ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 41e0cc30-6615-11dc-98a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 67 celkem · entity: person 67, place 84, work 17, org 28
1 masthead
5. července 1901
2 masthead
Příloha „Národnich Listn
Národnich
3 masthead
k číslu 183.
4 masthead
Strana9
5 title
Politické zprávy domácí.
6 article
ky, pzí, nr- ty
7 article
V Praze, 4. července. (Po sokolských »lavnostech.) Vídeňské listy konečně roz- vázaly. Dlouho marně pátraly po nějaké zámince, aby mohly krásně, minulé pražské dni potřísniti dávno už připravenou špínou. Konečně se zá- minka našla: telegrafický pozdrav p. Déroulěda a slovo na rozloučenou gen. A. F. Ritticha. Tento je dráždí proto, že promluvil k nám ně- kolik upřímných slov, vytrysklých z bratrského srdce; onen, že je markantním záslupcemté části národa francouzského, k níž náleželo i pa- řížské poselstvo na slavnostech pražských a která se brání proti rozmáhajícímu se vlivu židov- skému, zosobněnému v pověstném Dreyfusovi.
A F Rittich Dreyfus Praha
8 article
Nájezdy židovsko-liberálního tisku vídeňského nás nepřekvápily; očekávah jsme je s jistotou jako je očekávali také jiní slovanští novináři Tak napsal p. Smólski už dne 30. června do »Nové Reformy«: »Skvělá přehlídka české ná rodní síly koná se před očima Francie a hosto z celého Slovanstva. Má to nade vši pochybnos nemalý význam, ačkoli Němei, nemohouce učinit nic jiného, budou si bez pochyby tropiti úsměšky nad českým »šovinismem«. Nu, ať se pobavi těšíli je to. Čechové dobře vědí, že sblížení ná rodů, navazování přátelských svazků s národy. má pro takový národ, jako jest jejich, pro náro ohrožený od Němců, veliký význam, nejen mravný a rozhodně větší, než nesmyslné plesání ně kterých našich politiků okolo »piklhaubovéhoe telete trojspolku . . .« Slovanské listy rakouské otiskují podrobné zprávy o sokolských slavnostech, většinou o zvláštních zpravodajů. Mluví s neličeným uznáním o výkonech Sokolů, českých a polských, i fran- couzských gymnastů, chváli známou pohostinnost Prahy a kůzeň pražského obyvatelstva. Přidávají tu a tam i poznámky rázu politického. Chorvat- skému »Novému Listu« píše na př. Š. Radič: »Smysl pražského obyvatelstva a vůbec českého národa je zdravý a normálný; jeť to smýšlen hlubokého, rozvitého národního sebevědomí, roz šířeného a posilněného slovanskou vzájemností.
Smólski Němei Čecho Němec Sokol Chorvat Š Radič Francie Praha
9 article
My sami jsme se nejednou snad posmívali slo- vanské vzájemnosti, ale jen proto, že jsme ne- měli příležitosti, abychom pocitili veškeru její sílu, abychom na vlastní oči viděli její mohut nost«. Pisatel končí svou stať slovy : »Sokolský sjezd dokazuje, že Slovansivo posiluje národní individnálnost jen těch slovanských národů, kteř již vyrostli z dělské košilky«. Zpátečnický lvovský »Przeglad« xyslovil již před pražskými slavnostmi obavu, aby sokolský sjezd nepokazil smírné nálady, jež prý zavládla mezi oběma národními kmeny v Čechách. Vídeňský dopisovatel tohoto listu očekával patrně s jistotou nějakou neprozřetelnou výstřednost, abys mohl prolíti nad ni svou krokodili slzu. T přiležitost mu ušla. Vídeňská »Information« po- tvrzuje, že »pražské sokolské slavnosti minuly bez jakéhokoli nepříjemného politického případu. Na určitých mistech — píše zminěný list dále — čekalo se zcela jistě, že Čechové nějakou taklickou chybou daji svým odpůrcům zbraň do ruky; ale Čechové neprokázali svým odpůrcům těto laskavosti, nýbrž osvědčíli skvěle také při této příležitosti svůj politický rozum«. Snadse nyní uspokojí také lvovský »Przeglad«.
Slovansivo Čecho Čechy T přiležitost
10 article
Z Pešti, 3. července. (Přiští uherské volby.) »Pol. Cor.« sděluje, že různé zprávy o době přištích uherských voleb jsou vůbe předčasny, poněvadž se o věci té v rozhodu- jíeích kruzích nestalo dosud nijaké definitivní usnesení. Říšskému sněmu uherskému, jenž se sejde po letních prázdninách opět dne 3. září. bude prý předloženo ještě několik důležitých vládních návrhů, tak že není vyloučena možnost. že sněm bude rozpuštěn až koncem října (P) Přes to je volební agitace již v plném proudu. Zvláštností letošní předvolební kampaně uherské jest to, že se dosud nevyskytli tak zvaní »officiální vládní kahdidáti«. Kol. Szel do voleb dosud se nevměšoval, ponechávaje vý- hradně voličům, aby si stanovili kandidáty. Ná- sledek této nové vládní taktiky jest, ten, že stará liberální strana počíná jeviti značné trhliny Jest celá řada okresů, kde proti sobě vystupuji tři až čtyři liberální kandidáti; starolibe- rálové mají svého kandidáta, novoliberálové. přívrženci Szellovi, také svého, opportunisté, ne- utrální liberálové svého atd. O výsledku voleb těžko již nyní mluviti; ale čeká se, že novo- liberální (agrární) strana zmůže se letos asi na 100 mandálů, jež z nejvělší části urve při- vržencům Tiszovým. Čeká se také vzrůst strany lidové (klerikální), Košutovy a Ugronovy. O tom jaké vyhlídky mají národnosti nemaďarské, nen zpráv dosud nijakých. vov
Pol Cora Szell Košutův Ugronův Pešť
11 title
Politické zprávy zahraničné.
12 article
V Praze, 3. července.
Praha
13 article
Německá štvanice na generála A F. Ritticha. Dobrému Alexandru Fedoroviči i všem Rusům nic tak zřetelně neobjasní naše položen mezi Němci, jako divoká štvanice, kterou ně- mecký tisk právě zahájil proti jeho osobě z »Pozdrav Čechům«, uveřejněný včera v »Ná- rodních Listech«. Pozdrav generála Ritticha je naprosto ne politický, ale ovšem dýše hlubokým národním uvědoměním, láskou ke Slovanstvu a zvláště českému národu, a vroucí zbožností. List ge- nerála Ritticha má na sobě všecky črty, které vyznačovaly staré ruské slavjanofily periody Aksakevých a Chomjakova. Smýšlení a cítění generála Ritticha je dávno známo v Rusku i ve všem Slovanstvu, neboť nikdy se jím netajil,a naopak vždycky stál všude, kde teto smýšlení a cítění bylo třeba projevovat. Generál Rittich druhná leta náleží mezi nejpřednější členy Slo- vanského spolku petrohradského a byl mezi prvými ruskými vlastenci, kteři se přihlásili z zakládající členy obrodného »Ruského Sobrání«, minulé zimy vzniklého. Jestliže mu jeho ná- rodní a slovanské přesvědčení dosud neškodilo v karieře, neuškodl mu ani nyní zběsilé, ba šílené výpady německých listů.
F Rittich Fedorovič Rus Němec Čecho Rittich Aksakevý Chomjakov Sobrání Rusko St
14 article
»Slovanská alliance«, z níž ty ušlechtile orgány denuncují nás i Rusy, skutečně je faktem a Němei dobře učiní, budou-li s ní po- čítat a přestanou si myslit, sváže-li c. k. policie slovanským řečníkům jazyky, že již zmizelo i Slovanstvo i slovanská myšlenka. Tvůrci »slo vanské alliance« jsou Némci sami, neboť oni ukázali se tak zlými a nesmiřitelnými nepřátel všech Slovanů bez rozdilu, od nejubitějších poznaňských Polákův až po nepřemožitelné Rusy, že přinutili je pomýšleti na sebeobranu. Němei mohou již věděti, že Slované nedají se více olupovati o svůj jazyk a národnost, o své země a své dějiny a víru. Na obranu těchto draho- cenných statků stojí všichni Slované proti Němcům zajedno a chtějí-li německé listy tuto duchovnou, obrannou, mravnou jednotu nazývat »slovanskou alliancí«, v tom jím brániti ne- budeme.
Rus Némec Slovan Polákův
15 article Vojvoda Ilija Plamenac.
Vojvoda Ilija Plamenac. pe Černohorský ministr vojenství, vojvoda Ilija Plamenac, oslavil těchto dní své osmde- sáté narozeniny a spolu padesátiletí své státní služby. terrue Narodil se roku 1821 v selu Boljevičíeh crmnické nahije z junáckého rodu, jenž vždy cky dával Černé Hoře zasloužilé muže. Ještě jako chlapeck poslán byl ke dvoru cetyňskému kde tehdy vládl nesmrtelný básník, vladyka Petr II. Mladý Ilija zároveň se učil v cetyň- ském monastýru, byl vysvěcen na duchovníh a po několik let zastával úřad kněžský. Odtud proslul po Černě Hoře jako »pop Ilija«. Černá Hora žila tehdy v neustálýcho vál- kách s Turky. Mladý pop Ilija brzy chopil se handžáru a přidružil se k obrancům vlasti. R. 1852 zúčastnil se bojů proti Omeru pašovi, jenž s vojskem 100.000 mužů silným přitrhnul na Černou Horu. Pop Ilija ukáza příklad. chrabrosti a junáctví. R. 1862 Ture přitrhli znovu. Rok ten korunoval jeho junáctví a válečně štěstí. Třimaje holou šavli stoupal před houfcem svých chrabrých Crmničanův útokem udeřil na 12.000 m. vybraného vojsk skaderského vezíra, porazil jej a osvobodil 600 zajatých.
Vojvoda Plamenac Petr II Ilija Turek Černá Hora
16 article
Kníže Nikola za to jmenoval jej vojvodou a senátorem. Odtud pop Ilija často býval kní- žetem posílání do ciziny : do Cařihradu i Petro- hradu, do Vídně, Moskvy i Berlina. Kroký jeho i na těchto cestách provázel zdar. Nadšený láskou k Černé Hoře, osvědčený věrností svěmu panovníkovi, chytrý i přímý všude po- řídil, ať jako diplomatický posel, ať jako opa- třitel vojenských potřebností. Na těchto cestách odkoukal i všecko, co patří k novodobému vo- jenství. Neučil se tomu, ale chápal to všeck svým válečnickým genijem a srdcem, dychti- vým prospěti vlasti. Za několik let kníže Nikola poznal, že jeho milý »pop Ilija« je nejen chrabrým junákem, nýbrž i schopným, aby mu byl pomocníkem při reorganisaci vojska. R. 1875, když vypuklo hercegovské po vstání, byl jmenován ministrem vojenství a r 1876 za váfky byl přidělen Božovi Petroviči. jenž byl velitelem jižní armády. Ve slavné bitvě na Fundině, kde padlo na 10.000 Turků, vojvoda Ilija drtil nepřitele s jedné, vojvoda Marko Miljanov s druhé, horské strany. Brzy na způsobil i velkou porážku Derviš-pašovi n Maljatu. Na bojiští tom zůstáli dva pašové Avdi a starý Dželadin paša. R. 1876 zúčasínil se oblehání a dobyt Nikšiče, oblehání a dobyti Baru. V mezerách mezi válečnými dějstvími cestoval za hranice. přivážel válečné přípravy, dělal diplomatického ast posla. Není divu, že pro tolik slavných zásluh kníže Nikola zamiloval si ho jako nikoho dru hého. steuti o Zajímavo jest i to. Takový hrozný. Turko- bijce byl po válce hostem sultana Abdula Ha mida, když s knižetem Nikolou přijel do Cari- hradu. Pop Ilija je milý, každému přístupný, ke každému laškavý kmet, přítel a vzor černohor- ské mládeže, vychovatel její vel válečném uměn i vlastenectví. uonli Posíláma mu, srdečná blahopřání. Sláva mul
Nikola Bož Petrovič Ilija Abdul Cařihrad Vídeň Moskva Berlín Černá hoře Nikšič Petrahrad Malja Carihrad Turek
17 article
Před jizdou srbských královských manželů do Petrohradu. Úřadní věstník ruské vlády oznamuje Srbětí královští manželé přibudou v polovine měsíce září t. r. do Petrohradu, aby na vštivili J. V. cara. Tato návštěva krále Alex- andra a královny Dragy naplňuje bez- měrnou radostí jak ruský, t ak i srbský národ. Srbská královská veličen- stva mohou počítati na nejsrdečnějš uvítání na našem dvoře, neboť sympatie k nim ještě vzrostla po oněch ne- mistných nájezdech, klerými na n nedávno nasršely noviny jistých států. V tutéž dobu přijedou do Petrohradu i kní- žata černohorský a bulharský. Král Alexandr učiní o své jízdě do Petro hradu zmínku v trůnní řeči, jíž zahájí po vol bách novou skupštinu. Černohorská odpověď do Vídně. Vídeňské listy poštívají proti Černé Hoře všecky její sousedy, píšíce tak, jakoby se chy- stala osvojit i Albanii, i Hercegovinu, i Bosnu. i Srbsko. A z Vídně takové »situačné do- pisy« rozesílají i do jiných zemí, hlavně do Londýna. »Taac IIporopa« odpovídá na tyto agi- tace: Tak se veřejné mínění evropské podvádí, aby se odvrátila jeho pozornost od jedné strany. která druhou vyzývá, a Černá Hora aby byla vyličena jako živel nepokojný na Balkáně. Co se týče »černohorské ambice na albanský plene mistno bude připomenouti, že na černohorském praporu napsána je národní maxima: »Oteto — prokleto« (odňato — proklato), již odpovídá jiná národní a již mezinárodní: »Každému své!« — pod kterýmžto praporem Černá Hora může pokojně trpěti a čekati, až se ji dostane spravedlnosti.
car andra Drag Petro Taac IIporop Petrohrad Vídeň Albánie Srbsko Londýn Balkán Černá Hora
18 article
Z regatty. Zajímavá přihoda, která objasňuje dobř různé nálady, v Německu často se objevující, stala se při regattě císařského »Yachtklubu«. které zúčastnil se také císař Vilém. Za re- gatty proplul malý německý válečný člun, který vyplul na zkoušku, také startem. Císař Vilém to viděl a za kratičkou jen dobu bylo veliteli tohoto člunu ohlášeno, že byl mu osobně cisa- řem uložen trest 24hodinného domácího vězení. Velitel člunu trest neprodleně nastoupil a po jeho odpybání předal velení prvému důstojníku člunu a podal žádost, by byl z vojenské službo propuštěn. Není pochyby, že jí bude také vyho věno. Závody lodí a regatty, kterým po nedáv ném pokynu císařovu v Cuxhavenu věnuje se nyní v nedostatku lepšího zaměstnání celý ně mecký velký svět, jsou tedy i ve vojenskýeh německých kruzích mnohem důležitějšími, nežli cvičební plavby válečných lodí. Francouzský generál pravil před nedávnem, že parádním po chodem bitva u Slavkova se nevyhraje a zdá se také, že ani regatty by u Trafalgaru nebo Visu ničeho nezmohly Otázka marokánská. Francouzský ministr vojenství rozhodl, že letošní velké manévry pluků rozložených v Al- žíru, budou se konati kol Ain Sefry, severněo oasy figuigské. Velkých těchto vojenských cvi čení zúčastní se dva pluky cizinecké legie, pluku zuavů, 5 pluků domorodých střelců, tr stanecké prapory číslo 3, 5, 6, 7, 8 a 10 spabisové 1., 2. a 3. pluku, jízdní myslive (chasseurs a cheval) a veškeré dělostřelectvo nalézající se nyní v Alžíru. Manévry budou s konati v říjnu a budou trvati 40 dní. Zvláštn rozpočet této vojenské demonstrace jest sta noven na 240.000 franků.
Vilém Německo Cuxhaven Slavkov Alžír Trafalgar Ain Sefr
19 article
Zprávodaj »Paris Nouvelles« v Alží u oznamuje, že trestanecké sbory, tak zvaná »diseipline«, rozložené ve Tlemcenu, v E Adriša a v Bedu, byly na ministerský rozkaz rozpuštěny a vojíni z nich zařaděni do svých původních pluků. Listy oranské zaznamenávaj tento fakt jakožto další krok ve přípravách proti šeofskému sultanatu. Z Marseillu dovídá se »La Patrie«, že nové veliké zásoby prachu a střeliva byly do praveny v úterý z arsenálů v Bourges, Valence, Chambéry a Castres de Marseillu, odkud pře- vezou se do Alžíru. Návrat z Číny. Francouzští vojíni, kteří se zúčastnili vý- pravy čínské, vrátili se ve středu do své vlasti. Veškeré pluky v Marseillu, jakož i četné spolky. uvílaly je v přístavu se svými hudbami. Lo »Mytho« přibyla s 1371 vojíny. Druhý trans- port vráti se z Činy koncem září a bude ob- nášeti as 800 vojinů. rzo s Španělsko. Ve středeční sehůzi sněmovny káral kleri kální posl. Silvela výstupy, které udály se při katolickém jubilejním průvodu ve Valencii a stěžoval si, že činěny mu překážky. Posl Havez odpověděl, že liberálové procesi respek tovali tak dlouho, pokud měla ráz čistě nábo- ženský. Klerikálové jsou však nepřáteli svo body. Otázka jubilejních procesí zavdala podnět k prudké srážce mezi republikánskými a karli- stickými poštanci, při které pronášena ostrá prudká slova a obou stran. Předsedovi podařilo se zjednati pořádek teprve po delší době.
Paris Nouvelles Lo Myt Posl Alžit Tlemcen Marseille Bourges Chambéry Aires jít Marseille Alžír Čína Španělsko Valencie Le Patria
20 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Vývoz rakouského ovoce do Francie Zpráva rakonského konsulátu v Paříži konstatuje ve- lice pěkný úspěch, jehož docilila výstava c. k. rak pomologického ústavu krátce před ukončením výstavy pařížské Na výstavě této bylo lze seznati pokroky našeho ovocnictví, jimiž jest mu usnadněna soute s ovocem jiných statů a zemí. Obecenstvo i obchod níci byli upozorněni takto na vybornou jakost na- šcho ovoce. Ve Francii jest ovocnictví velice vyvi- nuto a těší se hojnému vývozu stolního ovoce Spotřeba jest však tak značná, že se dováží veliké množství ovoce ze Špa- nělska, Italie, Belgie a zvláště jemných druhů jablek z Kanady. Bylo by tedylze docíliti i zna čin ého vývozu z Rakouska a zvláště z Čech. Předpo- kládalo by to ovšem čilou a gitaci a hojn obchodní podníkavosti. Z amerického trhu železářského. »Iron Ages píše: Stávka dělníků amerických společností pro výrobu ocelového plechu a ocelových prulů, jež náleží k United states Steel Company, může pabyt vážného rázu. Dosud se dělnické organisaci nezda- řilo vynutiti zastavení práce v závodech společnosti Spor vede se zvláště o uznání svazu dělni ckého, ježto co do otázky mzdové jsou obě strany shodny. Nepochopitelným jest ohlaování značného snížení cen ocelového plechu za částečné stávky vzhledem k okolnosti, že se závody s dodávkami opozdily. Proslýchá se, že se v Kanadě a Spojených státech vyskytly špatné prodeje ocele evropské.
Francie Paříž Belgie Kanada Rakousko Čechy spojený stát Steel Company Iron Age
21 article
Proti cukernimu kartelu. Předsedni ctvo spolku velkoobchodníků s cu krem v král. českém usneslo se na základě pokyno valné hromady spolku vyslati trojčlennou depu- taci k podzimnímu zasedání říšske rady, jež má naléhati na poslance a vládu aby obnovení nynějšího kartelu cu- kerního nebylo povoleno. Současně usne- seno, aby řečená deputace projevila při té příleži- tostí názor, nebylo li by záhodno, aby vláda sama výrobu cukru kontingento vala- Z němeokých trhů železářských. Z rýn- sko-westfálského trhu sděluje »Rh. W. Ž - že se jeví na něm všeobecná nechuť. Třeba měly závody následkem objednávek z ciziny ještě pro nejbližší týdny zaměstnání, panuje nicméne obava, že po provedení těchto zákazek bude nedo- statek práce. Do konce roku lze se prý ztěží na- díti zlepšení, ježto jest důvěra v trh značně otře- sena. Ceny jsou oficiálně sice nezměněny, vy skytly se však již ze dvou stran nižš nabídky. — »Köln. Ztg.« sděluje z horno- slezského trhu, že jeho stav není uspokoji vým. Různým závodům přibylo sice práce, dosa- vadní nizké ceny nemohou se však vzpamatovati většína závodů pracuje stále bez zisku. Staré zá soby podniků zvětšují nabídku a stlačují dnešní vý robu a její výtěžky.
W Ž Köln
22 article
Doprava uhelná na Labí v měsíci červnu Po skvělém průběhu měsíce května, kdy vývoz hnědo- uhelný po Labi dosáhl značné výše, jež asi v obdob letošním nebude překročena, nastalo v obchodě lab ském ochabnutí, zaviněné v přední řadě nepřízni- vými podmínkami dopravními, v druhé řadě zmen- šenon poptávkou konsumentů labských, jež za pří znivých poměrů dopravních v předcnozích měsících spotřebu uhelnou pro nejbližší období uhradili. Již počátkem měsíce června výška vody labské v Ústí nezaručovala větším lodím uhelným plné splavnosti 1. června činila tato výška v Ústí jen 15 cm. nad normálem a dostoupivší potom v nejbližších dnech (5. června) 90 cm., klesala znova, až 11. června kleslo Labe pod normál (— 4 cm.); teprve 20. červn zaznamenáno v Ústí 24 cm. nad normálem. Zlepšení splavnosti tím přivoděně nebylo trvalým, neboť už 25. června zaznamenáno v Ústí 5, 26. června pak 10 cm. pod normálem. Ke konci měsíce voda zase o něco stoupla a lze pro tento měsíc čekati dals zvýšení splavnosti labské. Vedle zmenšené splavnosti vadil obchodu labskému v prvé polovici měsíce června nedostatek lodí pro dopravu uhelnou na překladištích labských. Zmenšená splavnost labská rozhodla také o sazbách dopravních v minulém měsíci, jež udržely se až do 20. června na zvýšeném niveau, na něž klesáním vody labské již ke konci měsíce května byly vyhnány. Ke konci měsíce měla ochablá na- bídka a malá splavnost při přebytku lodí na překla- dištích v zápětí sestupný směr zázamů dopravních. Z úřadních záznamů bursy ústecké patrno, že po čátkem měsíce června obnášela základní sazba do
Ústí centimetr
23 article
pravní pro Magdeburk 260, pro Hamburk 350, pro Postupim 360 a 350 fen. za 1000 kg., od 20. června placeno do Magdeburku 230 a 220, do Hamburku 300 a do Postupimi 330 fen. za tunu. Při tom ovšem podmíněno zvyšování sazeb těchto dle stavu vody labské dle známé stupnice, ježto dopravné v zázna- mech bursovních uvedené vztahuje se na určitou výšku vody na měřitku ústeckém. Újednání zejmena pro dolní stanice labské a přilehlé vodní dráhy bylo málo. Značné ztenčení dopravy uhelné na Labí mělo přirozeně v zápětí omezení těžby jednotlivých dolův ubelných, pokud nebylo možno udržeti produkci de ponováním neodbytných druhův uhelných na dolech. Jak se vyměřují u nás poplatky z emisse nových akoií. Simmeringská továrn vagonů usnesla se na své valné hromadě v květnu r. 1897, že své akcie v úhrnné nominální hodnotě 1 mill. zl. změní v korunové titry a že současně svůj akciový kapitál vydáním 5000 nových akcií 1 mill. K zvýší. Finanční úřady předepsaly na to společnosti této emissní poplatek ze v še c 3 mi!l. K. Společnost stěžovala si do rozbodnutí tohoto a předevčírem o věci rozhodnul správní soudní dvůr. Zajímavými a pro posouzení ducha naší finanční správy charakteristickými byly vývody vlád- ního zástupce, který dokazoval, že předmětem předepsání poplatků jest změněn smlouva společenská, nikoli akcie Správní soudní dvůr rozhodnutí finančních úřad jako nezákonné zrušil. K věci samé dodatko netřeba.
Magdeburk Hamburk Postupim Postupim 360 kg
24 article
Výroční trh na dobytek v městě Votlcích bude v pondělí dne 8. července 1901. Koupený do- bytek možno nakládati na stanici Votice za dozoru městského zvěrolékaře. V Golčově Jeníkově bude konán příští trh dobytčí dne 17. t. m. Trh v Netolicích. Dne 1. července konal se v Netolicích výroční trh sv.-janský, ke kterémuž při- hnáno bylo 93 býků, 1558 volů, 571 krav, 616 jalo vic, 432 kobyl, 212 valachů, 404 hříbat, úhrnem do bytka hovězího 2838 kusů a koňského 1048 kusů. vesměs 3886 kusů. Obchod byl velmi čilý, ceny mírné. Vyvezeno bylo do ciziny 30 vagonů dobytka (6 vozů hovězího dobytka a 24 vozů koní). Příšt trh bude konán 29. t. m., ke kterémuž se přihání nejvice dobytka koňského i hovězího a zejmena hříbat.
Votlce Votice Golčův Jeníkov Netolice
25 article
Banky, záložny a spořitelny. Dlo usnesení řediteistva hypoteční banky král. českého ze dne 15. června 1901 počnou se dne 1. července t. r. slosované zástavní listy již dnem 10. července vypláceti, po případě eskomptovati a za jiné neslosované vyměňovati. Hypoteční banka pro- dává neslosované 4% a 31/2% zástavní listy, pokud stačí zásoba, dle denního kursu pražské bursy. Trhy peněžni Bursu. V Praze, 4. července. (Pův. zpr. »N. L. ) Na dnešní burse jevil se zájem pro papíry bankovní a strojoven i uskutečněny závěrky akcil Hospodářské úvěrní banky za K 350.— a akcií Živnostenské banky za K 268.—. Pa píry průmyslové oproti tomu zůstaly stále za nedbávány. Dále podáváno za a keie: České banky »Union« K 264.50, České společnost pro průmysl cukerní K 218.—, Akciové stro jírny Ruston K 266.—, Podolské camentárny K 120.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.—, Česko-moravské strojírny K 620.— Jiné papíry jmenovány nebyly Officiální záznamy znějí:
Bursa Ruston Praha Český banka Český společnost Českomoravský
26 article
Ústí n. L. r. 1898 Půjčka m. Č. Budějovic 1893 s» Plzně r. 1886 . *» Teplice r. 1887 , » Smíchova r. 1839 Záslavní listy české hyp. banky , soh , s a1 , Zemská b. král. čes. zákl. úpisy „ kom. dl. úp. ,,, mel. úpisy želez. úpisy Ceská prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy by- poteční listy důchodkové Česká severní dráha Bušťěhiradská dráha dto. „K0 Em. 1871 dto.Om » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpolec Duche. Podm. dráha Em. 1869 dto.1 » 1871 r. 1874 — dto. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha lit. B. . dto. dto. Em. 1874 Česká eskompiní banka . . » banka »Union« . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka . .. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko-teplická dráha . . . . Česká severní draha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A. (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev. západní draha (lit. B. dlo. Pražskosduchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavé a Labi Jiho-sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl, hnojiv v Kolíně . . . . . . .. Podolská cemenlárna . . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. bank První česká spol. pro raf cukru (Modřany) . . . . . . Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost , stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol. řetéz. lavky První českomorav. tov. na stroje
Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Humpolec Morava Kolín Modřany úvěrní banka Český eskompinit banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský
27 article
k. Z Vídně, 3. července. (Telefonogran »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešn burse došlo k některým insolveneím. Jakkol nebyly veliké, přece nezůstaly bez účinku který byl ještě stupňován insolvencí malýeh komisionářských firem. Zhoršení bylo pozděj ještě sesíleno zprávami, jež došly o bane lipské a kasselské společnosti pro výrobu dře- věného lihu. Nicméně jevila spekulace prot všem těmto momentům přece jakýsi odpor. Obraty byly nevalné, následkem toho nebyly také veliké ztráty kreditek a akcií státních dráh. Pouze alpinky, které z počátku poněkud stouply, podlehly poněkud reakci, a akcie české severní dráhy pražské železářské a české báňské se podstatně zhoršily. V papírech ukládacíeh bylo smýšlení dobré. Jednotlivé renty, zejmena pak rakouská korunová a obě zlaté na nov stouply. Devise a valuty poněkud podražily. Na eskomptním trhu peníze snazšl, 3l až 33/2 . x. Z Vídně, 4. července. (Telt. »N. L.« (Ve čer ní bursa.) Kreditky 642.— (po —.— uherské kreditky 649.—, anglobanka 270.— bankovní jednota 457.—, unionka 551.— länderbanka 406.50, státní dráha 643.—, jižní dráha 96.50, polabská dráha 484.50, severo- západní dráha 474.50, turecké tabákové 282.—, rýmavskomuráňské 461.—, alpinky 429.—, (po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko- runová 93.15, turecké losy 103.—, marky za hotové 117.46, na ultimo 117.45. Smýšlení chabě. Z Vídně, 4 července. (Závěre čné úřadni kursy.) rak. severozáp. dr. 474.— Únorova renta . 99.05 polabská dráha . 484.— společná » květ. 99.— » o » stříb. 99.— pražsko-ducheov. —.- spol. st. dro rak. uh. 643.50 rakouská a zlatá 118 05 96.50 »om » kor.
Únorův Vídeň
28 article
95.75 jižní dráha . silniční dr. lit. A. 232.— 118.10 uherská » zlatá „ . B. 226.— 93.15 » kor. 808.— dunaj. paroplaveb. státní losy 1854 » 1860 rakouský Lloyd 182.— 1665.— 140.50 pražská želez. sp. po 500 zl. . 1130.— česká montan. sp. po 100 zl. . 4301.50 alpská montan. sp. státní losy 1864 460.— rým.-muráň. spol. losy tísské . . . 144.50 » úvěrního úst. 643.50 rak. zbrojovka
Lloyd
30 article
vídeň. stavební sp. vídeň. I. komun. 103.— peštská vagonka. turecké losy . . severočeská uhlát. 271.— b. anglo-rakouská západočeská uhl. 249 50 457.— vídeň. b. jednota mostecká uhl. sp. 790.— 870.— r. úst. pro úův. poz. 1295 643.50 Schodnica . . rak. úvěrní ústav turecká tabák. rež. 281 .— 650.— uh. úvěrní banka devisa německá . 117.45 406.— b. pro země rak. londýnská 239 55 550.— vídeňská unionka » pařížská . 95.0 264.50 česká b. Union . » curyšská . 95 0 267..50 Živnost. banka. dvacetifrank . . 19.05 buštěhradská A . —.— marka papírová . 117.42 B . 1000 rubl » . 252 75 duchcov. podmok. —.— lvovskočernovická 520.— Eskontní sazby 31/4, 4 procenta. Po malém kolísání smýšlení klidné, občas stlačovány kursy na nižši berlin ské záznamy. Následkem plntů ulti mových oznámeny čtyři nepatrné insol- vence v kulisse,
úvěrní banka buštěhradský A
32 article Devisy.
Devisy. Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 f delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100 m delší lhůty Londýn šek a kr. Ih. za 10 l.st „ delší lhůty . Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůty . Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . » delší lhůty Paříž šek a kr. Ih. za 190 f. delší lhůty. Curych a Basilej šek a kr. lh. „ » delší lhůly Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . . .
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
33 article
Berlínská bursa, 4. července. (Zvl. telefonogr. »Nár. Listů«) Dnešní bursa rozla- děna byla zprávou »Rh. Westf. Ztg. « o špatném stavu železářského průmyslu. Mimo to vzbu- dilo zatčení předsedy dozorčí radý kasselská spol. sušáren, jakož i zmizení ředilele téže společnosti značnou sensaci a působilo tísnivě na celou tendenci. Konkurs kasselské spol. byl zde jako nevyhnutelný očekáván a sám sebou valně na bursu nepůsobil. Vzhledem k těmto okolnostem byl začátek a celý průběh dnešní bursy chabý. Bankovní hodnoty na začátku dosti klídné, později slabé a končí o lg až 1 proc. níže. Na dopravním trhu byl obchod skrovný, nálada tichá a k slabosti náchylná. Na trhu báňském byly hned ze začátku hodnoty žele- zářské na zmíněnou zprávu nabízeny a nemohly se ani na konec zotaviti; Laura končí o 3 25, bochumské o 3.5, dortmundské o 1.5 proc. níže. Uhlářské hodnoty také nižší a ztratily harpenské 4.25, gelsenkirchenské 3.—, Hi- bernia 2.25, Consolidace 4.25 proc. Velice chabá nálada byla na trhu kasovním. Hasper pod dojmem zkfamání ohledně dividendy o dalších 20 proc. nižší. Kasselská spol. o 8.75 proc. nížší. Dále ztratily: Hochdahl 5.75, Gejsweider 4.75, Nordsteru 4, Wilhelm 3.75, Stadtberger 3.25, Eschweiler 3, Orenstein 2.5 proc. Mirně stouply Schalker (++. 1 5) a Koesch (+ 2.5 proc.). Ukládací trh pevný. Soukromý diskont nezméněn. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem
Laura Wilhelm 3.75 Orenstein Nordster Eschweiler Mirna Koesch
45 article
Rakouské kreditky Diskonto Německá banka Obchodní společnost Drážďanská banka . . . . . Španělské exterieury Bochumské ocelárny Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl. doly Gelsenkirchenské uhl. doly . Hibernia . . . . . . . Consolidace . . . . . . . Dannenbaum Severoněmecký Lloyd . . Hamb.amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . .. Transvaal Turecké losy . . . . . .
Lloyd Dortmund Kanada Transvaal drážďanský banka Lauřin Hibernia
49 article
1665 266.— 620.— 250.30, Z kasovních papírů: Concordia Eschweiler 195 50, Geiswaider 144.50, Hoch- dahl 159.—, Katovické 176.25, Wilhelm 152 . 75. Phönik 134.—, Rh. Stahl 155.—, Schalker Gr. 282.—, Westfalia —.—, Orenstein 126.— Rh. Metall 126—, Hasper 110.—, Donners- mark 184.—, Huldschinský 98 25, Vulean 198.75, Bismark 203.50, Caro 104.80, Hoesch 146 50, Georg-Marie 102.—, Königsborn 136.75, Boesperde 103.—, Nordstern 205.50, Stadt- berger 148.75, Kölner Bgw. 297.— Dodatečná bursa. Z Berlína, 4. července.- — hod. — minut. (C.-B) Státní dráha 137.75, jižní dráha 23.10, darmštadtská banka 128.—, národní banka 109.25, dortmundské 152.50, buštěhradská B. .—, Northern 95.10, středomořské 101.25 meri- dional 134 25, gotthardská 154.75, švýc. centrál. —.— švýc. severovýchodní 101.30, uherská zlatá —.— uherská korunová 94.—, italská 97.10. Za hotové: Lauřina huť 184.60, dortmundské 59.60, bochumské 167.50 gelsenkirchenské 164.90, Hibernia 158.90, harpenské 158.—, Consolidace 311.25. — Dodatečná bursa slabá. Z Frankfurtu, 4. července. (Tlgr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 202.40, akcie společn. státní dráhy 138.—, papírová renta 99.20, stříbrná ren a 99.10, zlatá renta 100.80, uherská zlata rentn 99 95. uherská korunová renta 94.20, lombardy 23.20. Smýšlení slabé.
Wilhelm 152 Stahl Cara 104.80 Georg Marie 102 Kölner Bgw katovický Orenstein Donners Königsborn Nordstern Stadt Berlín Frankfurt Schalker Gr . 282 Westfalia darmštadtský banka národní banka 109.25 Hibernia 158.90 Concordia Eschweiler 195 50 Huldschinský 98 25 Bismark 203.50 Hoesch 146 50 Boesperde 103 Northern 95.10 Lauřin huť 184.60 Consolidace 311.25