Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v neděli 21. února 1909

Praha

3

Číslo 52.

4 article

Na ranní avečernělisty vředplání ke V Praze v administraci na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou měsle na čtvrt lota . . . . 7 K e2h ve Mliálkách na měsle. . . . . 2 K 30 h Poštou na měslo. . . . .. na čtvrt leta . . . . 9 k 60 s dvojí zásilkou na měkle. na čtvrt leta . . . 1IK e

Praha

5 article Dnošní čísle pro Prahu le o 18 stranách.

Dnošní čísle pro Prahu le o 18 stranách. Příští čislo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 22. února v ob- vyklou hodinu polední.

Praha

6 article Sněm český — nebude!

Sněm český — nebude! »Baron Bienerth chce všechno na sadit, aby sněm český byl ještě před říšskou radou uvolněn«. Tak zněla oficiosní zpráva vídeňská ze dne 11. února t. r. Proto prý jej po přání Němcův uzavřel, aby tak bylo rázem odklizeno vše, co Němce k obstrukci dráždilo. Ale málo mu ta pozor- nost u našich milých sousedův prospěla. Hned na druhý den (12. února) uslyšel z »Bohemie« jejich zpupnou odpověd »Dojde li opravdu k vyjednávání o této otázce, pak bude věcí Němců, aby mini- sterskému předsedovi dokázali, že oni to jsou, kteří drží v ruce kouzelný klíč a že jedině v jejich libosti spočívá, aby k če- skému sněmu zvolali: »Sesame, otevři se!- »Mají sice Němci také zájem o to, aby český sněm opět normálně pracoval; ale tak ve- liký jejich interes naprosto není, aby i jen o krok couvli s půdy onoho požadavku. jehož zásadné vyplnění stanovili za podmínku všaké spořádané činnosti sněmu zemského požadavek to národního rozpol- tění«. Přes takové příkré odbytí pustil se nie méně bar. Bienerth do vyjednávání s pře- dáky všech německých stran. Nevíme, kterak jim domlouval, co vše jim sliboval, ale víme toliko, že — nepodařilo se mu přiměti je k upuštění od svévolné, vlastiškodné jejich obstrukce proti ubohému sněmu našemu, ale že před terorem německé men šiny opět chabě kapituloval Deset dní po zprávě, že baron Bienerth chce všechno nasadit(l), aby sněm český byl ještě před říšskou radou uvolněn, zvě stuje se z Vídně, že sněm český násled kem nepovolnosti Němcův ne- bude svolán, za to však že troufá prý si baron Bienerth po přání Němcův — svo- lati co nejdříve znovu říšskou radu na zdař bůh, ať to v ní už dopadne jakkolivěk.

Baron Bienerth Němcův Němec Bienerth Vídeň Bohemia

7 article

Patrně mu němečtí »machři« během kouferencí slíbili, že může se v parlamentě vídeňském bezpečit na podporu všech 170 německých poslancův, bude-li jen na dále tančit podle jejich noty; patrně mu dodali mysli, aby se nestrachoval opposice slovan- ské jednoty, a tím méně oposice sociálních demokratů, že vše půjde v poslanecké sně- movně hladce, jen když osvědčí se býti štědrým protektorem Němců. Povzbuzen touto slíbenou pomocí ně meckých »přátel«, baron Bienerth tedy obě- toval jim český sněm, a odváží se snad již za tři neděle předstoupiti se svým kabinetem a se svými zamrzlými předlohami vládními před nově zahájený parlament. Šťastnou cestu a na shledanou — u »Filippile

Němec Bienerth

8 article

Mezitím začnou zdejší němečti obstruk čníci upravovat svou toiletu, aby vypadali jako nejmírumilovnější strana rakouskáa svalili všechnu vinu z nezdaru národního míru v Čechách na nás, zarputilé české tvrdohlavce, kteří nechceme dopřáti Němcům klidného svobodného života v jejich domo- vině, kteří jim křivdíme v zemském výboru kteří je odsuzujeme českými úřadníky, sta víme si školské paláce z peněz německých měst, podezříváme je mrzce z vlastizrádných choutek atd., kdežto oni dobráci nám na- bízejí úplnou národní samosprávu v naší jazykové oblasti, spravedlivý podil v zemské správě a rovné právo vela naší národní kurie ve sněmu zemském jaké sami pro sebe požadují. Mravné naučení z toho pro rozhodující kruhy: Němci v Čechách jsou živlem naskrze smířlivým, požadavky, za něž zápasí v boji sobě vnuceném, jsou rovně skrovné jako moudré a zemi blaho dárné, — za to my Čechové jsme zarputi lými kazimíry a rušiteli státního blaha v Če chách i v parlamentě vídeňském .. To byl tak tenor německé schůze ve řejné v Teplicích předevčírem (19. t. m. konané, jíž účastnili se náměstek nejv. mar šálka dr. Urban, dále poslanci němečt prof. Bach mann, Husak a dr. Hackel.

Němec Čecho doktor Urban Bach Husak Hackel Čechy Teplice

9 article

»My Němci bojujeme tento boj toliko z donucení«, prášil hned první řečník teplický měšťanosta a posl. Husak: »My chceme jen uhájit svůj majetek, ne- berouce žádnému jinému národu. což jeho jest.(!) My Němci musíme si dát libit, že čeští státní zástupci a soudci nad námi vynášejí rozsudky, že čeští bern úřadníci na nás vymahají daně, že češt úřadové nám vnucnjí stavbu českých škol- ních paláců na naše útraty, že čeští po- štovní úřadníci poskvrňují naše dopisy.e »Zoufalý výkřik Němců z Kašperských Hore a »starost o život našich dětí v Praze«, na pomenul prý Němce ke svornosti. — Člověk by mohl myslit, že se v poněm čených městech zrovna hemží českými stát ními zástupci, českými soudci a českými berními i politickými úřadníky, kteří ne- chtějí s ubohými Němci jednati jejich jazy kem, ale na potkání je utiskují a sužuj svými nespravedlivými rozsudky, svými ne správnými platebními rozkazy a vůbec svou nezákonnou správou. — Však slyšel kdo kdy od samých Němcův doložené stížno sti na podobné křivdy? Jaktěživu ne. Ale za to slyšeti den za dnem, kterak jsou nemnozí ti čeští úřadníci v zněm čených městech, třebas nedopustili se nej- menší nesprávnosti v úřadování svém od zuřivců německých, ba od samých mě st ských rad boykotováni a pronásledování na krev (viz Kašperské Hory, Cheb, Českou Lípu atd. atd) jen proto, že j sou Češi.

Němec Němcův Čech Praha kašperský Hora Cheb Český Lípa

10 article

»Pryč se všemi českými úřad níky z německého jazykového území !« zní dávné heslo těch — mírumilovných Němců. jež právě znovu opětoval na teplické schůzi pan dr. Urban při své kritice jazykových nařízení Bienerthových, jež se mu sice cel- kem zamlouvají — už proto, že igno- rují český sněm (to, prosíme, se líb náměstku nejvyššího maršalka zemského jež však v jednotlivostech zdají se mu ješte příliš hověti Čechům a jejich státo- právním názorům; zvláště prý jsou však pochybeny v tom, že neuspokojují ještě náležitě požadavků německých. aby na německé c. k. úřady v Če- chách byli dosazování pouze a výhradně jen němečtí úřadníci. Jak by tito kovaní Němci, neznalí slova českého, sou- dili české dělníky a zivnostníky, jichž

Němec doktor Urban Bienerthův Čecho

11 article

jest v tom »německém území« na stati síce, — tím si gentleman dr. Urban na- prosto hlavu neláme. Češi mohou býti v Čechác souzeni a spravováni německými úřadníky, neznalými a nenávi- dícími jazyka českého až bůh brání — to není žádné dotýkání se práva druhého národa, to je po mravním citu německých Catonů docela přípustné a v pořádku a proto mentinou vyhnat všecky české úřad- níky z německých měst v Čechách a nasadit tam pouhopouhé kované německé nacionály Ale jak za to vice versa v českých mě- stech a krajích? Oželí tu snad na vzájem ti páni Urbanové, Bachmannovéa Hacklové práva svých sporadických menšin německých? Rozumějí snad národní autonomii tak, aby z veškeré národní oblast. českého národa musili odejít šmahem všickni němečtí úřad níci, a žádný, byť i česky znal, nesmě dojíti úřadu státního mezi námi? Ale kde Tu musí zůstat, i když dosáhnou své »provincie Deutschböhmen«, všechno posa vadní německé státní úřadnictvo nadále za- opatřeno ve svých teplých místech, proto se mu zřídí zvláštní německá oddělení a ně mecké senáty při všech hlavních úřadecl státních a zemských a stanoví se »národn klíč«, dle něhož budou i nadále přijímán němečtí, češtiny neznalí aspiranti na úřady — mimo uzavřené německé území v Če- chách; nad to pak ve vnitřní službě úřadů českých musí zůstati státní něm čině vyhrazeno veliké právo, neboť všechno dopisování s Vídní, ba i s úřady morav skými a slezskými musí se díti po německu. rovně jako všechno účetnictví státní.

doktor Urban Čech Hackl Deutschböhmen Čechy Vídeň

12 article

Tak rozumí »spravedliví a mírumilovní vůdcové Němectva v Čechách od Bachmanna až po Urbana té »plné národní autonomiie — o níž deklamoval předevčírem v Teplicích p. dr. Hackel, ujišťuje nás, že prý Něme nechtějí také národní autonomie svých ná- rodních protivníků se dotknouti.« — Blahé oči, které by to spatřily. Co znamená v ůstech zapřísáhlých odpůreů státního práva českého, tedy samosprávy a svézákonnosti zemí koruny české, co znamená v ústech zarytých obhájců německé centralisace heslo o národní antonomii jiného než toliko separatistickou choutku německých hegemonův po zřízení si německ země v Čechach, v níž bylo by pohřbeno na tisíce českých rodákův, a odkud by jak z pevné německé tvrze neustávaly nájezdy německé propagandy v naše, vídeňskou německou centralisací z tuha se vřené české území? Naproti těmto revolučním choutkám německých nacionálů, zjitřeným agitací po- věstných německých irredentistů a la Knotz Pickert, Bareuther, Iro a Wolf — brán a háji národ český osaměle legi timních práv tohoto království brání a hájí zákony zaručeného rovného práva svého ve vlasti své, jejíž nedílhos jest základním kamenem trvání mocnářstv habsburského, pověřeným přísahami a re- skripty všech českých králů až na doby naše. — Doporučujeme studiu pana ministerského předsedy tato obapolná stanoviska Gmiliono vého národa českého a 3milionové německé menšiny v zemích koruny české — prvé než rozhodne se, má-li své neblahé osnovy jazy kové znovu předložiti příští radě říšské Prospěl by Rakousku rozhodně, kdyby jicl nikdy více nepředložil. —

Urban doktor Hackel Knotz Pickert Bareuther Wolf Čechy Teplice Rakousko

13 article Balkánská krise.

Balkánská krise. Krise srbského kabinetu. Z Bělehradu, 20. února. Staroradikáln strana vyzvala stranu mladoradikální, aby jme- novala nové kandidáty na místo odstoupivších tří ministrů. Mladoradikální strana usnesla se však, že za žádných podmínek neprodlouží již kompromis, uzavřený v srpnu minulého roku se staroradikály, protože staroradikálové kom- promis tento neloyálně porušili. Slaroradikálové hodlají nyní navrhnouti sestavení koaličního ka binelu a Pašíčem v čele, jenž skládal by se z vůdců všech stran. K velezrádnému procesu v Záhřebě Z Bělehradu. 20. února. (K. k.) Spolky posluchačů vysokých škol všech stran uveřej ňují provolání ke bělehradským občanům v němž útočí se pradce proti ražimu v Chor vatsku a v němž vyzývají se občané, aby zů častnili se táboru lidu, jenž za přičinou procesu pro velezrádu v Záhřebě bude se konati zejtra v koncertní dvoraně »Kolorae« nebo při značné účasti na náměsti Divadelním. Ze schůze srbské skupštiny. Z Bělehradu, 20. února. (K. k.) Naciona- lista Stojkovič táže se ministerského předsedy prohlásila-li se celá vláda solidární s ministre Glaviničem, včera skupštinou svrženým. Ministerský předseda Velimirovič od povídá, že vláda jest oprávněna schváliti neb zamitnouti jednací pořad. Včera vláda tohoto práva nepoužila. Hlasoval pro projev důvěry, skupštinou z mítnutý jako prostý poslanec, protože sám by toho názoru, že anketa byla by bývala správ- ným východiskem. Okolnost tato nedotýká se však nikterak dalšího vývoje krise. Schůze byla po přechodu k jednacímu po řadu skončena, poněvadž skupština nebyla způ- sobilou se usnášeti. Přísti schůze v ponděli.

Stojkovič Bělehrad Záhřeb Naciona

14 article

Bělehrad o Bulharsku. Z Bělehradu, 20. února. Sofijská zpráva o nastávajícím uznání balharského krále Ferdi- nanda velmocemi vzbudila v Bělehradé hlubok dojem. »Pravda« prohlašuje, že dojem tět zprávy jest proto smutný, protože zpráva tato nutí nás Srby k žalostnému srovnání vlastního osudu, ztíme-li na vlastní oči čilost Bulharska a jeho panovníka, jakož i vlastní nelečnost vůč nepřiznivým poměrům u nás vládnoucím. »Politika« praví, že Srbsko mohlo by s z tohoto uznání dokonce těšiti. Uznávají-li však velmoci Bulharsko za království, jehož prohla- šením byly cizí zájmy porušeny, pak má Srb sko tím větší právo očskávali splnění spravedli- vých srbských požadavků, protože neporušuj žádná práva a žádné smlouvy. Činnost nevého velkovezíra Z Cařihradu, 20. února. Velkovezír Him paša rozvíjí velmi čilou činnost, aby učinil provinciich přítež nepořádku a nejistotě. Z Cařihradu, 20. února. (K. k.) Velký vezin navštívil pro telegram, došlý ze Sofije včera angliekého a francouzského a dnes dopoledne ruského velevyslance. Tento sdělil Hlilmimu pa šovi delší telegram ruského ministra Izvolského

Srba Srb Hlilmi Bělehrad Bulharsko Srbsko Cařihrad

15 article

V drobném prodeji ranni číslo o sobě . . za večerní . . . . . . . za 4 k Ve filiálkách na venkov ranní čislo . . . . . - vočerní . . . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotově napře Předplscení a inserty přijisá administrace v Marianské ul., d. Tam nacháznií se taž redakce. tiskárna a exp edins „Národních Listůo Rtukopisy se nevracsi

Listůo Rtukopisa

16 article

který včera obdržel, a odevzdal mu opis telegra- mu, který obsahuje podobné vysvětlivky, jaké již také Izvolský podal Turchanu pašovi. Král Ferdinand prý projevil telegraficky přání zúčast- niti se pohřbu velkoknížete Vladimíra a musí prý tudiž býti přijat z ohledů kurtoasie. Te- legram poukazuje na finanění plán, Portou již přijatý, který upraví turecko bulhmarské diferenee a urguje zároveň příslušné vyřízení. Tente te- legram, který vysvětluje jednání Ruska vůči králi Ferdinandovi a který dává Portě přátelská ujištění, upokojil, jak se zdá, Portu, jež byla zřejmě vzrušena. Hromadné demise. Z Bělehradu, 20. února. Následkem de mise tří mladoradikálních mi n- strů vzdali se též mladoradikální první místo- předseda skupštiny Davidovič a mladoradikální zapisovatelé těchto čestných úřadů. Turecká půjěka z r. 1909. Z Cařihradu, 20. února. Po delší debatě schválila sněmovna půjčku z r. 1908 ve výši 4,711.124 tureckých liber, klerá byla uzavřena u Banque Ottomane, jakož i zálohy a touto půjčkou souvisfcí. (Další zprávy vlz na str. 5)

Izvolský Turchan Ferdinand Vladimíra Davidovič Ottomane Rusko Bělehrad Cařihrad

17 article Válečné lodstvo anglické a německé.

Válečné lodstvo anglické a německé. (Srovnávací sludie francouzského od- bornlka. — Důkaz iníeriority něme- ckého námořnietv í.) Vynikající franeouzský důstojník námořní. Claude Farrěse, jenž též obratně vládne pěrem a vydal několik cenných publikací, na- psal studli o rivalutě námořnictva angliekého německého, jež vzbuzuje všeobecnou pozornost — jejíž význačné části stojí za zazna menání. Claude Farrěse vycházi ze stanoviska, že ná- mořní válka rozhodse o osudu Evropy, jak tomu již dříve bylo, jak rozhodl Trafalgar a Čeasima. Děla námořních lodí určí, kam bude patřit pře- vaha v Evropě. Německo může postaviti do boje 27 o br- něneů a 11 obrněných křižšků, zeeln moderních, proti 47 obrněneům a 38 obrněným křižákům angliekým téže ja- kosti. Německé loďstvo má 406 děl, z nicht má 232 velký kalibr, anglické loďstvo je vy- zbrojeno 1206 děly, z nichž je 380 velko- kaliberních Na bojišti bude německé loďstvo k loďstv anglickému v poměru 3 k 5. Je možno bojo- vati — a již se bojovalo — za podobných podmínek. Ale olázkou je, zdali může Německo zvítěziti? Autor uvádí své osobní dojmy o ně- meckém námořnictvu. Poznal mnoho důstojníků německých, navštívil některé eskadry elsařské.

Claud Farrěs Evropa Německo

18 article

Pokud se týká discipliny a výcviku, je císařské námořnictví dokonalé. Rovněž velmi dobrá je technická zdatnost důstojnictva Ale mezi muž- stvem a důstojnietvem je povážlivý poměr drsný a necitelný, jaký nevládne u jiných armál. V tom vidí Farrěse velkou slabost německého námořnictví. Autor vypravuje, jak v přistavu Džíbuli viděl franeouzského námořního vojína, chystajícího se k cestě na Madagascar. Autor oslovil vojáčka, pohovořil s ním, přál mu šťastnou cestu a stiskl mu kamarádsky ruku Každý francouzský důstojník by jednal podobně. Náhodou byl v přístavu bodrý občan z Ham burku. Jel s autorem, vracejícím se z dvoulelí plavby po Tichém oceanu a znal jeho stav. Pln úžasu mu pravil po odchodu vojákově

Ham

19 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 20. února. 5— (Kronika.) Americký krajan mece náš vypsal někdy před rokem cenu na české drama. Podmínky: celovečerní hra, rázovitě česká, idejně spjata s některou z otázek spole- čensky národních, účinek na jevišti mocný. očisiný a povznášivý! Vypsaný obnos 5000 K Velmi povzbudné Rok minul, brzy už prý bude o výsledku soutěže rozbodnutol Jaký bude asi výsledek? — Jskýž výsledek! Známe to předem Porota se vyslovl, protože z prael zaslanýeh žádná plně nedostává podmlnkám, aby se ceny nějak vhod užilo ve prospěch prací poměrn nejlepších!... Anebo podobně !.. — Proč tak pesimisticky ? Nepředblhejme Vyčkejme raději! Ať má Štěstěna volnou ruku Kdo ví, proč by náble nemohl se objevit nový silný talent, neznámý dosud? Těžko uvěřit — A přece možno ! Dějiny literárních sou- těží vykazují takové případy — Snad někde za hranicemi, v rozvinu tých poměrech. Ale u nás! — Proč by nešlo u nás? — Máme své zkušenosti — Jaké? — U nás, kdo se cítí, kdo je už uveden, chce pracovat na jisto. A soutěž je vždycky nejistá věc. Kdo má jméno nemá chuti vysta- vovat se možnému sklamání. Tak se účasln soutěže jen — začátečníci. A začátečník? Možno-li aby začátečník vyhověl podmínkám položeným — Proč by nemohl? — Protože podminky předpokládají nejen talent pro literární formu, ale i jistou zralost zkušenosti živola, vědomosti, rozhled .. — Pravda, jsou divadelní hry zrobené beze vší znalosti života, sestavené pouhou zna- osti jeviště, vzniklé toliko z fantasie, pouhé od- sžy jiných her, divadla podle divadel. A slozí

Porot Praha

20 article

takovou hru i zcela mladý člověk, má-li jen »divadelní smysl«. Zajistě! Kdo však praví, že »začátečníkem« musi být vždycky jen mladý člověk? Už velmi zkušení brali péro »poprvé« do ruky. A nezůstali — posledními! Vzpo- meňte Julia Zeyera! Autor Ondřeje Černyševa byl 38 roků stár, když se rozletělo jeho jméno poprvé po vlastech — A to byl snílek! Nenáviděl život prchal od něho . . — Neškodí ! Ještě jiní se našli. Sám autor »Vlády tmy«, byl už, hádám šedesátník, když se poprvé odhodlal psát pro divadlol — Ah, to by byla jiná! Nějaký znale živola, hluboký pozorovatel, bohatý zkušenostmi. nadaný plným smyslem pro potřebnou uměle- ekou formu a přece — začátečník, aby se vy- skyll! Jenže, poněkud složitý předpoklad ! Arcio — Ale možný! Život mivá takové spády Doufejme tedy! . ..

Zeyer Černyšev

21 article

Jdou věci svým vývojem vždy a všude Napřed půda, kořen, bylina, potom — květ A umění je květ života! A národní umění, kvě národního života. A přirozený pochod je předem určen: napřed život, potom umění! Byli jsme mladí a prolo tak nedočkavi. Chtěli jsme, aby bylo obráceně. Ještě jsme neměli zajištěnu půdu, a už jsme chtěli sbírat květy, ještě neby zabezpečen život, zařízena domácnost a už jsme chtěli na odiv stavět své umění! A hned sa- motny — konce umění! Teprv šlo o stupínky. ktoré by mohly dovést k vrcholi vzdálenému, už jsme se chlubili nějakou prý také — deka- denci! Byly to příznaky dětství. Hráli jsme si »na velké«, napodobili jejich kroky, jejich posuňky, hlas, přízvuk! A měli jsme při tom své illuse! Neskodné hřičky! Třeba to všecko pro dělat! Však doba zralosti v životě přikvačí dřive než se nadáš ! Je zcela jasno, proč t. zv. »svělové otázky« docházely vždy více ozvěny v našem umění. nežli domácí, čistě národní látka. Domácích otázek a starosti povalují se vůkol všedního života haldy! Však ze hrubé hmoty dobývat

22 article

vzácný obsah? Téžký proces! »Světové« látky se zmocnit je vždy mnohem snadnější. Ta nám přichází v lákavé formě, už z praco vána umělecky. Těžký proces už byl někde vyřízen. Zbývá jen přetejvat z formy do formy A to je vždy zábavno, dráždí a svádíl Však uznáváme pomalu a uvažujeme. Jsou už obory, kde můžeme vykázat vlastní práci, přímý květ, z vlastní půdy a z našeho kořene! Snad je zcela přirozeno, jestli v če- ském románě dříve dochází na domácí látky než na českém jevišti. Klostermanův »Světai z Podlesí« na příklad! Mohl-liž vzniknout jinde nežli v našich českých poměrech? Je tu hrubý. všední český život, nelákává česká příroda strastné časové olázky společenské, zcela naše jen naše! Nikde jinde neznají ty a takové věci! Nemají o nich tušení. Ale tu drsná, ne- vlidná; nejryzeji naše látka spracována v mo- hutný, idejně silný, mravně očisťný obraz

Světai

23 article

Znamenitý čin umělecký ! Kus skutečné původní umělecké práce! Ze tvrdé hmoty životně přím mohutnou tvůrčí silou vykřesán tu skvělý ohn - stroj vlastní idey a umělecké formy ! Je to ná- rodní román, ne drama Být praei určenou pro jeviště, stejně mo hutnou na scéně, jako v ličení písemném, »Svě- ták z Podlesí« právem by dnes mohl odnášeti — cenu amerického krajana Však i na divadlo dojde. Sečkejte! Živo je organický. Roste vše mimo naši vůli. A ne jen vlasy na hlavě rostoul — Nárední látky, národní životi! Snadne se řekne! Co však platno spracovávat »národn látku«, když vlasťního národního života snad ani — nemáme? »Světák z Podlesí«, konečně. venkovská látka ! Není samotna ve svém oboru Uměleckých děl z venkovského života máme dostalek. Ale městský život český, národní, náš život? Kde je jaký? Samá jen malichernost nízká všednost. Co u nás znamená moc, síla. lesk života, bohatství forem neni naše! Co s takovou uměleckou látkou?

24 article

— Nemáme dosud svého, plného života jako druzí, pravda! Ale chceme ho mit! .. — Chtít a mít, dvojí věcl — A mocně chtít, snažit se, usilovat,do bývat, není-li vlastně životnějš!, než ho ledbat se majetkem — Inu, konečně — A jeli úkol národa životem vytknu netřebali pracovat k němu všemi prostředky ducha i mravné síly? Tedy i — uměleckým prostředky — A nezní to pak už jako — politik v umění? — A třeba politiku! Či není politika — život? A neukládá-li život právě ty úkoly, které přináší chvile? A zní-li úkol národa protu chvili, dobývat a stavět, neníli půvo- nost uměleckého úkolu právě v tom, ovládnou“ umělecky a na světlo postavit všechnu širi hloubku a přičinnou souvislost látky, klerou právě — ukládá chvílee

Ina

25 article

Nedávná domácí novinka Národního divadl »Česká komédie« rozdvojila o sobě veřejné hlasy Idejný záměr díla nebyl zesla uzřetelněn. — To je symbolické! soudili jedni. C není zcela srozumitelno, je vždycky symbolické — Censura je vinna! hádali druzl. Auto chtěl by něco povědět, tak nebo tak, ale cen sura nedovolí ! . . Sýmbolism tedy nabo censura? Několik vojinů po nešťaslné bitvě z5ílelo Armáda je na útěku, nepřitel obsadil zem. P t mužá si přísáhne! Nabudou prchat, postaví s nepřiteli sami. Pöt proti — statisícům nepřátel ského vojška . .. — V tom je právě symbolism! vykládal se. Vyjádřena tu zoufalá beznaděj naši národn polohy. Jsme obklopeni se všech stran a přeee voláme — po zápasu! . . . Šllenství! . .. Srovnáváte trošinku dálel Nejsme, pravda, velký národ! Je nás šes milionů Našich odpůrců je prý na miliony šedesát. Snad i více ještě. A vlastně jen miliont — devět. Také devět je vždycky jestě víc, než šest. Ale, je-li kde v něčem nějaká zoufalos posice? Nebyly snad už národní posice zoufa- lejši stalečně — překonány? Nebojovalo kdye malé sotva dvoumilionové Dánsko proti dvěma spojeným velmocem ? Nepadají-li tu ještě j i né

Dánsko

26 article

síly na váhu, než číselně? Nepanuje-li několii milionů Maďarů dvojnásobnému počtu jiných ná- rodností? A potom: nepřízeň poměrů, osamo- cenost životních zájmů! Jsme snad se svým životným zájmem opravdu tak tuze osamoceni Není-li naše poloha trochu jiná, hodně jiná, než hloučku vojinů, v odlehlém koutku ztraceného bojiště? Pét proti statisícům! Možno li předpo- kládat, že by chtěl autor tak nesrovnale symboli- sovat? Ve chvíli zápasu tak úsilně vnouk t ideu zoufalství, což to jiného, než podněcovat sketství a demoralisaci? Nebylo by kři vdou, pod- kládat tak nízký záměr — bá sníku A censura! Což je censura skulečné tvůrč sile! Zdaž idea za poměrů i nejkrutějších nedo- vedla vždy najíti si — svoji formu? V doby druhého císařství byla ve Francii nejpřisnější censura a právě v té době umění francouzské, divadlo i tisk dovedly mluvit — nej- jasněji! Mihavost symbolismu dostavila se teprv v době, když censura byla už dávno odstraněna.

Maďar Francie

27 article

Zajímavý zjevt Symbolism jako reakce proti brutálnoslem výrazu, jaký zatím opanoval následkem na- prosté — svobody slova! A v Rusku ? Doba železné censury vynesla tu na povrch nejskvě- lejší umělecká díla ! Skutečná tvůrčí sehopnost nikde nemá nouzi o mocný výraz. Či nepsal Schillen svého markýza Posu v »Don Carlosu« pro je- viště — dvorn!? A v jaké době ! Povědět svoje od plic, kdy po nikom a nijak netřeb se oblížeti, nedovede-li každý, kdo z ulice vstoupil — do krčmy? — Ale povědět, co třeba tam, kde mez jsou úzce vykázány, dovede jen opravdový — mistr! libuje sobě básník Fausta. Nejen každá doba i každá situace volá po svém mistru, aby pověděl, co třeba, zřetelně a jasně! Také naše chvíle a situace volá A kdož jiný by měl najít umělecký výraz za nás, nedovedeme-li svou chvíli ze hmoty svých potřeb promluvít sami? Nemáme liž tedy přece jen právo, s jistým zájmem očekávat výsledek soutěže o dramati- ckou cenu amerického krajana?

Posa Carlos Faust Rusko