ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 41fb3200-6615-11dc-abd3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 23, work 6, org 6, person 42
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 6. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 184.
4 article
Na ranní a edpal. listy O přilohami („Nančný Obsor“ ve středa a „Literární Hiidka v patek) předplásí se Vraze v aduinistra 2 K - na malsi sk — na čtrrt lela . . . . . s drají donáškeu Ba mlsíe 7K50h na čtrt lel ve nilsikéchr 2 K 80h na mhie . . . . . . Poštoní a měsle natrrř jea . . . drojí zásllie ei na ne ěak ns čtvrt let
Nančný Obsor
5 article Bnašní čísle pro Prahu le a 10 stranácl.
Bnašní čísle pro Prahu le a 10 stranácl. Propuká hospodářská krise v Německu? Minulého roku vláda německá dvakráte v úřadních listech dala uveřejniti výstrahu velmi důraznou, aby upozornila kruby pod- nikatelské, zvláště pak finanční a průmyslové že pokládá za nutné, aby nastal jakýsi od dech v příliš prudkém hospodářském vývoji by úspěchy skvělé, jichž se domohlo Něme- cko v třicetiletí od války s Francií, nebyly ohroženy. V době, kdy ony střízlivé výstrahy vládní se objevily, nebylo sice pro širší ve- řejnost po ruce s dostatek důvodů k obavám, ale tolik se přece jenom znamenalo, že nároky činěné na říšský bank německý jsou mimořádné, že německé trhy peněžní jsou přesyceny zejmena hodnotami průmyslovými, nad to pak že přibývá podniků nedostatečně finančně podepřených, podniků, při nichž se spekulovalo jednak na obrovské dividendy. jež platily příbuzně podniky za poslední léta a z nichž se soudilo na možnost další sou těže, hojného odbytu a tučného výnosu. Zvláště v Německu samém byli opojeni vítěznou konkurrencí, již vedl průmysl ně- mecký s výrobky anglickými a proto účin- kovaly vládní výstrahy ve mnohém ohledu jako překvapení; ba veřejně mínění bylo na mnoze nakloněno k domněnce, že tu jde o upřílišněnou opatrnost a střízlivost vlády a že hospodářský stav Německa jest přímo vzorným. Jak již bývá, chvalozpěvy na hospodářský rozkvět zněly i po těchto vy- strahách německé vlády, zvláště u nás v Ra- kousko-Uhersku, jakoby se bylo nic neudálo a jakoby konjunktura zakladatelská a pod- nikatelská ani nemohla býti výhodnější.
Praha Německo Francie Ra kouskoUhersko
6 article
Ve skutečnosti bylo však velmi mnoho vážných příčin, jež vedly úřadní kruhy ně- mecké k nezvyklému jinak zakročení, byt i v říšském sněmu při požadavcích finan čního ministra opětně a opětně se prohlašo- valo, že státní stroj německý a celá řada veřejných institucí předpokládá další, ovšem souměrný a pravidelný vzrůst státních přijmů jakožto výsledek takovéhotéž vzrůstu bospo- dářského blahobytu, což uváděno zejmena v přičině očekávaněho stoupání výnosů stát- ních železnic a při předpokládané úhradě na zamýšlené a na více let rozvržené roz- množení válečného loďstva německéhove To se ještě hlásalo v době, kdy známou krisí uhelnou, způsobenou zvláště hrabivostí držitelů černého diamantu, vyhnány ceny ublí do netušené výše, čimž zasaženo bylo především železářství, kteréž jinak samo stejně bezohledně si počínalo vůči spotřebě, a oba tyto činitelé zasáhly pak přímo (uhli) a nepřímo (železo) veškeru téměř ostatní výrobu průmyslovou. Mimo to dosáhla neočekávaných roz- měrů co do svého trvání válka v jižn Africe, a nastaly bouře čínské, což obé pů- sobilo nejen na situaci na peněžních trzích ale bezprostředně účinkovalo i na odbyt vy robků jak na trzích jihoafrických, tak ze- jmena na trzích čínských. Kromě toho přibylo nových překážel odbytu obchodní politikou Spojených států severoamerických a nezbytností úhrady vá- lečných nákladů, jež obrovsky vzrostly Anglii ve válce v jižní Africe, a konečné
Afrika Anglie jižní Afrika
7 article
nezůstaly bez vlivu na trhy peněžní rovněž značné vylohy výpravy »spojených« vojskde Činy. lo vallatsl Co se týče Německa samého, nelze pod ceňovati účinky prudkého zápasu mezi agrár- níky a ostatními stranami, kteréž v tomto okamžiku jsou sesíleny nad to nejistotou eo do nastávající obnovy obchodních smluv, ježto sama končící lhůta obchodních smluv posavadních jest velikou nesnází pro průmy slové podniky, pokud se jedná o zakázky rozvržené na delší dobu několika let. vvoe Okolností to zajisté s dostatek, jimiž se dodatečně velmi jasně osvětlují obě výstrahy vlády německé, při čemž není vyloučenio, že jsou ještě jiné neméně vážné, ba snad ještě důležitější důvody, jimiž vláda německů se řídila při svých výstrahách a jeji ch ž se- znání zůstaveno další buldrodn cnosti! Prozatím jisto jest tolik, že loni a letns vypuklo v Německu něco, co podobá sel na vlas počátkům hospodařské krise, b niž ovšem nelze nyní již vysloviti, jak daleko zasáhne Ovšem, nehledí-li se k četným, menším úpad kům, jež jsou nezbytným zjevem v souvěkém složitém a tuhém zápasu existenčním, nutno připomenouti, že v různých končinách Něme cka vyskytly se v době, již máme na mysl některé nápadné úpadky, jako pozemkových bank, bánky drážďanské, nejnověji pak banky lipské a kasselské průmyslové akciové spo lečnosti, kteréžto úpadky týkají se podniků millionových a zahrnují v sobě celé skupiny hospodářské a dotýkají se zájmů fisíců a tisíců nejen prostých akcionářů, ale i jiných závislých na nich hospodářských podniků, obchodů a pod. Zejmena oba poslední úpadky týkají se souborů hmotnýclí zájmů, jež do sahují sta millionů marek a které tudíž. zna- menají již velmi povážlivý průlom do hospo dářského ústrojí německélio. ilalav
Německo
8 article
Úpadky tyto také již nejen v Německu samém, ale i mimo hranice jeho zarážejí Při pomíná se, že v Německu mimo průmýs lučební letos téměř ani jediný obor průmy slový neprospívá tak, jako v letech předcho zích, uvádí se, že dividendy veškerých sko rem podniků klesly a dale poklesnou a že na př. iu takových podniků, jako jest elektri cka společnost berlínská, jejíž úhrnná pro dukce následkem rozvoje dráh elektrických letos značně stoupla, co do výnosu poklesne a bude výpláceti dividendu o třetinu menší. než byla loňská. Jak teprve bude s pod niky, jejichž výroba a odbyt za stížených po- měrů vázly? Vždyť na př. připomenutá spo- lečnost kasselská platila 50 až 100 procent dividendy a ještě před pěti lety vyšvihly se její akcie o plných 800 procent! Soudí se, že četné společnosti akciové a průmyslové podniky v Německu, aby se udržely, vůbec nijakých dividend letos platiti nebudou a připomíná se, že již pouhé poklesnutí pravidelných divi- dend nemůže zůstati bez hlubo- kých účinků na všecek hospodář- ský byt obyvatelstva. A do tohoto nepříznivého stavu zapadne v nejbližší době otázka obnovy obchodních smluví Nedosti toho! Na všech stranách, nejen v Německu, hledí se s obavami vý- sledku letošních žní vstříc, vždyt neobyčejná sucha všude velmi nepřiznivě za- sáhla zejmena jarní osev a nelze se tudíž rr kal nadíti, že by hojná úroda zmírnila neblah účinky nepříznivých poměrů, v nichž vznikly úpadký posavadní a Očekávati lze ještě dalši
Německo
9 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze osmá. V Praze, 5. července. Dnes na denní pořádek dostala se zpráv komise rozpočtové s návrhy na upravení platu učitelských. Řekněme si to upřímně: se zvláštním sympatiemi věc tato provázena není, jakko člověk spravedlivý neupře, že učitel práv má žádati, aby aspoň přibližně postaven by tak, jako subalterní úřadník, aby ti, jima svěřena výchova mládeže a již podstatny vliv mají na vývoj příštích generací, nebyl na tom hůře, než oni, jimž svěřena manipu. lace v tom či onom oboru veřejné práce Mají právo na to svým význámem ve společ- nosti, mají právo na to svými předběžným studiemi a mají právo na to z důvodů eko nomické nezbytnosti, neboť s dosavadními požitky — aspoň učitelové v nižších třídách —vyjíti němohou a je to požadavek ne pouze práva, nýbrž prosté humanity, aby se na pro- spěch učitelstva stalo aspoň to, na čem se školská komise převážnou většinou hlasu usnesla. Na druhé straně sluší ale uvážit,že země, jež náklad na školství národní opa- třovati muší, nalezá se v takovém finan- čním stavu, že z prostředků dosavadních učitelům zvýšiti platy absolutně nemůže, že ale také naprosto vyloučeno jakékoli další zvyšování přirážek a dávek zemských. Jak ale proplouti mezi úskalím zvýšených neb nových daní a mezi oprávněnou nespokoje- ností stavu, jenž oprávněn žádati, aby ve slušné míře bylo vyhověno jeho požadav kům?
Praha národní op
10 article
Jak rozřešiti otázku tuto, kde vzít peněz a kdy platnosti nabýti má zákon, na němž sněm po případě se usnese, o to zvláště šlo a tomu věnována byla debata dnes provedena. Zpravodajem školské komise byl posl. Schwarz. Týž zmínil se především o prů- běhu, který mělo jednání o zvýšení platův učitelských, uvedl, co ve věci té podnikl zemský výbor a také již sněm a na čem v podstaté usnesl se školský a v souhlase s ním též rozpočtový výbor. Předloha zemského výboru zrušuje především místa poddžitelská, zavádí osobní soustavu netoliko u učitelů na školách obec ných a měsťanských, nýbrž i u učitelů na boženství a učitelek industriálních, vyslo vuje zásadu, že učitelky ve všem na roven mají býti postaveny s učiteli a upravuje pensijní požitky osob učitelských a vdov sirotků po nich zůstalých. Komise přijala toto ustanovení osnovy- posunula toliko hranici, od které se má do- stati učitelům a učitelkám aktivního pří- davku. Zemský výbor navrhuje, aby se to dělo v místech nejméně s 10.000 obyvateli, ko- mise ale již s 8000 obyvateli. Při výměře platů učitelských na školách měšťanských uchýlila se komise rovněž od předlohy zem- ského výboru. Většina výboru totiž upustila od druhé třídy učitelské na těchto školách i ustanovila pro všechny osoby učitelské jednotné služné obnosem 2000 K. Menšina ohlásila ve věci této návrh zvlaštní. Mimo
Schwarz
11 article
to nalezá se usnesení školské komise v roz poru s předlohou zemského výboru. Také co do doby, kdy počíti má u osob učítel ských nárok na první kvinkvenální přídavek Komise položila ji na den, kdy obdrží učite vysvědčení způsobilosti, kdežto zemský výbor navrhl, aby se dělo tak teprve od definitiv- ního ustanovení. Také v tomto směru podán návrh minoritní. Mezi menšinou a většinou v komisi vznikla konečně takě neshoda o tom, kdo nésti má náklad na uhrazení aktivního přídavku, jehož se má dostati něitelům na školach obecných a měšťanských v občích přes 8000 obyvatelů. Předloha zemského výboru přikazuje úhradu tu okresním školským fondům, vět- šina komise s tím souhlasila, ale menšina trvala na tom, aby povinnost ta uvalena byla na školské obce. V ostatních odstavcích docíleno byl v komísi plněho souhlasu a nebyla předloha v ničem změněna Zpravodaj komise rozpočtové posl. dr Fořt připojil se k návrhům referenta výbor školského. e V debatě generální promluvíl jen posl Gebler. e Poslanci Anýž, Pacher, Legler a hr. Zedtwitz učinili jmeném svých stran prohlášení, že v zájmu rychlého vyřízení věci vzdávají se v generální debatě slova. Že sněm po nějakých řečech nejoužil, byl patrno z uspokojení, s jakým prohlášení ta byla přijata. V debatě podrobné, jež na to následo vala, sehváleny bez debaty paragrafy 1 —19 Teprve o § 20., a sice o jeho odstavci dru- hém, rozpředla se debata. Komise navrhla totiž, aby učitelům na školách měšťanských, zatímním či definitiv ním, vyměřeno bylo služné obnosem 2000k kdežto minoritě zdálo se býti pro prvních pět let služné 1800 K dostatečným.
Fořt Anýž Pacher Legler Zedtwitz školský komise okresní školský fond
12 article
Minoritní votum ve směru předem na- značeném hajil posl. hr. Zedtwitz. Prot stanovisku tomu, jakož i proti návrhu zem ského výboru, polemisoval posl. Legler jenž učinil návrh eventuální pro případ, že by byl přijat návrh menšiny. Zpravodaj vy- boru školního rozhodně zastával se návrhu komise. Při hlasování návrhy minority zamítnuty a přijaty návrhy komise bez meritorní změny Proti návrhu komise hlasovali jenom velko- statkáři aasi osm selských poslanců českých. Několik českých poslanců a asi dva Němci odešli. Také agrárníci před hlasová- ním se vzdálili. Když ukázalo se, že návrhy komise byly přijaty, jala se galerie a plaudo- vati. Nejvyšší maršálek velmi podrážděně ji okřikl. Dovolujeme si při této příležitost zdvořile panu nejv. maršálkovi připomenouti, že ne pouze v loži, pro niž on vstupenky sám rozdává, sedí slušní lidé, nýbrž i na galerii protější, a že stačilo by pro ponejprv mírnější napomenutí. Odehylný návrh minoritní při § 26. aby totiž osobám učitelským, definilivně usta- noveným, nebyly počítány kvinkvenálky ode dne, kdy nabyly vysvědčení způsobilosti uči telské, nýbrž ode dne, kdy byly deſinitivně ustanoveny, hájil opětně hr. Zedtwitz zprávu komise opět posl. Legler a refe rent Schwarz. Také v tomto směru mar- ným se ukázalo úsilí menšiny. Konečně došlo na § 30., kde pavrhuje komise, aby aktivitní V drobnés prodejít raaní čísla o sobě . . . za 8h odpolední . . . . za 2h Va dlialkách na vaukově: ranní šfslo. . . . . . odpolodní . . . . . . . . 5h Inserá ty platí se hotevě sapřeě. Třečplacení a inresty přijímá sdmínl- strace v Murianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redake Giskárus a expedice „Národnich Listě“. Eukopisy se nsvraesjí
Zedtwitz Prot Němec Schwarz Virginie Murianský ulice Inserý
13 article
přídavky hradil okres školní, kdež mino- rita komise žádá, aby výdej ten hradila obec školská. O této věci rozpředla se dosti živá debata. O paragrafu tom velmi živá rozpředla se debata, v níž zúčastnila se celá řada řeč- níků. Na konec byl však také v tomto pří- padě návrh minoritní zamítnut a přijato znění, jež navrhla komise. Však na konec rozřešíti bylo oříšek nej- tvrdší. Dle návrhu výboru měla býti řada paragrafů uvedena v platnost hned, para- grafů, jež by rozpočet zemský zatížily dříve, než by byla vyhledána úhrada, teprve prvním lednem 1903. Menšina ze strachu, kde vzít peněza potom ne zrovna z velké přízně ku před- loze samé, učinila návrh, že dříve nemá zá- kon vstoupiti v platnost, dokud nebude po- staráno o úhradu jinou, než která opatřila by se zvýšením zemských přirážek, eventuálně zemskou půjčkou. Jakkoli uznati sluší, že by odvážným byl pokus takto sháněti peníze že by pro tento způsob finanční operace stěží nalezla se většína, sněm nicméně na návrh ten nepřistoupil, nýbrž, aby osvědčil ochotu, pomoci učitelstvu opravdu, zamítl jej 114 hlasy proti 77. Poslanec Adámek překvapil sněm ná- vrhem, aby předloha vůbec byla odstavena a přijat návrh, by všem učitelům byla po- volena přirážka 154 k služnému. Návrh ten, jakož vůbec všecky odchylné od zprávy školského výboru, byl ale za- mítnut. Navržené resoluce byly vesměs přijaty a tím předloha vyřízena. Co bylo na sněmu tohoto království, týž dluh učitelstvu včera poctivě splatil. Nyní bude na vládě, aby další akci na opatření potřebných peněz nemařila, nýbrž výdatne ji poskytla podpory.
Adámek školský výbor
14 article
Ve včerejší schůzi přijata též předloha, týkající se změny volebního řádu zemského pro království české. Libeň, jako část Praby, vyloučena tím byla z venkovského volebního okresu karlinsko-vinohradského a připojena k pražskému volebnímu okresu josefovskému. Referentem byl dr. Herold. Rozumí se samo sebou, že i včera po- dány různé návrhy a dotazy, mezi nimi piiný návrh dra. Pacáka na poskytnutí podpor poškozeným okresu kutnohorského, zejmena obcím Vinoři a Vinici Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůnn o 11. hod. 15 min U vládního stolu: místodržitel hr. Cou- denhove, dv. rada Schraubek, místodržitelský rada Vojáček a okresní hejíman dr. Neumann Galerie obsazeny velice četně. Petic podáno 127. Došlých spisů bylo 19. Nejvyšší maršálek zemský sděluje vý. sledek voleb do komise pro návrh posl. hr. B u- guove, vykonaných kuriemi sněmu. Zvolení byli: z kurie velkých stalků posl. hr. Nostitz, svob. pán Parish a Fabian; z kurie měst a míst průmy- slových posl. dr. Eppinger, dr. Funke a dr. Podlipný: z kurie obcí venkovských posl. dr. Herold, Heřman Janda a dr. Pacák. Komisím byly bez prvního čtení přikázány návrhy: posl. dra. Pippicha stran české spoři- telny, posl. Šťastného stran vybírání školného, posl. Kovařika na poskytnutí státní a zemské podpory obcím okresu planického, postiženým krupo- bitím a posl. Hyrše na změnu zákona o zamezení plicní nákazy u hovězího dobytka. Posl. Prade omluvil se pro dnešní a zejtřejší schůzi léčením v lázních.
Praby doktor Herold Pacák Vinik Vojáček Neumann Nostitz Parish Fabián Eppinger Funke Podlipná Heřman Janda Kovařik Posl Libeň Vinoř B u Schraubek
15 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na úbočí Mont-Blancu. (Le Mauvaiš Pas.) Podává Karel D rož. Před hotelem monlanvertským na dlouhe lavici usadili se horšti vůdcové a čihají na tu- risty. Jsou to věsměs lidé starší, kteří vyslou- živše svou kapitulaci obtižných partií, tráví svoji pensi při Mer de Glace, převádějíce své svěřence za 3 franky přes ledovec. Přechod ne- trvá déle než čtvrt hodiny. Vybledlýma, dalekozrakýma očima, halices v dým nelibě páchnoucího tabáku, měři mužíe zvědavě také mne. Ale marně. Zkusím to sám. bez vůdce. Pozoruji cestu. Od hótelu přes levou morenu dolů k ledovei vede strmá pě- šinka. Po ledovci kráčeji tři společnosti v roz- ličných, pro mne výhodných vzdálenostech. Nade pravou morenou rozeznávám nepatrnou ste- zičku k Le Chapeau, odlud neviditelnému. Čím níže klouzám po stezce, tím větší kameny staví se mi v cestu. Balvany zaokrouhlené, ohrom- ným dělovým kulím podobné, zaryty jsou ve hrubozrném písku anebo v drobně ssuti. Povreh jest ohlazen anebo podivně poškrabán a zbrázděn Dole u ledovce nakupily se u val, s nímž sou- běžné táhne se úzký pruh drobné ssuti. Barvy jsou rozličné. Na prvý pohled lze poznati, že nejsou z okoli montanvertského. Ledovecje sem přinesl na širokých zádech svých. Za jar- niho tání shroutily se s tlejících skal v různých časech na rozličných místech.
Glac Dolo MontBlanc
16 article
Pohybem ledovce srovnalo se kamení do valů s okraji souběžných (moreny). Od leva na pravo lze na nich čísti jednotlivá morenová pásma, odpovídající místům jich původu v obla- stech firnových. Nad samým Ledovcovým mořem chatrná stojí bouda, v níž prodávají se ledovcové po nožky a některé drobotiny důkladně draho. Ku- povala zde nadutá anglická společnost dam pěnů, lidí až na dva členy starších, ba letitých Dámy jako tyčky vytáhlé, hubené, modrými zá- voji víče nesličnost než povadlou pleť ukrýva- jící, pohrdavým okem svět měřily. Měly prů- voděiho až na Chapeau, proto nechal jsem je předlejíti.
17 article
Pěšinka ztrácí se v balvaništi, kde jen po- různé šlépěje sled její prozrazují. Výstup n ledovec, kamením zavalený, obtíže nepůsobí Teprve dále, kde z východního směru dočasně třeba zahnouti k severu, je strmější svah. v nějž nevelké stupínky vytesány. Zde Angli čany hrdost opouštěla. Pyšné dámy po čtyřech plazily se na místech nikoli právě nebezpeč ných, následujíce příkladu starých, třesoucíeh se pánů; vůdce nestačoval nastavovati svoji tvrdou, zamazanou ruku. Předešel jsem společnost. Slunce pražilo. až pot vyvstával. Povrch ledovce oživen je malými čistovodými praměnky, které na slune jako střibro se blyštíce rychle kvapí ke krajům ledovcovým anebo se slabým zurčením radostně sobě v náruč spějí a v plesném objetí zapomi- nají, že na ně spojené čihá černý jícen pu- kliny. Tichý šumot veselých strůjí, ne nepo- doben bzukotu jarních včelek, jediný oživovuje sváteční klid nad ledovcem dřímající.
Angl
18 article
Cosi nevýslovně bujarého, jakýsi veselý, nebezpečenstvím pohrdajíčí vzdor plní tu prsa člověka. Bravurně balancuješ po kluzkých stu- pínkách svahů, přeskakuješ strouhy, rozsedliny. sbíháš s ledových kopečků do miniaturných údolů a kotlin, nahližíš do ledových puklin zá- hubu tajících — a usmiváš se. Led na povrchu je šedavý. Větry sehnaly sem písek a prach z údolů a ten do ledu za- mrzl. Kde vítr nanesl hromádku prsti, výdla- baly paprsky sluneční studničku s vodou kři- sťálovou a překrásnými lazurně vyhlazenými stě nami. Kde ležel tmavý kamének, vyhloubaly kulatý otvor jako nebozezem, jasnou vodou na plněný, modří svítici. Z těchto prohlubní a pu- klin ledovcových poznáváme pravou barvu ledu. světlomodrou, někde s odstíny bledé zeleni. Tak prsť a drobné kameny způsobují, že led hlubok pod nimi taje. Velké balvany naopak zabraňuj lání. Tak vznikají ledovcové stolce, pilíře ledové korunované balvanem, z nichž nejlépe posou- diti se dá, jak mocně ledovec na povrchu jibne.
19 article
Ledovcových stolců není na Mer de Glace mnoho, a podstavce jejich nepříliš jsou vysoky. Několik skoků přes neširoké trhliny, seběh s vyklenutého boku ledového do ssuti, a jižs šplháme úzkou, sypkou stezkou nad morenu. Pě šinka dovede nás ku dřevěné boudě, kde lze občerstviti se nápojí. Vůbec je na Mont- Blaneu o »občerstvení« výborně postaráno. Jsme s dvěma Američany prví hosté a hospodyňka, mladá Savojanka, odkudsi teprve přichází do obchodu, boudu otevírá, nápoje chystá. Angličané mají průvodčího, muže asi čtyři cetipětiletého, hubeného, rázovitého intelligent ního. Zpívá překrásným barytonem staré ballady a romance savojské, plné hrůz a ponuré bibli cké slávy. V divný soulad mísí se tu pochmurné slovo s nepokojnou, vášnivou, žalem a steskem děsem a tajem vzlykající a bouřící melodil Rozumíme málo, ale vyciťujeme vše. Zde jedna z těch dávnověkých písní podána chladnou, ztuhlou prósou: Geantské sedlo, ach, místo hrůzy, děsu, ne jeden život v sněhách tvojich zhas! Podloudník mnohý tu nejen zboží vzácné, leč spásu duše vlastu pochoval. Z tvých ledů ještě nikdy nevyšel člověk živý . Tři chodci vzhůru jdou. Dva s tváří veselou, le třetí smulně pohlíží na prsten malý, blyštivý. Mlil to dar, ach, jaký dar ! V něm srdce, ruka sepjaty přísahou lásky nezlomnou. »Dokud ten kroužek tvojím na prstě, tobě jen patřím tomlo na světě ! . . e milá s ním se loučila. A jenom pro ni cestu odváž nou podniká do Vlach se zbožím podloudně. Bohaí se vrátí v její náručí . ..
Glac Američan Savojanka Angličan MontBlaneu balada a romance Geantský sedlo
20 article
.. Jako rozhoupané zvony bouře vijí hrany v plamy blesků zhoubná láva sněhu sviští, hvizdo sutek hromů přehlušuje děsné rány — — — — Přešla bouře. Pustá, bílá pláně podloudníků hrobí těla ztuhtá Našli dva, jich těla v Bois půda svatá přijala. Leč třetí s kroužkem na pršlě beze stopy zmizel se svěla. Ach, jaké hoře, jaký bol v chaloupce horske u lesa 1 — — — Čtyřicet přešlo dlouhých let, jí vlasy stříbren zbělaly, leč svalý plamen milosti prvotným žárem v srdci plá. Poplašná zpráva plní ves: ledovec kořisť vy dává . . .. .. . V ledové rakvi mrtvola — spanilý jino neznámý. Belhá se k ledu stařenka. »Pierre, můj Pierrel zvolala. »Prsten můj zlatý !« zalkala, bezducha k zemí klesala. Čtvrt hodiny za boudou docházíme ke dvěma vodopádům. Prvý, velký hojnovodý bouříci mění se na patě v nakupené chvosty bilých pěn. druhý, slabší polévá šumem Imavorudou jako mramor vrstvenou skálu střibrem svých pra ménkův a rozdvojenou ve výši svojí kštie zčesává až na nevelkou vzdorovitou kadeř dole v jasný hrčivý proud. V ošklivých, nečistých, temných puklinách obě bystřiny mizejí.
Pierre Bois
21 article
Péšinka až dosud v moreně vyšlapaná anebo pod svahem horským trávníkem se vinoucí těsní se a přestává u nedohledné skalní stěnv jež příkře k ledovci spadá. Ze hromady kamení přikovaná na železných ramenou kříže ční tu železná pokladnička s tabulkou, ve třech jazycích vybízejíc k milosrdenství. Pomněte na chudé volá však marně k chodei, který proklinaje vedro, špatnou cestu, zatracuje žebrotu, jež i zde ve volném chrámu přírody poslintanou berlu svou házi mu pod nohy, aby ho zdržovala Pokladnička je na počátku »Špatného kroku- (Le Mauvais Pas). Ke zdolání toho přechodu zapotřebí je skoro 20 minut, a po všechen ten čas turista vznáší se v závratné výši nad ledovcem Boisským, nepouštěje z rukou zábradli zdělaného ze železných okrouhlých tyčí. Sestupuje po stupních, vtesaných rukou lídskou ve tvrdou, nepodajnou skálu. Na mnohých místechi sevř železo pevněji v hrsti a otřese se. Jinde; kde po skále linou se neslyšitelně slabé široké pra meny, nevěří ani železu, že by při sklouznutí ho zachránilo. Bylo tu potřebí zábradli do skály včepiti, olovem zaliti, stupně vysekati. A za všechnu tu nadlidskou práci staleční Savojané prosí: vzpomeňte chudých! A nevděčný chode odpovídá jim nějakou hrubosti. Druhou pokladnu pod le Chapeau! Za týden bude plna Cestou lze dobře přehlédnouti spodní část Mer de Glace. Ledovec Boisský levou svou stranou mnohem výše se vynáší než pravou.
Chapeau Glac Savojan
22 article
Sestupuje pod olesněným svahem montanvert ským, má led mnohem čistší, bělavý, do modra zbarvený a vykazuje partie neobyčejně poutavé. Nejkrásnější je »pohřebiště pěti mumií«. V na- modralých stěnách hlubokých hrobů ležít patero mumií bilých, úbělem sviticích, obrov ských, jako vyhynulé pokolení pravěkých gi gantův O půl dvanáctě byli jsme na Chapeau. Je to skalní výstupek pod Bochardem tak úzký, že vešla se naň toliko neveliká dřevěná restaurace s terrasou asi 6 kroků širokou. Chapeau po- dobá se z dáli hnízdečku přilepenému na skále skoro nadvislé nad spodní rozervanou části ledovce Boisského. Ledovec říti se zde přes skálu prudce nachýlenou. Ledopád jeho blýská měnivým, modrozeleným světlem a ukazuje takou rozmanitost popukaného, roztřištěného, jehlany, hranoly, balvany načeřeného ledu, že neví oko, čeho dříve si všímati. Ze strašidelného sera ledovcové brány jako syčící rozvzteklený šarkán, nesčetnými jazyky šlehající, vyráží kalnovodý. hnusnými slinami potřisněný Arveyron a vodo- pádem vrhá se do propasti, kde vlny jeho v prach se tříští. Ale nehyne strašným tím skokem! Elementy života jeho jako drobné praskající jiskřičky elektrické slévají se v nový činný proud a ten mírnějším tempem peřejí za- hýbá na jihozápad, aby s plesem vrhl se do náruče dávno sobě zaslibené Arvy, která až ze sedla Balmeského naproti mu příšla.
23 article
Ačkoli je Chapeau o 300 m. nižší než Montanvert (1609 m.), přece pohled s něho jest obsáhlý a krásný. V pozadí na polední rýsují se ohromné střilny, sněhem poprášené hradby Malletské (3998 m.) a ukazuje se na potemnalý překloněný roh Gěantský (4014 m.), na pravo vyvěžují se potrhané turně Charmozu, Blaitiěry, Píanu a mimo pilovitou hraň Polední Jehly (Aiguille du Midi) zrak dolétá až ku dvěma ne- stejně velikým Hrbům velbloudím (Bosses du Dromadaire) (4556 m.), pod samým Mont- Blancem, odtud neviditelným. Dome a Aiguille du Goúten odhalují veškeru nádheru svých tvrdých sněho- bilých ňader, odhodivše poslední zbytky polo- průhledných závojův oblačných, jež rozplývaji se v lazurové perleti jiskřícího okeanu vzdušného. Seběhněme ještě dolů k čelu ledovce. Spousty štěrku, valounů, kamení šíří se o ledovce záplavou až daleko do údoli Chamonix- ského, kde valí se v řečišti uměle upraveném, přimočarém kalný Arveyron. Ledovec v levé své části daleko ustoupil a obnažil skálu šiře ohromné. Povrch její jest ohlazen všude tam, kde není rozryt koryty zaniklých ledovcových bystřina poškrabán četnými rýhami, rovnoběžnými se směrem splazu ustouplého ledovce. Ledovec ustupuje, t. j. taje u svého čela více než ho přitokem přibývá, z pravidla v létě. Mer de Glace ustoupilo v létech 1866—1878 aši o 900 m., v létech 1879—1880 se nepo- hnulo. Od roku 1880 postupuje.
Montanvert Pían Jehl Aiguille Midi Glac Aiguille Chamonix Blaitiěra MontBlanc