ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 42108ec0-6615-11dc-816c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 85, place 64, org 6, work 1
1 masthead
6. července 1901. Číslo 184.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
může přihlížeti lhostejně k tomu, jak země si opatř své finance a takové potřeby, jako je veřejné školství a že musí také činně a pomocně v akcí tu zasáhnouti Jestliže tedy nyní zemský výbor na základě usnesení sněmovního ze včerejší schůze se vší rozhodnost s vládou bude jednati, nebude moci vláda se vzepřiti tomuto požadavku a usnesení sněmu a nepochy buji pak ani v nejmenším, když slavný sněm na podzim opět se sejde, že bude zemskému výboru již možno určité návrhy učiniti. Ovšem musí zemský výbor také s náležitým důrazem tuto věc chtiti. V této naděj a vzhledem k tomu, že bylo by usnesení, které na vrhuje menšina, skutečně takové povahy, že by cele schválení zákona nemělo pro naše učitelstvo pražádné ceny, nezbývá nám, nežli hlasovati pro návrh většiny. jak je učiněn stran stanovení lhůt, ve kterých ma zákon nabýti platnosti a postarati se také o to, aby úhrada byla nalezena. Bylo také ukázáno k tomu, že nynější sněm. který jest na sklonku svého trvání, nemůžé v této otázce činiti závazná usvesení pro budoucí sněm.
5 article
Kdyby talo zášada měla panovati, není žádná kou- tinuila mezí parlamentními sbory možna. Když s může říšská rada usnésti na vydáních tisíce millionů korun a stížiti tak na celou řadu let poplatnictvo může také sněm vtak důležité otázce pronéstí slovo. které dovede také sám dodržeti tím, že, i když bude zase obnoven, postará se o to, aby konečně žádoue úhrady bylo dosaženo. Rečník opětuje pak návrh svůj aby minoritní votum bylo zamítnuto a návrh většiny přijat. Návrh poslance Peschky doporučuje rovněž k přijetí, poněvadž jest takového obsahu, že s ním mohou býti všichni za jedno. (Výborně!) Tím bylo rokování o tomto oddílu skončeno. Posl. Krumbholz navrhl hlasování dle jmen jímž návrh komise byl přijat 114 proti 7 hlasům. Rovněž přijata resoluce posl. Pesch ky. Zpravodaj posl. Schwarz přednesl pak ostatní články osnovy. Čl. V., VI., VII., VIII. a IX. byly přijaty v znění navrženém komisí. Dále hlava zákona a ko- nečně i resoluční návrhy a 3. 2 b) odpadá, protože už včera byl vyřízen. Tím předloha o úpravě platů něitelských v druhém čtení vyří zena (Hlučný pollesk.) Nejvyšáí maršálek zemský vyzval komisi pr návrh hr. Buquoye, aby se ustavila a výsledel oznámila.
Peschek Posl Pesch Schwarz Buquoy
6 article
Jednací pořad byl tím vyčerpán. e Návrhy podali: posl. Horák a soudr. stran přeložení trhů dobytčích na původní místa: posl dr. Paeák a soudr. na podporování v příčině ži- velních pohrom v obcích okresu čáslavského a kutnohorského Posl. Glöckner, Besemüller, Aigner a soud podali návrh na zrušení daně domovní počínaje 1. červnem 1902 a na zavedení 5% daně z výnosu budov. Posl. Březnovský a soudr. podali k místo- držiteli tento dolaz: Vzhledem kvýsledkům úřadníhe sčitání lidu jsme nuceni následkem toho, že mnohe křivd spáchaných na českém lidu, žijícím v území převahou s obyvatelstvem německým, zůstalo dosu úřadně nevysvětleno, připojiti další stížnosti na zmí- něné sčítání lidu. Způsobem přímo hrozným proveden byl tento úřadní akt v Liberci. Za sčítací komisaře v Liberci vybrány byly takové osoby národnosti německé. které jsou rozhodnými nepřáteli českého národa. Jejich jména byla, pokud možno, tajena, aby s české strany nemohlo býti protestováno proti osobnoslem sčítacích komisařů, k nimž ta čásťo obyvalelstva. která se hlásí k národnosti české, nemá žádné dů- věry. Ustanoveným komisařům bylo sice dáno po- učení o tom, jak si mají počinati, zároveň však roz- hazovány byly po městě německé letáky pro »Deutsche Volksgenossen«, ve kterých se pravilo, že sčítání lidu je životní olázkou, od níž závisí budoucí osud Němců ve Východní Marce, a ve kterých se žádalo, aby zaměstnavatelé Němci zapisovali své zaměstnané, třeba mateřskou řečí lěchlo zaměstna- ných byla čeština, s obcovací řečí německou.
Horák Paeák Glöckner Besemüller Aigner Posl Březnovská Němec Liberec Deutsche Volksgenossen
7 article
Úřadní tiskopisy sčitací byly rozdávány zprvu jen německé a to také českým majitelům domů Většina Čechů však nepřijímala tiskopisů něme ckých, lak že musily býti opatřeny tiskopisy obou- jazyčné. Ty však němečtí majitelé domů nechtěli dodavali ani nájemníkům-Čechům, kteří siv proto musili pro oboujazyčné sčllací tiskopisy docházeti do popisného úřadu na radnici. Při tom však byl na žadatele oboujazyčných tiskopisů činěn nátlak, aby se k obcovací teči české nehlasili, tím způsobem, že některým Cechům bylo připomináno, že úřadním jazykem v Liberci je něm- čina, nebo že česky napsané archy nebudou při- jímány nebo že ten, kdo se přihlásí s českou obco- vací řečí, utrpí na živnosti, proto že prý na sebe uvai nepřízeň Němců, Majitelé domů Čechové, kteří žádali za dvoj- jazyčné sčitací archy pro nájemníky, neobdrželi jich, poněvadž prý není jisto, nebudou-li ti čeští nájem- níci spokojeni také s archy jen německými. Bylo stanoveno, že vyplněné sčítací archy mají majitelě domů odevzdati sčítacíms komisařům b. ledna, ale, jak se zjistilo, odevzdávali ti němečtí majitelé domů, kteří měli české nájeminiky, od kte- rých archy ty žádali už přede dnem 3. ledna, usta- noveným pro odevzdávání listin těch nájemníky majitelům domů — archy ty ihned. Z toho vznikta obava a podezření, že archy ty byly dříve, než třeba bylo, odevzdány z té příčiny, aby němečtí agilátoři poznali jmena osob, přihlásivších se k obcovací řeči české, a aby potom na ně působiti mohli ve smyslu německém. vp
Čecho Němec Liberec
8 article
Že v Liberci byla organisována akce, jež měla za účel, zmenšiti při sčitání lidu počet obyvatelstva s českou řečí obeovací,tomu zdá se nasvědčovali také, že většina majitelů domů v Liberci, kteří se hlásí k národnosti německé, nechtěla přijímati česky vyplněné arčhy sčítací; někteří Měmečtí majitelé domů dopouštěli se při tom provokativní nrážky proti Čechům a sice tím, že česky vyplněné sčítaci archy zmačkali a házeli nájemníkům pod nohy. Jes známai následující surovost: Manželka jistého ma jitele obchodu s uhlím vratila česky psané sčítae archy s poznámkou, že »jim ani prase nerozumi !« Výpravy paličské akce při sčítání lidu provozo valy se dle došlých nás zpráv i telefonicky. Také následky této akce jsou známy. Mnoz Čechové byli vypovězení z bytu nebo práce za to. že se při úřadním sčilání lidu příznali k obcovac řeči české. Ponechávajíce si sdělení jednotlivosti táží se podepsaní: jsou Vaší Excellenci sdělené ne přístojnosti známy? Co hodlá V. Exc. učiniti, aby následky těchto nepřístojností byly odčiněny.
Čecho Liberec
9 article
Posl. dr. Karel Setmnský a soudr. podali k místodržiteli dotaz stran omezování žalezničních zřízenců v právu spolčovacím vladními orgány Dotaz zní: Odbočka zemské jednoty zřízenců dráh v král českém v Libni měla konati dne 20. června 1901 v hostinci »u nádraží« v Libni členskou schůzi spol- kovou, ku kteréž se dostavilo několik málo zřízenet dráh a to ve svém kroji služebním. Schůze ta se však pro malé účaslenství nekonala a ani zahájena byti nemohla. Ke schůzi této dostavil se jako vládní komisai úřadník c. k. policejního komisařství neznámého náu jmena; když mu předseda oznámil, že se schůze konati nebude, nevzdálil se komisař, nýbrž dotazova se všech železničních zřízenců, kteří byli ve spol- kové místnosti ve služebním obleku přitomni, po jich jmeně, služební hodnosti a také na to, u které dráhy jsou zaměstnáni. Vše si poznamenal a odešel.
Posl doktor Setmnský Libeň
10 article
Druhého dne 21. června 190l však dostavil se policejní inspektor do stanice rakousko- uherské spo lečnosti státní dráhy a do stanice rakouské severo západní dráhy v Libni, oznámil představeným dráh těch jména účastníků schůze předešlého dne a vyše třoval, zakládají-li se údaje den před tim při schůzi té zřízenci učiněné na pravdě. Tolo obojí jednání vládního komisaře i policej ního inspektora není zákonem odůvodněno, jim ohro žuje se právo spolčovací a znesnadňuje se, ba zne možňuje se účast zřízenců dráh na právu spolčova cím a shromažďovacím. Jednání to obsahuje i uda vačství účastníků schůze představeným a protož kla- deme k J. E. p. místodržiteli tento dolaz: 1. Jest V. E. ochotna dáti případ ten vyšetřiti po případě původce jeho k zodpovědnosti pohnati se postarati o to, aby na příště svoboda spolčovac nebyla obmezována. II. Jak srovná V. E. toto jednání vládního ko- misaře a inspektora policejního s prohlášením J. E pana ministra železnic a s ujištěním svým vlastním že při schůzích spolkových uniformovaní zřízenci dráh nikdy od vládního komisaře vzhledem ke slu- žebnímu obleku k zodpovědnosti hnání nebudou. Schůze skončena o 7. hod, večer. Příští schůze koná se dnes o 10. hod. dopol. Na jednacím pořadu jsou: 1. třetí čtení předlohyo úpravě platů učitelských, vyřízené včeva ve čtení druhém, 2. čtení zprávy komise školské ve příčině úpravy právních poměrů učitelů náboženství na ško lách obecných a měšťanských, 3. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní ve příčíně zavedení přímých voleb do sněmu království českého ve volebních okresech obcí venkovských.
Libeň Tolo
11 title
Politické zprávy zahraničné.
12 article
V Praze, 5. července.
Praha
13 article
K útekům německých novin na gen. A. F. Ritticha. Surových, neslušných a nespravedlivých vý padů na ruského generála Alexandra Fedoroviče Ritticha pro jeho »Pozdrav Čechům« zúčastni se také vídeňský tisk, pokládaný za orgán tal zv. »vojenské strany« vídeňské. U vojenského listu takové jednání překva- puje, protože svědčí o vlastnosti, které vojín míti nemá. Vojín také se může rozčertit, ale nikdy ne tak, aby ztratil všechnu duchapřitom- nost, aby se mu smysly zatemnily a on neviděl a nevěděl, koho má před sebou — že má pře sebou generála carské, ruské armády a nikol ubohého českého nováčka nebo záložníka. Ra- kouské vojenské kruhy tak si navykly požadova od slovanských vojinův, aby vstupujíce do vo jenské služby zapírali aneb aspoň dusili v sobě svoje národní vědomí a přesvědčení, že je pře kvapuje, jestliže na slovanské půdě v Rakousku některý slovanský vojín svého národního vědom a přesvědčení se nevzdává, byť tento vojín by — ruským generálem.enávon Abychom ty pány trochu vzpamatovali, při- pomeneme jim, že v Rusku ten vojin, který se chce státi kaprálem, nemusí uměti německy,že vojín nemusí své jméno na německo komoliti že tam důstojnikům nepřikazují ve společno- stech a na veřejných místech mluvit německy. že se tam záložníci nemusejí hlásiti »hier«a že nejsou zavíráni na mnoho měsíců, hlásí-li se rusky. Vojenským hudbám není tam zapověděno hrát ruské národní písně, ano ani — horribil dictu! — ruskou hymnu.
A F Rittich Surová Fedorovič Rittich Čecho Rakousko Rusko
14 article
Doporučuje se tedy vojenskému orgánu ví deňskému, aby po druhé mlavil o ruských ge nerálech jinak a přikládal k nim jiné měřítko sevib a aue si nšee palši válka v Asjí, okáe udl. v e Rusové vážně mluví o blízké válce s Ja- ponskem. Války té Rusové si nepřejí, ale Ja- ponci pracují k ní parou, popuzováni evrop- skými soupeři Ruska. Známo již, z války Ja- ponska s Čínou, že Japonci jsou prodehnut panmongolskou myšlenkou, chtěji opanovati Činu.
Rus Japonec Ast Rusko Čína
15 article
Koreu i tichomorské ostrovy, obydlené žlutým plemenem, a za tím účelem osvojili si západo evropskou kulturu, v jež dává tomu, kdo ji má mistrovství výboje. Materialnou pobídkou do války s Ruskem jest Japoneům nepoměrně huatšl obydlení jejich země, nežli nejbližšíeh zemi žlutoplemenných, Korey v a Mandžurie, V Japonsku bydli na čtverečném kilometru okol 150 lidí, na Koreř okolo 60, v Mandžuri okolo 20. Ruské listy radí, aby Rusko sílu Japonsk ani nepodeeňovalo, ani nepřeceňhovalo. Síla jejick je větší síly turecké v Evropě. neno ppjio Dvacítipětiletý jubilej slovanské války. Je tomu dvacet pět let, co Černohorci Srbové výtrhli do pole proti Turkům, aby z je jich moci vyrvali neosvobozené srbské země Součusně planulo v Bulharsku velké povstáni, mající za účel osvobození Buiharů. s e Za několik dní bude tomu dvaceť pět let co Černohorci, dobyli slavného vitězství n Vlčím Dole, načež následovalo jedno vítězství jejich za druhým: Menší úspěchy měla armáda srbská, jež operovala podle připraveného, Mila- nem schváleného, ale nedobrého plánu. Marna byla obratnost armády srbské, marna chrabrost ruských a slovanských dobrovolníků, vedených výborným vojevůdcem gen. M. Čerňujevem. Po- vstání bulharské Turci uliti chtěli řekami krve nejen mužů, nýbrž i žen a dětí. Věčnou han- bou jejich zůstane řež batacká. Hercegovci bo- jovali pod barjaky černohorskými, Bosňáci pod srbskými. V severozápadní částí Bosny pozoro- vala se již ruka Rakouska. Ruské listy zahajují upomínky na tyte slavně, památně i osudné události. Dvou z nic se povšimneme.
Ruska Černohorec Srba Turek M Čerňujev Hercegovec Korea Rusko Evropa Bulharsko Marna Turec Bosna Rakousko evropský kultura
16 article
»CsbT« píše: Byla to krásná světlá doba. doba neobyčejného povzletu ruského ducha Malí i velcí, vysocí i nízeí práhli bojovati za kříž pravoslavný a za svobodu bratří Slovanů. Dobrovolnické hnutí v Rusku bylo živelné, ne- odolatelné. Úřadně dovoleno nebylo, ale vláda nemohla mu překážeti. Všechno Rusko tak bylo proniknuto vědomím své slovanské a pravo- slavné povinnosti, že ruský národ i ruský car přáli si války. Nechť omyly těch dní byly jakékoli, my nebudeme litovati toho, že jsme dostáli své po- vinnosti k Slovanům. Rusko tehdy dokázalo, že zasluhuje býti nazýváno říší slovanskou. Mužné nadšení pro svaté dílo navždy zůstane čestným vavřínem ve vítězném ruském věnci. Rusko ma právo býti hrdo na ty dni. Ruští lidé šli klást své hlavy na bojiště ne pro zisk, nýbrž pro věc bratrskou. Bojovníci, kteří dosud na živo zůstali, mají právo vzpomínati tohoto jubileje Slované zvítězí nad každým nepřítelem ve válce i v míru, nebudou-li proti Rusku, Rusko bude veliké a sťastné jen potud, pokud v ňadrech jeho vrchnosti tajiti se bude posvátná jiskra slovanské myšlenky.
Slovan Rusko
17 article
»Hoo« píšou: Jestliže válka r. 1876 neměla praktických výsledků proto, že strany bojovavší nedosáhly svého elle, význam její ideálný je zachován úplně. V XIV. století na Kosově poli Srbové poslední bojovali za nezá- vislost svých států, v XIX. v. prví chopili s zbraní za osvobození od tureckého jha a po- máhali Rusku osvobodít i Bulhary. Za to s jim nedostalo spravedlivě materiálné odplaty, ale mravné odměny nikdo jim nevezme. Nie méně Srbsko i Černá Hora za těch dvacet pět let tak se utvrdily na Balkánském poloostrově. že netřeba báti se o jejich budouenost. Ob srbské státy musejí býli na stráži zájmů svého národa a zachovati jeden ke druhému nej- srdečnější a nejbližší styky. R. 1876 uzavřel branný spolek. Bylo by si přáti, aby tato vzá jemnost zachovala se navždy jako nezměnitelná podmínka jejich slávy a každého druhu úspěchů
Kosův Srba Rusek Bulhar
18 article
Ženská emaneipace ve Finsku. Car Mikuláš II. na žádost senátu helsing forské university dal dovolení, aby na této uni versitě zavedena byla úplná rovnoprávnost žer s muži. Dosud každá studeníka, která chtěla býti příjatu za posluchačku na finskou univer situ, musila o to zvláště žádat gubernátora načež, obdržela li dovolení, musila se podrobit přijimací zkoušce. To nyní odpadne a stu dentky budou přijímány jako studenti na vy- svědčení o zralosti. Význam carského dovolen prostírá se na celé Rusko. Rovnoprávnost obou poblaví na universitě je zásadně uznána rozšíření její na ostatní university v Rusk mohlo by býti zdrženo jen tím, kdyby se prvý pokus nezdařil, což ve Finsku se nestane. Německo, Jak málo podařilo se Prusku získati si pro sebe minění a přízeň obyvatelstva v zemich roku 1866 zabraných a jak ještě dnes má ne- příliš zapuštěné kořeny stát, který nazývá s »německou říši«, ve skutečnosti však je Velko pruskem, ze kterého chtějí Všeněmci vytvořit pangermanskou všeněmeckou říši, k níž byle by Rakousko přičleněno, Rusko a Francie po- kořeny, Holandsko, Belgie, Dánsko, Švédsko. Norsko, Finsko a Švýcarsko dobyty a jejiz hranice prodloužiti chtějí až k Oděsse — uka zuje způsob, jakým v Hanoversku, dnešní pro- vineii pruské, oslavili dne 27. června výročn den bitvy u Langensalzy. Tenkráte před 35 lety dobyla statečná hanoverská armáda skvělého vi- tězství nad pruskou přesilou a jen vinou ne- schopnosti vedení jihoněmeckého spolkového vojška umožněno druhého dne poraženým ob- klíčiti vítěze ze dne minulého, odřiznouti je od Bavorů a donutiti ke kapitulaci.
Mikuláš II Prusek Bavor Finsko Rusko Německo Rakousko Francie Holandsko Belgie Dánsko Švédsko Norsko Švýcarsko Hanoversko Langensalza
19 article
Bezpráví ani po staletích nemůže změnii se ve spravedlnost a tak také hanoverský lid nezapomene nikdy uloupení své samostatnosti ve svém smýšlení a cítění nepodrobí se nikdy pruskémn jhu, ale toužebně očekávati bude při ležitost, až prusko-všeněmecké zvůli jiní vykáž její meze. Dne 27. června konala se v Hanover velkolepá schůze, ve které říšský poslanec svob pán Sehele kladl ve skvělé řeči důraz n nezměněné stanovisko Hanoveranů, doporučova věrnosť oprávněné královské rodině a dovozoval že pakli v národně-liberální straně spatřovat chtějí důvod ke smíru v tom, že Hanöversk přepadeno bylo státem německým, neni t žádným zastřením, nýbrž jen zvětšením spá chaného bezpráví. Ve schůzi, které zúčastnilo se přes 3000 osob všech stavů a tříd, zahrál hudba hanoverskou národní hymnu welfskou píseň a po vřelé vzpomínc hraběte Sehulenburg-Hehlena za burácelo sálem provolávání slávy hano v er skěmu Královskému rodu. Pod plukovník v. v. šl. Díebitsch vzpomně tklivými slovy stařičké královny Marie, svob pán Münchhausen-Lauenau oslavoval vítěze u Langensalzy a šikovatel v. v. Flem u komandoval starý hanoverský parádní pochod Královně a nápadníku trůnu vévor d o v Cumberlandskému zaslány schůz holdovací telegramy, na něž přišla druhého dne srdečná odpověd. Večer uspořádána skvělá národní slavnos v »Bella Vista«, jež navštívena byla mnoh tisíci obecenstva. Za ohňostroje při slavnost vzplála ve velkých rozměrech provedená slova. »Arnošt August« za nekonečného jásotu bouřlivého provolávání slávy »milovanému krá- lovskému pánu«. Tak vypadá tedy oblibenost pruského re žimu ve vlastní říšil I v Německu se bdí, aby všeněmecké strany nevyrostly do nebe.
Sehele Hanoveran Hanöversk Sehulenburg Marie Flo Bell Arnošt August Hanover Langensalza Německo svobodník pán Münchhausen
20 article K pobytu francouzských hostí v Praze.
K pobytu francouzských hostí v Praze. Rozloučení se zástupci Paříže a hosty fran couzskými bylo neméně nadšené a velkolepé v mnohém ohledu jistě dojímavější nežli jejich přivítání. Francouzští hostě odjeli s nejhlubšími dojmy z Prahy. »Naleznete v nás nejen nejupřímnější přátely, ale i nejhorlivější agitatory a tlumočníky věc české« pravil jeden z členů pařížské obecní rady Pan Massard, ředitel oněch dvou nejpopu- lárnějších žurnálů francouzských, jichž jmén nejvíce zaznívají do šumu boulevardu vyvolávann cameloty, žurnálů »La Patrie« a »La Pressee jenž tak krásně líčil události pražské ve svých telegrafiekých zprávách, opakoval stále, žeje šťasten, že se odhodlal jeti do Prahy. »Měl jsem tušení něčeho neobyčejného«, pravil, »tušení starého žurnalisty, ale že budu svědkem tak velkých, povznášejících okamžiků. to jsem neočekával.« Loučení na nádraží Františka Josefa př odjezdu pařížské delegace dojalo francouzského publicistu až k slzám. Řekl nám, že vidě uchvacující scény při vjezdu ruského loďstva do Toulonu, ohromné projevy při vjezdu Rusů do Paříze, že neméně jím zachvěla manifestace českého lidu svou vroucí spontanností, bezpro- středností a prociténosti. Praha byla krásná. Velikost a vážnost byla v těch všech projevech, jež naleěznou nejnadšenější ohlas ve Francii.
Massard František Josef Rus Praha Paříž Toulon Francie Le Patria Le Pressee
21 article
Při té příležitosti dodatečně uvádíme slova pronesená p. Massardem, při banketu u černého koně«: »Spojení utvoří pouze síla. Slla též tvoři spojení. Sily potřebují národové, již chtějí uhájiti svou neodvislost a svobodu. Národ český má sílu. Jako voják pozdravuji českou disciplinu. Jako žurnalista pozdravuji českou vy- spělost a mravnost, českou statečnost a sebedů- věru. Čechové jsou pojítkem mezi Francií Ruskem. Připíjím Čechům, kteří odrazí útok pangermanismu, připijím spojení se všemi Slo- vany, spojení s Francif.« Pan Massard, jako odborník ve věcech vo- jenských, je též presidentem vojenského tisku, nejlépe dovedl oceniti sokolské závody, prosto- cviky a průvod nedělní. Byl unešen, skutečně uchvácen těmi dojmy. Rozvinutí řad 6000 S kolů na evičišti napinilo jej obdivem. Krátce Sokolové čeští mu i mponova li. »Od vás se můžeme mnohému naučiti,- pravil p. Massard. To, že jsme získali p blicistu tak vynikajícího, hrajícího důležitou rol v zahraniční politice francouzské, je též jednín z úspěchů posledních slavností. Pan Dausset, sympatický, rozlomilý, v soce vzdělaný a ohnivě výmluvný maire pa řížský, s celým svým mladistvým temperameh tem, nepřestal nás ujišťovati, že v Čechách s eítí jako doma. Přišel k nám vyzbrojený před běžným studjem, poučený o bojích politickýel i o práci kulturní národa českého, informovan- svým přítelem Chéradamem, z jehož slavn již knihy »Otázka rakouská« čerpal užitečné vě domosti o české otázce jako ostatní jeho sou
Sila Čecho Massard Sokol Dausset Chéradam Rusko Čechy
22 article
Mluvili jsme o náhodném selkání dvou fra couzských manifestací za hranicemi. Z Paříže byly uspořádány jizdy automobilů do Berlína A z Paříže odjeli zástupci měst pozdraviti náro český a jeho Sokolstvo. V Berlíně volalo obe censtvo slávu Franconzům, generálové a diplo matě, aristokraté a bursiáni němečtí připijelis s francouzskými — automobilisty. Pařižské list- světácké, jako »Figaro«, přinášely několika sloupcové články pod titulem »Pařiž-Berline Druhý titul »Pařiž-Praha« se v nich v prvn dny vůbeg neobjevil, nebo jen se skrómně ztral mezi telegrafickými zprávami. Ale teď již doch zejí z Paříže zprávy, že i listy politicky nepř telské p. Daussetovi a členům municipiální rady pařížské, uznaly vážný a dalekosáhlý význam pražských událostí a i »Figaro«, »Matini« vládní listy franeouzské rozepisují se obšírně radostně o frankoflských manifestacích v Praze »Paříž-Praha překonaly »Pařiž Berlin«. »Čeci tuera celá«, pravil Vikfor Hugo »Toto zabije ono!« Šampaňské francouzských a německýel sportsmanů, aristokratů, snobů a světáků vy šumí marně do vzdůchu. Nanejvýše po něn zůstane několik kocovin. Ale jednómyslné projevy všeho českého lidu, ten jediný a jásavý výkřik českého srdce. »Ať žije Francie!« hold vydaný Francii všem stranami českými, všemi kruhy, od represen tantů politiky, vědy, literatury, obchodu, prů- myslu, rolnietví až k dělníkům a mládeži — tyto hluboké a otřásající výrony nejryzejšího přátelství a zápalu pro ušlechtflou a jasnou Fráncii, která, jak řekl Rieger, musí býti milo- vána a dovede býti milována, ty nevyzní do vzduchu bez ohlasu a bez mocných sledů.
Figaro Dausset Matin Vikfor Hugo Rieger Paříž Berlín Praha Francie
23 article
To uznávají nyní i ony listy francouzské kterě ze strannického odporu proti nacionalisti ckým represenlantům Paříže, podeeňovaly vý znam jejich pražské cesty. Nyní vídí, že ohromné projevy patřily celé Francii a že celá Franci bez rozdílu směru a stran může býti na n hrdá a po zůslůze i »Figaro«, »Le Matin«, »L Francais« a podobné žurnály oceňují dosah význam pražských událostí. Dvě jména byla částo pronášena u příleži- tosti návštěvy Francouzů, dvě mílá jmena na- šich přátel ve Francii. Vzpomínali jsme na neunavného propagatora české věci André Chéradama, který dli teď na studijní ce stě v Rusku a nemohl být přítomen pražským slavnostem, jak jistý žurnál německý oznamova a udával Chéredama jako hlavního činitelev »francouzsko-slovanském reji« v Praze. Vzpo mínali jsme též na p. Daresta, srdečného přítele Čechů, jehož pozdrav nám přineslí jeho přálelé a zástupci ligy »Patrie Francšise« pp Dupuy a Rosset. Velkých zášluhi o dokonalý zdar návštěvy pařížské delegace získal si syndik p. Gay Dokonalý tento Pařížan, jenž byl nápadným svým aristokralickým zjevem, byl neustále činným ujednával všecky body programu pařížské ná vštěvy, s rovněž horlivým p. dr, ryt. z Čen- kova, městem Prahou ofieiálně přiděleným vzáčným hostům. Pan Gay, jenž je autorem několika oblíbených románů a získal si jmeno jako kritik a žurnalistu, dovedl si získat kaž děho, s kým se sbližil. Když se loučil s námi v Praze, byl dojat a když se loučil s Čechy Třeboni, slzel.
Franek Figaro Francouz Chéradam Čecho Francšis Dupuy Rosset Pařížan gay Paříž Francie Rusko Praha Třeboň Le Matin L Francais
25 article Denní zprávý.
Denní zprávý. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná příloha „Hlídka literární“. — Moravský katastr národností. Mez nestvůrami, kteréž se zjevily sv. Janu, sedícimu na ostově Patmu, nebylo tak příšerné, jakou namaloval na stěnu zemské sněmovny přítel če ského lidu na Moravě poslanec bar. d'Elver svou řečí o vyrovnacích požadavcích moravských Vise apokalypsy byly jako pouhý výtvor fan tasie neškodny, avšak vyrovnací potvora krás ným peřím svornosti mezi národy v markrabstv vyzdobená jest o něco nebezpečnější než vy epaný brněnský drak. Od toho okamžiku, jak mile vyskočí z punktačních papírů do morav ského světa, započne svůj úkol — požírán všech úspěchů české národnosti na Moravě, k kterémuž konei má býti přece zplozena. Nelze si vě u ani mysliti raffinovanějšího apparátu n zastaveni všeho pokroku českého na Moravi ke spravedlnosti pldícího a nic není schopnějšíh zastaviti vítězný pochod lidu našeho k získán svých měst, jako právě dábelský d'Elvertův vý mysl. Mohlo by se říci ďábelsky zchytraly ale to právě nejde, neboť půjdou-li čeští poslane na Moravě na vnadu jim od Némců nastrkova nou, bude možno říci, že se nepodařilo ještě nikoho na světě napáliti levnějším způsobem. než jaký jest podstatou obchodu, v němž má
Hlídek svatý . Jan d ' Elver Elvertův Patmos Morava
26 article
Čech na Moravě prodati své prvorozenství. Vče rejší »N. Fr. Presse« přetéká, jako všechny německo-liberální listy o záležitosti té pojedná vající, ličenou smířlivostí, hlásajíe, že prý mo ravští Němci dávají Čechům na věčné časy — většinu, prohlašují ochotu, vzdáti se jí, jen z dobré vůle, ze svobodného usnesení, k jakému je nie nenutí, poněvadž prý chtějí mír v zemi vzdávají prý se majority, poněvadž prý pon Češi po celá desetiletí touží. Většinu prý obětují leč národní svou existenci obětovati nemohou Proto zabezpečují si rozdělení sněmu na kurie národní rozdálením obyvatelstva podle národnosti svérázným provedením, k němuž moravské po měry nutí, založením českého i německého ka tastru voličů podle národností. Kdyby nie jiného z celého punktačního programu Němců našim
Němec Čecho Čech Čechy na Morava
27 article
lidem na Moravě k výstraze nebylo, tento ka- tastr voličů podle národnosti musí je přivésti na stopu nastrojenému podvodu, hře nellůstojné záhubné s nimi strojené. Volební řád s národ- ním katastrem neznamená přece nic jiného než uzákonění pověstného moravského odrodilectví, tuto největší zhoubul českého postupu na Moravě, podporu největší národnostní nemrávnosti. Jaká v tom vězí ironie, praví-li bar. Elvert, že takovým způsobem bude zamezeno všem národnostním štvanicím při volbáchl A což přihlašování se do takového národ- nostního katastru?! Boj o kafastr nastoupí na místě zápasu o voliče a starý útisk německýe menšin proti českým většinám v odrodileckých městech moravskýéh bude trvati dále. Kalastr voličstva podle národnosti jest laké uzákoněním 1ži, neboť dovoluje národnost před zákonem zapříli, maří nápravu této lži, neboť volič, pů- vodně Čech, v německém katastru zapsaný, ne- bude moci jinak voliti, než v německé kurii, byť byl i potom uznal bezpráví, jehož se do- pustil. Či snad budou se zakládati nové ka- tastry ku každé volbě zemské? T výžadovalo by strašných nákladů a zatížení va- řejně správy, neboť představme si na př. jen pro Brno zjišťování voličstva v německém městském, v českém městském okresu, v ně- meckém venkovském, v českém venkovském
Morava Čechy Brno
28 article
okresu, v české všeobecné voličské třídě, v ně- mecké téže třídě (nový volební řád moravský totiž zavede tuto třídu volebhí). To by byly mnohem větší obtíže, než při sěí- tání Iidu. A to všechno jenom profo, aby na zmar nepřišel ani jediný odrodilecký hlas, ani jeden hlas německý, roztroušený v českých většinách, zalím co u nás statistce českých vo- ličů v uzavřeném území hynou i smrtí poli- tickou, zanikajíce bezajmenně při každýeh volbách. Proč medle nezavádí se ještě čtvrtá kurie pro onu specialitu moravskou, která o sobě di: »Já nejsu ani Čech, ani Němec, já su Moravec.« Proto, že ta se dá zapsat do německých katastrů šmahem. Byl to mozek ve- skrze primitivní, který vymýšlel moravský ná rodní katastr voličský přes to, že »Nene Fr Presse« pravi, že německé návrhy nejsou pra- covány podle šablon, nýbrž jsou samostalnou smyšlenkovou praci«. Nevěříme, že by čeští po- slanci moravští byli sehopni prodati za tento politický nonsens zcela bezpečnou českou bu- doucnost na Moravě, kteráž dostaviti se must s matematickou jistotou. »Většina«, kterou na- bízejí moravským Čechům Němei, jest men- šinou, poněvadž zabezpečuje našincům 44 ze 100 mandátů a kdyby se stala většinou spo- jenectvím s konservativci, v boji našeho utla- čovaného národa proti privilegovaněmu ně- mectví znamenala by pochvu bez šavle, pušku bez hlavně! A že by takový způsob zemského volení zaručoval zemský mír, je teprve lží in duplo, neboť nezabraňuje volebním zápasům př volhách říšských, obecních, komorních atdl ničíc v nich ovšem postavení českých menšín, ano i většin ! e
Čo Němec Moravec František Presse Čecho Němei Morava
29 article
— Věci budějovické. Od nějaké doby vnikají do veřejnosti nepěkně zprávy z národní společnosti v Českých Budějovieích. Máme véc za dosti důležitou, abychom o ní veřejné pro- mluvili a netajili toho, co právem nalézati se má pod kontrolou celé české veřejnosti. Byl by to totiž osudný omyl, kdyby někteří páni z onoho města za to snad měli, že záležitosti budě- jovické jsou jejich záležitostmi, do těch že nikdo jiný nesmí se vměšovat! Dobyt Č. Budě- jovic, vrátit je opět tomu, komu po právu ná- ležeji, je věcí všeho národa, který s nejživějším účastenstvím sleduje každý pohybp každý krok, učiněný v Č. Budějovicích a jenž se nedá nikým a nikdy odbyti zvoláním: — »Vari, to je naše věc!« — Nejde tu o libůstku jed- notlivce, o triumf individua, nýbrž o vítězství celého národa. Jde tu o dobyti města, jež svým položením, svým rozsahem, svým kvetoucím školstvím a počtem svého obyvatelstvaje sřediskem velikéholidnatého našeho kraje a které počtem své české populace také již je naše. A ve městě takovém, v posici tak vý- znamné a při tom tak choulostivé, třeba je především jednoty ve vůli i v jednání, třeba že by se snad jednotlivei ve svých názorech na otázky, ježaleží vlastně mimo boj, nesrovnávali. Různost smýšlení politického nevylučuje v zápasu národnostním stejného postupu a jednotného činu.
Č . Buda Č . Budějovice
30 article
Malicherná žárlivost nejméně pak je na místě v takovém městě. Tam jedině zásluhami o zda věci národní má býti ukájena ctižádost. Zaná- šeti na takové místo zejmena spory osobní bylo by hřichem. Kdo neumí se podříditi a kdo nechce postupovati v jedné řadě, radějí at z ní vystoupí. Co nevidět nadejde v Če- ských Budějovicích doba voleb. Máme snad již zase zvěstovati české veřejnosti, že ani tentokrát není vyhlídky na vitězství? Máme opětně s rukama založenýma dívati se, jak ně- mečká třetina obyvatelstva vítěziti bude nad děma třetinami českými? Budou-li se soukme- novci naší rvát mezi sebou, s vítězstvím to dopadne bledě. Nechť se nedomnívají, že vítěz- ství dobývá se jen agitací, velkými řečmi křikem. Těž slušným, taktním chováním, pravdou a poctivostí možno si zjednat sympatií a půdy. Co ale se děje v Budějovicích a čeho tamější listy jsou plny, sotva nám přízeň získá. Naopak.
ský Budějovice Budějovice
31 article
Nechceme vyšetřovati, kde vina větší, zda na té či na oné straně a kde větší nedostatek dobrého vychování. Mluvíme k těm v pravo i k těm v levo, ale episodami toho druhu, jakých se v Budějovicích již několik odehrálo, odnárodnělá města se nedobývají. Vyzýváme soukmenovce budějovické ke klidnému soužití, kterého nezbytně je zapotřebí, aby nám vráceno bylo, co de facto dávno je naše. Vyzýváme je k jednotě a k společné, intensivní, ale ušlechtilé prácí. Vyzýváme je k tomu jménem ohrožených vlasteneckých interessů a jménem dobrého če- ského jména. — Úprava platů učitelských, která se včera dostala na pořad sněmovního jednání, vzbudila neobyčejný rozruch nejen v kruzích učitelstva, ale i v celé veřejnosti. Odlesk ruchu toho jevil se včera také v couloirech sně- movních i ve sněmu samém. Situace byla včera mimořádně napjata: před zahájením rokování ve sněmovním plenu nebylo možno s jistotou řici, má-li předloha o úpravě platův učitelských naději, že bude v plenu vyřízena a také schvá- lena. Chtěli-li přivrženci osnovy v zájmu uči- telstva, aby předloha byla vyřízena a to kladné,
Budějovice