5
article
Posl. Březnovský a soudr. podali na místo-
držítele tento dotáz? Některé c. k. úřady úplně zapo
mínají, žese nalezá správa pošt pod ochranou dvou
hlavého ofla rakouského a úřadují tak, jako by krá-
lovství české bylo již připojeno k říši německé. Ta
c. k. pošlnjistr p. F. Spath v Eisenstrassu na Šu-
mavě, v osadě, která se nalezá ještě 20 kilometr
od hranic Německa, z prodává ve svém úřadě pohled-
nice téže osady s officiální firmou »Deutsehe Reichs-
post«. Přikládáme podobnou pohlednici a tážeme se
pana místodržitele, hodlá li poštmistra p. Spatha po-
učiti o tom, že ještě není poštmistrem říše německé.
Po přečtení interpellace posl. Holera přešlo
se k jednacímu pořadu.
Prvním předmětem jest volha 9 členů komise pro
návrh posl. hr. Buguoye celým sněmem. Zvolen
byli posl.: hr. Buguoy, Rychlý, dr. Čelakov-
ský, Kasper, dr.Karel Scbücker, dr. Zdenko
Schücker, dr. Schreiner a Schwarz.
Druhým předmětem jednacího pořadu jest zpráva
zemského výboru v záležitosti změny posledního o-
stavce 8 3. řádu voléní do sněmu vzemsbého. Zpra-
vodajem byl přísedící zemského výboru poslanec dr
Herold.
Zpravodaj pošl. dr. Herold pravil, že obě
osnovy zákona, týkající se připojení města Libně ke
král. hlavnímu městu Praze, došty nejvyššího schvá-
lení a nyní jest Libeň ku Praze již připojena. V pře-
dešlém zasedání sněmu předložil zemský výbor
osnovu zákona, kterým se mění také volební řád do
sněmu království českého tak, aby Libeň, až bude
připojena ku Praze, byla vyloučena z volebního ob-
vodu venkovských obcí okresu karlinského a aby
byla spojena ve zvláštní okres volební a sice s Jo-
sefovem v jednu volební skupinu. Tehdy zákon tento
nebyl přijat sl. sněmem proto, poněvadž při hlasování
nebyla přitomna kvalifikovaná většina členů sněmu,
toliž tii čtvrliny.
Posl
Březnovská
Šu
Čelakov
Kasper
Scbücker
doktor
Zdenko Schücker
Schreiner
Schwarz
Herold
Německo
Zvolen
Libeň
Praha
Deutsehe Reichs
doktor Herold
6
article
Zemský výbor následkem toho předkládá novou
osnovu zákona. Podle analogie, jaká zachována při
připojení Holešovic a Vyšehradu, nebylo opět změ-
něno na trvajících volebních okresích král. hlavního
města Prahy ničeho, nýbrž zemský výbor ponechal
těchto pět volebních okresů, z nichž každý volí po
dvou poslancích do sněmu král. českého a připojii
Libeň k Josefovu, poněvadž Josefov jest za trvajících
poměrn jak co do obývatelstva, tak co do poplatnictva
nejmenšim z těchto volebních okresů.
Poněvadž zákon tento byl již nejen v komisi
v minulém zasedání projednán, ale valnou většinou
sněmu vlastně přijat a jen proto nebyl prohlášen za
přijatý, jelikož nebyla přítomna kvalifikovaná většina,
navrhuje zemský výbor, aby se sl. sněm usnesl ve
smyslu § 27. jednacího řádu, aby o této zprávě ihned
bylo přikročeno k druhému čtení.
Formální tento návrh byl přijat.
K osnově zákona samého nebtásil se nikdo ke
slovu. Při hlasování dle jmen byl zákon jedno-
hlasně všemi odevzdanými 184 hlas
schválen.
Třetím oddilem jefnacího pořadu bylo druh
čtení zprávy komise školské o osnov
zákona, jenž týká se úpravy platů uči-
telských na školách obecných a mě-
šťanských a o zprávě zemského výboru.
jež týká se dočasného zvýšení platů
podučitelů s vysvědčením z působ-
losti a základního služného učitelt
na školách V. a IV. třídy služnéhoa
učitelů IV. třídy na školách měšťan-
ských a zprávy komise rozpočtov
o zprávě zemského výboru v záležito-
stech úpravy platů učitelů při obec
ných a měšťanských školách. Zpravodajem
byl posl. Sehwa rz.
Holešovice
Vyšehrad
Praha
Libeň
Josefov
7
article
Zpravodaj komise školské posl. Schwarz
Slavný sněme! V loňském zasedání usnesl se sněm
na zásadách, dle kterých se má na příšíě upraviti
hmotné postavení učitelstva na obecných a měšťan-
ských školách. Na základě tohoto usnesení předložil
zemský výbor osnovu zemského zákona, který ve
hlavních kusech vyhovuje tomuto uložení snému.
Předlohou touto zavádi se předně jednotné služné n
za druhé upravuje se toto služné v takové výši, jak
jednak vyžadují toho nynější hospodářské poměry
učitelů a jak dále podle názoru komise školské je
také možno nalézti úhradu na větší výdaje přijetím
této předlohy zemskému fondu vzniklé. Komise
školská sjednotila se také v hlavních kusech na
předloze zemského výboru a byly to jen některé
jednotlivosti ve kterých se také ozvalo odchylné
mínění, zastoupené větším počtem členů komise, což
mělo za následek, že menšiny tyto ohlásily odchylné
své návrhy jakožto návrhy menšin. Vzhledem k tomu,
že byla již loňského roku záležitost tato všestranně
v tomto slavném sněmu projednávána a že mi při
každém jednotlivém paragrafu bude dána příležitost.
abych námitky, které snad proti znění tomu budou
činěny, vyvrátil a náležitě vysvětlil, nebudu se o této
předloze zde více šířiti.
Jen jedno chci připomenouti. Hlavní rozpor
který vznikl mezi menšinou a většinou o télo před-
loze, je rázu čistě finančního a komise školská za-
bývala se jen polud tímto rozporem, že vyslovila,
že jest záhodno, aby úprava, bude li přijata, jak
osnovou zákona jest navržena, zavedena byla poslu-
pem a ne tím způsobem, aby se úhrada ta zůstavila
budoucí době. Poněvadž pakbyla tato předloha
právě vzhledem k finančnímu momentu, který v n
leží, přidělena také komisi rozpočtové, tedy zastávání
stanovíska této komise zůstavuji jejímu zpravodaji,
kterým jest p. posl. dr. Fořt.
Schwarz
doktor
Fořt
8
article
Rečník připominá, že z navržených školskou
komisí resolucí odpadá odst. II. b), který se týká
dočasného přídavku, kterého se má dostati některým
učitelům a podučitelům v nynější soustavě služební
a to proto, poněvadž resolnce ta byla v minulé
schůzi při vyřízení zatímního rozpočtu zemského ko-
misí rozpočtovou navržena a sněmem také přijata.
Na základě těchto vývodů zbývá sněmu, aby se
usnesl, že se má vejíti v podrobné rokování.
Posl. dr. Fořt pravil jako zpravodaj komis
rozpočtové, že komise ta neměla ani příčiny ani pod-
nětu zabývati se meritorní stránkou osnovy o úpravě
platův učitelských. Na ní bylo přihlížeti toliko
finančním výsledkům s ní spojeným. V rozpočtové
komisi byly především tři věci úplně jasny : předně
že jde o výdaj, jehož další odklad jest naprosto ne-
možným, za druhé, že tento výdaj nemůže býti ani
zvýšením zemské přirážky, aní kontrahováním no-
vých dluhů hražen a konečně, že z tohoto dílem-
matu není východiska jiného, než starati se o to,
aby k úhradě této byly hledány nové prameny
příjmů. Stěžejný bod, kolem kterého se úvahy komise
točily, záležei v tom, má-li mezi uzákoněním před-
lohy a mezi zjednáním effektivní úhrady přivoděno
býti jakési materialní junctim čili nic.
Řečník poukazuje k vývodům tištěné zprávy ko
míse rozpočtové. V lůně komise rozpočtové byla ml-
néní různá. Menšina, přiblížejíe k zuboženému stavu
zemských financí měla za svou povinnost působit
k tomu, aby označené junclim expressis verbis přímo
do zákona bylo pojato a stanovisko toto došlo vý-
razu v menšinovém návrhu, ke zprávě komise roz-
počtové připojeném.
Posl
doktor
Fořt
9
article
Většina komise, ačkoliv rovněž byla prodchnuta
přesvědčením, že je nezbytno bráti co největší zřetel
k zuboženým zemským financím, nicméně nemohla
se spřáteliti se stanoviskem menšiny a přistoupila
k návrhu jak zemského výboru, tak i komise škol-
ské, vedena jsoue úvahou následující: v Rakousku
se za nynějších a u nás panujících poměrů žádná
důležitější osnova neprovede dříve, dokud nenalehne
energicky mocný nátlak a proto zdálo se členům
rozpočtové komise, že by ustanovením takového ma-
terialního junctim mezi úhradou a uzákoněním této
věci byla otuvřena možnost k dalším odkladům
že by bylo způsobeno, že by k věci nedošlo. Máme
toho příklady v zemích jiných. Se zřetelem na to
doporučuje zpravodaj jak návrhy komise školské
rozpočtové k přijetí. (Výborně ! Potlesk.)
Nejvyšší maršálek zemský zahájil pak
rokování povšechné
Poslanec Gebler dovozoval, že se nemůže
spřáteliti s předlohou. Není správno zlepšovati dřlv
postavení mladých lidí, kdežto příjmy starších a ote
rodin nechávati při starém.
Zvýšení platů učitelských bude vyžadovati veli
kého nákladu, a ten neměl by na zemi uvalovati
nynější sněm, poněvadž není správno, by předstihovai
činnost sněmu příštího.
V dalším praví řečník, že jeho ideálem byla b
obecná škola říšská, vydržovaná úplně nákladen
státním.
Gebler
Rakousko
10
article
Poslanec Glöckner: To bychom musili pěkně
Poslanec Glöckner: To bychom musili pěkně
platiti za Hlalič
Poslanec Gebler: Vždyť chceme pryč od
Haliča1
Na konec praví řečník, že nemůže hlasovati pro
předlohu, pokud nebude pro ni zajíštěna úhrada.
Poslanec Anýž: Přihlásil jsem se k slovu
z příčin formálních, nikoliv abych pojednal o otázce,
která tak dlouho byla očekávána, až konečně nyní
dostala se na jednací pořad. Není pochyby, že b
návrh na úpravu platů učitelských zavdal v generální
debatě velmi mnoho látky k rozmanitým úvahám a
k označení stanovisek, jež jednotlivé strany tohioto
sněmu k této důležité otázce zaujímají. Také já,
který jsem byl podavatelem návrhu, jenž obsahuje
požadávky učitelstva vůbec, nemohu řici, že bych se
ve všem všudy stotožňoval s návrhem, který byl vy
pracován v komisi školské a komisi rozpočtové. Nie-
měně tolik musím přiznati, že mají-li býti napraveny
tak velkě křivdy, má-li býli našemu učitelstvu
přispěno tou měrou, aby vyvázlo z trudných poměrů
dovjakých selostalo, a mámedi dospěti ki tomu, aby
po úpravě platů důstojníků, platů státního úřadnictva
a statních zřízenců, konečně také učitelům dostalo s
toho, co jim po právu náleží, ne co jest v jejich
zájmu, ale co jest v zájmu školy, jest nezbytno,
abychom aspoň čási této povinnosti, kterou můme.
vykonali co možnorychle a tak, aby z toho bylo
vídno, že upřímně si přejeme, aby otázka tato byla
co možná rychle vyřízena.
Glöckner
Anýž
Haliča
11
article
Z té příčiny mam česť prohlásiti, že my, ktel
bychom mohli promluviti v generální debatě —a
jest celá řada řečníků, kteří by tak učinili — re-
signovali jsme na toto své právo sně-
movní a mám za svou povinnost učiníli prohlá-
šeni, žemy se generální debaty nezů
častníme. Žádám všechny strany tohoto snémn,
které to upřímně myslí s úpravou učitelských platů
a přejí si, aby tato olázka co nejdříve byla vyři-
zena, aby se zachovaly podle našeho příkladu. Tím
končím. (Výborně! Souhlas na všech stranách sně-
movny.)
Posl. Pacher prohlásil, že strana, k níž ná-
leží, taktéž nezasáhne do generální debaty, ačkoli
nemajíc svého zástupce ve školské komisi, nemohla
lum vyslovili svoje stanovisko. Řečník zůstavujesi
slovo pro debatu podrobnou.
Posl
Pacher
školský komise
12
article
Posl. Legler prohlásil jménem stran německ
pokrokové a německé lidové, že se vzdávají účasti
na generální debatě.
Posl. hr. Karel Max Zedtvaitz prohlásil jmé-
nem strany kongerv ativního velkůstatku, že upoušt
od generální debaty
Zpravodaj posl. Schwara, vzdal se závěreč-
ného slova zpravodajskéb
Nejvyšší maršálek zemský oznámil, že
není nikdo přihlášen v povšechném rokování ke
slovu.
Povšechné rokování je skončeno a sněmovua
přijímá navrhy komise za základ rokování po-
drobného.
Články 18. a 19. navržené osnovy zákon
schváleny bez debaty.
Na to rokováno o § 20., k němuž ohlášeno jest
minoritní votum.
Zpravodaj většiny komise posl. Schwarz po-
ukázal k návrhu menšiny, který ehce zavésti pro
učitele škol měšťanských dvě kategorie přijmů, tak
aby učitelům měšťanských škol v prvních 5 letech
dáno bylo služné toliko 1800 K. Ústanovení toto
bylo by analogické s tím, co v tomto zákoně bylo
příjato o učitelích II. třídy. Vělšina komise nemohla
na tento návrh proto přistoupiti, poněvadž je v od-
poru s někdejším usnésením sněmu z r. 1894, jež
z ohledů na potřebý škol měšťanských, jakoži
z ohledů na postavení učitelů na měšťanských ško-
lách výslovně ustanovilo, že mají podučítejská místa
na měšťanských školách býti zrušena.
Posl
Zedtvaitz
Schwarz
13
article
Zavádění takových dvou kategorií v učitelstvu
jest neodůvodněno. Není odůvodněno ani ohledy f-
nančními, poněvadž finanční eflekt takové úspory
jest minimální. K tomu sluší připomenouti, že uči-
telské osoby, které přicházejí na měšťanské školy.
jsou již v každém ohledu zkušené. Pravidelně to
bývají učitelé obecných škol, kteří již mají učitel-
skou způsobilost vysvědčením prokázánu. Ve článku
20. spočívá hlavní změna soustavy nynější. Zavádí
se jednotné služné a tak, co do výše, příblížila se
osnova těm požadavkům, ktéré učitelstvo bylo či-
nilo. S druhé strany komise přihlížela k tomu, aby.
když se na jedné straně navrženými opatřeními zvy-
šují výdaje zemského fondu, na druhé strané bylo
docíleno úspor a proto přistoupila k návrhu zem-
ského výboru, aby aktivitní přídavky byly omezeny
na poměry nanejvýše potřebné. Návrh, který většina
komise předkládá, odpovídá ve všem usnesení sně-
movnímu a proto doporučuje zpravodaj návrh vět-
šiny ku přijetí
Posl. hr. K. Ml. Zedtwitz odůvodňoval votum
menšiny v příčině dvojího základního služného pro
učitele škol měšťanských. Řečník ohražuje se předem
proti domněnce, jakoby chtěl rokování protahovati.
Strana, k níž řečník náleží, nechce oddalovati vyří-
zení důležité a palčivé otázky úpravy učitelských
plato.
Řečník si přeje zavedení kategorií mezi učitel
stvem škol měšťanských, jako je tomu u učitei
škol obecných; stojí na stanovisku, že učitel, kter
počíná svoji učitelskou činnost, může se po jistý
čas spokojiti se skrovnějším platem. Obdobně má
se věc s úřadnictvem. Také v jiných zemích, v Dol-
ních Rakousích, Horních Rakousích, na Muravě, ve
Slezsku atd, existují kategorie ucitelstva.
Posl
Zedtwitz
Dolo
Rakousy
Horní Rakousy
Slezsko
14
article
Školská komise ukázala svoji přízeň k věci,
kterou jde, přistoupivší na návrhy zemského výboru,
jež se liší značně od návrhů lonských. Přijme-lise
nyní návrh menšiny, ušetří se ročně 40—50.000 K.
Pro svůj návrh uvádí řečník i ten důvod, že by ne-
bylo dobré, aby se plat učitelů škol obecných a plat
učítelů škol měšťanských přílíš lišilý, načež končí
doporučením svého návrhu. (Souhlas na lavicíeh
velkostatkářů.)
Přísedící zemského výboru posl. dr. Pražák
zabýval se ustanovením osnovy, za jakých podmínel
a jakým způsobem mají definitivně ustanovení učitele
II. třídy, resp. podučitelé býti jmenováni učiteli třídy
první. Dle dosavadního stavu věcí, a sice následkem
novelly z r. 1894 jest právní stav ten, že podučitel
který vysloužil 10 let bezůhonného úřadování, může
s přivolením zemského výboru a k návrhu těch.
kteří jsou k praesentaci oprávněni, jmenován být
učitelem I. třídy. Na tomto ustanovení má býti uči-
něna změna v neprospěch zemského výboru. Řečník
ohradil se proti tomu jmenem zemského výboruv
komisi školské, a toto své ohražení opakuje. Bývá
touženo na to, že při tom velkém nákladu, který
věnujeme na školství, při všech těch velkých obětech
je přece vliv náš na školy minimální, že vliv, který
země vykonávati může, není v žádném poměru k ve-
likým obětem, které školství přiná šíme.
doktor
Pražák
15
article
A nyní tento skromný vliv, který ještě máme.
návrhem, který se zde činí, má býti ztenčen. Řečník
zmiňuje se o hájení práva presentačního interessenty
vůbec a zemským výborem zvláště; zmenšení to-
hoto práva mohlo by míti za následek, že by se
zemský výbor ocil před výlohami, které by po při-
padě nemohl uhraditi. Dlužno míti na mysli, že se
nejedná o místa systemisovaná, nýbrž o místa extra
statum; učitelé ti jmenují se ad personam a není
tedy pro jejich platy v rozpočtu školském posta-
ráno. Jmenem zemského výboru prohlašuje řečník
že vídí v tom těžké poškozování zemských financí
že takový náklad může býti uvalen, aniž by zemský
výbor vůbec byl slyšán.
V zemském výboru jednohlasně bylo usneseno
aby dosavadní § 30. byl zachován. Dle toho, co se
týče návrhu, musí býti učitel jmenován v tom místě
kde působí, bez zvláštní praesentace jedině proto, že
si toto místo vyseděl.
Rečník soudí, že ustanovení dle návrhu většiny
komise není v interessu školy. Bude to míti také ten
dalši nepříznivý výsledek, že mladší pánové, kteii
jsou ustanoveni na místech, která se považují za
lepší,a nebudou se vůbec ucházeti o místa jiná
učitelská, že ponechají ucházení se o taková místa
jiným silám mladším, poněvadž dobře vědí, že se
musí na místě tom státi učiteli první třídy. Řečník
na konec žádá, aby o odstavcích 4. a 5. bylo hlaso-
váno odděleně. (Pochvala u velkostatkářů.
Posl. Legler přípomenul, že němečtí poslanci
chtěli podati různá minoritní vota, že je však odlo-
žili, jen aby se projednání osnovy urychlilo. Řečník
lituje, že stejně nejednal také hr. Zedtwitz.
Vývody poslance dra. Pražák a nemají spravného
podkladu. Presentační právo okresních školních rad
zkráceno nebude. Avšak je třeba, by bylo postaráno
o ty učitelské osoby, které přes míru dlouho sedí n
místě bez postupu.
sporr
Posl
Zedtwitz
16
article
Řečník dokazuje pak oprávněnost požadavku
získání učitelského místa po 10leté bezú honne
službě tak, jak navthuje většina komise a polemisuje
s vývody posl. hr. Zedtwi tz e.
Zpravodaj posl. Selfwarz: Pan posl. Legle
vyvrátil námitky, které byly činěny se strany pana
zpravodaje menšiny hr. Žedtwitze a se strany
p. přísedícího zemského výboru dra. Pra žá k
proti některým ustanovením tohoto paragrafu. Nezbývá
mně než ukázati k některým nesrovnalostem, které
byly mezi těmi námitkami uvedeny. V první řadě
dovolával se p. zpravodaj menšiny ustanovení, které
platí v jiných zemích pro učitele měšťanských škol
ukazuje k tomu, že táké v těchto zemích jest učilel-
stvo na měšťanských školách dle služného kategori-
sováno. Jest to pravda, ale třeba k tomu dodati, že
v těchto zemích není striktně provedena soustav
jednotného stužného. Proto také je zcela přirozeno.
že rozlišají se učitelé na měšťanských školách podle
svých příjmů. Když však předleha jak zemského výe
boru tak r sněmovní komise postavila se na zásadu
jednotného služného, pak nemohla jinak, než přihlí-
žeti dlev této soustavy také ke služnému učitelů měšťan
ských škol. Pan zpravodaj menšiny dopustil se také
jistého odporu proti vlastním svým vývodům. Napře
uvedl, že není snad to jakési ponižování mladých
učitelů, kteří by měli nižší služné na měšťanskýeh
školách proti učiželůms vyššími služným, a na kone
své řeči přece srovnal tuto instituci s učiteli na obec-
ných školách druhé třidy, kteří mají jiné jméno jen.
ale zůstávají v soustavé školní podučiteli tak, jako
byli dřive.
doktor
17
article
Jesti ledy patrno, žeptím kategorisováním bys
opět zavedlo do zákona něco, co sněm v r. 1894
z něho vymýtil a že by to bylo na škodu školy,
jako kdyby takové roztřídění mězi učitelstvem co do
příjmů se dálo, o tom není žádné pochybnosti.
Jiná jest věc, pokud se týká rozdílu mezi učilel
na škole obecné a měšťanské. Tento rozdíl vyplývá
z jiné kvalifikace; kdo má vyšší kvalifikaci, vyžaduje
také vyššího služného. Dovolávám se téhož důkazu.
který vede pan hr. Zedtwitz, totiž zákonodárstv
v oslatních zemích. Také tam mezi služným učitel
na školách měšťanských a obecných se činí rozdíl
Zedtwitz
18
article
Co se týká námitek pana přisedicího zemského vy-
boru proti navrženému odstavcí 4., lituji foho,že
učinil výpad na stranu, která tento návrh v komi
učinila, a sice na stranu naši, ukazuje, že jaksi
jsme se zpronevěřili svým autonomním zásadám,
když jsme se pro tento odstavec prohlásili. Pan
přísedicí dovozuje to tím, že když bude uzákoněno
to, co v tomlo odstavci je obsaženo, s bude praesen
tační právo příslušných činitelů, zejmena zemského
výboru porušeno. To není správně, poněvadž usta
novení toto vztahuje se na učitele na škole defini-
tivně ustanovené, a to ještě jen na takové učitele
kteří na této škole po 10let nepřetržitě a bez
úhonně působili. Tedy to praesontační právo byl
již vlastně tenkrátevykonáváno, když byli definitivn
podučitelé nebo nyní učitelé II. fřídy jmenováni
V předloze zemského výboru bylo zůstaveno zem
skému výboru, že společně se zemškými školním
úřady může takovým podučitelům uděliti psobn
hodnost učitele. Jak posud věci se měly, a jak také
zněl odstavec, navržený zemským výborem, nemoh
zemský výbor v případech, kde podučitel po 10 le
nepřerušeně jako deltnítivní působil na veřejné
obecné škole s úspěchem, jemu odepříti hodnost
učitelskou pro jeho osobu. Bylo to tedy právo čistě
jen formální.
19
article
Co se týká námitky, že nebudou míti podlučitel
žádného vzpružení, když si vysedí to místo učitelské
bylo již poukůzáno na to, že učitelé nevysedí si p
těch 10 lelech tohoto práva, nýbrž že si je vysedí
svým nepřerušeným bezúhonným působením. Jest
přece spravedlivo, aby muž, který v podřízeném po-
stavení v každém ohledu po 10 let vykonával řádně
své povinností, měl zajištěno právo na postup.
V našich rozháraných národnostních poměrech jest
důležito, aby ustanovení takové bylo pojato do zá-
kona. Je velmi dobře známo, že, jeli škola někter
menšiny veřejná, a působí na ní učitel, který by měl
nároky na výhodu, závisí provedení toho, aby se po
10leté službě stal definitivním, pouze na návrhu
okresní školní rady. Jak se však v lakových při-
padech majorita, zastupující okresní školní radu, cho-
vává, budou věděti nejlépe panové, kteří tyto poměry
velmi dobře znaji.
20
article
Proto také z těchto příčin jest velmi záhodno.
aby se okresním školním radám ve smíšených okresích
vzala příčina, odstrkovati učitele, jako se dosud dělo.
Doporučuji, aby se přijal článek tento, jak jest na-
vržen komisl.
Při hlasování bylo pak přijato všech pě
odstavců § 20. dle návrhu komise.
Votum, podané hr. Zedtwitzem, za
mítnuto, následkem čehož odpadllo hl a so
vání o eventuálním návrhu posli Le
glera. (Hlučný patlesk na lavicích českých, ně
meckých a na galerii.
Nejvyšší maršálek zenský? (zvoní
žádá gallerii, by se zdržela projevů souh lasu nebo
nesouhlasu.
Posl. Wolf: Oni se těší, že jednou lid plat
více nežli feudálově. (Hluk.
Nejvyšší maršálek zemský (zvonp).
Zpravoda) posl. Schwarz čta § 26. osnovy.
Ke článku tomuto podal posl. hr. Zedtwit
minoritní votum, žádající, aby se kvinkvenálky ne
počítaly od doby získání učitelské způsobílosti
nýbrž od doby definitivního ustanovení. Odůvodňo-
val je tím, že počítání kvinkvenálek děje se všude
od doby ustanovení.
Posl. dr. Pražák připojuje se k názoru posl
hr. Zedtwitze a praví dále, že každý, kdo chce
správně určovati rozpočty, musí počítati s určitýn
počtem daných míst a oč se zvýší plat učitelů po
jisté a určité době a nemůže nikdy počítati léta od
doby, kdy onen učitel složil zkousku. To jest zá-
sadní stanovisko, které ohrožuje úplně pořádek
sestavování rozpočtů okresních školních fondů. Zem-
ský výbor čině své návrhy sněmu hleděl vyhověti
přáním, které v tomto směru se strany učitelstva
byla učiněna.
Posl
Wolf
Schwarz
doktor
Pražák
Zedtwitz
21
article
Co se týče nákladů, poukazuje řečník k tomu
že přesné vyšetření, kdy jednotlivý učitel zkoušku
způsobilosti vykonal a plynoucí z toho resultát fi
nanční nedají se vykonatí. V zemské účtárně byly
příbližně vypočteny výlohy ty při nejmenším n
400.000 K, kteroužto sumu dlužno vzíti v úvahu,
kdyby se návrh přijal
Posl. Legler dovozoval, že jsou v Čechách
dvě veliké kategorie učitelstva. Do první náležíti
kteří nabyli postavení před školskou novellou, roku
1883, do druhé ti, kteří byli ustanovení po této no-
velle. Ona školní novella totiž stanovila, že učitelé
kteří vstoupili do služby s vysvědčením dospělosti
nestanou se definitivními hned, nýbrž až po složeni
zkoušky způsobilosti. Vzhledem k tomu nelze činili
námitek proti znění nynějšího návrhu většiny škol-
ské komise, znění to zabezpečuje totiž učitelům před
r. 1883 ustanoveným jich dosavadní výhody a také
učitelům po r. 1883 ustanoveným je výhodné.
Posl
Čechy
22
article
Na přání zástupce vlády navrhuje řečník následující
znění odst. 6. § 26.: »Působení lze ve smyslu 1
odstavce § 26. považovati za takové, jež povinnosti
neodpovídá, jen tehdy, jestliže učitelská osoba do
stala důtku nebo disciplinární trest za porušení po
vinnosti, spáchané v době, o kterou se jedná př
přiznání zvýšení platu.«
Zpravodaj posl. Schwarz: Námitky, které byly
činěny proti § 26., utvrzuji mne, že stanovisko,ktere
bylo zaujato většinou komise, bylo zcela správné
což zejmena jest odůvodněno tím, že sám zemský
výbor uznal potřebu, aby učinil výminku ze zásady
kterou položií do svého návrhu. Ukazovalo se, ž
není soustavné, co navrhuje komise školská a vi§ 55.
který byl navržen zemským výborem, doslovně s
praví, že má se pense počítati od složení zkoušky
způsobilosti. Jest v tom srovnalost, aby definitivn
přídavek se počítal od definitiva, kdežto penseo
zkoušky způsobilosti? Pan přísedící zemského vý-
boru poukázal k tomu, že opatření toto způsob
větší výdaje. V čem mohou záležeti? Sám ve sve
řeči řekl, že ustanovení to dotkne se málo venkova,
že platí více o městech a tu třeba doložiti, že jen
o těch městech, kde školství následkem vzrůstajícího
obyvatelstva se vzmohlo. Rozpočítati se to také dá
protože v osobních výkazech jest zaznamenáno slo-
žení zkoušky způsobilosti. Námitky činěné se strany
Schwarz
23
article
p. zpravodaje menšiny vztahovaly se k tomu, že
v jiných zemích není podobného opatření, alesv ma
lých zemích alpských nejsou také takové poměry
jako v království českém, kde ohce wvzrůstají ve velka
místa průmyslová, a kde jsou již velká města prů
myslová. Návrh náš vyhovuje v každém ohledu spra
vedlnosti, odklizuje hlavní příčinu, pro kterou si uči
telstvo stěžovalo na ustanovení zákona a proto do-
poroučím návrh komise ku přijetí. Zároveň přimlonvám
se za návrh p. posl. Leglera.
Na to přikročeno k hlasování. Návrh hr. Ze d
witze byl zamítnut a přijaty odst. 1.—5. dle ná
vrhu komise, odst. 6. dle návrhu posl. Leglelr a.
Posl. Schwarz čte pak §§ 27. a 28. osnovy
jež přijaty bez debaty
Při 8 30. navrhl posl. br. K. M. Zedtwitz mino-
ritní votum, dle něhož aktivní připlatky platiti maj
obce a odůvodnil je tím, že přídavkyty jsou pod-
statnou značkou poměrů té které školní obce a že
právě proto jí mají býti zaplaceny, nikoli však po-
platníky okresu. Není příčiny, by venkovské obce
platily aktivní přídavky pro města.
Posl. Pacher lituje, že sněm český vyřizovati
má důležité své úkoly teprve v poslední čhvíli.
Řečník pak praví, že měřítko výše kvinkvenálek dle
míst více 8000 duší čítajících není spolehlivé, nebo
počet obyvatelstva nerozhoduje vždy o draholě po
měrů.
Posl
Schwarz
Zedtwitz
Pacher
Leglelr a
24
article
Navrhuje pak do pense nevpočítatelné aktivní
přídavky pro obce do 2000 obyvatelů 10%, do 4000
obyvatelů 15%, do 10.000 obyvatelů 20%, do 30.00
25%, ve všech větších městech a v místech lázeň
ských 30%, v Praze, Karlových Varech, Marianských
Lázních, Františkových Lázních, Teplicích 40% zá-
kladního slažného.
Dále žádá řečník za zvláštní hlasování o od-
stavci 2. § 53 a vyslovuje zásadu, že náklady na
školství hraditi má země a nikoli okresy
Posl. Legler souhlasí s názory posl. Pacher
a navrhuje pro učitele ve městech méně než 800
obyvatel čitajících aktivní přídavek 1090.
Návrh tento byl dostatečně podporován
Přísedící zemského výboru posl. Adámek
Komise školská právem ukazuje na to, že hlavn
pokrok nynější reformy učitelských platů spočívá
v tom, že se upustilo od soustavy místní a že se
přešlo k soustavě osobní. To jest pokrok veliký
kterým velmi velká křivda byla odstraněna, ale není
nic horšíhoa nespravedlivějšího, jakon když se př
provádění nějakých reform vytknou zásady, jež se
pak neprovedou úplně. A tu musím konstatovati, že
právě § 30. jest v rozhodném odporu se systěmem
osobním. Uznává-li se potřeba aktivního přídavku
pak nemůžeme udíléní jeho činiti závislým od nějaké
nahodilé cifry obyvatelstva. Ta cifra obyvatelstv
není nikterak spolehlivým kriteriem o poměrech
jednotlivých míst.
Řečník poukázuje ke konkretním případům, po-
ukazuje k České Třebové, Chocní a Slatiňanům.
Když jsme se odhodlali k reformě, pak jes
třeba důsledně trvati na tom, aby i aktikvní pří-
davky byly přijaty všeobecně a aby plynuly z peně
zemských. Jest to nespravedlivé, chtíti svoliti, aby
výdaje s aktivními přídavky spojené znesly obce. Z
to obec nemůže, že je v ní draho. Má za to byt
ještě trestána? To by byla křivda.
Posl
Pacher
Adámek
Praha
Karlová Vary
Teplice
Český Třebová
Choceň
Slatiňany
Františkův lázeň
25
article
Jedině správnou jest zásada, aby aktivní přída-
vek zvýšen byl všeobecně a aby placen byl ze zem-
ských peněz. Jest také nesprávno, chtiti bříměto
uvaliti na okresy. Kdyby se na to přistoupilo, pak
mám ohavu, že bude to míti za následek roztrpčení
v učitelstvu.
Nespouštímse zřetele také ohledy na poplatni
ctvo. Souhlasím úplně, poukazujesli se na to, že zvý
šenou potřebu nelze již hradili ani přirážkami, ani
novýmí dluhy. Proto jest povinností sněmu, aby na
tom trval, aby náklad plynul z přijmů nových al aby
vláda nám v této věci nečinila překážek. Nestane i
se tak, pak nevyhneme se katastrofě, jejíž následků
nelze se ani dohádati. Nesluší dále přehlížeti, že
právě na venkově je postavení učitele velmi těžké
stnčí poukázati jen na malé poměry a na vše, co
s tím souvisí, na nedostatky prostředků vzdělávacích
pro jeho vlastní děti a pod. Z té příčiny činím návrh.
aby především odstavec 1. 8 30. zněl: »Osobám uči
telským s vysvědčením učitelské způsobilostí na obec
ných školách národních a měšťanských (zvláštním
učitelům náhoženství se zvláštním platem) náleži
aktivní přídavek 15%, jenž se do výs užného nepo-
čítá.« Pro případ, že by nebyl tento návrh přijat, na-
vrhuji, aby v tomto odstavci 1. nejnižší mez obcí
nebyla vzata počtem 8000 obyvatelů, nýbrž počtem
2000 obyvateln. (Pochvala.)
Posl. dr. Eppinger prohlásil jmenem svých
politických přátel, že pokládají návrhy Leglerův
Pachrův a Adámkův za důvodné.
Posl
doktor
Eppinger
Leglerův
Pachrův
Adámkův
26
article
Rečník pak rozebírá všecky návrhy, jež byly
učiněny, činí srovnání se stavem dosavadním, do-
týká se nové spotřeby, jež novou úpravou vzniknea
končí návrhem, aby učitelstvu v místech od 4000
do 8000 obyvatel přířčen byl aktivní připlatek do
10%. (Souhlas.)
Posl. Janoušek vítá vřele, že v reformě této
prorazila konečně zlatá zásada jednotnosti, vyslovu-
jící jedině spravedlivou zásadu, že za stejnou prái
má býti stejný plat. Řečník vytěká různé stinné
stránky dosavadního systému tříd místních, zejmena
líčí poslavení učitele na malém venkové, klerév
mnohé příčině činí poslavení učitelovo obtížnější a
jeho práci namáhavější, nežli v městech větších.
Kromě toho jest i život učitelův na venkově méně
příjemný.
Rečník vyslovuje se pak rozhodně proli tomu
aby z aktivního přídavku obce menší, dokonce pak
již do tak vysoké meze, jak školská komise navrhuje
byly vyloučeny. Řečník praví: Nechci činiti žádnýc
návrhů, ale přibijím tuto nespravedlnost na pranýř
Nečiním žádných návrhů, poněvadž nachci předlohu
ohrožovati, jak se to neustále činí. Jako pravý příte
učitelstva, jehož jsem zástupcem a jenž hledím tuto
věc urychliti, prosím, aby byly návrhy školské ko
mise přijaty
Posl. Reiniger vzdal se slova.
Přísedicí zeniského výboru posl. A dámek
Lituji, že došlo k tomu, že to byl zástupce učitel-
stva, který se odvážil takové insinuace, že zde se
činí návrhy pouze proto, aby předloha byla zmařena
Pokládám za svou povinnost, abych proti tomuto
nařknutí se vší rozhodností se ohradil. Pokládám z
svou povinnost konstatovati, že nikdo nemá práv
druhému bráti právo, dle svého přesvědčení poctivě
hájiti své stanovisko. Panu řečníku přede mnou
mohlo stačiti, proti mému návrhu prostě hlasovati.
Posl
Janoušek
Reiniger
27
article
Řečník prohlašuje, že odvolává svůj eventuální
návrh a končí: »Na svém prvním, principialním
návrhu trvám. U Filipp se shledáme opět!«
Posl. dr. Scharf uznává snahu pana posl.
Adámka, pokud chtěl výhody aktivního přídavku
rozšířiti směrem dolů, ale nemůže souhlasiti s ním
pokud jeví důsledky své směrem nahoru, poněvadž
by přijetí jeho návrhu znamenalo v tomto směru
nesrovnalost. Jest sice správné, že počet obyvatelslv
není spolehlivým kriteriem pro drahotní poměry
ale pravidelně s větším počtem obyvatelstva a za
stejných jinak okolností drahotní poměry stoupají.
Žejmena pro král. hlav. město Prahu by mělo
přijetí návrhu posl. Adámka nemalé důsledky, poně
vadž by učitelstvo pražské, které, ač jeho požadavky
šly výše, spokojilo se s přídavkem takovým, jaký
komise školská navrhuje, byla by přídavkem pouhýel
15% velmi zkráceno. Z těch důvodů nebude řečník
pro návrh posl. Adámka hlasovati
Všechny za debaty učiněné návrhy byly doda
tečně podporovány.
Posl. hr. Karei Max Zedtwitz pravil, že je
překvapen novými návrhy na vyměřování aktivních
příplatků. Jimi bude ztížena pravidelnost celého zá-
kona po stränce finanční.
Po věcných poznámkách posl. dra. Fou rniera
hr. K. M. Zedtwitze a Pachera promluvil
zpravodaj posl. Schwarz. Nepopírá, že mnoh
jest správného v důvodech, které pro rozšíření aktiv-
ního přídavku byly uvedeny, ale jako zpravodaj
komise nemůže jinak než na tom stáli, aby návrhy
její byly přijaty. Vělšina proto přistoupila na úpravu,
jak ji navrhuje, poněvadž přihlížela k tomu, že proti
loňskému usnesení sněmu všem učitelům zvýšeno
bylo služné.
To stalo se proto, poněvadž se chtělo dociliti
úspor u aktivních přídavků. Takový modus má velký
význam pro vpočítatelnost větších příjmů do pense
a pak má tu výhodu, že zlepšení lakové je
trvalé.
Posl
doktor
Scharf
Adámek
Zedtwitz
Pacher
Schwarz
Praha
29
article
Co se týče návrhu menšiny, má řečník obavy,
že by přijetí jeho zavdalo příčinů k vyvolání rozdllu
mezi zájmy venkova a měst a vnesl různice do škol-
ských okresů. Zpravodaj varuje před tím, aby se
upustilo pd správné zásady u nás platící, že osobní
náklad školský nese země, a věcné potřeby že uhra-
žuje školní ohec. Proto doporučuje k příjetí návrh
komise. (Souhlas.)
Na to přešlo se k hlasování; návrhy posl.
Adámka, Pachera, Leglera a Eppingra v přížině od-
chylného textování odstavce 1. § 30. byly za-
mitnuty a přijat odst. 1. tohoto článku ve znění na-
vrhovaném komisí
Na to hlašuje se o návrhu menšiny k odstavci
2. a to, poněvadž výsledek při prostém hlasování
byl pochybný, dlejmen. Při tomto hlasování zamíia
se minoritní návrh 107 proti 97 hlasům.
Po té přijaty ostatní odstavce § 30. dle znění,
navrženého komisí.
Zpravodaj posl. Schwarz referoval pak
o dalších článcích osnovy. Články SS 31, 32, 33,
342 50, 51,54, 55, 56, 57, 58, 59, 61, 65. 66, 67, 68
69, 70, 73, 75, 79, 80 a 82 přijaty bez debaty s na-
vrženými zpravodajem opravami tiskových chyb.
Rovněž čl. I., II. a III. přijaty bez debaty.
Zpravodaj posl. Sehwarz podal pak čl. Iv.
osnovy, k němuž přičinili někteří členové komise
rozpočtové minoritní votum, které zastupuje posl. hr.
Karel Max Zedtwitz.
Adámek
Pacher
Legler
Eppingr
Schwarz
Iva
Karel
Max
Zedtwitz
SS
30
article
Zpravodaj menšiny posl. hr. K. M. Zedtwita
odůvodňuje volum menšiny, dleněhož nesmí náslěd-
kem nové úpravy platů učitelských zvýšena býti při-
rážka aniž má země učiniti nový dlub. Řečník soudi.
že za trvajících poměrů by země dospěla následkem
nové úpravy učilelských platů k úpadku; zodpověd-
nost za to jeho strana převzíli nemůže. Proto podal
svoje votum menšiny.
Posl. Pacher navrhl, aby první čásť zákona
nabyla platnosti dnem 1. ledna r. 1902, druhá dnem
1. ledna 1903.
Návrh tento nebyl dostatečně podporován.
Posl. Peschka podal jménem svých soudruhů
prohlášení, že budou hlasovati pro návrh komise,
přesvědčení jsouce o nutnosti úpravy učitelských
platů. Činilili námitky proti zvýšení platů učitelských,
nestalo se tak z nepřálelství ke škole, nýbrž z příčin
finančních.
Rečník pak navrhuje resoluci, jíž se vláda vy-
zývá, aby již r. 1903 se zemským výborem král. če-
ského vešla v jednání a aby vzhředem k finanční
situaci země takové příjmy jí dala k ruce, které
umožňují provedení usnesené již osnovy zákonao
úpravě učitelských platů, nebo aby povolila peníze
na úhradu potřeby tím vzníklé, ale bez zvýšení zem-
ských přírážek nebo bez půjčky, jež se musí zúro-
kovati.
Posl. Niklfelds Slavný sněme! Přihlásil jsem
se ke slovu z té příčiny, abych odůvodnil stano-
vísko své a několika soudruhů poslancú rolníků,
jaké zaujimáno vůči IV. článku předlohy, o kterémn
se právě jedná. S některých strani se na nás pohlízi
tak, jako bychom snad bylinepřáteli úpravy platů
učitelstva. Tomu tak nenl. My poslanci rolničtí jsme
veskrze upřímnými přáteli úpravy platů učitelských.
Zedtwita
Posl
Pacher
Peschek
31
article
Zajisté ten, kdo upřímně si přeje, aby hmotné po-
měry učitelů byly upraveny, zároveň povinen je sta-
rati se úhradu, jaké je ktakové úpravě třeba. Brli
to zejmena poslanci rolničtí, kteří již před lety a po
několik roků o takovou úhradu, o sanování zem-
mských financí se starali a sice tím způsobem, že
podali návrh v tom směru, saby zemské pokladuě
dopomohlo se k novému zřídlu příjmů. Když loň-
ského roku jednáno bylo o prozatímním opatření na
úpravu učitelských platů nejnižší třídý, bylí to opět
poslancí rolničtí, kteří v parlamentní komisi, ve vý-
konném výboru, v klubu i v tomto sněmu se zasa-
zovali o to, aby takový návrh byl usnesen, což se
také stalo loňského roku dne 20. prosince. Kdo (o
byl, jenž neprovedl usnesení zemského sněmu, aby
kategorii nejnižších tříd učitelských byly zlepšeny
platy od 1. ledna t. r.? Byli to zemský výbor, který
měl usnesení to provésti, ale nemobl tak uč-
nili, poněvadž neměl potřebných prostředků. Náklad
na provedení usnesení toho činil něco málo přes
2mill. K. A nyní týž zemský sněm navrliuje
opravu, která vyžaduje ročně 12.000.000 K a ktení
bude postupně stoupati každým rokem o 1.000.000 K.
zemský sněm
32
article
My rolníčtí poslanci souhlasíme i s touto nákladnou
navrženou opravou platů učitelských, ale obávám se, že
bude-li přijat návrh většiny komise školské, bude se
musiti platiti úhrada zvýšením zemské přirá žky
nebo novým zadlužením království českého. (Tak
jesti
Proč chováme tuto obavu? Již tak dlouho jedn
se o sanování financí zemských. Hned od r. 1889,
ikdyž poslanci mladočeští přišli větším počtem do
tohoto domů, byla zaujata zásada, aby se od centrali-
stické vlády vídeňské vynutilo něco pro pokladnu
zemskou; bylo pak vydáno heslo, nekrýti schodek
zvyšováním přirážek zemských. Tenkrát se řeklo;
Vláda nesmí dopustiti, aby se zadlužilo královstií
české a bude nucena sjednat prameny příjmů do
zemské pokladny. Ale vláda si toho ani nevšimla.
ač se zásada ta zachovávala až do r. 1897. My jsm
konečně byli nuceni nejen dělati dluhy, ale také zvy-
šovati zemské přiražky. Od r. 1897 se zvýšily při-
rážky zemské z 39% na 55%, letos navrhuje zemský
výbor nové zvýšení a to na 5790. To, co se nedoká-
zalo za celých téměř 12 let, myslite, že se dokáže za
rok ? Mám za to, že tomu ani nikdo z vás, kteří bu-
dete hlasovati pro návrh většiny komise, nevěří.
33
article
(Výborně!)
Myslím, že není třeba připomínati, že systém
přirážkový a nejvíce přirážka zemská je dávkou
jednostrannou a tudíž nanejvýše nespravedlivou. Platí
ji poplatnictvo daně pozemkové, daně výdělkové, daně
domovní a činžovní, tedy našerolnietvo, živnostnictvo
a majitelé domů. Státní úřadníci, důstojníci a jinía
jiní, kteří mají ročně několik tisíc zlatých příjmů,
ani na školství ani na zemské potřeby nepři-
spějí anikrejcarem. V poslední době se zde mluvilo
v ten smysl, jako bychom povolení dávky z piva
měli jistým v nejkratší době. Tomu tak není. Dávka
z piva byla by dosti vydatnou.
V království českém spotřebuje se ročně přes
mill. bl. piva. Kdyby z jednoho hektolitru uslanovila
se daň 2 K, získali bychom ročně asi 16 mill. K.
Mám za to však, že do počátku roku 1903 tu dávku
z piva nedostaneme a že nám pak nezbude nic ji-
ného, budouli přijaty návrhy většiny školské ko-
mise, než hraditi potřebu buď děláním dluhů nebo
zvýšením přirážek. Varuji před tím, abyste na to tak
postížené občanstvo nová a nová břemena ukládali.
Z toho důvodu já a několik mých kollegů budeme
hlasovati pro minoritní návrh komise rozpočtové. (Vý.
borně ! Potlesk.)
Zpravodaj komise rozpočtové pos. hr. Zedtwitz
vzdal se slova.
Zedtwitz
34
article
Zpravodaj většiny posl. Sclwarz. Nelze po-
chybovati o tom, že situace, ve které se slavný snom
nalezá, jest dosti obtížna; ale přes to myslím, že
nemůže sněm jinak učiniti, než zákon, který byl
schválil, také tak nadati, aby se stal skutkem. Nebot
kdyby všechna ta práce byla věnována tomu, že by
se měla rozplynouti, jak to vyzírá z návrhu men-
šiny, nevím, byla-li by to ta pravá cesta, aby se
nalezl v této důležité otázce konečně žádoucí mí
v zemi. Není pochyby, že v této věci má hlavn
vinu vláda. Jest známo, že v poslední době uči-
telstvo české, domahajíc se zlepšení svých poměrů,
šlo od ministra k ministru, i u místodržilele bylo.
Všude se mu dostalo krásných slov, všude bylo vy-
slovováno přesvědčení, že konečně jednou musí na-
dejíti doba, aby mu služné bylo upraveno, ale přes
to vláda neučinila ni jediného kroku za tím účelem,
abychom neoctli, se před situaci, před kterou
nyní jsme. Také zemský výbor mohl v této věci
aspoň takové přípravné kroky učiniti, jež by byla
musila vláda přiznati barvu. Zemský výbor však žá-
dal jen vládu, aby nějakým příspěvkem zemi pomo-
hla. Vláda odpověděla jednoduše, že neuznává za
výhodné, chopiti se těch prostředků a tím byla celá
otázka odbyta.
Kdyby byl zemský výbor podle usnesení sněmu
předstoupil před vládu s určitými návrhy, byla by
aspoň musíla učiniti určité prohlášení, zdali a jakou
úhradu chce poskylnouti. To se však neučinilo av
tom vězí celá závada. Že ostatně vláda bude musiti
v této věci provésti určité a rozhodné kroky, o tom
nemůže býti pochyby.
Jako slavný sněm, jako veřejné mínění v celé
této záležitosti již dostoupilo až tam, musilo se uznati,
že musí se něco sláti, aby jednou byla záležitost tato
upravena, tak také vláda musí nabýti poznání, že ne-