3
masthead
27. srpna 1900.
5
article
V takovém válečném postavení nacházíme
se my. Nepřál bych sř však, aby doba rozhod-
nutí tohoto velkého tisíciletého zápasu byla tal
blízka a byla již tu, neboť mám obavu, že byl
by pro nás nepříznivou, poněvadž nepřátelé,
kteří proti nám stojí, jsou mocni a silni, a není
nikoho, kdo by zadržel jejich sílu, kdyby chtěl
a mohli ji obrátiti proti nám.
Nepřeji si, aby doba tato nastala hned
poněvadž pro tento rozhodný zápas a rozhodný
okamžik nemáme veškery své síly vycvičeny
a nemáme zbraní, kterých k dosažení vítězstv
potřebujeme.
Dnes zápasíme tu a tam, ale hlavní úsil
naše musí směřovati k tomu, abychom připra-
veni byli na rozhodující okamžik, kdy povede
se zápas o celou naší budoucnost, kdy se roz-
hodne, má-li s věže svatovitské vláti prapor
svatováclavský, nebo prapor, který byl tam
vztýčen již r. 1866. Boj tento vyžadovati bude
veškerých našich sil, veškerého jich napjetía
odhodlání a veškerého nadšení. (Výborně! Ne-
dáme se!) A v této věci rozhodujíeí vůle není
tak snadná a malá, jak lehko se to vysloví.
6
article
Rozhodující vůle znamená, že dovedeme odvážit
boj, který chceme věsti, že dovedeme ocenit
svě síly, jež máme, a že dovedeme se také
k bojí připraviti. Tento úkol proveďme důsledně
a bezohledně. Musíme se též postarati, aby
každý byl proniknut jeho nutností, a pracovati,
by každý věděl, že mu uloženo, aby všude, kde
mu osud popřál působiti — v rodině, obci, ve
spoleích politických nebo mezi přáteli a bratry,
dle své síly pracoval, by nastalo v celém ná-
rodě vědomí, že český národ, má-li vůli, zůstati
na půdě, kterou tisíciletým bojem a vlastní krv
zúrodňoval, musí míti také odvahu, obětavost,
energii a sebezapření, by od otců zděděnou
půdu uhájil. (Výborně !)
Tři jsou křesťanské ctnosti: víra, naděje
láska. Ve slovech těchto nespočívá však nábo-
ženský význam, nýbrž vyznačena jest hloubka
filosofie velkého myslitele, která platí pro jed-
notlivce i pro celé národy. I náš český národ,
chce li v tomto zápase býti vítězným, musí být
těchto tří ctností pečlivě bedliv.
7
article
Musíme míti především víru ve spravedl-
nost svého zápasu, v naše právo, a že národ
náš obsadil tuto zemi s historickým posláním,
aby ji pro sebe — pravím pro sebe — a ni-
koho jiného zachoval. (Výborně! Potlesk.)A
nemůže to býti víra zbožné duše, která věří,
co se jí řekne; máme-li míti víru, nesmí spo-
čívati na pouhém citu, nýbrž musí býti zalo-
žena na vlastní své síle, na tom, že chtějice
národu svému pomoci k samostatnému poli-
tickému životu, máme také sílu, toto své přání
uskutečniti, že máme víru, že samostatnost tuto
pro sebe zachováme. Dále musíme míti na-
ději, nikoli však naději hráče, který má
za to, že karta se musí obrátiti a že vyhraje,
ale musíme míti naději založenou na hlubším
základě, na žádné fantasii neb přání, nýbrž na
momentu, který sami utvoříme: vychován must
národ náš býti jako z ocele, vytrvalý, neústupný
a pevný. (Výborně!)
Musíme miti také lásku k této krásně vlasti.
Kdo z vás — právě z vás — ohlédne se tady
po šíroširém tomto kraji a vzpomene si, že jes
to vlasť, která má slavnou historii, vlasť, ve
které vykonáno tolik lidské práce, ve které pro-
kázáno našimi předky tolik statečnosti a hrdin-
nosti, ve které kultura dostoupila takové výše.
by ji nemiloval? (Výborně !)
Ale musí to býti láska opravdová, láska ku
vlasti a národu nesmí býti láskou rodičů, kteř
proto, že své dítko milují, nevidí na něm chyby,
nýbrž vše, co dělá, ať dobré neb zlé, chváli.
8
article
Musíme zkoumati a poznávati, co národu chybí
a starati se, aby poklesky byly odstraněny, mu-
síme se starati, by národ náš sestával z chara-
kterů bez slabosti, které skloní šíji před moc-
nějším a jež vyhovují tomu, kdo jeví se být
silnějším. (Výborně )
Musíme míti lásku pravou, která vzniká
z nejintimnějšího nitra a založena jest na celém
našem dychtění, smýšlení a vychování, na ve-
škeré naší snaze a nadšení, musí to býti lásk
milujíci, trestající a trpící, kdykoli jest toho za-
potřebí.
A když tyto tři etnosti budeme míti, co pak
záleží nám na tom, to ať si vídeňstí státníc
hledají, jak dohromady dostanou »Reichsrathe
a jaký projekt mají, když budeme, vědomi své
sily, státi tak pevně, jak státi musíme, máme-
zvítěziti. (Výborně l)
Nechci líčiti, jaké jsou naše plány do bu-
doucnosti, jaké naše ideály, vždyť je všichni
znáte. Naše ideály nemohou jako ideály lidí
humanismu směřovati jinam, nežli aby to, co
bůh stvořil, zůstalo, aby národ, který v této
zemi stvořil stát, žil vlastním životem a v
tomto národním životě také mohl žíti. (Vý-
borně.)
Když po 30leté válee přikročeno bylo
míru vestfálskému a upravovala se mapa
Evropy, státníci tehdy zapomněli, že válka tato
měla původ v Praze, že byl to národ český.
který dal první heslo k velké reformé duchaa
mysli v Evropě a že svržením místodržících
byla vržena pochodeň války. Za dobu těchto
30 let národ český téměř vyhynul a nejlepší
jeho mužové po těchto stezkách kráčeli do vy
hnanství, statky zpáleny neb vypleněny cizí sol
dateskou. A všichni, pro které národ český vy
krvácel, zapomenuli při vestfálském míru na
tuto zemi a ponechali lid český svému osudu.
bůh
Evropa
Praha
9
article
Nikdo se od té doby nestaral, že zde byl sa-
mostatný stát a že zde žil národ, jehož Jan
Amos Komenský vychovával mládež celé Evropě.
(Sláva mu!) Žádný nechtěl o našem národě vě-
děti, až naši buditelé vzbudili lid k novému
životu.
Z toho máme naučení, že ve všem všude
jako politikové musíme počítati s každou kon
stelací a využitkovati jí, naučení, že co máme.
dosáhli jsme jedině vlastním přičiněním a vlastní
silou a že v dobách těžkých, které na nás do-
léhají, nemůžeme spolehati na žádného sebe
lepšího přítele, že by nám pomohl. (Souhlas.)
Každý národ hledí především svého pro-
spěchu a také my musíme míti tento zdravý
egoismus národní a zanechati dobrodružné poli-
tiky, která stará se o blaho nářodů celého- světai
musime hleděti, abychom dodělali se lepší
budouenosti.
Jsem přesvědčen, že tento náš zdravý
egoismus politický znamená sílu toho, který vl.
že kráčí za jistým určitým účelem tak drodho
dokud ho nedosáhne.
Kéž přání má jsou přáním veškerého ná-
roda, kéž přání na těchto táborech stanou se
majetkem veškerého lidu, kéž bychom počalisi
dlážditi pevnou a bezpečnou cestu k dosažení
svého ideálu, který nemůže býti pro žádnou
politickou stranu v Čechách jiným, nežli samo-
statnost tohoto království. (Všeobeená pochvala
a potlesk.)
Zástupce strany staročeské p. Turnovský
praví, že z vnitra svého přesvědčení může říci.
že ve věcech, o kterých mluvil posl. dr. Herold,
jsme všichni za jedno, nechť počítáni jsme ke
kterékoli straně národní. (Výborně !) Všechny
strany tvoři jenom jednu národní jednotu, ve
které musíme všichni státi bez rozdílu. (Sou-
hlas.)
Jan
Amos
Komenský
Sláva
doktor
Herold
Evropa
Čechy
10
article
Vůči nesvědomitým agitacím, které směřují
k vyhlazení našeho národa po starém způsobu
divokých hord hunských, musíme býti jeden za
všechny a všichni za jednoho. (Souhlas.)
Přišli k nám zahraniční agitátoři, jimž ne-
činil nikdo překážek, kteří, hlásali heslo: »Pryč
od Říma!« Heslo tolo píše se »Pryč od Řima«,
dle vyslovuje se »Pryč od Rakouska!« (Vše-
obecný souhlas a potlesk.) Kdežto my jsme stále
napomínáni, abychom se mirnili, nechají se zde
cizi agenti řáditi ke zničení našeho národa i říše
(Souhlas.)
Řečník vyslovuje se pro odchod české de-
legace z říšské rady, protože jedině na zem-
ském sněmu jest pro nás historická půda.
Musímo se též opříti proti domácím nepřá-
telům, kteří chtějí nám nahraditi poctivé naše
vlastenectví světoběžnou internacionálou (Hlasy
»Pryč s ní!«) a musíme hesla jejich vyhladit
z myslí našich mladých lidí. (Výborně !)
A tu, praví řečník, zvláště naše student-
stvo, aby si národní nadšení zachovalo až na
sklonek svého života. (Pochvala.)
Zástupce strany radikální p. dr. Sobotk
praví, že schází se lid na láborech, aby prote-
stoval, ale v Rakousku jest toho tolik, že ne
zbývalo by nic jiného, nežli abychom byli stále
na táhorech.
V dalším dovozuje řečník, že jazy kovými
návrhy Körbrovými byla by čeština ze smišeného
území vyloučena. Návrh krajských úřadů jes
přímo útokem Vídně proti našemu státoprávnímu
zřízení, neboť království české má se jím roz-
trhnouti. Listu štyrsko-hradeckému třeba odpo
věděti, že náš sen státoprávní nevyžene se nám
žádnými manlicherovkami, které proti nám už
přišly, ale program tento nám nevyhnaly a ne-
vyženou a možno, že naslanou poměry v Evropě
že manlicherovky budou marny.
K žádosti okresního hejtmana Neuholda
žádá předseda řečníka, by se mírnil.
doktor
Sobotk
Řím
Rakousko
Vídeň
Evropa
11
article
Pan dr. Sobotka: Mluvil jsem o pomě
rech mezinárodních. Bylo již poukázáno, jak
chovají se různí přítelíčkové Rakouska a k jakým
koncům povede politika, která nečiní rozdíl
mezi těmi, kteří volají po právu a těmi, kteří
volají po bezpráví.
Kdo nedovede milovati svou vlasť a svů
národ, nechť nemluvi o lásce k veškerému
lidstvu. (Výborně!) S bolem shledali jsme, ž
podobná hesla byla do dělnictva vznesena
cizáckými agitátory. Činí tak strana, která čin
tak za jistým účelem a na českém lidu jest.
aby, když někdo za límec dovede zapříti
myšlenku státoprávní, ukázal, že jsou to pří-
pady ojedinělé, se kterými nemá celek co dělat
a že směr takový jest v českém národě ne-
možný. (Souhlas.)
Přicházejí lidé, kteří mluví o spravedlnosti
a píšou k vůli jedné osobě brožurky, ale když
se nám má bráti právo jazykové, jich nepišou,
z čehož viděti, zdali jest to soucit s trpícím
anebo něco jiného. (Hlasy : »Hanba jim «)
Ku konci vybízí řečník v politických po-
žadavcích k pevnosti a neohroženosti. (Po-
chvala.)
Zástupce státoprávního křesťansko-sociálního
dělnictva p. Mysliveček žádá ve státoprávním
boji jednotný postup. Jestliže dělnictvo př
bědných svých poměrech přináší za národní
myšlenku oběti, mohlo to ve Vídni již otevří
oči, že lid tento od ní neupusti, třeba že by
se v těchto krajích stal pánem Prušák. (Vý
borně !)
Pracujícímu lidu musí se dáti volební
právo, aby nikoli repetýrkami, nýbrž hlasovacím
lístkem mohl promluviti zdreující kritiku pánů
ve Vídni.
doktor
Sobotka
Mysliveček
Prušák
Rakousko
Vídeň
12
article
Dětem nebyl přístup na tábor dovolen, by
do jejich srdcí nezapadlo símě, jež klíčilo by
a vzrostlo v mohutný strom pevné, nepoddajné
české povahy. Misto dítek přišli však otcově
matky, kteří nechť vštípí jim do srdce, že
českou vlasť chtějí dostati cizinci.
Za radikálně-pokrokovou frakci promluvil
p. dr. Klouda. Vzpomíná táborů před 30 lety
a zakročování proti nim a poukazuje, že dnes
hlídá je četnictvo a stěžuje si, že obstrukce
v Čechách ochabuje, čehož příčinu shledává
v nepoučení od vedení strany.
Mezi požadavky dělnictva jmenuje řečník
volební právo, vrácení Moravy a protestuje pak
by na tábory zatahovali se živlové zpátečničt
by roztahoval se na nich klerikalismus.
doktor
Kloud
Čechy
Morava
13
article
Jmenem národního dělnictva ujal se slov
p. Fresl poukazuje na nepřátelství Vídně
Říma proti českému národu a žádá, by se proti
nim vystupovalo svorně a nepoddajně. Když
zmínil se o vyšším duchovenstvu a otázal se,
zdali hr. Schönbornové, kníže Schwarzenberg
Skrbenský jsou státoprávníci a několika slovy
jednání jejich kritisoval, povstal okr. hejtma
Neuhold a žádal jej, by se mírnil.
V boji národním nezbývá nám, nežli naše
národní hrdost, o kterouž zbraň rozbilo se již
tolik vídeňských vlád a rozbíjeti se budou
i dále, pokud neučiní nám po právu. Ony to
dobře vědí a proto posílají k nám různé pro-
fessory za tučný bakšiš, by v lidu našem po-
máhali hrdost tuto odkliditi, kteří pod různými
hesly volají: »Hleďte si stránky hospodářské,
z národnosti se nikdo nenají!« Víme taky, že
z národnosti se ještě nikdo nenajedl, ale jisto
jest, že z hlásání falešných internacionálních
hesel už mnoho agitátorů se najedlo. (Výborněl
Hlučná veselost.) Národní dělnictvo jests
vědomo, že kdyby plvalo po svém národu, po-
měry se mu nezlepší. (Tak jest!)
Dělnictvo žádá v zájmu hospodářské samo-
statnosti český stát, neboť až bude vybojován
vše ostatní bude přidáno. (Souhlas.)
Fresl
Schönborn
Schwarzenberg Skrbenský
Vídeň
Řím
14
article
Predsela pan dr. Čížel sděluje, žer sdra
žení českých zemědělců oznamuje, že nemohlo
sehnati pro tábor řečníka, poněvadž má sjez
žen. —
Starosta města České Skalice pan Pau
navrhl
resoluci:
»My občané na táboru dobenín-
ském dne 26. srpna 1900 shromáždění
trváme pevně a neoblomně na stá t n
samostatnosti a nedílnosti ze m
koruny české. (Výborně !)
Protestujeme co nejrozhodněji proti jaké
mukoli nadpráví němčiny vůbec (Výborně
a proti uzákonění Körbrových jazykových
předloh zvláště (Výborně!) a prohlašujem
zásadně, že marna by byla snaha dáti ja-
zyku našemu nějaké podřízené postavení.
(Sonhlas.)
Žádáme za provedení úplného rovného
práva nejen v zemích koruny české, nýbrk
i v ostatních králavstvích a zemí
Schvalujeme nejrozhodnější vystupování po-
slaneů našich a žádáme je, aby zaujali prot
každé vládě nejostřejší stanovisko (Výborně!).
dokud nebudou položeny základy ku sprave-
dlivému vyrovnání s národem českým.e
Resoluce schválena byla — jak zjištěno
zkouškou opačnou — jednomyslně.
Předseda pan dr. Čížek : Jest třeba, by-
chom resoluci tuto neměli jenom na papíře.
nýbrž aby si ji každý vštipil v srdce. Stane-i
se tak, pak marny jsou útoky naších nepřátel.
Tím končím tábor dobeniniský.
Hudba zahrála hymny »Hej Slované«a
»Kde domov můj«, načež čášt účastníků tábora
odebrala se do svých domovů, část pak setrvala
ještě dlouho na tábořišti.
doktor
Čížet
Pau
Körbrový
Slovan
Český Skalica
15
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 26. srpna.
V londýnské redakci vyrobenou depešl
»Daily Telehraphu« a »Dally Maílu«, dle niž
ruský generál v Pekině vůči generálům osfat-
ním prohlásil, že Rusko výpovědělo Číně
válku, zaznamenali jsme ovšem tůž zběžně
k vůli úplnosti. Nikoli však pismem nápadným
a na poprv bez komentáře sensačního. Protože
nejapnost, ba pitomost tvrzenl takového bylu
nám na ráz zjevná a nelibujeme sí v tom bla-
movati se sensačnosti — tak hloupě průzračnou
Pochopili jsme ovšem, že snad některé agentuř
rakouské neb anglické může na tom záleželí,
buditi za známou tendencí zprávu takovou jistý
ruch, ale protože sloužíme Slovanstvu a pravdě,
nešli jsme přirozeně na lep ani tak »šikovnýme
nástrahám, nějaké snad rakouské agenfury, tim
méně pak nejapným výmyslům anglických listů,
jichž tendenční výroba zpráv podobných mohla
by mýliti snad jen toho, kdo nemá potuchy
o poměru obou listů k panu Chamberlainovi.
Dally
Chamberlain
Čína
Praha
Rusko
Daily Telehraph
16
article
Okolnost, že »světové listy« vídeňské
berlínské daly se chytnouti surovostí zprávy tě,
mohlo ovšem zmýliti mezi čtenáři leda ty
kteří napořád ještě vidí v listech těch prameny
skutečných vědomostí a nepoznali bedlivým
zkoumáním, s jak úžasnou povrchnosti a nevě-
domosti — třeba, že do formy s velikým
eklatem — německo-židovská zurnalistika o
několika let pracuje. O nesvědomitosti její teprv
už ani nemluvě. Jistě ale takých důvěřivých
dušiček mezi českými čtenáři jest stále méně
většina dnes zajisté spolehá již více v slovo
úsudek českého žurnalisty, jenž nespokojuje so
vyskytnutím jakés takés depeše, nýbrž také ji
před otiskováním zkoumá dle věrohodnosti její
a ke zkoumání její svědomitému hledí si lo-
potně osvojiti i vědomostí nevida force žur-
nalistiky jen ve formě stilu a v — nejapné
sensaci. Buditi sensaci, nu budiž — ale nikdy
za cenu — blamáže a seriosností
Myslíme, že na rozdil od opáčného stano-
viska něktorých světových žurnálů české obe-
censtvo toto svědomité stanovisko české žurna-
listiky schváli. Při zmíněné depeši nebylo ovšem
nesnadno ho uplatniti, neboť jednaloť se právě
jen o nejapnost, kteráž mohla zmýliti leda jen
nejpovrchnější pozorovatele dějů mezinárodních.
Ano, Rusko na odlišné své stanovisko od sta-
noviska spojenců klade takou váhu, tak říkaje
puntičkářskou, že ve svých buletinech váleč-
ných používá napořád stylisace »vojsko ruské
a spojenci«, ale odlišování to děje se pro n
ve smyslu opáčném, ve smyslu smíru s Činou-
Kdož vůbec četl nebo vzpomněl si na vě-
domý projev arciúřadního ruského » Pravit.
Rusko
17
article
Věstníku«, v němž car dokonce proti příteli
svému Vilému II. dobře akcentoval stano-
visko, že Rusko nechce války s Činou a že by
protož na jiných cestách spojencův nenásledo-
valo, ten věděl ovšem ihned, jaké ceny ne
japnému blábolení »Daily Mailu« přikládati
Zmiňujeme-li se dnes, nevěnovavše původně
zmíněné depeši žádné téměř pozornosti, obšír-
něji o ni, činíme tak jen věru z pocitu uspo-
kojení, že dnes tytéž »svěťově« žurnály, které
ještě v sobotu ráno daly se jí poplašiti, stano-
visku našemu úplnou dávají satisfakci: dne
také ony tváři se, jakoby byly nahledly ihned (
bezeennost a nesmyslnost zprávy té, ba i t
rakouská »Pol. Corresp.« praví, že o potvrzení
zvěsti té nebylo ovšem ani řeči, ale farizejsky
pak dodává, že prý by mohla býti zpráva t
zajímavá svým vznikem a původem. Ano, starý
farizeji, po té stránce ano: o tom ale mohly
by nejlepší objasnění dáti Londýn Vídni anebo
i zrovna tak — Vídeň Londýnu.
V pravý opak, v nejrůžovější optimism
upadá oproti tomu zajisté jeden z attaché ru-
ského vyslanectva v Berlíně. Vyjádřil se v so-
botu v podstatě k jednomu komisaři: »Vál ka
jest u konce« a dodal: »Čína nem
generálův, nemá vojáků již, nemá
ani již válečného materiálu!« Jen
kdyby císaři neb císařovně-vdově se něco při-
hodilo, ať od vlastního průvodu neb cizím
vojskem — mínil attaché dále — jen potom
nabyly by věci rázu povážlivějšího, než kdy
jindy, neboť pak by zachvátila vzpoura
celou říší.
Vilém II
Pol
Corresp
Rusko
Londýn
Vídeň
Berlín
Čína
Daily Maila
18
article
Císařovna-vdova byla ostatně již jednou
nucena z Pekina uprchnouti a sice před 40
lety, když Anglíčané a Francouzi na Pekin ude
řili. Tehdy uprchla do Jeholu v Mandžursku,
dnes ale, ač se vyskytly i opačné pověsti, by
by jí útěk v tomto směru Rusy zamezen. O
pádu dřívější dynastie Mingů jest Pekin poprve
dnes celý cizinci obsazen. Evropané, kter
v r. 1860 do Pekinu vnikli, byli počtem tal
slabí, že jen málo míst města obsaditi mohli.
Také pekinský císařský palác nebyl od pádu
dynastie Mingů cízím vojskem dosud obsa zen.
Francouzi i Britové v roce 1860 byli se zmoc-
nili jen paláce letního, kterýž ovšem úplně tehdy
zpustošili.
Do vlastní císařské residence v Pekinu al
od počátků prastaré říše čínské nebyl až posud
nikdy vstoupil ni jediný nepřátelský voják
Evropy!
Nyní oznamují se také z jižní Číny po-
vážlivější nepokoje proti křesťanům. Hlavně prot
domorodým. Tito j sou zajimáni a mu
čeni, nebude-li pak za ně zaplaceno výkupné
budou prý i stati, »Černé vlajky«, jež z jižn
Činy táhnou prý k Pekinu, pustoší prý brozn
ha pochodu svém kde kterou věc.
Úřadní zpráva, poslaná americké vlád
o prvotní výpravě Seymourově, chválí mimo jiné
i statečné chování se námořního kadeta z ra
kouského oddílu Procházky. Je-li tento
českého původu, nemohli jsme v první chvil
zjistiti.
Anglíčaný
Francouz
Rus
Ming
Evropan
Brito
Seymourův
Procházka
Peking
Evropa
Čína
19
article
Telegramy.
Z Petrohradu, 26. srpna. (C. -B.) »Vládn
věstník« sděluje: Telegram generála Grodekova
z Chabarovska oznamuje: Čínští obyvatelé
mezi Charbinem a Bajantem na řece Sungaře
vrátili se k polní práci a tázali se, zda-li smějí
dopravovati po řece čluny s obilím a živým
zbožím. Bylo jím odpověděno, že je to dovo-
leno za tě podmínky, nebudou-li čluný dopravo-
vati zbraně. V Sanbiru je od té chvíle, kdy
město bylo Rusy dobyto úplný klid. Číňané za-
hájili opětně obchody. Generál Orlov sděluje
Ruské vojsko vtáhlo 20. t. m. do Menduchu.
Dne 21. t. m. přibyla jízda do Charga u přední
stráže Bulatovičovy obsadili Ireke. Viceadmirál
Alexejov telegrafuje z Taku ze dne 21. t. m.i
V Tjencinu dověděli se právě o dobytí Pekinu
toto: Dne 16. t. m. po dobytí císařského městí
dali se čínští obhájcové města na ústup k se-
veru. Od geperála Grodekova dostal ministr vo
jenství tento telegram ze dne 24. t. m : Jizde
generála Rennenkampfa dobyla Kammi- Chančanu
Pěchota odešla z Mergenu, kdež bude zůstavena
posádka sesílená dělostřeleetvem. Přivoz přea
řeku Nonni byl obsazen Číňany. V noci přiše
k Rennenkampfovi parlamentář s návrhem, by
operace byly zastaveny. O dobytí Pekinu, jak
se zdá, v okolí Tsitsihalu není známo níčeho
Rennenkampf odpověděl, že oporace přerušiti
nemůže. Generální štáb oznamuje, že od 18. t. m
bylo přijímání dobrovolníkův a záložníkův k vá
lečné službě ve Výclodní Asii zastaveno. Dále
se sděluje: Dne 5. t. m. byl vojín stojící n
stráži u brány v Chailaru v noci dvěma Ciňany
přepaden a zraněn na hlavě. Jeden Čiňan by
pak stráží probodnut. Vojin setrval na strázi
až byl vystřídán.
Grodekův
Rus
Číňan
Orlov
Bulatovičův
Ireke
Alexejov
Rennenkampf
Kammi
Chančan
Nonnos
Vojin
Petrohrad
Chabarovsk
Charbin
Sungara
Menduch
Charga
Peking
Tsitsihal
Výclodní Asie
20
article
Z Berlina, 26. srpna. (C.-B.) Z Tjen
cinu sděluji ze dne 23. t. m.: Japonské vojsko
má obsazený val kolem nejvnitřnější části z
povězeného města v Pekinu. Do paláce ješte
dosud nevniklo, nýbrž očekává napřed instrukce
z Tokia. Princové Ching a Vangvenshas ukrý-
vají prý se v Pekinu.
Z Petrohradu, 26. srpna. (C.B.) Ruská
telegrafní kancelář prohlašuje, že jí není ničeho
známo o zápovědi vývozu sena, slámy a žita.
Vzhledem k událostem ve východní Asii a k mi-
mořádným výdajům, jimi způsobeným, zvyšuje
se na čas nepřímá daň z kořalky a lihu na
11 kopejek nebo 10 rublů z vědra lihu vody
prostého, nepřímá daň z tabákových tovarů na
4 rubly za pud čili 10 kopejek za lihru. Zvý
šení to platí od 29. t. m. V nově vydaném zá-
koně se stanoví, že při vývozu konopi a lnu
z Ruska do ciziny vracejí se celní poplatky.
které se z těchto produktů vybírají, bylo-li př
spracování použito cizozemského materiálu neb
strojů. Obnos poplatků, jež jest vraceti, obnáš
30 kopejek až 1 rubl 40 kopejek za pud.
Z Yokahamy, (C.-B.) Markýz Ito vydai
věnra vyhlášku, v niž vykládá, elle své nove
strany uazvané »nové konstituční politické adru-
žení,« v niž bezpochyby bude vzato nové mi-
nisterstvo. Markýz Ito praví v manifestu tom
že jmenovati a propoustěti ministry náležík
ústavním právům panovníkovým a že, poku
ministři jsou v úřadě, členové jejich strany ne-
smějí se vměšovati v jejich úřadní povinnosti.
Ching
Vangvenshas
Ito
Berlín
Peking
Tokio
Petrohrad
Asie
Rusko
Yokahama
kopějka
21
article
Listy nalehají, aby na Koren bylo vysláno voj-
sko zjednati tam pořádek, ale kabinet není
tom ještě rozhodnut. Jeden křižák dostal rozkaz
odplouti do Gensamu.
Z Iongkongu, (C.-B.) Proslýchá se zde
že do Amoye bylo dopraveno opětně japonské
vojsko, více než předešle. Je tam veliké rozo-
chvění, avšak pořádek a klid byl zachován.
Z Brusselu, 26. srpna. (C.-B.) » Mes
sager de Bruxelles« sděluje: Když poddůstojníe
a vojáci, náležející belgickému dobrovolnému
sboru pro Čínu, zvěděli o rozpuštění sboru.
běhali křičíce a povykujíce vesnicí Burg - Leo-
poldem, ležící poblíž cvičíště beverbooského
dopustili se v několika kavárnách násilnostl.
Policie, četnictvo i vojsko musily energicky za
kročiti, by zjednaly pořádek.
Lea
Iongkong
Amoy
Brusel
Čína
Burg
Mesa sager jít Brusel
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Převezení zesnulé paní Růženy
Grégrové. V rozkošném statku na Dole, kol
kolem stromovím obklopeném a ze tří stran
vysokými skalnalými vrchy před větrem chrá
něném, rozhostil se hluboký žal a zármutek
po druhé v době čtyř let. Hrstka času minula
od té doby, kdy shromáždili se přátelé a dru-
hové v práci v útulné vile, aby vyprovodili na
cestě do Prahy zesnulého našeho chefa a včera
podobnou poclu přišli tamtéž prokázati věrne
jeho družce životem, paní Růženě Grégrové
Tělo vznešené této paní spočívalo v kovové rakvi
vystavené na improvisovaném katafalku. Nevý
slovně dojímavě působila jednoduchost salonku.
ve smuteční síň proměněného. Rakev ozdobena
byla kyticemi a věci z libovonných květin, daro-
vanými nejbližšími přibuznými. V průčeli po-
staven byl krucifix a skupina květin, podél rakve
pak plápolaly ve dvou řadách voskovice. Po-
dlaha poseta byla něžnými kvítky, z nedalekých
záhonů sesbíranými. Sem přišli ze sousedstv
i z dálného okoli přečetní, aby šlechetné paní
vzdali čest, než naposled tělo její rozloučí se
s těmito místy, kde zažila vedle chvil radost-
ných přemnohé žalostné. Účastenství toto zřejmým
Grégr
Praha
23
article
dokladem a projevem bylo necbmezené úcty,
vážnosti a oddanosti k zesnulé paní, o níž jen
dobré a krásné v okolí lze slyšeti. Obec máslo-
viekou (která na rakev položila věnec s čer-
venobilými stuhami) zastupoval starosta p. Hlas
obec vodochotskou náměstek starosty p. Krumb-
holz, Větrušice starosta p. Novák, Libšice sta-
rosta p. Nápravník, dále četní občané a občanky
z těchto míst, jakož i z Vodolky, Letek, Ho-
štice, Kvatěrub, Klecan, Dolinek, Kličan a
Břežan, dále byl přítomen libšický kalo-
lický farář, majitel cihelny v Letkách pan
Fischer a j. v. Odpolední vlák z Prahy do-
pravil do Libšic velkou řadu truchlících. Přede-
vším členy rodiny, nejbližší přibuzné a přátele,
dále členy redlakce »Nároginích Listů«, zástupce
administrace, účtárny, sazárny, strojovny a vý-
pravny, jakož i ostatních odvělví závodu » Nár.
Listů«, dr. J. Podlipný a j. Rázem 4. hod.
odpolední přijel na velocipědu dvojct. farář p.
V. Basche z Lihšic, jenž téhož odpoledne ve
vzdálenější obci vykonal pohřební obřady. Uči-
telský sbor z Libšic ve smuteční síni zapěl Ja-
natův sbor »Na shledanou«, načež dvojet. farář
p. Basche vykonal obřady, při nichž dojemnými
slovy líčil povahu zesnulé paní. Pravilť pak
mímo jiné: Vy vzpomínáte zajisté dnes, že
před málo lety dleli jste v tomto zákoutí a sice
u mrtvoly manžela této zesnulé spolusestry.
Novák
Libšice
Nápravník
Kvatěrub
Klecan
Dolinek
Kličan
Břežany
Fischer
doktor
J Podlipná
V Basch
Lihšic
Basch
Větrušice
Praha
24
article
Tenkráte želeli jsme ztráty muže o národ za-
sloužilého a národ milujíeího a dnes lkáte nad
milou družkou jeho zivota. Smrt, která rozdvo-
jila tenkráte svazek dvou milujících duší, t
smrt jej opět spojuje. Nejsem povolán, abych
líčil, co vše ve veřejném životě působil otee
váš a drahý přítel váš, čím byl kruhu rodin-
nému a svých přátel, ano čím byl celému ná-
rodu. Nejsem povolán k tomu, abych líčil, jakou
věrnou družkou byla zesnulá drahému svěmu
manželu. Jako dra. Julia Grégra ve cti budeme
vzpomínati, tak rovněž ve cti vzpomínati vždy
budeme drahé jeho manželky, která stále věrně
stála mu po boku, když třímal prapor národní
Jí Pán popřál, že patřiti mohla na vítězství, z
které manžel její mnoho vytrpěl. Zesnulá těšíla
se neobmezené úetě a lásce pro svoji štědroua
milou pováhu. Ona byla věrnou a upřimnou ian-
želkou muže svého, ditkám pečlivou matkou a okoll
štědrou přítelkyní a dobroditelkou. Byla to pani
šlechetná, která měla srdce otevřené a ruku
štědrou ku pomoci potřebných. Dnes spolu
s vámi přemnozí truehli a oplakávají v ní svou
dobroditelku. — Po řeči, která na přítomné
hlubekým dojmem působila, zapěl pěvecký sbor
Flammingovu skladbu »Nad světem mírs, načež
rakev snesena byla do krytého dopravního vozu
pohřebního, v němž převezena byla do Prahy.
Grégr
Praha
Flammingovo skladba
25
article
Po vložení rakve do vozu zapěl pěvecký sbor
Hausmannovu skladbu »Ať tě do ráje«, načež
dlouhý průvod, vedený dvojet. farářem p. Ba-
schem, ubíral se k vltavskému převozu. Na
dvou pramicích byli převezení účastníci průvodu
na levý břeh vltavský, kde zástup venkovanův
byl shromážděn, aby vzdali poslední čest ze-
snulé. Rakev byla pak provázena celou obei
libšickou až na její hranice, kde opět pávecký
sbor zapěl a dvojet. farář p. Basehe přiležitostné
proslovení učinil. Furgon odjel pak do Prahy
účastníci průvodu nasloupili jizdu po železnici.
Hausmannův
Praha
26
article
— Za příčinou úmrtí paní Růženy
Grégrové došly dále tyto soustrastné projevy
pana Prokopa Grégra: Vysocectěný pane
Projevuji jmenem svým i jmenem své ženy
Vám a všem členům vysocectěné rodiny Vaí
nejupřímnější a nejvřelejší soustrasť nad úmrtím
milované paní matky, ženy tak vzácné hodnot
ducha i srdce. Cítime s Vámi celou tihu Va-
šeho zármutku nad ztrálou šlechetné, vzorně
obětavé této choti zesnulého nezapomenutelného
p. otce Vašeho, jejíž život byl zářivým vzorem
ryzí ženskosti a ušlechtilosti. Se srdečným přá-
telským poručením Vám zcela oddaný dr. Karel
Pippich v Chrudimi. — Z Opočna. Upřímnou
soustrasť. Dr. Dvořák. — Vysoce vážený pane
Račte dovoliti dlouholetému spolupracovníku
»Nár. Listů«, aby za příčinou bolestné ztráty,
která stihla Vaši rodinu, směl projeviti nej-
upřimnější svoji účast. S dokonalou úctou Ja-
roslav Schiebl. V Plzni, 25. srpna. — Vele-
otěný pane! Nad úmrtím šlechetné Vaší pi.
matky upřímnou soustrast projevuje v dokonalá
úctě Rudolf Bort, chefredaktor »Lidových
Grégr
Prokop Grégr
doktor
Pippich
Dvořák
Schiebl
Vele
Bort
Virginie
Chrudim
Opočno
Plzeň
27
article
Novin«. V Brně 25. srpna, — Vaše Blahorodil
Račte přijati osvědčení nejhlubší soustrasti nad
ztrátou šlechetné paní matky a vydavatelky
»Nár. Listů«. S veškerou úctou oddaný Josef
Aubrecht, maj. insertní kanceláře v Praze. —
Úmrtí šlechetné paní Růženy Grégrové velíce mne
dojalo; měla jsem příležitost poznat ušlechtilou
povahu vzácné té paní. Prosím, račte laskavě
sdělit všem mé upřímné účastenství v bolu
tom. V dokonalé úctě Josefa Náprstková. —
Vaše Vysokoblahorodí! Následkem truchlivé
zprávy o úmrtí velevážené paní matky dovoluji
sobě Vám jakož i velevážené paní choti svoji
nejhlubší a nejupřímnější soustrast vysloviti.
V hluboké úctě Bohumír Lilienfeld, majitel
ústavu pro zaopatřování bytů a prodej realit
»Oiketerion«. — Dále projevili ješté soustrast:
p. Václav K. Nebeský, chef firmy Nebeský
a spol., p. JUDr. Miroslav Krajník, MUDr. Ja-
roslav Hausman, p. František Brabec, pí. Kle-
mentina Brabcová, p. Jaroslav Brabec,p.
Blahorodil
Aubrecht
Grégr
Náprstková
Bohumír Lilienfeld
JUDr
Krajník
Hausman
Brabec
Brabcová
Brno
Praha
28
article
Edvard Vojan, p. Gustav Kugler, pl. Julie
Kuglerová roz. Ottova, p. Alois Groišl, re-
vident c. k. státních dráh v Praze. —
Redakce »Národních Listů«: Slovutn
Pánové! Nad přetěžkou ztrátou, která tak ne-
očekávaně slavnou redakci »Národních Listů«
úmrtím družky šlechetného jejich zakladatele,
paní Růženy Grégrové, dámy vzácných vlast-
ností ducha a nevšední lidumilnosti, postihla,
dovoluji si Vám, slovutní pánové, svou nej-
hlubší soustrasť projeviti. S výrázem zvláštní
úcty Vám zcela oddaný: Dr. Srb, starosta král.
hlav, města Prahy. — Za příčinou úmrtí vele-
vážené šlechetné paní Růženy Grégrové dovo-
luji si vysloviti Vám svou upřímnou soustrast
se vší úctou oddaný: Vojtěch Mastný, ředitel
Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze.
— Z Velešína. Cítím nezměrnou bolest pr
smrt šlechetné dámy. Ph. Cand. Babka.
Z Vyššího Kubína (Uhry). Prijmete našu
najvrelejšu sústrasť nad odumretím vydavatelky
vašich listov Růženy Gregrovej od Drahotiny
Alexandra Kardoss. — Slavná redakce ! Račl
přijati naší hlubokou soustrast nad úmrtím
šlechetné a vzorně manželky zakladatele Va-
šeho listu, vynikajícího a neohroženého bojov-
Vojan
Kugler
Kuglerová
Ottův
Groišl
Grégr
Srb
Mastná
Cand
Růžena Gregrová
Kardoss
Praha
Čechy
Morava
Velešín
vysoký Kubín
Uhry
Virginie
živnostenský banka
Slovutn Pánová