2
masthead
NÁROPNÍ LISTY.
3
masthead
5. července 1901. Číslo 183.
4
article
pokrytě své nejvyššírozhořčení. (Sou
hlas.)
Zpravedaj upozorňuje, že komise rozpočtoví
vedle návrhů positivních předkládá sněmu také tř.
návrhy resoluční a pokračuje
Hospodářství zemské ocitlo se v ta-
kovém stavu, který dnes nemůže býti
nazván pouze žalostným, nýbrž přím
zoufalým. Několik krátkých měsíců uplynea
poslanci budou nucení odevzdati své mandáty do
rukou voličů a skládati počet z činnosti své. Mám
za to, že v okamžiku, kdy sněm chystá se povoliti roz-
počet, jest vhodno, abychom i my zběžně pohlédli na
hospodářství a finanční činnost svou v minulém ob-
dobí. Retrospektiva po tomto období v ohledu hospo-
dářském, sociálním a kulturním jest nepopíratelně
utěšenou. Činnost sněmu v tomto období vykazuje
velké množství činů a skutků, které nepopírate ně
ponesou blahodárné ovoce, ale finanění refle
této jinak záslužné činnosti jest přím
děsný.
Řečník rozebírá pravdu tohoto poznačení na ně-
kolika dalech. Při počátku minulého období zákono-
dárného vykázal výdejný rozpočet zemský
30.6 mill. K, letos vykázal 50.2 mill. K
Zároveň se stoupnutím položky výdejné stoupl obnos.
jehož jest potřebí na zúročení a částečné umoření
zemského dluhu. Ten stoupl z 1.3 mill. K na 2
mill. K, tedy více než o 100%. Srovnáme-li vůči
tomuto stoupání vývoj hospodářství aktivního, se-
tkáme se s obrazem skutečně žalostným. Průběhem
posledních šesti let po této stránce nedospěli jsme
žádného postavení činného. Zemské hospodářství po
stránce příjmové jest odkázáno téměř výhradně na
přirážky k přímým daním státním. Tyto zvýšily se
za toto období o 16%. Musíly se zvýšiti, poněvadž
návrh, který jsem kladl na zlepšení zemských financi
berní reformou, se nesplnil.
5
article
Avšak ani tím způsobem, ani tímto zvýšením
nebylo docíleno rovnováhy, naopak rok za rokem
jeví se značný schodek průběhem těchto šesti let.
Nahromadilo se na sehodcích 46 mill. K,
tedy průměrně chronický takřka deficit 8 mnill.
K ročně. Za takových poměrů nebylo jinak možno
než sáhnouti k vyčerpání úvěru království českého.
což stalo se způsobem velice výdatným. Za předešlé
periody činí rozmnožení dluhů zemských
44 mil1. K. Jsem přezvědčen, že mluvím vám ze
srdce, dím-li, že vinu za tento dosavadní stav zem-
ského hospodářství nemůžeme svalovati na nedosta-
tečnou prozíravost, svědomitost anebo spořivost to-
holo sněmu. Ve zprávách rozpočtové komise již ně-
kolikráte bylo poukázáno s důrazem, kde vlastně
dlužno hledati pramen finanční bídy království
českého.
Bylo již poukázáno, že vlastním zdrojem této
bídy jest nynější soustava politická.O
tom není žádného sporu, že tato finanční mizerie
jest rubem bídy politické. Když v letech 1861 vzalo
za své rozpočtové právo tohoto království a nastaly
nové poměry ústavní, nastalo jakési zápolení mezi
jednotlivými organismy veřejnoprávními, mezi orga-
nismem zemským a státním. Stát okupoval veškeré
primární zdroje berní, z nichž ukojoval v první řadě
potřeby jemu blízké, naproti čemuž organismy zem-
ské byly odkážány jednak na hospodářství přiráž-
kové, na druhé straně byly nuceny pomocí těchto
skrovných prostředků dohánět všude tam, kde stát
vůči kulturním potřebám nekonal svých povinností.
6
article
Řečník porovnává, jak zachoval se stát na příklad
vůči úpravě Vltavy v Praze, kde vymínilsi
50% příspěvek zemský, a jak jinak postupuje
ve Vídni, kde hradí celou řadu veli-
kých, do 100 millionů jdoucích investie
rázu čistě lokálního 70 procenty. (Slyšte!
Snadno si z toho vypočtete, mnoho-li peněz
českých poplatníků bylo vyplaceno na
tyto podniky rázu čistě lokálního v-
deňského.
Sestiletí toto konči otřesenými financemi zem-
skými a tu jest otázka, jsme-li povinni, abychom
jednak ještě během krátké doby, která působnosti
naší zbývá, učinili vše, čeho potřebí, aby aspoň pří-
bližně rovnováha byla zachována a je-li povinností
naší, abychom ukázali cestu a prostředky, kte-
rých dlužno se chopiti, aby pro další úkolya
potřeby zemské zjednána byla další půda. Nám
na příklad jest ještě mezi jiným vyříditi předlohu,
o jejíž nutnosti a nezbytnosti až na řídké výjimky
není sporu, která jest point d'honeur naší práce,
která ale ve svém finančním účinku značně alterovat
bude naše poměry rozpočtové — mluvím o předloze
úpravy platů učitelských. Pohlednemel
na příští obraz financí zemských, jak asi pravdě-
podobně jeviti se bude, počítat budeme musiti přede-
vším s položkou chronického deficitu 8 millionů ko
run. Definitivní úprava platů učitelských znamená
11, 12—13 millionů K ročních výdajů. K tomu při
stupují ještě značné výdaje z titulů subvenci kultur
ního druhu, a z kvoty, již poskytovati bude země
na čásť vodních cest, jichž zbudování právě vyda
ným zákonem říšským bylo zabezpočeno.
Příštímu sněmu bude tedy starati se o úhradu
potřeby nejméně o 22—-24 mill. K vyšší, než je dnešní
konto příjmové.
Vltava
Praha
Vídeň
7
article
Vůči této perspektivě dlužno si předložiti otázku
jak zjednati nápravu. Negativní odpověď byla již
vícekráte dána, totiž že nemůže spočívati v dalším
zvyšování zemské přirážky a dalším kontrahování
dluhů. Je-li první konfiskováním reálního jmění ma-
jitelů nynějších, jest druhé skutečnou loupeží na po
koleních příštích. Těch sedm neb osm set tisíc ročně
jež činí přikázaná částka z osobní daně z příjmů,
jakožto náhrada za to, že země na pět let vzdala s
přirážky k této dani, nás ovšem nevytrhne.
Posl. Březnovský na popud jednoho novinář-
ského článku dotkl se ve schůzi sboru obecních star
ších otázky, jejíž ventilování by také mohlo zname-
nati jakýsi positivní effekt v příjmech zemských.
Týká se to podniků, které rozpínají činnost svou po
velkém territoriu, mnohdy po celé říši, podníků, je-
jichž výtěžky následkem řady ustanovení berní re-
formy zdaňují se tak, že z výtěžků těchto, ač vyplý
vají z transakcí prováděných jinde, těží přímo cen
Abych příklad uvedl, poukáži na obchod cukerní
Obchod cukerní v Rakousku koncentrován jest z nej
větší části v Čechách. Jest ovšem v enkerním ob-
chodě angažován kapitál vídeňský, ale on vydělává
zde a čerpá výtěžek z transakcí, jež se odehrávajív
království českém; výtěžek tento však ale posilňuje
nicméně berní basi dolno-rakouskou. Jsem přesvěd-
čen, že jest-li budou učiněny kroky, aby v této věci
sjednána byla jasnost a pořádek, že to bude moci
znamenat pro zemské hospodářství příbytek několika
100.000 a třeba i několika millionů korun ročně. Věc
ta ještě z jiných hospodářských ohledů zasluhuje
pečlivé úvahy a nepochybuji, že anketa, kterou v dru-
hém resolučním svém návrhu komise má na zřeteli,
touto věcí pečlivě se bude zabývati.
Posl
Rakousko
Čechy
8
article
Co se týče této ankety, chci konstatovati, že
anketa tato nemá býti jakousi tribunou pro finančně
politické theoretiky nebo praktiky, že nemá býti
studnicí zvláštního finančního mudretví, nýbrž že
její účel jest agitační a propagační. Neboť — a tu
musím si upřímně doznati — všechno úsilí za trva-
lým zlepšením rozbijí se nejen o nedostatek dobré
vůle vlády, ale také o nedostatek opravdovosti nás
samých. Kdykoliv s některé strany počne se mluviti
o projektech nových, ihned s druhé strany, která se
tím cítí poněkud dotčena, rozvine se obrovská agi-
tace, která projekt ten, třeba byl sebe slíbnější, ihned
v zárodku zničí. Tomuto nedostatku opravdovosti
musí býti učiněn konec a to jest také jedním účelem
svolané této ankety. Anketa tato na jedné straně
bude musiti zaujati vůči vládě co nejenergičtější sta-
novisko, na druhé straně musí se snažiti, vnésti do
našich vlastních vrstev přesvědčení o nezbytnosti
rozhodných opravných kroků na vybřednutí z dnešní
mizerie.
Chci také již dnes ukázati terrain, na němž se
jednání ankety může pohybovati. Substrátem jejím
může býti usnesení rozpočtové komise, obsažené v
zprávě předloňské, v němž obsažen jest obraz ce-
lého systému daní zemských jednak samostatných
jednak přičleněných na daně státní.
Z téch nejdůležitější jeví se daň z piva. Za
býval jsem se podrobně touto otázkou a přišel jsen
k přesvědčení, že není pro zemi žádného jiného vý
chodiska, než daň z piva, aby vyšla z dosavadníci
zbědovaných poměrů finančních, tak že bude ža
doucí, aby sněm k této dani soustředil svou pozor
nost. Jest toho tím více potřebí, poněvadž daň tato
má velmi mnoho a to značných a mocných nepřátel
trály.
9
article
K velikému podivení shledali jsme se s nepřáteli
této daně také tam, kde bychom toho nejméně oče-
kávali, totiž v lůně samého zemského výboru. Mezi
tím, co ve zprávě zemského výboru o zákoně na
úpravu platů učitelských k úhradě daně z piva se
poukazuje, povstal mimo nadání v sezení komise
rozpočtové přísedící zemského výboru a jeho finanční
referent dr. Urban, který se vyslovil vůči dani z piva
neobyčejně skepticky. Neporuším diskretnost jednání
v komist, poněvadž jeden německý pražský list vý-
vody páně referentovy přinesl dopodrobna. (Slyštel
Řečník rozvádí hlavní hlediska, s níchž dat
z piva se musí posuzovati, a míní, že se stanoviska
hospodářského a sociálního její přípustnost sotva kdo
bůde popírati. Řečník připouští, že zřízení její jako
daně samostatné se nedoporučuje, jinak ale lomu
jest. myslí-li se provedení této daně přičleněním na
dosavadní daň státní. Páni se strany německé trvají
na tom stanovisku, že by tato daň zemská nemohla
býti uvedena v život cestou zakonodárství zemského,
nýbrž že by mobla býti přivedena k místu pouze
cestou zákonodárství státního ve formě všeobecné
přirážky ve všech korunních zemích. V této unifor-
mitě vidím nebezpečí, které by po připadě celou akci
mohlo zmařiti, a proto bych radil, aby se anketa n
tuto dosti zdlouhavou cestu nepouštěla.
doktor
Urban
pán
10
article
Řečník zabývá se pravděpodobnými effekty samo
statné zemské daně z piva a praví, že by pří dvou-
korunové přirážce výtěžek činil ročně 19 mill. K -
vzhledem ale k tomu, že jednotkou prodejnou jes
půl litr a že i drobnou jednotkou mincovní na dlouho
ještě neujme se haléř, nýbrž zůstane jím krejcar, je-
vilo by se přípustným zdanění na půl litru jedním
krejcarem, což by dalo effekt dvojnásobný. Kontrola
na pomezí zemském nepůsobila by obtíží, jak řeční
blíže dovozuje. Vývoz za celní hranici dal by se ještě
snáze kontrolovati.
Ale ani vším tím — pokračuje řečník — neda
se finanční problém český trvale rozřešiti. (Souhlas.)
Jsem toho pevného přesvědčení, že vlastní a konečné
rozřešení tohoto finančního problému dosáhne se jen
tenkráte, až se nám podaří rozřešiti problém poli-
tický. Dokud naše finanční bída nebude ničím jiným
než rellexem politické poroby království českého
dotud s nějakým trvalým ozdravěním počítati ne-
možno.
11
article
Avšak ani nějakého přechodního zlepšení se po
mém soudu nedocilí, tím méně pak trvalého, jestli
mezi všemi stranami tohoto sněmu nedocílí se ve vě-
cech finančně politických úplné shody. Právem s
dí, že kdyby mezi Čechy a Němci došlo ke shodé,
že by oba tyto kmeny vedly hlavní slovo v Ra-
kousku. Po stránce finanční a v hospodářských vě-
cech to za nemožné nepovažuji, a proto činil bych
snažný appell na ty pány, kteří snad z dosti pochyb-
ných důvodů státoprávních dnes proti některým pro-
jektům, zejmena pak proti dani z píva, zamítavé
stanovisko zaujímují, aby bedlivě uvážili poměry,
v nichž země se nachází. Čelá naděje spočívá vl otázce.
podaří-li se v tomto sněmu docíliti dohody v otáz-
kách finančních, jestli také snad ještě v tomto
zasedání, v tomto období dospějeme k jakýmsi urči-
tým rysům příští reformy a odevzdáme nástupci své
věci ve stadiu, v němž k řešení bude lze přikročiti.
Němec
Čechy
12
article
A s toho stanoviska doporučuji návrh komise ku při-
jetí. (Výborně.! Výborně! Bravo! Hlučný potlesk.)
Posl. dr. Brzorád: Rozpočtová komise navrhuje
tři resoluce, které se zabývají úhradou stále se zvy-
šujících nákladů zemských. Štrana naše s těmito re-
solucemi úplně souhlasí, pokud se týče materiálního
obsahu, uložila mně však, abych, pokud se týče re-
soluce třetí, navrhlznění přesnější a tem-
po urychlenějšI. Jsme totiž toho přesvědčení
že jest potřebí, aby zemskému výboru bylo co nej-
určitěji uloženo, aby ještě do příšíího zasedání před-
loženy byly určité návrhy, jakým způsobem mají
býti výlohy, které právě se holovime učinili, uhraženy
Zejtra slavný sněm konečně přikročí k projednání
otázky, která již dlouho se vleče, t. j. projednání
otázky platů učitelských. Jsme přesvědčeni, že otázka
tato musí býti v tomto zasedání vyřízena a že ne-
může se ani sněm rozejíti, dokud by tuto otázku ne-
vyřídil, poněvadž nelze jí déle odkládati.
Posl
doktor
Brzorád
13
article
Rovněž jest však jisto, že náklad, který s rozře-
šením této otázky jest spojen, nedá se hraditi ani
z nynějších prostředků zemských, ani zvýšením při-
rážek k přímým daním, ani novými zápůjčkami a že
jest potřebí hledati úhradu na druhé straně. V té
věci jest pak opěl naše přesvědčení, že jest potřebí.
aby rychleji a úsilovněji se pracovalo, aby byla na-
lezena úhrada, než dosud se dálo. My máme za to.
že jest povinností sněmu, který výlohy učinil, aby
také našel sám úhradu a neponechával to sněmu no-
vému. Proto chceme plnou silou pracovati, aby ještě
v tomto zasedání tohoto sl. sněmu byla úhrada od-
hlasována. Chceme seriosně a s plno
opravdovostí, aby platy učitelské byly
upraveny, ale kdo, pánové, chce tomu,
musí také seriosně pro to hledati úhra-
du. (Výborně! Hlučný potlesk.) Jinak je každé
povídání o benevolenci k učitelstv
pouhou rouškou a nepravdou. (Souhlas.)
Litujeme, že tato akce hledání úhrady nevedla
se dosud dle našeho náhledu s náležitým urychle-
ním a s patřičnou enorgil. (Výborně! Tak jest.)
14
article
Mluví se o různých způsobech úhrady, ale jak jest
viděti, pro tento čas se jiná úhrada nenalezne, než
zavedení pivní daně zemské nebo zemské při-
rážky pivní. Jest pravda, že tato daň nebude sympa-
tickou, jako ostatně žádná nová daň není sympati-
ckou, ale kdo chladněji na věc nazírá, uzná, žeje
to železnou nutnosti a jedinou možností z vybřed-
nutí. To uznal již také sněm ve svém loňském zase-
dání. Již 22. prosince loňského roku byla slavným
sněmem jednohlasně přijata resoluce rozpočtové ko-
míse, kterou se zemskému výboru uložilo, aby oka-
mžitě vstoupil v jednání s vládou ohledně zákona na
zavedení samostatné přirážky k dani z nápojů liho-
vých. Slavný zemský výbor ve své správě o upra-
vení platů učitelstva také uznává, že tato cesta jest
jedině možná. Bohužel však musím konstatovati, že
ač uplynulo od tohoto usnesení sněmovního půl roku,
přece sl. zemský výbor je neprovedl. (Slyšte 1 Hlasy
15
article
Kde to vězí 7)
Považujeme za svou povinnost veřejně vy-
sloviti politování, že sl. zemský vý-
borv této otázce nevyvinul energii
rychlost, která by byla na místě. (vý-
borně!) Kdyby se to bylo stalo, nemohly
nastati rozpory, kdy má zákon o učitel-
ských platech přijíti k projednání. Zdá
se mi, že částečnou příčinou jest odchylné mínění
tom ohledu pana finaněního referenta. (Tak
jest!) Každý může míti své náhledy (Hlas: A své
pivovary !), ale to nesmí býti příčinou, aby se
jednohlasnému usnesení slavného
sněmu snad z toho ohledu činily pře-
kážky, zejmena tehdy, když pan refe-
rent zemského výboru nemohl nic
praktičtějšího a lepšího navrhnouti.
(Pochvala.)
Zde stala se pro celou věc očividná chyba a tu
jest nutno napraviti, dokud jest čas, neboť kdo chee
seriosní zvýšení platů učitelských, musí hledět
k tomu, aby týž sněm našel pro to opět úhradu.
(Výborně !) Proto zdá se nám, že nestačí znění odst.
Hlas
16
article
IIl. resoluce navržené rozpočtovou komisí. My máme
za to, že v nynějším stadiu není již potřebí napře
jednat s ostatními zemskými výbory ostatních krá-
lovství a zemí, že není potřebí věc předkládati an-
ketě, nýbrž že jest zapotřebí, aby to, co bylo ulo-
ženo zemskému výboru loni sněmem, bylo také
hned provedeno. (Tak jest!) V tomto smyslu navrhu-
jeme, aby třetí odstavec resoluce zněl: »Poněvadž
jest zřejmo, že uhrazení rosťoucích nákladů zem-
ských, zejmena upravení platů učitelských, nelze
provésti zvyšováním přirážek ku přtmým daním nebo
kontrahováním nových dluhů, poněvadž jest nutně
třeba, aby uhražení těchto rostoucích nákladů co
možná nejdříve bylo opatřeno a v tuto dobu jiná
úhrada než zavedení zemské daně nebo přirážky
z piva — není proveditelná: ukládá se zemskému
výboru, aby bez prodlení zahájil a pro-
vedl jednání s vládou o zavedení při-
měřené zemské daně nebo přirážky
z piva, aby ještě v podzimním zase-
dání podal sněmu osnovu zákona o za-
vedení této daně, i aby o této ake
zpravil zemské výbory ostatních krá-
lovství a zemí.« (Výborně!)
Při tom jsem přesvědčen, že mají-li se daní
touto sanovati jen poněkud finance tohuto království
nesmí býti tato daň příliš nízkou, nýbrž aspoň tal
výdatnou, aby stačila nejen na upravení platů uč-
telů, nýbrž také na ostatní ohromně rostoucí poža-
davky a náklady zemské. Úkoly země rostou rok za
rokem a porostou tak dále a náš rozpočet jest tak
obmezen, že se musí dnes šetřiti tam, kde by se
šetříti nemělo. Celá chudinská otázka čeká po změně
zákona domovského rozřešení. Zde se musí něco
státi a zejmena malé obce musí dostati v této pří-
čině podporu od země.
17
article
Celý obor veřejného zdravotnictví a humanitních
ústavů potřebuje podpory; všude se volá po rozšíření
blázinců, ale odkud bráti, když jsme dnes s naším
rozpočtem tak obmezeni? Proto jest, Velectění pánové,
potřebí, když se něco stane, aby to nebylo zase pro-
středkem polovičním, nýbrž výdatným tak, abychom
nemusili za půl roků pomýšleti zase na prostředky
jiné. Aby tato daň nebyla zlomkem, doporučuje se
také z jiných důvodů. Nikdo zajisté nechce, aby dant
tou byli posližení producenti, prostředkovatelé ho
stinští, nýbrž přenese se zajisté daň tato na konsu.
menty. Kdyby však daň ta byla malým zlomkem
pak by snad platili ji vyrábitelé neb hostinští anel
v případě druhém přenesla by se na konsumenty
v obnosu mnohem větším, než by fakticky výši dan
odpovídal. Přejeme si, aby při vyjednávání, které
zemský výbor s vládou podnikne, nebylo zapomenuto
na finance našich korporací, které jsou na mnoze
odkázány na vybírání pivního krejcaru. To nejde.
aby se zavedením pivní daně připravily obce o tent
přijem, bez něhož by přišly v úpadek stejně, jako b
země přišla v úpadek, kdyby nenašla nového zdroje
svých příjmů. Jest pravda, že daň tato zasáhne nej
širší vrstvy obyvatelstva, ale také nová vydání zem-
ská jsou právě pro tyto nejširší vrstvy obyvatelstva
18
article
Nesmíme také zapomenouti na to, že nová daň ne-
zasáhne jen nejširší vrstvy, nýbrž také celou řadu
vrstev bohatých, které dosud na zemské financ
ničím nepřispivají. Při tom předpokládá však strana
naše, že bude-li tato daň zavedena, dostane se těm
vrstvám, na které bude uvalena, také volebního práve
do sněmu tohoto království. (Výborně.) Jakmile bylo
dáno toto právo do říšské rady, nesmí zůstati tak
náš sněm pozadu. Prosím každého, kdo upřimně
myslí s tím, aby krytí očekávajících nás výloh se
brzy stalo, aby se seriosně pracovalo, by hlasovali
pro znění naší resoluce resp. pro změnu, kterou na-
vrhujeme. Není to změna meritorní, nýbrž jen for-
mální, ale myslím, že jest záhodno, vysloviti pevné
přesvědčení tohoto sněmu, že otázka tato žádného
odkladu nestrpí, nýbrž, že musí býti bezod-
kladně rozřešena. (Výborně! Výborně ! Hlučný
potlesk !)
19
article
Návrh ten jest dostatečně podporován-
Posl. dr. Ladislav Dvořák: Slavný sněme
Nebylo mým úmyslem ujati se slova v otázce s čí-
tánílidu, poněvadž jsem očekával, že zástupee
vlády, pan místodržitel, najde dosti příležitosti, aby
vytkl stanovisko, které vláda zaujímá vůči stížnostem
a známým oněm hrubým nepřístojnostem,
kterých se doponštěly sčítací orgány
a politické orgány tohoto království
V každé sněmovní schůzi obraceli jsme se ve formě
interpellací k J. Exc. p. místodržiteli, každou schůzo
dolazovali jsme se ho, jaké zaujímá vláda slano-
vísko, a zda hodlá určitým a jasným způsobem do-
kázané nesprávnosti opraviti. Je skutečně velmi
smutné faktum, že náčelník vlády
tohoto království v otázce tak důležité
nenalezl času a přítežitesti, aby ně-
kolika slovy v tě příčině se pronesl.
Považuji přímo za národní povinnost, abych
o této věci promluvil. Přiznávám, že p. místodržitel
měl snad snahu zameziti, aby v této věci nedošlo
k nepřístojnostem tak příkrým, jak se skutečně stalo
a přiznávám, že bylo to zejmena místodržitelství,
které mnoho nesprávností korrigovalo, ale jest za-
jimavo, že mnohé tyto korrektivy, rozkazy a zákazy
vydané podřízeným okresním hejtmanům zůstaly
prázdným slovem, že byly vůbec naprosto ignoro-
vány, ba že politické úřady v uzavřeném území ne-
měly ani moci, aby autoritě svého chefa zjednaly
průchodu.
Posl
doktor
Dvořák
20
article
Pořadem roků v území obyvatelstvem většinou
německým obývaném v úřadech politických
vyvinul se duch, který nedbá rozkazu
nebo zákazů pražského ústřední ho
vedení, duch, který stojí někde mimo
zákon, ale někde proti zákonu. V této
věci, která způsobila tak neobyčejně hluboké vzru-
šení, vláda mlčí, vláda mlčí proti na-
šemu stůlému vyzývání, aby pro-
mluvila, vláda nemá odvahy, aby ná
buď vyvrátila a řekla, že všechina
naše tvrzeuí jsou nepravdivá; vlá d
nemá odvahy, aby řekla: »Jsem
ochotna všecky nepřístojnosti kor-
rigovati a způsobiti, aby byly uve-
deny na pravou míru.«
Jest patrno, že vláda i z této otázky sčítání lidu
učinila politiku, a to považuji za politickou chybu.
že tam, kde rozhodovati má pouze právní před-
pis, nezaujala stanovisko a mlčí, aby
nevyvolávala odpor na druhé straně
čímž způsobuje, že ony předměty sporné
o kterí při každém dorozumění jednati se musí
jsou touto liknavostí a nerozhodnost
vlády rozmnožovány.
21
article
Řečník uvádí pak markaniní případy při sčítání
lidu, aby dovodil, zdali material při sčílání lidus se-
braný jest způsobilý k učinění opatření zákonného
nebo příkazového v budoucnosti. Uvádí zejmena pří-
pady, které se udály při sčítání obyvatelstva v se-
verních Čechách. Tak na příklad v Žatci ztra-
tily se při posledním sčítání aspo
2 tisíce českých duší. V Mostě byli něme-
ckými časopisy vyzváni domácí pálni, a by
Čechům neumožnili přihlásiti se k če-
skému jazyku obcovacímu. Zásluhou jedi-
ného člověka, ředitele cukrovaru p. Engrta, ztra-
tili jsme tam na 250 Čechů, kteří byli nu-
ceni přihlásiti se k obcovací řeči německé. (Sly-
šte!) Mostecký purkmistr pan Pohnert vydal vý-
nos, kterým přikázal každému, kdo udal na sčítacích
arších obcovací řeč českou, aby se do 3 dnů do-
stavil na obecní úřad a tam učinil pří-
slušnou opravu, dodav, že kdyby do 3 dnů se
tak nestalo, že se bude míti za to, že jest sroz-
uměn, aby se obcovací řeč česká pře-
psala na německoul
Posl. dr. Baxa volá: Což pan dr. Funke v Li-
toměřicích?
Posl. dr. Dvořák (pokračuje): Pan dr. F unke
v Litoměřicích vydal zrovna podobný výnos. Obecní
správa mostecká postupovala přes zákaz místodrži-
telství směrem tím dále a ignorovala vůbe
všechny zákazy úřadní.
Posl. Sokol: Nebyly opravdové; kdyby byly
opravdové, nebyla by jich směla ignorovat
Posl. Dostál: Tak jestl
Čecho
Pohnert
doktor
Baxa
Funke
Posl
Dvořák
Sokol
Dostál
Čechy
Žatec
Most
Litoměřice
22
article
Posl. dr. Dvořák (pokračuje): U celé řady
osob mostecký obecní úřad na základě potvrzení.
že mluví německy, přeškrtl obcovací řeč
českou a napsal německou. Takovým způsobem
bylo v Mostě vedle 17.292 Němců napočtěno pouze
4223 Čechů, kdežto ve skutečnosti žijev
Mostě nanejméně 9000 Čechů, takže na
5000 Čechů bylo tím způsobem škrtnusto.
Okresní hejtman duchcovský jmenoval
sčítacími komisary pouze německo-
nacionální stranníky, kteří při sčítání bud
česky mluviti neumědi nebo m luvi
nechtěli. Když si tu bylo stěžováno do různých
porušení zákona, dostalo se stěžovatelům stereotypní
odpovědi, že musí poslechnout rozkaz
sčítacích komisařů, jinak že budo
potrestáni. Tímto způsobem napočtěno vedle
12.067 obyvatelů jen 2062 s obcovacím
jazykem českým a přece každému, kdo v Duch-
cově byl, jest známo, že tam mluví 45% oby va-
telstva česky.
V Ústí nad Labem sám okresní hejt-
mau musil doznati, že mu není možno
aby se vůči terroru, který se při sčí-
tání objevil, angažoval, poněvadž by
jeho pobyt v Ústí nebyl možný. Znůmý
majitel uhelné firmy Weinmann ..
Posl. Březnovský volá: Známý uhelny
zloděj!
Poslanec dr. Dvořák (pokračuje): . .. pro-
pustil ihned českého úřadníka, který
se přihlási! k českému jazyku obcova-
címu a ostatní svůj personál přihlásil
jako Němce. Takovým a podobným způsobem
se stalo, že mezi 29.000 obyvateli napočteno jen
290 Čechů. (Slyšte, slyšte!) Zde aspoň 4000
Posl
doktor
Dvořák
Němec
Čecho
Březnovská
Most
Ústí nad Labe
Ústí
Weinmann
23
article
Čechů bylo zapsáno jako Němci, V Pod-
moklech okresní hejtman děčínský, když
bylinterpellován, proč Čechové nedo-
stávají sčítací archy české, nechtě
žádosti té vyhověti a jednomu stát-
nímu úřadníku přímo řekl, že on jako
státní úřadník německy má uměti a
nebude-li s tím spokojen, že se postará,
aby přišel tam, kde nebude musit ně-
mecky mluviti.
Poslanec Březnovský volá: Jest z ná mo,
že okresní hejtmani tam pracují pro
pruského krále! (Odpor u německých poslanců.
Ano, víděl jsem sám, že místodržitelský
úřadník měl ve svém příbytku vyvěšen
velký obraz německého cisaře! (Hlasy
Slyštel)
Poslanec dr. Dvořák (pokračuja): Takév
České Lípě sčítalo se takovým způsobem, že i do
rodin uvědomělých Čechů přišli sčítací komisaři,
ovšem vždy v době, kdy nebyli mužové
doma a vyjednávali s manželkami, aby ozna-
čovaly obcovací jazyk svůj a své rodiny jako ně-
mecký. (Hlučné projevy nevole.)
Slavný sněme! Když okolnost tak důležitá byl
způsobem nesporným konstatována, když byla uve-
dena nejen ve veřejných listech, ale také ústy po-
slanců ve formě interpellace přednesena vládě, tu
zajisté mohli bychom vším právem očekávati, že
vláda zaujme v té příčině určité stanovisko. Nebo
jestliže vláda odvážně a přímým způ-
sobem nepostará se o to, aby tyto ne-
správnosti byly korrigovány, celé sčí-
tání lidu nemá pražádného významu.
(Tak jest?
Z jakého důvodu byla konstatována obcovací
řeč, s jakého důvodu nemá vláda odvahu konstato-
vati okolnost, která ve státě národnostně tak smíše
ném má největší význam? Toto stanovisko vlády
nelze pochopiti, zvláště proto, poněvadž jiné země.
na př. Prusko, národnost svého obyvatelstva zcela
určitě a přesně konstatují.
Čecho
Němec
Březnovská
doktor
Dvořák
Prusko
Takév Český lípa
24
article
Jestliže si stěžujem do postupu politických
úřadů a netečnosti vlády, která nám dává
plné právo k prohlášení, že musíme míti za to, že
souhlasí s tímto násilím, páchaným na
českých menšinách, pak nechceme od
vlády žádnou politickou koncessi, ale
žádáme jen, aby se postavila na
půdu zákona a to z toho důvodu, poněvadž
v ní vidíme přece jen správní úřad, jehož úřadn
a přísežní povinností jest chránít
zákon, chrániti právo, chrániti politi-
ckou morálku, poněvadž v ní vidíme správní
úřad, který má také politickou moc v rukou
aby zákonu a právu zjednal průchod-
(Pochvala.)
25
article
Vůči soustavným pokusům, které byly se strany
německých správ obecních proti nám podnikány.
konstatují, že páni otázku sčílání lidu zvolili jako
pokus, aby se dokázalo, že zde existuje
území uzavřené, které jest prosto obyvatel-
stva českého, nebo území, v němž má platiti jiná
morálka, jiné zákony a jiné právo, nežli
v ostatním království českém. Všechno toto domnění
o uzavřeném území jest jen politickou fikcí,
které nikdy neuzsáme. (Výborně !) My nikdy
neuznáme, že by se mělo měřiti v územ
tom obyvatelstvu českému jiným prá-
vem a jiným zákonem, nežti v krajinách če-
ských. Vůči sčítání lidu musíme konstatovat, že
nikdy neuznáme jeho výsledky za
pravdivé a že s veškerými silami bu-
deme bojovat proti tomu, a myslím, že
to také dokážeme, aby tohoto falešného
sčítání lidu nikdy nemohlo býti použito
k jakýmkoliv úřadním podkladum. (Vý-
borně! Výborně ! Potlesk.)
Poslanec Albl dovozuje, že přirážky zemsk
již zvýšiti nelze. Zubožené rolnictvo aspoň by vět-
šího břemene už nesneslo. Navrhuje, aby do návrhu
rozpočtové komise — jímž vláda se vyzývá, by krá-
lovství českému ze státních prostředků poskytla po-
třebné podpory, aby mohlo toto království, aniž by
nuceno bylo sahati k užívání úvěru, dostáti zvýše-
ným a neodkladným požadavkům — vloženo bylo
za slova: »aniž by nuceno bylo sahati k užívání
úvěru«: »nebo zvyšovati zemské přirážky«.
Albl
26
article
Tento návrh je dostatečně podporován.
Posl. dr. Sehiicker — jak praví — nedoufal.
že by při tomto předmětu hospodářském, o němž za-
jisté zástupci obou národů jsou za jedno, mohla
rozpřísti se velká debata politická. Také Němci žá-
dají, aby vláda zemské finance sanovala a trudnému
stavu jejich odpomohla.
S návrhem však posl. dra. Brzoráda řečník ne-
souhlasí, poněvadž se jím hledí zavésti nová dai
zemská z piva a projevuje se jím žádost, aby jižv
podzimním zasedání sněmu byl dotyčný prováděe
zákon předložen. Již při dani z kořalky jsme viděl
— praví dr. Schücker — jak to asi chodí se zává-
děním zemské daně, jak těžkopádné byly tehda vy
dané zákony a jak obrovské měla by země s vybí-
ráním daně takové výlohy. Podobnou daň bylo by
lze zavésti jen zákonem říšským, a sice tak, aby
obnos, kterého zvýšením daně se docílí, byl z části
přenechán zemím. Jinak věc asi sotva dá se pro-
vésti. Leč i v ohledu sociálním měl by podobný
krok veliký význam, neboť bylo by nutno širokým
vrstvám lidu, které by vlastně pivní daň platily, po-
skytnouti hlasovací právo. Ale tak zralou věc ještě
není. Viděli jsme, jak těžko je měniti zemský vo-
lební řád a kolika požadavkům a přáním dlužno při
tom vyhověti. Byl bych proto spíše pro svolání od-
borné ankety. Je ostatně povinností státu, by o zbě-
dovanou zemi naši ve vlastním zájmu se postaral
Budeme hlasovati pro návrh rozpočtové komise.
Poslanec dr. Schücker ohražuje se pak emfaticky
proti nanejvýš prý neslušným útokům poslance dra.
Posl
doktor
Sehiicker
Němec
Schücker
27
article
Dvořáka na jednání obecních orgánů a politických
úřadů v »uzavřeném« území, zejmena proti obecní
správě mostecké. Most je — praví — město německé
a na rázu tohoto města nezměníte vy praničeho
Je-li dnes při sčítání lidu rozhodující řeč obcovací,
uzná prý každý, že kdo žije mezi něme-
ckým obyvatelstvem, musí zpra vidl
uživati jako obcovacího jazyka něm-
činy. (Odpor u českých poslanců.) Ovšem že jsou
v Mostě lidé, kteří, a to zejmena dělníci, snad mluví
mezi sebou česky (Nepokoj.), ale s německým oby-
vatelstvem musí hovořiti německy. Všechno jsou prý
vinni jen čeští štváči, kteří do zněmčeného
území zajíždějí. Ostatně jsou prý mnohem víc
utiskování v Praze a v Plzni Němci, kterých prý
však Češi nepotlačí, ani sebe větším terrorismem.
Posl. Kasper (radikál): A třeba sebe více
Francouzi!
Posl. Schücker (pokračuje) .... poněvadž
německý živel v Praze má zdravé základy a po-
něvadž Němci ostatní jim také pomohou se udržeti.
Co řekl posl. dr. Dvořák o sčítání lidu v území
uzavřeném, je prý naprostou nepravdou. (Hlučný
odpor u Čechů.)
Bez nás nebudete míti v zemi nikdy významu.
ať si přivoláte Rusy nebo Francouze a bůh ví ještě
koho. (Posměch na českých lavicích.) Vzmohl
jste se jen pomocí naší. (Hlučná, dlouho-
trvající veselosť u Čechů.)
Posl. dr. Kramář: Vlastní silou jsme si po-
mohti!
Posl. dr. Schücker (pokračuje): Budete-l
takto jednati, povedeme také my boj dále. Chceme
míru, vymiňujíce si ovšem národnostní ohra-
ničení. Od tohoto požadavku neupu-
stíme nikdy a dokud ten nebude
splněn, nebude v této zemi míru. (Po-
chvala na lavicích německých. Hluk a odpor
u Čechů.)
Zanechte vyvolávání sporův, hledojte to, c
nás pojí a vyhýbejte se tomu, co nás rozdvojuje.
Dvořák
Němec
Čech
Posl
Kasper
Francouz
doktor
Čecho
Rus
Kramář
Schücker
Most
Praha
Plzeň
Schücker
28
article
(Pochvala u Němců.)
Posl. Opitz navrhuje tuto resoluci: »Sněm
království českého projevuje s důrazem politování,
že správa zemského hospodářství již po několik lek
odkázána je pouze na pouhé zatímní rozpočty a že
poslanci nemohou proto zemský rozpočet důkladně
zkoumati a řádně vyřizovati. Sněm vyzývá přoto
vládu, by svolávala zemské zastupitelstvo před
každým rozpočtovým tokem na dobu pro vyřízení
hospodářských záležitostí zemských přiměřenou a do-
statečnou.«
Posl. Iro jmenem německých radikálů prohla-
šuje svůj souhlas s návrhem rozpočtové komise, do-
dávaje, že odpomoc dala by se ziednati snad tim
kdyby zemi byla postoupená čásť daně pozemkové.
Nejlépe bylo by zavésti místo všech daní reálních
vzestupnou osobní daň z příjmů.
Posl. dr. Kramář: Měl jsem v úmyslu, jak
mi bylo klubem uloženo, přihlásiti se jen ko krátkéma
prohlášení, jímž by jasně a určitě označeno bylo
stanovisko strany naší k nynější politické situaci,
k vládě a ke všem politickým problémům, jež máme
před sebou; ale některé vývody poslance dra.
Schückra vedou mne k tomu, abych s ním napřed s
zabýval. Pan dr. Schücker litoval, že my, ti věční
rušitelé míru, přišli jsme zase do této debaty s poli-
tickými stesky a nářky a úloky na stranu druhou.
Němec
Posl
Opitz
doktor
Kramář
Schücker
29
article
Pánové na druhé straně jsou od nějaké doby velice
citlivi a velmi podezřele se zasazují o to, aby se
o politice vůbec nemluvilo. My s naší strany se ne-
bojíme o politice mluviti, poněvadž velmi dobře
víme, že když mluvíme o politice, neúločíme na
níkoho bezprávně, ale že se tím domáháme práva,
kterého nemáme. My nemůžeme za to, že je te
rušením klidu a pokoje, když se dovoláváme práva,
ale mně se zdá, že by to bylo tou nejšpat-
nější politikou, kdybychom o tomto
právu svém nemluvili. Kdybychom ty
neudržitelné poměry nechali zbahníti,
tím více bychom poškodili říši naži,
takovým zdánlivým mírem, kde se
mluví o přirážkách, vodních cestácha
podobně, ale kde zůstávají bez po-
všimnutí ty nejdražší stalky, totiž:
právo a spravedlnost
Pan dr. Schüicker pravil, že když se jednš
o společný prospěch, že se odstraňuje všechno, ce
by tu společnou práci rušilo. Nevím, proč by panu
dru. Schückrovi vadilo pronésti se o otázce financ
zemských proto, že dr. Dvořák mluvil o sčítání
lidu. Proto německého sedláka a německého majitele
domu stejně budou tlačiti vysoké přirážky, a povin-
ností německého poslance je, aby snažíl se tyto ne-
udržitelné poměry napraviti.
doktor
Schüicker
Dvořák
30
article
Pan dr. Schücker na rozdíl od určitého prohlá-
šení, jež učinil posl. Iro, pokud se jedná o daň
z piva, má jakési neurčité stanovisko. Dr. Schücker
řekl, že naše resoluce neodpovídá docela tomu, na
čem se usnesla rozpočtová komise a pronáší svě
námitky, že země nemůže vybírat daň. My jsmeo
podrobnostech prozatím nemluvili, já konstatuji, že
nám ani nenapadlo, aby země svými orgány tuto
daň vybírala. My chceme, aby se v télo příčině
učinil jednou rozhodný krok ku předu, my nechiceme,
aby zemský výbor mohl užíti nějaké mežnosti, aby
se z této povinnosti mohl vysunout. To jest účelem
naší resoluce, třeba bychom nevěděli, jak dopadne
jednání s vládou. My udáváme, jak si to představu-
jeme a chceme míti do podzimku určitou situaci a
určitě návrhy. K tomu jest zde zemský výbor a já
jsem pevně přesvědčen, že zemský výbor ve své
majoritě s náležitou energií se o to postará, aby to
provedl a že také vláda učiní své povinnosti a že
malicherným odporem nepostaví království české do
situace, jejíž konců těžko lze se dohádat. (Tak jestl
Souhlas.) Těší-li se pan dr. Schücker nadějí, že nam
vláda něco dá (Hlasy: To jest k smíchu!), já na t
nedám.
doktor
Schücker
31
article
Rečník zabývá se otázkou, již nadhodil posl.
Iro, o částečném odstoupení daně pozemkové,a
praví, že nemůže se pro to rozehřát. Nemůže se
rovněž říci, že by nám byla vláda ve příčině daně
z lihu učinila zvláštní cchotu, poněvadž bylo po-
třebí velkého tlaku, aby v té příčině poněkud povo-
lila. Nemám takových růžových nadějí jako pan dr.
Schücker, myslím, že jest povinností sněmu, aby v tě
příčině vykonal svoji povinnost. Když máme za po-
vinnost svého svědomí zvýšiti učitelské platy, pak
nejde o to jedině získat popularitu mezi pány učiteli,
pak musí jíti také o to, abychom vykonali svou po-
vinnost a postarali se o úhradu. Zde se musí jednat
mužně a otevřeně, a jestli stojíme pod tlakem ve-
řejného mínění — a to v otázce učitelské stojíme —
pak jde o to, abychom zde docela poctivě vzali na
sebe obě stránky této otázky, jak úpravy tak i úhrady
a kdo to takto poctivě s věcí myslí, bude musiti pre
naší resoluci hlasovati.
Myslím, že nebylo vhodně, co řekl pan dr.
Schücker o sociální stránce daně z piva. Já ještě
neviděl, že by nějaká daň byla vítána s nadšením,
ale říci, že daň z piva jest se stanoviska zemského
rozpočtu antisociální, s tím nemohu nikterak sou-
hlasiti. Cifry zemského rozpočtu vás poučí, co vě-
nuje země ve prospěch humanity a školství, jež
právě těm nejširším vrstvám slouží; to vás poučí,
že, je-li úhrada těchto nákladů poněkud v souladu
s nákladem samým, že to není antisociální, nýbrž
že je to povinností sociální politiky, aby byly široké
vrstvy také na úhradě zúčastněny. Ony tím nabu-
dou vetšího zájmu o věc, ony s tím větším důrazem
budou moci pozvednouti svého hlasu, žádajíce, že
chtějí také ve sněmu býti zastoupeny. Jestii p. dr.
doktor
Schücker
32
article
Schücker řekl, že kollaterálem této daně bude volání
po volební reformě pro široké vrstvy, neřekl nám
nic nového. To řekl před ním již jasně a určitě p.
dr. Brzorád.
Rečník přechází k politické situaci a praví, ž
nechce mluviti obšímně. Zdá se, že dlouhé vypravo-
vání o různých fázích rozvoje polilického v poslední
době bylo by věcí zbytečnou a mně zdá se — po-
kračuje — že je jiná povinnost poslanců českých.
Povinností jejich jest postaviti politický problém
úplně na jasno a určito před celou českou veřejnost
a nedopustiti, aby v tom vzniklo i to nejmenší ne-
dorozumění.
Tu vidím velmi dobře, že vláda a také určité po-
litické strany žijí nyní ve velmi příjemném sebe-
klamu. Pro vládu to musí býti věru příjemný sebe-
klam, mysliti, že jsme nyní už docela hodní a že po
ničem jiném netoužíme, než abychom dále na říšské
radě pracovali. Taková politika sebeklamu jest docela
příjemná; že páni na německé straně pro takovou
politiku jsou, tomu bych konečně rozuměl. Kdyby-
chom my byli tak nasyceni neb přesycení jako oni
a kdyby na jich účet nám bylo dáno to, co bylo
v poslední době dáno jim, pak věřte, že bychom se
divili, jak ještě někdo může mluviti o politice. Al
tak věci u nás nejsou.
doktor
Brzorád
Al
33
article
Zdá se mi, že by bylo nepoctivé, kdybychom za-
chovávali říši v tomto sebeklamu a v tomto nazírání
a mysliti a dovozovati z toho, že jsme se nasli
s Němci při hlasování o kanálové předloze, že jsme
již zapomněli na to, co jest konečně posledním, n
naši politiku, to by byl klam, kterého se nesmíme
dopustiti. Snad ten, kdo dovede se zakrytými kartami
hrát a neotevřeně provozovati politiku, měl by tuto
upřímnost za politickou chybu. Já však myslím, ž
kde jde o tak důležitou věc jako jest právo a spra-
vedlnost vůči národům, není dobře nechali vládu
v sebeklamném klidu, že by již v Rakousku nebylo
národů, kteři mohoul a musí žádati, by
se jim stalo po právu a spravedlnosti.
Němec
Rakousko
34
article
(Výborně ! Souhlas.)
To jest povinností naší vůči říši, poněvadž kdyby
se říše v tomto klamu udržela, pak by to bylo těž-
kou zkouškou pro tuto říši, ze které by nevzešlo
ozdravění, neboť v tomto zbahnění veřejných poměru
nerostou ty nejzdravější směry. V takovém zbahnění,
kde nemluví vlastně legitimní zástupcové národůa
politice, jest nejlepší místo pro agitace, které nejsou
na prospěch státu a na prospěch klidného soužití
národů mezi sebou. (Tak jest!) A tu se vší určitostí
a rozhodnosti přes všecko lákání p. dra. Schückraa
přes všecko lákání se strany vlády prohlašuji, že
dokud nám nebude učiněno po právu
v otázce jazykové, dokud se nám ne-
dostane práva a spravedlnosti, té
není možno mysliti na klidný rozvej
věcí v této říši. (Výborně ! Potlesk.)
Myslím, že mohou pánové z druhé strany víděti,
že v jich smyslu a v jich zájmu se 17. října stal
příliš mnoho. Jestliže si stěžují pánové z druhé
strany, že není klidu a že není pokoje, pak táží se,
proč chtěli, abychom my takovým způsobem byl
pokoření, proč chtěli, aby nám byle
vzato, nač máme právo a spravedlivy
nárok nejen na základě platných star-
ších zákonů, ale i na základě stát-
ních základních zákonů. (Výborně!)
Proč chtěli, aby nám bylo vzato, co nám náležl
nejen po právu a spravedlnosti, ale co nám náleží
po psaném zákonu, co nám náleží dle našeho vý-
znamu hospodářského, politického a kulturního. Tím
přicházím k tomu, co pan dr. Schücker řekl ve pří-
čině našeho významu v Čechách, když se tázal, ce
my bychom byli bez nich. Pánové, bez vás by-
chom byli velice mnoho, kdybyste na-
šemu kulturnímu a hospodářskému
doktor
Schücker
Čechy