1
masthead
6. července 1901
2
masthead
Příloha „Národních Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. července. (Přímé volb
ve venkovských obeích.) Večerní
»Bohemie« otiskuje následující zprávu: »Z klubu
německo-pokrokového vyšel popud, aby nejvyšší
maršálek kn. Jiří Lobkovic byl požádán, by
dal návrh zákona o přímých sněmovních vol-
bách ve venkovských obeích na jednací pořad
ještě v tomto zasedání, aby zákon mohl nabyti
platnosti ještě před nastávajícími volbami do
sněmu království českého. Nejvyšší maršálek
projevil ochotu, vyhověti tomuto přání s tou
podmínkou, dojde-li napřed k dorozumění mozi
všemi stranami stran formálního projednání zá-
kona. Předseda něm.-pokrokového klubu, posl.
Lobkovic
Praha
Bohemia
6
article
Siegmund, vyjednával dnes v té věci se zá-
stupci ostatních klubů, a docileno dohodnut
v tom smyslu, že všechny strany bu-
dou bez debaty hlasovati pro ná-
vrh zákona. Po tomto ujednání nejvyšší
maršálek přislíbil, že návrh na zavedení pří-
mých voleb ve venkovských obelch dá na jed-
naci pořádek sobotní schůze sněmovní.«
V Praze, 5. července. (Střední školstv
ve sněmovně haličské.) Školní výbor
sněmu haličského předložil ve schůzi dne 4. t. m.
zprávu o středním školství haličském, k níž při-
pojil řadu resolucí, z nichž některé zasluhují
pozornosti. Tak hned v prvé navržené resoluci
se praví, že vláda má býti vyzvána, aby za-
vedla na středních školách jako povinný předmět
vyučování dějinám otčiny; v jiné
resoluci se žádá, aby se při středních školách
zřídila místa školních lékařů. Jsou to
požadavky, jež by dobře slušely také školskému
výboru snému království českého. Další navržené
resoluce jsou už rázu čistě haličského. Žádá se
několik nových školních budov, rozmnožení stát-
ních středních škol, zejmena reálek, povinná
maturitní zkouška z náboženství,
stipendia ku vzdělání učitelů, kteří mají na
huličských školách vyučovati něm čině,
pří čemž se praví, že stipendia mají kandidátům
umožniti návštěvu zahraničných universit; ko-
nečně žádá se přísný dozor na žáky, navštěvu-
jíci divadelní představení. Všechny
výborem navržené resoluce byly sněmem
sclváleny.
Siegmund
Praha
7
article
V Praze, 5. července. (Zábřežská
průmyslová škola a těšinské gym-
nasium.) Nápadná ochota vlády, projevená
úsly místolržitele na sněmu moravském, sdě
livslho, že stát převezme do své správy zby-
tečnou Brassovu německou průmyslovou školu
v Zábřeze, vzbudila zaslouženou pozornost tisku
polského. Krakovský »Czas«, zaznamenávaje
vládní sdělení, že převzetí soukromé školy zá-
břežské do státní správy jest skutkem vý-
jimečným, odůvodněným příčinami politi-
ckými, pravI: »Chceme věřiti, že nebezpečí,
hrozicí českoněmeckému smíru na Moravě, bylo
opravdu veliké, takže upuštění od zásady mohlo
býti pokládáno za čin politický. Jestliže však
vláda v tomto případě projevila politickou pro-
ziravost, bylo by možno nadíti se podobného
jednání těž v jiných případech. Otázka postát-
něni polského gymnasia těšínského byla od
ročena jen proto, že vláda trvala při ní na
stanovisku zásad a bála se, aby si neutvořila
praecedens. V otázce školy zábřežské ukázalo s
však, že nikoli formule, nýbrž politická pro
zíravost má býti motorem v jednání vlády.«
»Czas« soudí z toho, že německá škola v Zá-
břehu musí míti příznivý vliv na osudy pol
ského gymnasia v Téšině.
Z Pošti, 4. července. (»P ansl
vismuse) opět straší v maďarských hlavách
Četnictvo v šárišské stolici je na nohou a pátrá
po domech po časopisech a letácích, jež prj
přivezli vystěhovalci, vrátivší se z Ameriky
Vskutku prý u dvou Slováků našli nějaké po
dezřelé listy. Jaké — to se v četnickém refe-
rálu nepraví. Ale sděluje se v něm jiná po-
vážlivá věe. Oni dva Slováci věnovali 200 dol
larů na stavbu chrámu ve svém rodišti a mimo
to četníci se přesvědčili, že do slovenských
ruských obci v severních Uhrách dochází ně-
kolik výtisků ruského lidového měsíčníku
»Prosvěščenije«, vydávaného ve Vídni.
Brassův
Czas
Slovák
Praha
Zábřeh
Morava
Amerika
Uhry
Vídeň
8
article
Současně došla jiná povážlivá pro Maďary
zvěst z kraje čistě ruského. Rusko-sjednocen
duchovní v dekanátu viravském se usnesli 11
hlasy proti 5, že zápisník o svých schůzíeh
budou příště spisovati rusky a ne, jako dosud,
maďarsky. Usnesení to oznámili také svému bi-
skupovi v Prešově. Biskup vzal oznámení pro-
stě na vědomi a tak se zápisník viravského de.
kanátu vede od té doby rusky. Jednání ruského
duchovenstva hrozně však pobouřilo maďarské
šovinisty. »Pesti Hirlap« vidí v něm ovšem
»panslávské pobuřování« a vyzývá vládu, aby
konala svou povinnost! To už není pouhá bru-
tálnost, to je důkaz, že »panslavismus« se sta
Maďarům utkvělou myšlenkou, která se léčí jen
v blázinci.
Maďar
Hirlap
Rusko
Prešov
9
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
hraje se Kolárova bistorická tragedie »Žiž ko va
smri« (4. čtvrtka v předpl.), jejíž představení zahá-
jeno bude v dnešní výroční den Husova upálení
Dvořákovou ouverturou »Hus itská«. Zejtra odpo-
ledne hráti se nebude: večer vystoupí pohostinsku
podruhé člen dvorní opery drážďanské p. Bedřicl
Plaške v Bizetově opeře »Carmen«; zpívati bude
Escamilla. Titulní roli zpívati bude tentokráte pí. Ve
verková, dona José poprvé pan Mařák. Na pondělek
určena je premiéra klassické Moliérovy vesalohry
»Šibalství Skapinova« a Courtelinova satiri-
ckého žertu »Dobrák komisař«. Titulní roli
první hry hraje pan Kafka, mime nějž jsou zaměstnán
většími rolemi sl. Grégrova, sl. Hilbertova, pp. Mošna
Matějovský, Focht, Inneman a ze Stemnsberku
V druhé novince hrají hlavní role pp. Bittner a Sei
tert, mimo ně pí. Matějovská, pp. Mušek, Želenský.
ze Steinsberku a Havělský. Ve zpěvobře studují ae
Messagerovy »Michnovic dcerušky«, jejíž
premiéra určena je na příští neděli. Pro letní období
po prázdninách přijata byla původní čtyřaktová ve-
selohra »Mravni výchova« od Frant. Sychry
kteroužto práci, zadanou zprvu s titulem »Vychovate
lidu«, doporučila loni porota pro Náprstkovu cenu
k provozování, jakožto jednu z pozoruhodnějších
Dnem 15. t. m. nastanou divadelní prázdniny, jež
potrvají letos do 10. srpna.
Kolárův
Husův
Dvořákův
Hus
Carmen
Escamillo
Mařák
Moliérův
Skapinův
Courtelinův
Kafka
Grégrův
Hilbertův
Mošna Matějovský
Focht
Inneman
Bittner
Matějovská
Želenský
Havělský
Messagerův
Michnův
František
Sychra
Náprstkův
národní divadlo
Bizetův opera
Vychovate lid
10
article
+ Z kanceláře smíchovského divadla
Dnes opakuje se po šestnácté Feydeauova fraška
Hotel »u pěti strašidel«. Pro dobu prázdnin Národ
niho divadla sestaven již repertoir, obsahující nej
význačnější hry posledních dvou sezon Smíchovského
divadla.
+ Libeňské divadlo. (Reditel. A. J. Frýda.
Dnes v sobotu dává se americká hra »Dva mlad
tuláci«. Zejtra je slavnostní představení na pamě
Mistra lana Husa, při němž bude živý obraz a s
hrána veselohra »Paní minemistrova« od L. Strou
pežnického. Připravuje se novinka »Cesta kolem
Prahy za nevěstou«.
Feydeauův
A J Frýd
L Stra
Praha
divadlo
libeňský divadlo
11
title
Národní hospodář.
12
article
K otázce levného úvěru země-
dělského.
K otázce levného úvěru země-
dělského.
Z kruhů rolnických se nám píše: »Jsem
upřímným dosti, abych přiznal, že naše rol-
nictvo tísní poměrů úvěrových
jest z veliké části vinno samo. Př
vypůjčení peněz nehledí se k tomu, aby si zl
skalo peněz co nejlacinějších za výhodných pod
mínek splácení. Pravidelně se obstarání půjčky
přenechává drahým sprostředkovate
lům, kteří mají své zvláštní interessy při zjed-
návání úvěru a na jichž účet spadá z veliké
části neurovnanost úvěrových poměrů našich.
Rolník neobrací se z pravidla sám na ústav
nechává za sebe jednati jiného a snadno upadí
ve svody lehkomyslných půjček«.
Jest mnoho, mnoho pravdy v těch slovech.
více, než by si bylo přáti. Pozemkové knihy po-
dávají důkazů na tisíce. Pohledávky, zjištěné na
té které nemovitosti zemědělské, náležejí řadě
ústavů a soukromníků a není řídkým případ.
že tolik věřitelů, kolik položek
Úroková míra ústavů pohybuje se mezi 6—7
umořovací kvota jich 115—212h, při pohledávkách
jednotlivců jsou poměry zůročení ještě horšl.
Jest smutnou pravdou, že v libochovickém —
tedy celkem probudilejším okrese — lze nalézt
soukromé, knihovně zjištěné pohledávky 129
Na českém jihu jest 8—9% soukromých knihov
ných pohledávek zjevem téměř pravidelným. Ž
musí stav tento za dnešních nepříznivých po
měrů výnosových působiti ničivě, netřeba do
kládati.
A příčiny? Jest nesnadno a nemožno
všeobecně je vykládati. Pramení z nevědo
mosti, tkví v osobní ostýchavo sti
která raději přijímá drahé soukromé peníze,
než aby se obracela na veřejný ústav, prýšt
často z finanční tísně a vyrůstají mnohdy
z lehkomyslnosti. Pravda: dnešní orga-
nisace úvěru není idealní, ale má také své
dobré základy a pilíře. Žel, že právě
ony zůstávají rolnictvu nepoznán y.
13
article
Přesvědčili jsme se sami, že na př.v
dosti probudílých obeích neměli
téměř ani potuchy o významua
účelu Hypoteční banky králov-
ství českého, že ji považovali za jakýsi
ústav, sloužící výhradně velkostatkářům a ma-
lému rolníku nepřístupný. A zase naopak H -
poteční banka ve výročních svých zprávách
nejednou poukazovala na neporozumění, kter
pro její úkoly mají rolnické kruhy. Účelem dal-
ších rádků jest podati několik slov výkladu
k poslání Hypoteční banky. Snad podaří se nám
vyvolati alespoň částečný zájem a částečnou
snahu o nápravu, kde jí i za dnešních poměrů
dosíci lze.
Hypoteční bankou král. českého založen
byl ústav věnovaný potřebám úvě-
ru nemovitostního. Účelem jejim jest
poskytovati na malý úrok a menšími část-
kami znenáhla splatitelně zápůjčky na ho s po
dářské (nikoli průmyslové) nemovitosti,
ležící v král. českém, za podmíniek pro
dlužníka pokud možno nejvýhodněj-
ších a s vyloučením všelikých úmyslů zišt
ných. Banka jest ústavem zemským.
Hypoteční banka poskytuje zápůjčky o
1000 K počínaje na 4 úrok a 1 umo-
ření, tedy na usedlosti, jichž katastrální výno
činí alespoň 63 K. Platí tudiž její dlužníei
úhrnem (úrok i umoření) 41% a zapraví celou
zápůjčku svou v 55l3 létech. Dlužník, jenž by
chtěl splatiti v kratší době svůj dluh než
55l létech, může si stanovili vyšší úhrakovou
čásiku než 41, není však k tomu naprosto
nucen. Míra úroková vydaných zápůjček
nemůže býti nikdy zvýšena a vtělí s
ve výši skutečně placené, nikoli tedy
— jak tomu zvykem u našich venkovskýc
ústavů — ve vyšším obnosu, než jaký se sku-
tečně platí. Lhůty k placení úroků připadají na
1. únor, 1. květen, 1. srpen a 1. listopad toho
kterého roku.
hypoteční banka
14
article
Hypoteční banka nesmi své pohle-
dávky vypověděti leda jen tehdy, když
se cena zástavy v té míře zmenšila, že by tlm
půjčka na jistotě utrpěti mohla, když by hypo-
téka byla rozdělena a když dlužník o plnění
závazků třikráte marně byl upomínán. Na po-
zemky a hospodářská stavení po-
skytují se zápůjčky až do dvou třetin
jich ceny. Cena určuje se jednak výno-
sem katastrálním (za cenu pokládá se
u pozemků 24 v některých případech 30násobný
výnos katastrální, u lesů 20násobný,) anebo
odhadem, přeje-li dlužník vyšší zápůjčku
než jakou by bylo lze na základě katastrálního
výnosu povoliti. Zápůjčky banky musí být
pojištěny v prvém knihovním pořa dí.
Banka převezme přeměnou na nižší
úrok a postupem též pohledávky cizí, a přemě
ňuje (konvertuje) své starší vlastní 41% zápůjčky
na 4. V obou případech povoluje zákonz
26. 12. 1893 úlevy poplatkové z pře-
vodu a zapraví se místo skálového poplatku
listiny pouze kolek 1 K za každý arch; v klad
knihovní jest poplatku prost (před-
pokládaje, že se míra úroková aspoň o
snižuje).
hypoteční banka
15
article
Jak si lze opatřiti půjěku
bankovní? Podmínky jsou tak jednoduché,
že může každý rolnik sám vše s
opatřiti. Kdo o půjčku ucházeti se chce,
požádá banku o zaslání formuláře
žádosti. Banka ochotně mu vyhoví. Žadatel
vyplní zaslaný mu formulář, přilož
nejnovější výtah z pozemkových
knih, berním úřadem potvrzený arch po-
zemnostní (katastrální) (u domů hejtman-
stvím stvrzený Výkaz o nájemném posledních
šesti let). Banka podává ostatně velice ochotně
veškerá další vysvětlení. Není tudíž k dosažení
povolení zápůjčky potřebí žádných pro
středníků a ani žadatel nemusí se osobně
dostaviti.
O povolení se žadatel pak vyrozumí zvlášt-
ním výměrem a jest z pravidla na něm, aby
si vyhotovil potřebné listiny a zápůjčku přesn
dle daných podmínek knihovně provedl. V pří-
padech jednodušších — a o ty při rolnickýeh
půjčkách z pravidla jde — obstará hy po
16
article
teční banka stranám méně majet-
ným, ať se již ucházejí o půjčku novou
anebo o konversi (převedení) z jiného
věřitele, k výslovné jich žádosti sama vy ho-
tovení potřebných dlužních a po-
stupních listin a provede sama
také knihovní zjištění zápůjčky
za pouhou náhradu skutečný ch
(kolky, poštovné resp. vkladné) nákladů.
Žadatel nechť v žádosti své o půjčku udá.
přeje-li si, aby banka práce uvedené za něho
provedla. Banka pak oznámí, které listiny
dlužno předložiti, po připadě opatří si je sama.
Rovněž postačí pouhá žádo st, že
dlužník přeje si starší bankovní dluh 41% pře-
měniti ve 43. Potřebný návod mu banka zašle
a obstará, čeho třeba.
Jak patrno, jsou podmínky k dosažen
půjčky u Hypoteční banky velice jednoduchy.
Upozorňujeme naše rolnictvo po smutných zku-
šenostech opětně na banku tuto. Řádně uva
žujíc o poměrech úvěrních a upravíc je, pokud
lze, prospěje si tím nemálo sobě samému.
Rakouský trh železářský v r. 1900. Ví
deňská obchodní komora vydala velice obšírnou
zprávu o průmyslu, obchodu a dopravnictví v Do
Rakousích v r. 1900. Jest pochopitelno, že líčíc po-
měry průmyslu a obchodu epustila zpráva úzko
hranice komorního obvodu a věnovala pozornost ce-
lému trhu této říšské poloviny. Vyličení stavu pru
myslu železářského r. 1900 nebude v dneš
ních poměrech, utvořených známými zprávami z če
ských železářských společností i pro nás beze zájmu
Konec minulého atoletí vyznačoval se ne
obyčejným rozkvětem železářského průmyslu. Spo
třeba železa jedné osoby v Německu sto upl
z 99.1 kg r. 1900 na 154.9 kg r. 1899 a se vzr
stem potřeby zvýšily se i ceny. Rakouský že
lezářský průmysl těžil z výbod této kon
junktury dost opatrně, nedávaje se unášeti výhod
nou situací k přímé horečce jako průmysl německý
Rakousy
Německo
kg
17
article
Jeho největším úsilím bylo, opanovati dom ác
trhy při výhodných cenách, což se mu také poda
řilo, poněvadž byla zahraničná soutěž interessován
větším dílem na jiných odbytištích. Po určitý čas s
mu dokonce podařilo vniknouti i na trhy německé
Ohrožení průmyslu tohoto nenastalo z ciziny
nýbrž vříši samé: koníliktem mez
rakouskými a uherskými žele zár
nami. Zvláště hernadská železářská společnost
vedla nezřízenou soutěž, prodávajíc i pod cenami
výrobními a zatížíc se při akciovém kapitálu 12 mill.
K dluhy 17 mill. K. Důvod těchto ztrát tkvěl zvláště
v tom, že kompašské doly pohltily nečekané sumy a
jich výnosnost nadějí nesplnila. O vyrovnání tohote
konfliktu usilovala zdánlivé rýmavská společ-
nost. směrodatný faktor uherského kartelu, snažíc
se skoupiti veškeré ostatní hutě uherské. Tak získala
akcie železářské společnosti »Union«, velké hutě hr
Andrássyho a převzala továrny hernadské společ
nosti (za placení aktiv a vyplacení 15 zl. za akcii)
Tímto způsobem ovládla společnost tato as 45 pro.
veškeré uherské výroby surového železa. Jak známo,
vedlo toto sesílení rýmavské společnosti k zrušení
rakousko-uherského a po tom i uberského kartelu
Boj soutěžní vzplanul jen tím ostřeji. Ceny klesaly
dále (u válcového železa o průměr 21/2 zl.). Stavem
tímto trpěly zvláště závody menšl. K tomu ještě při-
stoupila politická situace rakouská, která způsobil
obmezení železničních staveb a dodávek. V létě 1900
počaly klesati i ceny stareho železa a odpadků
A ježto současně nešlo pouze o vnitrorakousk
zhoršení ale o stagnaci celého trhu světového, ochab
i trh. V letošním roce pak jest — dle zprávy —
málo naděje na zlepšení.
Andrássy
18
article
Uherský tovární průmysl. Uherské mini
sterstvo obchodu vydalo obšírnou a obsažnou publi
kaci o továrním průmyšlu uberském v r
1898. Jsou jí šetřeny poměry — výrobní, odbytové
i pracovní — 2364 tovaren s 3433 parními kotly
Jich hybná síla rovná se 262.070 koňským silám
Bylo jimi spotřebeno. 2.3 mill. m' dříví k. palivu
32.7 mill, m kamenného a hnědého uhlí, z nicht
bylo 27.7 mill. domácího původu. Tovární výroba
průmyslných produktů měla cenu 1366.9 miíl. K
Čísla tato jsou u srovnání se spolřebou ještě dosti
malá, tak hradi textilní průmysl 14.4%, strolní 46.4700.
papírnický 43.98% veškeré spotřeby, ale svědčí, že
činí se vše, aby Uhersko vytvořilo sí průmysl, který b
byl s to, aby tomuto úkolu časem dostál. Se straný
státu skytají se všemožné podpory. Od r. 1868 —9
věnováno 243 mill. K na podporování průmystu
odborného školství. V téže periodě věnovala tato
řišská polovina na tytéž účely 104.5 mill. K
Uhersko
mill
19
article
Úpadok kassolské společnosti. Pád kas-
selské společnosti, na jehož odvrácení se
dály se strany společnosti přímo horečné pokusy
jest jen nutným a neodvratným důsledkem pádu Lip-
ské banky. Jejím úpadkem snad laké navždy ukon-
čena kapitola zakladatelské činnosti
která nesolidností a přímým švindlem z-
stiňovala vše, co toho druhu předcházelo. Konkursem
tímto zaniká podnik, který si svými sliby, oslepují-
cími dividendami a neobyčejnými úspěchy bursov
ními dovedl získati nejširší kruhy. V roce 1889 akcio
vým kapitálem 350.000 m. založený závod činil ve-
skrze dobrý dojem. Obmezoval se z počátku na su
šení mláta za účelem výroby uměléh
hnojiva. Zda se však, že již v prvých počátcíci
byl pravý stav podniku zatajován. Již v době, kdy
placena 7—10% dividenda, byly zevnější úspěchy
patrné jen proto dosahovány, poněvadž dodávali ze-
mědělci, kteří v správní radě zasedali, mláto za ceny
pod skutečnou hodnotou. Tímto způsobem a prachou
agitací zdařilo se kruh akcionářů každoročně rozši-
řovati. První emisse byly ještě mírny. R. 1895 vy-
dáno nových akcií za 150.000 m., 1892 za týž obnos
r. 1894 za 550.000 m. Roku 1895 vydáno nových
akcií za 500.000 m. v kursu 1251/2. Toto neustál
zvyšování kapitálu vykládáno vzrůstem obchodní spo-
lečnosti, zdá se však, že již tehdy bylo lz
podnik udržovati a dividendy vyplá-
ceti pouze pomocí nového kapitálu.
20
article
Správa dovedla tak obratně zastříti pravý stav,že
ještě r. 1895 stouply akcie na 370%! Tím ale dány
byly teprve počátky netušeného stoupání kursu. Spo-
lečnost opustila původní své poslání (sušení mláta
a věnovala se využití Bergmannova pa-
tentu na destillaci dřeva. Na něm budovala další
svoji působnost. Založila řadu podružných závodů.
které kupovaly od mateřského podniku i patent
drahé stroje. Na základě tohoto postupu platila spo
lečnost 50% a kurs akcií dostoupil výše 900. Tohoto
stoupuutí kursu ovšem společnost využila; vydala
r. 1896 nových akcií za 11/2 míll. m., koncem 189
za 3 míll., 1898 za 6 mill. R. 1898 přineslobrat.
Bergmannův
spo
21
article
Soutěž dokazovala bezcennost Bergmannova patentu
a labilnost celé společnosti. Nedůvěra vzrostla, když
berlínská bursa r. 1898 nepřipustila nové akcie
(6 mill.), ale byla přece jen stále zaplašována usta-
vičným vzrůstem dividend. Tato zdánlivá
výnosnost udržovala ředitelstvo a ona byla jediným
důvodem překvapujícího fakta, že poslední valná
hrumada dala svolení k emissi nových akcií za
8.4 mill, m. přes doznání ředitelstva, že Bergman-
nův patent jest bezcenným a že nutno ho na-
hraditi stroji novými. Odkud ale čerpala spo-
lečnost nové a nové přijmy, jaké byly dů
vody, že přes veškeru technickou nedokonalost divi-
denda se udržovala na stejné výši? Vysvětlen
přinesl teprve úpadek »Lipské banky«.
I její vnitřní stav nutí k vážným úvahám. Jejímu
řediteli podařilo se po léta tajiti po-
měr banky k společnosti a nenalezl se ani
jediný úřadník, který by byl na věc upozornil. Praví
se, že machinace ředitele banky Exnera spočívala
v tom, že dnem 31. prosince každého roku byly zá-
vazky společnosti vyrovnány a 1. lednem pak zase
obnoveny. Vedlejší příjmy, jichž se dostávalo
Exnerovi od generálního ředitele společnosti Schmidta
učinily ho patrně bezmocným otrokem jeho. Vlast.
ního stavu »Lipské banky« do dnes udati nelze. Jej“
pohledávky proti společnosti činí 8
mil, marek. Akciový kapitál společnost
činil r. 1901 20.400.000 m. Tato čísla mluví nej
lépe. Společností založeny závody (akc. spol.):
Bergmannův
Bergman
Exner
Schmidt
Lipský banka
mill
22
article
Akc, kapitál
Destilační závod petrohradský .
6 mil. r.
Boseuská spol. na užití dřeva . . 3 » K.
Hlavská , , „ , ..
42 » K.
Helsingsforská spol. na užití dřeva 1.85 » fin.m
Société chimique du Bois de Nantes 2 6 » fr.
Cie. des extraites tanniques v Paříži
5 » f.
Soc. italiana per le Industrie chi-
1.5 » J.
miche, Geuna
Sviníbrodské spoj. továrny chemické
1.5 » m.
Slezská spol. chem, průmyslu . .
16 » m.
3.3 » m.
Hamburské spoj. chem. továrny ..
Memelská spol. dřev. prům. . ..
0.65 » m.
Haličská spol. dest. dřeva . . ..
37 » K.
Anglicko-ruská dest. a chem, továrna
v Londýně
. . . . . . . 1 » l. st
K Hlavská
K Helsingsforská
Geun
Bois
Nantes
Paříž
Londýn
Société chimique
m . slezský společenský
23
article
Soc. ou. de Produits chimiques v Brus-
selu . . . . . . . . . . . 6 » f.
Celkem tedy representujl společnost
tyto 67 mil. m. kapitálu. Je to smutná historie
která se zde odehrává. Podružné závody upadaj
nyní v konkurs a celá millionová sláva, kterou s
honosily výroční zprávy, vyvanula v nivec. Nové
úpadky, sebevraždy, chudoba, nouze a vězení jsou
dohrou její — dohrou pinou tragiky a šplny. Něme
cko koncem století pyšně přehliželo síly své a opá-
jelo se svými úspěchy. Nové století přinesl
smutná překvapení a smutné výklady. Na
svou silu bylo pyšno Německo, na svou fysickou
kapitálovou převahu, ale nedostatek mrav.
ního základu a mravní převahy vymsti
se tragickým korrektivem pyšných slov. Prvý ro
nového století počíná úpadky bank, které tkvějí
v celé povaze moderního němectví. vi-
tězilo brutalitou, drsností a bezohled-
ností a nedovedlo ani vítězství svých využíva
mravně. A odtud ty německé hospodařské tragédie
dneška . ..
Výroční valná a všeobecná hromada
Hospodářsko-politického spolku okresu běl-
ského konati se bude dne 7. července o 1 hodině
odpol. v místnostech »U českého Iva« v Katusicích.
»O drobné práci národní« pojedná pan Ad. Vincik,
tech. adjunkt cukrovaru v Čejticích.
Obchodní škola gremia v Přerově. Zápi
žáků koná se od 14. do 20. července od 9 do 12
hod. dop. v ředitelně školy na Horním náměstí č. 1
a to do přípravky I. a II. ročníku. Nadaní žáci maj
příležitost zaopatřiti si právo na jednoroční službu
vojenskou. Absolventům zaopatřena budou místa
jich schopnostem přiměřená. Do divčího kursu přijí
mají se žákyně od 10. do 17. září 1901. Bližsí zpráví
podá ředitelství školy.
Produits
Iva
Ada
Německo
Katusice
Přerov
Horní náměstí
Vincik
24
article
Zaměstnavatelé žádají stanovení mini
mální mzdy. Pěkným věru příkladem předcházej
ostatním zaměstnavatelům podnikatelé stavebních živ
ností drážďanských. Petice jich k vládě jest snad
prvým německým příkladem, kdy podnikatelé žádají
stanovení minimální mzdy. Petice adressovana jest
saskému ministerstvu financí a žádá v souhlasu
s příslušnými dělnickými organisacemi, aby při
provádění státních staveb byly stano-
veny minimální mzdy dělnictva na nich
zaměstnaného. Spolek stavebních podnikatel
navrhuje, aby do nejbližších stavebních podmínek
smluv zadacích byla na zkoušku pojata i klausule
mzdová, již by byl podnikatel zavázán, platiti
určitou mzdu. Za provedením návrhu tohoto by se
doporučovalo, aby prozatím stanoveny byly
mzdy zedníků, stavebních truhlářů
jiných řemeslníků, jež by byl podnikatel po-
vinen alespoň platiti. Stanovení výše mi ni-
mální mzdy bylo by lze uložiti živnosten-
skému soudu, kdyby vláda snad neminila přijati
bezpodmínečně mzdové návrhy spolku podnikatelů
soud mohl by tak učiniti po dohodě s dělní ky
a zaměstnavateli.« Představenstvo spolku
doufa, že bude touto klausulí znemožněna nekalá
soutěž v dobách nepříznivějších, jak to také zkuše-
nosti jiných zemí dokazují, a věří, že tímto způsobem
zmenšeny budou i mzdové spory mezi oběma stra
spolek stavební podnikatel
spolek doufa
25
article
Vystěhovalství do severolamerické Unie
v roku 1900 nabylo ještě větších rozměrů, než
v letech předcházejicích. Dle zprávy našeho nov-
vorského konsulátu přistěhovalo se loni do Spojených
států 472.126 osob (361.318 roku 1899). Příčiny tohot
vzrůstu zří zpráva uvedená v lákání agentů paropla-
vebních společností, kteří hlavně na evropském jihu
celé osady pohnuly k vystéhování. Polovina přistého
valců jest nádenníky a zemědělskými pracovníky. Ne-
patrné prostředky, které si přistěhovalci sebou při-
nášejí, jsou brzy spotřebeny a nešťastníci, kterýms
nezdaří nalézti si brzy práci, propadají nevylicitelné
nouzi a bídě. Celkem přistěhovalo se z Evropy:
r. 1900 r. 1899
spojený stát 472.126
Evropa
26
article
Rakousko-Uherska . . . . . . 108.701 84.837
Belgie . . . . . . . . . . 1.534 1.166
Dánska . .. . . . . . . . 3.213 2. 895
1.76
Francie . . . . . . . . . . 2. 971
Německa . . . . . . . . . 20. 768
1798
5.664
2.802
nami.
Řecka . . . . . . . . . .
111.088
Ilalie . . . . . . . . . .
1.890
1.219
Holandska . . . . . . . . .
11.059
Norska . . . . . . . . . .
4.897
2.57
Portugalska. . . . . . . .
9.953
2 580
Rumunska . . . . . . . . .
92.486 76.114
Srbska, Bulharska a Černé Hor
468 477
Španělska . . . . . . . . .
Ilalie
RakouskoUhersko
Belgie
Dánsko
Francie
Německo
Řecko
Holandsko
Norsko
Portugalsko
Bulharsko
Španělsko
27
article
20.785 15.03
Švědska . . . . . . . . . .
Švýcarska . . . . . . . . . 1 710 1.007
Turečka . . . . . . . . . . 402 130
. . . . . . . 49.532 45.84
z ostatních zemí . . .
Jsme tedy po Italii největším dodava-
telem Ameriky. Těžko říci, může-li býti vy
svědčení smutnějšího.
Zemědělské učebnice. Nakladatelstvím Ja
roslava Buriana v Písku vydáno bylo právě
druhé vydání oblíbené učebnice »Nauka o ko-
vání kopyt a paznehtů«, sepsané La d. B u
ketem, řed. hospodářské školy v Písku, a Ed
Koudelkou, c. k. zvěrolékařem. Druhou učebniei
zemědělskou, límže nakladatelstvím vydanou, jest
velice přehledná a účelná »Chemie pro žák
rolnických a zimních hospodářskýc
škol«, již sepsal J. Matzner, prof. vyšší reálk
v Č. Budějovicích. Cena?
Dodávka pro dráhu. C. k. ředitelství státních
dráh v Plzni zadá na dobu od 1. ledna do 31. pro-
since 1902 ofertní cestou dodávku koksu o ková
ského uhlí. Písemné oferty, k nimž použíti nutno
úřadních formulářů, podány buďtež do 12. hodiny
polední dne 1. srpna 1901. Bližší podmínky lze za-
sláním porta obdržeti.
Sklizeň r. 1900. Přinesli jsme již v čís. 7i
výsledek obilních žní roku minulého. Čísla pro
visoruf, jak jsme je tenkráte uvedli, nedoznala téměř
žádné změny konečnou statistikou sklizně r. 1900
vydanou právě ministerstvem orby. Obdělán
bylo v této polovině r. 1900 celkem 10,636.872 ha-
půdy a z toho obilím 6,235 329 ha (58.69%). —
V zemích českých oseto bylo obilím celkem
Burian
Koudelka
J Matzner
profesor
Švýcarsko
tel Amerika
Písek
Č . Budějovice
Plzeň
Švědsko
Tureček
30
article
2,469.380 ha půdy. Co do jednotlivých zemí a druhe
ha
32
article
Čechy
Morava
Slezsko
ha
ha
ha
233.651 98 150 14.868
pšenicí . . .
žitem . . . . 404 144 208.742 46.996
ječmenem . . 441.225 217.461
29.574
ovsem . . . 515.253 190.862
59.096
kukuřicí . . .
9.358.
celkem . . 1,594.273 724.573 150.53
Dle toho zaujímalo prvé místo v Čechách pěstěn
ovsa, na Moravě ječmene, ve Slezsku ovsa. —
Sklizeno bylo
Čecho
Morava
Slezsko
Čechy
Morava
33
article
pšenice . . 3,047.493 1,225.946
žita . . . 3,475.920
1,846.057
2,858.769
ječmene . . 5,711.909
5.766.682
2,183.770
ovsa . . .
122.131
kukuřice
celkem . 18, 02.009 8,236.673 1,517.558
Čísla výnosnosti, jak jsme je uvedli v cito
vané zprávě, jsou celkem nezměněna. — O sevn
plocha pšeniční v Čechách se neroz-
šířila a jest proti desetiletému průměru o 29% menší.
výnos byl o 16% na 1 ha menší než r. 1899a
o 5.6% než desetíletý průměr, celkový výsledek jest
o 15.8% menší oproti r. 1899 a o 3.99% oproti de
setiletému orůměru. Žita pěstěno na ploše o 21 0
Čechy
8,236
ha
34
article
menší než r. 1899 a o 24.2% menší ve srovnání
s průměrem desetiletí. Výnos zmenšil se na 1 ha
oproti roku 1899 o 32 4%, oproti desetiletému prů-
měru o 24.8%. Celkem vytěženo v Čechách o 46. 700
méně, než r. 1899 a o 43.1% než dle desetiletého
průměru. Ječmen pěstován na ploše větší o 9.7%
oroti r. 1899 a o 17.5% proti desetiletému průměru,
vos byl však na 1 ha menší o 14% oproti
r. 1889 a o 7.7% než desetiletý průměr. Celkový
výnos byl o 5.6% menší oproti r. 1899. Oves
pěstěn na ploše větší o 7.0% oproti r. 1899 ao
10.7% než desetiletý průměr. Výnos z 1 ha byl však
o 6.7% menší oproti r. 1899 a celkový výnos jeho
byl o 0.3% menší oproti r. 1899 a o 18.19% oproti
desetiletému průměru. Slámy získáno o 5.2% méně
než činí desetiletý průměr a o 24.39% oproti r. 1899.
Zemáků pěstěno více o 5.2% (dle plochy). Výnos
z 1 ha byl větší o 4.8% oproti r. 1899 a o 6.8 %
oproti desetiletému průměru, celkový výtěžek větší
o 10.3% oproti r. 1899 a o 16.3% oproti desetiletému
průměru. Cukrovky, pěstěné na ploše menší
1.2% oproti r. 1899 a o 6% oproti desetiletému prů-
měru; také výnos z 1 ha byl menší (o 18 8 0
resp. o 2.39%), což dlužno připsati neobyčejnému
suchu srpna a září, za to byla řepa cukerna-
tější a vyznačovala se vysokou polarisací.
Ječmen
Sláma
Zemák
Čechy
ha
35
article
Senoseče byly celkem uspokojivy. Na Moravě
byly poměry celkem podobny. Co do podrobnosti
odkazujeme čtenáře na zprávu zeměděls ke
rady moravské, kterou jsme byli přinesli
která v ministerské statislice ve výlahu otištěna. C
se týče celé říšské poloviny, zmenšily
se osevní plochy obilní jak proti r. 1899,
tak i proti desetiletému průměru (prvé čísto,
dále uvedené, značí poměr k roku 1899, druhé
poměr k desetiletému průměru) a to o 68.534 ha
resp. o 145.166 ha. Speciálně u pšenice o 6789 ha
resp. o 25.761 ha a žita o 139.548 resp. 194.127 ha;
za to zvětšila se osevní plocha ječ-
mene o 44.678 ha resp. 84.152 ha a ovsa o 32. 092
ha resp. 8362 ha. Vyjímaje kukuřici jsou výno s
1 ha roku 1900 oproti 1899 podstatně menší a
sice u pšenice o 2.3, u žita o 3.6, u ječmene o 2.6
a ovsa o 1.8 q. Nejmenší výnos 1 h vůbec
vykazují Morava (u ječmene, žita a pšenice)a
východní Halič u ovsa. K nim druží se s méně
nepříznivými průměry výnosovými obilin Dolní Ra-
kousy. Čechy, západní Halič a Bukovina. Horské
země mají vesměs příznivější výsledky. V kone-
čných výsledeích peněžní hodnoty pše-
nice, žita, ječmene a ovsa za rok 1900 (756.3 mill. K)
vyznačen jest i neůspěch loňského roku
(rvku 1899 byla hodnota jich o 189.9 mill. K. 1898
o 243.5 mili. K větší; oproti desetiletému průměru
jeví se úbytek 80.4 mill. K). V desetiletém období
(1891—1900) zaujímá loňský rok místo osmé a jest
příznivějším toliko let 1896 a 1695. V Čechách
činí úbytek oproti roku 1899 43 4 mill. (resp. 16.8
mill. K) a na Moravě 44.2 resp. 9.9 mill. K. Vyjá-
dříme-li výsledek žni v penězích, jeví se
výnos
K Vyjá
Morava
Halič
Dolní Ra
Čechy
Bukovina
ha
mill
37
article
Morava
v 1000 K
pšenice . . . 49.817 17.783
2181
žita. . . . . 54.874 25019 4651
37.990 3936
ječmene . . . 86.701
ovsa . . . . 75.953 23 174 6317
Brambory osázeno bylo v Čechách 366 851 ha.
na Moravě 153.592 ha, ve Slezsku 39.725 ha.
Vytěženo v Čechách 29.532.354 q (80.5 z 1 ha),
na Moravě 17,587.441 (114.5 na 1 ha), ve Slezsku
4.146.614 q (104.4 na 1 ha). Cukrovkou osázeno
bylo v Čechách 149.997 ha, na Moravě 75.136 ha,
ve Slezsku 3559 ha a vytěženo v Čechách 33.916.835
(2261 na 1 ha průměrem), na Moravě 15,202. 633
(202.3 na 1 ha), ve Slezsku 874 604 (na 1 ha 245.7).
Nejvýnosnější byly co do řepy v Čechách
půdy středočeské kotliny (242.9 q na 1 ha), na Mo-
ravě Kroměřížsko. Olomoucko, Přerovsko, Prostě-
jovsko (238 q. na 1 ha). Chmelem osázeno bylo
13.010 ha v Čechách a 820 ha na Moravě. Sčesáno
bylo 72.000 q u nás a na Moravě 4184. Průmer
výtěžku na 1 ha činil u nás 5.5 q. na Moravě 5.1 h
Slezsko
Chmel
Morava
Čechy
Slezsko
Kroměřížsko
Olomoucko
Přerovsko
ha
q . na Morava
38
article
Banky, záložny a spořitelny.
Za město červen vykazují:
Vklady Výplaty
Korun
Občanská záložna v Přelouči. 46.769 76 818
Spořítelna města Soběslavi . 93 601 60.364
Občanská záložna ve Slaném . 82 565 209. 102
Obchodni záložna v Praze . 147.270 117.402
Občanská záložna v Jilemnici 41.126 41.401.
Narodní záložna v Praze . . 93.307 48.937
Trhy poněžní.
Z Vídně, 5. července. (Závěre čné úřadn
kursy.)
Únorová renta . 99. 05
společná » květ. 99 10
„ , stříb. 99 0
rakouská » zlatá 118 10
» kor.
95 3
uherská , zlatá 118 15
„ kor.
93 15
182.—
státní losy 1854
„ » 186
po 500 zl. . .
po 100 zl.
státní losy 186
losy tisské . .
» úvěrního úst.
387.—
vídeň. 1. komun.
101.—
turecké losy
269.—
b. anglo-rakouská
452.—
vídeň. b. jednota
864.—
r. úst. pro úv. poz.
636.50
rak. úvěrní ústav
643.—
uh. úvěrní banka
b. pro země rák.
406.—
vídeňská unionka 548.—
česká b. Union . 263 5
Živnost. banka . 268.—
buštěhradská A . —.—
„ B . 1050
duchcov. podmok. —.—
Ivovskočernovická 520.—
Eskontní sazby 3V/4, 4 procenta
Nižší záznamy na Berlín a ustavlčně
pokračující místní prodeje stlačily
kursy. Kreditky, nlpinky a státní dráha
značně klesly. Renty se udržují.
Přelouč
Soběslav
Praha
Jilemnice
Vídeň
Berlín
Ivovskočernovická 520
39
article
rak. severozáp. dr. 470.—
polabská dráha . 479.50
pražsko ducheov.
spol. sli dr. rak uh. 633.—
doktor
633
41
article
jižní dráhia . .
silniční dr. lit. A. 232.—
. , , B. 228.—
dunaj. paroplaveb. 800.—
rukouský Llovd
pražská želez, sp. 1690.—
česká montan, sp. 1106.—
alpská montan, sp. 421.—
rým.muráň. spol. 451.—
rak, zbrojovka . —.—
vídeň stavební sp. 147.—
peštská vagonka
severočeská ublář. 1580
západočeská uhl. 248. —
mostecká uhl. sp. 783 —
Schodnica . . . 1300
turecká tabák. rež. 28 — —
devisa německá . 117.45
„ londýnská 239 55
, pařížská . 95.0
» curvšská . 95 05
dvacetifrank . . 19.04
marka papirová . 117.4
rubl » . 252 75
marka
43
article
140.50
171.25
2006.—
144.50
390.—
44
article
x. Z Vídně, 5. července. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Dnes opět
vídeňská bursa podlehla úplně německým,
zvláště berlinské, konkretně praveno krisi, je-
jižto prvním příznakem se pokládá kromě zahá-
jení konkursu kasselské společnosti pro výrobu
dřevěného lihu také velké množství úpadků na
německém trhu. Vídeňská bursa, na kterou pů-
sobilo kromě toho nepříznivé usnesení ně-
meckého syndikátu pro výrobu koksu, výrobu
tohoto znova omeziti, nalézala se v plné reakci.
Tím také celý zdejší trh trpěl velice těžce.
Hned z počátku bylo tu smýšlení prachabé.
Později se tato mdloba ještě stupňovala. Záhy
klesly kreditky, alpinky, jakož i akcie státní
dráhy velice podstatně. Současně pak také hod-
noty železářské. Tolikéž dráha polabská a se-
verozápadní. Spekulace pokládala ještě štěstím,
že nabídky nebyly tisnivé, a že baisse neza-
chvátila také akcie malých místních ústavů ban-
kovních. Na konec ujalo se malé zlepšení,
když došly zprávy, že také v Berlině se uklid-
nilo. Reprise ovšem nebyla v žádném poměru
k původním ztrátám. Vyňaty byly také dne
papíry ukládací. Společné renty docflily opětné
malého zisku. Devise a valuty nedoznaly
žádné změny. Na eskomptním trhu peníze po-
někud snáze. 34 až 33/8 .
x. Z Vídně, 5. července. (Telf. » N. L..e)
(Večerní bursa.) Kreditky 635.50 (po —.—).
uherské kreditky 643.—, anglobanka 270.—
bankovní jednota 454.—, unionka 550 50,
Slezsko
Vídeň
Berlín
Slezsko
47
article
163.778
379.198
350.000
623.580