Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

21. února 1909. Číslo 52.

4 article

»Víte-li, že žádný německý důstojník by neuči- nil to, co jste vy udělal?« Měl pravdu.A v této propasti, dělici německého námořníka od jeho důstojníka, je důvod nebezpečné slabosti pro loďstvo německé. Autor setkal se v Benát- kách s námořníky z císařovy vachty »Hohen- zollern.« Zavedl veselé, statné hochy na víno. Shledal, že pod jejich vojenským zpěvem je málo nadšení. Mluvili nespokojeně o svém po- volání. Bylo mezi nimi několik Elsasanů, kteři se vyjadřovali více jak volně o císaři a vládě. Jejich prušti kamarádi neodporovali a klidně hleděli pit. Zcela jiný jeví se autorovi duch námořni- ctva anglického. Námořník anglický je méně ukázněný nežli německý. Ale je větším vlasten- cem, v případě nutnosti udělá z boje své vlast svou individuální záležitost. Infeligentní, osobní, samostatný, milující svobodu, vi dobře, že Anglie je jediná země ve světě, jež dala svým dětem svobodu. Tato slará, vžitá svoboda může se někdy zvrhnouti v nevůli. Námořníci angličtí často jsou odbojné mysli. Ale jsou to lidé di- voké energie, kteří se nebojí ničeho, vzdorují i svým představeným a tací jsou v ohni lepší nežli voják, klerý každý den nastavuje strachy svou tvář poličkům. Co se tkne generáního

Benát Anglie

5 article

šlábu námořní válečné moci britské, nevyniká svými znalostmi a zkušenostmi technickými nad německý. Ale anglický systém velení prozrazuje více morální síly, více sebedůvěry. Anglický koráh dává vždy jinou představu anglického národa samostatného, jeví se v něm sílaa a rovnováha. Farrére věří upřímně v oprav- dovou převahu anglického loďstva nad loďstvem německým jak v ohledu personálu tak i v ohledu materiálu. Ovšem tato převaha se bude stále zmenšovat, čím vice bude pokračovati nynější rozmach námořní energie německé. Německo neunavně zbrojí i rozmno- žuje své obchodní loďstvo. V lidu se rozšiřuje smysl pro námořní záležitosti. Brzo bude Ně- mecko jedním z národů, vévodících oceanua to nejen kapitály, které vrhá z Brém a Ham- burku na dobyti kolonif, ale i zdatností svých námořníků, závodících s námořníky norskými, hollandskými i anglickými. Lze však věřiti, že Anglie necouvne před touto hrozbou, visíci nad její hlavou, jako necouvla v 16. století před hrozbou španělskou, v 17. století před hrozbou hollandskou, v 18. století před hrozbou fran- couzskou a v 19. stoleti před hrozbou Napo- leonovou. Stará Anglie dovede se i v budouc- nosti ubrániti nepřiteli nad jiné nebezpečnému jen když v čas sáhne po meči.

Německo Brémy Ham Anglie Napa

6 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 20. února. („Slovanská jed- nota“ a Poláci.) Polské listy všech odstíno píšou sympaticky o nově vzniklé jednotě če- ských, jihoslovanských a ruských poslanců jako o politickém útvaru, jenž může míti značný vliv na parlamentní události. Zmiňují se také o na- dějích, že se k „jednotě“ připojí časem též Po- láci a Ukrajinei, ale je-li vskutku naděje na ta- kové sdružení, o tom zatím opatrně mlčI. Jen „Kur. Lwow.“ sáhá věci přímo na zub a tvrdí, že ony naďěje jsou mnrny. Slovapská jednola má dle jeho mínění jedinou slabou stránku, že skupila v sobě pouze část Slevanů. Poláci a Ukrujinci se k ni nepřihlásili a je pochybno, při- hlásí-li se vůbec. Otázka polsko-ruská byla od- jakživa kulí na nohách každé slovanské akce v parlamentě. Všechny pokusy, utvořiti blok protiněmecký, setkaly se s odporem u poslanen ukrajinských, kteří tvrdí, že se jim od Poláků křivdí a proto nechtějí zasednouti spolu s nimi na porady u jednoho stolu. I dnes — píše dále „Kur. Lwow.“ — máme tuto otázku za neroz- řešitelnou a seskupování slovanských poslanců bude se ještě dlouhou dobu díti tak, že kde budou Poláci, nebude Ukrujinců, neboť tito mají za povinmost vésti boj se sousedníma bratrským nároďem, s nímž nuají v parlamentě stejné požadavky hospodářské. Všeliké pokusy, sblížiti Poláky a Malorusy na půdě slovanské, ztreskotaly. A proto máme za nemožno, aby do „slovanské jednoty“ vstoupili Poláci a Ukra- jinci,, neboť od toho okamžiku počalo by se na ukrajinské straně mluviti o polských úkladech, které maji ukrajinské ideály utopiti v moři slo- vanském. A proto „Jeďnota“, jak se zdá, zů

Polák Malorus Praha

7 article

stane zatím Bez Poláků i Ukrajinců. Ale přes to i „Kur. Lwow.“ utvoření slo vanské jednoty pokládá za důležitý politický zjov, který se může státi kristalisačním boden příšti parlamentní většiny. V Praze, 20. února. (Nové volby ve Vorarlbersku.) Koncem prosince vypršelu právomoc vorarlberského sněmíku. Nové volby jež se budou konati na základě nového voleb- ního řádu, vypsány na květen. Nová všeobecná kurie bude voliti 10. května 5 poslanců; ven- kovské obce 13. května 14 poslanců; města 15. května 5 poslanců a obchodní komora též 15. května 1 poslunce. Kurie velkostatkářské ve Vorarlbersku není. Ze Lvova, 19. února. (Ukrajinei vláda.) V Tysmenici byla včera voličsk schůze, v níž mluvil o situaci ukrajinský posli- nec dr. Eugen Levický. Vyličiv dosavadní jednání bar. Bienertha a jeho odmítavé chování k ruským požadavkům, jež nechce řešiti jinak než po svolení polského kola, prohlásil: Ukru jinci musejí vládu bar. Bienertha co nejrozhlod něji potírati a podporovati každou akci, která směřuje proti nynější vládě. Shromáždění vy slovilo úplný souhlas s výklady poslancovými

Polák Ukrajinec doktor Eugen levický Bienerth Praha Vorarlbersko Lvov

8 title

Politické zprávy zahraničně.

9 article

V Praze, 20. února.

Praha

10 article

Volyňni u cara. Z Petrohradu se nám píše: Velkou politiekou důležitost má přebývání v Petrohradě hromadné deputace maloruských sedláků z vo- lynské gubernie, kteří přišli poklonit se caru následnikovi. Volyňci, rozumějme, jsou rušt hraničáři. Hold jejich kromě toho má význam osvědčení, že Malá Rus se cl!í s Velkou Rusíi se vší ruskou říší za jedno a odmítnuti idel separatistických. Careviči ná- sledníkovi, Alexěji Nikolajeviči, deputace přinesla darem krásný kroj maloruských sedláků, všechno ruční práce celek. Carevič hned se v něm před deputací objevil. Sodláci byli tím k slzám do- jati. Rozmlouvali s ním a on jim na všecko dával dětsky naivné, ale bystré odpovědi. Ně- kteří z nich mu připomněli, že jeho jmenovee, car Alexěj Michailovič, byl prvým panovníkem Malé Rusi, jež za něho byla k Rusku při pojena.

Nikolajevič Sodlák Michailovič Petrohrad Rusko

11 article

Každý den a každou hodinu! Z Kremence na Volyni obdrželi jeme tuto zprávu: Nový generál-gubernátor a velitel vojenského okruhu kyjevského, gen. Ivanov, objiždí posádky sobě podřizené a prohliží opev- nění na západní hranici ruské. Důstojníkům zdejší posádky rozkázal: Buďte připra- veni každý den a každou hodinu Nutno předpokládati, že stejný rozkaz dává všem posádkám. Schůzka císaře Viléma s presidentem Falliěrem Pařížský dopisovatel jistého vídeňského listu se dovídá, že kníže Monacký několikráte se namáhal sprostředkovati setkání mez císařem Vilémem a presidentem Falliěrem. Právě dokončené dohodnutl fran- couzsko-německé má býti podnětem k nověmu pokusu o schůzi, jež prý bude v blízké době uskutečněna. Za tim účelem poslal kníže MIo- nacký císaří Vilémovi a Falliěrov pozvání k otevření oceanografického ústavu v Monaku, jež se má slavit přišíího měsíce. Tvrdi se však, že president nevyhoví pozvání knížete, poněvadž ve své hodnosti chefa státu republikánského nemůže vystupova incognito. Rovněž se nepokládá Monaco za vhodné místo k oficiálnímu setkání dvou hlav státu. S jiné strany se ujišťuje zcela opravdově, že spojenec eísaře Viléma a přítel Francie ilal- ský král Viktor Emanuel snaží se dociliti schůzku clsaře Viléma s presidentem Falliěrem na italské půdě. Z londýnské sněmovny. Dodatek oposice k trůnní adrese, v němž mělo býti vysloveno politování, že v trůnní řeči nebyly učiněny návrhy na rozšíření trhu pro britské a irské výrobky a na

Ivanov Vilém Falliěr Viktor Emanuel Kremenec Volyň Mia Monako Monaco Francie londýnský sněmovna

12 article

zvýšení pracovní možnosti, reformou tarifního systemu byl po tarifní debatě 276 hlasy proti 107 hlasům zamítnut. Unionističuí přívržene svobodného obchodu a irští nacionalisté, kteř nechtějí se zajímati o žádnou otázku, dokud ne bude rozluštěn irský problém, zdrželi se bla sování. Policie a terrorismus v Rusku. Michal Bakaj, bývalý tajný policista ruský líčí v »Matinu« dále řádění tajné policie var- šavské a mučení zatčených, které dával prová- děti úřadník Grinn Grinn spáchal jako policejní úřadník podvod a byl odsouzen ke ztrátě občanských práv deportaci na dvě léta. Byv propuštěn z vězení v Tomsku, vrátiř se do Varšavy a byl opě přijat ke kriminální policii jako tajný agent Chtěl se vyznamenati a jaksi rehabilitovat před svými představenými a proto vynucoval na za- tčených přiznání mukami. V únoru 1906 přikázal Ševjakov Bakajovi aby se odebral ke kriminální policii a provedl výslech několika zatčených. Nalezl zatčené v hrozném stavu. Každý z nich byl střežen v cele dvěma policisty, kteří mu nedovolili spáti. To byl poslední způsob mučení, vymyšlený Grinnem. Všichni byli poseti ranami, měli vy- rvané vlasy, byli pološilení a při sebe menšlm hluku zvedali ruce jako ku prosbě, aby uehrá- nili se před novými ukrutnostmi. Vyprávěli, že tři z nich sli do vesnieeu Varšavy a na cestě potkali policisty, jimžs zdáli podezřelými, pročež je zatkli a odvedli do Varšavy. U jednoho byl nalezen revolver a to stačilo, že byli všichni obviněni z terrorismu.

Bakaj Grinné Grinné Ševjakov Bakaj Rusko Tomsk Varšava

13 article

Policejní ředitel Meyer je odevzdal Grinnovi to znamenalo vydati je mukám. Grinn chtěl z nich rozhodně míti terroristy a popírání ho jen dráždilo. Sestavil si seznam všeeh terroristických činů a expropriací za několik měsíců a nuti zatčené, aby udali pachatele. Tak jistý Dobro- volský, zšílev následkem mučení, udal několik svých soudruhů i vlastního bratral Za takových okolností obvinění ani se ne- snažili hájili se, obviňovali se sami, jen aby unikli mukám. Kromě popsaných již dřive způ- sobů mučení vymyslil si Grinn rafinovaný způ- sob výslechu: dva policisté namiřili s každé strany revolver na tvář obviněného a ten oče- kávaje každým okamžikem výstřel, musil odpo- vídati na ořázky. Bakaj popuzen běžel k Ševjakovi, sdělil mu co viděl a žádal jej, aby zalčené vyprostil rukou Grinnových, jemuž vůbec nepříslušelo za- bývati se politickými případy. »Nechte toho«, odvětil Ševjakov, »nemáte zacházeti do podrobností. Vaším úkolem jest vyslýchati a nic více.« Šel ku pohcejnímu řediteli Meyerovi a opa- koval, co řekl Ševjakovi, ale Meyer prostě od- pověděl, že jde jen o terroristy a s těmi nelze zacházeli uhlazeně, má-li se z nich dostati do- znání. Námitku, že snad mnozí nejsou vůbee vinni a mučením že lze vynutití každé doznání, odbyl pouhou ironil.

Meyer Grinn Grinné Bakaj Ševjakov Grinnový

14 article Entente cordiale a dohoda o Ma

Entente cordiale a dohoda o Ma rokku. Z Londýna, 10. února (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Anglie chce mír, to jest skutečnost, kterou nelze ani dest důrazně opakovali, neboť n- moze panuje minění, že Anglie hledá nějakou vojenskou mocnost evropskou, která by byla ochotna vyříditi spory Velké Britanie a vyhlásila válku mocnosti, již se nejvíce obávají angličt obehodníci, totiž Německu. Všichni, kdož znají z blízka politické pro středí anglické, vědí, že Anglie nemůže nie zl skati evropskou válkou, ať by byl výsledek její jakýkoli. Netouží rozšířiti svou říši, která je již příliš rozsáhlá a vyžaduje veškerého jejího úsilí, má-li si v ní zachovati vrchní vládu. „Daily Telegraph“ uveřejňuje velmi zaji- mavý článek o entente cordiale a nových cel- ních tarifech francouzských, zmiňuje se o le- gendě, dle níž Anglie chystá evropskou válku ve formě koalice, a praví: „Anglie si přeje, aby všechny nesnáze, jež

Ma Londýn Anglie Velká Británie Německo Daily Telegraph

15 article

může míti v budouenosti s Německem, byly upraveny, jako bývalo dříve, bez intervence kterékoli třeti mocnosti. Hodlá vyříditi své roz- pory s některým evropským národem bez po- moci kteréhokoli jiného. Státníci museji býti připraveni na nejvzdálenější zápletky a kdyby se na neštěstí stalo, že by Anglie byla zaple- tena do války kontinentální, tu by ji za jistých okolností pomoc Francie nebyla na prospěch nýbrž působila by jí velké rozpaky, neboť je možno, že by vojenská moc Německa mohla tak- těžce dolebnouti na Franeii, že by byla nucena naléhati na Anglii, aby ji přiměla k uzavření předčasnébo míru. To ostatně nahlížejí někteř rozvážnější duchové v Německu. Prozíraví Francouzi chápou tuto pravdu a uznávají, že Anglie nevyhledává žádnou vojenskou pomoe na kontinentě. Lze očekávati, že časem tyto přesné skutečnosti budou uznány a přijaty vše- obecně. Na konec projevuje „Daily Telegraph“ přá- ní, aby vláda francouzská při úpravě svých cel- ních tarifů, k níž má plné právo, neučinila žád ného finančního opatření, jež by mohlo podráž- diti veřejné mínění v Anglii, aniž by skutečně prospělu Francii, a dodává „Entente cordiale měla pro Francii přízni vější výsledky než pro všechny ostatní země Nikdo o tom nebude pochybovati, vzpomene-li historie tři posledních let a porovná-li postavení jaké zaujímala Francie na počátku století, s po stavenim, které zaujímá nyní.

Francouz Německo Anglie Francie

16 article

Jest nejvroucnějším přáním Anglie, aby Franeie zaujámala ve světě postavení, na něž má právo na základě své slavné historie a slu- žeb, jež prokázala civilisaci. Nejmovější dohoda francouzsko-německá o Marokku byla v Anglii přijata co nejsrdečněji, neboť nelze si přát lepšího důkazu šťastných výsledků se stanoviska kontinentálního, jaké již měla srdečná dohoda mezi Francii a Anglii. Tuto dohoda vlila nový život do mezirárodních poměrů evropských. vzbuďila sebedůvěru i v malých státech a kdyby tato snaha po dobré shodě mohla býti udržen a upevněna, nic by více neposloužilo míru, pro- spěcbu a štěsti lidstva. Z těchto slov listu, jenž není náchylen k nadšeným dithyramhům, je patrno, že dohodo francouzsko-německá nikterak se nedotkla ddo brého poměru mezi Francii a Anglií.

Franeie Anglie Maroko Francie Nejmový dohoda

17 article

Je pravda, že všichni nemluví a zvlášte nemyslí stejně jako „Daily Telegraph“, sluší doznati, že jest jistý počet nespokojenců, ktet vyslovují polohlasně obavy, že dohoda francouz skosněmecké může býti r úkor zájmů angli- ckých na Východě. Ve dnech špatného humoru sám „Daily Tolegraph“ dal na srozuměnou, že dohoda o Marokku by mohla býti výsleďkem jistýeh koncessí, povolených Francií ve pro- spěch Němaeka nebo jeho přátel a že nutno vyčkati budoucmosti, aby se mohl přesně oce niti význam francouzsko-německého sblížení. Patrně jest „Daily Telegraph“ dnes úplně usp- kojen ehováním Francie v otázce východní. Lze očekávati, že ostatní nespokojenci dojdou k té- muž přesvědčení. Francie jest loyální vzhledem k učiněným závazkům a slibům, stejně jako An glie nezískala by nie zadáním své neodvislosti na prospěch kterékoli mocnosti a nevzdá se a dnes politiky, kterou provozuje po několik o věků a která záleží v tom, že háji své práva s rytiř- skou oddanosti jež jí získala vážnost a obdiv J. Goudurier. celého svěln.

J Goudurier Maroko Francie Daily Tolegraph Daily Telegraph

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. „Bianerlhovy jazykové předlohy a česká socišlní demokracio“, zove se článek, jímž „Právo Lidu“ včera odpovědělo na naši páteční úvahu, nadepeanou „Bez záště“. Z odvety or- gánu česko-slovanské soc. demokracie sdělím nejraději napřed závěrek její, takto znějící: „Cítíme také živou povinnost pra- covati a bojovati za práva a pro speritu národa svého, za jeho ho spodářský, kultuzní a národní roz voj. Jsme také syny národa české ho, s jehož osudy jsou spjaty i osu- dy naše.“ Dobrá, pravime, to je prohlášení které se dá slyšet a pro budouenost zaznamenat Nepřišlo by tedy už na nic více, než na to, zdali českoslovanská sociální demokracie uzná, že každé národnostní rozdělení země a uzáko- nění nerovnosti jazykových práv jazyka českého

Bianerlhův

19 article

v zemi jest takovým porušením práva, prospe- rity, hospodářského a kulturního rozvoje národa, že by č.-s. sociální demokracie zahájila proti ně- mu boj podle své živě cítěné povinnosti. Poku se týče Bienerthových předloh, které mají beze- sporně tento obsah, uvádí „P. L.“, že již 3. února prohlásilo, že by pro ně sociální demo- kraté molli v tomto znění hlasovat“, a dne 4. úmora, „že předlohy v dnešní styli s a ei pro soc. demokracii jsou nepřijatelny“. Je tedy patrně možno nějaké jiné znění a stylisace Bie- nerthových předloh, aby byly pro soc. demo- kracii, či přesněji pro česko-slovanskou sociální demokracii přijatelny. Je však možno v ůbe nějaké znění anebo stylisace Bienerthových přeďloh, aby se staly přijatelny nejen česko- slovanské soc. demokracii, ale i ostat ním synům českého národa? Neboť o to se jedná. aby národní celek stál vůči nim v sevře- ném jednotném šiku a proto nikoli zbytečně dovozovali jsme, v čem liší se dosavadní stano- visko česko-slov, sociálních dentokratů od sta- noviska celé ostatni národlní společnosti české ve věci této. Bienerthovy přediohy, o nichž je- nom konvencionální blud tvrditi může, že m- hou dosíci smíření národnosti v Čechách, v skutečnosti přinášejí Němcům uskutečnění jie zásady národnostního rozdělení a jazykové ne- rovnoprávnosti. To je celý jich státnický smysl.

Pok Bienerthův P L Němec Čechy kulturní rozvoj národ

20 article

Pro Němce jsou prý nepřijatelny jenom proto že toho rozdělení v nich je pořád ještě málo a práv českého jazyka stále příliš mnoho. Rozděloní země a zkrácení práv jazyka českého není však v žádném znění a v žádne stylisaci pro „měšťácké“ syny českého n- roda přijatelno, v jakém znění bylo by přijatelno pro sociálně-demokratické syny jeho, orgán jieh nepovídá. „Smír, poctivé loyální vyrovnání,“ o němž „P. L.“ mluví, jest nemožností, tam, kde by sociálně-demokratický „český a německý lid“ chtěl měšťácké strany české přinutit k uznání jakýchs zákonných norem jako roz- hodčí soudce, jak tomu „P. L.“ chtělo ještě v neděli. Včera už se „nechce stavět na prestiž jediného a výlučného soudce rozhodčího“, ný- brž míní toliko, že by k takovému úkolu mo hl býti sociální demokracie spolu- povolána, Toho se právě děsíme, že sociální demokracie (a v ní také čeští soc.-dem. po- slanci) bude považovati za svůj úkel rozhod- nouti s ostatní většinou parlamenlu, jakožto roz- hodčím spolusoudcem v česko-německém sporu proti Čechům, aby spor tento podle známé these byl jednou pro vždy z veřejnéhlo živoka odklizen. Přes hlavu a vaz českého národa!

Němec P L Čecho Rozdělonit země

21 article

K takovému úkolu — je-li kdo k němu puvo- lán — mohla by býti spolupovolána soc. demo- kracie, a č — a s tím netřeba se skrý- vati i v sociální demokracíi sa- motné — není problém národnostní zcela bezesporný,“ píše „P. L.“ doslova. Jak nás tedy může oslevovati jménem celé soc. dem- kracie, pravíme-li, že s jejím svoleníma zárukou pokouší se parlament o provedení Bie- nerthových předloh proti národu, když tedy sama česko-slovanská soc. domokracie v otázce národností není beze sporu s jinojazyčnými sou- druhy? Prroč se tedy v tomto sporu nepostaví do jedné úplné řady s celým národem, k ně muž se zná tak utěšeným prohlášením? Kdyby to česko-slovanská sociální domokracie učinila. zachrání nejen osud národa, nýbrž i svůj osud v něm a k tomu i — parlament. Kdyby to uči- nila, potom by Bienerthovy předlohy přestaly — býtil Snad! S nimi však přestane tento první parlament všeobecného vol. práva. To je pravdě mnohem podobnější. Neboť může jej rozbii samo první čtení Bienerthových předloh. — Akční výbor národní strany svobode myslné konal schůzi v sobotu 20. t. m. o 3. bodině odpolední za předsednictví dra. V. Škardy. Dr. K. Kramář podal referát o situaci politické a o jednání s ministerským předsedou stran svolání sněmu zemského a bylo vzato povděkem na vědomí utvoření slovanské jednoty na radě říšské a vysloveny díky všem, kdožsi o uskutečnění její získali zásluby. Podání soud- covského odboru Klubu státních úřadníků příštím soudcovském jmenování bylo odevzdáno k dalšímu vedení Klubu říšských poslanců a do- poručeno, aby zasadili se o obsazování mlst soudcovských ihned po jich uprázdnění a even- tualně pilným návrhem v tomto směru působili

P L Bienerthův V Škarda K Kramář Bie výbor národní strana

22 article Dopis Pařížanky.

Dopis Pařížanky. Zapomušiy jsme již skoro, že máme ještě zimu, snily jsme již o kvělech a modrém nebi, poněvadž mlrnější temperatura posledních dnů připomínala bližící se jaro. Objevilo se již mnoho klobouků z jemné slámy, zdobených rů- žemi a fialkami, jakoby v zahradě mody pano- valo stále léto. Jsou to sice fialky mrtvé, bez svěžesti a vůně, ale napodobeny tak znamenitě, že se podobají rostlým. Pařížanky pak milují květiny, že mnohé nosí již na zimních čapkách fialky a růže, zatknuté po straně. Vrátila se však opět tuhá zima a krásné sny uprchly, zůstavivše koketní dámy poněkud rozmrzelě, že není možno ještě kombinovat jarní a lelní úbory. Přes to však již víme, co se asi bude no- síti. Sukně na přiklad se budou dělati širší žakely úplně rovné, skoro jako pytle, budou sabati téměř až na spodek sukně. Mluví se také o prodloužení taille, neboť moda, změnivší naše toiletty, chystá se s úžasnou bezstarostnost změniti také naše tělo.

Pařížanka

23 article

Empirové roby, jež se nosily této zimy, zkracovaly značně trup a dodávaly ženám témět dětsky mladistvého zjevu. Obchodní svět ovšem staví se proti úborům directoire nepřátelsky, poněvadž je na ně potřeba mnohem méně látky než na jiné úbory a kromě toho dají se tvary directoire lehce kopirovati, tak že mnohé dámy, když koupily jeden model od velké firmy, dá- valy si pak šiti ostatni toiletty dle něho domácí švadlenou. Přes to myslím, že se tento styl, jenž došel tak velké obliby, úplně neopusti první lrrejčovský závod z rue de la Paix zacho- vává jej také ve všech nejnovějších modelech. Je však novinka, která způsobí rozruch v damském svělě a sice že se budou opět no- siti spodničky! Celou zimu jsme chodily bez spodniček i za silných mrazů, mrzly jsme pro rozmary medy a v létě, až bude pražili slunce, máme spodničky opět obléci! Tato snaha po novém uplatnéní dessous má zase obchodní po- zadí. Závody s prádlem byly potlačením spod niček velmi poškozeny a proto chystají nový obrat a velmi elegantní novinkv

rue jít le Paix

24 article

Je to úplná revoluce ve formě sukní komposici spodniček. Nebudou se nositi spod- ničky silné, které nesou robu, nýbrž velmi při- lehavé a lehounké. Dle modelů, jež jsem v po- sledních dnech viděla, mohu vás ujistiti, že se budou hojně nositi spodničky z hedvábného musselinu, což by si zajisté byl nikdo nepa- myslil. Z tohoto jemného, průsvitného tkaniva bude celá spodnička i garnitura. Na spodu ne- bude žádných stuh ani záhybů, aby se sukné nezvedala, nýbrž bohaté a jemné třásně, jež se nadzvednou při každém kroku. Nejoblibenější. nejpraktičtější, nejklassičlější a nejpohodlnější zůstane však spodnička plálěná boď s angliekým vyšiváním nebo s valencijskými krajkami. Má tu výhodu, že pomačkáli a ušpiní li se, dá s snadno vyprali a nabude zase původní svěžesti. Z jara se zajisté objeví, ale prozatím chodíme ještě bez spodniček, poněvadž je naše úzké sukně nepřipouštějí.

25 article

Velká elegance polosaisony bude spočívati v tom, že se bude nositi celá toilstta jedné nuance: klobouk, roba, punčochy a střevice Lonis XV. s velkou stříbrnou přeskou. Hledá se v tom dobrý vkus. Pod žakety budou se nositi stejně jako posud bluzy tylové, vyšívané nebo ze síťkoviny. ale poněvadž se pokládá za elegantnější nosit bluzy v tónu talleur, připadlo se na pěknou myšlenku. Dámy, jež chtějí podržeti v létě po- hodlné bílé bluzy, dají si pod ně podložiti dru- hou bluzu z hedvábného mousselinu v tónu ostatní toiletty bez jiné garnitury kromě něko- lika položených ornamentů u krku a na konei rukávů. Rukávy jsou široké a sahají jen do polovice paže. Takto nabude poprsí vzhledu velmi úhledného a souladného s celým úborem. Některé dámy dávají přednost sukni a ži- vůtku z jednoho kusu, což se podobá princesse. Tato roba pak nemá ani limečku, ani rukávů a obléká se na spodní bluzu. Je však nová facona rukávů, o níž se zmiňuji zvlášť, poně- vadž je stejně úhledná jako elegantní. Rukávy jsou dlouhé a rozstřížené v kostkách, jež jsou spolu spojeny prýmkářskými knofliky. Pod timto rukávem jest druhý s malými záhyby, souvislý a vnitrním podložením. Posud se takto komb

26 article

novaly jen večerní úbory, ale novinka tato zdá se mi velmi šťastnou a bude se nositi všeobecně u letních úborů. Posledně vyprávěla jsem vám, milé čte- nářky, o večerních úborech. Dnes zmíním se ještě o večerních účesech. Odstranění klobouků v divadlech, jehožse pánové tak dlouho domáhali, dalo podnět k nové úpravě vlasů, rozkošným účesům, jež se dají snadno kombinovati a nestojí příliš mnoho, při tom však jsou velmi elegantni. Dámy, které se chtějí skvěti svými šperky, vkládají si do vlasů snůry pravých perel, zatknou do uzlu skvostné jehlice a obáplnají hlavu páskou, zdobenou drahokamy. Všechny šperky vyjimají se ve vla- sech pěkně, ale toliko večer, ve dne prozrazuje všechno lesklé v účesu špatný vkus. Ale moda přinesla také pěkné novinky, jež si může každá dáma opatřiti bez tak značných výloh. Obličeji velmi přiznivého pozadí dodává síťka z perel. stužky nebo stříbrného gázu, jež obeplná vlasy od týla až po vreh hlavy. Zvláště hojně nos se kovový gáz, zahalující účes. Jsou to ozdoby, jež se daji velmi snadno kombinovati a obratná dáma dovede si je upraviti sama. Malá stužka, jež se zaplétala do vlasů,s již vůbec nenosl, jodině těší se oblibě široká stuha, tésně přitažená a svázaná v týle, tvořlcí řeckou pásku. Nosí se až patnáct centimetro široká. Jak viděti, je už připraveno mnoho krás ného a čeká se jen na pěkné počasí a na slunce, aby všecka tato krása se rozvila jako jarní květy- Magdelaine Chaumont.

Magdelaine Chaumont

27 article Hudba.

Hudba. + O odchodu prof. Ševčíka do Vídn sděluje se nám od ředitelství pražské konserva toře následující: Již skoro před rokem činěn byl návrh panu prof. Ševčíkovi od nynějšího ředitelství pražské konservatoře hudby, jež bylo k tomu zmocněno výborem spolku ku povzne sení hudby v Čechách, aby převzal na pražské konservatoři vedení mistrovské školy houslové. Poněvadž odpověď prof. Ševčíka byla na tento

profesor Ševčík Vídn Čechy

28 article

návrh přílš nourčita, hledělo ředitelství konser- vatoře důvod toho blíže vyšetřiti. Výsledek do- tazů v tom směru činěných byl ten, že prof Ševčík již tehda ve vyjednávání s Vidní se na- cházel. Ředitelství pražské konservatoře snažilo se na rozhodujleích místech ve Vídni prosaditi, aby prof. Ševčík byl znovu získán pro pražskou konservatoř. Nezdařily se však všechny tyto kroky, poněvadž ve Vídni nezvratně si žádal prof. Ševčíka a mistr byl též nakloněn k opu- štění Praby. + Emmy Destinnová v Novém Yorku slav triumfy. „N. V. Press ze dne 7. t. m. píše pod ti- tulem „Triumí Destinnové v Butterfly“: „Emmy Destinnová dosáhla nepochytného triumlu včera od poledne v Metropolitan Opera House, kdež hrála Cio-Cio-San v „Madame Butlerfly“ a byli překvapení mnozí, kdož slyšeli tuto úlohu zpívati někdy před tim. V obecenstvu bylo patrno překvapení a radostné vzrušení Stále a stále propukalo v hlučný potiesk Půvab vysokých trikových tónů Deslinnové a jejího vzněeujícího temperamentu byl neodolatelný. Nevo- yerští návštěvníci opery viděli znamenitá zosobnění

Ševčík profesor Nezdařil Destinnová N V Cio Cio San Butlerfly Vídeň Nový York Butterfly Něva Metropolitan opera

29 article

Madame Butteríly se sťanoviska hereckého; některá i lepši než Destirnové, ale nikdy neslyšeli tu hudbu zpívanou s neodolatelnou vášní a patbosemn, jež česků sopranistka čo ní včera vložila. Úlohu se zvlášte dobře hodi k jejlmu hlasu, poněvadž uplatňuje stále jeji krásnou vysokou polohu a činí menší požadavky na její slabší nižší střední tóny. Nelze však říci, že úspěch výmluvně interprelnce Destinnové záležel jedině v jejím zpěvu, ačkoli je jisto, že jimavý zvuk jejkh plných vysokých ténů utkví nevyhladitelně v paměti. Tato Butterily nemá nic strojeného. Ne- bylo tu známek nočního studia. Učinky nebyly za loženy zevně, nýbrž trýskaly z vnitlního uměleckého impulsu a inspirace. Vyžaduje-li „Madame Butterlly nového živeta, splnila to včera Deslinnová Její vý- kon musí vzbudli pozornost.“ — „The Morning Te lezraph“ z téhož dne uvádí v článku, nadepsaném „Madume Butterfly“ v Metropolitan s nanajvýš ideál ni Cio-Cio-San: V Destinnově nalezl Gaffi-Casazz nanejvýš ideální Cio-Cio-San. Jest zvláštnestí této umělkyně, že jeji hlas jest nejlepši v okamažiku, kdy mu ukládá největši námahu. Jeho jistola, jeho zve- nivá přesvědčivost, jeho jasnost a sylé i účinné zbar- vení a nade vše jeho výrazná individualita, jeho absolutní tak říkaje Destinism, jsou zárikou, že jej kariéra v hulebním dramalu v pravém slova smyslu bude se bráti drahou, osvětlenou umělci, jejichž hlae byl proniknut nejen hudebností a libeznosti tónů nýbrž i vážnřstí až neodolatelnosti trogické a pothe tické suggesce. + Opera pli chorvatském zemském divadle v Zá hřebč. Radu lel postrádá zemské divadlo cnorvatske operv. Vedle jiných vříčin zaviněno bylo zrušen

Butteríl Destinnová Butterlly Cio Cio San Cio San Destinism the Morning T lezraph Madum Butterfly Metropolitan

30 article

opery zvláště pro malé příjmy divadla a ty opět ma- lým počtem obyvatelstva hlavního města zeměa důsledkem toho poměrně nevelkým počtem divadel- ního obecenstva. Čítáť sice Záhřeb celkem 72.00 obyv., ale z těch připadá 18.000 na osady k obci záhřebské sice patřící, ale s ní nesouvisící, od ní az i několik kilometrů vzdálené; má tedy město samo jen na 54.000 obyv. Ale nedostatek opery chorvatské jest těžce pocitován nejen Záhřebem, nýbrž i ce- lým nárcdem chorvatským, ani v Záhřebě ani jind žádné opery nemajícím. Proto již roku 1906 hieděln král. chorvatská vláda operu znovuzřídit. Nedošlo k tomu pro různé vážné překážky, zvláště pra tehdej- ší změnu ve vládě. Nyní dal bán chorvatsky, barcn Rauch, podnět k opělnému uvažování o věci, kte- rou hledí dovésti k žádoucímu cíli zamýšleným pod- statným zvýšením roční subvencie. Dle možnosti má opera se znovuzřídit již letošním ped- zimem. Za tím účelem vyzván byl bývalý ředitel Národního divadla v Praze p. F. A. Šubert. aby na základě obsáhlého materiálu infarmačního pedal svě mínění, byla-li by při určitě, nepřekročitelné míře nových příspěvků opera v Záhřebě možná a na do- hlednou dobu zabezpečena. V případě kladném de- žádán byl připojiti hned podrobný plán na její znovu- zřízení. Řed. Šubert přijal na se, prozalím beze všech dulších závazků, tento, pro dramatické umění chorvatské a do jisté míry i vůbec slovasské, důle- žitý úkol. Kdyby došlo skutečně ke znovuzřízení ope- ry v Záhřebě, bude nový ústav arci v prvě řadě re- flektovati na umělce chorvatské, ale pokud by pro některé obory nebylo možno jich dosíci, faké n umělce jinoslovanské, zvláště české. K definitivnímu rozhodnuti věci se strany chorvatského bána bar

Rauch Šubert Záhřeb Praha národní divadlo

31 article

Raucha dožde nejspíše již na počátku měsíce břez- na l.r Musil, Sonatiny. Nejkrásnější dílo, jež ne- dávno zesnulý skladatel moravský Fr. Musii zane- chal, jsou jeho „Sonatiny“. Jsou to skladby zajímavé od prvního do posledního taktu. Vyšly ve 2 sešilech po K 2.40 vkusně úpravy nákladem Mojmíra Urbán- ka v Praze, Hlávkův paláe + Druhá produkce Pivodovy pěvecké žkoly Praze, tentokráte chovanců ročníku čtvrtého, koná se dnes v neděli, 21. února, přesně o 3. hod. odpo v sálo „Hlaholu“ (Riegrovo nábřeží). Pečlivě vybrany pořad, vykazující 22 čisla, slibuje návštěvníkům pro- dukce hojný požítek, ježto týž obstarají chovancí nej- vyspělojší. Vstup do produkce jest volný poun na průkaz programu, jejž lze obdržeti v ústavě, Pra- ha II., Štěpánská ul. 55. + Z České Pilhormenic. Dnes o 4. hod. cdpol. koná se v sálo Plodinové bursy šestnáctý symfenický koncert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Vstupenky pro- dávají se od 10 do 12 hod. dopol. v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám, č. 5e a od 3 hod. odpol. u pokladny. + Mistr Franlišek Ondřiček uspořádá dne 14. března t r. v Rudollině populární koncert, Prihlišky

Rauch Musil Urbán Pivodův doktor Zemánek Franlišek Ondřiček Praha štěpánský ulice Český Pilhormenice Václavský já Hlávkův palá Hlahol Riegrův nábřeží Český filharmonický družstvo