ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4166da10-7272-11dc-881d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 29 celkem · entity: person 83, work 4, place 13, org 5
1 masthead
27. srpna 1900.
2 masthead
Příloha „Národních Listuke
3 masthead
k číslu 230.
4 masthead
Strana 5
5 article Třeti tábor na Řipu.
Třeti tábor na Řipu. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Poslanec dr. Edv. Grégr nazval Řip sva- tyní. Celému českému národu je symbolem který se vynořil s prvním zákmitem dějů vlast a zůstal jím do dneška. Dál název nejžírněj- šimu českému kraji, název, ke kterému s pý chou hlásí se občanstvo, jež vidí daleko široke kolem. Občanstvo vzdělané, uvědomnělé, ná- rodně hrdé, uplatňující svou váhu v našem po litickém životě, důvodně žárlivé na jasný zvuk svého jmena. Podřipsko náleželo k prvním krajům české politiky, Podřipsko bylo ode dávna jedním z prvních bašt národní strany svobodomyslné.
doktor Edv Grégr Řip onejžírnši český kraj
6 article
Podřipsku náleží také první náš politický tábor- Dne 10. května roku 1868 konala se na Řipu první táborová manifestace patnácti tisíc nespokojených Čechů, jak s pravou podřipskou grandezzou oznámil tehdejší její předseda, blahe paměti poslanec-deklarant Václav Kratochvi z Lounek. Bouře odporu, roznícená čerstvě vy- hlášenou, českými zástupci a priori i a limine odmítnutou ústavou, politickou i finanční čin- ností občanského ministerstva zaburácela tehdá z úpatí Řipu do vlasti. Ze všech krajů v kr lovství byla tábory opětována.o s n Z Ripu postaven byl také jeden ze zákla ních pilirů programu národní strany svobodo myslné. Resolucí, za jejíž auforství náleží čest redaktoru »Národních Listů« Karlu Tumovi. tehdy pětadvacetiletému mladému muži, resolucí která lidovou formou takto manifestovala naše pniar státní právo: »Chceme býti konečně šťastní a svobodn ve vlasti své, jako bývali otcové naši; chceme aby svobodný a slavný kdysi národ česk opět stal se pánem svých osudův a roshodovai o všech věcech svých toliko sám: koru novaným králem svým chceme, aby neplatilo v Čechách jiného zákona, než který vypračuje řádný český sněm a potvrdi korunovaný český král; ni ehceme, aby tady v Čechách žádná dar nemohla býti ukládána a žádné vojsko sbíráno než po takovémto ústavňím snešení sněmu če 3soninleon ského s králem českým.
Čecho Václav Kratochev Lounek Tuma Čechy národní strana svoboda
7 article
Takto aby obnoveno bylo naše právo historické, které pezna- mená než svebodu, samostatnos a neodvislost slavného králov ství českého: tohoto jediného rukojemstv šťastné budouenosti, slly a blahobytu, aby do- mohl se národ náš, žádáme se vším důrazem vůle, utvrzené přesvědčením nejhlubším : . . aby vypsány byly volby proj nový sněm královstv českého a sice volby na základě nejspravedli- vějším, aby celý národ dle všech tříd byl za- stoupen — tedy volby na základě v še o blee- nlěbannii ného hlasování; aby takto zřízený sněm vedle starých na- šich práv vypraeoval ústavu pro královstv české, ústavu pojišťující vlasti naší stejnou samostatnost a svobodu, jaké se těší vls e dono 000 0r uherská.« Program, jaký jinde, v lepších poměrec a za lepších podmínek nedovedla vyříditi gene- race jedna, na jaký u nás nestačí ani půlstolet politické práce.
ústav pro královstv
8 article
První říšská resoluce nezůstala bez vládní odpovědi. Předseda tehdejšího tábora, Kratochví i táborový její representant a obhájce, Václav Janda, byli za ni dekorováni každý 6měsíčním žalářem. Karel Tůma, zatím již vězněný, pří- davku téže hodnoty ušel jen svým vtipem. Dne 19. června 1887 hlaholil na Řipu tábor druhý. Jeho duševním původcem byl Ervín Špindler, jako řečníky dr. Edvard Grégr a dr. hr. Václav Kounic. Platil a prospěl mocnému rozmachu národní strany svobodomyslné. Včera sešlo a sjelo se občanstvo podřipské k táboru třetímu. Konal se na témž místě jako tábor první. Více objímal účastníků, nebyl však vroubenjspolkovými prapory, jež za Beusta směly býti přiňeseny a zatknuty do hlíny Řipu, ale z dr. Körbra nikoli. Manifestaci pro rovnoprávnost rodného ja- zyka byl posvěcen, odporu proti předlohám i porušujícím, opětné deklaraci státoprávního pře- svědčení a posile za další politické boje pro n významu českých menšin byl věnován. Sedn českých: roudnický, libochovický, mělnický, vel- varský, slanský, strašečký a lounský a řadu smíšených okresů representoval. Na 30.000 účast- níků čítal.
Janda Tůma Špindler doktor Grégr Kounic Platil Beust Körbr Sedna
9 article
Veliká jich čásť sešla se v Roudnici, pra- pory barev národních přehojně okrášlené na po- čest hostů. Obrovský byl průvod z Roudnice na Řip. Krábčice i Rovné postavily mu po- zdravné slavobrány s národními a lidovýmí Když průvod, přehojným banderiem pod- řipských junáků vedený stihl úpati památného chlumu, bylo již prostranství kol do kola tri buny obsazeno. Na tribuně zaujalo místo pořadatelstvo, posl. prof. dr. Čelakovský, dr. Lad. Dvořák, dr. Ed- Grégr, Václav Janda, Heřman Janda, jednate prvního tábora, Ervín Špindler, Karel Štole, řečníci pošl. dr. Baxa, E. J. Hrubý, V. J. Klofáč, dr. J. Kříž a pak J. Sedlák, okresní starostové roudnický Al. Mareš, mělnický Váel. Pavlíček, novostrašecký Jan Nedvěd, lounský Č. Říha, náměstek okr. sťarosty slanského Václ. Baňka, členové okr. výborů a zastupitelstev ! Jiři Vraný n Ant. Vaněk z Mélnicka, Fr. Malý a J. Ze- lenka z Roudnicka, za město Mělnik starosta Schrenker, městští radní dr. Pöschl, Tirea Vávra, dale ze svolavatelů prvního tábora řip- ského p. Jos. Syrový ze Želčína, ze svolava- telstva tábora třetího p. Václ. Strejeovský, dr- Russ a generální jednatel JUC. Michálek ald.
profesor doktor Čelakovský Lada Dvořák Ed Grégr Janda Heřman Janda Špindler Štol Baxa E J Hrubá V J Klofáč J Kříž J Sedlák Mareš Pavlíček Nedvěd Říha Václ Baňka Vraná Antonín Vaněk Malá Pöschl Tireo Vávra Syrová Russ Michálek Roudnice Roudnicko JUC Mélnicko Želčín
10 article
Krásný, slunný den, ozařující všechno pří- rodní bohatství žírné podřipské roviny, přál táboru. Zákon ostříhalo na tribuně tré poli- tických úřadníků v čele s roudnickým okresním hejtmanem p. Loulou, který zdál se býti chví- lemi nervósně napjatým, — mezi obecenstvem dalších pět politických úřadníků, v úkrytu řip- ského jehličí 60 četníků ze široka daleka svo- laných a vedených četnickým rytmistrem v plné uniformě i s polní páskou. Hověli si ve stínu od začátku až do konce, bohudik nečinně, až na markantně situovanou přední stráž . . . Pře. létla i pověst, že oddíl terezinské posád ky právě včera zvolil nejbližší řipské okoli za cíl cvičeh ního manévru. Manévrl hesly
Krásná Loula
11 article
Tábor vyslechla také — dosti prý silná — kohorta internacionálních sociálních demokratů. Její mluvčí žádal o slovo. Spokojil se s vysvět lením, daným předsedou táboru poslancemv Jandou, že mu dle znění povolovacího přípisu úřadního uděleno býti nemůže. Ani proti reso- luci nepozvedli rukou. Tradovali později, že z resoluce — přijaté jediným hlasováním — hlasovali jen pro větu, týkající se všeobecného hlasovacího práva. Habeant sibi. K pouti, na dlouhou a dalekou, trnitou svízelnou a nepřátely oblehanou cestu, vyda včerejší tábor heslo. Staré heslo nynějšího po- selstva českého národa. Kolik sil spotřebuje skrývá tajemná kniha Prozřetelnosti.
Janda
12 article
Průvod dospěl k tábořišti. Je bohatě vy- zdobeno a úchvatný odtud skytá se rozhled na čarokrásné okoli. Kolkolem hlava na hlavě. Ne- přehledný zástup obklopuje tribunu, určenou pro řečníky a hosty, se všech stran. A stále nový a nový příval, který neproniknutelnému již šiku větší a větší ještě dodává mohutnosti. Velebně zvuky národní hymny naší hlahol slunným prostorem. S pietou a nadšením shro- máždění je doprovází. Na tribunu rázem o 112. hod. vstupuje a za nadšeného jásotu tábor zahajuje starý. však stále ještě svěží účastník a známý spolu- pořadatel prvního řipského táboru, poslane Václav Janda. Srdečnými slovy uvítal shromážděné a dě- koval za přečetnou účast. Vřelými akcenty vzpomenul a ocenil pa- mátku i význam přvního řipského tábora a č- ckých jeho účastníků. Žel, že i na dnešním táboru dlužno sobě říci, že ani o krok dále nejsme, než předkové naši před třiceti lety. Je již osudem českého národa, že když již mímí se dodělati svého cíle, vždy vše zlý jakýs dé- mon zvrátí a na nedozirné pohřbí časy. (Hlučné projevy nevole.) Proto byl dnešní tábor svolán, by prohlási veřejně, že český lid nepřestane nikdy bojovat- za sva práva a že nikdy šíje své neskloní po jho jakékoli, — by veřejně prohlásil, že háje práv národa českého, hájí též práv celé říše- (Bouřlívý souhlas.) Představiv shromážděným místopředsedy tábora pp. Strejcovského a Jirán ka, doložil předseda řeč svoji přáním, by bůh do- přál lidu českému, býti šťastným a svobodným ve své vlasti. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Spontanními projevy a provoláváním slávy byv uvitán, ujal se slova mluvčí národ. strany svobodomyslné,
Janda
13 article
posl. dr. Edvard Grégr: Lide český ! Drazí přátelé a rodáci ! Když před 32 roky, jak můj věrný přítel právě pra- vil, zde na úpatí Řipu sešel se lid český, aby veřejně před celým světem dal výraz svému politickému přesvědčení, aby naznačil cil svých snah a své politické práce, tu bez rozdílu sou- středil se tenkráte v jednom hlavním bodu, požadavku, který vyjádřen byl v památné reso- luci tenkráte slovy »aby obnoveno bylo právo naše historické a státní«, poněvadž toto naše historické a státní právo znamená svobodu. znamená neodvislost, znamená samostatnost naší drahé vlasti. (Hlučný souhlas.) Uskutečnění resoluce tábora podřipského stalo se pro- gramem veškerého národa českého a program ten byl přijat jako určitý a pevný cíl pro kaž- dého Čecha a pro celý národ český, neboť ná- rod český poznal, že právě v tomto programu a v uskutečnění hlavního požadavku tohoto programu podřipského spočívá jediná záruka pro národní, kulturní a hospodářsky rozvoj národa českého. (Výborně!) Abychom cíle toho dosáhli, abychom se dodě- lali toho, co dle práva a spravedlnosti nám ná- leží, bychom konečně domohli se na základě našeho práva neodvislosti a samostatnosli naší drahé vlasti, k tomu pracoval národ český ne- unavně a neústupně téměř po 40 let. Avšak tážeme-li se dnes, jak daleko jsme se dodělali tohoto cíle a jak jsme se přiblížili ke svému cili, tu musím souhlasiti s tím, co řekl přítel můj, předseda Janda: že dnešního dne jsme snad vzdálenější od tohoto cíle, než jsme bývali béhem dlouhých našich bojů dřívějších. (Sou- hlas a hlasy bohužel !)
doktor Grégr Čecho Janda
14 article
Co jest příčinou a v čem leží hlavní pře kážka toho, že nemůže národ český přes svou neustálou práci, přes veškeré namáhání svých sil dodělati se toho,/ co mu po právu a spra- vedlnosti patří, že le nemůže dodélati svého státního práva, své samosprávnosti, své neod- vislosti a samostatnosti vlasti naší? Odpověďje snadna a zná, abych tak řekl, každé politické dítě, příčinu toho, že nemůžeme se dodělati re- aktivování a uznání práv našich leží v nynější centralistické ústavě (Bouřlivý souhlas.), nebot nynější centralistická ústava jest pravým opakem toho, co po právu našem státním nám patř a čeho se domáháme. (Výborně!) Vždyť. ústav tato jest založena a zbudována na jediné zásadě Rakousko bude buď státem německým anebo ne- bude vůbec (Hlučný souhlas.), čili jinými slovy »My Němci budeme panovati v Rakousku, nebo je rozbijeme!« (Souhlas.)
Němec Rakousko
15 article
Avšak panování a nadvláda národa něme ckého v Rakousku znamená potlačování, po- němčování a zničení českého národa a proto máme také nejhlavnější a nejdůležitější úkol, po- slaviti se proti této nadvládě německé a zabrá- niti panování Němců nad naším národem na zá- kladě toho, co v našem programu vždy jasně a nezměnitelně stojí: na základě rovnosti a rovno- cennosti všech národů této říše. (Hlučná po- chvala.) Naším hoslem musí tedy býti; »Pryč s ny- nější centralistiekou ústavou!« (Bouřlivá po- chvala a potlesk.) V tom vězí vlastní jádro cel naší politiky. A tuto odpověď dal již lid zdejsí roku 1868 s tohoto místa, když( pravil: »Dejte Rakousku takovou ústavu, která odpovídá hi- storii a politickému vývoji říše, klerá odpovídá povaze a přirozenosti tohoto státu, slovem která odpovídá právu národů!« (Výborně !) Ústava taková nemůže však býti ústavou centra- listickou, nýbrž federativní. (Pochvala.) Čeho se tedy domáháme? Domáháme se pádu nynější ústavy centralistické a zavedení ústavy na zá- kladě federativním. Toť jednoduchým rozluště- ním celé této otázky toť Kolumbovým veicem
Němec Kolumbův Rakousko
16 article
a východištěm ze zmatků nynějších, ve kterých se zbědovaná a nemožná tato říše potácí a ze kterých nemůže ven. Toť jediným východištěm ke spáse nejen národa českého, nýbrž k zá ehraně a spáse veškeré říše domu habsbur ského. (Výborně !) Vždyť Rakousko není přece státem jednoho národa a jazyka, není žádným státem jednolitými a nemůže býti spravováno řízeno šablonou jiných centralistických, ale jednolitých států. (Pochvala.) Vždyť Rakousko je státem států — jak pravil předseda parla mentu vídeňského dr. Fuchs — spolkem států, a sice států takových, které samy během doby historické se vyvinuly svou vlastní silou, států. které byly mocnými, slavnými a silnými mno hem dříve, než vůbec povstalo Rakousko. (Hlučný souhlas.) A když tyto státy dobrovolně se skládaly, by utvořily tuto říši habsburskou, vyhradily si svá stará práva a zabezpečily také svoji neodvislost a samostatnóst platnými smlou- vami a přísahami svých králův a platnými zá- kony; ony se nikdy tohoto práva nevzdaly a tohoto práva se zejmena národ český nevzdá nikdy a nikdy. (Bouřlivý souhlas.) Tohoto práva domáháme se stále a nepřetržitě a tohoto práva musíme se domoci stůj co stůj buď v Rakousku nebo . . . . (Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala a potlesk.) V poslední době rozšiřovaly se pověsti, že prý národ český upoušti od státoprávního programu, že již netrvá tak houževnaté na ob- novení státního práva koruny svatováclavské že pozvolna smiřuje se sicentraliisticko ústavou. Tyto pověsti povstaly z toho, že se řeklo, že poslanci národa českého nedovo- lávali se tak často, rázně, při každé přiležitost čleského státního práva, stavíce na první místo otázky jiné, jazykové a hospo dářské.
doktor Fuchs Rakousko spolek stát
17 article
Nechei sáhati nikomu do svědomí a ni koho podezřívati. Avšak jsou-li politikové češt kteři za to mají, že v první řadě a především vyrovnati a odkliditi by se měly spory jazy kové a pak teprve nastoupiti cesta vymáhán státního práva, tedy jest to vlastně otázka tak tická a neznamená ještě upouštění od státníh práva. Také žádný poslanec český, dle svého vě- domí a svědomí nikdy a nikde neprohlásil se proti státnímu právu koruny české. Hlas: Toho bychom také nestrpělil Posl. dr. Grégr (pokračuje): Ano, toh byste nestrpěli, ponévadž poslanec takový sta by se tím okamžikem v Čechách nemožným musil by vrátiti svůj mandát voličům a poně- vadž v celých Čechách není jediného okrest voličského, kde by se lid tohoto starého a plat ného práva byl. vzdal. (Bouřiivý, dlouho trva jící potlesk a pochvala?) Jestliže snad s některé strany v nynější dobo kladla se váha větší na to, že by se napřed ukliditi měly spory jazykové, tedy uznávám upřímně a poctivě, že by to bylo velmi pro- spěšnou věcí a velkou vymožeností, kdyby nám se poštěstilo odkliditi spory jazykové, poněvadž bychom tím učinili veliký krok ku předu na našem národním programu — vždyť máme ve svém programu rovnoprávnost jazykovou národní.
Posl doktor Grégr Čechy
18 article
Avšak já, velectění pánové, nemám nej menší naděje, že se nám to podaři. (Hlasy Bohužel!), alespoň ne touto cestou a tím způ sobem, kterým jsme se toho domáhali. Vite všichni, co se rozřešení jazykové otázky týče že poslanci čeští s velikou ochotou vstoupili na konference, svolané vládou, že tam jednal s takovým sebezapřením (Hlasy: To byla chybal), s ochotou, umirněnosti a obětavostí, že sku- tečně to bylo až podivuhodné — připomínám jenom nařízení Gautschova a osnovu zákonao užívání jazyka při samosprávných úřadech, která — dle mého nestranného přesvědčení — takřka se nesrovnávala s pravým pojmem jazy- kové a národní rovnoprávnosti. A přese vše to odmítli naši krajané němečtí tylo návrhy s pý- chou, opovržením, drsností a zpupností urážhivou a na všecky nabídky, přátelské jednání a na všecku obětavost našich poslanců měla vždy jen jednu odpověď: »My chceme státní něm- činu, my chceme roztržení a rozdělení Čech (Bouřlivé projevy nevole.) Jen za těchto pod- mínek prý by nám nabídli ruku ke smíru, za podmínek, které nikdy a nikdy český národ při jati nemůže, nechce-li sám na sobě spáchat sebevraždu. (Hlučný, dlouhotrvající souhlas potlesk.) Pravl se též, že hospodářská bída a vzmá- hající se úpadek a šiřící se ochuzování našeho lidu — a to nejen českého, nýbrž i německého — donuti oba soupeře, by zanechali sporů a se smířili. Četl jsem nedávno, že i vláda na to počítá, že konečně se vzájemně vyhladovíme a že ráda vidí, jak Češi i Němci v Čechách v hospodářském ohledu víc a více klesají.
Gautschův Čech Němec Čechy
19 article
Nu, možná, že se centralistickým vládán podaří přivěsti bohaté království české na mi- zinu — daleko od toho bezloho již nejsme — avšak vláda vídeňská neměla by zapomínati. že zároveň a ve stejném poměru, v jakém by klesaly finanční sily království českého, klesaly by též finanční a hospodářské poměry vo této polovině říše. (Hlučný souhlas.) Vždyť země koruny české jsou nejvy datnějším pramenem životní sťávy celé Ci- lajtinie a kdyby pramen ten vyselinul, — také ona musila by vyschnouti a zahynouti jak strom bez vláhy na suchopáru. (Výborně Potlesk.)
20 article
Ostatně neznám bídnější, urážlivější do- mněnky, než že by národ český schopen byí k vůli hmotným prospěchům a národohospodář ským zájmům obětovati své národní a politick ideály, vzdáti se nároku po národní a politické samostatnosti a neodvislosti a za pomíjejíe cenu prodati své staré státní právo. (Hlučný souhlas a volání: Nikdy ne l) Tím ovšem nechci podceňovati a zlehčo- vati význam a důležišost hospodářských zájmů našeho národa a přál bych si, by národ český byl národem zámožným, aby v něm nebylc chudých a abychom ve všeobecném blahobytu vyrovnali, ba předčili státy jiné. Jest povinnosti každého upřímného vla- stence, by dle sil svých se přičiňoval o povzne- šení a rozmnožení národního blahobytu, ale nikdy a nikdy na újmu a škodu národních politiekých ideálů našich. (Výborně!) Dávám však ještě něco na uváženou: Je vůbec možno, abychom v nynějších politiekýeh poměrech v rámci cislajtanské ústavy dodělal se národního blahobylu.? Je tu možná udržet stejný krok s národy samostatnými, jako na př- s Uhry? Nikoli. Vždyť ta nynější ústava právě z národa českého učinila poplalníka národům jiným. Nejsmeť pány ve svém zděděném hospo dářství, stojíme pod kuratelou cizí, která nás vyssává, ochuzuje a hmotně ničl (Hlučná pochvala.) Což by u nás byla ta finanční bída možnou kdyby to, čeho dobrotivě nám poskytuje drahé vlast a co pilná práce vytěží, zůstávalo v naš zemi, kdybychom sami volně nakládati mohl svým národním majetkem a byli pány ve své domácnosti dle vůle své a dle potřeb svých Tomu ovšem tak není. My se nemůžeme — aspoň hospodářsky — vzmáhati, poněvadž nám centralistická ústava váže ruce. (Souhlas.
Toma Uhry
21 article
Kdybychom měli v každé obci zlaté doly a vytěžili z nich bůh ví jaké bohatství, za ny- nější ústavy přece národ český zůstane chudým dělníkem, poněvadž co vytěží, nezůstane v jeho kapse, nýbrž bylo by zaneseno daleko jinam čím více bychom měli, tím více by nám brali. (Hlučná pochvala.) Nynější ústava je největší překážkou nejen národního ale i hospodářského vývoje a vše naše práce marná dokud nepodaří se tento balvan odvaliti z cesty našeho pokroku, (Bouřlivá po chvala.) Proto opakují: »Pryč s ny n ěs jš ústavoul« (Opětný souhlas a potlesk.) V tomto ohledu, myslím, není žádného roz dílu mezi námi Čechy a jednotlivými stranami V tomioohledu jsme všichni svorni a za jedno jak dokázují nynější velké tábory všeho lidu na nichž všude na totéž se klade váha, to jes na naše státní právo, kterého jinak vydobyt nemůžeme, než když se nám podaří odstranii nynější centralistickou ústavu. (Výborně !). vo Avšak jiná jest otázka, jakou cestou, ja kými prostředky a jakou taktikou bychom mohli dosíci kýženého cíle, Mluviti veřejně o politické taktice a prozr zovati ji nepříteli, bylo by nevčasné a nepro spěšné, Nechcí též předbíhati usnesení sboru dů věrníkův vedoucí strany o budoucím taktickém postupu, ale za povinnost svou mám osobn mínění své zde projeviti, aniž bych se chtě dotýkati jakékoli strany či osoby.
Čecho
22 article
Znám vůbec v našem boji státopráv ním politickém jen dvoji taktiku. Jedna, starší, pro váděla se od r. 1860 až do r. 1879 a záležel v tom, že národ český a jeho zástupcové na- stoupili a pokračovali na cestě nejrozhodnějšího neústupného a zásadního odporu proti vládě t. j. v nejrozhodnější opposici. Bylo to v době passivního odporu a abstinence, v době nej vážnějších projevů, deklaraci a manifestací na šich poslanců i lidu, v Hobě, která zahájena byla právě prvním památným táborem na úpat posvátného Řipu. Byla to doba nejprudších vý buchů spravedlivého hněvu, který lomcoval v lidu českém. Ovšem byla to též doba, kdy vlády tento odpor snažily se potlačiti perseku- cemi, pokutováním, žalářováním našich vlasteneů a týráním českého lidu. Tato taktika nedosáhla ovšem svého cíle, nevyvrátila ústavu a nevydo byla státního práva koruny české. Ale nedá s upříti, že na této dráze a touto taktikou došlo se velmi daleko, jak nasvědčuje doba ústavy Belerediho, fundamentálek za Hohenwarta dosažení císařského reskriptu ze dne 12. zář r. 1871.
23 article
Ovšem byli jsme vždy zase vrženi zpěta musili jsme začíti jako Sysifus opět znova. Ale jsem pevně přesvědčen, že hlavní neúspěch zá- ležel v našich vlastních chybách. Nechci nikomu činiti výčitek — vždyť bych je můsil čini také sám sobě, an po celou dobu tu byl jsem činným v polilickém našem životě. Ale jsem přesvědčen, že kdybychom byli dráhu z le šedesátých a sedmdesátých neopustili a kdyby- chom byli vytrvali na této dráze rozhodného neústupného odporu a opposice — nechci říci obstrukce — byli bychom dávno již byli u cíle. (Pochvala.) Kdyby byli r. 1879 poslanci češt vstoupili na říšskou radu pod praporem opposice a nebyli jej svinuli,) dávno byla by — dle mého přesvědčení — bývala pochována nynější centralisfická ústava. Na místě toho ovšem na stoupena cesta vyjednávání, povolování, věření slibům, umírněností, konferování atd. a — vý- sledek znále všichni: vídeňské punktace, t.j kapitulace českého národa před panstvím ně- meckým. (Hlasy: Bohužel!) Národ český jieh ovšem nepřijal a nasloupila strana jiná a jiná též politika. Mladočoší vstoupili na říšskou radu pod praporem rozhodné, zásadní a nepoddajné opposice a několik vlád stalo se obětí této taktiky. Avšak za doby ministerstva hr. Badena změnila se tafo taktika. Přišel ministrpresiden
Mladočoš Baden
24 article
Slovan, který zajisté měl nejlepší úmysly a sympatie k českému národu a který též dával slib, jejž, kdyby byl býval v jeho moci, byl by zajisté splnil. Nastoupeno ledy vyjednáváni v otázce jazykové a došlo se touto cestou sku- tečně k velmi závažnému a cennému cíli, t.j. k jazykovým výnosům Badenovým. Badeni však padl, přišla vláda jiná a výsledkem důvěřivé politiky za Badena bylo, že i ten capart rovno- právnosti, vydobytý za Badena, byl nám opět vzat (Bouřlivě projevy nevole) a to způsobem takovým, který do nejhlubší duše uraziti musi každého, kdo jen krůpěj má české krve ve svých žilách. (Hlučný souhlas.) Když se to stalo, nabyli poslanci češt přesvědčení, že touto cestou, kterou s takovým oběťmi a s takovým sebezapřením se ubírali dále to nepůjde a nejde a že bychom dospěl ještě horších konců, než naši předchůdcové A tu se změnila taktika poslanců českých víte všichni, jakým způsobem se změnila: by to výbuch ze dne 8. června na radě říšské kde, abych tak řekl, pravý hněv, který otřásal a zachvíval každou duší českou, vypukl v par lamentě silou takovou, že ta nešťasíná politika povolnosti za hlaholu trub a Eollů »české muziky« byla pochována. (Bouřlivá pochvalaa potlesk.) Hlasy: Jen tak dálel Posl. dr. Edv. Gtrégr (pokračuje): Celý národ přijal tento čin ze dne 8. června s velkým jásotem a zadostučiněním, a jsem přesvědčen. že laké vy, přátelé podřipští, tento čin sehiváli
Badenův Baden Posl doktor Edv Slovan Gtrégr
25 article
jako ostatní národ český. (Hlučný souhlas.) Vždyť, pánové, nám všem jakoby byl kámen spadl ze srdce, vždyť celý národ cítil, jakoby můra, která jej po delší dobu byla tlačila, byla zažehnána. (Opětná pochvala.) Máme opět volné ruce, nejsme poutáni závazky ani nahoru, ani dolů, ani na pravo, ani na levo: stojíme opět jen sami, na svých vlastních nohou, majíce jen jediný cíl pře sebou: to jest vydobytí samostatnosti a neod- vislosti našeho království, majíce jen jednoho přítele spolehlivého a jediného jen poctivého spojence: nás samy a národ český (Bouřlívá pochvala), majíce jen jednu naději v oporu, t. j. naší silu vlastní. (Dlouhotrvající a pochvala a pollesk.) Myslím, že na základě nabytých těch zku- šeností každý soudný člověk dospěl k přesvěd- čení, že cestou umírněnosti, povolnosti a důvěři- vosti ničeho nedocilíme. Žádných úspěchů pro národ náš se nedoděláme, nýbrž jen národ po- škodíme.
26 article
Jedna pravda jest a zůstává nezvratnou, ž ve Vídni žádného skufečného a věrného přitele nemáme (Hlučný souhlas), že nám tam z lásky k citu nebo spravedlnosti a právu ničeho nedají a nepovoli a že nám povolí, jen tenkráte, bu- dou-li se nás bát! (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Jen silnou a neustupnou opposicí něčeho s domůžeme. (Opět pochvala.) Souhlas váš je mné zárukou, že v tomto boji, který nám nastává, zase státi budete vy všichni a celý český národ (Bouřlivý souhlas a volání: Ano, do jednohol) se svými poslanei a že to opět bude hlavně sta- tečné Podřipsko, které boji nastávajíeímu půjde v čele a dá tím přiklad všem okresům ostatním v království českém. (Bouřlivá pochvala.) V tom leží záruka konečného vítězství — nebo proti sjednocennému, uvědomělému, odhod- lanému, ( statečnému národu českému jsou sla- bými všechny vlády vídeňskě, celý ten centrali- stický parlament i celé zbědováně Rakousko.
Vídeň Rakousko
27 article
(Bouřlivý souhlas a potlesk.) Budeme-li svorni, všichni odhodlaní, pevni a stateční, nebude s to žádná moc na světě, by udolala staroslavný národ český. Jen vytrva- lost, přátelě, jen nepoddajnost a nepovolný odpor a vítězství nás nemine. Nuže: vytrvalost ! volám a volal bych až do všech, i nejzazších kouto drahé vlasti — vytrvalost na cestě nastoupené a opět se zaskví krásné slunko svobody, neod- vistošti a blaha naši drahé, naši milované a je- diné vlasti české, jíž věčná a nehynoucí budi sláva! (Hřímavé, dlouho trvající a znova opět a opět propukající provolávání: sláva! Dru. Grégrovi se všech stran činí se nadšené ovace.) Zástupce strany staročeské p. JUC. Sedlák (potleskem uvitán): Vážení občané ! Dlouholetý starý bojovnik a zástupce váš dr. Edv. G régr již pravil, proč scházíme se v nynější dobé n táborech a proč opět zvedáme náš starý český prapor stáloprávní. Vidíme všichni, že jen spo- lečným jednotným bojem můžeme bezpečněji dojíti svého cíle. Řečník vzpomíná pak historie strany staro- české a praví, že by snad právě tato strana měla příležitost k vyrovnání svých starých účtů; ona však všecku trpkost vypustila ze srdce (Výborně !) a staví se v jednotný šík s celým národem (Výborně! Hlučný potlesk.) proti spo- lečnému nepříteli.
Grégr Sedlák Edv
28 article
Nesmi se též státi a bohdá nestane, b vláda některé frakce nebo nějaké parlamentní většiny, ať »pracovní« nebo jiné, nebo kterýkoli faktor ústavní mohl na to spolehati, že za roz- drobení stran v českém národě dá se něco pro- vesti na neprospěch českého národa. (Výborně?) Podřiditi prospěch jednotlivé strany obe- nému prospěchu celého národa je možno, když možnost tato je, dlužno ji provésti. (vý- borně.!) Jen je třeba, abychom spolu jednal jako Čech s Čechem, abychom hledali to, c nás pojí a opouštěli to, co nás dvojí. Pak cestu společnou najdeme. (Výborně! Potlesk.) Jsem přesvědčen — pokračuje řečník po krátké historické zmince — že se chystaji zvláštní věci proti nám. Právě proto, že to vi dime, že všímáme si proskakujících na veřej- nost zpráv, že se leccos chystá, co se dosud tutlá, že jednou prohlašuje se se strany vlády, že bude jednati, podruhé, že nebude, pak, že bude oktroyovati jednaci řád, jindy, že nikoli (Smích.), že vydá sama jazykový zákon a zase, že nevydá, máme dojem, že jedná se o zmatek mezi námi a o strach židovský pro nás. (Vy borně ! Potlesk.).
Čecho
29 article
Vidime-li, že někdo kalí vodu, můžemes mysliti, že se chystá loviti ryby. Musíme se všichni připraviti, aby jich u nás nenachylal (Souhlas.) Vláda dává mezi jiným prohlašovati, že sama neučiní nic na uzdravení parla mentu ;at se uzdraví sám. Když v parlamentě se připu- stilo, by zásada menšiny byla postavena nad zásadu většiny, pak ten, kdo německé obstrukci pomohl proti našem právu, ať se stará nyni, by parla- ment se stal schopným práce. (Vý- borně! Potlesk.) My nemáme žádné příčiny, pro tento parlament, rozehřáti se láskou. Vímet dobře, jak tento parlament nedovedl sice po celá desetiletí učiniti nic vážnějšího pro nás, ale oloupiti sněmy zemské o jejich právo, vysí- lati své zástupce na říšskou radu, dovedl za 45 dní. (Hlučný souhlas.) Naše petice, jež obrovským počtem podpisů opatřené podal kníže Lobkovic, zůstaly nepovšimnuty, přes to, že se jednalo o věc dosud platného zákona našeho zemského zřízení. Říšská rada nedovedla upraviti otázku ja- zykovou, nedovedla dostáti našim potřebám ho- spodářským, kdykoli se však jedná na újmu naší věci, je hotova hned. (Hlučné projevy nevole.) Pokud Němci proti dobrému našemu právu, proti božskému i lidskému zákonu, proti spra- vedlnosti jazykové budou státi, potud potrvají pro- tivy, jež se nesmiři nikdy. (Souhlas.) Oni pa- trně chtějí boj a potřebují ho, proto jej vyhle- dávají; ehtějí jím udržeti svou nadvládu. Řečník mluví dále o českých menšinách. Praví se, že svými agitacemi v posledních letech vyvolali jsme otázku našich menšin. Není to pravda. Již Tomek napsal v »Národních Novi- nách« ze dne 6. dubna 1848, že okresy ne- smějí býti jazykové, poněvadž by tím povstalo národní utiskováni menšin; jinak zákonnou po- vinnosti úřadníků že je, znáti oba jazyky. (Tak
Lobkovic Němec Tomek Novi