Telegrafické zprávy.

Z úřadního listu. Z Vídně, 7. dubna. (C.-B.) Ministerstv vnitra povolilo ve shodě s ministerstvy financí a spravedlnosti c. k. priv. všeobecnému rakou- skému ústavu pro úvěr pozemkový a dědicům dra. Bedřicha svob. pána Leitenbergra zříditi akciovou společnost pod firmou »Kosmanos, sdružené továrny textilní a tis- kárenské«, se sídlem ve Vídni a schválilo její stanovy. Uherská krise. Z Pešti, 7. dubna. (C.-B.) Strany oppo- siční konaly včera večer konference, na nichž zvoleni byli kandidáti do výboru a dresního Vilémova cesta. Z Neapole, 6. dubna. (C.-B.) Císař Vilém odcestuje zejtra o 9. hodině ranní do Messiny kde zdrží se dva neb tři dni, načež s císařov nou odebeře se do Korfu. Povolání srbských záložníků na cvičení. Z Bělehradu, 6. dubna. (C.-B.) Úřadní lis uveřejňuje královský ukaz, jímž čásť záložníků jakož i první výzva národní armády povolává se ke dvacetidennímu cvičení ve zbrani pro měsíc září.

Pro unii norsko-švédskou v záležitostech zahraničních. Ze Štokholmu, 6. dubna. (C.-B.) Úřadn list uveřejňuje prohlášení, jež učinil ve včerejšt společné státní radě korunní princ-vladař. V pro- hlášení tom vyzývá korunní princ státní rady obou říší, aby neprodleně a bez ohledu na dří- vější svá stanoviska ujaly se svorně projedná- vání nového řádu o všech společných záležito- stech na zásadě, že úplná rovnocennost obou zemí jest žádoucna a že dlužno ji uskutečniti v praxi. Cesta, kterou při dobré vůli obě strany k uspokojivému řešení mohou voliti, jest asi ta- ková: Společný ministr záležitostí zahraničních, Švéd nebo Nor, jenž by oběma královstvím nebo jednomu společnému zřízení zodpovědným byl; zvláštní konsulové pro každé království s ustanovením, že ve všech záležitostech, týka- jících se zahraniční politiky, podrobeni jsou mi- nistru zahraničních záležitostí. Kdyby při rokování připadlo se na jiný, lepší snad útvar organisace pro společné záleži- tosti, pak vezme korunní princ i tento návrh v úvahu, arci bude-li založen na myšlence jed- noty obou říší, jež zůstává podmínkou sine qua non ve všech případech, záležitostí zahraničních se týkajících. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 6. dubna. (C.-B.) V doln sněmovně prohlásil ministr financí Austen

Chamberlain, že se nyní vyjednává mezi vládou čínskou a zástupci mocností o podkladu splácení čínské válečné náhrady Dokud nebude vyjednávání skončeno, nemůže prý sděliti, jaký roční obnos Anglie dostane. Horní sněmovna schválila ve třetím čten zákon, jímž se vláda zmocňuje, že smí v do- bách, kdy jest milice zvláštní proklamací povo- lána k aktivní službě do zbraně, naverbovat také milici pro službu v cizině.

Poštovnímu úřadnictvu českému, jež svojí zdatností, pracovitostí a svědomitým ko náním úmorného svého povolání státu ročně vydě- lává milliony, dostalo se v odměnu za veškeré pečlivé snažení notného políčku morálního právě vydaným výnosem ministerstva obchodu, kterým se paušálně vytýká úřadnictvu v král. českém neznalost poštovní geografie a nařizuje se zkou- šení úřadníků zejmena poštovních úřadů vlako- vých, z nichž mnohý zastává tuto službu po 12 i více let k úplné spokojenosti, nedav dosud v ni- jakém směru příčiny ke stížnostem. Rozhořčení nad tímto neodůvodněným aktem bezohledného byrokratismu vídeňského jest v kruzích poštov- ního úřadnictva veliké a pochopitelné. Marně láme si úřadnictvo hlavu otázkou, čím si zaslou- žilo tak potupného ocenění své poctivé práce od ministerstva obchodu, jehož zástupci ne- sčetněkráte vyslovili plné uznání nad vytrvalostí.

důkladnosti a vyškoleností českého úřadnictva poštovního, které dokázalo svoje schopnosti způ- sobem skvělým při zavádění všech obrovských novot let posledních. Stalo-li se tedy nějaké ne- dopatření ve službě, bylo pravidelně zaviněno příčinami mimo úřadnictvo ležícími. Dlužno uvá- žiti všecky neblahé poměry za jakých jest úřad nictvu poštovnímu vykonávati nejtěžší a nejzod- povědnější služby: nedostatek zdravých a do- statečných místností, světla a vzduchu při službě lokální a špatný vozový materiál při jízdách vla- kových; při všech úřadech vesměs naprostou přepracovanost úřadnictva i služebnictva, mající svůj původ v nejkrajnějším šetření, které úplně vyssává síly lidí fysické i duševní a hlavní jest přičinou eventuálních chyb ve službě povstav- ších. Příčiny tyto jsou ministerstvu obchodu dobře známy; ignoruje-li je a viní-li úřadnictv bezohledně z neznalosti služebních věcí, pak nezbývá než hledati v posledním fermanu pouhý akt nenávisti vídeňského referenta oproti českému úřad- nictvu. Jen se stanoviska národnostního lze pochopiti tento nejnovější morální úder a také jen s této stránky si vysvětlujeme, proč pražské poštovní ředitelství proti němu nevzalo úřadni- ctvo v ochranu: vždyť úřadnictvo VII. departe- mentu, jehož dohledu podléhají vlakové pošty. složeno jest výhradně z kovaných Němců, kteří ač nenašli nikdy příčiny k výtkám ve směru

služebním, se škodolibou radostí sledují účinek pokoření, jehož se českému úřadnictvu ferma- nem ministerským dostalo. Nelze popříti, že jsou v ohromném množství poštovního výkon- ného úřadnictva jednotlivci, kteří nevyhovují podmínkám služebním. Špatná kvalifikace těchto výtečníků, rekrutujících se obyčejně ze řad dětí protekčních, bývá z pravidla známou nejen bez- prostřednímu jejich představenému, ale i ředi- telství, a přece se podobný „také úřadník“ po- nechává na svém místě i tehdy, když spousty stížností naň docházejí a to nejen od obecen- stva, ale i od kollegů, jimž jest taková protekční jednotka na obtíž a službě na závadu. Většina z nedopatření, pokud instradování se týkají, má svůj původ v naprostém nedostatku veškerých pomůcek, jichž k tomuto účelu jest nezbytně zapotřebí. Každý větší dům obchodní má le- xikony topografické, seznamy obcí k tomu neb onomu poštovnímu úřadu příslušných. U větší části poštovních úřadů marně by kdo hledal po- dobných „zbytečných“ knih; v poštách vlako- vých rozbité cáry hlásají, že kdysi v dávno- věkosti se děl pokus zásobiti ambulance nut- nými pomůckami, kdežto moderní, pokročilé po- štovnictví, nezbytnost těchto knih nezná a úřad- nictvu nezbývá, než pracovati buď bez nich, neb si je opatřiti z vlastních skrovných prostředků. Shledalo-li ministerstvo obchodu nutnost hájiti zájmy korrespondujícího obecenstva nařízením pilného studia poštovní geografie, mělo v řadě dřívější obrátiti svůj zřetel k poštovním úřadům dolnorakouským ve Vídni se nalezajícím, v řadě však nejprvnější mělo naříditi přezkoušení úřad- níků vlakových pošt z Vídně vyjíždějících a všemi směry království české protínajících.

Práci těchto úřadů a výkonnost vídeňských ně- meckých úřadníků ambulančních nejlépe po- souditi mohou hlavní úřady poštovní na tratích ležících jako: Německý Brod, Kolín, Pardubice, Nymburk, Podmokly, Budějovice, Strakonice atd. Celé kroniky o neznalosti úřadníků vlastní trati mohou vypravovati i pražské nádražní úřady poštovní, jimž vídeňské ambulance ohrom- né žoky nezpracovaného a převezeného mate- riálu zasílají rychlíky v Praze ústícími. Haneb- nou práci vídeňských ambulancí, za niž by se i nejposlednější sluha poštovní v Praze styděl, znají i páni komisaři z departementu VII. a přece nebylo nařízeno zkoušení vídeňských Němců. — Starý šlendrián potrvá dále, ač volá po léta po nápravě a po přeložení východiska ambulancí z Vídně do Prahy. Vídeňský centralisující byro- kratismus týrati bude české úřadnictvo zbyteč- nými zkouškami, ale klidně posílati bude Němce slova českého neznalé ke škodě českého obecen- stva i poplatnictva do všech konců i koutů krá- lovství českého, aby posilňovali své konnacionály v záslužné jich germanisační činnosti a vozili českými adresami opatřené dopisy tak dlouho okolo místa určení, až nahodilá ruka úřadníka Čecháčka tomu bloudění učiní konec správným instradováním. O fermanu ministerském roz- hovoří se také české poselstvo na říšské radě.

máno... Dlouho-li se něco nestane?... Ještě se tak setkat s medvědem!... Les je neznámý, mám ženu, děti... Třeba mít rozum. — Slyším zvonky... jistě se tu pase stádo krav . .. Zeptejme se pasáka, neviděl-li tu medvěda? .. Neviděl-li, myslím, že jsou naše obavy bezpod- statny . ..-

Denní zprávy.

„Glašo, hoď k zápraží drobty z housky !... „Proč to, pane? „Možno, že se tam sletí holubi... Střelím aspoň holuba...“

„ol „Co jest vám, Ivane Fedoroviči?“ „Proklatá kuří oka! Nemohu udělat roz- hodně ni kroku! Čert mi napískal, že jsem si vzal ty pitomé lovecké boty!... Oj!“ „Sedněte si, zujte je a pohovte si nohám.“ „Není možná... Sluha mi je násilím obul, eď se mi rozmočily, za nic jich nezuji! ... Holoubku! Jděte do nejbližší vesnice a pošlete pro mě vůz ... Budu se tvářit, aby mně nebylo hanbou, tak jest, že jsem raněn, jakoby mě na honbě náhodou byli postřelili ...“

Letělo hejno hus. Potkal je lovec. „Kolik je vás všech?“ tázal se tento. „Kdyby nás bylo ještě jednou tolik, polo- vina, čtvrt a ještě ty, huso, k tomu, bylo by nás sto,“ odpověděly drze husy.)

Zajíc, zamysliv se, octl se nenadále tvář v tvář s lvcem. Pomoc nebyla, a proto, usednuv na zadní nohy, počal prositi lovce: „Ušetřte mě, pane myslivče!... Mám ženu. děti... pět kousků, brzy bude šestý . .. „Odpusť, brachu, do toho mi nic není!“ řekl střelec a dodal: „Obrať se trochu více en face, v profil se nestřílí... Paf!... Eh, trochu více v levo... Zajíčku! Ej! zajíčku!... Počkej zkusíme to teď — z profilu... Upláchl .. Ničema!. ..“

„Nu, to jest jenom tak vaše hříčka slov. ..

„V takovém stavu, Zán?! Celý oděv máš roztrhaný!... Kdo ti to udělal?“ „Proklatý Nimrod!... Jakmile jsem vy- střelil, popadl mě za kalhoty nebo za kabát, že mě celého rozerval . .. „Ach, Zán, což nevíš, že je náš Nimrod ta- Eový nervosní, nesnese výstřelu... Po druhé si vezmi na hon raději našeho domácího psa Sul- tána . ..“ „Se Sultánem nic nezastřelím ... Co pak se může s domácím psem chodit na honbu?“ „Ale vždyť je to jedne, ty beztoho nikdy nic nezabiješ... A Sultán by tě mohl aspon bránit, kdyby tě v lese přepadli loupežníci; je zlý a silný ... „Ze se vám chce chodit na honbu s Ivanem Petrovičem? Vždyť je to známý taškář! „Proto s ním také chodím! Máť, kanálie, znamenitý čich!... Jakmile ucítí zvěř, nned běží ke křoví a staví... Ne, docela příjemno jest s ním lovit . ..“ „Zastřelil jste mnoho?“ „Za půl třetího ruble... Více peněz jsem s sebou nevzal... a k tomu jsem natrefil sluš- ného tetřívka s mužíkem ... „Nebo mužíka s tetřívkem?“

»Čisté německé« dopravní ředitelství státních drah v Liberci? »Berliner Börsen- courier« v článku o sestátňovací akci v rakou- ském železnictví. Podle informací, došlých listu se »strany velice vážné«, dojde prý v době po- měrně velice krátké k posunu otázky sestátnění v před. Úmysl tento, o který se snad nezajímá ani tak správa železniční jako vláda celá, souvisí prý s politickými momentya sice s národnostní otázkou v Če- chách velice těsně. »Na rozhodujících místech pokládají nynější okamžik za vhodný k tomu, aby konečně vyhověli ode dávna již vyslovenému požadavku německému a zřídili čistě německé dopravní ředitelství v Čechách«, píše berlínský list. »Správa státních dráh má až dosud v Čechách dvě dopravní ředitelství, v Praze a v Plzni, při nichž se od každého úřadníka žádá znalost českého jazyka ve slově i v písmě. (!!) Paritě má býti nyní potud vyho- věno, že na nejvysunutější čistě německé části severních Čech a sice v Liberci zřízeno býti má dopravní ředitelství.« Podle dalších zpráv uvede- ného listu má býti utvořen správní obvod nového, čistě německého dopravního ředitelství libere- ckého sestátněním dráhy Pardubice—Libereca České severní dráhy. Zpráva tato, kteráž při známých stycích berlínského listu s officiosními vídeňskými prameny nabývá vzezření značné pravděpodobnosti, vzbudí zajisté veliký úžas ve zdejší veřejnosti, zaujaté zvěstmi o zásobách podarů, pro naše Němce uchystaných. Vzduch