rovnováhy v neprospěch Německa.
že je třeba zcela mimořádných opatření, má-li
býti znovu zjednán dřívější poměr sil. K tomu
směřuje právě podaná vojenská předloha, vy-
žadující jednou pro vždy nákladu asi 1050 mi-
lionů marek a vedle toho asi 180-190 milionu
marek ročně. A onu miliardu, kterou potře-
buje najednou, nehodlá si německá vláda opa-
třiti půjčkou, nýbrž použije prostředku na-
prosto neobvyklého: sáhne na všechen ma-
jetek, jenž přesahuje 10.000 marek, a vybere
z něho jednou pro vždy dávku jednoho půl-
procenta, a uvalí dále dávku 2 ze sta na vše-
cky velké příjmy od 50.000 marek nahoru.
Takovým rozhodným, v míru opravdu ještě
nebývalým a všude rozruch budícím způsobem
hodlá Německo zlomiti hlavní obtíž, která
stoji v cestě dalekosáhlým plánům, které se
skrývají za jeho novou vojenskou předlohou.
Misto aby zatěžovala přítomnou i budoucí ge-
neraci umořováním miliardového dluhu, usne-
sla se spolková rada pustiti raději žílou všem
německým střádalům a rentierům a vůbec li-
dem, kteří něco mají, počítaje v to i akciové
a komanditní společnosti, a sehnati potřebný
obnos na ráz, s tou jedinou úlevou, že poplat-
nici smějí ho odvésti na dvakrát a že jim smí
býti povolena lhůta až do tří let.
O vojenské předloze je už dávno známo,
že bude sněmem přijata na ráz, nejvýše s bez-
významnými škrty, že pro ni budou hlasovati
všecky občanské strany, a že sociální demo-
kraté jako vždy obmezí se na docela salonní
oposici. To se očekávalo již tehdy, když ještě
byla známa pouze kolosální cifra 117.000
mužů, o které vzrostla armáda, nebylo všák
ještě známo, jak hodlá vláda krýti náklad.
Turecko
Balkán
Německo
Lozengrad
19
article
Nyní budou míti sociální demokraté už do-
konce zacpaná ústa. Sesílení branné moci, kte-
ré beze vší pochyby zlepší posici Německa ve
všech světových otázkách, výlučně na útraty
majetných lidí, je plán, který musí odzbro-
jiti posledního sociálního demokrata. Sku-
tečně ocitly se i německé demokratickéa
svobodomyslné listy vůči vládnímu návrhu
té podivné siíuaci, že se odvažují leda mrzute
a nesměle zastávati zájmy osob s majetkem
10.000 marek a málo nad to, které budou do-
jista postiženy dávkou 50 marek citelněji než
milionář dávkou 5000, jinak nemají však proti
miliardovému požadavku, ačkoliv je určen vý-
hradně na požadavky vojenské správy, žád-
ných námítek. Tato část finanční vládní před-
lohy projde úplně hladce, a německá vláda
bude mít krásnou příležitost zvolati k sociální
demokracii: Docela bez vás uzrál v našich
temných kancelářích a byl přijat našimi vlád-
ními stranami takový kus socialismu, jaký vy
nedovedete uskutečnit tak hnedl
Projekt německé vlády je opravdu ne-
obyčejně zajímavý. Kancléř Bethmann-Holl-
weg bývá často líčen jako zaběhlý německý
profesor, ve skutečnosti má však velkou po-
dobnost s Bismarkem v tom, že jako on nemá
žádného doktrinarismu ve volbě prostředků.
Pruský junker dal Německu opatření proti so-
cialistům, ale také sociální zákonodárství.
Německo
BethmannHoll
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Smrt) Spinoza řekl, že člověk zdravý
nepřemýšlí o smrti. A Baco ve své krásné
esayi vystihl strach ze smrti krásně slovy, že
„obřad smrti víc děsí než smrt sama“. Ale
jakkoliv se ujíšťujeme, ať věrou, ať rozumem.
že je zbytečno děsiti se toho, co je nejvšed-
nějším, nejpřirozenějším a nejnutnějším dů-
sledkem života, přece od té chvíle, kdy se
objevil prvý živý organism na zemi, vědomý
svého života, vyrostla z tohoto vědomí ihned
hrůza před zničením života. A v historii lid-
stva stín smrti neustále se klade na lidské
myšlení, marně zaháněn jsa v dobách radosti
z pozemského života, a hrůzný, rozněcujíc
lidskou fantasii až k šílenství v dobách vnitr-
ného nepokoje a touhy po mimozemském věč-
nů. Během tisíciletí proníklo lidstvo postupně
do tajemství, všech pozemských příznak
smrti. Představa závistného zlého Osudu, ne-
úprosného Démona v tisícerých podobách vy-
bledla během věků, a znalost života orga-
nismu, zákonů žití, zárodku i rozkladu nahra-
díla starý fantom formulkami nové vědy. Ale
Spinoza
21
article
fantasie i rozum i cit byly nuceny vždy za-
stavit se na prahu zavřené brány mlčení, ve-
doucí do tajemné „země bez návratu“. A po-
koušela-li se lidská duše ve svých snech
aspoň osvětlit si tušené a toužené kraje onoho
světa, vybledly vyvolané obrazy, když po-
haslo vzrušení, v beztvárné stiny. Jen víra
skytala lidstvu od nejstarších dob dočasný
klid, rušený občas skepsí, novým vzrušením
a novými pokusy, pochopit lidským způso-
bem nadlidské tajemství. A stále střídaly se
doby, kdy lidstvo oddávalo se radosti z po-
zemského života, potlačujíc násilně starost
o to, co bude následovat, s dobami pohrdání
životem pozemským a vášnivé touhy, položit
těžiště lidského žití mimo tento svět, do ne-
konečna, následujícího po malinké chvilce po-
zemské pouti. „Člověk je živ tak krátce,
mrtev tak dlouhol
Naše doba přechází po krátké period
materialismu k novému úsilí, proniknout, mi-
mo víru, fantasií, rozumem i citem tajemstv
22
article
života i smrti. A úsilí to charakterisuje stejně
současnou vědu i poesii. Málokterý však ze
současných myslitelů a tvůrců dal mu bez-
děčně i úmyslně tak určitý výraz jako Mae-
tertinck. Jeho duševní vývoj je stručnou hi-
storií všelikého myšlení o smrti.
Jeho první uvědomělé tvoření klíčí z bez-
mezné hrůzy z Neznáma a smrti. Jeho básně
jsou nálady, vyrůstající z tohoto děsu, a jeho
první dramata jsou vtělením představ, vyvo-
laných smrtí: „Vetřelkyně“, „Vnitřek“, „Slep-
ci“. „Smrt Tintagila“, „Sedm princezení
„Maleina“ jsou mocné evokace, živé symboly
tajemné, ničivé síly, která shasíná světlo ži
vota, a ani později není jediného Maeterlin-
ckova díla, jež by se nevracelo k tomuto pro-
blému. V roce 1894 proniká ovšem do tem-
not a hrůz, jimiž je obestřeno Maeterlinckovc
myšlení, světlo, prýštící z jasných radostí po-
zemského života. Úzkosti se rozptylují, smr
ztrácí v následujících dramatech své děsivé
vzezření, a ve svých essayích, „Pokladu chu-
dých“, „Moudrosti a Osudu“. „Pohřbeném
chrámu“, smiřuje se Materlinek s pozemským
životem, v „Dvojí zahradě“, v „Inteligenc
květin“ a v „životě včel“ s radostným úsilín
shledává důvody pro radosti ze života a prot-
nadvládě smrti, nad níž nechává ve svých
posledních hrách triumfovati lidský rozum
lidský cit. Je si sám jasně vědom, jak nápadný
převrat nastal v jeho vnítrném žití, sleduje
jej sám z počátku s nedůvěrou, čím dále však
tím radostněji a rozhodněji.
Mae
Tintagil
Materlinek
23
article
V posledním svém díle konečně přehlíž
celý svůj životní zápas s myšlením na smr
a dochází ku posledním — pro něj aspoň —
definitivním závěrům v myšlení, které kone
konců jest, ať bezděčně či uvědoměle, výcho-
diskem vší lidské spekulace.“
Ti však, kdo očekávali v této dávno ožna
mované knize vyvrcholení Maeterlinekovy
tvorby, budou sklamáni.
Tvůrčí síla Maeterlinekova pramen
z citu a pokud oddával se svým úžasně moc
ným a subtilním náladám, vykvétajícím z ci
Maeterlinekův
vyvrcholený Maeterlinekův
24
article
Maurice Macterlinck: La mozi. Paris. Fas
guelle 1913. 8°. 272 str. 3 kr. 50 .
tění nejhlubších záhad lidského bytí, nabý-
vala jeho básnická díla podivuhodné síly. Čím
více však pronikaly rozumové úvahy do jeho
tvoření, tím víc jasnil se síce jeho duševní
obzor, tím rychleji však vyprchávaly vzácně
nálady jeho děl. Ještě tehdy, když oddával
se radostnému jásání nad poznáváním života.
v „životě včel“, „probuzení jara“, v „inteli-
genci květin“, povznášel se k rozkošnému
vzrušení, vyznívajícímu v harmonických rhyt-
mech, ale když pokusil se o nové, filosofické
řešení problému života a smrti rozumnými
úvahami, nedospěl dál než ke krotké resig-
naci, která se spokojuje s naivní i diletant-
skou sofistikou, jíž si ospravedlňuje svoj
klidnou spokojenost s požitky pozemského
žití a zřetelnou, ač zapíranou lhostejnost
k otázkám, jež dříve jej mučily.
Mauric Macterlinck
Paris
Le mozi
25
article
S počátku hledí zbaviti se pocitu hrůzy
již smrt od věků vyvolávala v lidstvu. A ob-
šírná jeho úvaha o naší „nespravedlnosti vůč
smrti“ neříká víc než prostá a výstižná Ba-
conova věta. Další kapitoly, o zničení života
smrtí a o trvání vědomí po smrti jsou úhrnem
starších esaví. Staví si čtverou theoretickou
možnost posmrtného stavu: úplné zničení
další trvání s vědomím pozemským, další trvá-
ni bez jakéhokoliv vědomí nebo konečně další
trvání buď ve vědomí všeobecném, nebo s ji-
ným vědomím, než je vědomí pozemské. Úplné
zničení popírá všeobecnou formulí věd přírod-
ních, že nic ve vesmíru nemůže se ztratiti.
tedy analogicky dle zákonů o trvání hmotya
zachování energie. Další trvání s vědomím
pozemským, vázaným na tělo a jeho smysly,
do nekonečna, považuje rovněž za vylouče-
no. JJeho úvahy o podstatě pojmu jsoucna, vě-
domí svého já a o tom, co je lidské „á“, ne-
jsou sice nezajímavy, ale mají čistě díletant-
ský ráz, spoléhajíce často na velmi naivní
soudy. Filosofické úvahy, vedené přesným lo-
gickým myšlením, jsou Maeterlinekovi trap-
ny. Vyhýbá se jim, oddávaje se raději podrob-
nému zkoumání — jež tvoří větší část jeh
knihy — theorií spiritistických projevů medií
celé té ohromné literatury, která v posled-
ních čtyřiceti letech vyrostla hlavně v Ame-
rice a Anglii, činíc ze spirítismu pseudovědu
Maeterlinek
Anglie
26
article
nejnebezpečnějšího rázu. Maeterlinek je dalel
toho, aby zkoumal toto vážné zahrávání si
s Neznámem přesnou methodou, trpělivými
analysami a opravdu vědeckou revisí. Je sice
dosti opatrný, aby byl prostě věřícím a vyja-
dřuje se s úzkostlivou obezřelostí stále jen
podmínečně a pochybovačně, ale při tom vy-
bírá si, jakoby byl nezúčastněným amateurem
projevy, které ho zajímají a je co chvíli ocho-
ten věřiti všem, jež na prvý pohled jsou bud
úmyslným klamem nebo nemotornou pověrou,
postupující na pohled vědeckou methodou
Celkem je přesvědčen o telepathii, ale zdá se
mu, že k jejím zázrakům není potřebí pro-
střednictví duchů mrtvých. Je nakloněn vě-
řit v existenci duchů mrtvých t. j. v posmrtné
projevy ducha, odpoutaného od těla a stýka-
jícího se prostřednictvím media se živými
ovšem připouští, že tyto projevy jsou zmutené
a ubohé, při čemž nevíme prý, jsou-li jen do-
hasináním pozemského žití, či nejasným zá
rodkem žití budoucího.
27
article
Další úvahy jsou věnovány „Nekonečnu
jež nazývá, kde toho potřeba, i „Vesmírem“
Tvoří si dvojí představu o nekonečnu; jednu.
řekl bych matematickou, abstrakci, která v
svých důsledcích nepřipouští žádný vývoj, ne-
snáší představy o prostoru a času (Bergson
ukázal mnohem lépe vady této představy)
druhou, velmi naivní o nekonečnu či spíše
vesmíru, který dozrává teprve k jistému vše-
obecnému ovědomění, má neznámé nám cíle
a touhy, jichž dochází řadou pokusů často ne-
zdařených. Je to představa velmi primitivní,
kterou si Maeterlinck vytvořil již v „pohrbe-
ném chrámu“ — i tuto hypothesu rozvil
Bergson ve své poslední knize o „tvořivém
vývoji“ nepoměrně přesněji. Vraceje se k otáz-
ce o osudu lidského já po smrti, spokojuje se
Maeterlinek vědomím, že po smrti nemůže
býti nijakých strasti a bolestí, poněvadž prý
vyplývají jen z našeho vztahu k tělu, dalš
trvání lidského já opírá jen o předpoklad ne-
zničitelnosti všeho, co existuje ve vesmíru
a otázka posmrtného vědomí zdá se mu velmi
prostá.
„Je-li kdesí jaké vědomí, či něco, co na-
hrazuje vědomí, budeme v tomto vědomí nebo
v té věci, poněvadž nemůžeme býti jinde.A
poněvadž toto vědomí neb ta věc, v níž se
octneme, nemůže být nešťastna — neboť není
možno, aby nekonečno existovalo jen pro své
neštěstí — nebudeme tam také my nešťastni.
Bergson
Maeterlinck
28
article
Konečně, jestli nekonečno, do něhož budeme
uvrženi, nemá nijakého vědomí či něco, co
by je nahrazovalo, tedy není vědomí nevy-
hnutelno k věčnému štěstí.“
Jedno je příznačné pro tuto Maeter-
linckovu theorii: že je stavěna čistě jen na
otázce osobního blaha člověka, že stejně.
jako první jeho díla, vyrůstá ze strachu před
posmrtním osudem. Svět zajímá jej jen jako
příbytek člověka a stačí mu, může-li se uklid-
nit, že bude proň stále příbytkem příjemným.
Claude Roger Marx, jenž se zabývá Maeter-
linckovou novou knihou,“) vystihl shovivavě
tuto slabost Maeterlinckovy koncepce vesmí-
ru, pravě, že vychází ne z ideje smrti, ale
z cítění smrti t. j. z cítění tajemství a života.
Ale vyvolal-li v Maeterlinckovi tento cit —
rozvitý mnohem mocněji než v kterémkoliv
z jeho současníků — krásná díla umělecká,
vyzněl jen v chabé a krotké myšlenky v jeho
filosofické knize.
Francouzi o české hudbě.
Není aprilovým žertem, nýbrž příjemnou
skutečností, že známý francouzský hudební
časopis „Musica“ právě vydal zvláštní číslo.
věnované české hudbě. Redaktorem této vy-
nikajici revue jest i u nás oblíbený skladatel
pan Xavier Leroux, jehož nová opera „Caril-
lonneur“ byla právě uvedena úspěšně na scé-
nu Komické opery. Obálka už z daleka upo-
zorní karakteristickou hlavou Smetanovou,
sešit sám je vyzdoben řadou fotografií a kre-
seb, karikatury páně Böttingerovy a repro-
dukce obrazů pana Jóži Uprky z barevného
Slovácka vhodně doplňují text. Velmi cennou
přílohou jest dvacetistránkové album české
hudby, v němž jsou zastoupeni piegou Sme-
tana, Dvořák, Fibich a pánové Foerster, Suk
a Novák.
*) Mereure de France 1913, 1. duben s. 449.
Le sentiment de la mort chez Masterlinck.
Claud
Roger
Marx
Maeterlinckův
Maeterlinck
Francouz
Musica
Leroux
Smetanův
Böttingerův
Uprka
Dvořák
Fibich
Foerster
Suk
Novák
Franc
Slovácko
Sme
český hudba