2
masthead
V Praze, v sobotu dne 6. července 1901.
Praha
4
article
Na ranní a edpal. listy
O přilohami („Nančný Obsor“ ve
středa a „Literární Hiidka
v patek) předplásí se
Vraze v aduinistra
2 K -
na malsi
sk —
na čtrrt lela . . . . .
s drají donáškeu
Ba mlsíe
7K50h
na čtrt lel
ve nilsikéchr
2 K 80h
na mhie . . . . . .
Poštoní
a měsle
natrrř jea . . .
drojí zásllie
ei
na ne ěak
ns čtvrt let
Nančný Obsor
5
article
Bnašní čísle pro Prahu le a 10 stranácl.
Bnašní čísle pro Prahu le a 10 stranácl.
Propuká hospodářská krise
v Německu?
Minulého roku vláda německá dvakráte
v úřadních listech dala uveřejniti výstrahu
velmi důraznou, aby upozornila kruby pod-
nikatelské, zvláště pak finanční a průmyslové
že pokládá za nutné, aby nastal jakýsi od
dech v příliš prudkém hospodářském vývoji
by úspěchy skvělé, jichž se domohlo Něme-
cko v třicetiletí od války s Francií, nebyly
ohroženy. V době, kdy ony střízlivé výstrahy
vládní se objevily, nebylo sice pro širší ve-
řejnost po ruce s dostatek důvodů k obavám,
ale tolik se přece jenom znamenalo, že
nároky činěné na říšský bank německý jsou
mimořádné, že německé trhy peněžní jsou
přesyceny zejmena hodnotami průmyslovými,
nad to pak že přibývá podniků nedostatečně
finančně podepřených, podniků, při nichž se
spekulovalo jednak na obrovské dividendy.
jež platily příbuzně podniky za poslední léta
a z nichž se soudilo na možnost další sou
těže, hojného odbytu a tučného výnosu.
Zvláště v Německu samém byli opojeni
vítěznou konkurrencí, již vedl průmysl ně-
mecký s výrobky anglickými a proto účin-
kovaly vládní výstrahy ve mnohém ohledu
jako překvapení; ba veřejně mínění bylo
na mnoze nakloněno k domněnce, že tu jde
o upřílišněnou opatrnost a střízlivost vlády
a že hospodářský stav Německa jest přímo
vzorným. Jak již bývá, chvalozpěvy na
hospodářský rozkvět zněly i po těchto vy-
strahách německé vlády, zvláště u nás v Ra-
kousko-Uhersku, jakoby se bylo nic neudálo
a jakoby konjunktura zakladatelská a pod-
nikatelská ani nemohla býti výhodnější.
Praha
Německo
Francie
Ra
kouskoUhersko
6
article
Ve skutečnosti bylo však velmi mnoho
vážných příčin, jež vedly úřadní kruhy ně-
mecké k nezvyklému jinak zakročení, byt
i v říšském sněmu při požadavcích finan
čního ministra opětně a opětně se prohlašo-
valo, že státní stroj německý a celá řada
veřejných institucí předpokládá další, ovšem
souměrný a pravidelný vzrůst státních přijmů
jakožto výsledek takovéhotéž vzrůstu bospo-
dářského blahobytu, což uváděno zejmena
v přičině očekávaněho stoupání výnosů stát-
ních železnic a při předpokládané úhradě
na zamýšlené a na více let rozvržené roz-
množení válečného loďstva německéhove
To se ještě hlásalo v době, kdy známou
krisí uhelnou, způsobenou zvláště hrabivostí
držitelů černého diamantu, vyhnány ceny
ublí do netušené výše, čimž zasaženo bylo
především železářství, kteréž jinak samo
stejně bezohledně si počínalo vůči spotřebě,
a oba tyto činitelé zasáhly pak přímo (uhli)
a nepřímo (železo) veškeru téměř ostatní
výrobu průmyslovou.
Mimo to dosáhla neočekávaných roz-
měrů co do svého trvání válka v jižn
Africe, a nastaly bouře čínské, což obé pů-
sobilo nejen na situaci na peněžních trzích
ale bezprostředně účinkovalo i na odbyt vy
robků jak na trzích jihoafrických, tak ze-
jmena na trzích čínských.
Kromě toho přibylo nových překážel
odbytu obchodní politikou Spojených států
severoamerických a nezbytností úhrady vá-
lečných nákladů, jež obrovsky vzrostly
Anglii ve válce v jižní Africe, a konečné
Afrika
Anglie
jižní Afrika
7
article
nezůstaly bez vlivu na trhy peněžní rovněž
značné vylohy výpravy »spojených« vojskde
Činy.
lo vallatsl
Co se týče Německa samého, nelze pod
ceňovati účinky prudkého zápasu mezi agrár-
níky a ostatními stranami, kteréž v tomto
okamžiku jsou sesíleny nad to nejistotou eo
do nastávající obnovy obchodních smluv,
ježto sama končící lhůta obchodních smluv
posavadních jest velikou nesnází pro průmy
slové podniky, pokud se jedná o zakázky
rozvržené na delší dobu několika let. vvoe
Okolností to zajisté s dostatek, jimiž se
dodatečně velmi jasně osvětlují obě výstrahy
vlády německé, při čemž není vyloučenio, že
jsou ještě jiné neméně vážné, ba snad ještě
důležitější důvody, jimiž vláda německů se
řídila při svých výstrahách a jeji ch ž se-
znání zůstaveno další buldrodn
cnosti!
Prozatím jisto jest tolik, že loni a letns
vypuklo v Německu něco, co podobá sel na
vlas počátkům hospodařské krise, b niž ovšem
nelze nyní již vysloviti, jak daleko zasáhne
Ovšem, nehledí-li se k četným, menším úpad
kům, jež jsou nezbytným zjevem v souvěkém
složitém a tuhém zápasu existenčním, nutno
připomenouti, že v různých končinách Něme
cka vyskytly se v době, již máme na mysl
některé nápadné úpadky, jako pozemkových
bank, bánky drážďanské, nejnověji pak banky
lipské a kasselské průmyslové akciové spo
lečnosti, kteréžto úpadky týkají se podniků
millionových a zahrnují v sobě celé skupiny
hospodářské a dotýkají se zájmů fisíců
a tisíců nejen prostých akcionářů, ale i jiných
závislých na nich hospodářských podniků,
obchodů a pod. Zejmena oba poslední úpadky
týkají se souborů hmotnýclí zájmů, jež do
sahují sta millionů marek a které tudíž. zna-
menají již velmi povážlivý průlom do hospo
dářského ústrojí německélio. ilalav
Německo
8
article
Úpadky tyto také již nejen v Německu
samém, ale i mimo hranice jeho zarážejí Při
pomíná se, že v Německu mimo průmýs
lučební letos téměř ani jediný obor průmy
slový neprospívá tak, jako v letech předcho
zích, uvádí se, že dividendy veškerých sko
rem podniků klesly a dale poklesnou a že
na př. iu takových podniků, jako jest elektri
cka společnost berlínská, jejíž úhrnná pro
dukce následkem rozvoje dráh elektrických
letos značně stoupla, co do výnosu poklesne
a bude výpláceti dividendu o třetinu menší.
než byla loňská. Jak teprve bude s pod
niky, jejichž výroba a odbyt za stížených po-
měrů vázly? Vždyť na př. připomenutá spo-
lečnost kasselská platila 50 až 100 procent
dividendy a ještě před pěti lety vyšvihly se
její akcie o plných 800 procent!
Soudí se, že četné společnosti akciové
a průmyslové podniky v Německu, aby se
udržely, vůbec nijakých dividend letos platiti
nebudou a připomíná se, že již pouhé
poklesnutí pravidelných divi-
dend nemůže zůstati bez hlubo-
kých účinků na všecek hospodář-
ský byt obyvatelstva. A do tohoto
nepříznivého stavu zapadne v nejbližší době
otázka obnovy obchodních smluví
Nedosti toho! Na všech stranách, nejen
v Německu, hledí se s obavami vý-
sledku letošních žní vstříc, vždyt
neobyčejná sucha všude velmi nepřiznivě za-
sáhla zejmena jarní osev a nelze se tudíž
rr kal
nadíti, že by hojná úroda zmírnila neblah
účinky nepříznivých poměrů, v nichž vznikly
úpadký posavadní a Očekávati lze ještě dalši
Německo
9
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze osmá.
V Praze, 5. července.
Dnes na denní pořádek dostala se zpráv
komise rozpočtové s návrhy na upravení platu
učitelských.
Řekněme si to upřímně: se zvláštním
sympatiemi věc tato provázena není, jakko
člověk spravedlivý neupře, že učitel práv
má žádati, aby aspoň přibližně postaven by
tak, jako subalterní úřadník, aby ti, jima
svěřena výchova mládeže a již podstatny
vliv mají na vývoj příštích generací, nebyl
na tom hůře, než oni, jimž svěřena manipu.
lace v tom či onom oboru veřejné práce
Mají právo na to svým význámem ve společ-
nosti, mají právo na to svými předběžným
studiemi a mají právo na to z důvodů eko
nomické nezbytnosti, neboť s dosavadními
požitky — aspoň učitelové v nižších třídách
—vyjíti němohou a je to požadavek ne pouze
práva, nýbrž prosté humanity, aby se na pro-
spěch učitelstva stalo aspoň to, na čem se
školská komise převážnou většinou hlasu
usnesla.
Na druhé straně sluší ale uvážit,že
země, jež náklad na školství národní opa-
třovati muší, nalezá se v takovém finan-
čním stavu, že z prostředků dosavadních
učitelům zvýšiti platy absolutně nemůže, že
ale také naprosto vyloučeno jakékoli další
zvyšování přirážek a dávek zemských. Jak
ale proplouti mezi úskalím zvýšených neb
nových daní a mezi oprávněnou nespokoje-
ností stavu, jenž oprávněn žádati, aby ve
slušné míře bylo vyhověno jeho požadav
kům?
Praha
národní op
10
article
Jak rozřešiti otázku tuto, kde vzít peněz
a kdy platnosti nabýti má zákon, na němž
sněm po případě se usnese, o to zvláště šlo
a tomu věnována byla debata dnes provedena.
Zpravodajem školské komise byl posl.
Schwarz. Týž zmínil se především o prů-
běhu, který mělo jednání o zvýšení platův
učitelských, uvedl, co ve věci té podnikl
zemský výbor a také již sněm a na čem
v podstaté usnesl se školský a v souhlase
s ním též rozpočtový výbor.
Předloha zemského výboru zrušuje
především místa poddžitelská, zavádí osobní
soustavu netoliko u učitelů na školách obec
ných a měsťanských, nýbrž i u učitelů na
boženství a učitelek industriálních, vyslo
vuje zásadu, že učitelky ve všem na roven
mají býti postaveny s učiteli a upravuje
pensijní požitky osob učitelských a vdov
sirotků po nich zůstalých.
Komise přijala toto ustanovení osnovy-
posunula toliko hranici, od které se má do-
stati učitelům a učitelkám aktivního pří-
davku.
Zemský výbor navrhuje, aby se to dělo
v místech nejméně s 10.000 obyvateli, ko-
mise ale již s 8000 obyvateli. Při výměře
platů učitelských na školách měšťanských
uchýlila se komise rovněž od předlohy zem-
ského výboru. Většina výboru totiž upustila
od druhé třídy učitelské na těchto školách
i ustanovila pro všechny osoby učitelské
jednotné služné obnosem 2000 K. Menšina
ohlásila ve věci této návrh zvlaštní. Mimo
Schwarz
11
article
to nalezá se usnesení školské komise v roz
poru s předlohou zemského výboru. Také
co do doby, kdy počíti má u osob učítel
ských nárok na první kvinkvenální přídavek
Komise položila ji na den, kdy obdrží učite
vysvědčení způsobilosti, kdežto zemský výbor
navrhl, aby se dělo tak teprve od definitiv-
ního ustanovení. Také v tomto směru podán
návrh minoritní. Mezi menšinou a většinou
v komisi vznikla konečně takě neshoda
o tom, kdo nésti má náklad na uhrazení
aktivního přídavku, jehož se má dostati
něitelům na školach obecných a měšťanských
v občích přes 8000 obyvatelů.
Předloha zemského výboru přikazuje
úhradu tu okresním školským fondům, vět-
šina komise s tím souhlasila, ale menšina
trvala na tom, aby povinnost ta uvalena byla
na školské obce.
V ostatních odstavcích docíleno byl
v komísi plněho souhlasu a nebyla předloha
v ničem změněna
Zpravodaj komise rozpočtové posl. dr
Fořt připojil se k návrhům referenta výbor
školského. e
V debatě generální promluvíl jen posl
Gebler. e
Poslanci Anýž, Pacher, Legler
a hr. Zedtwitz učinili jmeném svých stran
prohlášení, že v zájmu rychlého vyřízení věci
vzdávají se v generální debatě slova. Že
sněm po nějakých řečech nejoužil, byl
patrno z uspokojení, s jakým prohlášení ta
byla přijata.
V debatě podrobné, jež na to následo
vala, sehváleny bez debaty paragrafy 1 —19
Teprve o § 20., a sice o jeho odstavci dru-
hém, rozpředla se debata.
Komise navrhla totiž, aby učitelům na
školách měšťanských, zatímním či definitiv
ním, vyměřeno bylo služné obnosem 2000k
kdežto minoritě zdálo se býti pro prvních
pět let služné 1800 K dostatečným.
Fořt
Anýž
Pacher
Legler
Zedtwitz
školský komise
okresní školský fond
12
article
Minoritní votum ve směru předem na-
značeném hajil posl. hr. Zedtwitz. Prot
stanovisku tomu, jakož i proti návrhu zem
ského výboru, polemisoval posl. Legler
jenž učinil návrh eventuální pro případ, že
by byl přijat návrh menšiny. Zpravodaj vy-
boru školního rozhodně zastával se návrhu
komise.
Při hlasování návrhy minority zamítnuty
a přijaty návrhy komise bez meritorní změny
Proti návrhu komise hlasovali jenom velko-
statkáři aasi osm selských poslanců
českých. Několik českých poslanců a asi dva
Němci odešli. Také agrárníci před hlasová-
ním se vzdálili. Když ukázalo se, že návrhy
komise byly přijaty, jala se galerie a plaudo-
vati. Nejvyšší maršálek velmi podrážděně ji
okřikl. Dovolujeme si při této příležitost
zdvořile panu nejv. maršálkovi připomenouti,
že ne pouze v loži, pro niž on vstupenky
sám rozdává, sedí slušní lidé, nýbrž i na
galerii protější, a že stačilo by pro ponejprv
mírnější napomenutí.
Odehylný návrh minoritní při § 26.
aby totiž osobám učitelským, definilivně usta-
noveným, nebyly počítány kvinkvenálky ode
dne, kdy nabyly vysvědčení způsobilosti uči
telské, nýbrž ode dne, kdy byly deſinitivně
ustanoveny, hájil opětně hr. Zedtwitz
zprávu komise opět posl. Legler a refe
rent Schwarz. Také v tomto směru mar-
ným se ukázalo úsilí menšiny. Konečně došlo
na § 30., kde pavrhuje komise, aby aktivitní
V drobnés prodejít
raaní čísla o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . . za 2h
Va dlialkách na vaukově:
ranní šfslo. . . . . .
odpolodní . . . . . . . . 5h
Inserá ty
platí se hotevě sapřeě.
Třečplacení a inresty přijímá sdmínl-
strace v Murianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redake
Giskárus a expedice „Národnich Listě“.
Eukopisy se nsvraesjí
Zedtwitz
Prot
Němec
Schwarz
Virginie
Murianský ulice
Inserý
13
article
přídavky hradil okres školní, kdež mino-
rita komise žádá, aby výdej ten hradila
obec školská.
O této věci rozpředla se dosti živá
debata.
O paragrafu tom velmi živá rozpředla
se debata, v níž zúčastnila se celá řada řeč-
níků. Na konec byl však také v tomto pří-
padě návrh minoritní zamítnut a přijato
znění, jež navrhla komise.
Však na konec rozřešíti bylo oříšek nej-
tvrdší. Dle návrhu výboru měla býti řada
paragrafů uvedena v platnost hned, para-
grafů, jež by rozpočet zemský zatížily dříve,
než by byla vyhledána úhrada, teprve prvním
lednem 1903.
Menšina ze strachu, kde vzít peněza
potom ne zrovna z velké přízně ku před-
loze samé, učinila návrh, že dříve nemá zá-
kon vstoupiti v platnost, dokud nebude po-
staráno o úhradu jinou, než která opatřila
by se zvýšením zemských přirážek, eventuálně
zemskou půjčkou. Jakkoli uznati sluší, že by
odvážným byl pokus takto sháněti peníze
že by pro tento způsob finanční operace
stěží nalezla se většína, sněm nicméně na
návrh ten nepřistoupil, nýbrž, aby osvědčil
ochotu, pomoci učitelstvu opravdu, zamítl
jej 114 hlasy proti 77.
Poslanec Adámek překvapil sněm ná-
vrhem, aby předloha vůbec byla odstavena
a přijat návrh, by všem učitelům byla po-
volena přirážka 154 k služnému.
Návrh ten, jakož vůbec všecky odchylné
od zprávy školského výboru, byl ale za-
mítnut.
Navržené resoluce byly vesměs přijaty
a tím předloha vyřízena.
Co bylo na sněmu tohoto království, týž
dluh učitelstvu včera poctivě splatil. Nyní
bude na vládě, aby další akci na opatření
potřebných peněz nemařila, nýbrž výdatne
ji poskytla podpory.
Adámek
školský výbor
14
article
Ve včerejší schůzi přijata též předloha,
týkající se změny volebního řádu zemského
pro království české. Libeň, jako část Praby,
vyloučena tím byla z venkovského volebního
okresu karlinsko-vinohradského a připojena
k pražskému volebnímu okresu josefovskému.
Referentem byl dr. Herold.
Rozumí se samo sebou, že i včera po-
dány různé návrhy a dotazy, mezi nimi piiný
návrh dra. Pacáka na poskytnutí podpor
poškozeným okresu kutnohorského, zejmena
obcím Vinoři a Vinici
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůnn
o 11. hod. 15 min
U vládního stolu: místodržitel hr. Cou-
denhove, dv. rada Schraubek, místodržitelský
rada Vojáček a okresní hejíman dr. Neumann
Galerie obsazeny velice četně.
Petic podáno 127.
Došlých spisů bylo 19.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje vý.
sledek voleb do komise pro návrh posl. hr. B u-
guove, vykonaných kuriemi sněmu. Zvolení byli:
z kurie velkých stalků posl. hr. Nostitz, svob. pán
Parish a Fabian; z kurie měst a míst průmy-
slových posl. dr. Eppinger, dr. Funke a dr.
Podlipný: z kurie obcí venkovských posl. dr.
Herold, Heřman Janda a dr. Pacák.
Komisím byly bez prvního čtení přikázány
návrhy: posl. dra. Pippicha stran české spoři-
telny, posl. Šťastného stran vybírání školného,
posl. Kovařika na poskytnutí státní a zemské
podpory obcím okresu planického, postiženým krupo-
bitím a posl. Hyrše na změnu zákona o zamezení
plicní nákazy u hovězího dobytka.
Posl. Prade omluvil se pro dnešní a zejtřejší
schůzi léčením v lázních.
Praby
doktor
Herold
Pacák
Vinik
Vojáček
Neumann
Nostitz
Parish
Fabián
Eppinger
Funke
Podlipná
Heřman Janda
Kovařik
Posl
Libeň
Vinoř
B u
Schraubek
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na úbočí Mont-Blancu.
(Le Mauvaiš Pas.) Podává Karel D rož.
Před hotelem monlanvertským na dlouhe
lavici usadili se horšti vůdcové a čihají na tu-
risty. Jsou to věsměs lidé starší, kteří vyslou-
živše svou kapitulaci obtižných partií, tráví
svoji pensi při Mer de Glace, převádějíce své
svěřence za 3 franky přes ledovec. Přechod ne-
trvá déle než čtvrt hodiny.
Vybledlýma, dalekozrakýma očima, halices
v dým nelibě páchnoucího tabáku, měři mužíe
zvědavě také mne. Ale marně. Zkusím to sám.
bez vůdce. Pozoruji cestu. Od hótelu přes
levou morenu dolů k ledovei vede strmá pě-
šinka. Po ledovci kráčeji tři společnosti v roz-
ličných, pro mne výhodných vzdálenostech. Nade
pravou morenou rozeznávám nepatrnou ste-
zičku k Le Chapeau, odlud neviditelnému. Čím
níže klouzám po stezce, tím větší kameny staví
se mi v cestu. Balvany zaokrouhlené, ohrom-
ným dělovým kulím podobné, zaryty jsou ve
hrubozrném písku anebo v drobně ssuti. Povreh
jest ohlazen anebo podivně poškrabán a zbrázděn
Dole u ledovce nakupily se u val, s nímž sou-
běžné táhne se úzký pruh drobné ssuti. Barvy
jsou rozličné. Na prvý pohled lze poznati, že
nejsou z okoli montanvertského. Ledovecje
sem přinesl na širokých zádech svých. Za jar-
niho tání shroutily se s tlejících skal v různých
časech na rozličných místech.
Glac
Dolo
MontBlanc
16
article
Pohybem ledovce srovnalo se kamení do
valů s okraji souběžných (moreny). Od leva
na pravo lze na nich čísti jednotlivá morenová
pásma, odpovídající místům jich původu v obla-
stech firnových.
Nad samým Ledovcovým mořem chatrná
stojí bouda, v níž prodávají se ledovcové po
nožky a některé drobotiny důkladně draho. Ku-
povala zde nadutá anglická společnost dam
pěnů, lidí až na dva členy starších, ba letitých
Dámy jako tyčky vytáhlé, hubené, modrými zá-
voji víče nesličnost než povadlou pleť ukrýva-
jící, pohrdavým okem svět měřily. Měly prů-
voděiho až na Chapeau, proto nechal jsem je
předlejíti.
17
article
Pěšinka ztrácí se v balvaništi, kde jen po-
různé šlépěje sled její prozrazují. Výstup n
ledovec, kamením zavalený, obtíže nepůsobí
Teprve dále, kde z východního směru dočasně
třeba zahnouti k severu, je strmější svah.
v nějž nevelké stupínky vytesány. Zde Angli
čany hrdost opouštěla. Pyšné dámy po čtyřech
plazily se na místech nikoli právě nebezpeč
ných, následujíce příkladu starých, třesoucíeh
se pánů; vůdce nestačoval nastavovati svoji
tvrdou, zamazanou ruku.
Předešel jsem společnost. Slunce pražilo.
až pot vyvstával. Povrch ledovce oživen je
malými čistovodými praměnky, které na slune
jako střibro se blyštíce rychle kvapí ke krajům
ledovcovým anebo se slabým zurčením radostně
sobě v náruč spějí a v plesném objetí zapomi-
nají, že na ně spojené čihá černý jícen pu-
kliny. Tichý šumot veselých strůjí, ne nepo-
doben bzukotu jarních včelek, jediný oživovuje
sváteční klid nad ledovcem dřímající.
Angl
18
article
Cosi nevýslovně bujarého, jakýsi veselý,
nebezpečenstvím pohrdajíčí vzdor plní tu prsa
člověka. Bravurně balancuješ po kluzkých stu-
pínkách svahů, přeskakuješ strouhy, rozsedliny.
sbíháš s ledových kopečků do miniaturných
údolů a kotlin, nahližíš do ledových puklin zá-
hubu tajících — a usmiváš se.
Led na povrchu je šedavý. Větry sehnaly
sem písek a prach z údolů a ten do ledu za-
mrzl. Kde vítr nanesl hromádku prsti, výdla-
baly paprsky sluneční studničku s vodou kři-
sťálovou a překrásnými lazurně vyhlazenými stě
nami. Kde ležel tmavý kamének, vyhloubaly
kulatý otvor jako nebozezem, jasnou vodou na
plněný, modří svítici. Z těchto prohlubní a pu-
klin ledovcových poznáváme pravou barvu ledu.
světlomodrou, někde s odstíny bledé zeleni. Tak
prsť a drobné kameny způsobují, že led hlubok
pod nimi taje. Velké balvany naopak zabraňuj
lání. Tak vznikají ledovcové stolce, pilíře ledové
korunované balvanem, z nichž nejlépe posou-
diti se dá, jak mocně ledovec na povrchu jibne.
19
article
Ledovcových stolců není na Mer de Glace
mnoho, a podstavce jejich nepříliš jsou vysoky.
Několik skoků přes neširoké trhliny, seběh
s vyklenutého boku ledového do ssuti, a jižs
šplháme úzkou, sypkou stezkou nad morenu. Pě
šinka dovede nás ku dřevěné boudě, kde lze
občerstviti se nápojí. Vůbec je na Mont- Blaneu
o »občerstvení« výborně postaráno.
Jsme s dvěma Američany prví hosté a
hospodyňka, mladá Savojanka, odkudsi teprve
přichází do obchodu, boudu otevírá, nápoje
chystá.
Angličané mají průvodčího, muže asi čtyři
cetipětiletého, hubeného, rázovitého intelligent
ního. Zpívá překrásným barytonem staré ballady
a romance savojské, plné hrůz a ponuré bibli
cké slávy. V divný soulad mísí se tu pochmurné
slovo s nepokojnou, vášnivou, žalem a steskem
děsem a tajem vzlykající a bouřící melodil
Rozumíme málo, ale vyciťujeme vše. Zde jedna
z těch dávnověkých písní podána chladnou,
ztuhlou prósou:
Geantské sedlo, ach, místo hrůzy, děsu, ne
jeden život v sněhách tvojich zhas! Podloudník
mnohý tu nejen zboží vzácné, leč spásu duše vlastu
pochoval. Z tvých ledů ještě nikdy nevyšel člověk
živý .
Tři chodci vzhůru jdou. Dva s tváří veselou, le
třetí smulně pohlíží na prsten malý, blyštivý. Mlil
to dar, ach, jaký dar ! V něm srdce, ruka sepjaty
přísahou lásky nezlomnou. »Dokud ten kroužek
tvojím na prstě, tobě jen patřím tomlo na světě ! . . e
milá s ním se loučila. A jenom pro ni cestu odváž
nou podniká do Vlach se zbožím podloudně. Bohaí
se vrátí v její náručí . ..
Glac
Američan
Savojanka
Angličan
MontBlaneu
balada a romance
Geantský sedlo
20
article
.. Jako rozhoupané zvony bouře vijí hrany
v plamy blesků zhoubná láva sněhu sviští, hvizdo
sutek hromů přehlušuje děsné rány — — — —
Přešla bouře. Pustá, bílá pláně podloudníků
hrobí těla ztuhtá
Našli dva, jich těla v Bois půda svatá přijala.
Leč třetí s kroužkem na pršlě beze stopy zmizel se
svěla. Ach, jaké hoře, jaký bol v chaloupce horske
u lesa 1 — — —
Čtyřicet přešlo dlouhých let, jí vlasy stříbren
zbělaly, leč svalý plamen milosti prvotným žárem
v srdci plá.
Poplašná zpráva plní ves: ledovec kořisť vy
dává . . ..
.. . V ledové rakvi mrtvola — spanilý jino
neznámý.
Belhá se k ledu stařenka. »Pierre, můj Pierrel
zvolala. »Prsten můj zlatý !« zalkala, bezducha k zemí
klesala.
Čtvrt hodiny za boudou docházíme ke dvěma
vodopádům. Prvý, velký hojnovodý bouříci mění
se na patě v nakupené chvosty bilých pěn.
druhý, slabší polévá šumem Imavorudou jako
mramor vrstvenou skálu střibrem svých pra
ménkův a rozdvojenou ve výši svojí kštie
zčesává až na nevelkou vzdorovitou kadeř dole
v jasný hrčivý proud. V ošklivých, nečistých,
temných puklinách obě bystřiny mizejí.
Pierre
Bois
21
article
Péšinka až dosud v moreně vyšlapaná anebo
pod svahem horským trávníkem se vinoucí
těsní se a přestává u nedohledné skalní stěnv
jež příkře k ledovci spadá. Ze hromady kamení
přikovaná na železných ramenou kříže ční tu
železná pokladnička s tabulkou, ve třech jazycích
vybízejíc k milosrdenství. Pomněte na chudé
volá však marně k chodei, který proklinaje
vedro, špatnou cestu, zatracuje žebrotu, jež i zde
ve volném chrámu přírody poslintanou berlu
svou házi mu pod nohy, aby ho zdržovala
Pokladnička je na počátku »Špatného kroku-
(Le Mauvais Pas). Ke zdolání toho přechodu
zapotřebí je skoro 20 minut, a po všechen ten
čas turista vznáší se v závratné výši nad
ledovcem Boisským, nepouštěje z rukou zábradli
zdělaného ze železných okrouhlých tyčí. Sestupuje
po stupních, vtesaných rukou lídskou ve tvrdou,
nepodajnou skálu. Na mnohých místechi sevř
železo pevněji v hrsti a otřese se. Jinde; kde
po skále linou se neslyšitelně slabé široké pra
meny, nevěří ani železu, že by při sklouznutí
ho zachránilo. Bylo tu potřebí zábradli do skály
včepiti, olovem zaliti, stupně vysekati. A za
všechnu tu nadlidskou práci staleční Savojané
prosí: vzpomeňte chudých! A nevděčný chode
odpovídá jim nějakou hrubosti. Druhou pokladnu
pod le Chapeau! Za týden bude plna
Cestou lze dobře přehlédnouti spodní část
Mer de Glace. Ledovec Boisský levou svou
stranou mnohem výše se vynáší než pravou.
Chapeau
Glac
Savojan
22
article
Sestupuje pod olesněným svahem montanvert
ským, má led mnohem čistší, bělavý, do modra
zbarvený a vykazuje partie neobyčejně poutavé.
Nejkrásnější je »pohřebiště pěti mumií«. V na-
modralých stěnách hlubokých hrobů ležít
patero mumií bilých, úbělem sviticích, obrov
ských, jako vyhynulé pokolení pravěkých gi
gantův
O půl dvanáctě byli jsme na Chapeau. Je
to skalní výstupek pod Bochardem tak úzký, že
vešla se naň toliko neveliká dřevěná restaurace
s terrasou asi 6 kroků širokou. Chapeau po-
dobá se z dáli hnízdečku přilepenému na skále
skoro nadvislé nad spodní rozervanou části
ledovce Boisského. Ledovec říti se zde přes
skálu prudce nachýlenou. Ledopád jeho blýská
měnivým, modrozeleným světlem a ukazuje takou
rozmanitost popukaného, roztřištěného, jehlany,
hranoly, balvany načeřeného ledu, že neví oko,
čeho dříve si všímati. Ze strašidelného sera
ledovcové brány jako syčící rozvzteklený šarkán,
nesčetnými jazyky šlehající, vyráží kalnovodý.
hnusnými slinami potřisněný Arveyron a vodo-
pádem vrhá se do propasti, kde vlny jeho
v prach se tříští. Ale nehyne strašným tím
skokem! Elementy života jeho jako drobné
praskající jiskřičky elektrické slévají se v nový
činný proud a ten mírnějším tempem peřejí za-
hýbá na jihozápad, aby s plesem vrhl se do
náruče dávno sobě zaslibené Arvy, která až ze
sedla Balmeského naproti mu příšla.
23
article
Ačkoli je Chapeau o 300 m. nižší než
Montanvert (1609 m.), přece pohled s něho jest
obsáhlý a krásný. V pozadí na polední rýsují
se ohromné střilny, sněhem poprášené hradby
Malletské (3998 m.) a ukazuje se na potemnalý
překloněný roh Gěantský (4014 m.), na pravo
vyvěžují se potrhané turně Charmozu, Blaitiěry,
Píanu a mimo pilovitou hraň Polední Jehly
(Aiguille du Midi) zrak dolétá až ku dvěma ne-
stejně velikým Hrbům velbloudím (Bosses du
Dromadaire) (4556 m.), pod samým Mont- Blancem,
odtud neviditelným. Dome a Aiguille du Goúten
odhalují veškeru nádheru svých tvrdých sněho-
bilých ňader, odhodivše poslední zbytky polo-
průhledných závojův oblačných, jež rozplývaji se
v lazurové perleti jiskřícího okeanu vzdušného.
Seběhněme ještě dolů k čelu ledovce.
Spousty štěrku, valounů, kamení šíří se o
ledovce záplavou až daleko do údoli Chamonix-
ského, kde valí se v řečišti uměle upraveném,
přimočarém kalný Arveyron. Ledovec v levé své
části daleko ustoupil a obnažil skálu šiře ohromné.
Povrch její jest ohlazen všude tam, kde není
rozryt koryty zaniklých ledovcových bystřina
poškrabán četnými rýhami, rovnoběžnými se
směrem splazu ustouplého ledovce.
Ledovec ustupuje, t. j. taje u svého čela
více než ho přitokem přibývá, z pravidla v létě.
Mer de Glace ustoupilo v létech 1866—1878
aši o 900 m., v létech 1879—1880 se nepo-
hnulo. Od roku 1880 postupuje.
Montanvert
Pían
Jehl
Aiguille
Midi
Glac
Aiguille
Chamonix
Blaitiěra
MontBlanc