1
masthead
6. července 1901. Číslo 184.
4
article
může přihlížeti lhostejně k tomu, jak země si opatř
své finance a takové potřeby, jako je veřejné školství
a že musí také činně a pomocně v akcí tu zasáhnouti
Jestliže tedy nyní zemský výbor na základě usnesení
sněmovního ze včerejší schůze se vší rozhodnost
s vládou bude jednati, nebude moci vláda se vzepřiti
tomuto požadavku a usnesení sněmu a nepochy buji
pak ani v nejmenším, když slavný sněm na podzim
opět se sejde, že bude zemskému výboru již možno
určité návrhy učiniti. Ovšem musí zemský výbor také
s náležitým důrazem tuto věc chtiti. V této naděj
a vzhledem k tomu, že bylo by usnesení, které na
vrhuje menšina, skutečně takové povahy, že by cele
schválení zákona nemělo pro naše učitelstvo pražádné
ceny, nezbývá nám, nežli hlasovati pro návrh většiny.
jak je učiněn stran stanovení lhůt, ve kterých ma
zákon nabýti platnosti a postarati se také o to, aby
úhrada byla nalezena.
Bylo také ukázáno k tomu, že nynější sněm.
který jest na sklonku svého trvání, nemůžé v této
otázce činiti závazná usvesení pro budoucí sněm.
5
article
Kdyby talo zášada měla panovati, není žádná kou-
tinuila mezí parlamentními sbory možna. Když s
může říšská rada usnésti na vydáních tisíce millionů
korun a stížiti tak na celou řadu let poplatnictvo
může také sněm vtak důležité otázce pronéstí slovo.
které dovede také sám dodržeti tím, že, i když bude
zase obnoven, postará se o to, aby konečně žádoue
úhrady bylo dosaženo. Rečník opětuje pak návrh svůj
aby minoritní votum bylo zamítnuto a návrh většiny
přijat. Návrh poslance Peschky doporučuje rovněž
k přijetí, poněvadž jest takového obsahu, že s ním
mohou býti všichni za jedno. (Výborně!)
Tím bylo rokování o tomto oddílu skončeno.
Posl. Krumbholz navrhl hlasování dle jmen
jímž návrh komise byl přijat 114 proti 7
hlasům.
Rovněž přijata resoluce posl. Pesch ky.
Zpravodaj posl. Schwarz přednesl pak ostatní
články osnovy.
Čl. V., VI., VII., VIII. a IX. byly přijaty v
znění navrženém komisí. Dále hlava zákona a ko-
nečně i resoluční návrhy a 3. 2 b) odpadá, protože
už včera byl vyřízen. Tím předloha o úpravě
platů něitelských v druhém čtení vyří
zena (Hlučný pollesk.)
Nejvyšáí maršálek zemský vyzval komisi pr
návrh hr. Buquoye, aby se ustavila a výsledel
oznámila.
Peschek
Posl
Pesch
Schwarz
Buquoy
6
article
Jednací pořad byl tím vyčerpán.
e Návrhy podali: posl. Horák a soudr. stran
přeložení trhů dobytčích na původní místa: posl
dr. Paeák a soudr. na podporování v příčině ži-
velních pohrom v obcích okresu čáslavského a
kutnohorského
Posl. Glöckner, Besemüller, Aigner a soud
podali návrh na zrušení daně domovní počínaje
1. červnem 1902 a na zavedení 5% daně z výnosu
budov.
Posl. Březnovský a soudr. podali k místo-
držiteli tento dolaz: Vzhledem kvýsledkům úřadníhe
sčitání lidu jsme nuceni následkem toho, že mnohe
křivd spáchaných na českém lidu, žijícím v území
převahou s obyvatelstvem německým, zůstalo dosu
úřadně nevysvětleno, připojiti další stížnosti na zmí-
něné sčítání lidu.
Způsobem přímo hrozným proveden byl tento
úřadní akt v Liberci. Za sčítací komisaře v Liberci
vybrány byly takové osoby národnosti německé.
které jsou rozhodnými nepřáteli českého národa.
Jejich jména byla, pokud možno, tajena, aby s české
strany nemohlo býti protestováno proti osobnoslem
sčítacích komisařů, k nimž ta čásťo obyvalelstva.
která se hlásí k národnosti české, nemá žádné dů-
věry. Ustanoveným komisařům bylo sice dáno po-
učení o tom, jak si mají počinati, zároveň však roz-
hazovány byly po městě německé letáky pro
»Deutsche Volksgenossen«, ve kterých se pravilo, že
sčítání lidu je životní olázkou, od níž závisí budoucí
osud Němců ve Východní Marce, a ve kterých se
žádalo, aby zaměstnavatelé Němci zapisovali své
zaměstnané, třeba mateřskou řečí lěchlo zaměstna-
ných byla čeština, s obcovací řečí německou.
Horák
Paeák
Glöckner
Besemüller
Aigner
Posl
Březnovská
Němec
Liberec
Deutsche Volksgenossen
7
article
Úřadní tiskopisy sčitací byly rozdávány zprvu
jen německé a to také českým majitelům domů
Většina Čechů však nepřijímala tiskopisů něme
ckých, lak že musily býti opatřeny tiskopisy obou-
jazyčné. Ty však němečtí majitelé domů nechtěli
dodavali ani nájemníkům-Čechům, kteří siv proto
musili pro oboujazyčné sčllací tiskopisy docházeti
do popisného úřadu na radnici.
Při tom však byl na žadatele oboujazyčných
tiskopisů činěn nátlak, aby se k obcovací teči české
nehlasili, tím způsobem, že některým Cechům bylo
připomináno, že úřadním jazykem v Liberci je něm-
čina, nebo že česky napsané archy nebudou při-
jímány nebo že ten, kdo se přihlásí s českou obco-
vací řečí, utrpí na živnosti, proto že prý na sebe
uvai nepřízeň Němců,
Majitelé domů Čechové, kteří žádali za dvoj-
jazyčné sčitací archy pro nájemníky, neobdrželi jich,
poněvadž prý není jisto, nebudou-li ti čeští nájem-
níci spokojeni také s archy jen německými.
Bylo stanoveno, že vyplněné sčítací archy mají
majitelě domů odevzdati sčítacíms komisařům b.
ledna, ale, jak se zjistilo, odevzdávali ti němečtí
majitelé domů, kteří měli české nájeminiky, od kte-
rých archy ty žádali už přede dnem 3. ledna, usta-
noveným pro odevzdávání listin těch nájemníky
majitelům domů — archy ty ihned. Z toho vznikta
obava a podezření, že archy ty byly dříve, než třeba
bylo, odevzdány z té příčiny, aby němečtí agilátoři
poznali jmena osob, přihlásivších se k obcovací řeči
české, a aby potom na ně působiti mohli ve smyslu
německém.
vp
Čecho
Němec
Liberec
8
article
Že v Liberci byla organisována akce, jež měla
za účel, zmenšiti při sčitání lidu počet obyvatelstva
s českou řečí obeovací,tomu zdá se nasvědčovali
také, že většina majitelů domů v Liberci, kteří se
hlásí k národnosti německé, nechtěla přijímati česky
vyplněné arčhy sčítací; někteří Měmečtí majitelé
domů dopouštěli se při tom provokativní nrážky
proti Čechům a sice tím, že česky vyplněné sčítaci
archy zmačkali a házeli nájemníkům pod nohy. Jes
známai následující surovost: Manželka jistého ma
jitele obchodu s uhlím vratila česky psané sčítae
archy s poznámkou, že »jim ani prase nerozumi !«
Výpravy paličské akce při sčítání lidu provozo
valy se dle došlých nás zpráv i telefonicky.
Také následky této akce jsou známy. Mnoz
Čechové byli vypovězení z bytu nebo práce za to.
že se při úřadním sčilání lidu příznali k obcovac
řeči české. Ponechávajíce si sdělení jednotlivosti
táží se podepsaní: jsou Vaší Excellenci sdělené ne
přístojnosti známy? Co hodlá V. Exc. učiniti, aby
následky těchto nepřístojností byly odčiněny.
Čecho
Liberec
9
article
Posl. dr. Karel Setmnský a soudr. podali
k místodržiteli dotaz stran omezování žalezničních
zřízenců v právu spolčovacím vladními orgány
Dotaz zní:
Odbočka zemské jednoty zřízenců dráh v král
českém v Libni měla konati dne 20. června 1901
v hostinci »u nádraží« v Libni členskou schůzi spol-
kovou, ku kteréž se dostavilo několik málo zřízenet
dráh a to ve svém kroji služebním. Schůze ta se
však pro malé účaslenství nekonala a ani zahájena
byti nemohla.
Ke schůzi této dostavil se jako vládní komisai
úřadník c. k. policejního komisařství neznámého náu
jmena; když mu předseda oznámil, že se schůze
konati nebude, nevzdálil se komisař, nýbrž dotazova
se všech železničních zřízenců, kteří byli ve spol-
kové místnosti ve služebním obleku přitomni, po jich
jmeně, služební hodnosti a také na to, u které dráhy
jsou zaměstnáni. Vše si poznamenal a odešel.
Posl
doktor
Setmnský
Libeň
10
article
Druhého dne 21. června 190l však dostavil se
policejní inspektor do stanice rakousko- uherské spo
lečnosti státní dráhy a do stanice rakouské severo
západní dráhy v Libni, oznámil představeným dráh
těch jména účastníků schůze předešlého dne a vyše
třoval, zakládají-li se údaje den před tim při schůzi
té zřízenci učiněné na pravdě.
Tolo obojí jednání vládního komisaře i policej
ního inspektora není zákonem odůvodněno, jim ohro
žuje se právo spolčovací a znesnadňuje se, ba zne
možňuje se účast zřízenců dráh na právu spolčova
cím a shromažďovacím. Jednání to obsahuje i uda
vačství účastníků schůze představeným a protož kla-
deme k J. E. p. místodržiteli tento dolaz:
1. Jest V. E. ochotna dáti případ ten vyšetřiti
po případě původce jeho k zodpovědnosti pohnati
se postarati o to, aby na příště svoboda spolčovac
nebyla obmezována.
II. Jak srovná V. E. toto jednání vládního ko-
misaře a inspektora policejního s prohlášením J. E
pana ministra železnic a s ujištěním svým vlastním
že při schůzích spolkových uniformovaní zřízenci
dráh nikdy od vládního komisaře vzhledem ke slu-
žebnímu obleku k zodpovědnosti hnání nebudou.
Schůze skončena o 7. hod, večer.
Příští schůze koná se dnes o 10. hod. dopol.
Na jednacím pořadu jsou: 1. třetí čtení předlohyo
úpravě platů učitelských, vyřízené včeva ve čtení
druhém, 2. čtení zprávy komise školské ve příčině
úpravy právních poměrů učitelů náboženství na ško
lách obecných a měšťanských, 3. druhé čtení zprávy
komise pro záležitosti okresní a obecní ve příčíně
zavedení přímých voleb do sněmu království českého
ve volebních okresech obcí venkovských.
Libeň
Tolo
11
title
Politické zprávy zahraničné.
12
article
V Praze, 5. července.
Praha
13
article
K útekům německých novin na
gen. A. F. Ritticha.
Surových, neslušných a nespravedlivých vý
padů na ruského generála Alexandra Fedoroviče
Ritticha pro jeho »Pozdrav Čechům« zúčastni
se také vídeňský tisk, pokládaný za orgán tal
zv. »vojenské strany« vídeňské.
U vojenského listu takové jednání překva-
puje, protože svědčí o vlastnosti, které vojín
míti nemá. Vojín také se může rozčertit, ale
nikdy ne tak, aby ztratil všechnu duchapřitom-
nost, aby se mu smysly zatemnily a on neviděl
a nevěděl, koho má před sebou — že má pře
sebou generála carské, ruské armády a nikol
ubohého českého nováčka nebo záložníka. Ra-
kouské vojenské kruhy tak si navykly požadova
od slovanských vojinův, aby vstupujíce do vo
jenské služby zapírali aneb aspoň dusili v sobě
svoje národní vědomí a přesvědčení, že je pře
kvapuje, jestliže na slovanské půdě v Rakousku
některý slovanský vojín svého národního vědom
a přesvědčení se nevzdává, byť tento vojín by
— ruským generálem.enávon
Abychom ty pány trochu vzpamatovali, při-
pomeneme jim, že v Rusku ten vojin, který se
chce státi kaprálem, nemusí uměti německy,že
vojín nemusí své jméno na německo komoliti
že tam důstojnikům nepřikazují ve společno-
stech a na veřejných místech mluvit německy.
že se tam záložníci nemusejí hlásiti »hier«a
že nejsou zavíráni na mnoho měsíců, hlásí-li se
rusky. Vojenským hudbám není tam zapověděno
hrát ruské národní písně, ano ani — horribil
dictu! — ruskou hymnu.
A F Rittich
Surová
Fedorovič Rittich
Čecho
Rakousko
Rusko
14
article
Doporučuje se tedy vojenskému orgánu ví
deňskému, aby po druhé mlavil o ruských ge
nerálech jinak a přikládal k nim jiné měřítko
sevib a aue
si nšee palši válka v Asjí, okáe
udl. v
e Rusové vážně mluví o blízké válce s Ja-
ponskem. Války té Rusové si nepřejí, ale Ja-
ponci pracují k ní parou, popuzováni evrop-
skými soupeři Ruska. Známo již, z války Ja-
ponska s Čínou, že Japonci jsou prodehnut
panmongolskou myšlenkou, chtěji opanovati Činu.
Rus
Japonec
Ast
Rusko
Čína
15
article
Koreu i tichomorské ostrovy, obydlené žlutým
plemenem, a za tím účelem osvojili si západo
evropskou kulturu, v jež dává tomu, kdo ji má
mistrovství výboje. Materialnou pobídkou do
války s Ruskem jest Japoneům nepoměrně
huatšl obydlení jejich země, nežli nejbližšíeh
zemi žlutoplemenných, Korey v a Mandžurie,
V Japonsku bydli na čtverečném kilometru okol
150 lidí, na Koreř okolo 60, v Mandžuri
okolo 20.
Ruské listy radí, aby Rusko sílu Japonsk
ani nepodeeňovalo, ani nepřeceňhovalo. Síla jejick
je větší síly turecké v Evropě.
neno ppjio
Dvacítipětiletý jubilej slovanské
války.
Je tomu dvacet pět let, co Černohorci
Srbové výtrhli do pole proti Turkům, aby z je
jich moci vyrvali neosvobozené srbské země
Součusně planulo v Bulharsku velké povstáni,
mající za účel osvobození Buiharů. s e
Za několik dní bude tomu dvaceť pět let
co Černohorci, dobyli slavného vitězství n
Vlčím Dole, načež následovalo jedno vítězství
jejich za druhým: Menší úspěchy měla armáda
srbská, jež operovala podle připraveného, Mila-
nem schváleného, ale nedobrého plánu. Marna
byla obratnost armády srbské, marna chrabrost
ruských a slovanských dobrovolníků, vedených
výborným vojevůdcem gen. M. Čerňujevem. Po-
vstání bulharské Turci uliti chtěli řekami krve
nejen mužů, nýbrž i žen a dětí. Věčnou han-
bou jejich zůstane řež batacká. Hercegovci bo-
jovali pod barjaky černohorskými, Bosňáci pod
srbskými. V severozápadní částí Bosny pozoro-
vala se již ruka Rakouska.
Ruské listy zahajují upomínky na tyte
slavně, památně i osudné události. Dvou z nic
se povšimneme.
Ruska
Černohorec
Srba
Turek
M Čerňujev
Hercegovec
Korea
Rusko
Evropa
Bulharsko
Marna
Turec
Bosna
Rakousko
evropský kultura
16
article
»CsbT« píše: Byla to krásná světlá doba.
doba neobyčejného povzletu ruského ducha
Malí i velcí, vysocí i nízeí práhli bojovati za
kříž pravoslavný a za svobodu bratří Slovanů.
Dobrovolnické hnutí v Rusku bylo živelné, ne-
odolatelné. Úřadně dovoleno nebylo, ale vláda
nemohla mu překážeti. Všechno Rusko tak bylo
proniknuto vědomím své slovanské a pravo-
slavné povinnosti, že ruský národ i ruský car
přáli si války.
Nechť omyly těch dní byly jakékoli, my
nebudeme litovati toho, že jsme dostáli své po-
vinnosti k Slovanům. Rusko tehdy dokázalo, že
zasluhuje býti nazýváno říší slovanskou. Mužné
nadšení pro svaté dílo navždy zůstane čestným
vavřínem ve vítězném ruském věnci. Rusko ma
právo býti hrdo na ty dni. Ruští lidé šli klást
své hlavy na bojiště ne pro zisk, nýbrž pro
věc bratrskou. Bojovníci, kteří dosud na živo
zůstali, mají právo vzpomínati tohoto jubileje
Slované zvítězí nad každým nepřítelem ve válce
i v míru, nebudou-li proti Rusku, Rusko bude
veliké a sťastné jen potud, pokud v ňadrech
jeho vrchnosti tajiti se bude posvátná jiskra
slovanské myšlenky.
Slovan
Rusko
17
article
»Hoo« píšou: Jestliže válka r. 1876
neměla praktických výsledků proto, že strany
bojovavší nedosáhly svého elle, význam její
ideálný je zachován úplně. V XIV. století na
Kosově poli Srbové poslední bojovali za nezá-
vislost svých států, v XIX. v. prví chopili s
zbraní za osvobození od tureckého jha a po-
máhali Rusku osvobodít i Bulhary. Za to s
jim nedostalo spravedlivě materiálné odplaty,
ale mravné odměny nikdo jim nevezme. Nie
méně Srbsko i Černá Hora za těch dvacet pět
let tak se utvrdily na Balkánském poloostrově.
že netřeba báti se o jejich budouenost. Ob
srbské státy musejí býli na stráži zájmů svého
národa a zachovati jeden ke druhému nej-
srdečnější a nejbližší styky. R. 1876 uzavřel
branný spolek. Bylo by si přáti, aby tato vzá
jemnost zachovala se navždy jako nezměnitelná
podmínka jejich slávy a každého druhu úspěchů
Kosův
Srba
Rusek
Bulhar
18
article
Ženská emaneipace ve Finsku.
Car Mikuláš II. na žádost senátu helsing
forské university dal dovolení, aby na této uni
versitě zavedena byla úplná rovnoprávnost žer
s muži. Dosud každá studeníka, která chtěla
býti příjatu za posluchačku na finskou univer
situ, musila o to zvláště žádat gubernátora
načež, obdržela li dovolení, musila se podrobit
přijimací zkoušce. To nyní odpadne a stu
dentky budou přijímány jako studenti na vy-
svědčení o zralosti. Význam carského dovolen
prostírá se na celé Rusko. Rovnoprávnost obou
poblaví na universitě je zásadně uznána
rozšíření její na ostatní university v Rusk
mohlo by býti zdrženo jen tím, kdyby se prvý
pokus nezdařil, což ve Finsku se nestane.
Německo,
Jak málo podařilo se Prusku získati si pro
sebe minění a přízeň obyvatelstva v zemich
roku 1866 zabraných a jak ještě dnes má ne-
příliš zapuštěné kořeny stát, který nazývá s
»německou říši«, ve skutečnosti však je Velko
pruskem, ze kterého chtějí Všeněmci vytvořit
pangermanskou všeněmeckou říši, k níž byle
by Rakousko přičleněno, Rusko a Francie po-
kořeny, Holandsko, Belgie, Dánsko, Švédsko.
Norsko, Finsko a Švýcarsko dobyty a jejiz
hranice prodloužiti chtějí až k Oděsse — uka
zuje způsob, jakým v Hanoversku, dnešní pro-
vineii pruské, oslavili dne 27. června výročn
den bitvy u Langensalzy. Tenkráte před 35 lety
dobyla statečná hanoverská armáda skvělého vi-
tězství nad pruskou přesilou a jen vinou ne-
schopnosti vedení jihoněmeckého spolkového
vojška umožněno druhého dne poraženým ob-
klíčiti vítěze ze dne minulého, odřiznouti je
od Bavorů a donutiti ke kapitulaci.
Mikuláš II
Prusek
Bavor
Finsko
Rusko
Německo
Rakousko
Francie
Holandsko
Belgie
Dánsko
Švédsko
Norsko
Švýcarsko
Hanoversko
Langensalza
19
article
Bezpráví ani po staletích nemůže změnii
se ve spravedlnost a tak také hanoverský lid
nezapomene nikdy uloupení své samostatnosti
ve svém smýšlení a cítění nepodrobí se nikdy
pruskémn jhu, ale toužebně očekávati bude při
ležitost, až prusko-všeněmecké zvůli jiní vykáž
její meze.
Dne 27. června konala se v Hanover
velkolepá schůze, ve které říšský poslanec svob
pán Sehele kladl ve skvělé řeči důraz n
nezměněné stanovisko Hanoveranů, doporučova
věrnosť oprávněné královské rodině a dovozoval
že pakli v národně-liberální straně spatřovat
chtějí důvod ke smíru v tom, že Hanöversk
přepadeno bylo státem německým, neni t
žádným zastřením, nýbrž jen zvětšením spá
chaného bezpráví. Ve schůzi, které zúčastnilo
se přes 3000 osob všech stavů a tříd, zahrál
hudba hanoverskou národní hymnu
welfskou píseň a po vřelé vzpomínc
hraběte Sehulenburg-Hehlena za
burácelo sálem provolávání slávy hano v er
skěmu Královskému rodu. Pod
plukovník v. v. šl. Díebitsch vzpomně
tklivými slovy stařičké královny Marie, svob
pán Münchhausen-Lauenau oslavoval
vítěze u Langensalzy a šikovatel v. v. Flem u
komandoval starý hanoverský parádní pochod
Královně a nápadníku trůnu vévor d o v
Cumberlandskému zaslány schůz
holdovací telegramy, na něž přišla
druhého dne srdečná odpověd.
Večer uspořádána skvělá národní slavnos
v »Bella Vista«, jež navštívena byla mnoh
tisíci obecenstva. Za ohňostroje při slavnost
vzplála ve velkých rozměrech provedená slova.
»Arnošt August« za nekonečného jásotu
bouřlivého provolávání slávy »milovanému krá-
lovskému pánu«.
Tak vypadá tedy oblibenost pruského re
žimu ve vlastní říšil I v Německu se bdí, aby
všeněmecké strany nevyrostly do nebe.
Sehele
Hanoveran
Hanöversk
Sehulenburg
Marie
Flo
Bell
Arnošt
August
Hanover
Langensalza
Německo
svobodník pán Münchhausen
20
article
K pobytu francouzských hostí
v Praze.
K pobytu francouzských hostí
v Praze.
Rozloučení se zástupci Paříže a hosty fran
couzskými bylo neméně nadšené a velkolepé
v mnohém ohledu jistě dojímavější nežli jejich
přivítání. Francouzští hostě odjeli s nejhlubšími
dojmy z Prahy.
»Naleznete v nás nejen nejupřímnější přátely,
ale i nejhorlivější agitatory a tlumočníky věc
české« pravil jeden z členů pařížské obecní rady
Pan Massard, ředitel oněch dvou nejpopu-
lárnějších žurnálů francouzských, jichž jmén
nejvíce zaznívají do šumu boulevardu vyvolávann
cameloty, žurnálů »La Patrie« a »La Pressee
jenž tak krásně líčil události pražské ve svých
telegrafiekých zprávách, opakoval stále, žeje
šťasten, že se odhodlal jeti do Prahy.
»Měl jsem tušení něčeho neobyčejného«,
pravil, »tušení starého žurnalisty, ale že budu
svědkem tak velkých, povznášejících okamžiků.
to jsem neočekával.«
Loučení na nádraží Františka Josefa př
odjezdu pařížské delegace dojalo francouzského
publicistu až k slzám. Řekl nám, že vidě
uchvacující scény při vjezdu ruského loďstva
do Toulonu, ohromné projevy při vjezdu Rusů
do Paříze, že neméně jím zachvěla manifestace
českého lidu svou vroucí spontanností, bezpro-
středností a prociténosti. Praha byla krásná.
Velikost a vážnost byla v těch všech projevech,
jež naleěznou nejnadšenější ohlas ve Francii.
Massard
František Josef
Rus
Praha
Paříž
Toulon
Francie
Le Patria
Le Pressee
21
article
Při té příležitosti dodatečně uvádíme slova
pronesená p. Massardem, při banketu u
černého koně«: »Spojení utvoří pouze síla. Slla
též tvoři spojení. Sily potřebují národové, již
chtějí uhájiti svou neodvislost a svobodu. Národ
český má sílu. Jako voják pozdravuji českou
disciplinu. Jako žurnalista pozdravuji českou vy-
spělost a mravnost, českou statečnost a sebedů-
věru. Čechové jsou pojítkem mezi Francií
Ruskem. Připíjím Čechům, kteří odrazí útok
pangermanismu, připijím spojení se všemi Slo-
vany, spojení s Francif.«
Pan Massard, jako odborník ve věcech vo-
jenských, je též presidentem vojenského tisku,
nejlépe dovedl oceniti sokolské závody, prosto-
cviky a průvod nedělní. Byl unešen, skutečně
uchvácen těmi dojmy. Rozvinutí řad 6000 S
kolů na evičišti napinilo jej obdivem. Krátce
Sokolové čeští mu i mponova li.
»Od vás se můžeme mnohému naučiti,-
pravil p. Massard. To, že jsme získali p
blicistu tak vynikajícího, hrajícího důležitou rol
v zahraniční politice francouzské, je též jednín
z úspěchů posledních slavností.
Pan Dausset, sympatický, rozlomilý, v
soce vzdělaný a ohnivě výmluvný maire pa
řížský, s celým svým mladistvým temperameh
tem, nepřestal nás ujišťovati, že v Čechách s
eítí jako doma. Přišel k nám vyzbrojený před
běžným studjem, poučený o bojích politickýel
i o práci kulturní národa českého, informovan-
svým přítelem Chéradamem, z jehož slavn
již knihy »Otázka rakouská« čerpal užitečné vě
domosti o české otázce jako ostatní jeho sou
Sila
Čecho
Massard
Sokol
Dausset
Chéradam
Rusko
Čechy
22
article
Mluvili jsme o náhodném selkání dvou fra
couzských manifestací za hranicemi. Z Paříže
byly uspořádány jizdy automobilů do Berlína
A z Paříže odjeli zástupci měst pozdraviti náro
český a jeho Sokolstvo. V Berlíně volalo obe
censtvo slávu Franconzům, generálové a diplo
matě, aristokraté a bursiáni němečtí připijelis
s francouzskými — automobilisty. Pařižské list-
světácké, jako »Figaro«, přinášely několika
sloupcové články pod titulem »Pařiž-Berline
Druhý titul »Pařiž-Praha« se v nich v prvn
dny vůbeg neobjevil, nebo jen se skrómně ztral
mezi telegrafickými zprávami. Ale teď již doch
zejí z Paříže zprávy, že i listy politicky nepř
telské p. Daussetovi a členům municipiální rady
pařížské, uznaly vážný a dalekosáhlý význam
pražských událostí a i »Figaro«, »Matini«
vládní listy franeouzské rozepisují se obšírně
radostně o frankoflských manifestacích v Praze
»Paříž-Praha překonaly »Pařiž Berlin«.
»Čeci tuera celá«, pravil Vikfor Hugo
»Toto zabije ono!«
Šampaňské francouzských a německýel
sportsmanů, aristokratů, snobů a světáků vy
šumí marně do vzdůchu. Nanejvýše po něn
zůstane několik kocovin.
Ale jednómyslné projevy všeho českého
lidu, ten jediný a jásavý výkřik českého srdce.
»Ať žije Francie!« hold vydaný Francii všem
stranami českými, všemi kruhy, od represen
tantů politiky, vědy, literatury, obchodu, prů-
myslu, rolnietví až k dělníkům a mládeži —
tyto hluboké a otřásající výrony nejryzejšího
přátelství a zápalu pro ušlechtflou a jasnou
Fráncii, která, jak řekl Rieger, musí býti milo-
vána a dovede býti milována, ty nevyzní do
vzduchu bez ohlasu a bez mocných sledů.
Figaro
Dausset
Matin
Vikfor Hugo
Rieger
Paříž
Berlín
Praha
Francie
23
article
To uznávají nyní i ony listy francouzské
kterě ze strannického odporu proti nacionalisti
ckým represenlantům Paříže, podeeňovaly vý
znam jejich pražské cesty. Nyní vídí, že ohromné
projevy patřily celé Francii a že celá Franci
bez rozdílu směru a stran může býti na n
hrdá a po zůslůze i »Figaro«, »Le Matin«, »L
Francais« a podobné žurnály oceňují dosah
význam pražských událostí.
Dvě jména byla částo pronášena u příleži-
tosti návštěvy Francouzů, dvě mílá jmena na-
šich přátel ve Francii. Vzpomínali jsme na
neunavného propagatora české věci André
Chéradama, který dli teď na studijní ce
stě v Rusku a nemohl být přítomen pražským
slavnostem, jak jistý žurnál německý oznamova
a udával Chéredama jako hlavního činitelev
»francouzsko-slovanském reji« v Praze. Vzpo
mínali jsme též na p. Daresta, srdečného
přítele Čechů, jehož pozdrav nám přineslí jeho
přálelé a zástupci ligy »Patrie Francšise« pp
Dupuy a Rosset.
Velkých zášluhi o dokonalý zdar návštěvy
pařížské delegace získal si syndik p. Gay
Dokonalý tento Pařížan, jenž byl nápadným svým
aristokralickým zjevem, byl neustále činným
ujednával všecky body programu pařížské ná
vštěvy, s rovněž horlivým p. dr, ryt. z Čen-
kova, městem Prahou ofieiálně přiděleným
vzáčným hostům. Pan Gay, jenž je autorem
několika oblíbených románů a získal si jmeno
jako kritik a žurnalistu, dovedl si získat kaž
děho, s kým se sbližil. Když se loučil s námi
v Praze, byl dojat a když se loučil s Čechy
Třeboni, slzel.
Franek
Figaro
Francouz
Chéradam
Čecho
Francšis
Dupuy
Rosset
Pařížan
gay
Paříž
Francie
Rusko
Praha
Třeboň
Le Matin
L Francais
25
article
Denní zprávý.
Denní zprávý.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná příloha „Hlídka literární“.
— Moravský katastr národností. Mez
nestvůrami, kteréž se zjevily sv. Janu, sedícimu
na ostově Patmu, nebylo tak příšerné, jakou
namaloval na stěnu zemské sněmovny přítel če
ského lidu na Moravě poslanec bar. d'Elver
svou řečí o vyrovnacích požadavcích moravských
Vise apokalypsy byly jako pouhý výtvor fan
tasie neškodny, avšak vyrovnací potvora krás
ným peřím svornosti mezi národy v markrabstv
vyzdobená jest o něco nebezpečnější než vy
epaný brněnský drak. Od toho okamžiku, jak
mile vyskočí z punktačních papírů do morav
ského světa, započne svůj úkol — požírán
všech úspěchů české národnosti na Moravě, k
kterémuž konei má býti přece zplozena. Nelze
si vě u ani mysliti raffinovanějšího apparátu n
zastaveni všeho pokroku českého na Moravi
ke spravedlnosti pldícího a nic není schopnějšíh
zastaviti vítězný pochod lidu našeho k získán
svých měst, jako právě dábelský d'Elvertův vý
mysl. Mohlo by se říci ďábelsky zchytraly
ale to právě nejde, neboť půjdou-li čeští poslane
na Moravě na vnadu jim od Némců nastrkova
nou, bude možno říci, že se nepodařilo ještě
nikoho na světě napáliti levnějším způsobem.
než jaký jest podstatou obchodu, v němž má
Hlídek
svatý . Jan
d ' Elver
Elvertův
Patmos
Morava
26
article
Čech na Moravě prodati své prvorozenství. Vče
rejší »N. Fr. Presse« přetéká, jako všechny
německo-liberální listy o záležitosti té pojedná
vající, ličenou smířlivostí, hlásajíe, že prý mo
ravští Němci dávají Čechům na věčné časy —
většinu, prohlašují ochotu, vzdáti se jí, jen
z dobré vůle, ze svobodného usnesení, k jakému
je nie nenutí, poněvadž prý chtějí mír v zemi
vzdávají prý se majority, poněvadž prý pon
Češi po celá desetiletí touží. Většinu prý obětují
leč národní svou existenci obětovati nemohou
Proto zabezpečují si rozdělení sněmu na kurie
národní rozdálením obyvatelstva podle národnosti
svérázným provedením, k němuž moravské po
měry nutí, založením českého i německého ka
tastru voličů podle národností. Kdyby nie jiného
z celého punktačního programu Němců našim
Němec
Čecho
Čech
Čechy na Morava
27
article
lidem na Moravě k výstraze nebylo, tento ka-
tastr voličů podle národnosti musí je přivésti na
stopu nastrojenému podvodu, hře nellůstojné
záhubné s nimi strojené. Volební řád s národ-
ním katastrem neznamená přece nic jiného než
uzákonění pověstného moravského
odrodilectví, tuto největší zhoubul českého
postupu na Moravě, podporu největší národnostní
nemrávnosti. Jaká v tom vězí ironie, praví-li bar.
Elvert, že takovým způsobem bude zamezeno
všem národnostním štvanicím při volbáchl
A což přihlašování se do takového národ-
nostního katastru?! Boj o kafastr nastoupí na
místě zápasu o voliče a starý útisk německýe
menšin proti českým většinám v odrodileckých
městech moravskýéh bude trvati dále. Kalastr
voličstva podle národnosti jest laké uzákoněním
1ži, neboť dovoluje národnost před zákonem
zapříli, maří nápravu této lži, neboť volič, pů-
vodně Čech, v německém katastru zapsaný, ne-
bude moci jinak voliti, než v německé kurii,
byť byl i potom uznal bezpráví, jehož se do-
pustil. Či snad budou se zakládati nové ka-
tastry ku každé volbě zemské? T
výžadovalo by strašných nákladů a zatížení va-
řejně správy, neboť představme si na př. jen
pro Brno zjišťování voličstva v německém
městském, v českém městském okresu, v ně-
meckém venkovském, v českém venkovském
Morava
Čechy
Brno
28
article
okresu, v české všeobecné voličské třídě, v ně-
mecké téže třídě (nový volební řád moravský
totiž zavede tuto třídu volebhí). To by byly
mnohem větší obtíže, než při sěí-
tání Iidu. A to všechno jenom profo, aby
na zmar nepřišel ani jediný odrodilecký hlas,
ani jeden hlas německý, roztroušený v českých
většinách, zalím co u nás statistce českých vo-
ličů v uzavřeném území hynou i smrtí poli-
tickou, zanikajíce bezajmenně při každýeh
volbách. Proč medle nezavádí se ještě čtvrtá
kurie pro onu specialitu moravskou, která
o sobě di: »Já nejsu ani Čech, ani Němec,
já su Moravec.« Proto, že ta se dá zapsat do
německých katastrů šmahem. Byl to mozek ve-
skrze primitivní, který vymýšlel moravský ná
rodní katastr voličský přes to, že »Nene Fr
Presse« pravi, že německé návrhy nejsou pra-
covány podle šablon, nýbrž jsou samostalnou
smyšlenkovou praci«. Nevěříme, že by čeští po-
slanci moravští byli sehopni prodati za tento
politický nonsens zcela bezpečnou českou bu-
doucnost na Moravě, kteráž dostaviti se must
s matematickou jistotou. »Většina«, kterou na-
bízejí moravským Čechům Němei, jest men-
šinou, poněvadž zabezpečuje našincům 44 ze
100 mandátů a kdyby se stala většinou spo-
jenectvím s konservativci, v boji našeho utla-
čovaného národa proti privilegovaněmu ně-
mectví znamenala by pochvu bez šavle, pušku
bez hlavně! A že by takový způsob zemského
volení zaručoval zemský mír, je teprve lží in
duplo, neboť nezabraňuje volebním zápasům př
volhách říšských, obecních, komorních atdl
ničíc v nich ovšem postavení českých menšín,
ano i většin ! e
Čo
Němec
Moravec
František Presse
Čecho
Němei
Morava
29
article
— Věci budějovické. Od nějaké doby
vnikají do veřejnosti nepěkně zprávy z národní
společnosti v Českých Budějovieích. Máme véc
za dosti důležitou, abychom o ní veřejné pro-
mluvili a netajili toho, co právem nalézati se má
pod kontrolou celé české veřejnosti. Byl by to
totiž osudný omyl, kdyby někteří páni z onoho
města za to snad měli, že záležitosti budě-
jovické jsou jejich záležitostmi, do těch že
nikdo jiný nesmí se vměšovat! Dobyt Č. Budě-
jovic, vrátit je opět tomu, komu po právu ná-
ležeji, je věcí všeho národa, který s nejživějším
účastenstvím sleduje každý pohybp každý krok,
učiněný v Č. Budějovicích a jenž se nedá
nikým a nikdy odbyti zvoláním: — »Vari, to
je naše věc!« — Nejde tu o libůstku jed-
notlivce, o triumf individua, nýbrž o vítězství
celého národa. Jde tu o dobyti města, jež svým
položením, svým rozsahem, svým kvetoucím
školstvím a počtem svého obyvatelstvaje
sřediskem velikéholidnatého našeho kraje
a které počtem své české populace také již je
naše. A ve městě takovém, v posici tak vý-
znamné a při tom tak choulostivé, třeba je
především jednoty ve vůli i v jednání, třeba že
by se snad jednotlivei ve svých názorech na
otázky, ježaleží vlastně mimo boj, nesrovnávali.
Různost smýšlení politického nevylučuje v zápasu
národnostním stejného postupu a jednotného činu.
Č . Buda
Č . Budějovice
30
article
Malicherná žárlivost nejméně pak je na místě
v takovém městě. Tam jedině zásluhami o zda
věci národní má býti ukájena ctižádost. Zaná-
šeti na takové místo zejmena spory osobní bylo
by hřichem. Kdo neumí se podříditi a kdo
nechce postupovati v jedné řadě, radějí at
z ní vystoupí. Co nevidět nadejde v Če-
ských Budějovicích doba voleb. Máme snad
již zase zvěstovati české veřejnosti, že ani
tentokrát není vyhlídky na vitězství? Máme
opětně s rukama založenýma dívati se, jak ně-
mečká třetina obyvatelstva vítěziti bude nad
děma třetinami českými? Budou-li se soukme-
novci naší rvát mezi sebou, s vítězstvím to
dopadne bledě. Nechť se nedomnívají, že vítěz-
ství dobývá se jen agitací, velkými řečmi
křikem. Těž slušným, taktním chováním, pravdou
a poctivostí možno si zjednat sympatií a půdy.
Co ale se děje v Budějovicích a čeho tamější
listy jsou plny, sotva nám přízeň získá. Naopak.
ský Budějovice
Budějovice
31
article
Nechceme vyšetřovati, kde vina větší, zda na
té či na oné straně a kde větší nedostatek
dobrého vychování. Mluvíme k těm v pravo
i k těm v levo, ale episodami toho druhu,
jakých se v Budějovicích již několik odehrálo,
odnárodnělá města se nedobývají. Vyzýváme
soukmenovce budějovické ke klidnému soužití,
kterého nezbytně je zapotřebí, aby nám vráceno
bylo, co de facto dávno je naše. Vyzýváme je
k jednotě a k společné, intensivní, ale ušlechtilé
prácí. Vyzýváme je k tomu jménem ohrožených
vlasteneckých interessů a jménem dobrého če-
ského jména.
— Úprava platů učitelských, která se
včera dostala na pořad sněmovního jednání,
vzbudila neobyčejný rozruch nejen v kruzích
učitelstva, ale i v celé veřejnosti. Odlesk ruchu
toho jevil se včera také v couloirech sně-
movních i ve sněmu samém. Situace byla včera
mimořádně napjata: před zahájením rokování
ve sněmovním plenu nebylo možno s jistotou
řici, má-li předloha o úpravě platův učitelských
naději, že bude v plenu vyřízena a také schvá-
lena. Chtěli-li přivrženci osnovy v zájmu uči-
telstva, aby předloha byla vyřízena a to kladné,
Budějovice