1
masthead
5. července 1901
2
masthead
Příloha „Národnich Listn
Národnich
5
title
Politické zprávy domácí.
6
article
ky,
pzí,
nr-
ty
7
article
V Praze, 4. července. (Po sokolských
»lavnostech.) Vídeňské listy konečně roz-
vázaly. Dlouho marně pátraly po nějaké zámince,
aby mohly krásně, minulé pražské dni potřísniti
dávno už připravenou špínou. Konečně se zá-
minka našla: telegrafický pozdrav p. Déroulěda
a slovo na rozloučenou gen. A. F. Ritticha.
Tento je dráždí proto, že promluvil k nám ně-
kolik upřímných slov, vytrysklých z bratrského
srdce; onen, že je markantním záslupcemté
části národa francouzského, k níž náleželo i pa-
řížské poselstvo na slavnostech pražských a která
se brání proti rozmáhajícímu se vlivu židov-
skému, zosobněnému v pověstném Dreyfusovi.
A F Rittich
Dreyfus
Praha
8
article
Nájezdy židovsko-liberálního tisku vídeňského
nás nepřekvápily; očekávah jsme je s jistotou
jako je očekávali také jiní slovanští novináři
Tak napsal p. Smólski už dne 30. června do
»Nové Reformy«: »Skvělá přehlídka české ná
rodní síly koná se před očima Francie a hosto
z celého Slovanstva. Má to nade vši pochybnos
nemalý význam, ačkoli Němei, nemohouce učinit
nic jiného, budou si bez pochyby tropiti úsměšky
nad českým »šovinismem«. Nu, ať se pobavi
těšíli je to. Čechové dobře vědí, že sblížení ná
rodů, navazování přátelských svazků s národy.
má pro takový národ, jako jest jejich, pro náro
ohrožený od Němců, veliký význam, nejen mravný
a rozhodně větší, než nesmyslné plesání ně
kterých našich politiků okolo »piklhaubovéhoe
telete trojspolku . . .«
Slovanské listy rakouské otiskují podrobné
zprávy o sokolských slavnostech, většinou o
zvláštních zpravodajů. Mluví s neličeným uznáním
o výkonech Sokolů, českých a polských, i fran-
couzských gymnastů, chváli známou pohostinnost
Prahy a kůzeň pražského obyvatelstva. Přidávají
tu a tam i poznámky rázu politického. Chorvat-
skému »Novému Listu« píše na př. Š. Radič:
»Smysl pražského obyvatelstva a vůbec českého
národa je zdravý a normálný; jeť to smýšlen
hlubokého, rozvitého národního sebevědomí, roz
šířeného a posilněného slovanskou vzájemností.
Smólski
Němei
Čecho
Němec
Sokol
Chorvat
Š Radič
Francie
Praha
9
article
My sami jsme se nejednou snad posmívali slo-
vanské vzájemnosti, ale jen proto, že jsme ne-
měli příležitosti, abychom pocitili veškeru její
sílu, abychom na vlastní oči viděli její mohut
nost«. Pisatel končí svou stať slovy : »Sokolský
sjezd dokazuje, že Slovansivo posiluje národní
individnálnost jen těch slovanských národů, kteř
již vyrostli z dělské košilky«.
Zpátečnický lvovský »Przeglad« xyslovil již
před pražskými slavnostmi obavu, aby sokolský
sjezd nepokazil smírné nálady, jež prý zavládla
mezi oběma národními kmeny v Čechách.
Vídeňský dopisovatel tohoto listu očekával patrně
s jistotou nějakou neprozřetelnou výstřednost,
abys mohl prolíti nad ni svou krokodili slzu. T
přiležitost mu ušla. Vídeňská »Information« po-
tvrzuje, že »pražské sokolské slavnosti minuly
bez jakéhokoli nepříjemného politického případu.
Na určitých mistech — píše zminěný list dále
— čekalo se zcela jistě, že Čechové nějakou
taklickou chybou daji svým odpůrcům zbraň do
ruky; ale Čechové neprokázali svým odpůrcům
těto laskavosti, nýbrž osvědčíli skvěle také při
této příležitosti svůj politický rozum«. Snadse
nyní uspokojí také lvovský »Przeglad«.
Slovansivo
Čecho
Čechy
T přiležitost
10
article
Z Pešti, 3. července. (Přiští uherské
volby.) »Pol. Cor.« sděluje, že různé zprávy
o době přištích uherských voleb jsou vůbe
předčasny, poněvadž se o věci té v rozhodu-
jíeích kruzích nestalo dosud nijaké definitivní
usnesení. Říšskému sněmu uherskému, jenž se
sejde po letních prázdninách opět dne 3. září.
bude prý předloženo ještě několik důležitých
vládních návrhů, tak že není vyloučena možnost.
že sněm bude rozpuštěn až koncem
října (P)
Přes to je volební agitace již v plném
proudu. Zvláštností letošní předvolební kampaně
uherské jest to, že se dosud nevyskytli tak
zvaní »officiální vládní kahdidáti«. Kol. Szel
do voleb dosud se nevměšoval, ponechávaje vý-
hradně voličům, aby si stanovili kandidáty. Ná-
sledek této nové vládní taktiky jest, ten, že
stará liberální strana počíná jeviti značné trhliny
Jest celá řada okresů, kde proti sobě vystupuji
tři až čtyři liberální kandidáti; starolibe-
rálové mají svého kandidáta, novoliberálové.
přívrženci Szellovi, také svého, opportunisté, ne-
utrální liberálové svého atd. O výsledku voleb
těžko již nyní mluviti; ale čeká se, že novo-
liberální (agrární) strana zmůže se letos asi na
100 mandálů, jež z nejvělší části urve při-
vržencům Tiszovým. Čeká se také vzrůst strany
lidové (klerikální), Košutovy a Ugronovy. O tom
jaké vyhlídky mají národnosti nemaďarské, nen
zpráv dosud nijakých.
vov
Pol
Cora
Szell
Košutův
Ugronův
Pešť
11
title
Politické zprávy zahraničné.
12
article
V Praze, 3. července.
Praha
13
article
Německá štvanice na generála A
F. Ritticha.
Dobrému Alexandru Fedoroviči i všem
Rusům nic tak zřetelně neobjasní naše položen
mezi Němci, jako divoká štvanice, kterou ně-
mecký tisk právě zahájil proti jeho osobě z
»Pozdrav Čechům«, uveřejněný včera v »Ná-
rodních Listech«.
Pozdrav generála Ritticha je naprosto ne
politický, ale ovšem dýše hlubokým národním
uvědoměním, láskou ke Slovanstvu a zvláště
českému národu, a vroucí zbožností. List ge-
nerála Ritticha má na sobě všecky črty, které
vyznačovaly staré ruské slavjanofily periody
Aksakevých a Chomjakova. Smýšlení a cítění
generála Ritticha je dávno známo v Rusku i ve
všem Slovanstvu, neboť nikdy se jím netajil,a
naopak vždycky stál všude, kde teto smýšlení
a cítění bylo třeba projevovat. Generál Rittich
druhná leta náleží mezi nejpřednější členy Slo-
vanského spolku petrohradského a byl mezi
prvými ruskými vlastenci, kteři se přihlásili z
zakládající členy obrodného »Ruského Sobrání«,
minulé zimy vzniklého. Jestliže mu jeho ná-
rodní a slovanské přesvědčení dosud neškodilo
v karieře, neuškodl mu ani nyní zběsilé, ba
šílené výpady německých listů.
F Rittich
Fedorovič
Rus
Němec
Čecho
Rittich
Aksakevý
Chomjakov
Sobrání
Rusko
St
14
article
»Slovanská alliance«, z níž ty ušlechtile
orgány denuncují nás i Rusy, skutečně je
faktem a Němei dobře učiní, budou-li s ní po-
čítat a přestanou si myslit, sváže-li c. k. policie
slovanským řečníkům jazyky, že již zmizelo
i Slovanstvo i slovanská myšlenka. Tvůrci »slo
vanské alliance« jsou Némci sami, neboť oni
ukázali se tak zlými a nesmiřitelnými nepřátel
všech Slovanů bez rozdilu, od nejubitějších
poznaňských Polákův až po nepřemožitelné Rusy,
že přinutili je pomýšleti na sebeobranu. Němei
mohou již věděti, že Slované nedají se více
olupovati o svůj jazyk a národnost, o své země
a své dějiny a víru. Na obranu těchto draho-
cenných statků stojí všichni Slované proti
Němcům zajedno a chtějí-li německé listy tuto
duchovnou, obrannou, mravnou jednotu nazývat
»slovanskou alliancí«, v tom jím brániti ne-
budeme.
Rus
Némec
Slovan
Polákův
15
article
Vojvoda Ilija Plamenac.
Vojvoda Ilija Plamenac.
pe
Černohorský ministr vojenství, vojvoda
Ilija Plamenac, oslavil těchto dní své osmde-
sáté narozeniny a spolu padesátiletí své státní
služby.
terrue
Narodil se roku 1821 v selu Boljevičíeh
crmnické nahije z junáckého rodu, jenž vždy
cky dával Černé Hoře zasloužilé muže. Ještě
jako chlapeck poslán byl ke dvoru cetyňskému
kde tehdy vládl nesmrtelný básník, vladyka
Petr II. Mladý Ilija zároveň se učil v cetyň-
ském monastýru, byl vysvěcen na duchovníh
a po několik let zastával úřad kněžský. Odtud
proslul po Černě Hoře jako »pop Ilija«.
Černá Hora žila tehdy v neustálýcho vál-
kách s Turky. Mladý pop Ilija brzy chopil se
handžáru a přidružil se k obrancům vlasti.
R. 1852 zúčastnil se bojů proti Omeru
pašovi, jenž s vojskem 100.000 mužů silným
přitrhnul na Černou Horu. Pop Ilija ukáza
příklad. chrabrosti a junáctví. R. 1862 Ture
přitrhli znovu. Rok ten korunoval jeho junáctví
a válečně štěstí. Třimaje holou šavli stoupal
před houfcem svých chrabrých Crmničanův
útokem udeřil na 12.000 m. vybraného vojsk
skaderského vezíra, porazil jej a osvobodil 600
zajatých.
Vojvoda
Plamenac
Petr II
Ilija
Turek
Černá Hora
16
article
Kníže Nikola za to jmenoval jej vojvodou
a senátorem. Odtud pop Ilija často býval kní-
žetem posílání do ciziny : do Cařihradu i Petro-
hradu, do Vídně, Moskvy i Berlina. Kroký
jeho i na těchto cestách provázel zdar. Nadšený
láskou k Černé Hoře, osvědčený věrností
svěmu panovníkovi, chytrý i přímý všude po-
řídil, ať jako diplomatický posel, ať jako opa-
třitel vojenských potřebností. Na těchto cestách
odkoukal i všecko, co patří k novodobému vo-
jenství. Neučil se tomu, ale chápal to všeck
svým válečnickým genijem a srdcem, dychti-
vým prospěti vlasti. Za několik let kníže Nikola
poznal, že jeho milý »pop Ilija« je nejen
chrabrým junákem, nýbrž i schopným, aby mu
byl pomocníkem při reorganisaci vojska.
R. 1875, když vypuklo hercegovské po
vstání, byl jmenován ministrem vojenství a r
1876 za váfky byl přidělen Božovi Petroviči.
jenž byl velitelem jižní armády. Ve slavné
bitvě na Fundině, kde padlo na 10.000 Turků,
vojvoda Ilija drtil nepřitele s jedné, vojvoda
Marko Miljanov s druhé, horské strany. Brzy
na způsobil i velkou porážku Derviš-pašovi n
Maljatu. Na bojiští tom zůstáli dva pašové
Avdi a starý Dželadin paša.
R. 1876 zúčasínil se oblehání a dobyt
Nikšiče, oblehání a dobyti Baru. V mezerách
mezi válečnými dějstvími cestoval za hranice.
přivážel válečné přípravy, dělal diplomatického
ast
posla.
Není divu, že pro tolik slavných zásluh
kníže Nikola zamiloval si ho jako nikoho dru
hého.
steuti o
Zajímavo jest i to. Takový hrozný. Turko-
bijce byl po válce hostem sultana Abdula Ha
mida, když s knižetem Nikolou přijel do Cari-
hradu.
Pop Ilija je milý, každému přístupný, ke
každému laškavý kmet, přítel a vzor černohor-
ské mládeže, vychovatel její vel válečném uměn
i vlastenectví.
uonli
Posíláma mu, srdečná blahopřání. Sláva
mul
Nikola
Bož Petrovič
Ilija
Abdul
Cařihrad
Vídeň
Moskva
Berlín
Černá hoře
Nikšič
Petrahrad
Malja
Carihrad
Turek
17
article
Před jizdou srbských královských
manželů do Petrohradu.
Úřadní věstník ruské vlády oznamuje
Srbětí královští manželé přibudou v polovine
měsíce září t. r. do Petrohradu, aby na
vštivili J. V. cara. Tato návštěva krále Alex-
andra a královny Dragy naplňuje bez-
měrnou radostí jak ruský, t ak
i srbský národ. Srbská královská veličen-
stva mohou počítati na nejsrdečnějš
uvítání na našem dvoře, neboť sympatie
k nim ještě vzrostla po oněch ne-
mistných nájezdech, klerými na n
nedávno nasršely noviny jistých států.
V tutéž dobu přijedou do Petrohradu i kní-
žata černohorský a bulharský.
Král Alexandr učiní o své jízdě do Petro
hradu zmínku v trůnní řeči, jíž zahájí po vol
bách novou skupštinu.
Černohorská odpověď do Vídně.
Vídeňské listy poštívají proti Černé Hoře
všecky její sousedy, píšíce tak, jakoby se chy-
stala osvojit i Albanii, i Hercegovinu, i Bosnu.
i Srbsko. A z Vídně takové »situačné do-
pisy« rozesílají i do jiných zemí, hlavně do
Londýna.
»Taac IIporopa« odpovídá na tyto agi-
tace: Tak se veřejné mínění evropské podvádí,
aby se odvrátila jeho pozornost od jedné strany.
která druhou vyzývá, a Černá Hora aby byla
vyličena jako živel nepokojný na Balkáně. Co
se týče »černohorské ambice na albanský plene
mistno bude připomenouti, že na černohorském
praporu napsána je národní maxima: »Oteto —
prokleto« (odňato — proklato), již odpovídá
jiná národní a již mezinárodní: »Každému
své!« — pod kterýmžto praporem Černá Hora
může pokojně trpěti a čekati, až se ji dostane
spravedlnosti.
car
andra
Drag
Petro
Taac IIporop
Petrohrad
Vídeň
Albánie
Srbsko
Londýn
Balkán
Černá Hora
18
article
Z regatty.
Zajímavá přihoda, která objasňuje dobř
různé nálady, v Německu často se objevující,
stala se při regattě císařského »Yachtklubu«.
které zúčastnil se také císař Vilém. Za re-
gatty proplul malý německý válečný člun, který
vyplul na zkoušku, také startem. Císař Vilém
to viděl a za kratičkou jen dobu bylo veliteli
tohoto člunu ohlášeno, že byl mu osobně cisa-
řem uložen trest 24hodinného domácího vězení.
Velitel člunu trest neprodleně nastoupil a po
jeho odpybání předal velení prvému důstojníku
člunu a podal žádost, by byl z vojenské službo
propuštěn. Není pochyby, že jí bude také vyho
věno. Závody lodí a regatty, kterým po nedáv
ném pokynu císařovu v Cuxhavenu věnuje se
nyní v nedostatku lepšího zaměstnání celý ně
mecký velký svět, jsou tedy i ve vojenskýeh
německých kruzích mnohem důležitějšími, nežli
cvičební plavby válečných lodí. Francouzský
generál pravil před nedávnem, že parádním po
chodem bitva u Slavkova se nevyhraje a zdá
se také, že ani regatty by u Trafalgaru nebo
Visu ničeho nezmohly
Otázka marokánská.
Francouzský ministr vojenství rozhodl, že
letošní velké manévry pluků rozložených v Al-
žíru, budou se konati kol Ain Sefry, severněo
oasy figuigské. Velkých těchto vojenských cvi
čení zúčastní se dva pluky cizinecké legie,
pluku zuavů, 5 pluků domorodých střelců, tr
stanecké prapory číslo 3, 5, 6, 7, 8 a 10
spabisové 1., 2. a 3. pluku, jízdní myslive
(chasseurs a cheval) a veškeré dělostřelectvo
nalézající se nyní v Alžíru. Manévry budou s
konati v říjnu a budou trvati 40 dní. Zvláštn
rozpočet této vojenské demonstrace jest sta
noven na 240.000 franků.
Vilém
Německo
Cuxhaven
Slavkov
Alžír
Trafalgar
Ain Sefr
19
article
Zprávodaj »Paris Nouvelles« v Alží u
oznamuje, že trestanecké sbory, tak zvaná
»diseipline«, rozložené ve Tlemcenu, v E
Adriša a v Bedu, byly na ministerský rozkaz
rozpuštěny a vojíni z nich zařaděni do svých
původních pluků. Listy oranské zaznamenávaj
tento fakt jakožto další krok ve přípravách proti
šeofskému sultanatu.
Z Marseillu dovídá se »La Patrie«, že
nové veliké zásoby prachu a střeliva byly do
praveny v úterý z arsenálů v Bourges, Valence,
Chambéry a Castres de Marseillu, odkud pře-
vezou se do Alžíru.
Návrat z Číny.
Francouzští vojíni, kteří se zúčastnili vý-
pravy čínské, vrátili se ve středu do své vlasti.
Veškeré pluky v Marseillu, jakož i četné spolky.
uvílaly je v přístavu se svými hudbami. Lo
»Mytho« přibyla s 1371 vojíny. Druhý trans-
port vráti se z Činy koncem září a bude ob-
nášeti as 800 vojinů.
rzo
s Španělsko.
Ve středeční sehůzi sněmovny káral kleri
kální posl. Silvela výstupy, které udály se
při katolickém jubilejním průvodu ve Valencii
a stěžoval si, že činěny mu překážky. Posl
Havez odpověděl, že liberálové procesi respek
tovali tak dlouho, pokud měla ráz čistě nábo-
ženský. Klerikálové jsou však nepřáteli svo
body. Otázka jubilejních procesí zavdala podnět
k prudké srážce mezi republikánskými a karli-
stickými poštanci, při které pronášena ostrá
prudká slova a obou stran. Předsedovi podařilo
se zjednati pořádek teprve po delší době.
Paris Nouvelles
Lo
Myt
Posl
Alžit
Tlemcen
Marseille
Bourges
Chambéry
Aires jít Marseille
Alžír
Čína
Španělsko
Valencie
Le Patria
20
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Vývoz rakouského ovoce do Francie
Zpráva rakonského konsulátu v Paříži konstatuje ve-
lice pěkný úspěch, jehož docilila výstava c. k. rak
pomologického ústavu krátce před ukončením výstavy
pařížské Na výstavě této bylo lze seznati pokroky
našeho ovocnictví, jimiž jest mu usnadněna soute
s ovocem jiných statů a zemí. Obecenstvo i obchod
níci byli upozorněni takto na vybornou jakost na-
šcho ovoce. Ve Francii jest ovocnictví velice vyvi-
nuto a těší se hojnému vývozu stolního ovoce
Spotřeba jest však tak značná, že se
dováží veliké množství ovoce ze Špa-
nělska, Italie, Belgie a zvláště jemných druhů jablek
z Kanady. Bylo by tedylze docíliti i zna čin ého
vývozu z Rakouska a zvláště z Čech. Předpo-
kládalo by to ovšem čilou a gitaci a hojn
obchodní podníkavosti.
Z amerického trhu železářského. »Iron
Ages píše: Stávka dělníků amerických společností
pro výrobu ocelového plechu a ocelových prulů, jež
náleží k United states Steel Company, může pabyt
vážného rázu. Dosud se dělnické organisaci nezda-
řilo vynutiti zastavení práce v závodech společnosti
Spor vede se zvláště o uznání svazu dělni
ckého, ježto co do otázky mzdové jsou obě strany
shodny. Nepochopitelným jest ohlaování značného
snížení cen ocelového plechu za částečné stávky
vzhledem k okolnosti, že se závody s dodávkami
opozdily. Proslýchá se, že se v Kanadě a Spojených
státech vyskytly špatné prodeje ocele evropské.
Francie
Paříž
Belgie
Kanada
Rakousko
Čechy
spojený stát
Steel Company
Iron Age
21
article
Proti cukernimu kartelu. Předsedni
ctvo spolku velkoobchodníků s cu
krem v král. českém usneslo se na základě pokyno
valné hromady spolku vyslati trojčlennou depu-
taci k podzimnímu zasedání říšske
rady, jež má naléhati na poslance a vládu
aby obnovení nynějšího kartelu cu-
kerního nebylo povoleno. Současně usne-
seno, aby řečená deputace projevila při té příleži-
tostí názor, nebylo li by záhodno, aby vláda
sama výrobu cukru kontingento vala-
Z němeokých trhů železářských. Z rýn-
sko-westfálského trhu sděluje »Rh. W. Ž -
že se jeví na něm všeobecná nechuť. Třeba
měly závody následkem objednávek z ciziny ještě
pro nejbližší týdny zaměstnání, panuje nicméne
obava, že po provedení těchto zákazek bude nedo-
statek práce. Do konce roku lze se prý ztěží na-
díti zlepšení, ježto jest důvěra v trh značně otře-
sena. Ceny jsou oficiálně sice nezměněny, vy
skytly se však již ze dvou stran nižš
nabídky. — »Köln. Ztg.« sděluje z horno-
slezského trhu, že jeho stav není uspokoji
vým. Různým závodům přibylo sice práce, dosa-
vadní nizké ceny nemohou se však vzpamatovati
většína závodů pracuje stále bez zisku. Staré zá
soby podniků zvětšují nabídku a stlačují dnešní vý
robu a její výtěžky.
W Ž
Köln
22
article
Doprava uhelná na Labí v měsíci červnu
Po skvělém průběhu měsíce května, kdy vývoz hnědo-
uhelný po Labi dosáhl značné výše, jež asi v obdob
letošním nebude překročena, nastalo v obchodě lab
ském ochabnutí, zaviněné v přední řadě nepřízni-
vými podmínkami dopravními, v druhé řadě zmen-
šenon poptávkou konsumentů labských, jež za pří
znivých poměrů dopravních v předcnozích měsících
spotřebu uhelnou pro nejbližší období uhradili. Již
počátkem měsíce června výška vody labské v Ústí
nezaručovala větším lodím uhelným plné splavnosti
1. června činila tato výška v Ústí jen 15 cm. nad
normálem a dostoupivší potom v nejbližších dnech
(5. června) 90 cm., klesala znova, až 11. června
kleslo Labe pod normál (— 4 cm.); teprve 20. červn
zaznamenáno v Ústí 24 cm. nad normálem. Zlepšení
splavnosti tím přivoděně nebylo trvalým, neboť už
25. června zaznamenáno v Ústí 5, 26. června pak
10 cm. pod normálem. Ke konci měsíce voda zase
o něco stoupla a lze pro tento měsíc čekati dals
zvýšení splavnosti labské. Vedle zmenšené splavnosti
vadil obchodu labskému v prvé polovici měsíce června
nedostatek lodí pro dopravu uhelnou na překladištích
labských. Zmenšená splavnost labská rozhodla také
o sazbách dopravních v minulém měsíci, jež udržely
se až do 20. června na zvýšeném niveau, na něž
klesáním vody labské již ke konci měsíce května
byly vyhnány. Ke konci měsíce měla ochablá na-
bídka a malá splavnost při přebytku lodí na překla-
dištích v zápětí sestupný směr zázamů dopravních.
Z úřadních záznamů bursy ústecké patrno, že po
čátkem měsíce června obnášela základní sazba do
Ústí
centimetr
23
article
pravní pro Magdeburk 260, pro Hamburk 350, pro
Postupim 360 a 350 fen. za 1000 kg., od 20. června
placeno do Magdeburku 230 a 220, do Hamburku
300 a do Postupimi 330 fen. za tunu. Při tom ovšem
podmíněno zvyšování sazeb těchto dle stavu vody
labské dle známé stupnice, ježto dopravné v zázna-
mech bursovních uvedené vztahuje se na určitou
výšku vody na měřitku ústeckém. Újednání zejmena
pro dolní stanice labské a přilehlé vodní dráhy bylo
málo. Značné ztenčení dopravy uhelné na Labí mělo
přirozeně v zápětí omezení těžby jednotlivých dolův
ubelných, pokud nebylo možno udržeti produkci de
ponováním neodbytných druhův uhelných na dolech.
Jak se vyměřují u nás poplatky z emisse
nových akoií. Simmeringská továrn
vagonů usnesla se na své valné hromadě v květnu
r. 1897, že své akcie v úhrnné nominální hodnotě
1 mill. zl. změní v korunové titry a že současně
svůj akciový kapitál vydáním 5000 nových akcií
1 mill. K zvýší. Finanční úřady předepsaly na to
společnosti této emissní poplatek ze v še c
3 mi!l. K. Společnost stěžovala si do rozbodnutí
tohoto a předevčírem o věci rozhodnul správní soudní
dvůr. Zajímavými a pro posouzení ducha naší
finanční správy charakteristickými byly vývody vlád-
ního zástupce, který dokazoval, že předmětem
předepsání poplatků jest změněn
smlouva společenská, nikoli akcie
Správní soudní dvůr rozhodnutí finančních úřad
jako nezákonné zrušil. K věci samé dodatko
netřeba.
Magdeburk
Hamburk
Postupim
Postupim 360
kg
24
article
Výroční trh na dobytek v městě Votlcích
bude v pondělí dne 8. července 1901. Koupený do-
bytek možno nakládati na stanici Votice za dozoru
městského zvěrolékaře.
V Golčově Jeníkově bude konán příští trh
dobytčí dne 17. t. m.
Trh v Netolicích. Dne 1. července konal se
v Netolicích výroční trh sv.-janský, ke kterémuž při-
hnáno bylo 93 býků, 1558 volů, 571 krav, 616 jalo
vic, 432 kobyl, 212 valachů, 404 hříbat, úhrnem do
bytka hovězího 2838 kusů a koňského 1048 kusů.
vesměs 3886 kusů. Obchod byl velmi čilý, ceny
mírné. Vyvezeno bylo do ciziny 30 vagonů dobytka
(6 vozů hovězího dobytka a 24 vozů koní). Příšt
trh bude konán 29. t. m., ke kterémuž se přihání
nejvice dobytka koňského i hovězího a zejmena
hříbat.
Votlce
Votice
Golčův Jeníkov
Netolice
25
article
Banky, záložny a spořitelny.
Dlo usnesení řediteistva hypoteční banky
král. českého ze dne 15. června 1901 počnou se
dne 1. července t. r. slosované zástavní listy již dnem
10. července vypláceti, po případě eskomptovati a za
jiné neslosované vyměňovati. Hypoteční banka pro-
dává neslosované 4% a 31/2% zástavní listy, pokud
stačí zásoba, dle denního kursu pražské bursy.
Trhy peněžni
Bursu.
V Praze, 4. července. (Pův. zpr. »N. L. )
Na dnešní burse jevil se zájem pro papíry
bankovní a strojoven i uskutečněny závěrky
akcil Hospodářské úvěrní banky za K 350.—
a akcií Živnostenské banky za K 268.—. Pa
píry průmyslové oproti tomu zůstaly stále za
nedbávány. Dále podáváno za a keie: České
banky »Union« K 264.50, České společnost
pro průmysl cukerní K 218.—, Akciové stro
jírny Ruston K 266.—, Podolské camentárny
K 120.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu
K 485.—, Česko-moravské strojírny K 620.—
Jiné papíry jmenovány nebyly
Officiální záznamy znějí:
Bursa
Ruston
Praha
Český banka
Český společnost
Českomoravský
26
article
Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m.
Č. Budějovic 1893
s» Plzně r. 1886 .
*» Teplice r. 1887 ,
» Smíchova r. 1839
Záslavní listy české hyp. banky
, soh , s a1 ,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ kom. dl. úp.
,,, mel. úpisy
želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy by-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha
Bušťěhiradská dráha
dto. „K0 Em. 1871
dto.Om » 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolec
Duche. Podm. dráha Em. 1869
dto.1 » 1871
r. 1874
— dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha
lit. B. .
dto.
dto.
Em. 1874
Česká eskompiní banka . .
» banka »Union« . .
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka . ..
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní draha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev. západní draha
(lit. B.
dlo.
Pražskosduchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavé a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl, hnojiv
v Kolíně . . . . . . ..
Podolská cemenlárna . . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. bank
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany) . . . . . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
, stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetéz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Humpolec
Morava
Kolín
Modřany
úvěrní banka
Český eskompinit banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
27
article
k. Z Vídně, 3. července. (Telefonogran
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešn
burse došlo k některým insolveneím. Jakkol
nebyly veliké, přece nezůstaly bez účinku
který byl ještě stupňován insolvencí malýeh
komisionářských firem. Zhoršení bylo pozděj
ještě sesíleno zprávami, jež došly o bane
lipské a kasselské společnosti pro výrobu dře-
věného lihu. Nicméně jevila spekulace prot
všem těmto momentům přece jakýsi odpor.
Obraty byly nevalné, následkem toho nebyly
také veliké ztráty kreditek a akcií státních
dráh. Pouze alpinky, které z počátku poněkud
stouply, podlehly poněkud reakci, a akcie české
severní dráhy pražské železářské a české báňské
se podstatně zhoršily. V papírech ukládacíeh
bylo smýšlení dobré. Jednotlivé renty, zejmena
pak rakouská korunová a obě zlaté na nov
stouply. Devise a valuty poněkud podražily.
Na eskomptním trhu peníze snazšl, 3l
až 33/2 .
x. Z Vídně, 4. července. (Telt. »N. L.«
(Ve čer ní bursa.) Kreditky 642.— (po —.—
uherské kreditky 649.—, anglobanka 270.—
bankovní jednota 457.—, unionka 551.—
länderbanka 406.50, státní dráha 643.—, jižní
dráha 96.50, polabská dráha 484.50, severo-
západní dráha 474.50, turecké tabákové 282.—,
rýmavskomuráňské 461.—, alpinky 429.—,
(po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko-
runová 93.15, turecké losy 103.—, marky za
hotové 117.46, na ultimo 117.45. Smýšlení
chabě.
Z Vídně, 4 července. (Závěre čné úřadni
kursy.)
rak. severozáp. dr. 474.—
Únorova renta . 99.05
polabská dráha . 484.—
společná » květ. 99.—
» o » stříb. 99.—
pražsko-ducheov. —.-
spol. st. dro rak. uh. 643.50
rakouská a zlatá 118 05
96.50
»om » kor.
Únorův
Vídeň
28
article
95.75
jižní dráha .
silniční dr. lit. A. 232.—
118.10
uherská » zlatá
„ . B. 226.—
93.15
» kor.
808.—
dunaj. paroplaveb.
státní losy 1854
» 1860
rakouský Lloyd
182.—
1665.—
140.50
pražská želez. sp.
po 500 zl. .
1130.—
česká montan. sp.
po 100 zl. .
4301.50
alpská montan. sp.
státní losy 1864
460.—
rým.-muráň. spol.
losy tísské . . .
144.50
» úvěrního úst.
643.50
rak. zbrojovka
Lloyd
30
article
vídeň. stavební sp.
vídeň. I. komun.
103.—
peštská vagonka.
turecké losy . .
severočeská uhlát.
271.—
b. anglo-rakouská
západočeská uhl. 249 50
457.—
vídeň. b. jednota
mostecká uhl. sp. 790.—
870.—
r. úst. pro úův. poz.
1295
643.50
Schodnica . .
rak. úvěrní ústav
turecká tabák. rež. 281 .—
650.—
uh. úvěrní banka
devisa německá . 117.45
406.—
b. pro země rak.
londýnská 239 55
550.—
vídeňská unionka
» pařížská . 95.0
264.50
česká b. Union .
» curyšská . 95 0
267..50
Živnost. banka.
dvacetifrank . . 19.05
buštěhradská A . —.—
marka papírová . 117.42
B . 1000
rubl » . 252 75
duchcov. podmok. —.—
lvovskočernovická 520.—
Eskontní sazby 31/4, 4 procenta.
Po malém kolísání smýšlení klidné,
občas stlačovány kursy na nižši berlin
ské záznamy. Následkem plntů ulti
mových oznámeny čtyři nepatrné insol-
vence v kulisse,
úvěrní banka
buštěhradský A
32
article
Devisy.
Devisy.
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 f
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůty
Londýn šek a kr. Ih. za 10 l.st
„ delší lhůty .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů .
» delší lhůty
Paříž šek a kr. Ih. za 190 f.
delší lhůty.
Curych a Basilej šek a kr. lh.
„ » delší lhůly
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . . .
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
33
article
Berlínská bursa, 4. července. (Zvl.
telefonogr. »Nár. Listů«) Dnešní bursa rozla-
děna byla zprávou »Rh. Westf. Ztg. « o špatném
stavu železářského průmyslu. Mimo to vzbu-
dilo zatčení předsedy dozorčí radý kasselská
spol. sušáren, jakož i zmizení ředilele téže
společnosti značnou sensaci a působilo tísnivě
na celou tendenci. Konkurs kasselské spol. byl
zde jako nevyhnutelný očekáván a sám sebou
valně na bursu nepůsobil. Vzhledem k těmto
okolnostem byl začátek a celý průběh dnešní
bursy chabý. Bankovní hodnoty na začátku
dosti klídné, později slabé a končí o lg až 1 proc.
níže. Na dopravním trhu byl obchod skrovný,
nálada tichá a k slabosti náchylná. Na trhu
báňském byly hned ze začátku hodnoty žele-
zářské na zmíněnou zprávu nabízeny a nemohly
se ani na konec zotaviti; Laura končí o 3 25,
bochumské o 3.5, dortmundské o 1.5 proc.
níže. Uhlářské hodnoty také nižší a ztratily
harpenské 4.25, gelsenkirchenské 3.—, Hi-
bernia 2.25, Consolidace 4.25 proc. Velice
chabá nálada byla na trhu kasovním. Hasper
pod dojmem zkfamání ohledně dividendy
o dalších 20 proc. nižší. Kasselská spol.
o 8.75 proc. nížší. Dále ztratily: Hochdahl
5.75, Gejsweider 4.75, Nordsteru 4, Wilhelm
3.75, Stadtberger 3.25, Eschweiler 3, Orenstein
2.5 proc. Mirně stouply Schalker (++. 1 5)
a Koesch (+ 2.5 proc.). Ukládací trh pevný.
Soukromý diskont nezméněn.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
Laura
Wilhelm 3.75
Orenstein
Nordster
Eschweiler
Mirna
Koesch
45
article
Rakouské kreditky
Diskonto
Německá banka
Obchodní společnost
Drážďanská banka . . . . .
Španělské exterieury
Bochumské ocelárny
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum
Severoněmecký Lloyd . .
Hamb.amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . ..
Transvaal
Turecké losy . . . . . .
Lloyd
Dortmund
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Lauřin
Hibernia
49
article
1665
266.—
620.—
250.30,
Z kasovních papírů: Concordia
Eschweiler 195 50, Geiswaider 144.50, Hoch-
dahl 159.—, Katovické 176.25, Wilhelm 152 . 75.
Phönik 134.—, Rh. Stahl 155.—, Schalker Gr.
282.—, Westfalia —.—, Orenstein 126.—
Rh. Metall 126—, Hasper 110.—, Donners-
mark 184.—, Huldschinský 98 25, Vulean
198.75, Bismark 203.50, Caro 104.80, Hoesch
146 50, Georg-Marie 102.—, Königsborn 136.75,
Boesperde 103.—, Nordstern 205.50, Stadt-
berger 148.75, Kölner Bgw. 297.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 4. července.-
— hod. — minut. (C.-B) Státní dráha 137.75, jižní
dráha 23.10, darmštadtská banka 128.—, národní
banka 109.25, dortmundské 152.50, buštěhradská B.
.—, Northern 95.10, středomořské 101.25 meri-
dional 134 25, gotthardská 154.75, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 101.30, uherská zlatá —.—
uherská korunová 94.—, italská 97.10. Za hotové:
Lauřina huť 184.60, dortmundské 59.60, bochumské
167.50 gelsenkirchenské 164.90, Hibernia 158.90,
harpenské 158.—, Consolidace 311.25. — Dodatečná
bursa slabá.
Z Frankfurtu, 4. července. (Tlgr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 202.40, akcie společn. státní
dráhy 138.—, papírová renta 99.20, stříbrná ren a
99.10, zlatá renta 100.80, uherská zlata rentn 99 95.
uherská korunová renta 94.20, lombardy 23.20.
Smýšlení slabé.
Wilhelm 152
Stahl
Cara 104.80
Georg
Marie 102
Kölner Bgw
katovický
Orenstein
Donners
Königsborn
Nordstern
Stadt
Berlín
Frankfurt
Schalker Gr . 282
Westfalia
darmštadtský banka
národní banka 109.25
Hibernia 158.90
Concordia Eschweiler 195 50
Huldschinský 98 25
Bismark 203.50
Hoesch 146 50
Boesperde 103
Northern 95.10
Lauřin huť 184.60
Consolidace 311.25