1
masthead
5. července 1901. Číslo 183
4
article
vývoji naschvál neházeli klacky pod
nohy, kdybyste se tohdy, když jste
měli celou moc vrukou vůči našem
rozvoji nechovali tak, jak jste se cho-
vali. Toho co máme, docílili jsme vlastní
silou bez pomoci vaší, bez vídeňských
vlád. My naopak můžeme klásti otázku: Co vy
byste byli bez nás, co by byla vaše industrie, kdyby
nebylo našeho odbytu a kdyby nebylo těch ubohých
našich pracovních sil, kterým nechcete přiznat
samostatné národní existence a které ve svých mě-
stech považujete za vetřelce, kteří kazí německý ráz
vašich měsl. Vyčíláte nám také Rusy a Francouze.
Je to divné, když k vám nejede nikdo leda po aulo-
mobilu (Veselosť.) a pak je z toho v celé říši veliká
radosť, že k vám přišel někdo, kdo není Němec
když k nám přijde někdo ze zástupců cizích národů,
že jej vitáme ne proto, že bychom žádali, aby nám
pomohl, poněvadž spoleháme na vlastní sílu a na
sprayedlnost svých požadavků, ale proto, že nás to
těší, že přicházejí zástupcové četných cizích ná-
rodů, aby projevili nám své sympatie? A my jsm
jim vděčni a oni jsoue taktuplni dosti, aby nám ne-
nabízeli pomoci, která by mohla býti problemalickou
a o kterou jsme se neucházeli.
Francouz
Němec
5
article
Vám, pánové, jest velice vítáno, když přísluš
níci národa německého z říše dávají na jevo své
sympatie pro váš boj. Vy jste to nenechali jen při
piatonickém projevení těchto sympalií. Starali jste s
o to dost a dost, šli jste přednášeti do Německa
utiskování toho ubohého němectví zde. To je všecko
v pořádku. Ale ovšem jedno máma před vámi: Já
neznám ještě nikoho z ostatních národů, kdo by měl
hlubokou a opravdovou sympatii k německému ná-
rodu, ne proto, že byste neznamenali nic v kulturním
vývoji, ale proto, že vý neznáte to, čím konečně je-
dině lze získati cizí sympatie a to jest to, že ostatní
národově vidí, že se u nás bojuje pro právo a spra-
vedlnost a ne pro privilegia a nadpráví. (Výborněí
Tak jest!) V tom právě jest ta kletba a máme li mlu-
viti o sčítání lidu, v tom jest kletba 17. března
Před vámi sklonila se autorita stální
v prach tak daleko, že vláda proti vám
ztratila všechnu energii. Když německý
poslanec něco řekne a zejmena, když je to »All-
deulsch-poslanec«, pak přestává všechno a vláda
dělá, co vy račite poroučeti. A tak je to i se sčítá
ním lidu. Je to tak proto, že vláda nenajde dosti
energie, aby se obrátila proti zlořádům, které se
této věci dějí. Posl. Dvořák uvedl řadu spolehlivého
a přesvědčivého maleriálu. Uvedl věci, které se ne-
dají shladiti. Když v jednom městě konstatuje se tolik
školních dítek českých jako je celé české obyvatel-
slvo, pak, dovolte, v tom musí něco býti. (Výborně!
Posl
Dvořák
Německo
alldeulsch
6
article
Anebo když jinde napočítá se 800 českých vo-
ličů a skoro téměř tolik obyvatelů, pak by musila
u nás voliti novorozeňata, mělo-li by to odpovídati
skutečnosti. Tu nezpomůže, jestliže se se slavnostní
frásí řekne, že to všechno není pravda. To jest velice
pohodlné, velice pěkně. Bude to snad u vás dělat
pěkný dojem a i ti, kdo to dělají, řeknou, jak máp.
dr. Schücker pravdu. Ale p. dr. Schücker připojil
k tomu, že prý je to ostatně docela v pořádku.
Ptám se tedy: k čemu to mravní rozčilení? Vy
řeknete vůči našemu odporu proti zjišťování obco-
vací řeči: změňte zákon! O ano! My bychom ho
rádi změnili, již proto, aby se po právu a spravedl-
nosti konstatovala početná slla národnosti. Ale,
budete vy pro tu změnu? Bude pro tu změnu vláda.
klerá vlastně má tajné sympatie pro vás — a docela
přirozeně při této německé byrokracii, jaká jeu
nás? Co vám na tom, že celý vzdělaný a vědecký
svět uznal, že takové zjišťování obcovací řeči je vě-
decky nemožné? Za řeči posl. Schückra pravil ke
mně jistý poslanec, že to odpovídá nejnovějšímu stavu
vědy. Zabýval jsem se také nynějším stavém vědy
a vím z ní, že falo jest proti zjišťování obcovacího
jazyka. Konstatuji, že i na kongressu demografickém
ve Vídni bylo usnešeno nepočítati obcovaci, nýbož
mateřský jazyk. A to jest také zcela správné, nebof
zjišťování jazyka obcovácího jest vědecký a praktický
nesmysl.
doktor
Schücker
Vídeň
7
article
Přichází-li se z vaší strany se zásadou, že
krajích německých ten, kdo tam jest, musí uměti ně-
mecky, pak jest na snadě otázka, proč to všechno
zjišťovati? Stačilo bý jednoduše, na vašem roz-
hrant vyvěsili tabulky, že tady začiná kraj německý
Ate my nemůžeme se s takovým stavem spokojihl,
my musíme a budeme co nejrozhodněji protestovat
proti tomu, aby takověto zjišťování kdykoliv bylo
bráno za základ pro úpravy zákonodárné neb správ-
ních výkonů vládních. A tu řeknu p. dru. Schückrovi
něco upřímně. Možná, že mluví tu jen se svého
stanoviska, ale já mám za to, že nejvělším nepřite-
lem administralivního rozdělení Čech na obvod če
ský a německý jsou páni Němci se svým nespráv-
ným konstatováním jazyka obcovacího. Když vidí
český národ, jak vy si to ohraničení představujele.
když vídí, že chcete naprosto ubití jeho menšiny
pak se nedivte, že s takovou skepcí a s takovým
odporem uvažuje o vašem návrhu na rozdělení
Čech.
Němec
Čechy
8
article
Kdybyste to myslili poctivě, pak by bylo vaší
povinností, abyste nám dokázali, že to tak nemy-
slile s právy našich menšin, pak by bylo vaší po-
viností, abyste byli pro spravedlivé konstatování
síly těchto menšin na základě mateřského jakyka se
všemi garanciemi spořádaného sčitání, pak byste
ukázali, že vám jde o spravedlivý mír. O to vám
však nejde, vy chcete ukázat, že všu de
tam, kde začíná německá většína
českých menšin není, že jest tam
jedině váš jazyk, poněvadž tyto
menšiny nepovažujete za státní
občany, kteří mají stejná práva na
základě státních základnich zá-
konu.
9
article
Dokud tak se budete dívat na položení našich
menšin, do té doby se nedivte, že každý náš návrh
na ohraničení bude přijat s velikou skepsí a nedů
věrou a že na nějaké jeho přijetí nemůžeté počítat
Při této příležitosti dovolte mi několik slov o té ne-
šťastné menšině v Praze. Řeknu to zcela upřímně,
že já ze svého státoprávního stanoviska chci, aby
tato Praha byla skutečně caput regni, t. j. hlava obou
národů v tomto království. Můžete si, páni, stěžovat,
že jest vaše menšina v Praze utiskována? Podivejte
se na své školské paláce zde, jakož i v Plzní a jest-li
si přece ještě stěžujete, pak bych vám byl tou radou,
abychom si osudy svých menšin vyměnili. My bychom
zajisté na tu výměnu bez váhání přístoupili. Když
vidíme, jak se chováte k hlavnímu městu Praze, kdyz
vidíme, jak chcete stále, aby toto království bylo roz-
trženo, aby všechny centrální uřady dostaly filiálky
do některého města v německém území, když vidíme,
jak stále snažíte se o decaptování Prahy, pak námt
věru nemůže býti pobídkou, abychom my německou
menšinu v Čecbách nad právo a spravedlnost ještě
nějským způsobem protežovali. V této věci nemáte
nejmenší příčiny, abyste ospravedlňovali, abyste chtěli
výtky, které my činíme proti sčilání českých menšin
odraziti, tím, že nám vyčitáte osud menšin vašicl
v Praze a v Plzni.
Praha
Plzeň
10
article
A nyní promluvil bych rád několik slov o na
šem politickém postavení. Já a moji přátejé nevěříme
v ten klid a mír, který se nyní rozhostil po lanech
rakouských zavlažených nyní kanály a vodami (Posl
Adámek: »Které ještě netekou!«) Já nevěřím v ten
klid a mír, poněvadž nevidím právě na té straně ně-
jakou ochotu k opravdovému poctivému národnímu
smíru A jestliže se za těchto okolností na řišské
radě našlo dosti poslanců, kteří s neobyčejnou energií
se o to vzali, aby konečně pro své voličstvo a země
dostali systém upravených vod, pak to neznamená
nic pro schopnost práce vídeňského parlamentu. Ne-
boť pánové, to nejde, aby parlament přijímal dary
přijímal investice na různě vládní hospodářské pod-
niky. Každý parlament má své povinnosti k státua
ten stát bude žádati od tohoto parlamentu, aby vy-
konával vůči němu povinnosti v otázkách, které jsou
pro něho velmi důležilé. U nás, abych mluvil kon-
kretně, aby řešil otázky ne tak zcela lehké jako na
př. rakousko-uherské vyrovnání. Tam se ukáže, jaká
jest ta pracovní schopnost parlamentu, tam se ukáže,
kde jsou ty strany, které dají svůj praestiž, svou
popularitu v oběť za to, aby vláda pod pláštěm jakés
takés neutrality zachovávala i na dále posavadní
křivdy vůči jednotlivým národům.
Na to můžete spolehnouti, že zrovna tenkrát,
když bude stát na své obyvatelstvo a vláda na parla-
ment appellovati, pak také my si vzpome-
neme, jak naše appelly na právo a spra-
vedlnost vládami vídeňskými bvlv
z odpovídány. (Hlučný potlesk.)
Posl Adámek
11
article
My vám to pravíme docela klidně: To není cest
k ozdravění poměrů. v Rakousku, aby si vláda
myslila, že budeme mluviti na říšské radě o něja
kých hospodářských záležitostech. Cesta k tomu jes
cesta poctivosti, upřímnosti a spravedlivého národ-
ního smíru. Cesta k tomu jest jedině spravedlivě
uspořádání této říše na základě historických, přiro-
zených a nutných základů, které odpovídají obyva-
telstvu různých národů v této říši. Jen tenkráte na-
stane ozdravení poměrů v této říši. Jestliže se někdo
o tom klame, pak nemám nic proti tomu, ale tolik
mohu říci, že český národ bude míti aspoň ten titul
poctivosti a upřímnosti. Jediná cesta k ozdra-
vení vedoucí není zapomínání na po-
žadavky národa, nýbrž jejich sprave-
dlivé rozřešení. (Potlesk a hlučný souhlas
Dr. Pippich: »Rešení otázky české není zbahnění
otázky české.« Potlesk. Řečníku se gratuluje.)
Posl. dr. Celakovský: Vzhledem k tomu, ž
jde o to, abychom získali času pro vyřízení důležité
otázky úpravy platů učitelských, činím návrh na
konec debaty. (Hlučný potlesk v celé sněmovně
Ironická pochvala.)
K slovu jest přihlášen ještě : proti : posl. Prášel
a pro: posl. dr. Herold a Udržal.
doktor
Pippich
Posl
Celakovský
Herold
Udržal
Rakousko
12
article
Posl. Prášek promlouvá zprvu o neutěšeném
stavu zemských financí, praví, že rolnictvo by musilo
proti každému zvyšování zemské přirážky co nejroz
hodněji protestovat. Po učitelích přijdou jiné stavy
které budou žádat zlepšení svých poměrů a bude t
zejmena rolnictvo, které přijde se svými požadavky
Ve příčině sanování zemských financí jest třeba
positivně pracovat a zejmena na vládu činiti náležite
nátlaky. Když po opětném svolání říšské rady po-
slanci vedoucí strany v našem národě tolik učinil
pro sesílení dosavadního vládního systemu, kter
jsme tak horlivě potírali a o jehož potírání se mnoh
mluvilo, řeklo se nám, že jde o získání výhod tako
vého hospodářského dosahu pro český národ, že bude
za to poslancům vděčiti.
Posl
Prášek
13
article
Spokojili jsme se s tím a domnívali jsme se
že zajisté v tom je zahrnuto sanování zemskýchf
nancí, ale zdá se z toho, že jsme se zklamali. My
povolujeme veliké investice cizí, ale nepamatujem
na úpravu vlastních financí zemských. Rolnictvo čín
dále, tím mohutněji bude hleděti k splnění svých po-
žadavků. Rolnictvo bude k tomu dohnáno tlaken
svého bědného slavu.
Řečník poukazuje k případu skalickému a k od
povědi místodržitele na dotyčný dolaz, a dokládá,
že rolnictvo se nespokojí s odpovědí, nýbrž že bude
musiti sáhnout k násilnostem, budou-li se takové
případy opakovati. Také konfiskační apparát pracuje
proti rolnictvu. Za příčinou příjezdu J. V. napsal lis
náš v úvodníku, že císař a král uvidí krásu a bo-
hatství Prahy, a veliké průmyslové závody, a vy
slovil přání, by též zavítal tam, kde jest bída a pláč
a když ne on, aspoň ministr orby — byl list pro
tenlo článek zkonfiskován. (Veselost.) Řečník stěžuje
si na nespravedlivé daně pozemkové a praví, že ou
a jeho druzi nebudou protestovati proti tomu, aby
daň z piva byla zavedena, a to proto jen, aby zem
ské finance byly poněkod upraveny.
Přecházeje k politické silnaci, praví řečník, ž
nerad o tomto předmětu se slova chápe, poněvadž
jak posl. Kramář řekl, poměry u nás jsou zbahnělé
Posl. dr. Kramář: Neřekl jsem, že poměry
u nás jsou sbahnělé, nýbrž že poměry v říši jso
zbahnělé.
Kramář
Posl
doktor
Praha
14
article
Posl. Prášek (pokračuje): Vídím dnes velike
zlidovění snah a zdá se mi, že jedna strana druhou
hledí předčiti, že jest zde dražení na získáni přizn
(lronický potlesk a hlasy: No tohle řekl dobře
Posl. Prúšek (pokračuje): My stáli vždy na
tom stanovisku, že nemáme ničeho proti tomu, aby
k dosavadním kuriím byla připojena čtvrtá, v níž by
došli zastoupení ti, kteří ho dosud nemají. Pan posl
Kramář mluvil také o tom, že v takovém zbahněn
daří se agitace. Komu platily výčitky takových ne
zdravých proudů? I když připustíme, že tyto proudy
a frakce, které vzníkají, jsou nezdravým uplatňová
ním se jiných snah, musíme se ptát, kdo zavini
toto zbahnění českého politického života? Kdo jiný
přivedl náš lid tam, než strana vedoucí, klerá má
po 10 lel výhradn vedení politiky české ?. Poslane
Kramář si stěžoval, jak hluboko byl pokořen náro
český. Plám se, jak zachoval se tento pokořený
Dnes chce se vyhrožovat, že toho pokoření nestr
píme a že se ozveme. Tohle žádáte, aby se vám vě
řilo dnes, kdy po tom všem, co se stalo, jste posíll
v jednotvárné heslo centralisační system, když jste mu
poskytli nového upevnění, kdy jste télo vládě v nej-
těžší době prokázali takové služby, že skutečně ne
vím, kdy se vídeňské vládě centralisační tolik služel
prokázalo jako v posledním zašedání říšské rady s
strany vaši
Dnes říkáte, že prý ten klid v českém národ
jen je zdánlivý, že prý není nikterak zajištěn. Ale
tomu nikdo nevěří a nemůže věřiti. A to je právě
to zbahnění, že dnes nikdo nevěří, když ujišťujete
že jste neupustili od svého postupu a ukazujete, ž
se klame ten, kdo spolehá na trvalost vašeho obratu.
Posl
Prášek
Kramář
Poslane Kramář
Prúšek
15
article
Ten klid tu skutečně je. Ale pod jeho hladinouto
vře, bouře vypukne a nepropukne jen proti vládě
ale i proti vinníkům. Dnes mloví se mnoho o smí-
ření, praví se, že se při hospodářské práci hroty olá-
maly a že je naděje na smír. Jen kdyby se u
jednou s tím mírem přestalo.
Ten pokořený se má smiřovati s vítězem
Nikdy ! Čím více my polezeme k Němcům, tím měn
jim budeme imponovati. Naopak, oni musí poznati
že my jsme zde silnější, že mi representujeme tu
silnější stranu, my musíme ukázati svou sílua
bezohlednost, aby oni cítili potřebu žádati o smír
České sedlactvo právě vámi vychované, ve vašich
tradicích, v tradicích »Národních Listů« z doby Julia
Grégra, nesnese toho, aby, jsouc uraženo ve svých
národních citech, vidouc, jak hluboko jest pokořeno
vycházelo bez satisfakce tomu vítězi vstříc. Toho ne-
můžete žádati na tom hrdém českém sedláku, aby
přijal politiku toho rázu a ji schválil; naopak, český
sedlák bude státi při tom praporu, který jest ryze
český a kterému byl vždy věrný. (Výborně ! Pochvala
u stoupenců řečníkových.)
Němec
Grégr
16
article
Poslanec dr. Herold. Ihned, když se vele
vážený a velectěný pan kol. Prášek k slovu při
hlásil, pomyslil jsem si, že nebude to ani tak
k vůli rozpočtu, ani k vůli osvětlení politické
situace, že se uchopil slova, ale že bude mit
politickou řeč proti naší straně. O na vlas seto
vyplnilo. (Veselost.)
Než přikročím k tomu, co mluvil o politické
situaci zmíním se několika slovy o rozpočtu
samém. Především mám za to, že kde se jedná
o finanční věci — a tím se nechci nikoho
dotknouti — jest k tomu třeba věcné znalost
předmětu a také toho, co předcházelo. O zem-
ských financích se nemluvilo dnes poprvé
kdyby si pan posl. Prášek počítal všechny
správy zemského výboru v této věci, věděl by.
že to není otázka nová, že není potřeba, aby
se k tomu formovala v našem národě nová
strana. A věe jest tak stará, jak starý jes
zemský deficit a počíná tou dobou, kdy násled-
kem nových zákonů rapidně rostl náklad na
školství. Říká-li se dnes pořád, že se nikdo
o tu úpravu zemských financí nestará, že se
nedějí žádně kroky a úvahy v tom směru, pak
mám za svou povinnost konstatovati, že sněm
se několikráte obíral touto otázkou. A tu je z
jímavý jeden zjev, jenž jest zároven žalostným.
doktor
Herold
Prášek
17
article
My, velmi hrdě o sobě pravíme, že jsme auto-
nomisty, ale když se jedná o říšské daně,tu
tyto daně tak poměrně snadno povolujeme; jak-
mile ale v tomto sněmu a v zemském výboru
o to se jedná, aby byl otevřen nový pramen
pro zemskou pokladnu, propuká ihned ohromná
bouře odporu a věci se maří. Vítám tedy jako
pokrok, že pan kol. Prášek se zmínil, že proti
jistým, zde jmenovaným daním takový odpor
z kruhů strany kterou zastupuje nebude činěn.
Chceme-li přijíti k ozdravění zemskýeh
financi, nesmíme se lokati zavedení nových zem
ských příjmů. Každá positivní stránka úpravy
této jest možna jen kooperací všech rozumných
stran a strana nemá otázky této užívati jako
agitačního prostředku. Jestliže posl. Prášek pro
hlásil, že na tom, že zemské finance nejsou sano-
vány, jest vinna strana mladočeská
její poslanci říšští a to ti, kteří provedli ten
obrat ve Vídni a uživá toho hned jako agitač-
ního prostředku, jako by to zavinily vedoueí
strany české, tu musím říci, že s poli-
továním něco takového slyším
musím to se vší rozhodností od-
mítnouti. (Hlučný souhlas.) Se vší rozhod-
ností, poněvadž pan koll. Prášek neví — a kdyz
to neví, nemůže to tvrdit — zda-li to také ne-
bylo předmětem jednání s vládou. Pan posl.
Prášek by měl věděti dále, že otázka tato ne-
může býti řešena skutkem vlády, nýbrž že mus
býti řešena cestou zákonodárnou, musí věděti
že i kdyby čeští poslanci žádali určité prameny
příjmů, musí se státi dohodnutí se zemským
výborem a že by se musilo postupovati cestou
zákonodárnou.
Prášek
Vídeň
18
article
Jest to velmi pohodlná politika, jak ji titc
pánové provozují. Oni slibují české m
rolnictvu všemožné sociální a ho-
spodářské nápravy, kterých jedině, dle
stavu nynějšího, zákonodárnou činnost
řišské rady lze dosáhnouti, ale zá-
roveň se stejnou kuráží a smělost
slibují, že bude nejlépe, když se
ten parlament rozbije. (Veselost.)
Mluví se dnes mnoho o tom, že se sla
politický obrat, to jest, že poslanci čeští na rade
říšské nepokračovali v obstrukci, ačkoli nikdy
obstrukci nepovažovali za trvalý bod programu
národa českého.
Jestli pro to mluvily vnitřní motivy, motivyo
které nespočívaly v pomerech vídeňských, nýbrž
v českých, pak bych nemohl poslance Práška
a jeho kollegy zbaviti jedné zodpovědnosti. Když
byla říšská rada rozpušténa, poněvadž nemohla
pracovati následkem obstrukce, a když čeští
poslanci volali po svorném postupu,
aby se postaviti mohli proti
směru proti národu českému
zahájenému, kdo to byl, kdo
řekl, že tato politika nestál
za nie, že se musí provozov at
politika positivní prá ce? (Hlučný
odpor u agrárníků a hlasy: »To jsme nikdy
neřekli.)
Poslanec dr. Herold: Já nemám ve zvyku
Poslanec Rataj pronáší řadu podrážděných
výkřiků.
Poslanec dr. Herold: Nemluvím o tom.
co říká pan poslanec Rataj nyní, já jsem pře-
četl vaše volební provolání, a právě proto, že
jsem je četl, vim, co v něm stálo. V tomto
provolání činily se nám výčitky, že za tat
léta, co trvala obstrukce, nevykonalo se nie
posihivního, že se nevykonalo zejména nic pro
stav rolnický. (Hllučný odpor u poslanců strany
agrární, jehož účastní se také posl. Šťastný
Jednotliví poslanci odpovídají. Hluk a nepoko
v celé sněmovně.)
Poslanec dr. Herold: Byl to pan
Prášek
doktor
Herold
Rataj
19
article
Alfons Šťastný, který v každěm
čísle svého orgánu neustále hlásá
smír mezi německým a českým
rolnictvem. Z toho nejlépe jest viděti, na
jakém bezcestí se nacházíte. Já chci říci, že
tím výsledkem voleb, kdy značná čásť našeho
rolnictva odevzdala hlasovací lístky ve smyslu
vaší agitace, projevila přání, aby v jeho pro
spěchu se něco stalo v parlamentě. Byl to zjev
který jsme musili respektovati, a klerým jste
doellili, že jsme s ním musili počítati. (Odpor
u poslanců agrárních.)
Poslancc dr. Herold: O tom vy nic ne
víle. Nemůžete vědět, co se uvažovalo, poně
vadž jste při tom nebyli. Musili jsme uvažovat
zdali jest zapotřebí, zaříditi kroky tak, aby pro
hospodářské prospěchy našeho rolnického lidu
vůbec našeho pracovního lidu v jistém směru
něco se stalo, když se vidělo, že právě ob
strukce nepovede k cíli.
Poslanec Rataj volá: Osud parlamentu
vídeňského ležel v rukou českých poslanců.
Šťastná
doktor
Herold
Rataj
20
article
Poslanec dr. Herold (pokračuje): Nevím
jaké styky udržuje poslanec Rataj s nejvyššími
kruhy a státníky vídeňskými a kdo byli ti mocní
činitelé, již mu sdělili, že když budeme dělat
obstrukci, budeme míti parlament v rukou
Mluví-li se tedy s vaší strany tak, jako stalo
se dnes, pak jsou to fráse. (Hlučný
odpor u poslanců agrárních.)
Poslanec Sťastný: To není fráse, to je
pravda! (Nepokoj v celé sněmovně.)
Poslanec dr. Herold (pokračuje) : Tako
vými frásemi můžete působiti tam, kde lidé ne
vědí, jak se věci mají (Odpor agrárních po
slanců. Souhlas na lavicích poslanců svobodo-
myslných.) a ne tam, kde jsou lidé, kteří jsou
zasvěceni do poměrů, kteří vědí, jak se vše
sběhlo. Mohu míti mnohem spíše pravdu, když
tvrdím, co se stalo, proto že o tom může se
každý přesvědčiti a každý pak to může posou-
diti, než když vy tvrdíte, co by se bylo snad
stalo, kdyby se to neb ono nebylo stalo. To
pak nemůže nikdo posouditi. (Souhlas.) Lituj
velice, že došlo k tomu, že jsme poskytli vá-
doktor
Herold
Rataj
Sťastný
22
article
ženým našim krajanům německým obraz jiste
rozháranosti.
Můžete o tom souditi, jak chcete. V každé
rodině bývají jisté mrzutosti, ale rodiny, které
znají mrav a způsob, dají si na tom zále
želi, aby z toho na venek nic nepro
niklo. My nejsme v tom šťastném položení
jako naši němečti krajané, kteří mají rozsáhlou
žurnalistiku, jež udělá z černého bílé a že zpraví
celý svět o událostech, takže tomu věří, jakse
mu to líčí. U nás, když objeví se známky
takově rozháranosti, my nemůžeme to svými den
ními listy uvésti na pravou míru, protože mezi
tím žurnalistika druhého tábora hlásá celému
světu, že, bůh ví, jaká to roztržka zase nena
stala v národě českém.
Posl. Šťastný činí v tom jakousi po-
známku.
Posl. dr. Herold, který mínil, že posl.
Šťastný učinil poznámku proti stavu advokát-
nímu, v rozhorlení to odmítá, a praví, že ti.
kteří stojí na podkladu stavovské politiky, nej-
méně pak posl. Šťastný, mají práva, vystupovat
proti stavu jinému, který nestaví své zájmy na
popředí, nýbrž pracuje v zájmech všeobecnosti.
Posl
doktor
Herold
Šťastná
bůh vědět
23
article
Posl. Rataj: Ubezpečuji vás, že takovou
poznámku ani posl. Šťastný ani kdokoliv jiný
neučinil.
Posl. Prášek: Stojím vedle posl. Šťast
ného a vím, že toho neřekl, posl. Dostál stojí
vedle, může to dosvědčiti.
Posl. dr. Herold pokračuje: Neřekl-
toho, tím lépe; pak beru také to, co jsem na
to odvětil, zpět. Tolik musím řici, že nikdy
nebylo toho v parlamentárním jednání, aby
řečník musil pouštěti se do osobních hádek.
Já s klidem vyslechl jsem posl. Práška a mohu
žádati, aby vývody mé byly klidně vyslechnuty.
Posl
Prášek
Dostál
doktor
Herold
24
article
Ale nechme již této trapné episody. Mluvil
se zde o politické situaci našeho národa. Pan
posl. Prášek pravil, že pan dr. Kramář řekl, že
lze pozorovati jisté zbahnění v poměrech našeho
národa, ač dr. Kramář pravil, že v poměrech
říše lze stopovati jakési zbahnění a přičini
posl. Prášek k tomu poznámku, že zbahnění
toto nezavinil nikdo jiný, než vedoucí stranu
svobodomyslná. Jest pravda: každý má práve
kritiky, a já je také posl. Práškovi nechci bráti
ale o zbahnění v našem národě nevím nie
A kdybych o něm věděl, já bych ho nevidě
v tom, že snad nastal jakýsi klid ve veřejném
politickém životě, nýbrž já bych je v idiě
v tom, že u nás ta nejnesmyslnější
tvrzení agitační, o kterých každý
musí věděti, že nemohou býti splněna.
docházejí víry. Zbahnění je vidě
tam, kde přestává všeliká důsled
nost mezi politickým přesvědče-
nim a politickým jednání m.
Mohl bych na takový nedostatek dů
slednosti poukázati, kdybych chtěl činiti výčitky
a kdybych chtěl o tom mluviti. Vy pravite, že
ten, kdo by znal celý postup na říšské radě,
nemůže věřiti, učiní li se nějaké prohlášení ala
bon heure. Pak mně ale odpustíte, pravím-li, že
kdyby voličové, kteří posl. Práška
a jeho soudruhy volili, viděli tu
jejich politickou práci v parla-
mentě, že by tomu také nevěříli
co teď s takovou emíasí mlu ví.
Prášek
doktor
Kramář
25
article
Jest to nebezpečná zbraň, kdyby se každé
vážné jednání poslanců s různými faktory hned
vždycky líčilo jako věc nebezpečná. Velkou část
našich politických neúspěchů zavinila okolnost
že vždycky jsme se uzavírali jako jakási armáda
úplně oddělená, že jsme mluvili krásné řeči
plné ohně, ale že jsme zapomněli využitkovat
siluace hned na míslě, kdy v prospěch národ
využitkovati se mohla, a že jsme neužili vždy
cky toho, co neprávem s jistým pohrdáním na
zývá se diplomacií,
Zejmena teď neměli byste činiti výčitek, te
jest ve prospěchu národa našeho a já nebudu
vyčítati žádnému poslanci, byť i stál v nej
opposičnějším poměru proti vládě, když v dů
ležitých zájmech svého národa otevřeně a mužně
jedná a o nápravu a polepšení se stará.
Posl. Prášek pravil, že prý zbahnění veřej-
ného života zavinila naše strana tím, poněvadž
zachránila vládu a parlamenť a pomohla oběma
z největší tísně. Já na tom rozhodnutí o obratu
v postupu našem podílu neměl, já tam neby
a jsem tedy chráněn před výčitkou, jako bych
chtěl své jednání omlouvati. Jsem sprave-
dlivý dost, abych věděl, že to není pravda, že
by tím byla delegace česká vyhověla jednak
přáním vlády, jednak nějakým přáním našich
politických odpůrců na řišské radě. Páni, kteři
jsou na říšské radě, vědí, že poslanci naš
obratným způsobem zmařili plány, které se kuly
proti českému národu.
Posl
Prášek
26
article
Posl. dr. Schůcker: To je pravda
Posl. dr. Herold (pokračuje): Nežádejle
na mně, abych řekl více, ale tolik rozvahy by
mohl míti každý, že když 60 lidí se rozhodne
a jedná tak, jak jednati má na základě svých
zkužeností, na základě své minulosti, na základo
toho, co jsme již vykonali, aby uznal, že ne
státo se ták bez příčiny, aby uznal, že s tal
se tak z vážných důvodů a aby ne
myslil, že jsme tak učinili z ne
dostatku politického intellektu
Mám za to, že ten čin české delegace na říšske
radě, spočívající ve změně dočasné taktiky, ne
znamená žádný ústup od původního programu
naší strany, naopak myslím, že jsem oprávněn
říci, a že se nalezám v souhlasu se všemi svými
přátely, že jsme při svém progra m
státoprávně- politicko- národním
trvali a trváme. (Souhlas a hlučný po
tlesk.) Jsem přesvědčen, že z této dočasné
změny naší taktiky žádnému rozumnému poli
tiku, žádnému politickému odpůrci našemu ne
napadne se domnívati, že jsme upustili od svého
programu,
Posl. Ratnj: Vždyť to řekl Engel ! (Odpot
u poslanců svobodomyslných.)
Posl. dr. Herold (pokračuje); Tvrdí-l
někdo opak, musí sám naznačiti cesty, kteým
by se bylo lze ubírati postupem jiným a jaké
výhody by z toho plynuly. Kdo to nedovede
čí jednání nedokazuje, že by měl schop
nost činiti lépe, ten jest neskrom
ným, když takovým způsobem po
suzuje činnost mužů, kteří doká
zali svým jednáním, že jsou si vě
domi dosahu svých činů a že vědí
co činí.
Posl
doktor
Schůcker
Herold
Engel
Tvrdý
27
article
Nebyl bych se ujal slova, poněvadž bych
si byl přál a pokládal za důstojné, kdyby byl
zasedání toto vyznělo jakýmsi klidem a vzá
jemnou snášelivosti mezi stranami. My to ne
jsme, kteří by jiný tón sem zanášeli a vždy
jsme to my, kteří jsme provokováni. My byl
provokováni na říšské radě a my byli provoko
váni i zde.
Ujal jsem se slova proto, aby se nezdálo
že se nám zde ve sněmu království může učinit
taková výtka neodůvodněná, výtka, jíž konečno
posl. Prášek sám nevěří. (Souhlas
Hlasy: Také nemůže věřiti!) Posl. Prášek mlu
vil o smiřování. To smiřování mezi Čechy
Prášek
Posl
Čechy
28
article
Němci jest prazvláštní záležitost. Já jsem pře
svědčen, že když jednotlivec, ať Čech ať Ně
mec, této otázky se dotkne, každý řekne a si
myslí, jak by to bylo hezké, kdyby k tomu
došlo. Není o tom pochybnosti, že by
to bylo krásné, ale dále než na tuto chválu se
všech stran jsme to nepřivedli. Nechci tvrditi,
že by nebylo dosti dobré vůle. Politický život
v této zemi jest příčinou, že trpkosti, abych
tak řekl, různé nazírání na celý veřejný život
mezi oběma národv nabylv toho ostře vyhraně-
ného rázu, že to není tak snadno, aby tylo trp
kosti jedním rázem mohly býti vyrovnány
Osudný sebeklam a osudný ten zločin na
říši rakouské, spáchaný únorovou ústavou z r.
1861, nespravedlivý zločinný volobní řád de
sněmů a do říšské rady, toť pramen veškerého
zla, proto že tam, kde celý ústavní
život záleží na zákonech tak ne-
mravných, na základě tak nespra-
vedlivém a podvodném, tam také
život politický nemohl se vyví-
jeti za zdravého rozvoje sil, za
zdravého a spravedlivého vzletu konkurence
mezi jednotlivými národy; tam již od prvopo-
čátku dán jest poměr podřízenosti a vy-
výšenosti jedněch nad druhými.
tam musil by nastati boj, boj, který
by musil býti ostrý, kdyby v něm zápasila
menšina naproti většině, který ale
musí býti tím ostřejší, když většina v zemi,
většina oprávněná, jest stlačena
na menšinu a národ druhého
stupně.
Během času veškery ty boje — a my mu-
sili bojovat o každou školu, o každé hnutí ná-
rodní — vyvolaly mezi oběma národy tolik rumu
a šutru, že jest k tomu zapotřebí dlouhé práce,
aby aspoň čásť jeho byla odklizena. A poslanee
Prášek se mýli, tvrdí-li, že my neustále svým
krajanům německým smir vnucujeme.
Němec
jít sněm
Čechy
29
article
Neznám skutku ofieiálního, kde by se tak
bylo stalo, ale pravím, já bych se za to nesty-
děl, i kdyby se tak stalo, poněvadž nevidím
vjtom nic nečestného, nabídl-li někomu ruku ně-
kdo ke smíru. Ale jinak tomu jest, hlásá-li se
na straně agrární, aby nastalo dohodnutí mezi
českým a německým rolnictvem. V tom, myslím,
že máme rozhodně jiné stanovi-
sko, než naše strana agrární. Nebot
pohlížlli se k otázce smíru mezi Čechy a Němei
na straně agrární s jistou nedůvěrou, mám z
to, že v smíru mezi Čechy a s Němci jako
celým národem navzájem neleží žádného ne-
bezpečí pro jednu neb druhou stranu.
A kdyby v našem národě jednotlivé stavy
přes hlavy celého národa provedly
svůj separátní smír, pak kopete
hrob našemu národu, pak jste hro-
baři našeho národa, pak to nemů-
žeme jinak nazvati, neboť v tom
vidíme zhoubu zájmů celého ná-
roda. Pak volám, že by české rol-
nietvo národ svůj v době nejtěžsí
opustilo. (Odpor a hluk u poslanců sgrár-
ních.) Pak musil bych pozvednouti hlasu svého
a volati, aby národ ty falešné proroky
ze svých řad vypudil. Neboť by to bylo
zločinem na našem národě, ať již se toho
tito proroci dopouštějí vědomky
neb nevědomky. Pan poslanec Prášek
bylčlenem konference smiřova cí
a viděl všechno, co se tam dělo. Ovšem on
tam byl jen pro kontrolu, ale nevy-
kontroloval nic, jinak by to byl
zcela jistě řekl. (Veselost.)
Mohu říci, že jsme byli upřímně rádi, když
zavládl mezi námi a krajany německými ten
jistý amikální ton při projednávání veškerých
společných otázek. Jako jsme tomu rádi, tím
více býchom si přáli, aby mezi námi Čechy,
kdykoli se jedná o důležité zájmy, zavládil ten
jistý ton — ne amikální, to by bylo málo —
ale ton, který musí vyplývati z vědomí, že jsme
syny jednoho národa, že ten národ má jen
jedny zájmy.
Němec
Prášek
Čecho
Čechy
30
article
Nebylo by dobře, kdyby se tento sněm
rozešel, aby slova, která pronesl posl. Prásek
takovým válečným způsobem, zůstala nezodpo-
věděna. Strana agrární jest stavovskou. Strana
agrární má za účel všemi prostředky pracovati
k tomu, aby rolnictvo naše, které zajisté má
četné a mnohé příčiny k stížnostem na sociální
své poměry, co nejvíce prospívalo, aby mu
zjednala postavení, jehož jest mu nezbytně za-
potřebí, aby vzrůstalo, vzkvétalo, sililo. Tento
program a tento účel jest takový, že žádn
poslanoc českého národa a tim
méně naší strany svobodomyslné,
která vždy tyto zásady hájila
jež nikdy tomuto programu se
nestavěla v cestu .
Posl. Šťastný usmívaje se, cosi pro
(Hlasy: On se ještě smějel)
Posl. Posselt: Ať se směje
Posl. dr. Pacák: Střílení do mračen, t
jest váš program.
Posl. dr. Herold (pokračuje): My jsme,
jak se samo sebou rozumí, pro takový
agrární program, který jest na
skutečný prospěch stavu rolni-
ckého, ale my, přiznávám se, nejsme
nobudeme toho názoru, jako mnoz
apoštolové rolnictva, že by rolni-
cký stav různými takovými opa-
třeními, která sice na první pohled se zdají,
že by byla rolnictvu na prospěch,
která ale, kdyby měla býti provedena
vrhla by nás zpátky o více nežl
200 l et.
Posl
Posselt
doktor
Pacák
Herold
31
article
Posl. Šťastný: Tomu vy nerozumíte l
(Veselost.)
Posl. dr. Herold: Já nevím, kde pan
Alfons Šťastný studoval národní ho spo-
dářství.
Posl. Šťastný: Selské otázce nerozumíte
a dost. (Bouřlivá veselost.)
Posl. dr. Herold: ... nevim kde se za-
býval studiem národohospodářských
poměrů, ale v jeho »Selských Li-
stech« nevidím nic, co by nasvěd-
čovalo, že tyto věci studoval. Jed-
nomu se ovšem naučil a to je st:
balamutiti české sedláky. (Výborně ! Vý-
borně! Hlučný potlesk ! Veselost.)
Strana agrární, která chce hájiti zásady
stavovské, má nejméně příčiny dnešní
politice naší činiti výčitky. Kdy-
bychom činili t. zv. hyperradikální politiku,
bylo by to něco jiného, ale tak, jak poměry
dnes jsou, není to konsekventní, není
to důsledné, neodpovídá vašemu
vlastnímu programu, myslíte-li
to s ním upřímně. Litujeme po-
dobných výstupů; litujeme všeho,
co jest způsobilé, aby se mezi
námi činily příkopy, které b
národ náš rozkouskovaly n
jednotlivé části samy o sobě slabé.
náší.
Posl
doktor
Herold
Alfons