ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 4250a500-6615-11dc-ba25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 47 celkem · entity: person 61, place 71, org 11, work 18
1 masthead
6. července 1901
2 masthead
Příloha „Národních Listu
3 masthead
k číslu 184.
4 masthead
Strana9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. července. (Přímé volb ve venkovských obeích.) Večerní »Bohemie« otiskuje následující zprávu: »Z klubu německo-pokrokového vyšel popud, aby nejvyšší maršálek kn. Jiří Lobkovic byl požádán, by dal návrh zákona o přímých sněmovních vol- bách ve venkovských obeích na jednací pořad ještě v tomto zasedání, aby zákon mohl nabyti platnosti ještě před nastávajícími volbami do sněmu království českého. Nejvyšší maršálek projevil ochotu, vyhověti tomuto přání s tou podmínkou, dojde-li napřed k dorozumění mozi všemi stranami stran formálního projednání zá- kona. Předseda něm.-pokrokového klubu, posl.
Lobkovic Praha Bohemia
6 article
Siegmund, vyjednával dnes v té věci se zá- stupci ostatních klubů, a docileno dohodnut v tom smyslu, že všechny strany bu- dou bez debaty hlasovati pro ná- vrh zákona. Po tomto ujednání nejvyšší maršálek přislíbil, že návrh na zavedení pří- mých voleb ve venkovských obelch dá na jed- naci pořádek sobotní schůze sněmovní.« V Praze, 5. července. (Střední školstv ve sněmovně haličské.) Školní výbor sněmu haličského předložil ve schůzi dne 4. t. m. zprávu o středním školství haličském, k níž při- pojil řadu resolucí, z nichž některé zasluhují pozornosti. Tak hned v prvé navržené resoluci se praví, že vláda má býti vyzvána, aby za- vedla na středních školách jako povinný předmět vyučování dějinám otčiny; v jiné resoluci se žádá, aby se při středních školách zřídila místa školních lékařů. Jsou to požadavky, jež by dobře slušely také školskému výboru snému království českého. Další navržené resoluce jsou už rázu čistě haličského. Žádá se několik nových školních budov, rozmnožení stát- ních středních škol, zejmena reálek, povinná maturitní zkouška z náboženství, stipendia ku vzdělání učitelů, kteří mají na huličských školách vyučovati něm čině, pří čemž se praví, že stipendia mají kandidátům umožniti návštěvu zahraničných universit; ko- nečně žádá se přísný dozor na žáky, navštěvu- jíci divadelní představení. Všechny výborem navržené resoluce byly sněmem sclváleny.
Siegmund Praha
7 article
V Praze, 5. července. (Zábřežská průmyslová škola a těšinské gym- nasium.) Nápadná ochota vlády, projevená úsly místolržitele na sněmu moravském, sdě livslho, že stát převezme do své správy zby- tečnou Brassovu německou průmyslovou školu v Zábřeze, vzbudila zaslouženou pozornost tisku polského. Krakovský »Czas«, zaznamenávaje vládní sdělení, že převzetí soukromé školy zá- břežské do státní správy jest skutkem vý- jimečným, odůvodněným příčinami politi- ckými, pravI: »Chceme věřiti, že nebezpečí, hrozicí českoněmeckému smíru na Moravě, bylo opravdu veliké, takže upuštění od zásady mohlo býti pokládáno za čin politický. Jestliže však vláda v tomto případě projevila politickou pro- ziravost, bylo by možno nadíti se podobného jednání těž v jiných případech. Otázka postát- něni polského gymnasia těšínského byla od ročena jen proto, že vláda trvala při ní na stanovisku zásad a bála se, aby si neutvořila praecedens. V otázce školy zábřežské ukázalo s však, že nikoli formule, nýbrž politická pro zíravost má býti motorem v jednání vlády.« »Czas« soudí z toho, že německá škola v Zá- břehu musí míti příznivý vliv na osudy pol ského gymnasia v Téšině. Z Pošti, 4. července. (»P ansl vismuse) opět straší v maďarských hlavách Četnictvo v šárišské stolici je na nohou a pátrá po domech po časopisech a letácích, jež prj přivezli vystěhovalci, vrátivší se z Ameriky Vskutku prý u dvou Slováků našli nějaké po dezřelé listy. Jaké — to se v četnickém refe- rálu nepraví. Ale sděluje se v něm jiná po- vážlivá věe. Oni dva Slováci věnovali 200 dol larů na stavbu chrámu ve svém rodišti a mimo to četníci se přesvědčili, že do slovenských ruských obci v severních Uhrách dochází ně- kolik výtisků ruského lidového měsíčníku »Prosvěščenije«, vydávaného ve Vídni.
Brassův Czas Slovák Praha Zábřeh Morava Amerika Uhry Vídeň
8 article
Současně došla jiná povážlivá pro Maďary zvěst z kraje čistě ruského. Rusko-sjednocen duchovní v dekanátu viravském se usnesli 11 hlasy proti 5, že zápisník o svých schůzíeh budou příště spisovati rusky a ne, jako dosud, maďarsky. Usnesení to oznámili také svému bi- skupovi v Prešově. Biskup vzal oznámení pro- stě na vědomi a tak se zápisník viravského de. kanátu vede od té doby rusky. Jednání ruského duchovenstva hrozně však pobouřilo maďarské šovinisty. »Pesti Hirlap« vidí v něm ovšem »panslávské pobuřování« a vyzývá vládu, aby konala svou povinnost! To už není pouhá bru- tálnost, to je důkaz, že »panslavismus« se sta Maďarům utkvělou myšlenkou, která se léčí jen v blázinci.
Maďar Hirlap Rusko Prešov
9 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Kolárova bistorická tragedie »Žiž ko va smri« (4. čtvrtka v předpl.), jejíž představení zahá- jeno bude v dnešní výroční den Husova upálení Dvořákovou ouverturou »Hus itská«. Zejtra odpo- ledne hráti se nebude: večer vystoupí pohostinsku podruhé člen dvorní opery drážďanské p. Bedřicl Plaške v Bizetově opeře »Carmen«; zpívati bude Escamilla. Titulní roli zpívati bude tentokráte pí. Ve verková, dona José poprvé pan Mařák. Na pondělek určena je premiéra klassické Moliérovy vesalohry »Šibalství Skapinova« a Courtelinova satiri- ckého žertu »Dobrák komisař«. Titulní roli první hry hraje pan Kafka, mime nějž jsou zaměstnán většími rolemi sl. Grégrova, sl. Hilbertova, pp. Mošna Matějovský, Focht, Inneman a ze Stemnsberku V druhé novince hrají hlavní role pp. Bittner a Sei tert, mimo ně pí. Matějovská, pp. Mušek, Želenský. ze Steinsberku a Havělský. Ve zpěvobře studují ae Messagerovy »Michnovic dcerušky«, jejíž premiéra určena je na příští neděli. Pro letní období po prázdninách přijata byla původní čtyřaktová ve- selohra »Mravni výchova« od Frant. Sychry kteroužto práci, zadanou zprvu s titulem »Vychovate lidu«, doporučila loni porota pro Náprstkovu cenu k provozování, jakožto jednu z pozoruhodnějších Dnem 15. t. m. nastanou divadelní prázdniny, jež potrvají letos do 10. srpna.
Kolárův Husův Dvořákův Hus Carmen Escamillo Mařák Moliérův Skapinův Courtelinův Kafka Grégrův Hilbertův Mošna Matějovský Focht Inneman Bittner Matějovská Želenský Havělský Messagerův Michnův František Sychra Náprstkův národní divadlo Bizetův opera Vychovate lid
10 article
+ Z kanceláře smíchovského divadla Dnes opakuje se po šestnácté Feydeauova fraška Hotel »u pěti strašidel«. Pro dobu prázdnin Národ niho divadla sestaven již repertoir, obsahující nej význačnější hry posledních dvou sezon Smíchovského divadla. + Libeňské divadlo. (Reditel. A. J. Frýda. Dnes v sobotu dává se americká hra »Dva mlad tuláci«. Zejtra je slavnostní představení na pamě Mistra lana Husa, při němž bude živý obraz a s hrána veselohra »Paní minemistrova« od L. Strou pežnického. Připravuje se novinka »Cesta kolem Prahy za nevěstou«.
Feydeauův A J Frýd L Stra Praha divadlo libeňský divadlo
11 title
Národní hospodář.
12 article K otázce levného úvěru země- dělského.
K otázce levného úvěru země- dělského. Z kruhů rolnických se nám píše: »Jsem upřímným dosti, abych přiznal, že naše rol- nictvo tísní poměrů úvěrových jest z veliké části vinno samo. Př vypůjčení peněz nehledí se k tomu, aby si zl skalo peněz co nejlacinějších za výhodných pod mínek splácení. Pravidelně se obstarání půjčky přenechává drahým sprostředkovate lům, kteří mají své zvláštní interessy při zjed- návání úvěru a na jichž účet spadá z veliké části neurovnanost úvěrových poměrů našich. Rolník neobrací se z pravidla sám na ústav nechává za sebe jednati jiného a snadno upadí ve svody lehkomyslných půjček«. Jest mnoho, mnoho pravdy v těch slovech. více, než by si bylo přáti. Pozemkové knihy po- dávají důkazů na tisíce. Pohledávky, zjištěné na té které nemovitosti zemědělské, náležejí řadě ústavů a soukromníků a není řídkým případ. že tolik věřitelů, kolik položek Úroková míra ústavů pohybuje se mezi 6—7 umořovací kvota jich 115—212h, při pohledávkách jednotlivců jsou poměry zůročení ještě horšl. Jest smutnou pravdou, že v libochovickém — tedy celkem probudilejším okrese — lze nalézt soukromé, knihovně zjištěné pohledávky 129 Na českém jihu jest 8—9% soukromých knihov ných pohledávek zjevem téměř pravidelným. Ž musí stav tento za dnešních nepříznivých po měrů výnosových působiti ničivě, netřeba do kládati. A příčiny? Jest nesnadno a nemožno všeobecně je vykládati. Pramení z nevědo mosti, tkví v osobní ostýchavo sti která raději přijímá drahé soukromé peníze, než aby se obracela na veřejný ústav, prýšt často z finanční tísně a vyrůstají mnohdy z lehkomyslnosti. Pravda: dnešní orga- nisace úvěru není idealní, ale má také své dobré základy a pilíře. Žel, že právě ony zůstávají rolnictvu nepoznán y.
13 article
Přesvědčili jsme se sami, že na př.v dosti probudílých obeích neměli téměř ani potuchy o významua účelu Hypoteční banky králov- ství českého, že ji považovali za jakýsi ústav, sloužící výhradně velkostatkářům a ma- lému rolníku nepřístupný. A zase naopak H - poteční banka ve výročních svých zprávách nejednou poukazovala na neporozumění, kter pro její úkoly mají rolnické kruhy. Účelem dal- ších rádků jest podati několik slov výkladu k poslání Hypoteční banky. Snad podaří se nám vyvolati alespoň částečný zájem a částečnou snahu o nápravu, kde jí i za dnešních poměrů dosíci lze. Hypoteční bankou král. českého založen byl ústav věnovaný potřebám úvě- ru nemovitostního. Účelem jejim jest poskytovati na malý úrok a menšími část- kami znenáhla splatitelně zápůjčky na ho s po dářské (nikoli průmyslové) nemovitosti, ležící v král. českém, za podmíniek pro dlužníka pokud možno nejvýhodněj- ších a s vyloučením všelikých úmyslů zišt ných. Banka jest ústavem zemským. Hypoteční banka poskytuje zápůjčky o 1000 K počínaje na 4 úrok a 1 umo- ření, tedy na usedlosti, jichž katastrální výno činí alespoň 63 K. Platí tudiž její dlužníei úhrnem (úrok i umoření) 41% a zapraví celou zápůjčku svou v 55l3 létech. Dlužník, jenž by chtěl splatiti v kratší době svůj dluh než 55l létech, může si stanovili vyšší úhrakovou čásiku než 41, není však k tomu naprosto nucen. Míra úroková vydaných zápůjček nemůže býti nikdy zvýšena a vtělí s ve výši skutečně placené, nikoli tedy — jak tomu zvykem u našich venkovskýc ústavů — ve vyšším obnosu, než jaký se sku- tečně platí. Lhůty k placení úroků připadají na 1. únor, 1. květen, 1. srpen a 1. listopad toho kterého roku.
hypoteční banka
14 article
Hypoteční banka nesmi své pohle- dávky vypověděti leda jen tehdy, když se cena zástavy v té míře zmenšila, že by tlm půjčka na jistotě utrpěti mohla, když by hypo- téka byla rozdělena a když dlužník o plnění závazků třikráte marně byl upomínán. Na po- zemky a hospodářská stavení po- skytují se zápůjčky až do dvou třetin jich ceny. Cena určuje se jednak výno- sem katastrálním (za cenu pokládá se u pozemků 24 v některých případech 30násobný výnos katastrální, u lesů 20násobný,) anebo odhadem, přeje-li dlužník vyšší zápůjčku než jakou by bylo lze na základě katastrálního výnosu povoliti. Zápůjčky banky musí být pojištěny v prvém knihovním pořa dí. Banka převezme přeměnou na nižší úrok a postupem též pohledávky cizí, a přemě ňuje (konvertuje) své starší vlastní 41% zápůjčky na 4. V obou případech povoluje zákonz 26. 12. 1893 úlevy poplatkové z pře- vodu a zapraví se místo skálového poplatku listiny pouze kolek 1 K za každý arch; v klad knihovní jest poplatku prost (před- pokládaje, že se míra úroková aspoň o snižuje).
hypoteční banka
15 article
Jak si lze opatřiti půjěku bankovní? Podmínky jsou tak jednoduché, že může každý rolnik sám vše s opatřiti. Kdo o půjčku ucházeti se chce, požádá banku o zaslání formuláře žádosti. Banka ochotně mu vyhoví. Žadatel vyplní zaslaný mu formulář, přilož nejnovější výtah z pozemkových knih, berním úřadem potvrzený arch po- zemnostní (katastrální) (u domů hejtman- stvím stvrzený Výkaz o nájemném posledních šesti let). Banka podává ostatně velice ochotně veškerá další vysvětlení. Není tudíž k dosažení povolení zápůjčky potřebí žádných pro středníků a ani žadatel nemusí se osobně dostaviti. O povolení se žadatel pak vyrozumí zvlášt- ním výměrem a jest z pravidla na něm, aby si vyhotovil potřebné listiny a zápůjčku přesn dle daných podmínek knihovně provedl. V pří- padech jednodušších — a o ty při rolnickýeh půjčkách z pravidla jde — obstará hy po
16 article
teční banka stranám méně majet- ným, ať se již ucházejí o půjčku novou anebo o konversi (převedení) z jiného věřitele, k výslovné jich žádosti sama vy ho- tovení potřebných dlužních a po- stupních listin a provede sama také knihovní zjištění zápůjčky za pouhou náhradu skutečný ch (kolky, poštovné resp. vkladné) nákladů. Žadatel nechť v žádosti své o půjčku udá. přeje-li si, aby banka práce uvedené za něho provedla. Banka pak oznámí, které listiny dlužno předložiti, po připadě opatří si je sama. Rovněž postačí pouhá žádo st, že dlužník přeje si starší bankovní dluh 41% pře- měniti ve 43. Potřebný návod mu banka zašle a obstará, čeho třeba. Jak patrno, jsou podmínky k dosažen půjčky u Hypoteční banky velice jednoduchy. Upozorňujeme naše rolnictvo po smutných zku- šenostech opětně na banku tuto. Řádně uva žujíc o poměrech úvěrních a upravíc je, pokud lze, prospěje si tím nemálo sobě samému. Rakouský trh železářský v r. 1900. Ví deňská obchodní komora vydala velice obšírnou zprávu o průmyslu, obchodu a dopravnictví v Do Rakousích v r. 1900. Jest pochopitelno, že líčíc po- měry průmyslu a obchodu epustila zpráva úzko hranice komorního obvodu a věnovala pozornost ce- lému trhu této říšské poloviny. Vyličení stavu pru myslu železářského r. 1900 nebude v dneš ních poměrech, utvořených známými zprávami z če ských železářských společností i pro nás beze zájmu Konec minulého atoletí vyznačoval se ne obyčejným rozkvětem železářského průmyslu. Spo třeba železa jedné osoby v Německu sto upl z 99.1 kg r. 1900 na 154.9 kg r. 1899 a se vzr stem potřeby zvýšily se i ceny. Rakouský že lezářský průmysl těžil z výbod této kon junktury dost opatrně, nedávaje se unášeti výhod nou situací k přímé horečce jako průmysl německý
Rakousy Německo kg
17 article
Jeho největším úsilím bylo, opanovati dom ác trhy při výhodných cenách, což se mu také poda řilo, poněvadž byla zahraničná soutěž interessován větším dílem na jiných odbytištích. Po určitý čas s mu dokonce podařilo vniknouti i na trhy německé Ohrožení průmyslu tohoto nenastalo z ciziny nýbrž vříši samé: koníliktem mez rakouskými a uherskými žele zár nami. Zvláště hernadská železářská společnost vedla nezřízenou soutěž, prodávajíc i pod cenami výrobními a zatížíc se při akciovém kapitálu 12 mill. K dluhy 17 mill. K. Důvod těchto ztrát tkvěl zvláště v tom, že kompašské doly pohltily nečekané sumy a jich výnosnost nadějí nesplnila. O vyrovnání tohote konfliktu usilovala zdánlivé rýmavská společ- nost. směrodatný faktor uherského kartelu, snažíc se skoupiti veškeré ostatní hutě uherské. Tak získala akcie železářské společnosti »Union«, velké hutě hr Andrássyho a převzala továrny hernadské společ nosti (za placení aktiv a vyplacení 15 zl. za akcii) Tímto způsobem ovládla společnost tato as 45 pro. veškeré uherské výroby surového železa. Jak známo, vedlo toto sesílení rýmavské společnosti k zrušení rakousko-uherského a po tom i uberského kartelu Boj soutěžní vzplanul jen tím ostřeji. Ceny klesaly dále (u válcového železa o průměr 21/2 zl.). Stavem tímto trpěly zvláště závody menšl. K tomu ještě při- stoupila politická situace rakouská, která způsobil obmezení železničních staveb a dodávek. V létě 1900 počaly klesati i ceny stareho železa a odpadků A ježto současně nešlo pouze o vnitrorakousk zhoršení ale o stagnaci celého trhu světového, ochab i trh. V letošním roce pak jest — dle zprávy — málo naděje na zlepšení.
Andrássy
18 article
Uherský tovární průmysl. Uherské mini sterstvo obchodu vydalo obšírnou a obsažnou publi kaci o továrním průmyšlu uberském v r 1898. Jsou jí šetřeny poměry — výrobní, odbytové i pracovní — 2364 tovaren s 3433 parními kotly Jich hybná síla rovná se 262.070 koňským silám Bylo jimi spotřebeno. 2.3 mill. m' dříví k. palivu 32.7 mill, m kamenného a hnědého uhlí, z nicht bylo 27.7 mill. domácího původu. Tovární výroba průmyslných produktů měla cenu 1366.9 miíl. K Čísla tato jsou u srovnání se spolřebou ještě dosti malá, tak hradi textilní průmysl 14.4%, strolní 46.4700. papírnický 43.98% veškeré spotřeby, ale svědčí, že činí se vše, aby Uhersko vytvořilo sí průmysl, který b byl s to, aby tomuto úkolu časem dostál. Se straný státu skytají se všemožné podpory. Od r. 1868 —9 věnováno 243 mill. K na podporování průmystu odborného školství. V téže periodě věnovala tato řišská polovina na tytéž účely 104.5 mill. K
Uhersko mill
19 article
Úpadok kassolské společnosti. Pád kas- selské společnosti, na jehož odvrácení se dály se strany společnosti přímo horečné pokusy jest jen nutným a neodvratným důsledkem pádu Lip- ské banky. Jejím úpadkem snad laké navždy ukon- čena kapitola zakladatelské činnosti která nesolidností a přímým švindlem z- stiňovala vše, co toho druhu předcházelo. Konkursem tímto zaniká podnik, který si svými sliby, oslepují- cími dividendami a neobyčejnými úspěchy bursov ními dovedl získati nejširší kruhy. V roce 1889 akcio vým kapitálem 350.000 m. založený závod činil ve- skrze dobrý dojem. Obmezoval se z počátku na su šení mláta za účelem výroby uměléh hnojiva. Zda se však, že již v prvých počátcíci byl pravý stav podniku zatajován. Již v době, kdy placena 7—10% dividenda, byly zevnější úspěchy patrné jen proto dosahovány, poněvadž dodávali ze- mědělci, kteří v správní radě zasedali, mláto za ceny pod skutečnou hodnotou. Tímto způsobem a prachou agitací zdařilo se kruh akcionářů každoročně rozši- řovati. První emisse byly ještě mírny. R. 1895 vy- dáno nových akcií za 150.000 m., 1892 za týž obnos r. 1894 za 550.000 m. Roku 1895 vydáno nových akcií za 500.000 m. v kursu 1251/2. Toto neustál zvyšování kapitálu vykládáno vzrůstem obchodní spo- lečnosti, zdá se však, že již tehdy bylo lz podnik udržovati a dividendy vyplá- ceti pouze pomocí nového kapitálu.
20 article
Správa dovedla tak obratně zastříti pravý stav,že ještě r. 1895 stouply akcie na 370%! Tím ale dány byly teprve počátky netušeného stoupání kursu. Spo- lečnost opustila původní své poslání (sušení mláta a věnovala se využití Bergmannova pa- tentu na destillaci dřeva. Na něm budovala další svoji působnost. Založila řadu podružných závodů. které kupovaly od mateřského podniku i patent drahé stroje. Na základě tohoto postupu platila spo lečnost 50% a kurs akcií dostoupil výše 900. Tohoto stoupuutí kursu ovšem společnost využila; vydala r. 1896 nových akcií za 11/2 míll. m., koncem 189 za 3 míll., 1898 za 6 mill. R. 1898 přineslobrat.
Bergmannův spo
21 article
Soutěž dokazovala bezcennost Bergmannova patentu a labilnost celé společnosti. Nedůvěra vzrostla, když berlínská bursa r. 1898 nepřipustila nové akcie (6 mill.), ale byla přece jen stále zaplašována usta- vičným vzrůstem dividend. Tato zdánlivá výnosnost udržovala ředitelstvo a ona byla jediným důvodem překvapujícího fakta, že poslední valná hrumada dala svolení k emissi nových akcií za 8.4 mill, m. přes doznání ředitelstva, že Bergman- nův patent jest bezcenným a že nutno ho na- hraditi stroji novými. Odkud ale čerpala spo- lečnost nové a nové přijmy, jaké byly dů vody, že přes veškeru technickou nedokonalost divi- denda se udržovala na stejné výši? Vysvětlen přinesl teprve úpadek »Lipské banky«. I její vnitřní stav nutí k vážným úvahám. Jejímu řediteli podařilo se po léta tajiti po- měr banky k společnosti a nenalezl se ani jediný úřadník, který by byl na věc upozornil. Praví se, že machinace ředitele banky Exnera spočívala v tom, že dnem 31. prosince každého roku byly zá- vazky společnosti vyrovnány a 1. lednem pak zase obnoveny. Vedlejší příjmy, jichž se dostávalo Exnerovi od generálního ředitele společnosti Schmidta učinily ho patrně bezmocným otrokem jeho. Vlast. ního stavu »Lipské banky« do dnes udati nelze. Jej“ pohledávky proti společnosti činí 8 mil, marek. Akciový kapitál společnost činil r. 1901 20.400.000 m. Tato čísla mluví nej lépe. Společností založeny závody (akc. spol.):
Bergmannův Bergman Exner Schmidt Lipský banka mill
22 article
Akc, kapitál Destilační závod petrohradský . 6 mil. r. Boseuská spol. na užití dřeva . . 3 » K. Hlavská , , „ , .. 42 » K. Helsingsforská spol. na užití dřeva 1.85 » fin.m Société chimique du Bois de Nantes 2 6 » fr. Cie. des extraites tanniques v Paříži 5 » f. Soc. italiana per le Industrie chi- 1.5 » J. miche, Geuna Sviníbrodské spoj. továrny chemické 1.5 » m. Slezská spol. chem, průmyslu . . 16 » m. 3.3 » m. Hamburské spoj. chem. továrny .. Memelská spol. dřev. prům. . .. 0.65 » m. Haličská spol. dest. dřeva . . .. 37 » K. Anglicko-ruská dest. a chem, továrna v Londýně . . . . . . . 1 » l. st
K Hlavská K Helsingsforská Geun Bois Nantes Paříž Londýn Société chimique m . slezský společenský
23 article
Soc. ou. de Produits chimiques v Brus- selu . . . . . . . . . . . 6 » f. Celkem tedy representujl společnost tyto 67 mil. m. kapitálu. Je to smutná historie která se zde odehrává. Podružné závody upadaj nyní v konkurs a celá millionová sláva, kterou s honosily výroční zprávy, vyvanula v nivec. Nové úpadky, sebevraždy, chudoba, nouze a vězení jsou dohrou její — dohrou pinou tragiky a šplny. Něme cko koncem století pyšně přehliželo síly své a opá- jelo se svými úspěchy. Nové století přinesl smutná překvapení a smutné výklady. Na svou silu bylo pyšno Německo, na svou fysickou kapitálovou převahu, ale nedostatek mrav. ního základu a mravní převahy vymsti se tragickým korrektivem pyšných slov. Prvý ro nového století počíná úpadky bank, které tkvějí v celé povaze moderního němectví. vi- tězilo brutalitou, drsností a bezohled- ností a nedovedlo ani vítězství svých využíva mravně. A odtud ty německé hospodařské tragédie dneška . .. Výroční valná a všeobecná hromada Hospodářsko-politického spolku okresu běl- ského konati se bude dne 7. července o 1 hodině odpol. v místnostech »U českého Iva« v Katusicích. »O drobné práci národní« pojedná pan Ad. Vincik, tech. adjunkt cukrovaru v Čejticích. Obchodní škola gremia v Přerově. Zápi žáků koná se od 14. do 20. července od 9 do 12 hod. dop. v ředitelně školy na Horním náměstí č. 1 a to do přípravky I. a II. ročníku. Nadaní žáci maj příležitost zaopatřiti si právo na jednoroční službu vojenskou. Absolventům zaopatřena budou místa jich schopnostem přiměřená. Do divčího kursu přijí mají se žákyně od 10. do 17. září 1901. Bližsí zpráví podá ředitelství školy.
Produits Iva Ada Německo Katusice Přerov Horní náměstí Vincik
24 article
Zaměstnavatelé žádají stanovení mini mální mzdy. Pěkným věru příkladem předcházej ostatním zaměstnavatelům podnikatelé stavebních živ ností drážďanských. Petice jich k vládě jest snad prvým německým příkladem, kdy podnikatelé žádají stanovení minimální mzdy. Petice adressovana jest saskému ministerstvu financí a žádá v souhlasu s příslušnými dělnickými organisacemi, aby při provádění státních staveb byly stano- veny minimální mzdy dělnictva na nich zaměstnaného. Spolek stavebních podnikatel navrhuje, aby do nejbližších stavebních podmínek smluv zadacích byla na zkoušku pojata i klausule mzdová, již by byl podnikatel zavázán, platiti určitou mzdu. Za provedením návrhu tohoto by se doporučovalo, aby prozatím stanoveny byly mzdy zedníků, stavebních truhlářů jiných řemeslníků, jež by byl podnikatel po- vinen alespoň platiti. Stanovení výše mi ni- mální mzdy bylo by lze uložiti živnosten- skému soudu, kdyby vláda snad neminila přijati bezpodmínečně mzdové návrhy spolku podnikatelů soud mohl by tak učiniti po dohodě s dělní ky a zaměstnavateli.« Představenstvo spolku doufa, že bude touto klausulí znemožněna nekalá soutěž v dobách nepříznivějších, jak to také zkuše- nosti jiných zemí dokazují, a věří, že tímto způsobem zmenšeny budou i mzdové spory mezi oběma stra
spolek stavební podnikatel spolek doufa
25 article
Vystěhovalství do severolamerické Unie v roku 1900 nabylo ještě větších rozměrů, než v letech předcházejicích. Dle zprávy našeho nov- vorského konsulátu přistěhovalo se loni do Spojených států 472.126 osob (361.318 roku 1899). Příčiny tohot vzrůstu zří zpráva uvedená v lákání agentů paropla- vebních společností, kteří hlavně na evropském jihu celé osady pohnuly k vystéhování. Polovina přistého valců jest nádenníky a zemědělskými pracovníky. Ne- patrné prostředky, které si přistěhovalci sebou při- nášejí, jsou brzy spotřebeny a nešťastníci, kterýms nezdaří nalézti si brzy práci, propadají nevylicitelné nouzi a bídě. Celkem přistěhovalo se z Evropy: r. 1900 r. 1899
spojený stát 472.126 Evropa
26 article
Rakousko-Uherska . . . . . . 108.701 84.837 Belgie . . . . . . . . . . 1.534 1.166 Dánska . .. . . . . . . . 3.213 2. 895 1.76 Francie . . . . . . . . . . 2. 971 Německa . . . . . . . . . 20. 768 1798 5.664 2.802 nami. Řecka . . . . . . . . . . 111.088 Ilalie . . . . . . . . . . 1.890 1.219 Holandska . . . . . . . . . 11.059 Norska . . . . . . . . . . 4.897 2.57 Portugalska. . . . . . . . 9.953 2 580 Rumunska . . . . . . . . . 92.486 76.114 Srbska, Bulharska a Černé Hor 468 477 Španělska . . . . . . . . .
Ilalie RakouskoUhersko Belgie Dánsko Francie Německo Řecko Holandsko Norsko Portugalsko Bulharsko Španělsko
27 article
20.785 15.03 Švědska . . . . . . . . . . Švýcarska . . . . . . . . . 1 710 1.007 Turečka . . . . . . . . . . 402 130 . . . . . . . 49.532 45.84 z ostatních zemí . . . Jsme tedy po Italii největším dodava- telem Ameriky. Těžko říci, může-li býti vy svědčení smutnějšího. Zemědělské učebnice. Nakladatelstvím Ja roslava Buriana v Písku vydáno bylo právě druhé vydání oblíbené učebnice »Nauka o ko- vání kopyt a paznehtů«, sepsané La d. B u ketem, řed. hospodářské školy v Písku, a Ed Koudelkou, c. k. zvěrolékařem. Druhou učebniei zemědělskou, límže nakladatelstvím vydanou, jest velice přehledná a účelná »Chemie pro žák rolnických a zimních hospodářskýc škol«, již sepsal J. Matzner, prof. vyšší reálk v Č. Budějovicích. Cena? Dodávka pro dráhu. C. k. ředitelství státních dráh v Plzni zadá na dobu od 1. ledna do 31. pro- since 1902 ofertní cestou dodávku koksu o ková ského uhlí. Písemné oferty, k nimž použíti nutno úřadních formulářů, podány buďtež do 12. hodiny polední dne 1. srpna 1901. Bližší podmínky lze za- sláním porta obdržeti. Sklizeň r. 1900. Přinesli jsme již v čís. 7i výsledek obilních žní roku minulého. Čísla pro visoruf, jak jsme je tenkráte uvedli, nedoznala téměř žádné změny konečnou statistikou sklizně r. 1900 vydanou právě ministerstvem orby. Obdělán bylo v této polovině r. 1900 celkem 10,636.872 ha- půdy a z toho obilím 6,235 329 ha (58.69%). — V zemích českých oseto bylo obilím celkem
Burian Koudelka J Matzner profesor Švýcarsko tel Amerika Písek Č . Budějovice Plzeň Švědsko Tureček
30 article
2,469.380 ha půdy. Co do jednotlivých zemí a druhe
ha
32 article
Čechy Morava Slezsko ha ha ha 233.651 98 150 14.868 pšenicí . . . žitem . . . . 404 144 208.742 46.996 ječmenem . . 441.225 217.461 29.574 ovsem . . . 515.253 190.862 59.096 kukuřicí . . . 9.358. celkem . . 1,594.273 724.573 150.53 Dle toho zaujímalo prvé místo v Čechách pěstěn ovsa, na Moravě ječmene, ve Slezsku ovsa. — Sklizeno bylo
Čecho Morava Slezsko Čechy Morava
33 article
pšenice . . 3,047.493 1,225.946 žita . . . 3,475.920 1,846.057 2,858.769 ječmene . . 5,711.909 5.766.682 2,183.770 ovsa . . . 122.131 kukuřice celkem . 18, 02.009 8,236.673 1,517.558 Čísla výnosnosti, jak jsme je uvedli v cito vané zprávě, jsou celkem nezměněna. — O sevn plocha pšeniční v Čechách se neroz- šířila a jest proti desetiletému průměru o 29% menší. výnos byl o 16% na 1 ha menší než r. 1899a o 5.6% než desetíletý průměr, celkový výsledek jest o 15.8% menší oproti r. 1899 a o 3.99% oproti de setiletému orůměru. Žita pěstěno na ploše o 21 0
Čechy 8,236 ha
34 article
menší než r. 1899 a o 24.2% menší ve srovnání s průměrem desetiletí. Výnos zmenšil se na 1 ha oproti roku 1899 o 32 4%, oproti desetiletému prů- měru o 24.8%. Celkem vytěženo v Čechách o 46. 700 méně, než r. 1899 a o 43.1% než dle desetiletého průměru. Ječmen pěstován na ploše větší o 9.7% oroti r. 1899 a o 17.5% proti desetiletému průměru, vos byl však na 1 ha menší o 14% oproti r. 1889 a o 7.7% než desetiletý průměr. Celkový výnos byl o 5.6% menší oproti r. 1899. Oves pěstěn na ploše větší o 7.0% oproti r. 1899 ao 10.7% než desetiletý průměr. Výnos z 1 ha byl však o 6.7% menší oproti r. 1899 a celkový výnos jeho byl o 0.3% menší oproti r. 1899 a o 18.19% oproti desetiletému průměru. Slámy získáno o 5.2% méně než činí desetiletý průměr a o 24.39% oproti r. 1899. Zemáků pěstěno více o 5.2% (dle plochy). Výnos z 1 ha byl větší o 4.8% oproti r. 1899 a o 6.8 % oproti desetiletému průměru, celkový výtěžek větší o 10.3% oproti r. 1899 a o 16.3% oproti desetiletému průměru. Cukrovky, pěstěné na ploše menší 1.2% oproti r. 1899 a o 6% oproti desetiletému prů- měru; také výnos z 1 ha byl menší (o 18 8 0 resp. o 2.39%), což dlužno připsati neobyčejnému suchu srpna a září, za to byla řepa cukerna- tější a vyznačovala se vysokou polarisací.
Ječmen Sláma Zemák Čechy ha
35 article
Senoseče byly celkem uspokojivy. Na Moravě byly poměry celkem podobny. Co do podrobnosti odkazujeme čtenáře na zprávu zeměděls ke rady moravské, kterou jsme byli přinesli která v ministerské statislice ve výlahu otištěna. C se týče celé říšské poloviny, zmenšily se osevní plochy obilní jak proti r. 1899, tak i proti desetiletému průměru (prvé čísto, dále uvedené, značí poměr k roku 1899, druhé poměr k desetiletému průměru) a to o 68.534 ha resp. o 145.166 ha. Speciálně u pšenice o 6789 ha resp. o 25.761 ha a žita o 139.548 resp. 194.127 ha; za to zvětšila se osevní plocha ječ- mene o 44.678 ha resp. 84.152 ha a ovsa o 32. 092 ha resp. 8362 ha. Vyjímaje kukuřici jsou výno s 1 ha roku 1900 oproti 1899 podstatně menší a sice u pšenice o 2.3, u žita o 3.6, u ječmene o 2.6 a ovsa o 1.8 q. Nejmenší výnos 1 h vůbec vykazují Morava (u ječmene, žita a pšenice)a východní Halič u ovsa. K nim druží se s méně nepříznivými průměry výnosovými obilin Dolní Ra- kousy. Čechy, západní Halič a Bukovina. Horské země mají vesměs příznivější výsledky. V kone- čných výsledeích peněžní hodnoty pše- nice, žita, ječmene a ovsa za rok 1900 (756.3 mill. K) vyznačen jest i neůspěch loňského roku (rvku 1899 byla hodnota jich o 189.9 mill. K. 1898 o 243.5 mili. K větší; oproti desetiletému průměru jeví se úbytek 80.4 mill. K). V desetiletém období (1891—1900) zaujímá loňský rok místo osmé a jest příznivějším toliko let 1896 a 1695. V Čechách činí úbytek oproti roku 1899 43 4 mill. (resp. 16.8 mill. K) a na Moravě 44.2 resp. 9.9 mill. K. Vyjá- dříme-li výsledek žni v penězích, jeví se výnos
K Vyjá Morava Halič Dolní Ra Čechy Bukovina ha mill
37 article
Morava v 1000 K pšenice . . . 49.817 17.783 2181 žita. . . . . 54.874 25019 4651 37.990 3936 ječmene . . . 86.701 ovsa . . . . 75.953 23 174 6317 Brambory osázeno bylo v Čechách 366 851 ha. na Moravě 153.592 ha, ve Slezsku 39.725 ha. Vytěženo v Čechách 29.532.354 q (80.5 z 1 ha), na Moravě 17,587.441 (114.5 na 1 ha), ve Slezsku 4.146.614 q (104.4 na 1 ha). Cukrovkou osázeno bylo v Čechách 149.997 ha, na Moravě 75.136 ha, ve Slezsku 3559 ha a vytěženo v Čechách 33.916.835 (2261 na 1 ha průměrem), na Moravě 15,202. 633 (202.3 na 1 ha), ve Slezsku 874 604 (na 1 ha 245.7). Nejvýnosnější byly co do řepy v Čechách půdy středočeské kotliny (242.9 q na 1 ha), na Mo- ravě Kroměřížsko. Olomoucko, Přerovsko, Prostě- jovsko (238 q. na 1 ha). Chmelem osázeno bylo 13.010 ha v Čechách a 820 ha na Moravě. Sčesáno bylo 72.000 q u nás a na Moravě 4184. Průmer výtěžku na 1 ha činil u nás 5.5 q. na Moravě 5.1 h Slezsko
Chmel Morava Čechy Slezsko Kroměřížsko Olomoucko Přerovsko ha q . na Morava
38 article
Banky, záložny a spořitelny. Za město červen vykazují: Vklady Výplaty Korun Občanská záložna v Přelouči. 46.769 76 818 Spořítelna města Soběslavi . 93 601 60.364 Občanská záložna ve Slaném . 82 565 209. 102 Obchodni záložna v Praze . 147.270 117.402 Občanská záložna v Jilemnici 41.126 41.401. Narodní záložna v Praze . . 93.307 48.937 Trhy poněžní. Z Vídně, 5. července. (Závěre čné úřadn kursy.) Únorová renta . 99. 05 společná » květ. 99 10 „ , stříb. 99 0 rakouská » zlatá 118 10 » kor. 95 3 uherská , zlatá 118 15 „ kor. 93 15 182.— státní losy 1854 „ » 186 po 500 zl. . . po 100 zl. státní losy 186 losy tisské . . » úvěrního úst. 387.— vídeň. 1. komun. 101.— turecké losy 269.— b. anglo-rakouská 452.— vídeň. b. jednota 864.— r. úst. pro úv. poz. 636.50 rak. úvěrní ústav 643.— uh. úvěrní banka b. pro země rák. 406.— vídeňská unionka 548.— česká b. Union . 263 5 Živnost. banka . 268.— buštěhradská A . —.— „ B . 1050 duchcov. podmok. —.— Ivovskočernovická 520.— Eskontní sazby 3V/4, 4 procenta Nižší záznamy na Berlín a ustavlčně pokračující místní prodeje stlačily kursy. Kreditky, nlpinky a státní dráha značně klesly. Renty se udržují.
Přelouč Soběslav Praha Jilemnice Vídeň Berlín Ivovskočernovická 520
39 article
rak. severozáp. dr. 470.— polabská dráha . 479.50 pražsko ducheov. spol. sli dr. rak uh. 633.—
doktor 633
40 article
82 297
41 article
jižní dráhia . . silniční dr. lit. A. 232.— . , , B. 228.— dunaj. paroplaveb. 800.— rukouský Llovd pražská želez, sp. 1690.— česká montan, sp. 1106.— alpská montan, sp. 421.— rým.muráň. spol. 451.— rak, zbrojovka . —.— vídeň stavební sp. 147.— peštská vagonka severočeská ublář. 1580 západočeská uhl. 248. — mostecká uhl. sp. 783 — Schodnica . . . 1300 turecká tabák. rež. 28 — — devisa německá . 117.45 „ londýnská 239 55 , pařížská . 95.0 » curvšská . 95 05 dvacetifrank . . 19.04 marka papirová . 117.4 rubl » . 252 75
marka
43 article
140.50 171.25 2006.— 144.50 390.—
44 article
x. Z Vídně, 5. července. (Telefonogram »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Dnes opět vídeňská bursa podlehla úplně německým, zvláště berlinské, konkretně praveno krisi, je- jižto prvním příznakem se pokládá kromě zahá- jení konkursu kasselské společnosti pro výrobu dřevěného lihu také velké množství úpadků na německém trhu. Vídeňská bursa, na kterou pů- sobilo kromě toho nepříznivé usnesení ně- meckého syndikátu pro výrobu koksu, výrobu tohoto znova omeziti, nalézala se v plné reakci. Tím také celý zdejší trh trpěl velice těžce. Hned z počátku bylo tu smýšlení prachabé. Později se tato mdloba ještě stupňovala. Záhy klesly kreditky, alpinky, jakož i akcie státní dráhy velice podstatně. Současně pak také hod- noty železářské. Tolikéž dráha polabská a se- verozápadní. Spekulace pokládala ještě štěstím, že nabídky nebyly tisnivé, a že baisse neza- chvátila také akcie malých místních ústavů ban- kovních. Na konec ujalo se malé zlepšení, když došly zprávy, že také v Berlině se uklid- nilo. Reprise ovšem nebyla v žádném poměru k původním ztrátám. Vyňaty byly také dne papíry ukládací. Společné renty docflily opětné malého zisku. Devise a valuty nedoznaly žádné změny. Na eskomptním trhu peníze po- někud snáze. 34 až 33/8 . x. Z Vídně, 5. července. (Telf. » N. L..e) (Večerní bursa.) Kreditky 635.50 (po —.—). uherské kreditky 643.—, anglobanka 270.— bankovní jednota 454.—, unionka 550 50, Slezsko
Vídeň Berlín Slezsko
47 article
163.778 379.198 350.000 623.580