ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 419b85d0-6615-11dc-837d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 26, org 8, person 91, work 2
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 5. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 183.
4 article
Na ranní a odnol. listy O přilohami (.Nančný Obzor“ v středu a „Litarárnl Hlidka v pátek) předplácí set Prane v adeslskstrasi pěsí . . . . . . 2 K- na čtvrt lota . . . . . 6 K — hi s dvojí donáskon na nře za čtvt leta 7kk vs allslách s K so na něsíe. Poštout . . . 3 k80k na čtvrt leja K so ei nk tvrrt lee
Litarárnl Hlidek
5 title
Dnsžní čísle pre Frahu le s 10 stranách.
6 article Moravské punktace.
Moravské punktace. S tajuplných »smiřovaček« moravskýc spadla napolo rouška. Němečtí ústavověrei ji na sněmu moravském nenadále ku patr- němu překvapení českých vyjednavatelův strhli. V dlouhé programové řeči jeden z vůdců německých liberálů, posl. d'Elvert ne- toliko vylíčil stanovisko, na jakém Němci permanentním vyrovnávacím výboru sněmu moravského té doby trvají, a to prý defini- tivně a nezvratně trvají, nejen že udal ve- škeré požadavky a podmínky Němcův, ale on zároveň také pověděl, jak dalece naši vyjednavači v zásadě s po- žadavky Němcův se smiřují v čem se dosud s nimi neshodují A to jest, čeho veškeren národ náš zvě- děti toužil, nechápaje vůbec, proč se celé to vyjednávání o dohodu a smír mezi oběma narody díti má bez jich vědomí v tajné ko- můrce diplomatické štítivosti světla. Nehodláme se tudíž zdržovati při té farizejské samochvále, jakou řečník Němcův šíro rozkládal podolek pláště té supřímne německé smířlivosti«, která prý jen z pouho- pouhé dobré vůle a pro ten boží mír v zemi. slovem, jen pro blaho vlasti a národův ji obývajících chce přinésti nám Čechům ne- slýchanou oběť, že se totiž vzdá po- savadní své většiny a moci na sněmu moravském a přenechá ji nám, nežádajíc pro sebe než naprosté, trvalě a pevné zabezpečení národní existence
Elvert Němec Němcův Čecho sněm moravský ten doba
7 article
Němců pro všechnu budoucnost. »Podáváme vám (Čechům) moc,« volal patheticky pan d' Elvert, »a nežádáme na vzájem pro sebe než ochranu před zneužitím moci te; odsu- zujeme sebe sami do menšiny ve sněmu zemském, a žádáme toliko trvalé a bezpečné garancie pro svou národní a osvětovou bu douenost v zemi moravské; vycházíme přesvědčení, že mír a poklid na poli národ ním pouze tehda v tuto zemi zavítá, vy- hradi li se kazdému národu ve všec národních a kulturních, záležitostech šire zajištěné právo sebeurčení. Netrvalo ani pět minut a všechna tato krásná slov byla usvědčena z lichosti a lži, byla obra- cena v dým a páru, jakmile baron d' E- vert jal se vykládati ty »jedině k smíru vedoucí« nabídky, proposice a podmínky Němcův Jak se to tedy má především s tou »ohromnou obětí německou«, tou většinou, kterou nám nabízejí ve sněmu moravském Vskutku, od vydání Schmerlingových voleb- ních řádů před 40 lety svět neviděl vět šího politického šíbalství, vět šího ústavního monstra a nesmyslu, nez jaký tu navrhuje strana bar. Chlumeckého jako příští volební řád pro sněm moravský. Především má zůstati i na dále při tom fa- mosním schmerlingovském »zastoupení zá- jmů«, tedy při tom roztřídění a rozškatulko- vání národa na libovolné, více méně oprávněné a privilegované »zájmy« velko- statku, velkoprůmyslu a obchodu, měst a rolnictva, a sice z toho důvodu, »poněvadz toto zastoupení zájmů Němcům z příčin národních jeví se býti drahocen- ným . . .«
Němec Čecho Elvert Němcův Schmerlingův
8 article
Jako v českém sněmu německý liberál dr. Eppinger platonicky horlil proti příliš- nému tomu privileji kurie velkostatkářské, aniž by však byl jménem Němeů podal návrh na její odstranění, rovněž tak dne 2. července jeho kollega baron d'Elvert na sněmě moravském sice uznával, že ten vo- lební sbor velkých statků jest mrzutou že- leznou kravou, kterou by Češi jako Němei nejraději odklidili, ale poněvadž prý to nejde. němečti liberálové přijímají tuto železnou krávu 30 velkostatkářských man- dátů (při 100 poslancích sněmu morav- ského!) i ve svůj nový volební řád a vedle ní pojišťují hned sobě druhoju musí prý jim býti zabezpečena vyhrazena pro všechnu budou nost aspoň čtvrtina všech man dátův a nádavkem ještě jede (tedy při 100 členech 26 mandátů), ostatních 44 pak velkomyslně přenechávají národu českému I podle pověstného úřadního sčítání (»dle obcovací řeči«) připadá z celého obyvatelstva Moravy na český lid 702 (1,600.000), na
doktor Eppinger Něme Elvert Čech Morava velkostatkářský mandát
9 article
Němce však pouhých 274 (663 000), ostatek na židy a velkostatkáře. Náleželo by nám tedy, kdyby chtěli Němci jednat dle svých pěkných slov spravedlivě a poctivě 70 lidových poslancův a nikoliv pouhých 44. které nám nabízejí, poněvadž jak baron d'Elvert výslovně doznal, musejí Němci k vůli svým národním zájmům na tom setrvati, aby české národnosti o sobě same nedostalo se nikdy vlastní vět- šiny na sněmu moravském. Máme prý se jí hledět dožebrati u konservativní šlechty! Ejhle, to je to krásné právo ná- rodního sebeurčení, jakého nám chtějí do- přáti. Aby pak sobě zajistili pro věčně časy to minimum 26 mandatů, které jim stač ke zmaru každé nám příznivé změny volebního neb zemského řádu, má se pro- věsti na Moravě neslýchané a nikde jinde ve vzdělaném světě nevídané monstrum, že se napřed zákonem každému ná- rodu určí počet poslancův, kolik si jich zvoliti smí. Má se předem ustanoviti: v těch a v těch okresích se voli němečtí, v těch a v těch opět čeští kandidáti poslanectví! Každý volič má se prohlásiti,
Němec Elvert Morava
10 article
hodlá-li v živobytí svém volit s Němci nebo s Čechy. Podle toho se udělá pro celou Moravu katastr českých a německých voličův kteří se přidělí tu k českým, tam k něme- ckým volebním okresům a každá národnost bude volit zvlášť pro sebe, v jiný den a v jiném volebním místě, aby se nepozřeli Volební geometrií okresův musí býti však již napřed zakonem Němcům zabezpe- čeno privilegium na 26 poslancův, nechť se to voličům líbí či nelibí. Dejme tomu, že by většinou zvolili — Čecha. Pak je volba neplatna anebo propadlý německý kandidát bude poslancem. Věru, to je volební řád, který by si měl Barnum získat do svého musea kuriosit a nestvůrností lidských jako vrchol všech attrakcí. Páni ústaváci si jej vymyslili patrně ve staré bachovské víře, že »na Moravě je možný každý nesmysl«, jen když jde Němectvu k duhu. A že by Němei při tom zle nepochodili, za to ručí povaha moravského velkostatkářstva, které by jim najisto zůstalo i na dále touž pavezou a zá- štitou mocnou proti našemu právu státnímu a národnímu jako dosud.
Němec Čecho Barna Němectvo Čechy Morava
11 article
Nuže a nyní slyšme, jak se k této monstrosní německé volební reformě postavili čeští vyjednavači: »Go do pod- statných základních ustano ven této volební opravy, panuje mezi zastupci obou národlní c kmenů shoda« — pravil výslovně bar. d' Elvert vžplném sněmu. »Rozcházíme se sice ještě v olázce, pravda, velmi důle- žité: co do rozdělení mandátů miez oba národy, avšak nerozcházím se tou měrou, aby se dohodnut jevilo vyloučeným.« Nastojte! Zástupci našeho lidu na Mo- ravě by se tedy chtěli smířit se zásado Němců, že lid náš nemá na sně- mumoravském míti zajištěnu ani nadpolovični, prostou vět- šinu svou proti Němcům a velko- statkářům, ačkoři tvoří tří čtvr- tiny všeho obyvatelstval Je t možné? Je to k víře podobné?1 Však Němci kladou další požadavek sněm moravský má býti rozděle v rovnoprávné národní kurie právem veta »při všech zákonech a zří- zeních, která se dotýkají důležitých národních zájmů« K čemu Němci to- hoto kuriatního veta se domáhají? Prý na ochranu své posavadní nánodní državy proti našim výbojným choutkám a podnikům.
Elvert Němec
12 article
Chtějí prý si zajistiti německonarodní ráz »svého území, zvláště pak svý ch němeekých měst na Moravě, nej předněji tím, že by z německé té sněmovní kurie zvolili si většinou svou německou zemskou školní radu, která by po spolu s německými zastupitelstvy obecním a okresními nad tím bděla, aby v nižádném »německém« městě neb okresu Moravy ne vznikla česká škola. — Původce myšlenky sněmovních kurií Němec dr. Adolí Fischhof, byl ušlechtitý idealista, který zřízením tím chtěl menšiny národní ochránit před možným znásilňová ním krutých většin jinonárodních. Avšak po ciťoval, že by zřízení to mohlo vésti ke zničebí veškerého sněmování kdyby národním kuriím dalo se příliš mnoho a ne dosti určitě obmezených práv: a proto důrazně ve svých spisech podotýkal, že ne- smí býti národním kuriím dáno právo ab- solutního veta ve všech možných zá- ležitostech, které se mohou po kládati a vykládati libovol ně za zájmy a záležitosti národní nýbrž toliko v otázkách práv jazykového v úřadě, ve škole životě veřejné m.
Němec doktor Fischhof Morava
13 article
Nuž hle, jak povázlivě překročuje po- žadavek Němců moravských tuto rozumnou mez veta kuriátního. Chce jím uhájit Němcům veškeru posavadní jich »národní državu« na Moravě, kterou jim stoleté vlády německ na úkor národa našeho pomáhaly vydobývat. Nuž, a tu opět bar. d'Elvert v plném sněmu konstatoval doslovně: »Navzdor pů- vodně dalekosáhlým rozporům vyvinulo se během porad sblížení; však ve velmi důležitých příčinách dosud mínění značně se rozcházejí.« V zájmu pospolité věci národa českého toužíme a po středových řečech poslanců dra. Stránského a Perka také doufáme pevně, že se Němcům nepodaří našince ve výboru smiřovacím oblomiti a schýliti tak dalece, aby »pro ten boží smír s Němci« po němž Staročech dr. Začek den před tím tak byl horoval, podepsali Němcům tytoje jich podmínky a punktace, tající v sob smrtící jed pro rozvoj, svobodu, právo a bu doucnost našeho národa českoslovanského.
Němec Elvert Stránský Perk doktor Začek Morava
14 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze sedmá. V Praze, 4. července. Širokou veřejnost asi málo interessoval by, kdybychom jí vykládali o zákonu, jímá má býti upraven potok Proudnice a Bubáčel a rovněž bychom se jí nezavděčili, kdyby chom uvažovali o referátu dra. Dvořáka tom, má-li býti okresní nemocnice v Děčíně prohlášena za veřejnou či ne. Valnou pozornost bychom též nevzbudili referátem v příčině zřízení nového okresního soudu v Neustadtlu u Friedlandu a snad ani tím, vhodno-li, by obec Tachlovice vyloučena byla z okresu unhoštského a připojen k okresu smíchovskému.
Bubáčel Dvořák Praha Děčín Neustadtle u Friedland Tachlovice
15 article
Nikdo však nebude popírati zájem otázce kde vzíti peníze na uhrazení do nekonečna rostoucích potřeb zemských a jak na pevný břeh se dostati z bláta ohromného deficitu do něhož zabořily se v posledních létech finance království českého. Šlo o to, aby zemskému výboru se do stalo indemnity za to, že v měsíci květnu červnu vybíral přirážky zemské bez zákon ného zmocnění, aby vybírati směl přirázky v míře loňské také ještě v měsících červenci srpnu, září a říjnu a potom, aby směl činit některá nutná vydání mimořádná Při této příležitosti ujal se referent roz počtové komise posl. dr. Fořt slova, aby v důkladně, dvě hodiny trvající řeči probra skrz na skrz finanční situaci, v níž ocitla se země. Referent prohlásil, že nynější finanční bída jest pouhým odleskem bídy politické, níž úpíme, a kdo okem jasným a nepředpo- jatým pohlíží na poměry a na to, co u nas se děje, musí se slovy těmi souhlasiti. Dr. Fořt nepřestal ale na tom, kritisovat situaci a bědovati, nýbrž on pokusil se též uvěsti prostředky, jimiž daly by opatřiti se peníze k sanování finančních poměrů země. Plaido- val pro zavedení zemské daně z piva. Uznáváme upřímně, že těžko nám roze- břáti se pro tento lék, jímž mají býti uzdra- veny choré finance zemské a jestli nevyslo- vujeme se proti němu, činíme to jedině zté příčiny, že po tu dobu neznáme jiného pra- mene výdatnějšího a že v nás, jako v kaž- dém, kdo sleduje počínání si vlády, zavládlo přesvědčení, že nezmocní-li se tohoto pra mene co nejdříve země, učiní tak co nevidět stat Neuzavíráme se tomuto prostředku ale tako z té příčiny, že příči se nám, přijati snad bůh ví jak pěkný zákon na upravení platů učitelských, aniž by byla ale finanční mož nost zakon ten také provésti.
doktor Fořt
16 article
Ustupbjeme jen železné nutnosti, ani bychom přestali domáhati se generalní opravy bernictví ve směru autonomistickém a s urči tou tendencí, na zdravý, správný a spravedlivy podklad uvésti distribuci daní a dávek, tal aby nebyli postiženi berněmi nejvíce chudáci. daněmi nepřímými a potom vrstvy, jež sluš pokládati za nejpevnější pilíře společnosti. jež v tomto státě proto, že jsou vlatníky ne movitostí, nésti musí na svých bedrech nej větší břemena berní. — — Rozpočtová komise navrhuje mezi jiným resoluci, v níž ukláda se zemskému výboru- aby ve příčině zemské dávky z piva vyjed nával zemský výbor český se zemskými vý- bory ostatních zemí a aby v této příčině svolána byla anketa a ta aby o výsledk jednání referovala sněmu příštímu. Posl. dr. Brzorád právem se opřel této dlouhé proceduře a navrhl, aby zemský výbor ihned se obrátil v záležitosti této na vládu a s ní čeho potřebí vyjednal. Dr. Brzo- rádsprávně dedukoval, že se nesluší, aby tento sněm usnesl se na valně zvýšeném rozpočtu a sněmu příštímu ponechal, aby postaral se o to, kde vzít peněz k úhradě.
Posl doktor Brzorád
17 article
Příležitosti v debatě rozpočtové použi posl. dr. L. Dvořák, aby promluvil o the matu právě tak vděčném jako bolestném o způsobu, jakým prováděno bylo letos sčí tání lidu a jak při této příležitosti zacházelo se s našimi národními menšinami v obcích snfišených. Řečník na doklad ke svému tvrzen uvedl řadu charakteristických případů, jez všechny o tom svědčí, s jakým nedostatkem právního citu, s jakou brutálností, s jakým surovým násilnictvím si počínaly orgány ně- meckých obcí a němečtí vzteklivci, kteří v nich komandují. Uvedl zejmena zvláště křiklavé případy ze Žatce, z Duchcova a z Mostu. Za souhlasu zástupcův národa če- ského protestoval dr. Dvořák proti tomu, aby výsledku letošního sčítání použito bylo za podklad jakéhokoliv právního jednání.
doktor L Dvořák Dvořák Žatec Duchcov Most
18 article
Dr. Zd. Schücker jako designo- vaný vůdce Němců na novo, a tentokráte domníváme se že způsobem, který jakoukoli pochybnost vylučuje, dokázal, že marné je volání po smíru s Němci, marně každé slovo, marný každý krok v tomto směru podnik- nutý. Neboť nás a je dělí hory, jež se fra semi rozvaliti nedají. Dr. Zd. Schücker vy slovil se proti zemské dani z piva hned z předu. Ne snad z ohledu na ma- lého muže, ne z důvodů huma- nity, ne z věcných finančně administra- čních ohledův, ale z ohledů politi- ckých. Centralista dr. Zd. Schücker odmítl vůbec jakoukoli daň zem skou, nechť království toto ho- spodářsky třeba vykrvácí. Cen tralista dr. Zd. Schücker je pro pivní daň říšskou, ziníž by pak pan ministr za dobré chován nějaký ten štipec z milosti ze- mím hodill Centralista dr. Schücker měl smutnou odvahu, kantorovati české poslance za snahu, působiti na sněmu co možná intensivně na prospěch zájmů lidových i odkazovalje na — Vídeň. Pokusil se též vyvrátiti ža loby poslance dra. Dvořáka na zjevná b dáctví, jichž se Němci dopustili při sčítán na českých menšinách. Však špatně se mu při tom dařilo. Nedovedl nic, než zjištěná do nebe křičící fakta, jež potvrzují slova dra. Riegra, že Němec nezná lásky a citu lidskosti, nazvati — pohádkamil Nedovedl ničeho jiného, než omlouvat německé surovce tím velikým švin- dlem, který obsažen již v samém nadpisu rubriky »jazyk obco- vací« a tvrdil, že Němci měli právo falšovati sčítací archy, ponévadž
doktor Zdeněk Němec Schücker Dvořák Riegr Vídeň
19 article
prý obcovací řeč člověka, jenž žije v notoricky německém městě, ne- může býti jiná než německá K vrcholu nechutenství vyšinul se pan Schücker, když otřel se o naši francouzskou a ruskou návštěvu a k vrcholu drzosti do- spěl, když se nás tázal: Co prý bychom byli bez Němců v této zemi! A jako karri- katura velkého římského státníka skonči dr. Zd. Schücker slovy: ego autem censeo — království české musí býti roztrženo. V tomte znamení chce se s námi dobrý pán z Chebu — smířiti. Díky mu. Mluvili ještě p. Opitz a p. Iro. Na to ujal se slova p. dr. K r amář Jakkoli mluvil řeč s patra, měl velice šťastný den. Sesekal dr. Zd. Schückra tak důkladně, že chudák ve stavu neobyčejně zuboženém ležeti zůstal na bojišti. To by tak bylo vhod panu Schückrovi a jeho kollegům kdybychom svinuli prapor svůj, kdybychom právo své ponechali stranou a povolovali pořád jen kanály a pracovali za své peníze jen hospodářsky. Ne, nesmí vzniknouti do- mnění, že když jde o věci tak velké, jakoje právo národa, byli zde zástupci národa, kteří by nechtěli neb nedovedli konati svou povinnost, neb že by na ni zapomněli — zvolal dr. Kramář. Kdo skutečně je smířlivým neb touží po klidu a pokoji, ukáže se v Vídni. Bude konec s prací hospodářskou a par- lament a vláda budou nuceny doznat konečně barvu. »Potom si vzpomeneme, « zvolal dr Kramář, »až vláda opět na nás bude appel- lovat, jak vláda chovala se naproti nám když my na ni appellovali.« To jsou slova. jimiž by se měla včas zabývati vláda i Němci Velmi rozhodně odbyl dr. Kramáři na rážky dra. Schückra na francouzskou na vštěvu naši a smělou jeho otázku, co že by chom zde byli bez Němců?... Němce ne navštěvuje ovšem nikdo, uznává se sice, že jsou národem velkým, ale lásky a citu pro právo v národě tom není.
Schücker Němec doktor Zdeněk Opitz Schückr Kramář Cheb Vídeň Schückra
20 article
Pan Prášek přinesl s sebou do par mentu hrst frásí, dost již ošumělých pro agi- tační volební schůzi při pivě. Řekněme to upřímně« litujeme pana Práška. On zdá se nám býti svedený, děmon je jiný. Ale do- mníval se, že vyšplhá se k politickému vý- znamu a k uznání veřejnému útočením a skandalisováním strany svobodomyslné. Muž, který v hloubi duše přesvědčenje o nesprávnosti směru politiky aktuální, který naplněn poctivým hněvem, že neděje se, co by se díti mělo, jinak se chová, nez páni agrárníci s panem Šťastným v čele kteří nechtějí ani tu dražší pšenici, ani dražší řepu, vůbec prospěch rolníka, kteří nechtějí nic jiného, než mandátů. Dr. Herold snížil se, že s páně Prá škovými vývody polemisoval. Pan Prášek nechť se mu poděkuje, že dr. Herold skvělou řečí postaral se o patřičný relief k jeho rhetorickému výkonu. Litujeme pana Práška Muž ten myslí to snad upřímně, snad sku tečně náleží k těm, již v nepatrnosti duševn a v obrovském sebepřeceňování domnívají se že dovedou pomoci stavu, o jehož povzne sení se namahají nejlepší hlavy všech ná rodů civilisovaných; ale výprasku, kterého se mu dostalo od dra. Herolda, zasluhoval Jako balvany padaly na hlavu agrárníko slova dra. Heroldova. Byla to pěkná fotogra fie pánů samozvaných spasitelů rolnictva, jiz dr. Herold ve své řeči zachytil. Pánům agrárníkům se nepodařilo hoditi po strane svobodomyslné ještě v posledním okamžiku blátem. Dostali se pod kolo a byli nemilo srdně pohmožděni. Provisorní rozpočet byl pak povolen.
Prášek doktor Herold Herold skvělý Heroldův
21 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 10 min. dopol. Jako zástupci vlády přítomni jsou: místodržite hr. Coudenhove, místodrž. rada Vojáček a okresní hejtman dr. Neumann. Tiskem byly rozdány: Zpráva zemského vý boru o použití paušálu na zachování umělecko-histo rických památek v r. 1900. — Zpráva zemského vý boru o žádosti Josefa Medka, cestáře na prozatímn zemské silnici, za povolení daru z milosti. — Zpráv zemského výboru o petici obce vysokomýtské na po skytnutí zemské subvence na dokončení opravy chrámu sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. — Zpráva zemského výboru o podpurování společenstevních obilních skladišt, jakož i jiných podníků sloužících k zvelebení zemědělství. — Zpráva zemského výboru o činnosti zemského jubilejního úvěrního fondu cis a krále Františka Josefa I. ku podpoře malých živ- nostníků za leta 1899 a 1900. — Zpráva zemského výboru, kterou se předkládají výtahy účetních závě- rek samostatně účtovaných fondů za rok 1900. — Zpráva komise školské o osnově zákona, jenž se týká úpravy platů učitelských na školách obecných a mě- šťanských (čís. tis. XIV.) a o zprávě zemského vý- boru, jež se týká dočasného zvýšení platů podučitelo s vysvědčením způsobilosti a základního služněho učitelů na školách V. a IV. třídy služného a učitelo IV. třídy na školách měšťanských (čís. tisku XVI.
Coudenhove Vojáček doktor Neumann Medek svatý . Vavřinec Vysoký Mýto zemský výbor král František Josef I
22 article
— Zpráva komise školské o zprávě zemského vý boru v přičině zlepšení právních poměrů učitelů na boženství na školách obecných a měšťanských. — Zpráva zemského výboru o zkoumání účtů okresních fondů na základě § 76. zákona ze dne 25. července 1864 č. 27 z. z Nejvyšší maršálek zemský přikazuje bez prvního čtení komisím návrh posl. Gebler ve příčině poskytnutí dostatečné subvence na stavbu silnice v okresu nýdeckém, posl. dra. Jana Dvořáka ohledně časových oprav veřejných nemocnic, posl Šulce ve příčině poskytnutí státní a zemské sub- vence rolníkům okresu nymburského, postiženým průtrží mračen a návrh posl. Kaspera na podporu státní a zemskou rolníkům v okresu hostinném, po- stiženým krupobitím Na to nejvyšší maršálek zemský odpovídá n dotaz posl. Bartáka a soudr., podaný ve IV. sezení dne 25. června ohledně zřízení pojišťov ny zemské, lakto; Zemský výbor vykonávaje nařízení sl. sněmu 19. května 1899 o zřízení zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití, předložil sl. sněmu zprávu, jejíž vývody vrcholily v tom, že zemský výbor neuznává pro tentokráte za účelné, předložit sl. sněmu osnovu stanov zemské pojišťovny, jež zř- zena by býti měla. Zpráva zemského výboru byla V drobném prodejit ranní číslo a robě . . . za Sh odpolední . . . . . . . za 2 Ve dlialkách na venkevě: ranní číslo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . Bh Inserá t platí se hotevě sapřed Předplecení a inserty přtitmá sdmin strsce v Marianské uliní č. a. Tam narházejí se též redakee tlskárna a ezpedics „Národnich Listů“. Dukopásy se novracejí.
Dvořák Šulc Kasper Barták
23 article
přikázána komisi pro záležitosti okresní a obecnr kterážto však nepodala o této záležitosti žádné zprávy. takže zmíněná zpráva zemského výboru zůstala v minulém zasedání sl. sněmu nevyřízena. Prot předložil zemský výbor tuto svou zprávu sl. sněmu opětně zprávou ze dne 5. dubna 1901, která dne 22. června t. r. ex praesidio byla přikázána komisí pro záležitosti okresní a obecní. Vzhledem k tomu uznal zemský výbor za vhodné aby dříve, než bude zahájeno o této otázce jednání další, bylo vyčkáno, jaké usnesení učiní sl. sněm o této jeho zprávě a zařídí jednání své dle toho, jaké rozkazy mu bndou sl. sněmem dány Posl. Dostál podává návrh na poskytnutí podpory v nouzi obcím okresu libáňského. Posl. Walter, Heinzel a soudr. podávajt návrh na zvýšení státní subvence pro hospodářská společenstva Posl. Albl, Peschka a soudr. podávají návrh na změnu několika článků čeledního řádu pro Čechy, vyjímaje hlavní město Prahu. Posl. dr. Sláma podává na mnístodržitele tento dota r V letošním jarním zasedání rady říšské podal z usnesení poslanec František Hovorka pilný návrh na pomoc z nouze obyvatelstvu okresu koste- leckého nad Orlicí a zvláště onomu z obcí v poříčí Orlic položených, neboť neúrodou a jmenovitě zá- plavami na Orlicích, po více let se opětujícími tak hrozných škod utrpělo, že na kraj záhuby jest uvedeno.
Posl Dostál Walter Heinzel Albl Peschek doktor Sláma Hovorka Čechy Praha lecký nad Orlice
24 article
Jelikož u věci té, ač od oné doby, co onen pilný návrh podán byl, již čtyr měsíce minuly, doposud se strany vládních orgánů zcela níčeho se nestalo, tážou se podepsaní v zájmu trpícího obyvatelstva Jaká jest příčina, že vláda dosud žádných kroků nepodnikla? Co učiní Vaše Excellence, aby pří- slušné šetření se vším urychlením bylo provedeno a na základě tom sleva daní vůbec a hmotná pomoc z nouz ve výměře co nejvy datnější oby- vateistvu okresu kosteleckého nad Orl. byla po- skytnuta? Nejvyšší maršálek zemský sděluje, ž po ukončení schůze vyzve kurie, aby vykonaly volbu tří členů do komise pro návrh hr. Buquo ye na změnu volebního řádu pro kurii velkostatkářskou. Poslanci hr. Harrach a Vojáček omluvil svou nepřítomnost churavostí. Přichází se k jednacímu pořadu. Prvním jeho předmětem jest zpráva zem- ského výboru, klerou se předkláda osnova zemského zákona v příči n regulace potoka Prondnice a Bubačky pak na odvodnění vůkolních pozemků vodním družstvem v Černovicích. Zpravodaj posl. dr. Werunsky jménem zem- ského výboru navrhuje, aby neprodleně příkročeno bylo ke druhému čtení dotyčné zprávy Návrh se přijímá a osnova schvalujei ve čtení druhém Dalším předmětem jednacího pořadu jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecn o zprávě zemského výboru v příčině proliliíšení městské nemocnice v Děčině za vše- obecnou nemocnici veřejnov. Zpravodaj posl. dr. Jan Dvořák? Roku 1885 vystavěla městská obec děčínská nemocnici nákladem 500.000 K. Nemocnice tato vystavena jest die plán zhotovených sice místní kanceláří technickou, ale tyto byly schváleny zemskou technickou kanceláří tak že budova tato vyhovuje v každém ohledu poža- davkům doby a byla schválena jak autonomními tak politickými úřady.
Harrach Vojáček doktor Werunsky Dvořák Černovice Orlický Prondnice Bubačka
25 article
Potřeba nemocnice prokázána jest úplně a sie tím způsobem, že město Děčin má 10.000 obyvate a sousední město Podmokly, spojené mostem, maji také 10.000 obyvatel. Kroině toho obě města maji velký počet průmyslových závodů a nemocnice sou- sední jsou ve větší vzdálenosti a sice až v České Lípě a v Ústí n. Labem. Vnitřní zařízení nemocnice děčínské jest netoliko účelné, nýbrž úplně dokonalé. Poněvadž zemský výbor doporučil komisi, aby ne- mocnici této bylo uděleno právo veřejnosti, podjala se komise tohoto úkolu a shledala, že bylo vyhovéno i v tomto ohledu, že jest zabezpečeno vydržování ústavu v prvním pololetí práva veřejnosti. Kromé toho shledala komise, že jest vyhovéno ve všem co nemocnici takovou může povznésti na výši doby a na této výši udržeti. Je to centrální topení a za- zařízení, která vyžadují asepse a antisepse a úpln isolace infekčních nemocí. Recník navrhuje schválen návrhu komise. Návrh se přijímá. Na jednacím pořadu jest dále druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zpráve zemského výboro v příčině zřizení olaresníkro soudu se sídlem v Neustadtlu (okres friedlandský) Zpravodaj posl. Posselt odůvodňuje návr tento stoupající poplatností a zalidňováním zmíněného okresu a navrhuje jménem komise, by ve věci tét bylo zavedeno nové a důkladné šetření. Vývody zpravodajovy podporuje také posl. Aigner, načež přijat návrh komise. Přikročuje se k druhému čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se vyloučení obce Tachlovie ze soudního a zastupitelského okresu unhoštského a politického okresu kla- denského a připojení ke smuíchov skému.
Posselt Aigner Podmokly spojený most Neustadtle Český lípa
26 article
Posl. zpravodaj Dostál: Obec Tachlovice po dala již v r. 1893 žádost za vyloučení ze soudolho a zastupitelského okresu unhoštského a politického okresu kladenského a za připojení k ökresu smníchov- skému. Úřady provedené šetření v té příčině nalézá se v aktech řádně provedeno a komise pro záluži- tosti okresní a obecní po uvážení všech důvodů pr a proti činí návrh, aby se přes žádost obce tachlo- vické přešlo k jednacímu pořadu. Návrh ten přijímá se bez debaty Na to konají se volby nábradníka vo- leného ředitele hypoteční banky kurií měst a míst průmyslových. Zvolen posl. dr. J. Maly. Ředitelem zemské banky kurií měst a míst průmyslových zvolen posl. dr. B. Nitsch Následuje druhé čtení zprávy rozpočtové komis ve příčině nutných opatření rozpočtových pro mě- síce červenec, srpen, září a říjen 1901. Zpravodaj rozpočtové komise dr. Fořt podává nejprvé stručnou orientzční zprávu o jednollivých bodech návrhu rozpočtově komise, jak v lišlěné zprávě jsou obsaženy, navazuje na opětnou potřebu provi- sorního opatření a praví: Vůči tomuto zatímnímu opatření finančního hospodářství zemského jest ko- mise rozpočtová prodchnula přesvědčením, že dlužno opravdu s politováním konstatovati, ze tomu to sněmu správou státní nedopřává s dosti času, aby nejnalehavější potřeby které souvisí s jeho kompetencí, vy- řídil způsobem normálním V našem zřízení zemskémí není žádného para- grafu čtrnáctého. Nicméně není o tomi žádné po- chybnosti, že způsob, jakým jame nyní již po ně- kolik let nucení vésti hospodářství zemské, připomín silně na to, že i tento sněm stojí po tlakem § 14. a že poměry, jak vytvářily se za posledních čtyř let, vrhají ostry reflex na naše poměry zemské. Sněm království českého má vůči tomu nejen právo, nýbrž i povinnost. vysloviti ne
Posl Dostál doktor J Malo Nitsch Fořt Tachlovice