ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4206f1d0-6615-11dc-a942-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 78, place 22, org 8
1 masthead
Strana 2
2 masthead
9ev
3 masthead
6. července
4 masthead
Číslo 184.
5 article
Posl. Březnovský a soudr. podali na místo- držítele tento dotáz? Některé c. k. úřady úplně zapo mínají, žese nalezá správa pošt pod ochranou dvou hlavého ofla rakouského a úřadují tak, jako by krá- lovství české bylo již připojeno k říši německé. Ta c. k. pošlnjistr p. F. Spath v Eisenstrassu na Šu- mavě, v osadě, která se nalezá ještě 20 kilometr od hranic Německa, z prodává ve svém úřadě pohled- nice téže osady s officiální firmou »Deutsehe Reichs- post«. Přikládáme podobnou pohlednici a tážeme se pana místodržitele, hodlá li poštmistra p. Spatha po- učiti o tom, že ještě není poštmistrem říše německé. Po přečtení interpellace posl. Holera přešlo se k jednacímu pořadu. Prvním předmětem jest volha 9 členů komise pro návrh posl. hr. Buguoye celým sněmem. Zvolen byli posl.: hr. Buguoy, Rychlý, dr. Čelakov- ský, Kasper, dr.Karel Scbücker, dr. Zdenko Schücker, dr. Schreiner a Schwarz. Druhým předmětem jednacího pořadu jest zpráva zemského výboru v záležitosti změny posledního o- stavce 8 3. řádu voléní do sněmu vzemsbého. Zpra- vodajem byl přísedící zemského výboru poslanec dr Herold. Zpravodaj pošl. dr. Herold pravil, že obě osnovy zákona, týkající se připojení města Libně ke král. hlavnímu městu Praze, došty nejvyššího schvá- lení a nyní jest Libeň ku Praze již připojena. V pře- dešlém zasedání sněmu předložil zemský výbor osnovu zákona, kterým se mění také volební řád do sněmu království českého tak, aby Libeň, až bude připojena ku Praze, byla vyloučena z volebního ob- vodu venkovských obcí okresu karlinského a aby byla spojena ve zvláštní okres volební a sice s Jo- sefovem v jednu volební skupinu. Tehdy zákon tento nebyl přijat sl. sněmem proto, poněvadž při hlasování nebyla přitomna kvalifikovaná většina členů sněmu, toliž tii čtvrliny.
Posl Březnovská Šu Čelakov Kasper Scbücker doktor Zdenko Schücker Schreiner Schwarz Herold Německo Zvolen Libeň Praha Deutsehe Reichs doktor Herold
6 article
Zemský výbor následkem toho předkládá novou osnovu zákona. Podle analogie, jaká zachována při připojení Holešovic a Vyšehradu, nebylo opět změ- něno na trvajících volebních okresích král. hlavního města Prahy ničeho, nýbrž zemský výbor ponechal těchto pět volebních okresů, z nichž každý volí po dvou poslancích do sněmu král. českého a připojii Libeň k Josefovu, poněvadž Josefov jest za trvajících poměrn jak co do obývatelstva, tak co do poplatnictva nejmenšim z těchto volebních okresů. Poněvadž zákon tento byl již nejen v komisi v minulém zasedání projednán, ale valnou většinou sněmu vlastně přijat a jen proto nebyl prohlášen za přijatý, jelikož nebyla přítomna kvalifikovaná většina, navrhuje zemský výbor, aby se sl. sněm usnesl ve smyslu § 27. jednacího řádu, aby o této zprávě ihned bylo přikročeno k druhému čtení. Formální tento návrh byl přijat. K osnově zákona samého nebtásil se nikdo ke slovu. Při hlasování dle jmen byl zákon jedno- hlasně všemi odevzdanými 184 hlas schválen. Třetím oddilem jefnacího pořadu bylo druh čtení zprávy komise školské o osnov zákona, jenž týká se úpravy platů uči- telských na školách obecných a mě- šťanských a o zprávě zemského výboru. jež týká se dočasného zvýšení platů podučitelů s vysvědčením z působ- losti a základního služného učitelt na školách V. a IV. třídy služnéhoa učitelů IV. třídy na školách měšťan- ských a zprávy komise rozpočtov o zprávě zemského výboru v záležito- stech úpravy platů učitelů při obec ných a měšťanských školách. Zpravodajem byl posl. Sehwa rz.
Holešovice Vyšehrad Praha Libeň Josefov
7 article
Zpravodaj komise školské posl. Schwarz Slavný sněme! V loňském zasedání usnesl se sněm na zásadách, dle kterých se má na příšíě upraviti hmotné postavení učitelstva na obecných a měšťan- ských školách. Na základě tohoto usnesení předložil zemský výbor osnovu zemského zákona, který ve hlavních kusech vyhovuje tomuto uložení snému. Předlohou touto zavádi se předně jednotné služné n za druhé upravuje se toto služné v takové výši, jak jednak vyžadují toho nynější hospodářské poměry učitelů a jak dále podle názoru komise školské je také možno nalézti úhradu na větší výdaje přijetím této předlohy zemskému fondu vzniklé. Komise školská sjednotila se také v hlavních kusech na předloze zemského výboru a byly to jen některé jednotlivosti ve kterých se také ozvalo odchylné mínění, zastoupené větším počtem členů komise, což mělo za následek, že menšiny tyto ohlásily odchylné své návrhy jakožto návrhy menšin. Vzhledem k tomu, že byla již loňského roku záležitost tato všestranně v tomto slavném sněmu projednávána a že mi při každém jednotlivém paragrafu bude dána příležitost. abych námitky, které snad proti znění tomu budou činěny, vyvrátil a náležitě vysvětlil, nebudu se o této předloze zde více šířiti. Jen jedno chci připomenouti. Hlavní rozpor který vznikl mezi menšinou a většinou o télo před- loze, je rázu čistě finančního a komise školská za- bývala se jen polud tímto rozporem, že vyslovila, že jest záhodno, aby úprava, bude li přijata, jak osnovou zákona jest navržena, zavedena byla poslu- pem a ne tím způsobem, aby se úhrada ta zůstavila budoucí době. Poněvadž pakbyla tato předloha právě vzhledem k finančnímu momentu, který v n leží, přidělena také komisi rozpočtové, tedy zastávání stanovíska této komise zůstavuji jejímu zpravodaji, kterým jest p. posl. dr. Fořt.
Schwarz doktor Fořt
8 article
Rečník připominá, že z navržených školskou komisí resolucí odpadá odst. II. b), který se týká dočasného přídavku, kterého se má dostati některým učitelům a podučitelům v nynější soustavě služební a to proto, poněvadž resolnce ta byla v minulé schůzi při vyřízení zatímního rozpočtu zemského ko- misí rozpočtovou navržena a sněmem také přijata. Na základě těchto vývodů zbývá sněmu, aby se usnesl, že se má vejíti v podrobné rokování. Posl. dr. Fořt pravil jako zpravodaj komis rozpočtové, že komise ta neměla ani příčiny ani pod- nětu zabývati se meritorní stránkou osnovy o úpravě platův učitelských. Na ní bylo přihlížeti toliko finančním výsledkům s ní spojeným. V rozpočtové komisi byly především tři věci úplně jasny : předně že jde o výdaj, jehož další odklad jest naprosto ne- možným, za druhé, že tento výdaj nemůže býti ani zvýšením zemské přirážky, aní kontrahováním no- vých dluhů hražen a konečně, že z tohoto dílem- matu není východiska jiného, než starati se o to, aby k úhradě této byly hledány nové prameny příjmů. Stěžejný bod, kolem kterého se úvahy komise točily, záležei v tom, má-li mezi uzákoněním před- lohy a mezi zjednáním effektivní úhrady přivoděno býti jakési materialní junctim čili nic. Řečník poukazuje k vývodům tištěné zprávy ko míse rozpočtové. V lůně komise rozpočtové byla ml- néní různá. Menšina, přiblížejíe k zuboženému stavu zemských financí měla za svou povinnost působit k tomu, aby označené junclim expressis verbis přímo do zákona bylo pojato a stanovisko toto došlo vý- razu v menšinovém návrhu, ke zprávě komise roz- počtové připojeném.
Posl doktor Fořt
9 article
Většina komise, ačkoliv rovněž byla prodchnuta přesvědčením, že je nezbytno bráti co největší zřetel k zuboženým zemským financím, nicméně nemohla se spřáteliti se stanoviskem menšiny a přistoupila k návrhu jak zemského výboru, tak i komise škol- ské, vedena jsoue úvahou následující: v Rakousku se za nynějších a u nás panujících poměrů žádná důležitější osnova neprovede dříve, dokud nenalehne energicky mocný nátlak a proto zdálo se členům rozpočtové komise, že by ustanovením takového ma- terialního junctim mezi úhradou a uzákoněním této věci byla otuvřena možnost k dalším odkladům že by bylo způsobeno, že by k věci nedošlo. Máme toho příklady v zemích jiných. Se zřetelem na to doporučuje zpravodaj jak návrhy komise školské rozpočtové k přijetí. (Výborně ! Potlesk.) Nejvyšší maršálek zemský zahájil pak rokování povšechné Poslanec Gebler dovozoval, že se nemůže spřáteliti s předlohou. Není správno zlepšovati dřlv postavení mladých lidí, kdežto příjmy starších a ote rodin nechávati při starém. Zvýšení platů učitelských bude vyžadovati veli kého nákladu, a ten neměl by na zemi uvalovati nynější sněm, poněvadž není správno, by předstihovai činnost sněmu příštího. V dalším praví řečník, že jeho ideálem byla b obecná škola říšská, vydržovaná úplně nákladen státním.
Gebler Rakousko
10 article Poslanec Glöckner: To bychom musili pěkně
Poslanec Glöckner: To bychom musili pěkně platiti za Hlalič Poslanec Gebler: Vždyť chceme pryč od Haliča1 Na konec praví řečník, že nemůže hlasovati pro předlohu, pokud nebude pro ni zajíštěna úhrada. Poslanec Anýž: Přihlásil jsem se k slovu z příčin formálních, nikoliv abych pojednal o otázce, která tak dlouho byla očekávána, až konečně nyní dostala se na jednací pořad. Není pochyby, že b návrh na úpravu platů učitelských zavdal v generální debatě velmi mnoho látky k rozmanitým úvahám a k označení stanovisek, jež jednotlivé strany tohioto sněmu k této důležité otázce zaujímají. Také já, který jsem byl podavatelem návrhu, jenž obsahuje požadávky učitelstva vůbec, nemohu řici, že bych se ve všem všudy stotožňoval s návrhem, který byl vy pracován v komisi školské a komisi rozpočtové. Nie- měně tolik musím přiznati, že mají-li býti napraveny tak velkě křivdy, má-li býli našemu učitelstvu přispěno tou měrou, aby vyvázlo z trudných poměrů dovjakých selostalo, a mámedi dospěti ki tomu, aby po úpravě platů důstojníků, platů státního úřadnictva a statních zřízenců, konečně také učitelům dostalo s toho, co jim po právu náleží, ne co jest v jejich zájmu, ale co jest v zájmu školy, jest nezbytno, abychom aspoň čási této povinnosti, kterou můme. vykonali co možnorychle a tak, aby z toho bylo vídno, že upřímně si přejeme, aby otázka tato byla co možná rychle vyřízena.
Glöckner Anýž Haliča
11 article
Z té příčiny mam česť prohlásiti, že my, ktel bychom mohli promluviti v generální debatě —a jest celá řada řečníků, kteří by tak učinili — re- signovali jsme na toto své právo sně- movní a mám za svou povinnost učiníli prohlá- šeni, žemy se generální debaty nezů častníme. Žádám všechny strany tohoto snémn, které to upřímně myslí s úpravou učitelských platů a přejí si, aby tato olázka co nejdříve byla vyři- zena, aby se zachovaly podle našeho příkladu. Tím končím. (Výborně! Souhlas na všech stranách sně- movny.) Posl. Pacher prohlásil, že strana, k níž ná- leží, taktéž nezasáhne do generální debaty, ačkoli nemajíc svého zástupce ve školské komisi, nemohla lum vyslovili svoje stanovisko. Řečník zůstavujesi slovo pro debatu podrobnou.
Posl Pacher školský komise
12 article
Posl. Legler prohlásil jménem stran německ pokrokové a německé lidové, že se vzdávají účasti na generální debatě. Posl. hr. Karel Max Zedtvaitz prohlásil jmé- nem strany kongerv ativního velkůstatku, že upoušt od generální debaty Zpravodaj posl. Schwara, vzdal se závěreč- ného slova zpravodajskéb Nejvyšší maršálek zemský oznámil, že není nikdo přihlášen v povšechném rokování ke slovu. Povšechné rokování je skončeno a sněmovua přijímá navrhy komise za základ rokování po- drobného. Články 18. a 19. navržené osnovy zákon schváleny bez debaty. Na to rokováno o § 20., k němuž ohlášeno jest minoritní votum. Zpravodaj většiny komise posl. Schwarz po- ukázal k návrhu menšiny, který ehce zavésti pro učitele škol měšťanských dvě kategorie přijmů, tak aby učitelům měšťanských škol v prvních 5 letech dáno bylo služné toliko 1800 K. Ústanovení toto bylo by analogické s tím, co v tomto zákoně bylo příjato o učitelích II. třídy. Vělšina komise nemohla na tento návrh proto přistoupiti, poněvadž je v od- poru s někdejším usnésením sněmu z r. 1894, jež z ohledů na potřebý škol měšťanských, jakoži z ohledů na postavení učitelů na měšťanských ško- lách výslovně ustanovilo, že mají podučítejská místa na měšťanských školách býti zrušena.
Posl Zedtvaitz Schwarz
13 article
Zavádění takových dvou kategorií v učitelstvu jest neodůvodněno. Není odůvodněno ani ohledy f- nančními, poněvadž finanční eflekt takové úspory jest minimální. K tomu sluší připomenouti, že uči- telské osoby, které přicházejí na měšťanské školy. jsou již v každém ohledu zkušené. Pravidelně to bývají učitelé obecných škol, kteří již mají učitel- skou způsobilost vysvědčením prokázánu. Ve článku 20. spočívá hlavní změna soustavy nynější. Zavádí se jednotné služné a tak, co do výše, příblížila se osnova těm požadavkům, ktéré učitelstvo bylo či- nilo. S druhé strany komise přihlížela k tomu, aby. když se na jedné straně navrženými opatřeními zvy- šují výdaje zemského fondu, na druhé strané bylo docíleno úspor a proto přistoupila k návrhu zem- ského výboru, aby aktivitní přídavky byly omezeny na poměry nanejvýše potřebné. Návrh, který většina komise předkládá, odpovídá ve všem usnesení sně- movnímu a proto doporučuje zpravodaj návrh vět- šiny ku přijetí Posl. hr. K. Ml. Zedtwitz odůvodňoval votum menšiny v příčině dvojího základního služného pro učitele škol měšťanských. Řečník ohražuje se předem proti domněnce, jakoby chtěl rokování protahovati. Strana, k níž řečník náleží, nechce oddalovati vyří- zení důležité a palčivé otázky úpravy učitelských plato. Řečník si přeje zavedení kategorií mezi učitel stvem škol měšťanských, jako je tomu u učitei škol obecných; stojí na stanovisku, že učitel, kter počíná svoji učitelskou činnost, může se po jistý čas spokojiti se skrovnějším platem. Obdobně má se věc s úřadnictvem. Také v jiných zemích, v Dol- ních Rakousích, Horních Rakousích, na Muravě, ve Slezsku atd, existují kategorie ucitelstva.
Posl Zedtwitz Dolo Rakousy Horní Rakousy Slezsko
14 article
Školská komise ukázala svoji přízeň k věci, kterou jde, přistoupivší na návrhy zemského výboru, jež se liší značně od návrhů lonských. Přijme-lise nyní návrh menšiny, ušetří se ročně 40—50.000 K. Pro svůj návrh uvádí řečník i ten důvod, že by ne- bylo dobré, aby se plat učitelů škol obecných a plat učítelů škol měšťanských přílíš lišilý, načež končí doporučením svého návrhu. (Souhlas na lavicíeh velkostatkářů.) Přísedící zemského výboru posl. dr. Pražák zabýval se ustanovením osnovy, za jakých podmínel a jakým způsobem mají definitivně ustanovení učitele II. třídy, resp. podučitelé býti jmenováni učiteli třídy první. Dle dosavadního stavu věcí, a sice následkem novelly z r. 1894 jest právní stav ten, že podučitel který vysloužil 10 let bezůhonného úřadování, může s přivolením zemského výboru a k návrhu těch. kteří jsou k praesentaci oprávněni, jmenován být učitelem I. třídy. Na tomto ustanovení má býti uči- něna změna v neprospěch zemského výboru. Řečník ohradil se proti tomu jmenem zemského výboruv komisi školské, a toto své ohražení opakuje. Bývá touženo na to, že při tom velkém nákladu, který věnujeme na školství, při všech těch velkých obětech je přece vliv náš na školy minimální, že vliv, který země vykonávati může, není v žádném poměru k ve- likým obětem, které školství přiná šíme.
doktor Pražák
15 article
A nyní tento skromný vliv, který ještě máme. návrhem, který se zde činí, má býti ztenčen. Řečník zmiňuje se o hájení práva presentačního interessenty vůbec a zemským výborem zvláště; zmenšení to- hoto práva mohlo by míti za následek, že by se zemský výbor ocil před výlohami, které by po při- padě nemohl uhraditi. Dlužno míti na mysli, že se nejedná o místa systemisovaná, nýbrž o místa extra statum; učitelé ti jmenují se ad personam a není tedy pro jejich platy v rozpočtu školském posta- ráno. Jmenem zemského výboru prohlašuje řečník že vídí v tom těžké poškozování zemských financí že takový náklad může býti uvalen, aniž by zemský výbor vůbec byl slyšán. V zemském výboru jednohlasně bylo usneseno aby dosavadní § 30. byl zachován. Dle toho, co se týče návrhu, musí býti učitel jmenován v tom místě kde působí, bez zvláštní praesentace jedině proto, že si toto místo vyseděl. Rečník soudí, že ustanovení dle návrhu většiny komise není v interessu školy. Bude to míti také ten dalši nepříznivý výsledek, že mladší pánové, kteii jsou ustanoveni na místech, která se považují za lepší,a nebudou se vůbec ucházeti o místa jiná učitelská, že ponechají ucházení se o taková místa jiným silám mladším, poněvadž dobře vědí, že se musí na místě tom státi učiteli první třídy. Řečník na konec žádá, aby o odstavcích 4. a 5. bylo hlaso- váno odděleně. (Pochvala u velkostatkářů. Posl. Legler přípomenul, že němečtí poslanci chtěli podati různá minoritní vota, že je však odlo- žili, jen aby se projednání osnovy urychlilo. Řečník lituje, že stejně nejednal také hr. Zedtwitz. Vývody poslance dra. Pražák a nemají spravného podkladu. Presentační právo okresních školních rad zkráceno nebude. Avšak je třeba, by bylo postaráno o ty učitelské osoby, které přes míru dlouho sedí n místě bez postupu. sporr
Posl Zedtwitz
16 article
Řečník dokazuje pak oprávněnost požadavku získání učitelského místa po 10leté bezú honne službě tak, jak navthuje většina komise a polemisuje s vývody posl. hr. Zedtwi tz e. Zpravodaj posl. Selfwarz: Pan posl. Legle vyvrátil námitky, které byly činěny se strany pana zpravodaje menšiny hr. Žedtwitze a se strany p. přísedícího zemského výboru dra. Pra žá k proti některým ustanovením tohoto paragrafu. Nezbývá mně než ukázati k některým nesrovnalostem, které byly mezi těmi námitkami uvedeny. V první řadě dovolával se p. zpravodaj menšiny ustanovení, které platí v jiných zemích pro učitele měšťanských škol ukazuje k tomu, že táké v těchto zemích jest učilel- stvo na měšťanských školách dle služného kategori- sováno. Jest to pravda, ale třeba k tomu dodati, že v těchto zemích není striktně provedena soustav jednotného stužného. Proto také je zcela přirozeno. že rozlišají se učitelé na měšťanských školách podle svých příjmů. Když však předleha jak zemského výe boru tak r sněmovní komise postavila se na zásadu jednotného služného, pak nemohla jinak, než přihlí- žeti dlev této soustavy také ke služnému učitelů měšťan ských škol. Pan zpravodaj menšiny dopustil se také jistého odporu proti vlastním svým vývodům. Napře uvedl, že není snad to jakési ponižování mladých učitelů, kteří by měli nižší služné na měšťanskýeh školách proti učiželůms vyššími služným, a na kone své řeči přece srovnal tuto instituci s učiteli na obec- ných školách druhé třidy, kteří mají jiné jméno jen. ale zůstávají v soustavé školní podučiteli tak, jako byli dřive.
doktor
17 article
Jesti ledy patrno, žeptím kategorisováním bys opět zavedlo do zákona něco, co sněm v r. 1894 z něho vymýtil a že by to bylo na škodu školy, jako kdyby takové roztřídění mězi učitelstvem co do příjmů se dálo, o tom není žádné pochybnosti. Jiná jest věc, pokud se týká rozdílu mezi učilel na škole obecné a měšťanské. Tento rozdíl vyplývá z jiné kvalifikace; kdo má vyšší kvalifikaci, vyžaduje také vyššího služného. Dovolávám se téhož důkazu. který vede pan hr. Zedtwitz, totiž zákonodárstv v oslatních zemích. Také tam mezi služným učitel na školách měšťanských a obecných se činí rozdíl
Zedtwitz
18 article
Co se týká námitek pana přisedicího zemského vy- boru proti navrženému odstavcí 4., lituji foho,že učinil výpad na stranu, která tento návrh v komi učinila, a sice na stranu naši, ukazuje, že jaksi jsme se zpronevěřili svým autonomním zásadám, když jsme se pro tento odstavec prohlásili. Pan přísedicí dovozuje to tím, že když bude uzákoněno to, co v tomlo odstavci je obsaženo, s bude praesen tační právo příslušných činitelů, zejmena zemského výboru porušeno. To není správně, poněvadž usta novení toto vztahuje se na učitele na škole defini- tivně ustanovené, a to ještě jen na takové učitele kteří na této škole po 10let nepřetržitě a bez úhonně působili. Tedy to praesontační právo byl již vlastně tenkrátevykonáváno, když byli definitivn podučitelé nebo nyní učitelé II. fřídy jmenováni V předloze zemského výboru bylo zůstaveno zem skému výboru, že společně se zemškými školním úřady může takovým podučitelům uděliti psobn hodnost učitele. Jak posud věci se měly, a jak také zněl odstavec, navržený zemským výborem, nemoh zemský výbor v případech, kde podučitel po 10 le nepřerušeně jako deltnítivní působil na veřejné obecné škole s úspěchem, jemu odepříti hodnost učitelskou pro jeho osobu. Bylo to tedy právo čistě jen formální.
19 article
Co se týká námitky, že nebudou míti podlučitel žádného vzpružení, když si vysedí to místo učitelské bylo již poukůzáno na to, že učitelé nevysedí si p těch 10 lelech tohoto práva, nýbrž že si je vysedí svým nepřerušeným bezúhonným působením. Jest přece spravedlivo, aby muž, který v podřízeném po- stavení v každém ohledu po 10 let vykonával řádně své povinností, měl zajištěno právo na postup. V našich rozháraných národnostních poměrech jest důležito, aby ustanovení takové bylo pojato do zá- kona. Je velmi dobře známo, že, jeli škola někter menšiny veřejná, a působí na ní učitel, který by měl nároky na výhodu, závisí provedení toho, aby se po 10leté službě stal definitivním, pouze na návrhu okresní školní rady. Jak se však v lakových při- padech majorita, zastupující okresní školní radu, cho- vává, budou věděti nejlépe panové, kteří tyto poměry velmi dobře znaji.
20 article
Proto také z těchto příčin jest velmi záhodno. aby se okresním školním radám ve smíšených okresích vzala příčina, odstrkovati učitele, jako se dosud dělo. Doporučuji, aby se přijal článek tento, jak jest na- vržen komisl. Při hlasování bylo pak přijato všech pě odstavců § 20. dle návrhu komise. Votum, podané hr. Zedtwitzem, za mítnuto, následkem čehož odpadllo hl a so vání o eventuálním návrhu posli Le glera. (Hlučný patlesk na lavicích českých, ně meckých a na galerii. Nejvyšší maršálek zenský? (zvoní žádá gallerii, by se zdržela projevů souh lasu nebo nesouhlasu. Posl. Wolf: Oni se těší, že jednou lid plat více nežli feudálově. (Hluk. Nejvyšší maršálek zemský (zvonp). Zpravoda) posl. Schwarz čta § 26. osnovy. Ke článku tomuto podal posl. hr. Zedtwit minoritní votum, žádající, aby se kvinkvenálky ne počítaly od doby získání učitelské způsobílosti nýbrž od doby definitivního ustanovení. Odůvodňo- val je tím, že počítání kvinkvenálek děje se všude od doby ustanovení. Posl. dr. Pražák připojuje se k názoru posl hr. Zedtwitze a praví dále, že každý, kdo chce správně určovati rozpočty, musí počítati s určitýn počtem daných míst a oč se zvýší plat učitelů po jisté a určité době a nemůže nikdy počítati léta od doby, kdy onen učitel složil zkousku. To jest zá- sadní stanovisko, které ohrožuje úplně pořádek sestavování rozpočtů okresních školních fondů. Zem- ský výbor čině své návrhy sněmu hleděl vyhověti přáním, které v tomto směru se strany učitelstva byla učiněna.
Posl Wolf Schwarz doktor Pražák Zedtwitz
21 article
Co se týče nákladů, poukazuje řečník k tomu že přesné vyšetření, kdy jednotlivý učitel zkoušku způsobilosti vykonal a plynoucí z toho resultát fi nanční nedají se vykonatí. V zemské účtárně byly příbližně vypočteny výlohy ty při nejmenším n 400.000 K, kteroužto sumu dlužno vzíti v úvahu, kdyby se návrh přijal Posl. Legler dovozoval, že jsou v Čechách dvě veliké kategorie učitelstva. Do první náležíti kteří nabyli postavení před školskou novellou, roku 1883, do druhé ti, kteří byli ustanovení po této no- velle. Ona školní novella totiž stanovila, že učitelé kteří vstoupili do služby s vysvědčením dospělosti nestanou se definitivními hned, nýbrž až po složeni zkoušky způsobilosti. Vzhledem k tomu nelze činili námitek proti znění nynějšího návrhu většiny škol- ské komise, znění to zabezpečuje totiž učitelům před r. 1883 ustanoveným jich dosavadní výhody a také učitelům po r. 1883 ustanoveným je výhodné.
Posl Čechy
22 article
Na přání zástupce vlády navrhuje řečník následující znění odst. 6. § 26.: »Působení lze ve smyslu 1 odstavce § 26. považovati za takové, jež povinnosti neodpovídá, jen tehdy, jestliže učitelská osoba do stala důtku nebo disciplinární trest za porušení po vinnosti, spáchané v době, o kterou se jedná př přiznání zvýšení platu.« Zpravodaj posl. Schwarz: Námitky, které byly činěny proti § 26., utvrzuji mne, že stanovisko,ktere bylo zaujato většinou komise, bylo zcela správné což zejmena jest odůvodněno tím, že sám zemský výbor uznal potřebu, aby učinil výminku ze zásady kterou položií do svého návrhu. Ukazovalo se, ž není soustavné, co navrhuje komise školská a vi§ 55. který byl navržen zemským výborem, doslovně s praví, že má se pense počítati od složení zkoušky způsobilosti. Jest v tom srovnalost, aby definitivn přídavek se počítal od definitiva, kdežto penseo zkoušky způsobilosti? Pan přísedící zemského vý- boru poukázal k tomu, že opatření toto způsob větší výdaje. V čem mohou záležeti? Sám ve sve řeči řekl, že ustanovení to dotkne se málo venkova, že platí více o městech a tu třeba doložiti, že jen o těch městech, kde školství následkem vzrůstajícího obyvatelstva se vzmohlo. Rozpočítati se to také dá protože v osobních výkazech jest zaznamenáno slo- žení zkoušky způsobilosti. Námitky činěné se strany
Schwarz
23 article
p. zpravodaje menšiny vztahovaly se k tomu, že v jiných zemích není podobného opatření, alesv ma lých zemích alpských nejsou také takové poměry jako v království českém, kde ohce wvzrůstají ve velka místa průmyslová, a kde jsou již velká města prů myslová. Návrh náš vyhovuje v každém ohledu spra vedlnosti, odklizuje hlavní příčinu, pro kterou si uči telstvo stěžovalo na ustanovení zákona a proto do- poroučím návrh komise ku přijetí. Zároveň přimlonvám se za návrh p. posl. Leglera. Na to přikročeno k hlasování. Návrh hr. Ze d witze byl zamítnut a přijaty odst. 1.—5. dle ná vrhu komise, odst. 6. dle návrhu posl. Leglelr a. Posl. Schwarz čte pak §§ 27. a 28. osnovy jež přijaty bez debaty Při 8 30. navrhl posl. br. K. M. Zedtwitz mino- ritní votum, dle něhož aktivní připlatky platiti maj obce a odůvodnil je tím, že přídavkyty jsou pod- statnou značkou poměrů té které školní obce a že právě proto jí mají býti zaplaceny, nikoli však po- platníky okresu. Není příčiny, by venkovské obce platily aktivní přídavky pro města. Posl. Pacher lituje, že sněm český vyřizovati má důležité své úkoly teprve v poslední čhvíli. Řečník pak praví, že měřítko výše kvinkvenálek dle míst více 8000 duší čítajících není spolehlivé, nebo počet obyvatelstva nerozhoduje vždy o draholě po měrů.
Posl Schwarz Zedtwitz Pacher Leglelr a
24 article
Navrhuje pak do pense nevpočítatelné aktivní přídavky pro obce do 2000 obyvatelů 10%, do 4000 obyvatelů 15%, do 10.000 obyvatelů 20%, do 30.00 25%, ve všech větších městech a v místech lázeň ských 30%, v Praze, Karlových Varech, Marianských Lázních, Františkových Lázních, Teplicích 40% zá- kladního slažného. Dále žádá řečník za zvláštní hlasování o od- stavci 2. § 53 a vyslovuje zásadu, že náklady na školství hraditi má země a nikoli okresy Posl. Legler souhlasí s názory posl. Pacher a navrhuje pro učitele ve městech méně než 800 obyvatel čitajících aktivní přídavek 1090. Návrh tento byl dostatečně podporován Přísedící zemského výboru posl. Adámek Komise školská právem ukazuje na to, že hlavn pokrok nynější reformy učitelských platů spočívá v tom, že se upustilo od soustavy místní a že se přešlo k soustavě osobní. To jest pokrok veliký kterým velmi velká křivda byla odstraněna, ale není nic horšíhoa nespravedlivějšího, jakon když se př provádění nějakých reform vytknou zásady, jež se pak neprovedou úplně. A tu musím konstatovati, že právě § 30. jest v rozhodném odporu se systěmem osobním. Uznává-li se potřeba aktivního přídavku pak nemůžeme udíléní jeho činiti závislým od nějaké nahodilé cifry obyvatelstva. Ta cifra obyvatelstv není nikterak spolehlivým kriteriem o poměrech jednotlivých míst. Řečník poukázuje ke konkretním případům, po- ukazuje k České Třebové, Chocní a Slatiňanům. Když jsme se odhodlali k reformě, pak jes třeba důsledně trvati na tom, aby i aktikvní pří- davky byly přijaty všeobecně a aby plynuly z peně zemských. Jest to nespravedlivé, chtíti svoliti, aby výdaje s aktivními přídavky spojené znesly obce. Z to obec nemůže, že je v ní draho. Má za to byt ještě trestána? To by byla křivda.
Posl Pacher Adámek Praha Karlová Vary Teplice Český Třebová Choceň Slatiňany Františkův lázeň
25 article
Jedině správnou jest zásada, aby aktivní přída- vek zvýšen byl všeobecně a aby placen byl ze zem- ských peněz. Jest také nesprávno, chtiti bříměto uvaliti na okresy. Kdyby se na to přistoupilo, pak mám ohavu, že bude to míti za následek roztrpčení v učitelstvu. Nespouštímse zřetele také ohledy na poplatni ctvo. Souhlasím úplně, poukazujesli se na to, že zvý šenou potřebu nelze již hradili ani přirážkami, ani novýmí dluhy. Proto jest povinností sněmu, aby na tom trval, aby náklad plynul z přijmů nových al aby vláda nám v této věci nečinila překážek. Nestane i se tak, pak nevyhneme se katastrofě, jejíž následků nelze se ani dohádati. Nesluší dále přehlížeti, že právě na venkově je postavení učitele velmi těžké stnčí poukázati jen na malé poměry a na vše, co s tím souvisí, na nedostatky prostředků vzdělávacích pro jeho vlastní děti a pod. Z té příčiny činím návrh. aby především odstavec 1. 8 30. zněl: »Osobám uči telským s vysvědčením učitelské způsobilostí na obec ných školách národních a měšťanských (zvláštním učitelům náhoženství se zvláštním platem) náleži aktivní přídavek 15%, jenž se do výs užného nepo- čítá.« Pro případ, že by nebyl tento návrh přijat, na- vrhuji, aby v tomto odstavci 1. nejnižší mez obcí nebyla vzata počtem 8000 obyvatelů, nýbrž počtem 2000 obyvateln. (Pochvala.) Posl. dr. Eppinger prohlásil jmenem svých politických přátel, že pokládají návrhy Leglerův Pachrův a Adámkův za důvodné.
Posl doktor Eppinger Leglerův Pachrův Adámkův
26 article
Rečník pak rozebírá všecky návrhy, jež byly učiněny, činí srovnání se stavem dosavadním, do- týká se nové spotřeby, jež novou úpravou vzniknea končí návrhem, aby učitelstvu v místech od 4000 do 8000 obyvatel přířčen byl aktivní připlatek do 10%. (Souhlas.) Posl. Janoušek vítá vřele, že v reformě této prorazila konečně zlatá zásada jednotnosti, vyslovu- jící jedině spravedlivou zásadu, že za stejnou prái má býti stejný plat. Řečník vytěká různé stinné stránky dosavadního systému tříd místních, zejmena líčí poslavení učitele na malém venkové, klerév mnohé příčině činí poslavení učitelovo obtížnější a jeho práci namáhavější, nežli v městech větších. Kromě toho jest i život učitelův na venkově méně příjemný. Rečník vyslovuje se pak rozhodně proli tomu aby z aktivního přídavku obce menší, dokonce pak již do tak vysoké meze, jak školská komise navrhuje byly vyloučeny. Řečník praví: Nechci činiti žádnýc návrhů, ale přibijím tuto nespravedlnost na pranýř Nečiním žádných návrhů, poněvadž nachci předlohu ohrožovati, jak se to neustále činí. Jako pravý příte učitelstva, jehož jsem zástupcem a jenž hledím tuto věc urychliti, prosím, aby byly návrhy školské ko mise přijaty Posl. Reiniger vzdal se slova. Přísedicí zeniského výboru posl. A dámek Lituji, že došlo k tomu, že to byl zástupce učitel- stva, který se odvážil takové insinuace, že zde se činí návrhy pouze proto, aby předloha byla zmařena Pokládám za svou povinnost, abych proti tomuto nařknutí se vší rozhodností se ohradil. Pokládám z svou povinnost konstatovati, že nikdo nemá práv druhému bráti právo, dle svého přesvědčení poctivě hájiti své stanovisko. Panu řečníku přede mnou mohlo stačiti, proti mému návrhu prostě hlasovati.
Posl Janoušek Reiniger
27 article
Řečník prohlašuje, že odvolává svůj eventuální návrh a končí: »Na svém prvním, principialním návrhu trvám. U Filipp se shledáme opět!« Posl. dr. Scharf uznává snahu pana posl. Adámka, pokud chtěl výhody aktivního přídavku rozšířiti směrem dolů, ale nemůže souhlasiti s ním pokud jeví důsledky své směrem nahoru, poněvadž by přijetí jeho návrhu znamenalo v tomto směru nesrovnalost. Jest sice správné, že počet obyvatelslv není spolehlivým kriteriem pro drahotní poměry ale pravidelně s větším počtem obyvatelstva a za stejných jinak okolností drahotní poměry stoupají. Žejmena pro král. hlav. město Prahu by mělo přijetí návrhu posl. Adámka nemalé důsledky, poně vadž by učitelstvo pražské, které, ač jeho požadavky šly výše, spokojilo se s přídavkem takovým, jaký komise školská navrhuje, byla by přídavkem pouhýel 15% velmi zkráceno. Z těch důvodů nebude řečník pro návrh posl. Adámka hlasovati Všechny za debaty učiněné návrhy byly doda tečně podporovány. Posl. hr. Karei Max Zedtwitz pravil, že je překvapen novými návrhy na vyměřování aktivních příplatků. Jimi bude ztížena pravidelnost celého zá- kona po stränce finanční. Po věcných poznámkách posl. dra. Fou rniera hr. K. M. Zedtwitze a Pachera promluvil zpravodaj posl. Schwarz. Nepopírá, že mnoh jest správného v důvodech, které pro rozšíření aktiv- ního přídavku byly uvedeny, ale jako zpravodaj komise nemůže jinak než na tom stáli, aby návrhy její byly přijaty. Vělšina proto přistoupila na úpravu, jak ji navrhuje, poněvadž přihlížela k tomu, že proti loňskému usnesení sněmu všem učitelům zvýšeno bylo služné. To stalo se proto, poněvadž se chtělo dociliti úspor u aktivních přídavků. Takový modus má velký význam pro vpočítatelnost větších příjmů do pense a pak má tu výhodu, že zlepšení lakové je trvalé.
Posl doktor Scharf Adámek Zedtwitz Pacher Schwarz Praha
28 title
A inSo
29 article
Co se týče návrhu menšiny, má řečník obavy, že by přijetí jeho zavdalo příčinů k vyvolání rozdllu mezi zájmy venkova a měst a vnesl různice do škol- ských okresů. Zpravodaj varuje před tím, aby se upustilo pd správné zásady u nás platící, že osobní náklad školský nese země, a věcné potřeby že uhra- žuje školní ohec. Proto doporučuje k příjetí návrh komise. (Souhlas.) Na to přešlo se k hlasování; návrhy posl. Adámka, Pachera, Leglera a Eppingra v přížině od- chylného textování odstavce 1. § 30. byly za- mitnuty a přijat odst. 1. tohoto článku ve znění na- vrhovaném komisí Na to hlašuje se o návrhu menšiny k odstavci 2. a to, poněvadž výsledek při prostém hlasování byl pochybný, dlejmen. Při tomto hlasování zamíia se minoritní návrh 107 proti 97 hlasům. Po té přijaty ostatní odstavce § 30. dle znění, navrženého komisí. Zpravodaj posl. Schwarz referoval pak o dalších článcích osnovy. Články SS 31, 32, 33, 342 50, 51,54, 55, 56, 57, 58, 59, 61, 65. 66, 67, 68 69, 70, 73, 75, 79, 80 a 82 přijaty bez debaty s na- vrženými zpravodajem opravami tiskových chyb. Rovněž čl. I., II. a III. přijaty bez debaty. Zpravodaj posl. Sehwarz podal pak čl. Iv. osnovy, k němuž přičinili někteří členové komise rozpočtové minoritní votum, které zastupuje posl. hr. Karel Max Zedtwitz.
Adámek Pacher Legler Eppingr Schwarz Iva Karel Max Zedtwitz SS
30 article
Zpravodaj menšiny posl. hr. K. M. Zedtwita odůvodňuje volum menšiny, dleněhož nesmí náslěd- kem nové úpravy platů učitelských zvýšena býti při- rážka aniž má země učiniti nový dlub. Řečník soudi. že za trvajících poměrů by země dospěla následkem nové úpravy učilelských platů k úpadku; zodpověd- nost za to jeho strana převzíli nemůže. Proto podal svoje votum menšiny. Posl. Pacher navrhl, aby první čásť zákona nabyla platnosti dnem 1. ledna r. 1902, druhá dnem 1. ledna 1903. Návrh tento nebyl dostatečně podporován. Posl. Peschka podal jménem svých soudruhů prohlášení, že budou hlasovati pro návrh komise, přesvědčení jsouce o nutnosti úpravy učitelských platů. Činilili námitky proti zvýšení platů učitelských, nestalo se tak z nepřálelství ke škole, nýbrž z příčin finančních. Rečník pak navrhuje resoluci, jíž se vláda vy- zývá, aby již r. 1903 se zemským výborem král. če- ského vešla v jednání a aby vzhředem k finanční situaci země takové příjmy jí dala k ruce, které umožňují provedení usnesené již osnovy zákonao úpravě učitelských platů, nebo aby povolila peníze na úhradu potřeby tím vzníklé, ale bez zvýšení zem- ských přírážek nebo bez půjčky, jež se musí zúro- kovati. Posl. Niklfelds Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu z té příčiny, abych odůvodnil stano- vísko své a několika soudruhů poslancú rolníků, jaké zaujimáno vůči IV. článku předlohy, o kterémn se právě jedná. S některých strani se na nás pohlízi tak, jako bychom snad bylinepřáteli úpravy platů učitelstva. Tomu tak nenl. My poslanci rolničtí jsme veskrze upřímnými přáteli úpravy platů učitelských.
Zedtwita Posl Pacher Peschek
31 article
Zajisté ten, kdo upřímně si přeje, aby hmotné po- měry učitelů byly upraveny, zároveň povinen je sta- rati se úhradu, jaké je ktakové úpravě třeba. Brli to zejmena poslanci rolničtí, kteří již před lety a po několik roků o takovou úhradu, o sanování zem- mských financí se starali a sice tím způsobem, že podali návrh v tom směru, saby zemské pokladuě dopomohlo se k novému zřídlu příjmů. Když loň- ského roku jednáno bylo o prozatímním opatření na úpravu učitelských platů nejnižší třídý, bylí to opět poslancí rolničtí, kteří v parlamentní komisi, ve vý- konném výboru, v klubu i v tomto sněmu se zasa- zovali o to, aby takový návrh byl usnesen, což se také stalo loňského roku dne 20. prosince. Kdo (o byl, jenž neprovedl usnesení zemského sněmu, aby kategorii nejnižších tříd učitelských byly zlepšeny platy od 1. ledna t. r.? Byli to zemský výbor, který měl usnesení to provésti, ale nemobl tak uč- nili, poněvadž neměl potřebných prostředků. Náklad na provedení usnesení toho činil něco málo přes 2mill. K. A nyní týž zemský sněm navrliuje opravu, která vyžaduje ročně 12.000.000 K a ktení bude postupně stoupati každým rokem o 1.000.000 K.
zemský sněm
32 article
My rolníčtí poslanci souhlasíme i s touto nákladnou navrženou opravou platů učitelských, ale obávám se, že bude-li přijat návrh většiny komise školské, bude se musiti platiti úhrada zvýšením zemské přirá žky nebo novým zadlužením království českého. (Tak jesti Proč chováme tuto obavu? Již tak dlouho jedn se o sanování financí zemských. Hned od r. 1889, ikdyž poslanci mladočeští přišli větším počtem do tohoto domů, byla zaujata zásada, aby se od centrali- stické vlády vídeňské vynutilo něco pro pokladnu zemskou; bylo pak vydáno heslo, nekrýti schodek zvyšováním přirážek zemských. Tenkrát se řeklo; Vláda nesmí dopustiti, aby se zadlužilo královstií české a bude nucena sjednat prameny příjmů do zemské pokladny. Ale vláda si toho ani nevšimla. ač se zásada ta zachovávala až do r. 1897. My jsm konečně byli nuceni nejen dělati dluhy, ale také zvy- šovati zemské přiražky. Od r. 1897 se zvýšily při- rážky zemské z 39% na 55%, letos navrhuje zemský výbor nové zvýšení a to na 5790. To, co se nedoká- zalo za celých téměř 12 let, myslite, že se dokáže za rok ? Mám za to, že tomu ani nikdo z vás, kteří bu- dete hlasovati pro návrh většiny komise, nevěří.
33 article
(Výborně!) Myslím, že není třeba připomínati, že systém přirážkový a nejvíce přirážka zemská je dávkou jednostrannou a tudíž nanejvýše nespravedlivou. Platí ji poplatnictvo daně pozemkové, daně výdělkové, daně domovní a činžovní, tedy našerolnietvo, živnostnictvo a majitelé domů. Státní úřadníci, důstojníci a jinía jiní, kteří mají ročně několik tisíc zlatých příjmů, ani na školství ani na zemské potřeby nepři- spějí anikrejcarem. V poslední době se zde mluvilo v ten smysl, jako bychom povolení dávky z piva měli jistým v nejkratší době. Tomu tak není. Dávka z piva byla by dosti vydatnou. V království českém spotřebuje se ročně přes mill. bl. piva. Kdyby z jednoho hektolitru uslanovila se daň 2 K, získali bychom ročně asi 16 mill. K. Mám za to však, že do počátku roku 1903 tu dávku z piva nedostaneme a že nám pak nezbude nic ji- ného, budouli přijaty návrhy většiny školské ko- mise, než hraditi potřebu buď děláním dluhů nebo zvýšením přirážek. Varuji před tím, abyste na to tak postížené občanstvo nová a nová břemena ukládali. Z toho důvodu já a několik mých kollegů budeme hlasovati pro minoritní návrh komise rozpočtové. (Vý. borně ! Potlesk.) Zpravodaj komise rozpočtové pos. hr. Zedtwitz vzdal se slova.
Zedtwitz
34 article
Zpravodaj většiny posl. Sclwarz. Nelze po- chybovati o tom, že situace, ve které se slavný snom nalezá, jest dosti obtížna; ale přes to myslím, že nemůže sněm jinak učiniti, než zákon, který byl schválil, také tak nadati, aby se stal skutkem. Nebot kdyby všechna ta práce byla věnována tomu, že by se měla rozplynouti, jak to vyzírá z návrhu men- šiny, nevím, byla-li by to ta pravá cesta, aby se nalezl v této důležité otázce konečně žádoucí mí v zemi. Není pochyby, že v této věci má hlavn vinu vláda. Jest známo, že v poslední době uči- telstvo české, domahajíc se zlepšení svých poměrů, šlo od ministra k ministru, i u místodržilele bylo. Všude se mu dostalo krásných slov, všude bylo vy- slovováno přesvědčení, že konečně jednou musí na- dejíti doba, aby mu služné bylo upraveno, ale přes to vláda neučinila ni jediného kroku za tím účelem, abychom neoctli, se před situaci, před kterou nyní jsme. Také zemský výbor mohl v této věci aspoň takové přípravné kroky učiniti, jež by byla musila vláda přiznati barvu. Zemský výbor však žá- dal jen vládu, aby nějakým příspěvkem zemi pomo- hla. Vláda odpověděla jednoduše, že neuznává za výhodné, chopiti se těch prostředků a tím byla celá otázka odbyta. Kdyby byl zemský výbor podle usnesení sněmu předstoupil před vládu s určitými návrhy, byla by aspoň musíla učiniti určité prohlášení, zdali a jakou úhradu chce poskylnouti. To se však neučinilo av tom vězí celá závada. Že ostatně vláda bude musiti v této věci provésti určité a rozhodné kroky, o tom nemůže býti pochyby. Jako slavný sněm, jako veřejné mínění v celé této záležitosti již dostoupilo až tam, musilo se uznati, že musí se něco sláti, aby jednou byla záležitost tato upravena, tak také vláda musí nabýti poznání, že ne-