2
masthead
V Praze, v pátek dne 5. července 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odnol. listy
O přilohami (.Nančný Obzor“ v
středu a „Litarárnl Hlidka
v pátek) předplácí set
Prane v adeslskstrasi
pěsí . . . . . . 2 K-
na čtvrt lota . . . . . 6 K — hi
s dvojí donáskon
na nře
za čtvt leta
7kk
vs allslách s K so
na něsíe.
Poštout
. . . 3 k80k
na čtvrt leja
K so
ei
nk tvrrt lee
Litarárnl Hlidek
5
title
Dnsžní čísle pre Frahu le s 10 stranách.
6
article
Moravské punktace.
Moravské punktace.
S tajuplných »smiřovaček« moravskýc
spadla napolo rouška. Němečtí ústavověrei
ji na sněmu moravském nenadále ku patr-
němu překvapení českých vyjednavatelův
strhli. V dlouhé programové řeči jeden z
vůdců německých liberálů, posl. d'Elvert ne-
toliko vylíčil stanovisko, na jakém Němci
permanentním vyrovnávacím výboru sněmu
moravského té doby trvají, a to prý defini-
tivně a nezvratně trvají, nejen že udal ve-
škeré požadavky a podmínky Němcův, ale on
zároveň také pověděl, jak dalece
naši vyjednavači v zásadě s po-
žadavky Němcův se smiřují
v čem se dosud s nimi neshodují
A to jest, čeho veškeren národ náš zvě-
děti toužil, nechápaje vůbec, proč se celé to
vyjednávání o dohodu a smír mezi oběma
narody díti má bez jich vědomí v tajné ko-
můrce diplomatické štítivosti světla.
Nehodláme se tudíž zdržovati při té
farizejské samochvále, jakou řečník Němcův
šíro rozkládal podolek pláště té supřímne
německé smířlivosti«, která prý jen z pouho-
pouhé dobré vůle a pro ten boží mír v zemi.
slovem, jen pro blaho vlasti a národův ji
obývajících chce přinésti nám Čechům ne-
slýchanou oběť, že se totiž vzdá po-
savadní své většiny a moci na
sněmu moravském a přenechá ji
nám, nežádajíc pro sebe než naprosté,
trvalě a pevné zabezpečení národní existence
Elvert
Němec
Němcův
Čecho
sněm moravský ten doba
7
article
Němců pro všechnu budoucnost. »Podáváme
vám (Čechům) moc,« volal patheticky pan
d' Elvert, »a nežádáme na vzájem pro sebe
než ochranu před zneužitím moci te; odsu-
zujeme sebe sami do menšiny ve sněmu
zemském, a žádáme toliko trvalé a bezpečné
garancie pro svou národní a osvětovou bu
douenost v zemi moravské; vycházíme
přesvědčení, že mír a poklid na poli národ
ním pouze tehda v tuto zemi zavítá, vy-
hradi li se kazdému národu ve všec
národních a kulturních, záležitostech šire
zajištěné právo sebeurčení. Netrvalo
ani pět minut a všechna tato krásná slov
byla usvědčena z lichosti a lži, byla obra-
cena v dým a páru, jakmile baron d' E-
vert jal se vykládati ty »jedině k smíru
vedoucí« nabídky, proposice a podmínky
Němcův
Jak se to tedy má především s tou
»ohromnou obětí německou«, tou většinou,
kterou nám nabízejí ve sněmu moravském
Vskutku, od vydání Schmerlingových voleb-
ních řádů před 40 lety svět neviděl vět
šího politického šíbalství, vět
šího ústavního monstra a nesmyslu, nez
jaký tu navrhuje strana bar. Chlumeckého
jako příští volební řád pro sněm moravský.
Především má zůstati i na dále při tom fa-
mosním schmerlingovském »zastoupení zá-
jmů«, tedy při tom roztřídění a rozškatulko-
vání národa na libovolné, více méně
oprávněné a privilegované »zájmy« velko-
statku, velkoprůmyslu a obchodu, měst a
rolnictva, a sice z toho důvodu, »poněvadz
toto zastoupení zájmů Němcům z příčin
národních jeví se býti drahocen-
ným . . .«
Němec
Čecho
Elvert
Němcův
Schmerlingův
8
article
Jako v českém sněmu německý liberál
dr. Eppinger platonicky horlil proti příliš-
nému tomu privileji kurie velkostatkářské,
aniž by však byl jménem Němeů podal
návrh na její odstranění, rovněž tak dne
2. července jeho kollega baron d'Elvert na
sněmě moravském sice uznával, že ten vo-
lební sbor velkých statků jest mrzutou že-
leznou kravou, kterou by Češi jako Němei
nejraději odklidili, ale poněvadž prý to nejde.
němečti liberálové přijímají tuto železnou
krávu 30 velkostatkářských man-
dátů (při 100 poslancích sněmu morav-
ského!) i ve svůj nový volební řád a vedle
ní pojišťují hned sobě druhoju
musí prý jim býti zabezpečena
vyhrazena pro všechnu budou
nost aspoň čtvrtina všech man
dátův a nádavkem ještě jede
(tedy při 100 členech 26 mandátů), ostatních
44 pak velkomyslně přenechávají národu
českému
I podle pověstného úřadního sčítání (»dle
obcovací řeči«) připadá z celého obyvatelstva
Moravy na český lid 702 (1,600.000), na
doktor
Eppinger
Něme
Elvert
Čech
Morava
velkostatkářský mandát
9
article
Němce však pouhých 274 (663 000), ostatek
na židy a velkostatkáře. Náleželo by nám
tedy, kdyby chtěli Němci jednat dle svých
pěkných slov spravedlivě a poctivě
70 lidových poslancův a nikoliv pouhých 44.
které nám nabízejí, poněvadž jak baron
d'Elvert výslovně doznal, musejí Němci k vůli
svým národním zájmům na tom setrvati, aby
české národnosti o sobě same
nedostalo se nikdy vlastní vět-
šiny na sněmu moravském. Máme
prý se jí hledět dožebrati u konservativní
šlechty! Ejhle, to je to krásné právo ná-
rodního sebeurčení, jakého nám chtějí do-
přáti.
Aby pak sobě zajistili pro věčně časy
to minimum 26 mandatů, které jim stač
ke zmaru každé nám příznivé změny
volebního neb zemského řádu, má se pro-
věsti na Moravě neslýchané a nikde jinde
ve vzdělaném světě nevídané monstrum, že
se napřed zákonem každému ná-
rodu určí počet poslancův, kolik
si jich zvoliti smí. Má se předem
ustanoviti: v těch a v těch okresích se voli
němečtí, v těch a v těch opět čeští kandidáti
poslanectví! Každý volič má se prohlásiti,
Němec
Elvert
Morava
10
article
hodlá-li v živobytí svém volit s Němci nebo
s Čechy. Podle toho se udělá pro celou
Moravu katastr českých a německých voličův
kteří se přidělí tu k českým, tam k něme-
ckým volebním okresům a každá národnost
bude volit zvlášť pro sebe, v jiný den a
v jiném volebním místě, aby se nepozřeli
Volební geometrií okresův musí býti
však již napřed zakonem Němcům zabezpe-
čeno privilegium na 26 poslancův, nechť se
to voličům líbí či nelibí. Dejme tomu, že by
většinou zvolili — Čecha. Pak je volba
neplatna anebo propadlý německý kandidát
bude poslancem. Věru, to je volební řád,
který by si měl Barnum získat do svého
musea kuriosit a nestvůrností lidských jako
vrchol všech attrakcí. Páni ústaváci si jej
vymyslili patrně ve staré bachovské víře, že
»na Moravě je možný každý nesmysl«, jen
když jde Němectvu k duhu. A že by Němei
při tom zle nepochodili, za to ručí povaha
moravského velkostatkářstva, které by jim
najisto zůstalo i na dále touž pavezou a zá-
štitou mocnou proti našemu právu státnímu
a národnímu jako dosud.
Němec
Čecho
Barna
Němectvo
Čechy
Morava
11
article
Nuže a nyní slyšme, jak se k této
monstrosní německé volební reformě
postavili čeští vyjednavači: »Go do pod-
statných základních ustano ven
této volební opravy, panuje
mezi zastupci obou národlní c
kmenů shoda« — pravil výslovně bar.
d' Elvert vžplném sněmu. »Rozcházíme
se sice ještě v olázce, pravda, velmi důle-
žité: co do rozdělení mandátů miez
oba národy, avšak nerozcházím
se tou měrou, aby se dohodnut
jevilo vyloučeným.«
Nastojte! Zástupci našeho lidu na Mo-
ravě by se tedy chtěli smířit se zásado
Němců, že lid náš nemá na sně-
mumoravském míti zajištěnu
ani nadpolovični, prostou vět-
šinu svou proti Němcům a velko-
statkářům, ačkoři tvoří tří čtvr-
tiny všeho obyvatelstval Je t
možné? Je to k víře podobné?1
Však Němci kladou další požadavek
sněm moravský má býti rozděle
v rovnoprávné národní kurie
právem veta »při všech zákonech a zří-
zeních, která se dotýkají důležitých
národních zájmů« K čemu Němci to-
hoto kuriatního veta se domáhají? Prý na
ochranu své posavadní nánodní državy proti
našim výbojným choutkám a podnikům.
Elvert
Němec
12
article
Chtějí prý si zajistiti německonarodní ráz
»svého území, zvláště pak svý ch
němeekých měst na Moravě, nej
předněji tím, že by z německé té sněmovní
kurie zvolili si většinou svou německou
zemskou školní radu, která by po
spolu s německými zastupitelstvy obecním
a okresními nad tím bděla, aby v nižádném
»německém« městě neb okresu Moravy ne
vznikla česká škola. —
Původce myšlenky sněmovních kurií
Němec dr. Adolí Fischhof, byl ušlechtitý
idealista, který zřízením tím chtěl menšiny
národní ochránit před možným znásilňová
ním krutých většin jinonárodních. Avšak po
ciťoval, že by zřízení to mohlo vésti ke
zničebí veškerého sněmování
kdyby národním kuriím dalo se příliš mnoho
a ne dosti určitě obmezených práv: a proto
důrazně ve svých spisech podotýkal, že ne-
smí býti národním kuriím dáno právo ab-
solutního veta ve všech možných zá-
ležitostech, které se mohou po
kládati a vykládati libovol ně
za zájmy a záležitosti národní
nýbrž toliko v otázkách práv
jazykového v úřadě, ve škole
životě veřejné m.
Němec
doktor
Fischhof
Morava
13
article
Nuž hle, jak povázlivě překročuje po-
žadavek Němců moravských tuto rozumnou
mez veta kuriátního. Chce jím uhájit Němcům
veškeru posavadní jich »národní državu« na
Moravě, kterou jim stoleté vlády německ
na úkor národa našeho pomáhaly vydobývat.
Nuž, a tu opět bar. d'Elvert v plném
sněmu konstatoval doslovně: »Navzdor pů-
vodně dalekosáhlým rozporům vyvinulo
se během porad sblížení; však ve
velmi důležitých příčinách dosud mínění
značně se rozcházejí.«
V zájmu pospolité věci národa českého
toužíme a po středových řečech poslanců dra.
Stránského a Perka také doufáme
pevně, že se Němcům nepodaří našince ve
výboru smiřovacím oblomiti a schýliti tak
dalece, aby »pro ten boží smír s Němci«
po němž Staročech dr. Začek den před tím
tak byl horoval, podepsali Němcům tytoje
jich podmínky a punktace, tající v sob
smrtící jed pro rozvoj, svobodu, právo a bu
doucnost našeho národa českoslovanského.
Němec
Elvert
Stránský
Perk
doktor
Začek
Morava
14
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze sedmá.
V Praze, 4. července.
Širokou veřejnost asi málo interessoval
by, kdybychom jí vykládali o zákonu, jímá
má býti upraven potok Proudnice a Bubáčel
a rovněž bychom se jí nezavděčili, kdyby
chom uvažovali o referátu dra. Dvořáka
tom, má-li býti okresní nemocnice v Děčíně
prohlášena za veřejnou či ne.
Valnou pozornost bychom též nevzbudili
referátem v příčině zřízení nového okresního
soudu v Neustadtlu u Friedlandu a snad ani
tím, vhodno-li, by obec Tachlovice vyloučena
byla z okresu unhoštského a připojen
k okresu smíchovskému.
Bubáčel
Dvořák
Praha
Děčín
Neustadtle u Friedland
Tachlovice
15
article
Nikdo však nebude popírati zájem otázce
kde vzíti peníze na uhrazení do nekonečna
rostoucích potřeb zemských a jak na pevný
břeh se dostati z bláta ohromného deficitu
do něhož zabořily se v posledních létech
finance království českého.
Šlo o to, aby zemskému výboru se do
stalo indemnity za to, že v měsíci květnu
červnu vybíral přirážky zemské bez zákon
ného zmocnění, aby vybírati směl přirázky
v míře loňské také ještě v měsících červenci
srpnu, září a říjnu a potom, aby směl činit
některá nutná vydání mimořádná
Při této příležitosti ujal se referent roz
počtové komise posl. dr. Fořt slova, aby
v důkladně, dvě hodiny trvající řeči probra
skrz na skrz finanční situaci, v níž ocitla se
země. Referent prohlásil, že nynější finanční
bída jest pouhým odleskem bídy politické,
níž úpíme, a kdo okem jasným a nepředpo-
jatým pohlíží na poměry a na to, co u nas
se děje, musí se slovy těmi souhlasiti. Dr.
Fořt nepřestal ale na tom, kritisovat situaci
a bědovati, nýbrž on pokusil se též uvěsti
prostředky, jimiž daly by opatřiti se peníze
k sanování finančních poměrů země. Plaido-
val pro zavedení zemské daně z piva.
Uznáváme upřímně, že těžko nám roze-
břáti se pro tento lék, jímž mají býti uzdra-
veny choré finance zemské a jestli nevyslo-
vujeme se proti němu, činíme to jedině zté
příčiny, že po tu dobu neznáme jiného pra-
mene výdatnějšího a že v nás, jako v kaž-
dém, kdo sleduje počínání si vlády, zavládlo
přesvědčení, že nezmocní-li se tohoto pra
mene co nejdříve země, učiní tak co nevidět stat
Neuzavíráme se tomuto prostředku ale tako
z té příčiny, že příči se nám, přijati snad
bůh ví jak pěkný zákon na upravení platů
učitelských, aniž by byla ale finanční mož
nost zakon ten také provésti.
doktor
Fořt
16
article
Ustupbjeme jen železné nutnosti, ani
bychom přestali domáhati se generalní opravy
bernictví ve směru autonomistickém a s urči
tou tendencí, na zdravý, správný a spravedlivy
podklad uvésti distribuci daní a dávek, tal
aby nebyli postiženi berněmi nejvíce chudáci.
daněmi nepřímými a potom vrstvy, jež sluš
pokládati za nejpevnější pilíře společnosti.
jež v tomto státě proto, že jsou vlatníky ne
movitostí, nésti musí na svých bedrech nej
větší břemena berní. — —
Rozpočtová komise navrhuje mezi jiným
resoluci, v níž ukláda se zemskému výboru-
aby ve příčině zemské dávky z piva vyjed
nával zemský výbor český se zemskými vý-
bory ostatních zemí a aby v této příčině
svolána byla anketa a ta aby o výsledk
jednání referovala sněmu příštímu.
Posl. dr. Brzorád právem se opřel
této dlouhé proceduře a navrhl, aby zemský
výbor ihned se obrátil v záležitosti této na
vládu a s ní čeho potřebí vyjednal. Dr. Brzo-
rádsprávně dedukoval, že se nesluší, aby tento
sněm usnesl se na valně zvýšeném rozpočtu
a sněmu příštímu ponechal, aby postaral se
o to, kde vzít peněz k úhradě.
Posl
doktor
Brzorád
17
article
Příležitosti v debatě rozpočtové použi
posl. dr. L. Dvořák, aby promluvil o the
matu právě tak vděčném jako bolestném
o způsobu, jakým prováděno bylo letos sčí
tání lidu a jak při této příležitosti zacházelo
se s našimi národními menšinami v obcích
snfišených.
Řečník na doklad ke svému tvrzen
uvedl řadu charakteristických případů, jez
všechny o tom svědčí, s jakým nedostatkem
právního citu, s jakou brutálností, s jakým
surovým násilnictvím si počínaly orgány ně-
meckých obcí a němečtí vzteklivci, kteří
v nich komandují. Uvedl zejmena zvláště
křiklavé případy ze Žatce, z Duchcova a
z Mostu. Za souhlasu zástupcův národa če-
ského protestoval dr. Dvořák proti tomu,
aby výsledku letošního sčítání použito bylo
za podklad jakéhokoliv právního jednání.
doktor
L Dvořák
Dvořák
Žatec
Duchcov
Most
18
article
Dr. Zd. Schücker jako designo-
vaný vůdce Němců na novo, a tentokráte
domníváme se že způsobem, který jakoukoli
pochybnost vylučuje, dokázal, že marné je
volání po smíru s Němci, marně každé slovo,
marný každý krok v tomto směru podnik-
nutý. Neboť nás a je dělí hory, jež se fra
semi rozvaliti nedají. Dr. Zd. Schücker vy
slovil se proti zemské dani z piva hned
z předu. Ne snad z ohledu na ma-
lého muže, ne z důvodů huma-
nity, ne z věcných finančně administra-
čních ohledův, ale z ohledů politi-
ckých. Centralista dr. Zd. Schücker
odmítl vůbec jakoukoli daň zem
skou, nechť království toto ho-
spodářsky třeba vykrvácí. Cen
tralista dr. Zd. Schücker je pro
pivní daň říšskou, ziníž by pak
pan ministr za dobré chován
nějaký ten štipec z milosti ze-
mím hodill
Centralista dr. Schücker měl smutnou
odvahu, kantorovati české poslance za snahu,
působiti na sněmu co možná intensivně na
prospěch zájmů lidových i odkazovalje
na — Vídeň. Pokusil se též vyvrátiti ža
loby poslance dra. Dvořáka na zjevná b
dáctví, jichž se Němci dopustili při sčítán
na českých menšinách. Však špatně se mu
při tom dařilo. Nedovedl nic, než zjištěná
do nebe křičící fakta, jež potvrzují slova
dra. Riegra, že Němec nezná lásky a citu
lidskosti, nazvati — pohádkamil
Nedovedl ničeho jiného, než omlouvat
německé surovce tím velikým švin-
dlem, který obsažen již v samém
nadpisu rubriky »jazyk obco-
vací« a tvrdil, že Němci měli právo
falšovati sčítací archy, ponévadž
doktor
Zdeněk
Němec
Schücker
Dvořák
Riegr
Vídeň
19
article
prý obcovací řeč člověka, jenž žije
v notoricky německém městě, ne-
může býti jiná než německá
K vrcholu nechutenství vyšinul se pan
Schücker, když otřel se o naši francouzskou
a ruskou návštěvu a k vrcholu drzosti do-
spěl, když se nás tázal: Co prý bychom
byli bez Němců v této zemi! A jako karri-
katura velkého římského státníka skonči
dr. Zd. Schücker slovy: ego autem censeo —
království české musí býti roztrženo. V tomte
znamení chce se s námi dobrý pán z Chebu
— smířiti. Díky mu.
Mluvili ještě p. Opitz a p. Iro.
Na to ujal se slova p. dr. K r amář
Jakkoli mluvil řeč s patra, měl velice šťastný
den. Sesekal dr. Zd. Schückra tak důkladně,
že chudák ve stavu neobyčejně zuboženém
ležeti zůstal na bojišti. To by tak bylo
vhod panu Schückrovi a jeho kollegům
kdybychom svinuli prapor svůj, kdybychom
právo své ponechali stranou a povolovali
pořád jen kanály a pracovali za své peníze
jen hospodářsky. Ne, nesmí vzniknouti do-
mnění, že když jde o věci tak velké, jakoje
právo národa, byli zde zástupci národa,
kteří by nechtěli neb nedovedli konati svou
povinnost, neb že by na ni zapomněli —
zvolal dr. Kramář. Kdo skutečně je smířlivým
neb touží po klidu a pokoji, ukáže se v
Vídni.
Bude konec s prací hospodářskou a par-
lament a vláda budou nuceny doznat konečně
barvu. »Potom si vzpomeneme, « zvolal dr
Kramář, »až vláda opět na nás bude appel-
lovat, jak vláda chovala se naproti nám
když my na ni appellovali.« To jsou slova.
jimiž by se měla včas zabývati vláda i Němci
Velmi rozhodně odbyl dr. Kramáři na
rážky dra. Schückra na francouzskou na
vštěvu naši a smělou jeho otázku, co že by
chom zde byli bez Němců?... Němce ne
navštěvuje ovšem nikdo, uznává se sice, že
jsou národem velkým, ale lásky a citu pro
právo v národě tom není.
Schücker
Němec
doktor
Zdeněk
Opitz
Schückr
Kramář
Cheb
Vídeň
Schückra
20
article
Pan Prášek přinesl s sebou do par
mentu hrst frásí, dost již ošumělých pro agi-
tační volební schůzi při pivě. Řekněme to
upřímně« litujeme pana Práška. On zdá se
nám býti svedený, děmon je jiný. Ale do-
mníval se, že vyšplhá se k politickému vý-
znamu a k uznání veřejnému útočením a
skandalisováním strany svobodomyslné.
Muž, který v hloubi duše přesvědčenje
o nesprávnosti směru politiky aktuální,
který naplněn poctivým hněvem, že neděje
se, co by se díti mělo, jinak se chová, nez
páni agrárníci s panem Šťastným v čele
kteří nechtějí ani tu dražší pšenici, ani dražší
řepu, vůbec prospěch rolníka, kteří nechtějí
nic jiného, než mandátů.
Dr. Herold snížil se, že s páně Prá
škovými vývody polemisoval. Pan Prášek
nechť se mu poděkuje, že dr. Herold skvělou
řečí postaral se o patřičný relief k jeho
rhetorickému výkonu. Litujeme pana Práška
Muž ten myslí to snad upřímně, snad sku
tečně náleží k těm, již v nepatrnosti duševn
a v obrovském sebepřeceňování domnívají se
že dovedou pomoci stavu, o jehož povzne
sení se namahají nejlepší hlavy všech ná
rodů civilisovaných; ale výprasku, kterého
se mu dostalo od dra. Herolda, zasluhoval
Jako balvany padaly na hlavu agrárníko
slova dra. Heroldova. Byla to pěkná fotogra
fie pánů samozvaných spasitelů rolnictva, jiz
dr. Herold ve své řeči zachytil. Pánům
agrárníkům se nepodařilo hoditi po strane
svobodomyslné ještě v posledním okamžiku
blátem. Dostali se pod kolo a byli nemilo
srdně pohmožděni.
Provisorní rozpočet byl pak povolen.
Prášek
doktor
Herold
Herold skvělý
Heroldův
21
article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje
schůzi o 11. hod. 10 min. dopol.
Jako zástupci vlády přítomni jsou: místodržite
hr. Coudenhove, místodrž. rada Vojáček a
okresní hejtman dr. Neumann.
Tiskem byly rozdány: Zpráva zemského vý
boru o použití paušálu na zachování umělecko-histo
rických památek v r. 1900. — Zpráva zemského vý
boru o žádosti Josefa Medka, cestáře na prozatímn
zemské silnici, za povolení daru z milosti. — Zpráv
zemského výboru o petici obce vysokomýtské na po
skytnutí zemské subvence na dokončení opravy
chrámu sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. — Zpráva
zemského výboru o podpurování společenstevních
obilních skladišt, jakož i jiných podníků sloužících
k zvelebení zemědělství. — Zpráva zemského výboru
o činnosti zemského jubilejního úvěrního fondu cis
a krále Františka Josefa I. ku podpoře malých živ-
nostníků za leta 1899 a 1900. — Zpráva zemského
výboru, kterou se předkládají výtahy účetních závě-
rek samostatně účtovaných fondů za rok 1900. —
Zpráva komise školské o osnově zákona, jenž se týká
úpravy platů učitelských na školách obecných a mě-
šťanských (čís. tis. XIV.) a o zprávě zemského vý-
boru, jež se týká dočasného zvýšení platů podučitelo
s vysvědčením způsobilosti a základního služněho
učitelů na školách V. a IV. třídy služného a učitelo
IV. třídy na školách měšťanských (čís. tisku XVI.
Coudenhove
Vojáček
doktor
Neumann
Medek
svatý . Vavřinec
Vysoký Mýto
zemský výbor
král František Josef I
22
article
— Zpráva komise školské o zprávě zemského vý
boru v přičině zlepšení právních poměrů učitelů na
boženství na školách obecných a měšťanských. —
Zpráva zemského výboru o zkoumání účtů okresních
fondů na základě § 76. zákona ze dne 25. července
1864 č. 27 z. z
Nejvyšší maršálek zemský přikazuje
bez prvního čtení komisím návrh posl. Gebler
ve příčině poskytnutí dostatečné subvence na stavbu
silnice v okresu nýdeckém, posl. dra. Jana Dvořáka
ohledně časových oprav veřejných nemocnic, posl
Šulce ve příčině poskytnutí státní a zemské sub-
vence rolníkům okresu nymburského, postiženým
průtrží mračen a návrh posl. Kaspera na podporu
státní a zemskou rolníkům v okresu hostinném, po-
stiženým krupobitím
Na to nejvyšší maršálek zemský odpovídá n
dotaz posl. Bartáka a soudr., podaný ve IV. sezení
dne 25. června ohledně zřízení pojišťov ny
zemské, lakto; Zemský výbor vykonávaje nařízení
sl. sněmu 19. května 1899 o zřízení zemské pojišťovny
proti škodám z ohně a krupobití, předložil sl. sněmu
zprávu, jejíž vývody vrcholily v tom, že zemský
výbor neuznává pro tentokráte za účelné, předložit
sl. sněmu osnovu stanov zemské pojišťovny, jež zř-
zena by býti měla. Zpráva zemského výboru byla
V drobném prodejit
ranní číslo a robě . . . za Sh
odpolední . . . . . . . za 2
Ve dlialkách na venkevě:
ranní číslo. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . Bh
Inserá t
platí se hotevě sapřed
Předplecení a inserty přtitmá sdmin
strsce v Marianské uliní č. a.
Tam narházejí se též redakee
tlskárna a ezpedics „Národnich Listů“.
Dukopásy se novracejí.
Dvořák
Šulc
Kasper
Barták
23
article
přikázána komisi pro záležitosti okresní a obecnr
kterážto však nepodala o této záležitosti žádné zprávy.
takže zmíněná zpráva zemského výboru zůstala
v minulém zasedání sl. sněmu nevyřízena. Prot
předložil zemský výbor tuto svou zprávu sl. sněmu
opětně zprávou ze dne 5. dubna 1901, která dne
22. června t. r. ex praesidio byla přikázána komisí
pro záležitosti okresní a obecní.
Vzhledem k tomu uznal zemský výbor za vhodné
aby dříve, než bude zahájeno o této otázce jednání
další, bylo vyčkáno, jaké usnesení učiní sl. sněm
o této jeho zprávě a zařídí jednání své dle toho,
jaké rozkazy mu bndou sl. sněmem dány
Posl. Dostál podává návrh na poskytnutí
podpory v nouzi obcím okresu libáňského.
Posl. Walter, Heinzel a soudr. podávajt
návrh na zvýšení státní subvence pro hospodářská
společenstva
Posl. Albl, Peschka a soudr. podávají
návrh na změnu několika článků čeledního řádu pro
Čechy, vyjímaje hlavní město Prahu.
Posl. dr. Sláma podává na mnístodržitele
tento
dota r
V letošním jarním zasedání rady říšské podal
z usnesení poslanec František Hovorka pilný návrh
na pomoc z nouze obyvatelstvu okresu koste-
leckého nad Orlicí a zvláště onomu z obcí v poříčí
Orlic položených, neboť neúrodou a jmenovitě zá-
plavami na Orlicích, po více let se opětujícími tak
hrozných škod utrpělo, že na kraj záhuby jest
uvedeno.
Posl
Dostál
Walter
Heinzel
Albl
Peschek
doktor
Sláma
Hovorka
Čechy
Praha
lecký nad Orlice
24
article
Jelikož u věci té, ač od oné doby, co
onen pilný návrh podán byl, již čtyr
měsíce minuly, doposud se strany vládních
orgánů zcela níčeho se nestalo, tážou se podepsaní
v zájmu trpícího obyvatelstva
Jaká jest příčina, že vláda dosud žádných kroků
nepodnikla? Co učiní Vaše Excellence, aby pří-
slušné šetření se vším urychlením
bylo provedeno a na základě tom sleva
daní vůbec a hmotná pomoc z nouz
ve výměře co nejvy datnější oby-
vateistvu okresu kosteleckého nad Orl. byla po-
skytnuta?
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, ž
po ukončení schůze vyzve kurie, aby vykonaly
volbu tří členů do komise pro návrh hr. Buquo ye
na změnu volebního řádu pro kurii
velkostatkářskou.
Poslanci hr. Harrach a Vojáček omluvil
svou nepřítomnost churavostí.
Přichází se k jednacímu pořadu.
Prvním jeho předmětem jest zpráva zem-
ského výboru, klerou se předkláda
osnova zemského zákona v příči n
regulace potoka Prondnice a Bubačky
pak na odvodnění vůkolních pozemků
vodním družstvem v Černovicích.
Zpravodaj posl. dr. Werunsky jménem zem-
ského výboru navrhuje, aby neprodleně příkročeno
bylo ke druhému čtení dotyčné zprávy
Návrh se přijímá a osnova schvalujei
ve čtení druhém
Dalším předmětem jednacího pořadu jest druhé
čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecn
o zprávě zemského výboru v příčině proliliíšení
městské nemocnice v Děčině za vše-
obecnou nemocnici veřejnov.
Zpravodaj posl. dr. Jan Dvořák? Roku 1885
vystavěla městská obec děčínská nemocnici nákladem
500.000 K. Nemocnice tato vystavena jest die plán
zhotovených sice místní kanceláří technickou, ale
tyto byly schváleny zemskou technickou kanceláří
tak že budova tato vyhovuje v každém ohledu poža-
davkům doby a byla schválena jak autonomními
tak politickými úřady.
Harrach
Vojáček
doktor
Werunsky
Dvořák
Černovice
Orlický
Prondnice
Bubačka
25
article
Potřeba nemocnice prokázána jest úplně a sie
tím způsobem, že město Děčin má 10.000 obyvate
a sousední město Podmokly, spojené mostem, maji
také 10.000 obyvatel. Kroině toho obě města maji
velký počet průmyslových závodů a nemocnice sou-
sední jsou ve větší vzdálenosti a sice až v České
Lípě a v Ústí n. Labem. Vnitřní zařízení nemocnice
děčínské jest netoliko účelné, nýbrž úplně dokonalé.
Poněvadž zemský výbor doporučil komisi, aby ne-
mocnici této bylo uděleno právo veřejnosti, podjala
se komise tohoto úkolu a shledala, že bylo vyhovéno
i v tomto ohledu, že jest zabezpečeno vydržování
ústavu v prvním pololetí práva veřejnosti. Kromé
toho shledala komise, že jest vyhovéno ve všem
co nemocnici takovou může povznésti na výši doby
a na této výši udržeti. Je to centrální topení a za-
zařízení, která vyžadují asepse a antisepse a úpln
isolace infekčních nemocí. Recník navrhuje schválen
návrhu komise.
Návrh se přijímá.
Na jednacím pořadu jest dále druhé čtení zprávy
komise pro záležitosti okresní a obecní o zpráve
zemského výboro v příčině zřizení olaresníkro
soudu se sídlem v Neustadtlu (okres
friedlandský)
Zpravodaj posl. Posselt odůvodňuje návr
tento stoupající poplatností a zalidňováním zmíněného
okresu a navrhuje jménem komise, by ve věci tét
bylo zavedeno nové a důkladné šetření.
Vývody zpravodajovy podporuje také posl.
Aigner, načež přijat návrh komise.
Přikročuje se k druhému čtení zprávy komise
pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského
výboru, týkající se vyloučení obce Tachlovie
ze soudního a zastupitelského okresu
unhoštského a politického okresu kla-
denského a připojení ke smuíchov
skému.
Posselt
Aigner
Podmokly
spojený most
Neustadtle
Český lípa
26
article
Posl. zpravodaj Dostál: Obec Tachlovice po
dala již v r. 1893 žádost za vyloučení ze soudolho
a zastupitelského okresu unhoštského a politického
okresu kladenského a za připojení k ökresu smníchov-
skému. Úřady provedené šetření v té příčině nalézá
se v aktech řádně provedeno a komise pro záluži-
tosti okresní a obecní po uvážení všech důvodů pr
a proti činí návrh, aby se přes žádost obce tachlo-
vické přešlo k jednacímu pořadu.
Návrh ten přijímá se bez debaty
Na to konají se volby nábradníka vo-
leného ředitele hypoteční banky kurií
měst a míst průmyslových. Zvolen posl. dr. J. Maly.
Ředitelem zemské banky kurií měst a míst
průmyslových zvolen posl. dr. B. Nitsch
Následuje druhé čtení zprávy rozpočtové komis
ve příčině
nutných opatření rozpočtových pro mě-
síce červenec, srpen, září a říjen 1901.
Zpravodaj rozpočtové komise dr. Fořt podává
nejprvé stručnou orientzční zprávu o jednollivých
bodech návrhu rozpočtově komise, jak v lišlěné zprávě
jsou obsaženy, navazuje na opětnou potřebu provi-
sorního opatření a praví: Vůči tomuto zatímnímu
opatření finančního hospodářství zemského jest ko-
mise rozpočtová prodchnula přesvědčením, že dlužno
opravdu s politováním konstatovati, ze tomu to
sněmu správou státní nedopřává s
dosti času, aby nejnalehavější potřeby
které souvisí s jeho kompetencí, vy-
řídil způsobem normálním
V našem zřízení zemskémí není žádného para-
grafu čtrnáctého. Nicméně není o tomi žádné po-
chybnosti, že způsob, jakým jame nyní již po ně-
kolik let nucení vésti hospodářství zemské, připomín
silně na to, že i tento sněm stojí po
tlakem § 14. a že poměry, jak vytvářily
se za posledních čtyř let, vrhají ostry
reflex na naše poměry zemské.
Sněm království českého má vůči tomu nejen
právo, nýbrž i povinnost. vysloviti ne
Posl
Dostál
doktor
J Malo
Nitsch
Fořt
Tachlovice