3
masthead
27. srpna 1900.
5
article
jest !) Tedy otázka českých menšin je stejně
stará jako náš novodobý politický život.
Nynější zákony připouštějí volné stěhování
důsledek žádá ochranu menšín. Není logické
dopustiti, aby se občan kdekoli usadil, ale pak
připustiti chicany proti němu, zkracování jeho
osobní svobody a ničení jeho existence.
Když takovým způsobem se proti nám
jedná a když vidíme, že Némci stále nechtějí
se vyrovnati s námi, máme snad sami se jim
nabízeti? (Hlas: Nikoli !)
Se strany německé byl nedávno vydán
projev, že Němci nebudou jednati jinak, než
když se zachová v platnosti násilí ze dne 17.
řijna m. r. Je-li tomu tak, ať se raději ani ne-
začíná. (Souhlas.) Na tom základě není s námi
žádná řeč. na tom základě nejednáme.
Chtějí-li rovnému právu a uznají-li rovno-
právnost a rovnocennost, pak jsme zde a může
se s námi mluviti. Řečník projevuje pak své
přesvědčení, že mezi jazykovou otázkou a mezi
českým státním právem je taková spojitost, že
kteroukoli z těchto otázek lze začíti.
Ku předu pokročíme sotva jiným způsobem,
než když budeme mezi sebou svorni. (Tak jest
Hlučný pollesk.) Jen svorností dojdeme k tomu,
co prorokoval veliký učitel národů, náš prorok
Komenský, řka: Věřím v Boha, že se k Tobe
vrátí zase správa věcí Tvých, o lide český!
Tím končím. (Výborně! Hlučný, trvalý
potlesk.)
Zástupce strany radikální posl. dr. Baxa
(uvítán potleskem) pravil, že tábory nyní pořá-
dané jsou dokladem, kterak proti společnému
nebezpečí všechen lid český je sjednocen. (Vý-
borně!) Je otázka, potrvá-li nadšení, jež na tá-
borech se objevuje. Často, když se hněv vy
bouří, nastává ticho. Řečník vytýká pak, že po
zrušení jazykových výnosů nebylo takové oppo-
sice, jakou očekával. Jest třeba, by lid nejen
vyslechl krásná slova řečníkova, jest třeba tak
vůžně jednati.
Hlas
Němec
Komenský
doktor
Baxa
6
article
Táboru účastní se rolník vedle dělníka.
měšťák vedle učitele a advokáta: všickni bez
rozdíla stavu a politických stran. Tím tábor
podávají důkaz pro všeobecně přímé hlasovaci
právo. (Výborně!) To bylo proklamováno již na
prvním táboře řipském roku 1868 jako zásad
pro volby na sněm, který měl nám dáti spra-
vedlivou ústavu.
Od té doby jsme nepokročili. Je třeba,
bychom soustředili svůj odpor proti Vídni
tibory nynější nechať jsou východiskem a po
hnutkou k tomu.
Řečník mluví pak o pomiěru našeho národa
k říši. Je-li kdo slepý, ať padne raději dříve.
(Souhlas.) Na to schvaluje poslední obstrukční
čin českých poslanců a žádá pokračování týmž
směrem, aby nynější parlament přiveden byl ad
absurdum: tomuto parlamentu nesmí býti dán
žádný pardon, jako by ho naši nepřátele nedali
nám. Ti, kteří vedli první tábor řipský —a
někteři jsou mezi námi — také odpykali sváj
čin ve vězení. (Sláva jim )
Chceme-li něčeho dosíci, musíme býti dů-
plednými. Krásný politický program musí býti
prováděn; neděje-li se to, toneme v politick
mizerii. Máme-li dosíci svého eile, musíme býti
svými a národními. Pak na příštích táborech
budeme moci říci, že jsme se ke svému cil
přibližili. Tomu na zdar! (Na zdar ! Potlesk.)
Zástupce »Sdružení českých zemědělců« red.
Sláva
Vídeň
sdružený český zemědělec
7
article
E. J. Hrubý (potleskem přivítán) vzpomenul
v úvodu řeči své příchodu praotce Čecha na
Řip, letmo probral nejdůležitější fáze a historie
selského lidu, načež, napomenut, by mluvil ke
thematu programu, konstatoval poměr českého
rolníka k Vídni: [Vídeň pohlcuje nanejvýše na-
pjatou poplatnost českého rolníka. Zpěť vrací se
nepatrná čásť. Za všechny oběti hmotné jsme
národně utlačování. Nápravu poskytl by život
v království českém po uskutečnění našeho stát-
ního práva. K němu však lid musí býti veden
mezi jiným vzděláním a pěstěním politického
charakteru. Jen jako silný a vyškolený národ
dobudeme svých požadavků, neboť jen tehdy
budeme-li státi na výši doby ve všech směrech,
dovedeme za ně bojovati s potřebnou účinností.
Tomu řečník volá zdar. (Výborně ! Potlesk.)
Slova ujal se po tom zástupce národního
dělnietva red. J. V. Klofáč. Již první zmínka
jeho o »kanonech namířených z Vídně«, zavdala
vládnímu komisaři podnět k zakročení a napo-
menutí řečníka. Tento protestoval proti politice
násili, proti českému národu namířené, za
něž — jak praví — nemusil by se styděti ani
Babinský, ani Rinaldo Rinaldini. (Hlučná po-
chvala a veselost.) Strana národně sociální půjde
ve všech kritických dobách po boku svého ná-
roda, poněvadž ví, že odevšad je opuštěn a že
jde o zničení jeho existence. Žádá však, by lid
český oproti dosavadnímu kastovnictví vztýčil
prapor bývalého husitského demokratismu. Vy-
mizkli zlořád šosáctví a kastovnictví, uvidíte,
jak silným bude český národ, tak silným, jako
Burové v jižní Africe.
E J Hrubá
Čecho
J V Klofáč
Babinský
Rinaldini
Vídeň
jižní Afrika
8
article
Vládní komisař: Žádám, by se řečník
držel programu. Tohle nepatří k věcí.
Red. Klofáč: Vždyť se to týká politické
situace.
Vládní komisař (k předsedovi): Řeknět
mu, že má mluviti o politické situaci. (Různe
projevy.)
Red. K lofáč klade obětavost Burův za
příklad českému lidu, který by měl v rozhodný
okamžik býti připraven, za práva svá položiti
jmění své i krev. A chcete-li bližší příklad —
pokračuje řečník — máte čínské boxery . .
Vládní komisař: Tohle zas nepatřík
Red. Klofáč: Jak pak ne? Není-ližto
politická situace? (Hlučný potlesk.)
Řečník pokračuje: Jako tam se vede boj
proti nespravedlnosti a vydírání, tak ..
Vládní komisař (k předsedovi): Řekněte
mu, že to do programu nepatři.
Red. Klofáč (pokračuje): . . . tak
náš zápas musí znamenati boj proti sosáctví a
kastovnictví a hlavně ovšem boj proti cizincům
kteří nás chtějí připraviti o to, co nám právem
náleží.
Vládní komisař: On chce, aby byla schůze
rozpuštěna.
Red. Klofáč přimlouvá se za vymaněn
školství ze vlivu živlů zpátečnických a za zlep-
šení hmotného stavu učitelstva. Učitelstvo mělo
by býti zbaveno dosavadní otročiny
věci.
Vládní komisař: Žádám, aby se řečníl
Klofáč
Reda
9
article
mírs
Red. Klofáč: Místní a okresní školní
rady neměly by . . .
Vládní komisař (k předsedovi): Ať ne-
mluví o veřejných orgánech.
Red. Klofáč: Přejeme si školu svobod-
nou a řádně honorované učitele. Zvýší- li se
platy důstojníkům, má téhož dostati se učite-
lům, kteří vychovávají dorost.
e sd
Řečník kárá obojetně chování některých
osob, které na jedné straně hlásají opposici
na druhé ohýbají záda před okresními hejt-
many. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Vládní komisař: Já tu nejsem od toho,
aby mne aspostrofoval.
Red. Klofáč opětuje přání, po bratrské
shodě všech vrstev národa bez rozdílu. Jen
tak nebude možno, by lid náš dobrovolně lízal
dutky, kterými je bit a dobrovolně podjal se
jhu otroctví. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Zástupce strany radikálně-pokrokové pan
dr. J. Kříž vykládá v úvodu význam českéh
státního práva a novodobé jeho dokumenty
císařský reskript ze dne 12. září 1871 a pře
tím kabinetní list eísaře Ferdinanda.
Po intermezzu vládního zástupee c. k. okr.
hejtmana p. Louly, jímž odpadi cilát záříjového
reskriptu, konstatuje řežník, že obsahy žádného
z obou zmíněných státoprávních aktů nestal se
skutkem, a vyložil toho příčiny. Vlády z dobr
vůle nedají nám ničeho. Všecko musí býti úsi-
lovně dobýváno.
Řečník soudí, že k dobývání svých práv
némáme dosti energie a odvahy. Dupneme- li si,
činíme tak bosou nohou a do trávy.
Klofáč
doktor
Ferdinand
Loula
Reda
přát se škola svoboda
10
article
Probíraje otázky ústavní, konstatuje řečník
rozpor mezi ústavou nynější a českým státním
právem. Česká politika má konání své soustře-
díti na proposici, učiniti nynější ústavu ne-
možnou a dle toho jednati v parlamentě. e
K tomu úkolu musí býti národ český sil
ným, a starost o to náleží všem českým
stranám.
Prostředkem k tomu je všeobecné zvýšen
úrovně vzdělání, politicky všeobecné hlasovae
právo.
Musíme cítiti, že Vídeň jest naším spoleě-
ným protivníkem; k sobě buďie milosrdni,
vizme v sobě svě bližní, kterým se dál v láse
všecko říci, nikoli však vyháněti jiné přesvěd-
čení klaekem.
Budeme-li svorní jednak mezi sebou, jednal
proti Vídni, pak nás vítězství nemine. (Na zdar
Souhlas.)
Na to přihlásil se okr. tajemník roudaieký
pan JUC. Michálek a přednesl následujíc
rerolucit
Tisícové lidu českého, shromáždění na
třetím táboru řipském, protestují proti všemu,
co až dosud v soustátl rakouském dělo s
na úkor práv národa českého, protestují
zvláště proti vládním opatřením v otázce ja-
zykové z doby poslední, kterážto opatření
jsou nesmazatelnou urážkou posvátných cito
národa našeho, protestují proti všelikým zámě-
rům vlády i zástupcův německých na rozdě-
lení království českého dle národností, od-
suzují křiklavé bezpráví, která se pášou na
českých menšinách, odsuzují způsob, jakým
prováděno býti má příští sčítání lidu, způsob
očividně k umlčení českých menšin čelící,a
žádají se vším důrazem, aby českým men-
šinám dostalo se ochrany zákona, a aby za-
vedeno bylo všeobecné právo hlasovací, kte-
rýmž by pravého výrazu došla početná síla
lidu českého.
JUC
Michálek
Vídeň
11
article
Zde na úpati Řipu, na místě každému
českému srdci svatém, obnovují tisícové věr-
ných duší českých slib daný na obou přede-
šlých táborech řípských v roce 1868 a 1887,
že národ český svých práv historických v od-
věké svojí vlasti nikdy se nevzdá a že ne-
ustane dříve ve spravedlivém boji za práva
království českého, dokud ve federalisticky
zřízeném soustáti rakouském nedostane se
koruně české opět bývalé stální samostatnosti
a svězákonnosti, kleráž by oběma kmenům
tuto krásnou zemi obývajícím přinesla po stránce
kulturní i hospodářské prospěch neocenitelný.
Jakýkoliv pokus, zdolati náš odpor proti
právně neplatné ústavě prosincové a snižii
nás na národ »menší ceny«, jakýkoliv pokus,
nicotnými sliby odvrátiti nás od starého na-
šeho programu státoprávního, odrazí se malo-
mocně od pevné naší hrudi české, naplněné
svatou láskou k rodné naší půdě,
To prohlašujeme, to přísaháme
Hlučným »Výborně« odpověděno na re-
soluci.
Předseda posl. Václav Janda: Prátelé
Žádám vás, kteří s resolucí souhlasíte, byste
souhlas svůj dali na jevo pozdvižením ruky.
(Děje se.)
Předseda posl. V. Janda: Žádám za
opačnou zkoušku. (Žádná ruka se nepozvedá)
Předseda posl. V. Janda: Konstatuji, že
resoluce přijata jest jednohlasně. (Na
zdar l)
Hned potom prohlásil předseda tábor z
skončený. Shromáždění za písně »Hej, Slovanés
se rychle rozeházejí.
Pořadatelstva táboru došly telegramy a pří-
pisy: od rady král. hl. města Prahy, od. dra.
V. Paříka z Třebenic, od Čechů v Mostě,
od řed. J. Šimáčka z Dol. Berkovie, od řed
A. Klavlka ze Sedmihorek, od pana Ře-
háčka z Domažlic, od p. Vorlička z Úst-
nad Lab., od řed. p. Jozka jmenem frekvén-
tantů hospodářské školy českobrodské z Rajblie
a od městské rady v Kostelci nad Orl.
Janda
V Janda
V Pařík
Čecho
J Šimáček
A Klavlka
Praha
Třebenice
Most
Dolo
Sedmihorky
Domažlice
Kostelec nad Orlický
12
article
Sjezd zástupců měst, okresů a prů-
myslových závodů z východních Cech
v Pardubicích. o olel
(Pův. zpráva »Nár. Listů-.)
Naprostý nedostatek uhlí a stálé zvýšovan
cen jeho a to v době, kdy za normálních po-
měrů byvá uhli nadbytek, plní oprávněnými
obavami takřka veskerou veřejnosť a přiměl
také zástupce měst a okresů, jakož i zástupce
průmyslu z českého východu, aby na společné
schůzi porokovati o krocích, jiehž bylo by zá-
hodno podniknouti, aby dosfavila se záhy žá-
doucí náprava.
Sjezd konal se v neděli 26. t. m.
o 11. hodině dopolední v zasedací síní
městské radnice v Pardubicích a navštíven byl
velmi čelně, takže prostranný sál, zdobený
krásnými malbami Klusáčkovými, byl účastníky
naplněn. Pokud jsme mělí příležitost konsta-
tovati, zastoupena byla tato města a okresy
Kostelec n. Orlicí, Rychnov, Žamberk, Čáslav,
Hořice, Chrudim, Nové Město, Holice, Jaroměř,
Opočno, Náchod, Něm. Brod, Vys. Mýto
Ústí n. Orl., Třebechovice, Dašice, Jičín, Li-
tomyšl, Choceň, Hradec Králové, Nechanice,
Král. Dvůr, Mnichovo Hradiště, Přelouč.
Chrast, Skuteč, Humpolec a Pardubice. Z po-
zvaných poslanců dostavil se posl. Sokol,
ostatní poslanci nepřitomnost svou omluvili úča-
stenstvím na jiných schůzích.
Přitomné uvítal jmenem města a městské
rady pardubické, která dala podnět k dnešnímu
sjezdu, slarosta města p. JUDr. Formánek.
Pozdravil vřelou řečí nejen osvědčené pra-
covníky z oboru samosprávy, ale současně též
vynikající zástupce českého průmyslu, jichž ne-
obyčejně četné účastenství svědčí nejlépe o tom,
že otázka uhelná octia se ve stadiu nejen
hrozícím, ale přímo nebezpečném. Kdyby měla
postupovati dosavadním směrem, spěli bychom
vstříc nejen k záhubě národohospodářské, ale
k netušenému též rozvratu na poli sociálním.
Klusáčkův
Král
Sokol
JUDr
Formánek
Pardubice
Kostelec můj
Orlice
Rychnov
Žamberk
Čáslav
Hořice
Chrudim
Nová město
Holice
Jaroměř
Opočno
Náchod
Německo . Brod
Mýto Ústí
Orlický
Třebechovice
Dašice
Jičín
Choceň
Hradec Králové
Nechanice
mnichův Hradiště
Přelouč
Chrast
Skuteč
Humpolec
východní Cecha
13
article
Jest to podívně, že právě v naší zemi, která
slyne bohatstvím uhelných dolů, má nejen prů-
mysl, ale ltéměř veškeren lid český trpěti ne-
dostatkem uhli a ve chvíli tak kritické jest po-
třebí, aby z lidu vyšel rázný a varovnýc hlas
ku vládě, která nemá anebo lěpe řečeno, nechce
míti dosti vlivu, aby sama přičinila se o ná-
pravu. Bylo by lehkomyslným optimismem, kdy-
bychom se chtěli domnívati, že akce, námi
podniknutá, přivodí ihned nápravy, my však
naproti tomu v takovýchto dobách nesmime
mlčky jen k tomu přihlížeti, neboť dopouštěli
bychom se nejen hříchu na širokých vrstvách
lidových, ale též i na obecném blahobytu. Ne-
žádáme věci nemožných, ale právem žádati
smíme, aby dopřáno bylo na vyšších místech
našemu varovnému hlasu sluchu a aby tyto
kruhy konečně odhodlaly se k rozhodnějšímu
vystoupení. Proslovení starosty drana For-
mánka přijato bylo potleskem, načež zvolen
byl tento předsedou schůze, jeho náměstky pak
pp. inspektor raffinerie Vilém Jarkovský
z Rosic a Ig. Fřala, starosta z Čáslavi. Kdyz
byli zvolení pánové zaujali svá místa, představii
předseda shiromážděným pana dra. Hloto v ee,
druhého sekretáře obchodní a živnostenské ko-
mory pražské, načež ujal se týž ihned slova,
aby nastínil obraz nynější situace uhelné
V zájmu národohospodářském i veřejném vůbec
sluší litovati, že ceny uhlí nezměrně stoupají a
že přivádějí jak obchod tak i průmysl do
situace velmi nemilé.
Jarkovský
Rosice
Čáslav
14
article
Ovšem neděje se tak jenom u nás, ale i v
jiných zemích, jako v Německu, Anglii a Spoje-
ných státech severo-amerických, kde tak značně
stoupají ceny uhlí, že na př. v Anglii je nyní
cena uhlí o 80 procent větší, než byla před
11 rokem. Stalo se tak následkem vzrůstu prů-
myslu, čímž značně stoupla též spotřeba uhli,
takže značně změnil se poměr výroby k po-
ptávce. U nás zejmena přiostřily se poměry
stávkou uhlokopů, následkem které vyčerpaly
se zásoby uhlí v dolech i továrnách, mimo to
mnoho dolů se zatopilo, čímž porušeno bylo
pravidelné dolování (bylo třeba opraviti stroje
atd.), také mnoho dělníků se vystěhovalo, jež
nebylo lze tak hned nahraditi jinými, zkrátka,
stávku zavinila, že nastal pochopitelný úbytek
v dolování.
Je-li to mravné a šlechetné od těch velko-
obchodníků s uhlím, že ceny nepoměrně k vlast-
nímu prospěchu zvýšují, jest otázkou jejich svě-
domí, avšak pouhým odsuzováním se náprav
nezjedná a nemohou míti takové hlasy prakti-
ckého výsledku, an vysoké ceny uhli tím se ne-
sníží. Možná také, že nedostatek uhlí jest jen
zdánlivý a že se uměle udržuje, avšak tomu z
stávajících poměrů čeliti nelze. Kterak tedy
možno tomu odpomoci? Navrhuje se z mnohýeh
stran zákaz vývozu uhli, avšak zákaz podobný
byl by bezúčelným, ježto vyvolal by naopak zase
represálie v Německu, odkud dováží se k nám
uhlí černé a koks a nedostatek uhlí by se tedy
nikterak nezmenšil.
Také zmonopolisování výrob
nevedlo by snad k eíli, neboť vyžadovalo by to
především obrovského nákladu, an by musely
se expropriovati mnohé doly a to při státníeh
říšských finanefch by se asi téžko dalo provésti
rovněž i naznačené zmonopolisování obehodu
uhlím by neodpomohlo tísni uhelné ihned. Sna
by odpomohlo spekulaci bursovní, ale nikoliv
nedostatku uhlí samotného.
Německo
Anglie
15
article
Ostatné by k uskutečnění uvedených ná-
vrhů bylo potřebí zvláštního zákona. Jedná se
podle všeho o odpomoc rychlou a pro nejbližší
budoucnosť. Tu sluší míti na paměti, že snad
poměry v Africe i v Číně, které po přednosti
nynější tíseň vyvolaly, se urovnají a že toto
urovnání i na otázku uhelnou bude míti vý-
znamný vliv. Rychlé pomoci očekávati možno
od zvýšení nabídky i produkce. Zvýšit nabídku
uhlí lze jednak přívozem cizozemského uhlí a
zvýšenou výrobou domácí.
Z Německa dovážeti nelze a jsme tedy od-
kázáni pouze na dovoz uhlí anglického, belgi-
ckého neb amerického. Pražská obchodní ko-
mora učinila v tom směru již kroky a opatřil
si nákupní prameny, avšak cena uhlí byla by
při tom rovněž vysoká, takže by metrický cent
uhlí v Praze stál 2—3 zl. Druhým prostředkem
jest zvýšení produkce domácí. Obchodní ko-
moře uchází se ke koupí mnoho dolů sice ne-
otevřených, ale na uhlí bohatých. Také by se
snad vhodnější a lepší organisací dala doefliti
větší výroba v dolech již trvajících.
Vzhledem však k stránce finanční musily
by nové doly zakoupiti sami interessenti —
větší průmyslníci. — Stát má sice také své doly,
avšak zvýšiti výrobu v nich zabraňuje mu finanční
ministr. Zřizování společenstev nákupních ne-
mohlo by míti valného účinku, ježto dosavadní
obchodníci na větší ocjednávky už ani ne-
reflektují.
Řečník p. dr. Hotovec prohlašuje, že
měl za povinnost pouze nastíniti obraz situace
uhelné dle pravdy, aniž by měl úmysl činiti
jakékoli návrhy. Po jeho náhledu spočívá rychlá
odpomoc trvajíeí tísně uhelné ve zvýšené pro-
dukci, kterouž by možno bylo provésti tím způ-
sobem, kdyby interessenti sami uhelné doly za-
koupilí. Výklady řečníka přijalo shromáždění se
živým souhlasem.
Okresní starosta čáslavský p. dr. Zim mer
upozorňuje na tu okolnost, že v tak nalehavé
Hotovec
Afrika
Čína
Německo
Praha
16
article
otázce jest to povinností státu, aby rozhodně
zakročil ne snad ani tak proti majitelům dolů
jako spíše proti tém překupníkům, kteří speku-
lují s uhlím na bursách. Snad by vhodnými
opatřeními se ta jejich nepoměrně vysoká pro-
vise dala snížiti a dále bylo by záslužno, kdyby
státní orgánové přihlíželi také k tomu, aby se
prodávalo uhlí dobré a náležité jakosti. Praví-li
se, že všechny síly finanční vyčerpávají výdaje
na vojsko, jest povinností státu, aby se staral
o poplatníky, tak aby tito mu potřebný náklad
platiti mohli. Může-li stát míti monopol na sůl.
nenahlíží, proč by v otázce uhelné, která nemá
o nic menší důležitosti, nemohl jednati stejně
rozhodně.
Velice účinně v debatu zasáhl pan Vilém
Jarkovský, inspektor cukerní rafinerie z Rosie.
Týž na základě svých vlastních bohatých zkuše-
ností probírá poměr majitelů dolů k oněm pře-
kupníkům, bez kterých by asi těžko sej oní
obešli. Jiná jest ovšem otázka, pokud se týče
vlivu vlády na obchody jejich.
Mluví se mnoho tom, že by se takové ob
chody, kde spekuluje se na nouzi, neměly trpět.
Vláda naše asi sotva zasáhne řízně v akci tuto,
neboť ona trpí ještě zcela jiné věci. Bylo to
viděti při stávkách uhelných, kdy příslušné
kruhy nehnuly ani prstem, ačkoliv uvrženo bylo
nejen dělnictvo v bidu nesmírnou, nýbrž s ním
zároveň téš malé živnostnietvo a následkem toho
také stát sám byl poškozen. Avšak vláda ani
nehlesla. Ty stávky nezdražily uhlí, nýbrž ony
právě byly vyvolány následkem stálého zvyšování
cen uhli a když ani tehdy vláda ani prstem ne-
hnula, pochybuje řečník, že by tak učinila proti
několika uhlobaronům.
Jarkovský
Rosia
17
article
Řečník poukazuje k uhelné anketě, která
byla sice svolána, jež však byla oněmi překup-
níky přímo ignorována a poukazuje k výroku
jednoho experta, který pravil, že se dnes už
v Rakousku více nejedná o cenu uhli, nýbrž
o to, aby ho vůbec někdo mohl dostat. Řečník
má za to, že nebude lépe, pokud nenastanou
poměry normální a pokud se zahraniční politika
nezlepší. Úspěch viděl by také v tom, kdyby
smírným tonem působilo se k tomu, aby dolo-
váno bylo více v dolech erárních, neboť v do-
lech soukromých by asi podobný appell nedošel
sluchu, an majitelům je milejší při menší vý-
robě vydělávati mnoho, než naopak. Od akce
vládní řečník mnoho ši neslibuje, neboť tam,
kde není ani práce schopného parlamentu, těžko
lze co prospěšného očekávati. Poslední slova
řečníkova zanikla již v bouřlivých projevech sou-
hlasu, jimiž shromáždění odměnilo velmi poučné
výklady jeho.
Tiseň uhelnou líčil na to p. Jan Brož ek
z Vys. Mýta vzhledem k sociálním poměrům
dále naznačil škodlivý vliv, jaký by tato měla
zejmena na průmysl eukrovarnický, který se takto
octl u velikém nebezpečí. V zájmu lidu dělného
rolnictva i průmýslu žádé, aby důrazně půso-
beno bylo na vládu, aby zakročila.
Starosta města Čáslaví p. Ig. Fli alia na
vrhuje, aby vyslána byla deputace, nikoli snad
jen k ministerstvu, nýbrž přímo k efsaři a králi
aby na stupních trůnu pravý stav věel ob
jasnila.
Brož
Rakousko
Mýto
Čáslav
18
article
Po té vyžádal si slovo říšský a zemský
poslanec p. Josef Sokol, který doporučoval,
aby se otázka uhelná důkladně studovala. Pr
takových bedlivých úvahách, naskytla by se také
otázka, čí vlastně doly jsou a tu myslí, že doly
nejsou jen výnosnými podniky soukromých ma-
jítelů, nýbrž majetkem země a zemské správě
náleži povinnost přihlížeti k tomu, aby sev
nich také průměrně hospodařilo. Řečník nepřišel
sice činiti návrhy, avšak vítal by, kdýby z vý-
sledku jednání vzešla mu jako po slanci nějaká
povinnost, kterou by milerád vykonal. Dále pro-
brali otázku uhelnou se stanoviska více sociál-
ního pp. Fr. Bouček, kupec a Ferd. Če-
pek, továrník z Přelouče; dr. Milenskýz
Opočna navrhoval sepsání petice a vyslání de-
putace, načež byla debatla skončena a pan in-
spektor Jarkovský k závěrku poukázal k
některým význačným momentům, jež by měla
zvláštní deputace odevzdati ve formě memo-
randa příslušným sborům zákonodárným. Jsou
to: působiti k tomu, aby prostřednictví odpadlo
nebo aspoň valně se obmezilo a počátek aby
učiněn byl na dolech erárních; uvolnění do-
pravních sazeb pro hnědé uhlí, působiti na
správu státních dráh, aby měla vždy po ruce
dostatek dopravních prostředků, žádatis vládu
aby zvýšeným dozorem a moudrými opatřením
působila k zamezení stávek, aby zřizována byla
nákupní společenstva konsumentů a zvláště, aby
přiměřenou organisací zvýšena byla těžba uhl
v dolech erárních. ee
tleoplhor
Sokol
František
Bouček
doktor
Milenskýz
Jarkovský
Přelouč
Opočno
19
article
Sepsání memoranda svěřeno bylo předse-
dajícímu panu dru. Formánkovi. Ku konci pak
zvolena byla deputace, která má u vlády i na
stupních trůnu objasniti pravý stav věcí a žá-
dati u vlády za rychlou a neodkladnou nápravu.
Do deputace zvoleno bylo pět zástupců samo-
správy a čtyři zástupcové průmyslu.
Jsou to pp.: Dr. Zimmer, okresní sta-
rosta z Čáslavi, dr. Ulrich, starosta z Hradce
Králové, MUDr. Vicena, starosta z Ústi nad
Orlicí, zem. poslanec Jos. Kudrnka, Vo-
sáhlo, továrník z Dašie, inspektor J arkov-
ský z Rosic, Jindřich K l a zar, továrník ze
Dvora Králové a Diviš Čistecký ze Šer-
linku, ředitel cukrovaru z Přelouče.
Vřelým doslovem předsedy byl sjezd po
— íček.
dvouhodinném rokování skončen.
Formánek
Zimmer
doktor
Ulrich
MUDr
Vicena
Kudrnka
Jindřich
Čistecký
Čáslav
Hradec Králové
ústit nad Orlice
Jos
Rosice
Dvůr Králové
Šer
Přelouč
J arkov
20
article
Velký den výstavy kutnohorské.
Velký den výstavy kutnohorské.
(Původní zpráva »Národních Listd«.)
—ic.— Staroslavná Hora Kutná měla včera
velký den. Od nezapomenutelné slavnosti odha-
lení pomníku Havlíčkova nehostila tolik tisíců
lidu českého jako včera. Od časného rána až
do poledne dovážel vlak za vlakem návštévníky
z Prahy, Chrudimi, Turnova, západní Moravy,
Něm. Brodu, Jeníkova atd. Turnov a Chrudim
přijely s obecní representací v čele, Chrudim
vedla toho s úplnou kapelou. Vlak pražských
živnostníků provázel posl. Březnovský a několik
obecníc starších. Na nádražích vítali hosty čle-
nové městské rady kutnohorské a výstavního
výboru. Lví podil velkého včerejšího dne
kutnohorské výstavy a Hory Kutné náleží však
českému Sokolstvu, které mělo včera na
kutnohorské výstavé svůj den. Zástupy lidu, jež
od rána ulicemi a náměstími okázale okrášle-
ného města proudily všude pronikala červená
sokolská košile. Zastoupeny byly jednoty z Ko-
lína, Hlinska, Jihlavy, Něm. Brodu, Lysé, Par-
dubie, Dobrovic, Světlé, Brevnova, Prahy, Kou-
řimi, Zásmuk, Golč. Jenikova, Humpolce, Ne-
chanic, Tábora, Potěh, Vrdů-Bučic, Chrudimi,
Jičína, Poděbrad, Žlebů, Loun, Starého Kolína,
Lab. Týnce, Prahy (Starého města), Vršovic,
Polné, Přibyslavi a Vys. Mýta.
O 11. hod. dopol. zahájen byl ze Soko-
lovny slavnostní průvod Sokolstva městemk
Vlašskému dvoru s hudbou v čele. Ulice byly
plny, Sokolstvo všude bylo sympaticky vítáno.
U sochy Karla Havlíčka Borovského průvod
stanul. Hudba zahrála »Kde domov můj?« šiky
Sokolů na povel br. Doskočila vzdaly hold pa-
mátce nejslavnějšího publicisty českého národa.
Havlíčkův
Březnovská
Havlíček
Kutná
Praha
Chrudim
Turnov
Morava
Německo
Brod
Jeníkov
Hlinsko
Jihlava
Lysá
Dobrovice
Kou
Zásmuky
Humpolec
Tábor
Vrdy
Bučice
Jičín
Poděbrady
Louny
Laba
Týnec
Starý město
Vršovice
Polná
Přibyslav
Mýto
národní Listd
Starý Kolín
Sokol
kolín
21
article
Od pomníku táhl průvod do nádvoří památného
Vlaského dvora, kde v okamžiku tísnila se hlava
na hlavě. Zde došlo k velkým vlasteneckým
projevům. Nejprve Sokolstvo uvítal starosta
místní jednoty br. Doskočil. Vítal je na
historické půdě, kde kdysi sněm slavného krá-
lovství českého volil svého krále, kde nejednou
rozhodovali jsme o svých osudech sami, Srov-
nání oné velké minulosti naší s dnešním naším
postavením zaniklo v bouři demonstrativního
potlesku, který stupňoval se ještě při následu-
jící řeči starosty města a zemského poslancep.
Jana Macháčka. Týž vroucími slovy vítal
Sokolstvo jmenem Hory Kutné. Přišli jste —
pravil — shlédnout Horu Kutnou a naši vý-
stavu, výsledek poctivé naší práce. Suďte spra-
vedlivě. Nešetřili jsme obětí, vykonali jsme, co
vykonati se dalo, abychom zachovali a z rui
zapomenutí vyrvali drahocenné památky, velké
svědky slavné české minulosti.
Pracovali jsme s nadšením, rádi, pracovali
jsme u vědomí, že tyto klenoty nezachraňujeme
jen pro Horu Kutnou, nýbrž pro celý národ
český, jehož tyto dokumenty historie a samo-
statnosti české jsou majetkem! Suďte spra-
vedlivě, napojte sokolská srdce svá na Horách
Kutných, plných upomínek na velkou minulost
naši, odhodláním k dalším bojům za naše ná-
rodní cíle a ideály, za lepší naši budoucnosti
Další řečník, starosta sokolské župy »Ha-
vlíček« poslanec br. Bečvář akcentoval spo-
léhání se sama na sebe. V tom jedině spočívá
samostatnosť národa, po které všichni toužíme,
která je naším cílem.
Macháček
Kutná
22
article
Starosta chrudimské jednoty br. dr. Karel
Pippich slavil zásluhy obce kutnohorskéo
zachování starých památek a vzdal jí za vše-
obecného souhlasu vroucí dík.
Následovala prohlídka památek kutnoher-
ských. Největší pozornosti těšil se Vlaský dvůr,
jehož výzdoba v pátek byla dovršeno ukončením
velikých nástěnných obrazů mistra Klusáčkaa
bratrů Špillarů ve velké síní v bývalě sněmovné.
Vlaský dvůr vůbec včera skytal obraz, jaký
vidíváme o sv. Janě na nádvoří královskýeh
Hradčan.
Odpoledne zaměřil obrovský průvod so-
kolstva k výstavě. Výstaviště ke třeti hodině
odpolední bylo v pravém slovu naraženoa
stále hrnou se nové a nové proudy. Na
30.000 osob zavítalo včera na výstavu.
Ke dni Sokolstva zaslal telegrafický po-
zdrav dr. Scheiner Prahy, prof. Bedřich V -
týpka za jednotu benešovskou, »Sokol« v Trut-
nově, »Sokol« z Bělé pod Bezdězem a »Sokol«
z Frýdštejnu.
Vedle sletu Sokolstva konal se včera
v Hoře Kutné četně navštívený sjezd krejčí
z Čech a Moravy u přítomnosti poslance pana
dra. B. Pacáka.
Ráno na výstavišti konala se výstavka ho-
vězího skotu, obeslanou Kutnohorskem, Kolín-
skem, Čáslavskem a Kouřímskem.
doktor
Pippich
Klusáčkaa
Špillar
svatý . Jana
Scheiner
profesor
B Pacák
Hradčany
Praha
Trut
Sokol
Bělá pod Bezděz
Frýdštejn
Kutná
Čechy
Morava
Kutnohorsko
Kolín
Čáslavsko
Sokol
23
title
Válka jihoafrická.
24
article
V Praze, 26. srpna.
Praha
25
article
Nemalé vzrušení budí ve veškerém světě
humanním poprava burského poručíka
Cordua v Pretorii. Jeť známo čtenáři, čeho
se muž tento »dopustil«. Dal se svésti a gen-
tem-provokaterem britským, jakýmsi lum-
pem Ganem k tomu, že »ukul« sám a sám —
vše, co Roberts prvotně o spoluvinnících jeho
vyhlašoval, ukázalo se býti pouhou lží! —
spiknutí má povraždění důstojníků britských
v Pretorii a k zajetí lorda Robertsa — on,
člověk jediný! Aby pak »spiknutí« své pro-
vedl, vypravil se — z Pretorie, by zjednalsi
styk s burským velitelem Bothou ! Na této cestě
byl na udání Gana jat, postaven před soud vo-
jenský a odsouzen k smrti. Ačkoliv byl takto
pouhou oběti netrestaného agenta-provokatéra a
ačkoliv bylo tímtéž soudem konstatováno, žeu
nebohého mladíka byla dříve již pozorována
choromyslnost, lord Roberts, používaje pravo-
moci udělené jemu královnou Viktorif, která dala
před málo lety popraviti i šlechetného Kana-
dona Riela a zajaté Indy děly drtiti — Robert
nestyděl se potvrditi rozsudek smrti.
Pretorius
Roberts
Robertsa
Botha
Gana
Indy
Robert
Pretorie
26
article
Mimo Anglii uznává se ale všeobecně, že
tato ničemnost Robertsova může vyvolati jen
tím hroznější odvetu Burův, u nichž posud
theorie odstrašování trestem smrti neměla
niky účinku. Naopak, toto darebáctví u lidu,
morálně tak zdravého, vzníli odpor tím zou-
falejší.
O popravě Corduově, telegraficky již ozná-
mené, sdělují se ještě tyto podrobnosti: Od-
souzenec zastřelen byl na dvoře vězení v Pre-
torii. Večer před popravou vyrozuměn byl o po-
tvrzení rozsudku. Z rána pak, v den popravy,
kráčel pevně k místu, jež bylo mu vykázáno
naproti popravčí četě střelcův. Na svoji žádost
nebyl spoután. Když byl usedl na vykázanou
jemu stolici, zvolal chladnokrevně na anglického
velitele Barcharda, že jest hotov zemřiti. V tom
již zazněl povel: »Palte!« a Cordua skácel se
mrlev v před. O jednoho mučedníka myslenky
sebeurčení, o jednoho hrdinu svobody vícel
Z Kapského města, 26. srpna. (C. B.)
»Reut, kancelář« sděluje: Lord Roberts při-
byl včera do Belfastu, kde se setkal s Bulle-
rem, Polecarewem a Frenchem. Př
obsazení Belfastu dne 24. t. m. bylo raněno
14 mužů z vojska Polecarewova. Zdravolní
stav vojsk se značně zlepšil. Hamilto
zajal poblíž stanice Pinaas Riverů 13 Burů.
Z Petrohradu, 26. srpna. (C.-B.) Ca
Mikuláš přijal včera v petrohradském paláciv
audienci vyslance jihoafrické republiky dra.
Levdsa.
Robertsův
Roberts
Polecarewův
Mikuláš
přijmout
Anglie
Pre
Reut
Belfast
Petrohrad
Pinaas Rivera 13 Bur