Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

21. února 1309

4

Číslo 52.

5 article

mých, že ani já nebyla bych měla odvahy k dal šímu plabočení se svělem. A bez dalšího již slova zvedl se farář k od ebodu. Ježto služebnietvo v kuchyni poklimovalo. pání de Saville sama dopro vodile hosta svéh až ke dveřím do zabrady a zadivala se, kterak vysoká jeho silhueta zůplm vhroužila se v temno, prosvitlě pouze matným pableskem zářící lampy. Potom vrátila se do salonu a opět usedla ke krbu a zabral se v přomítání o mpohých věcech, po nichž ani nevzdychne ten, kddo je mlád.

Saville

6 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. O rybách konservovaných. Po dobu karnevalového ruchu stará se la hůdkář o dostatečnou zásobu slanečků, marino- vaných ryb atd., věda, že v télo době je po nieh čilá poplávka. Abychom tedy nerušili dobrý světa běh, zasvětíme i my dnešní úvahu louči- címu se masopustu a pojednáme o potravinách, které mají „saisonu““: Komservují se ryby sladkovodní (na příklad pstruzi v oleji) i nvořské, ale poaledně uvedené mnohem ve větším rozsahu, zvláště z tuho dů- vodu, že jsou velmi kciné. Konservováním roz- umíme vlastně každé opatření, aby se potra- vina nekazila; naproti tomu je konserva potra- vinu opatřená proti pokažení se, ale zároven upravená již ku požívání. — Nejstarší způseb konserv je solení, nalezen byl čistě empirieky, jiné způsoby konserv zavedeny byly teprve, když studiem děje hnilobného, zvláště balterio- logickým badáním, seznány byly podmínky, za jakých bniloba pětravin nastupuje a nalezeno, jakým způsobem možno hnilobě potravin zabrá niti, aniž by při tom potravia nabyla vlast- ností, jež ji činí nepožívatelnou.

7 article

Konservováni masa solením založeno je n tom, že solí odnímá se z mtsa voda; přítom- nost vody v dostatečném mmožství je totiž ne- zbytnou padminkou pro život baktorií, hnilobu způsobujících. Přitomnost vody je to, jež čint maso různě hnilobě vzderným; maso ryb právě proto prý se snadno kazi, že obsahuje větší percentuální množství vody, než masa jiná. Na- kládání do soli provádí se velmi jednoduše; užívá se k tomu soli kuchyňské, někdy s ma- lou přísadou dusičňanu draselnatého; vrstvy masa, v našem případě vrstvy ryb, musí býti od sebe odděleny silnou vrstvou soli; sůl od- nímá z nasa vodu, z části se rozpustí a vzniká koncentrovaný roztok soli — lák; při delším působení proniká lák do tkaniva masa, sůl pře- chází na maso a z tohoto přecházejí tekuté, vý- tažkové součásti do roztoku lákového; během1 až 3 týdnů je průběh tohoto děje ulončen.

8 article

Jak patrno tedy, dějí se v mase naloženém změny a to dosti podstatné; maso achuzuje se tu o rozpustné látky t. zv. extraktivní, vyluhue se; tím ocinou se v láku draselnaté soli, fosfo- rečňany i látky dusíkaté; v láku i v soleném mase vyskytne se ammoniak a dusany, způso- bené rozkladem dusikatých lätek masa půsebe- ním zvláštních mikroorganismů. Síane se tedy maso naložené méně connou potravinou, než maso čerstvé. Tvrdí se, že je maso v soli nalo- žené také tíže ztravitelným. — Z ryb nejčastěi se nakládaji do soline sleď, sardela, treska, makrelly (tuňák) a j., ovšem i losos, jeseter atd.

9 article

Sleď je ryba velmi oblíhená u moře pro své chutné maso, které bohužel příliš rychle se kazí; nám upohým obyvatelům vnikrozem nezbývá tedy než spokojiti se konservami. Žije v hlubokém moři, a jen v čns tření vystupuje ve velkém množství ku povrchu a do mělčích částí moře, vnikajíe do chobotů mořských i do řek. Sleďové po tření valem hnnou se do moře nazpět a to prý v takovém množství, že zabírají plochu přes 100 mil dělky i šířky a jsou tak hustě seskupeni, že zastavají i lodi; byť i ne- byl zjev ten zrovna, jak ho líčí starý přírodo- pisec, přece jen musí býti sledů ohromné množ- ství a musí býti dobře postaráno o jich pleme- nění, uvážíme-li velký konsum těchlo ryb (čilá se přes 1000 milionů ročně). Poněkud toto vy- světluje značné bohatství jiker: jeďon sleď vy- tře až 37.000 jsker. — Sleď, naložený v soli. sluje slaneček; je více druhů. Matjes je nej- cennější z nich; je to mladý sled, jenž posu netřel; je velmi tučný a prodává se za delika- tesu. Losdsoví sledové jsou zvláště vybrané. pělmné exempláře plných sledů; plní sleďové jsou buď mléční (samei) nebo jikrnatí (samice) sleďové vytření jsou nejméně cenní: prázdní sleďové (Hoblhaeringe). — Sled je první naklá- danou mořskou rybou; již r. 1416 začal je na- kládati Vilém Beukelsson z Flanderu.

Beukelsson Flandera

10 article

Sardelly loví se na březích Canalu la Manehe, Francie, Portugalska, až do Středozem- ního moře. Francouzové říkají jim anchois, což často zavdává podnět k omylu s rybkami, zva- nými anchovis, které nejsou se sardellemi to- tožny. Jeou to štihlé, úzké rybky, bez šupin na břiše, s břišní ploutví velmi vzdáálenou od mísla. kde hřbetní ploutev nasedá. Tím rozliší se snad- no od jiých rybek (sardinky, mladé pilehardyí t. zv. nepravých sardell, které někdy pode jmá- nem sardell v obehodech bývají nabízeny. Ne- jedí se jako takové, nýbrž slouží ku přípravě potravin: sardellově máslo, omáčka, k úpravě různých mas jiných (ryha na sardelle a j). Mase velkých ryb v soli nakládané noni běžným předmětem našich trhů; makrelaa tuňák nabízejí se na rakouském jihu. Prav mákrela je nejehotnější a nejtučnější na pod- zim Tuňák, ryba 1—5 m. dlouhá, lovi se n Střodozemním noři; rozšeká se na dosti hrubé kusy a nakládá se v seli do sudů. Troska čerstvá sluje kaneljau a přichází u nás v obchodu v zinním období, solená sluje laberdan. Rovněž jazyk kabeljau nakládá se do soli a prodává se jako delikatessa. Jiný způsob nakládání ryh je 1. zv. marino váni, při čemž se ryby ukládají do láku octo- vého s různým kořením, cibuli a aromatiekým součáslkami rostlin (bobkový list) a p.; látky ar matické maji jednek překážeti rozkladu, jednal mají dodati masu naloženén přijemné kořenn chuti; v takové formě přicbázejí do obchodu šprotty či anchovis, úhoř, sled, „ruské sardin- ky“, mihule (prika marinovaná). — Nejznáměj ším representantem této skupiny rybích konser je úhoř; ruské sardinky jsou mali sleďové z vý chodních částí Baltiekého moře; „němnocké sar

Francouz Troska Francie Portugalsko Středoz Baltieký moře Canal le Manehe

11 article

dinky“ jsou mali sledově, ulovení v západním oddílu téhož moře. Sleď se buď prostě mari- nuje jako „ruské sardinky“, nabízí se pak v ob- chodu jako zavináč, neho baltický sleď marino- vaný (baltické sledě jsou delieatessou!); aneb se zprvu peče a pak teprve nakládá do oeta a koření (Brathaeringe, Bismarkovy sledě). Mi- hule je u nás dosti vzácnou lahůdkou. Rybky „anchovis“ zvané jsou drobounké šprotty, na- kládané do silně kořeněného ústředí (pepř, sůl, bobkový list); loví se na březích moře Sever- ního a Baltickébo a konservuji se buď hned no místě (t. zv. pravé anchovičky), neb dopravují se ve stavu nekonservovaném a teprve od při- jemce se konservují (nepravé anchovičky); ně- meeký šprott neliší se od anehoviček co do tva- ru, také se upravuje podobně, ale není tak chutný a je lacinější. Je mi nemilé, že musím do tohoto bobatého výběru potravin přisypati jako koření několik nepříjemných slov. Ryby, naložené v soli, mo- hou se státi příčinou poruchy zdraví, někdy do- sti povážlivé; i případy smrti byly popsány jako následek požití nakládaných ryb. — Nakládáním do solí noničí se všechny bakterie, které před tím v rybě byly; dle badání Forsterových v Am- sterodamu bynou v naloženém mase velmi ry- ehle bakteric cholery asijské; bakterie tuberku- losy zůstávají nějakou dobu na živů, bakterie tyfu břišního, otravy masem, paratyfu vydrží i po několik měsíců.

Bismarkův Rybka Ryba Forsterův

12 article

Může se tedy rybí konservou přenésti cho- roba stejným způsobem, jako uvedl jsem svého času v pojednání o rybách čerstvých, a měla by pozornost zdravotní kontroly věnovati se stej- ně konservám, jako rybám čerstvým. Ještě jiná okolnost vede mne k tomuto úsudku. Může se státi — a stalo se to a stává se to — že naklá- dají se do soli i ryby zkažené, v pokročilém rozkladu (zvláště tuňák, makrela, laberdan). V té příčině je zvláště důležito, konstatuje-li se přisada antiseptických prostředků: kys. borové. salicylové, boraxu a pod., poněvadž opravňuje podezření, že šlo o maso, již před konservová- ním rozložené a že nebyly tyto látky přidkány bez příčiny. — Konečně je stejně taková při- sada závadou zdravotní, poněvadž tyto látky působí rušivě na trávení. Konečně stává se, že i čerstvá zdravá ryba do soli naložená nebo marinovaná podlehne zkáze, buď, že nebylo nakládáni správně prove- deno, buď, že se správně naloženou konservou nebylo u obchodníka správně zacházeno. Lák musí totiž krýti ryby, v něm naložené; jinak lák začne pěniti a na rybách začne se tvořiti žlu- tavá ssedlina; maso nabude později zelenavé barvy a stane se k požívání nezpůsobilým. Pri marinovaných rybách padá v úvahu vlastně jen poslední možnost; poněvadž se nevyplácí mari- novati ryby rozložené a poněvadž ryby přeď ma- rinováním se začasté dříve pekou, čímž se ne- bezpečí hnilobné nákazy odstraňuje; může tedy taková konserva marinovaná, pečená a pod. jen nedostatečným opatřením obsahu nádoby se zka- ziti a státi nebezpečnou lidskému zdraví. Zkažené marinované ryby poznat lze podle žluklé ehuti, palčivé, žluklého zápachu, maso je mazlavé, měkké, chabé.

13 article

Méně nebozpečny jsou ryby rosolo- varé, poněvadž tyto se před konservováním vaří a přicházejí do obchodu v menších, dobře zaletovaných krabicích; porušení by moohly vzíti v krabicích nehermeticky uzavřených, in fekcí obsahu bakteriemi hinibobnými. Nejméně podléhají změnám sardinky a pstruzi v oleji; olej i rybky se uvaří, tím se zárodky bakteriální zničí a je-li kranička pak dobře zaletovánu, není obav před pokažením. Při těchto konser vách, ucbovávaných v letovaných krabicích. nulno dbáti také příměsi kovu do oleje; jsou známy případy, že Jokonec daly se v oleji sar- dinek zrnéčka olova konstatovati lupou; při- pouští se možnost chronické otravy olovem, ci nem., mědí z konserv, v kovových srabicích le- tovaných. Na konec uvedu ještě kaviár. Zajímavo. že kaviár není zrovna dlouho jídlem, voleným na stůl rozkoše; koncem 18. stol. byl znám je nom v Ilalii a v Rusku a to jen jako jídlo postní; jsou to — jak známo — v soli naložené jikry vyzy (bolugy), jeseteru i jiných ryb. Je- seler, vážíci 1200 liber, dává jiker 2 centy i více, vyza váživá až 20 centů. Nejvíce jiker na- loží se ve Volze u Simbirska a Saratova a po březích blíže Astrachanu, kde se naloví do roku až 100.000 vyz. Primitivní je příprava ka- viáru: jikry se mrskají metlou, procedí se sitem, čímž se vyloupají z blan; pak se nakládají do soli. Nejlepší kaviár je z Astrachanu, nej více nakládá se v Rusku, ale připravuje se v Německu a j. Je velmi důležitým předmětem obehodu v Turecku a v Persii.

Rusko Volha Simbirsk Saratov Astrachan Německo Turecko Persie cent

14 article

Vedle tohoto kaviáru existuje t. zv. čer vený kaviár, z jiker kaprů a štik, nakláda- ných původně pro orthodoxní židy, kteří nesměj jísti ryb šupiratých. — Kaviár je buď suchý, tlačený (Presscavinr), nebo tékutý, zelený (gräner Caviar). — Poněvadž je kaviár konserva soloná, plati o ní toléž, co uvedli jsme o rybách v soli naložených. Krabice a nádoby s kaviárem bývají dobře opatřeny a od obchodníků je draž- šímu zboží věnováno s dostatek pozornosti, tak- že tu zřidka přicházejí ku platnosti závady u lacinějších slaných konserv uveďené. Dr. Spilka.

doktor Spilka

15 article

Použilí ryb k boji proti šíření se chorob in- fekčních dočiláme se zajímavýchi zpráv, týkajicích se pollačení zimnice (malarie); jak známo, přenáší cizo- pasníky malarie komár anopheles, jehož larvy zdr- zují se na hladině vodní; zavedeno bylo tudíž ničení těchto hostitelů cizoposníka zmíněné nemoci petro- lejem, jenž v tenké vrsívě povrch vody pokryje larvy komárů zničí. Vo vodách rybnatých zkouší s nyní ničiti larvy tyto násadou ryb, jimi se živících V Indii je to mulá rybka, zvaná milion, v Ilalii dě- lají se pokusy s rybou pseudomugil signifer; neopo- meneme přiněsli zprávy o výsledku těchto zajíma- vých pokusů. Studium vysokožkolské žan. Teprve minuléh roku byly ve Vratislavi ženy připuštěny za řádně pe sluchačky universití. Spisy, redakci télo rubriky zaslané: Soudně lékařská disgnostika otrav. Prof. d Slavík. Publikace svěpomocného autorského druž stva lékařského v Praze. Pořádá prof. dr. O. Schirutz. 1908. Cena K 9.60. Dilo právě vydané je prvním větším pojednáním o otravách v litératůře české, jehož poďklad činí vlast- ní skušenosli aulora, kterýž nabyl v českém úslavu pro soudní lékařství c. k dv. rady prof. dra. Reins- berga. Kniha pude důležitou pomůckou soudním i praktickým kolegům, alo i posluchačům tékařství Přejeme ji hojného rozšíření. 1911/, 0o Číslo 276. SACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkajicí, buďte, adresovány: Redakce „Národnich Ljstů“. Praha-ll., Marianská ul. s poznámkou: ,Šach“ Úloha čís. 446. (Originál.)

profesor doktor Schirutz Indie Praha Dila marianský ulice Národnich Ljstus

16 article Mat ve 3 tazích.

Mat ve 3 tazích. Partie čís. 385 Hrána v mistr. turnaji v Düsseldorfu 13. Černý. Bílý: D. Przepiórka 1. d2—d4 d7—d5 10. dáxkc5a) 11. Je3 —b5 2. c2—r4 e7—06 12. Jb5—d4 c7—c5 3. Jbl—cs e6xd5 13. Sf4 —g5 4. c4xédš Jb8—c 14. Dd1—n4 5. Jg1—fs Jg8— fe 15. Sgö— f4 6. Se1— f4. Se8—ee 16. Da4 —b5. e2—63 Sí8--e7 8. Sfl—es 17. Se2x«b5 o—o o—0

Černá D Przepiórka Jb Düsseldorf c 2 c 5 3

17 article

b7xcce 31. Vcň—ce 18. Sb5xcce) Sb6xKe3- 19. Jd4xes f7Xee 32. f2xxKg3 Kg8— r c6—c5 33. Kg1—he 20. Sf4—e5 Ví8—g8 Ví3—fol 34. b3—b4 21. Val— dldy Vgsxg3 35. a2—ad Se7—f6 22. Se5—g3e) Se3—f4 Sf6—e3 36. Vd3—dt 23. b2—b3 Vg3—ba 37. Kh2—ht h7—h5 24. Vd1—ds Jf6—e3 38. b4—b5 Sc3—a5 25. h2—h 39. Vd1—al d5—d4. Ve8—fs 26. VfI—cí 40. Vc6—a6 Sf4—bs g5—g4 27. Vel—c2 41. g2—g4 d4—d3 28. Jf3 h4 Je4x«g3 a bílý se vzdal. 29. Jh4f5f) Jg3.«f5 30. Ve2Xc5 Sa5 —be a) Bílý hraje na osamocení pěšce d), který se však ukáže býti velmi silným. b) Vtipné krytí pěšce a, jehož ztráta tahem Jd4xee hrozí; na 15. Sg5xe7 následovalo by totiž D18XKe? načež Jd4xc6 bylo by bezúspěšným. Vynuceno; na 18. Sí4—g3 násl. h7—h5 d) Zde bylo nutno tahem b2—b3 uvolniti střelci pole b2. Střelec musí odtáhnouti pro hrozbu g5—gl Poměrně nejlépe, na 29. f2xg3 násl. Vf5—f1+-, s0 Kg1—h2 Ví1—e1 s násl. Vf8—fi! Černým dobře sehraná pártie (Kongressbuch).

Jf Vc Val Vela f 5 30 Sf 4 Sb 5 xcce Xee 32 c 6 c 5 33 Kh 2 h 5 24 c 2 41 Xc 5 sa 5 kg vědět 1 — e 1

18 article

Zprávy šachově. Mezinárodní turnaj na paměť M.y Čigorina v Petrohradě byl zahájen 14. t. m. vy losováním účsstníků, jima stanoven následující po řad: 1. O. Důras (Praha). 2. F. J. Dus-Chotemirski (Moskva). 3. E Cohn (Berlín). 4. W. J. Nenaroko (Moskvaj. 5. R. Teichmane. (Londýn) 6. K. Schlechten (Vídeň). 7. L. Forgáes (Pešt) 8. A. Rubinstein (Lod 9. S. v. Freymann (Petrohrad). 10. R. Spielmaní (Mnichov). 11. G. Salve (Lod). 12 S. Tartacoven (Vídeň). 13. E. A. Snosko-Borowskij (Petrohrad). 14. A. Speyr (Amsterodam). 15. dr. E Lasker (N. York) 16. M. Vidmar (Lublaň). 17. Dr. J. Perlis (Videň) 18 A. Burn (Liverpool). 19. J. Mieses (Lipsko). 20. D O. Bernstein (Oděsa). Konkurence, jakou honosil se málokterý turnaj. Již účast mistra světa dra. E. La- skera, jenž teprve nedávno znovu potvrdil v malchi s Tarraschem vysokou svoji třídu, činí turnaj nad- míru zajímavým. Zajímavější však jest okolnost, že se tu Lasker poprve střetne s mladou generaci mi- strů, která tu za jeho pobytu v Americe výrostla

Čigorin O Důras F J Dus Chotemirski Cohn Nenaroko R Teichman K Schlechten L Forgáes Pešt A Rubinstein Lod Tartacoven Snosko Borowskij A Speyr doktor E Lasker N York M Vidmar J Mieses O Bernstein E sker Petrohrad Praha Moskva Berlín Londýn Vídeň Mnichov Lod Amsterodam Lublaň Liverpool Lipsko Amerika A . Burn

19 article

R. 1904 v Cambridgs Springa, posledním to turnaji v němž Lasker hrál (vedle slabší garnitury ameri- ckých mistrů), měl co činiti vesměs se starými zná- mými z turnajův v Norimberce 1896. Landýna 1899 a Paříže 190U. Nyní má před sebou řadu mladých soupeřů, deroucích se kvapem k nejvyšším metám Jména Důras, Forgács, Bernstein, Rubinstein Vidmar representují novou generaci v šachu, která při prvém debutu r. 1906 v Ostende a Norimbere rázem otřásla posicí starších kolegů. Dr. Ta rasech prvý pocítil ostří zbraně mladých v Norimberca ocili se na 9 místě. Jen Schlechter a Maróczy ještě do vedou s nimi držeti krok a dělí se svorně s mla dými o přední místa, jež dříve byla jich výhradní državou. Jak asi Lasker odolá útoku ctižádostivých soupeřů O výsledku jednotlivých utkání přinášíme denn zprávy v ranním vydání v rubrice sportovní. Zprávy spolkové pro nedostatek mísla odklá dáme a budeme je uveřejňovati pravidslně ve čtvr tečním čísle. Řešení úloh- Čís. 409. P. Charvát. Bilý: Ke4, Dg7, Vb8, h3, Seí. hl, Jd5, d7, Pa3; černý: Kel, Pa7, h5 Samomat v 15. tazích, 1. Se1——a5 ae, Vb2, ht, 3. Vb3, h3, 4. Dg3 h2, 5. Sc3 as 6. Ke3 a4, 7. Kd2 ach3, 8. Je7 d5, 9. Kci d4. 10. Se1 d3, 11. Sd5++- Kdl, 12. Sf2+ Ke3, 13. Vc2+ bXc2, 14. Dosbo d3—d2+. mat.

Lasker Důras Forgács Bernstein Rubinstein Vidmar Schlechter Marócza P Charvát Bilá Seum Cambridgs Springa Norimberk Paříž Ostende dg vb Jd Kec d Vb 2 Sd 5 + +Kdl Sf 2 Vc 2 + bXc 2

22 article

Pd2, f2; černý: Ke5, Se8, h8, Pc6, d7, fe Mat ve 3 tazích. 1. Sb4—c5 d6, 2. So3 atd. 1. — 0, 2. Ke7 atl., 1. — Sí6, 2. Se3 atl. 1. — Sg7, 2. Je7 atd., 1. — c)Kd5, 2. Sd4- atd., 1. — f3, 2. Df3 atd., 1. — Sg6, Dd4-- atd. Fr. Matonšek. Dílý: Ka7, Db8, Vd5, h Jel, h7, Pa5, d2, e5, (5, fd, g4, h2: černý Kfi, Sal, Jbl, ci, Pb5, b6. Mat ve 3 tazích 1. Db8—b7 60, 2. VXb5 atd., 1. — So4e5 2. De7 atl, 1. — Ja3, 2. Ddv atd., 1. — Jb3, 2. Vd4+ atd., 1. — JXKd2, 2. Jg2- ntd., 1. — ba5, 2. Veh atd. K. A. I. Kubbel. Bílý: Kd7, Ví4, g2, Se7 di, Pez; černý: Ke3, Jd2, g1, Pe4. äk. Ma ve 3 tazích. 1. Kd7—e6 d3, 2. Sbe-+- atd 1. — Jd2 , 2. Vío+ atd., 1. — c3,? Kf5 atd. A. W. Daniel. Bílý: Kf7,. De7, Va5, h5 Sas, Jb5, e5. Pd6, ec, f3. Černý: Kd5, Dai Vb7, Je1, Pb6, c7, g2. Mat ve 2 tazích.l De7—-h4 atd. J. Cumpe. Bílý: Kei, De8. Se7, Je3,f Ph2, b6, h3. Černý: Kds, Ph7, f5, g0,g Mat ve 3 tazích. 1. Jf7—g5 t. Keč, 2. Jeht atd., 1. — KXe3, 2. Se5+- atd., 1. — 2. Dds+. atd. A. Uršič. Bílý: Kel, Dg7, Sfs, Ja5. Černý Kf5, Je7, Pa6, c4, d4. e5, h5. Mat ve 3 ta zích. 1. Jg5—e4 Ke6, 2. Dí8 atd, 1. — Kf4, 2. Da5- atd., 1. — c0, 2. Dí7-. at J. Čumpe. Bilý: Kci, Va5, f7, Píc. Černý Kec. Mat ve 4 tazích. 1. Ví7—h7 Cv, 2.r . 3. fSV atd-

Sí Kd Dd František Matonšek Sal jít 7 Veh A I Kubbel Daniel Sas Černá Vb J Cumpe jít 8 Kds Jf A Uršič Sfs Jg Bilá Kec Virginie Píc Vd Jbl Ma Virginie jb e 5 Ka 7 Vd 4 + Sbe+atd Dd + Sb 4 — c 5 d 6 černá Kfi Pb 5 JXKd 2 Jd 2 c 3 c 7 c 0 Cv

33 article

dernims lčivy, které lékai nervy sílíc Nervové nemoci jsou nyní sti přední místo. dem lékařského hádání; zvláště předěnsná sla- bost nervů neb neurusthenie u páně, která znarená nikoliv podcenitalné nobozpedi. Předčasn peslahosl norvů vyskytuje se nůsledkem přemáhání, pře- pracování, výstřednesti atd. a trpí ji i solě tělo: probo jsou i moni zla. jako neehut k jídlu, zapo- mnětívo t. třesení, úzkost, ruzrušennst ve mi často stálými privodei přaděasnů nervově slabosii Nachý tudiž nikdo neomešká dáti se v takovýeh plipadech zavěas ošetřovati lěkařem, kterému, jak již sděleno, jest Muiracfthín velmi vyzhkajl clnn. podudrným prostřodken. Přečtěte lékařská dobrozdánl která se interesentům jako brožura zasilají zdar 25lu ma a franko.

36 article

s Alšovou titul, krešbou K 2..30. vkusné váz. K 3.70. SV/ATOPLUK ČECII proslovil se o kni- hách Ralkových takto: „V povítikách Rai- sových je pravdn, origtnálnost vnik- nuti v ducha našeho lidu, zdravý nůzor života, upřímný cit a přede- vším pilná, svědomitá a poctivá práce. A pro to všecko jeem zami- lován do jeho prostých, srdečných knih“- Sešitového vydání Raisovýn Následovati bude znamenitá povídka „Pantáta Bezoušek“. Předplácí se na 10 sešitů pošt. K 3.40 v každém knihkupectví, jakož iv

Alšův Ralkový Bezoušek K 2

41 article KUCHAŘKÁ

KUCHAŘKÁ Obsahuje 3257 vesměs vyzkoušených receptů české kuchyně. Pochval- né posudky „Národních Lístů“, „Katolických Listů“, „Politiky“ a j. Pokrmy, nápoje, zavařeniny, cukrovinky. kuchyů pro nemocné, skládání ubrousků. Skvostné tabule barvotiskové. Cena 7 kor., váz. 8 kor., s barvo- tisky 8 kor. 80 h, s 1995 recepty 4 kor., váz. 4 kor. 80h. Bez tohoto velmi cenného spisu neobejde se nevesta a je Kuchařka tato velmi vhodnýmdárkem. Nakla datel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul. 2580

Kuchařka Praha Vodičkův ulice národní Lístus Nakl datel I . L

45 article Každý los musí vyhráti!

Každý los musí vyhráti! K blizkému velkému slosování dne 1. března doporučují náslodující nové, vý- hodně sestavené skupiny výtečných losů, při kterých možno zabezpečiti sobě již nepa- trným vkladem stálou, po celou řadu let trva- jící naději na velké výhry, učiniti lehce značne úspory a umožniti si šťastnou, bezstarostnou budoucnost.

67 article Jak se staneš snadn

Jak se staneš snadn a rychle poslancem? To ti povi knižka „Poslancem snadno a rychle“. Obsahuje v ozmi kapitolách mnoho set článečků, příběhů a aforismů. Pormátu jent kapesního, úpravy elegantni. Cena 1 K. poštou 1 K 20 h. Vydala a rozesilá Česká novinářská a insertní kan- colář V. Brumovského v Brně. Zámečuická ul. čis. 1, nároží Velkého nám. 25. Obnos 1 K 20 h zašlete předem buď poukáz- kou neb ve známkách poštovních. Sopsali FR. VYMAZAL, JUL. VÁHAL. aJ.

V Brumovský Vymazal Jula Váhal Brno Zámečuická ulice Velký já Francie