2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. dubna 1904.
Císlo 109.
öcr
4
article
cizího státu, a když otevřeně se postaví na
stranu velmi malé strany v zemi a uráží cily
veliké většiny obyvatelstva: srbská omladina
z Bosny a Hercegoviny nejdůrazněji protestuje
proti usnesení sjezdu. Srbská akademická omla-
dina, přesvědčena, že tlumočí city 4/s obyva-
vatelstva Bosny a Hercegoviny, t. j. Srbů
pravoslavných a mohamedánů, prohlašuje, že
tato veliká většina národa protiví se všelikému
záboru své vlasti, jakož i že bude všemi zá-
konnými prosiředky odrážeti každý pokus nepři-
rozeného řešení státoprávního poměru Bosny
a Hercegoviny. Kdo proti tomu pracuje, toho
pokládáme za svého nepřítele a podpalovač
ještě většího nepořádku a nepokeje.
Nepokusili jsme se zmírniti výrazy tohoto
protestu, aby bylo cele vidno, jak veliké chyby
dopustilo se předsednictvo dubrovnického sjezdu,
že rokování o takové otázee připustilo.— Účelem
sjezdů slovanských novinářů- jest, abyl jejích
osobným sblížením a poznáním přispělo se
k vyrovnání protiv, které jsou od věků nahro-
maděny mezi Slovany. Podobnou náhlostí, která
vystoupila o sjezdu dubrovnickém, myšlenk
sjezdová jen se ohroží
Srba
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Slovan
5
article
V Paříži, 18, dubna.2)
(Pův. dopis »Nár. L.«) o 1 g
V poslední době mluvilo se velmi mnoho
v tisku francoužském a v tisku evropském
o návštěvě loďstva jtalského a věvody Janov-
ského v Toulonu. Vypravovalo se, že to konee
trojspolku, počátek dohody s Francil, ale když
první chvíle minuly, poznali i nejhorlivější na-
dšenci, že to byla pouhá silná slova a že nelze
činiti takovéto násilné závěrky z pouhého pro-
jevu zdvořilosti. Pravda jest mnohem skrov-
nější a ve Francii se to dnes poznává, ale má
zajisté důležitost pro nás i pro Evropu.
Trojspolek dávno již se strany italské jest
otřesen; nejeme již v dobách Crispiových
situace v různých zemích evropských za patnáet
let se změníla. Především Německo úplně od-
halilo svoji hru; nyní jsou známy co nejzřej
měji pangermánské záméry Viléma II., není ne-
známo, že jest jeho záměrem rozšířiti svoji říši
až k Terstu a stanoutí na březích Jaderského
moře. Kromě toho Ttalie utrpěla značné hmotné
ztráty následkem svého účastenství ve frojspolkut
vydala mnoho na armádu a námořnictvo a pro-
dělala mnohě hospodářské krise, velmi nebez-
pečné, jež by se mohly opakovat, zejmen
jestliže v Německu nabude nadobro vrchu
strana zasazující se o ochranná elac 4 Konečně
Francie není již osamocena jako v dobách.
kdy Crispi a Bismark kladli základy ke vzá-
jemné shodě: přes mnohé slabostio získala
mnovu své váhy ve světě a zachovává ji tm
spíše, jelikož jest všude podporována Ruskem;
možno se tudíž s ní sblížit, aneb aspoň stavět
se tak.
ze
Vilém II
Crispi
Bismark
Paříž
Janov
Toulon
Francie
Evropa
Německo
Terst
jaderský moře
Rusko
6
article
Všechny tyto úvahy přiměly Italií, aby pro-
redla vůči Franeii malý projev, jako návštěva jejího
lodstva v Toulonu. Netřeba v tom spatřovati dů-
kaz sympatie, jež spojuje oba národy: této sym-
patie není; netřeba klamati se nadějí v brzkou
mllianci, neboť Italie — jež chce toliko ukázati
krochu neodvislosti vůči Německu a pohroziti
nu roztržkou, neďostane-li se ji některých ho-
ipodářských náhrad — považuje Francii dosud
moliko za prostředek pro nejhorší případ. Jes
mdiž zbytečno, přikládati všemu tomu větší dů-
ležitosti než třeba. To však nevadí, aby Fran-
touzí nikoliv neprávem radovali se z těchto
příhod, jež obecenstvo neočekávalo ještě pře
necelým měsícem. Italie nebyla by se odvážila
ještě před několika lety uspořádati tento projev,
a třeba že neočekáváme allianci s naším souse-
dem, jež by nezbytně nebyla trvalá a neměl
tnačného užitku, možno si blahopřáti, že nastaly
přiznivé stýky s velmocí, již jsme si po mnoh
let zvykli považovati za jednoho z našichi nej-
větších nepřátel. Tento posit v eelku docház
výrazu v časopisech, když první vzrušení se
utišito.
Italia
Fran
Toulon
Německo
Francie
Italia
7
article
Parlament jest na prázdninách, avšak ve
vládníeh krůzích nejsou prosti nepokoje; spro-
stili se sice každodenníeh trampot nepohodlných
interpellací, ale přece situace se může státi po-
vážlivou následkem choroby předsedy minister-
stva. Jest velmi těžko získati v těto záležiťosti
dosti přesných zpráv, ale mnohě časopisy uji-
štují, že stav p. Waldeck-Rousseaua jest velmi
povážlivý: někteří ujišťuji, že se bude musi
podrobit nové operaci v hrdle, jež i kdyby s
zdařila, zbavila by pacienta hlasu, což jest vel-
kou závadou pro předsedu mínisterstva: kdyby
se cos podobného přihodilo, vzdal by se pan
Waldeck- Rousseau portefenillu a zároveň s ním
ostatní ministři, či podržel by jej aspoň dle
jmena, zanechávaje jinému ze svých kollegů
pěči, hájiti jeho ministerstvo? Nikdo to neví,
ale tato choroba mohla by miti snadno důsledky
ve všeobecné politice. Každým způsobem mohlo
by se stáť, že by proti všemu očekávání nynější
ministerstvo nařídilo volby r. 1902. Jedni se
toho obávají, jiní v to doufají. Zdá se, že ne-
zbývá, než vyčkati události; snad za nedlouho
nastane určité rozhodnutí.
Rousseau
Waldeck
Waldeck
8
article
Zajímavý projev Rismarkův
k situaci v Německu.
Kníže Herbert Bismark měl v Burgu u Magde
burku řeč k voličům svým, v níž kritisoval poli-
tiku říše německé. Rozhovořil se v podstate
takto: Od tři let situace vnitřní i zahraniční
skýtá vážnější vzhled než dříve. Vnitřní, poně-
vadž spolkové vlády odmítly zakročení proti
stranám podvratným; zahraniční, protože na jiné
straně zeměkoule stojí armádní sbor, aby hájnl
zájmův našich v zemi tak daleké. Doufejm
v brzký návrat voje toho, jenž jest v poměrech
tak trudných. Pro monarchistickou vládu platl
pravidlo: »Pomoz si a Bůh ti pomůže !« Jes
povinností vlády monarehistické vésti a co z
právo své pokládá, také provésti. Kurs klikatý,
který v posledních létech mnohdy jsme vládě
své vylýkuti mohli, jest nesprávný a nevhodný.
Cesta, která vede vlédu do záhuby.
jest ta, že brzyěinT to, brzy o n o.
že zejtra sama nesleduje, co by la
sama včera slbila. Vláda nes m
kolis ati. Zvolila-liž cestu svoji, musi jiti v před
zd ěvé sv zeí« eja a
Bismark
Německo
Burg
9
article
*) Podáváme dopis tento jako karakteristický
hlas francouzského politika o situaci utvořen
schůzkou toulonskou, v přesvědčení, že čtenář
naše zajímati bude, jak i jedna část francouzské
veřejnosli na nové poměry nazírá.
Pozn. red.
neohlížejíc se v pravo, ni v levo; počne-li kolí
sati, slábne a tím trpí celý stát. Existenční
olázka v politice jest vždy hlavní otázkou. Na
ní spočívá také důsledný postup sociálních demo-
kratův, jemuž, bohudík, opírá se myslící většina
německého lidu. Bohužel chová se vláda naše
passivně proti postupu sociální demokracie,
kdežto by dle výroku našeho velikého krále
měla býti »toujours en vedette«. Neměl by ko-
nečně nastati obrat? Slova s nejvyššíeh míst
»Vážnost koruny utrpěla v posledních létech«,
budí v nás naději, že politika naše nezbalní
úplně.«
Řečník doporučoval dále semknutí se všech
stran hospodářsky konservativních, k nim
vedle konservativeův a středu čítá také národní
liborály a část svobodomyslných. Rusko i Ame
rika mají prý toliž zájem na smlouvách ob
ehodních s Německem, že i při výdatné ochrano
zemědělství bude lze prý smluv těch docílit.
Rusko
Německo
10
article
Jinak prý ale ne domácí konsumenti, nýbrž ciz
dodavatelé platí vyšší elo, proč prý by se jinak
cizina vzpírala zvýšeni cel.
Mluví-li prý se o tom, že německ
politika zahraničnánestojí již ne
té výši jako před 12 léty, dlužno s
prý připomenouti, že politika zahraniční není
věda, nýbrž umění a nadání pro ni mus
býti, jak u umělcův bývá, vrozeno,
Potom zmínil se řečník o změně v kaneléř
ském úřadě a pravil, že hr. Bůlow jest prý nej
schopnějším diplomatem německým. Potěšitelno
jest stanovisko jeho zvláště ve věcech hospodář
ských. Po slovech ale musí následovali i čin
a čin ten jest: celní taril. Mluvilo se o tom,
že kníže Bismark brzy bude povolán Vilémem II.
v důležilý úřad státní. Veřejnost německá pozná
z této řeči aspoň, čeho se pak může od něho
— nadíti.
»Toleranění návrh« v Německu.
Jen kratičko po tom, co francoužská sn
movna schválila zákon proti řeholím, vystovi
se říšský sněm německý pro zákon zcelaji
ného rázu. Schválil včera beze změny 1. § tak
zv. »tolerančního návrhu«, kterýž podala kato-
lická strana (»střed«). V S tom praví se, že každý
příslušník říše má plnou volnost vyznávati své
náboženství, sdružovati se v ná bo-
ženské obee a řehole atd. Mfarně čini
socialisté, svobodomyslní a národní liberálov
některé návrhy na změnu — návrhy jich byl
vesměs zamítnuty. Bude záviseti ovšem na s pol-
kové radě, budedi k osnové středu stejně
ochotná jako říšský sněm.
Vilém II
Německo
11
article
Pokus o českou národní galerii
v Praze.
(Vzpomínka z roku 1881.)
Je nás snad více, v jichž paměti pod doj
mem publikace císařova daru oživla vzpomínka
na první pokus zřízení národní české gulerie
v Praze. Těm, kdož pamatují a možná ze
některým z těch, pro které počátky nynějšího
ruchu uměleckého jsou již jakuby legendou,
přijdu snad vhod s Uim kouskem pamětí zrovna
dvncet let starých.
Bylo to tedy před dvaceti roky, když jsme
se sanguinickými nadějemi kladli v Praze záklun
ku sbírce děl uměleckých, která měla mli
zevní i vnitřní ráz výlučně český. Popu
vyšel z toho kruhu — tehda ve výtvarném od-
boru Umělecké besedy se soustřeďovavšího —
který slovem i skutkem zápolil o nacionalism
v umění a první zvedl vojnu proti němčícímu
utrakvismu, v jehož poutech vězela jak maliřská
akademie, tak oba spolky umění podporujíeí
jichž sídlem nyní je Rudolfinum. Oproti nim
jediným činitelem, o nějž se dály opřít snahy.
nesoucí se za uměním nejen obsahem, aled též
duchem českým, ba nepokrytě vlasteneckým,
byla špráva obce pražské. První pobídkou
k uskutečnění pokusu, od kterého jsme si tehda
mnoho slibovali, stala se bezděčně, ač nikoli
nahodile, pozůstalost toho českého malíře, který
ze všech starších byl nejčeštějším — Josef
jsn
Mánesa.
V salonu Lehmannově uspořádána na sklosku
r. 1880 souborná výstava prací Josefa Mánesa.
Ukázalo se u té příležitosti, že nejlepší skorem
z toho, co bylo vystaveno, je v nebezpečí býti
do ciziny prodán. Byly to půvabné dětské kar-
tony, osm velkých krojových studií a čtyř
kresby k rukopisům kralodvorskému a zeleno-
horskému. O sumu 2400 zl. tu běželo, a obnos
na naše tehdejší poměry dost značný. Podař
se městskou radu přesvědčit, aby věci ty za
koupila a jimi položila základi ke sbírce moder
ního českého umění? Nebylo to nijak jisto.
Pop
Josef
Mánes
Lehmannův
Praha
národní galerie v Praga
Rudolfinum
12
article
Několik uměleů s Tyršem v čele — dobřeslis
pamatuji, byli to Aleš, Myslbek, Pinkas, Rou-
balík, Tulka, Ženišek — bylo vyzváno, aby
podali dobrozdání o ceně děl k zakoupení na-
vržených — nedávno měla jsem v registratuře
městské v ruce ten spis Tyršem koncipovanýa
mnou opsaný. Akce se zdařila, zvláště přičině-
ním dra. Tomáše Černého, tehda náměstk
starostova a uvedeno zároveň v životi městské
museum, již po léta projektované.
Všichni, jimž šlo o rozkvět domácího
umění, vítali tento úspěch s radosti. Viděli jsme
v duchu již ze skromných počátků růsti národní
galerii vlastními prostředky pořízenou a tudíz
ovšem ryze českou.
Mám po ruce doklad tohoto radostného
zadostučinění, koncept adrésy z 20. února 1881
datované, kterou české umělectvo výslovil
městské radě dík za jeji rozhodnutí. Byla zá
roveň jakousi manífestací pro umění národní
tato adresa, podepsaná dvansedmdesáti českým
umělei, kteří z Paříže, Mnichova, Vídně a od
jinud se připojili svými jmeny k akci, při ní
snad poprvé výtvarníci v Čechách rodilí se roz
stoupili dle kmenového původu způsobem roz
hodným. Též proto nás dnes znění adresy dvoj
se
násob může zajímat.
Dík umělců zastupitelstvu obce pražské je
takto formulován: t
»Úkol, který jste, slovutní půnové, měst
skému museu již eprvním usnesením svým
patrně vytkli, jest zajisté s největší rozvahou
vzhledem ke skutečným potřebám naším zvolen
Bera zřetel k sbírkám české správě až dosu
svěřeným uzná zajisté každý, že je důležito,
aby všechny předměty čisté sťarožitné nadále
do zemského musea českého se odváděly a tam
v přehledném sestavení pro účely bádání učeného
se soustředily a že neméně žádoueno jesť, aby
Tyrš
Aleš
Myslbek
Pinkas
Roa
Tulka
Ženišek
koncipovaný
Černý
Paříž
Mnichov
Vídeň
Čechy
13
article
vzácné a vzorné výrobky průmyslu vesmě
shromážďovány byly v museu průmyslovém.
k němuž řídká obětovnost občanská základů tal
skvělých již položila. Těmito úvahami vedeni
tak domníváme se, rozhodli jste se, slovutní
pánové, stanoviti pro nové museum městské
účel jiný a věnovati ho předovším prospěchům
výtvarného umění českého.
A započali jste, pánové, dílo své způsobem
nad míru skvělým, ziskavše pro museum to
znamenité výtvory Josefa Mánesa, mistra tal
vynikajícího tak mnohostranně, původně a hlu-
buce nadaného, žeť jej k nejpřednějším umělcům
doby naší řaditi neváháme.
Položili jste základ, k podniku svému způ-
sobem, nad nějž přiměřenějšího sobě myslit
nelze, střádajíce především díla hlavního zakla-
datele a tvůrce umění národně českého, který
sezrakem geniálním nojen hlavní obrys jeho
vytknul, nýbrž ve všecn takměř oborech též
dokonalé vzory koncepce umělecké nám zůstavil.
Za tento osvícený a vlastenecký skutek
Váš jest Vám ovšem vděčností povinen veškerý
národ, avšak umělectvo české cítí se zvláštěa
z nejhlubšího přesvědčení svého vybidnuto
k tomu, složiti Vám v první řadě dík svůj ne-
hynouci za dar, který jste zejmena jemu učinili.
Neboť máme za to, že umění české, jak v době
novější především od Josefa Mánesa vyšlo, tak
i nadále z děl jeho vždy nového podnětu čerpat
může; pokládámo směr jeho, jak na hlubokých
studiích skutečnosti založen jest, tak i nadále
za živolný, plodný a všestranného dalšího vývoje
napořád schopný.
Mánes
14
article
Pokládáme ho v každém ohledu za vysoce
oprávněný a důležitý, pokládáme příklad jím
danýi pro obory, kterých on se nedotknul, za
pobádající a významný; noboť kamkoli časově
neb prostorně dějiny umění sledujeme, vždy
potkáváme se s úkazem, že každý náro
teprv tenknáte jako zvláštnía
platiný činitelv říši umění se po-
jímá, že teprve tenkráte se o něm
říjká a říci může, že on své vlastn
umění má, když na zákhadech da-
nýchk vlastním, s a mostatný m,j o d-
jinud nevy půjčeným způsobů
uměleckéhlo pojímánl a tvořen
svéo byl do s pě la
Jsme mimo to přesvědčeni, že i museum
královské Prahy naší, tímto způsobem a v tomt
duchu založené, slane se přitažlivým sířediskem
jak pro staré tak i pro novější umění české.e
V adrese dovozuje se dále významyuměle
ckých sbírek, pro každé město a Prahu zvlášt
a končí se nadějnou perspektivou v budoucnost
Praha
královský Praha
15
article
»Utvořivše pro umění národa našeho středisko
nové, vykonali jste čin důležitý a dalekosáhlý
my pak, důvěřujíce v osvědčenou vlastuneckou
rozvahu Vaši, trváme v přesvědčení, že nový
ústav při rozvoji neustálém, kteréhož vzornou
péčí Vaší dejde, bude zároveň zachován
v téže výsosti a samobytnosti, ve
kteréž se z aložil a při níž on, dle
náhledu našeho jedině přirozeně
prospivati a národu i umění če-
skému podstatných služeb způ-
sobem zdárným i nezkráceným
prokazovati mů že.«
Vyličení okolností, přivodivších změny takové,
že naděje v memorandu umělců vyslovené se
splniti nemohly následkem vzniku jiných úslav
i různých obratů v poměrech, Městské museun
ve směr výhradně starožitnický pak přesunuvšíel
nespadá již v úzký rámec této vzpominky.
Nevyvolala jsem vzpomínku tu k vůli srov-
nání, ale jako snad včasný obrázek doby, tehdy
ještě naplněné elektřinou nedávných pohnutých
zápasů národních. Slova adresy jsou příli
jasná, než aby k nim bylo třeba jakéhoko
komentáře
Vaš
okolnost
16
article
slm laě vom
ale
lnoni
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Také němečtí nacionálové barvy
schönererovské zřikají se svého účastenství n
příští gallerii umělecké v Praze. Tím, že císan
věnoval million zlatých na zřízení ústavu toho
pro oba kmeny, ustanoviv, že nalezati se m
v Praze, prý kruhové rozhodující prohlásil
tak zvanou nedilnost země a zároveň dekreto-
vali, že Praha je hlavním městem celé zeměa
všeho obyvatelstva, tedy také hlavním městem
Němců. To prý si ale Němci libiti nedají a již
tím jsou z gallerie vyloučeni. Dle »Ostd. Rund-
schau« jest umělecká gallerie v Praze holou zbyleč-
ností. Umělci němečti prý vůbec Prahu ignoruji.
V Praze prý pranic neprodají a proto prý se
obracejí do Vidně, z největší části ale do Ně-
mocka. Němečií umělci cítí se býti členy umě-
lecké veleobce všeněmecké a pro provincialn
umění české, pro kteréž v první řadě prý je
gallerie určena, nemaji prý nejmenšího smyslu.
Němec
Praha
18
article
— Rozumí se samo, že pány nikdo do obra-
zárny pražské nebude tahati, zdali se o ně ale
rváti budou Vídeňané neb dokonce. Něm i
v říši, o tom silně pochybujeme. Neslyšeli
jsme dosud aspoň jediného jména německého
umělce z Čech mezi těmi, o nichž cízina přináší
pochvalný soud a na velkých výslavách uměle-
ckých nebyl z nich — pokud víme — dosud
ani jediný odměněn nějakou zvláštní cenou.
Nepopíráme, že jsou mezi nimi talenty, umělei
reelního zrna, však přes normál nevyšinul se
ani jediný, tím méně, aby mohl povrhovali
uznáním domácím a s úspěchem domáhati se
uznání cizího. Nevíme také, zdali umělci němečie
z Čech říditi se budou úvahami a radou »0st
deutsehe Rundschau« již proto, že nejtalento-
vanějšími z německých umělců v Čechách jsou
vlastně židé, kleří dovedou oceniti prospěch in
stítuce, jež císařským darem má vstoupiti v život
Kdyby ale skutečně se vzpírali součinnosti př
nastávajícím velkém díle, bude to jen dokladem
že před konkurenci českou prchají.
Vídeňan
Čechy
Rundschau
19
article
— Agrární přípravy k dneční schůs
v Horazdovicích. K dnešní schůzi horaždo
vieké jestuse strany agrární mobilisováno, i jes
dobře věděti to napřed, nechť její osudy a vý
sledky budou jakékoli. Do Horažďovicka al všeeh
přilehlých okresů zasílány byly starostům obe
všem předákům strany agrární dopisy tohote
doslovného znění: »V Praze, dne 1V. IV. 1901
Velectěný příteli ! Mladočeská strana chystá n
neděli dne 21. t. m. do Horažďovic do hostinee
»Usmodré hvězdy« schůzí, na níž majíi býti
učiněny projevy proti hnuti agrárnímu, pro jehož
rozvoj Jste ráčil a račte pracováti —. s Jest to
trouřalost bezměrná, když strana, která dopu
stila se nešťastným obratem svým chyby, jež
těžce se na národě našem vymsti, odvažuje s
jíti pro schválení nešťastné politiky své, mez
Vás, lid náš nejvěrnější, jehož vlastenectví
pravý duch státoprávní jest enost pravá. A proto
nutno, příteli, abyste nejen sám, ný brž
i mnozi přátelé naší do této schůze,
které zůčastní se poslanci naši Karel Prášek
Jan Rataj, zavítal a protestoval proti politice
vládní, kterou strana mladočeská provozuje —
Za: Výkonný výbor strany agrární v královstv
Českém. St. Kubr, předseda. Karel Prášek, místo-
předseda. Em. J. Hrubý, jednatel. N. B. Ještě
podotýkáme, že ona schůze se koná o 10. hod.
dopoledne.« Jest dobře zapamatovati si, že k
schůzi této vydán byl bitevní rozkaz . ..
Prášek
Rataj
J Hrubá
Horažďovicko
Praha
Horažďovice
St . Kubr
20
article
1— Třetí sjezd českých přírodozpytoův
a lékařův od 25. do 29. května r. 1901
v Praze. Vědecké snahy III. sjezdu českých
přírodozpytcův a lékařů došly přiznivého ocenění
i vládních kruhův. Organisační výbor podal na
počátku své činnosti žádost za povolení vládní
subvence. Žádost tato byla v těchto dnach mi
nisterstvem kultu a vyučování příznivě vyřízena
a k iúčelům sjezdovým poukázáno k výplatě
2000 korun. Sjezd těší se neobyčejné pozornost
i zahraničných našich krajanův. Není již po
chybnosti, že stane se dostaveníčkem nejer
přírodozpytcův a lékařů ze zemí českoslovan
ských, nýbrž i z dálné ciziny, z Chorvatska,
Švýear, Německa, Ameriky a j. sjedou se u nás
a stisknou si na domácí, půdě ruce krajané
Tím větší povinností domácích kruhů jest při-
činiti se, aby sjezd náš vyzněl co nejimposnnt
něji. Počet přihlášených členů sjezdu dosáhl
sice dnem 18. dubna čísla 550, zdá se nám však
u porovnání s intensitou a pílí, s jakou naše
vědecké kruhy chopily se práce, a přihlásily v
krátké době 225 themat, o nichž »Przegla
lekarski« v Krakově v čísle 15. velmi pochlebným
způsobem se vyslovil, že není dosud přiměřeně
vysoký. Přihlášky sice každým dnem rostou.
ale bylo by si přáti ještě rychlejšího tempa.
Praha
Chorvatsko
Švýear
Německo
Amerika
Krakov
21
article
Organisační výbor prosí, aby nobylo přihlašován
se odkládáno na poslední dobu. Podle počtu
přihlášených bude třeba učiniti některé před
běžné disposice, jako je volba sálů ku pře
náškám, dále zvláště byty, proto je potřebí, aby
delší dobu před zahájením ajezdu znal se při-
bližný počet účastníkův. Docházejí též oznámení,
že neobdrželi někteří pánové lístiny informační
a ku přihlášení ke sjezdu potřebné. Organisační
výbor prosi, aby byly ihned v takých případec
reklamovány a reklamace budou obratem pošty
vyřízeny. Členské příspěvky přijímá docent
Karel Petr Kheil v Praze II., Myslikova ulice
č. 3 n., přihlášky ke sjezdu doc. dr. Antonln
Veselý v Praze I., Nábřeží č. 14 n.
Karel
Petr
Kheil
docent
doktor
Antonln Veselá
Praha II
Myslikov ulice
Praha
22
article
— Z české akademie pro vědy, slo-
vesnost a umění sděluje se nám, že Akade
mie v mimořádném svém sezení dne 20. t. m
konaném, učinila za souhlasu všech přítomnýeh
členů usnesení, aby císaři za rozhodnutí o zrl
zení galerie pro výtvory umění maliřského
sochařského a architekfury podána byla adresa.
— Pracovní program agrární. Péč
klubu národní strany svobodo-
myslné vydána byla brožurka »Pracovn
program agrárni« obsahující jednání klub
národní strany svobodomyslně ze dne 26. března
t. r. s úvodem dra. V. Škardy a s řečmí pp
Heřmana Jandy, dra. Fr. Fiedlera, Karla
Adámka a řed. Purgharta. Brožurku
bude možno dostati od pondělka ve všech če
ských knihkupectvích po 40 h.
V Škarda
Heřman Janda
František
Fiedler
Adámek
český akademie pro věda
Péč klub národní strana svoboda
klub národní strana
23
article
— Připojení Libně. Zákon, jenž týká
se připojení obce libeňské ku hlavnímu městu
byl sankcionován a nic nepřekáží nyní, aby for-
málnému i věcnému sloučení obou obcí byl
učiněno zadost. Libeň jest již třeti obec, jež
s Prahou se, spojila: Vyšehrad a Holešovice
učinily tak již dříve. Připojením Libně nastáv
ale poměr zvláštní, jakého, pokud jde o Hol
šovice a Vyšehrad, nebylo. Tyto dvě obce bez
prostředně s Prahou souvisely, Libeň od Prahy
však oddělena je Karlinem. Povede tedy cest
z jedné části Prahy do druhé přes území obce
třetí, leda že by napadlo komu putovati z vnitřn
Prahy do Libně přes Holešovice a přes Vltavu
Kdyby své doby bylo obecní zastupitelstvo po
chopilo vlastní účel taktiky, kterou tehdy sle-
doval starosta dr. Tomáš Černý a bylo pod
porovalo jeho akci připojiti ku městu Praze
obce na periferii, ležící za starými předměstími
byli bychom dnes bývali tak zvané »Velk
Prazes blíž. Popříti se nedá, že nynější osud
Prahy je přeubohý. Upjata jsouc se všech stran
kamenným krunýřem předměstí, jež dohromady
jsou již mnohem větší než město samo, dua
se v nich a zmírá, poněvadž nikde není vý
chodiště pro expansi, jakou má každý jiný
organismus. Město ne s celými 200.000 oby
vatoli, má konati povinosti obce půlmillionové.
doktor
Černá
Libeň
Praha
Holešovice
Vltava
24
article
Je to anomalie, s jakou nesetkáváme se ji
nikde. Vo Vídni je otázka ta rozřešena,
Berlíně ji rozřešily rovněž a není snad již dru-
hého hlavního místa, jež podobně až do vysílení by
se dalo svírat obcemi předměstskými. Ostatně t
není také našemu národu s výhodou, zůstává-l
hlavní jeho město stále na stejném stupni, ne-
roste-li a nevzmáhá-li se. To páni v před-
městích koncedovati již musí, že otázka při-
pojení není pouze otázkou místní, nýbrž že na
ní interesován celý národ. Však na druhé strane
sluší uvážiti celou řadu jiných okolností. Tak to
nejde, aby vlastník domů, který majetek svů
koupil za cenu resultující z čistého zisku z
pomérů dosavadních, dnes byl aktivním a zejtra
po připojení aby překvapen byl berním před-
pisem, přinášejícím smutnou zvěsť, že má vlastn
majetek passivní, aneb aspoň že majetek jeho
v ceně hodně poklesl. Jest tedy nutno, má-l
býti zjednána rovnováha mezi Prahou a
předměstími, aby především opustil pan finančn
ministr svou reservu a svolil k delší pře-
ehodné době na vyrovnánl diffe
rence mezi zdaněním realit praž
skýcharealit obeí předměstských.
Že by finanční ministr daň pražskou snížil, aby
vyrovnala se předpisu venkovskému, na to
Rakousku nolze přece mysliti, ani k tomu se
neodhodlá finanční správa rakouská, aby spo
kojila se s aritmetickým středem mezi dan
pražskou a venkovskou. Mimo to ale ještě ně
čeho jiného je zapotřebí, aby myšlenka sjedno
cení nabyla realného podkladu: musí být také
jiné hospodářství, než dosud, v obci pražské
Jak dnes se věci mají, nevzbuzuje. Praha
nijak touhu po připojení; dnes Praha se svým
Vídeň
Berlín
Praha
Rakousko
25
article
nepěknými afférami je vším jiným pro obe
ostatní, než magnetem přítažlivým. Assanace
musí býti provedena ne pouze za kostelem mi-
kulášským, nýbrž také před ním — na radnici.
A potom třeba důkladné opravy našeho již zasta-
ralého obecního řádu. Zejmena musí býti ho-
spodářská správa veleobce zreformována —
především autonomisována. Jednotlivým částem
města musí býti ponechána volnost vývoje s
samostatnost v určitých agendách, tak aby pře-
dešlo se protežování jednoho okresu před
druhým. Toho se naše předměstí — a nikol
neprávem hlavně bojí, že po připojení stanou
se Popelkami Prahy. V této kratičké úvaze ne-
lze do podrobna uvěsti všechno, avšak vrátíme
se k věci této a dovolíme si navrhnouti po-
sitivni reformy, neboť je nejvyšší již čas, aby
otázkou připojení bylo konečně důkladně
hnuto.
— Osobní. Dnes 21. t. m. slaví své 80. naro-
zeniny děkan a vikář P. Vincenc Macháček
ve Zdislavicích u Vlašimi. Macháček náleží do ne-
četné již řady starých, horlivých bojovníků za práv
a blaho českého národa. Jeho blahodárné činnost
vzpomíná s vděcnou uznalostí veliká řada mužů, jež
Macháček odchoval vlasti a národu. — Ředitelem
okresu chudinského u sv. Apolináře zvolen pan Jaro-
mír Smutek, učitel u sv. Jindřichia a jeho ná-
městkem pan Joseí Matějíčka, zatímn
ředitel školy na Hrádku.
— Promoce. Pan MUC. František Adame
ze Žižkova, rodilý z Prahy, bude zejtra v pondělí
12. hodině polední na vysokém učení Karlo Ferdí
nandově za doktora veškerého lékařství veřejně pre-
hlášen.
P Macháček
Macháček
Apolinář
Smutek
Matějíček
František Adam
Karla Ferdit
Praha
Zdislavice
Vlašim
Žižkov
26
article
— Rodinné zprávy. Slečna Emilie Kří-
žova z Vídně a pan Kare! Pánek, statkář
v Poříčí n. S., slaviti budou sňatek svůj v úterý
23. t. m. o 11. hodině dopolední ve farním chrámu
sv. Karla v Poříčí n. S.
— Úmrtí. V pátek zemřel pan Rilchar
Löwit, společník slévárny Löwit a Taussig v Ho-
řovicích, v 42. roce věku. Pohřeh koná se dnes
2. hodině odpol. z domu smutku Cintlovky u Hořovi
na israel, hřbitov v Praskolesích.
— K úmrtí Václava Brožika. Rektorát
akademie umění v Praze zaslali další soustrastně
projevy: Rektorát české vysoké školy technické,
rektorát německé vysoké školy technické, ředitela
professorský sbor akademie výtvarných umění v Kra-
kově, rada král, horního města Příbrami, malíř Vikto
Barvitius, vrch. zemský inženýr Josef Strnad, in-
spektor obrazárny Pavel Bergner, malfři. Karel v.
Mašek, Oskar Fiala a Jindřich Pištěk atd.
— Starosta měst pražských p. de. Srb
starosta města Smíchova p. Elhenický odjedou do
Vídně v záležitosti získání Kinského zahrady
— O návštěvé císaře v Praze. Presidiáln
komise konala včera na staroměstské radnici schon
za předsednictví starosty p. dra. Srbn. Mimo jiné
spěleno, že v některých časopisech přesně již jes
stanoven termín příjezdu císaře do Prahy. Presidium
rady městské, jak dále bylo oznámeno, o chystané
návštěvě nedoslalo z kompetentních kruhů doposut
žádnou zprávu a také místodržitelství není známo,
kdy císař do Prahy přijede. Proto přece ale učiněn
některé připravy k zahájení slavnostního uvítání
mocnáře v král. hlavním městě Praze. V nejblžšíci
dnech bude zvoleho zvláštní slavnostní komité.
Emilie Kří
Kare
Pánek
Karel
Rilchar Löwit
Löwit
Taussig
Brožik
Vikto Barvitius
Strnad
Pavel Bergner
Mašek
Fiala
Pištěk
Srb
Elhenická
Vídeň
Praskolesy
Praha
horní město Příbram
Smíchov
akademie uměný
český vysoký škola technický
sbor akademie výtvarný
rada král
27
article
— Památce Vojty Náprstka, nezapomenu-
telného mecenáše a humanisty, byla důstojným způ
sobem uetěna v den 75. jeho narozenin dne 17
dubna. V sále Náprstkova průmyslového musea, k
uložena jest urna s jeho popelém, shromáždilys
dámy Americkéhó klubu, jejž Naprstek po svém na-
vratu z Ameriky byl založil, a zapěly dvě nejoblíbe-
nější písně Nápratkovy (slova Jablonského, hudba
Pivodova)Jako krajina nebeská jestiť krásná moje
vlasť« a»Na nebesích hvězdy svíti«. Po celý den
pak přicházeli přatelé a známí domu Náprstkova
aby navštívili a věnovali vzpomínku zesnulému, je
hož ztrátu všichni dosud bolestně pocifují.
— Česká technika v Brně. Z Brna, 20. duhna
Jednání o koupi pozemků pro slavbu budov česke
techniky brněnské blíží se k zakončení
V nejbližší době bude prý uzavřena dotýčná smlouva
Jedná se o koupí velké rozlehy pozemků na Veverské
utici, patřících klášteru starobrněnskému. Díe před-
běžných plánů provedeny býti mají stavby techniky,
aby hověly všem vymoženostem moderní vědy.
Vojta Náprstek
Naprstek
Jablonski
Pivodův
Náprstkův
Brno
Náprstkův průmyslový muzeum
Český technik
Nápratkův
28
article
— K čemu užiti přebytků ze sloučených
strotčích pokladon? Jak hrozný, přežalostný jest
stav ubohých dětí nalezenců, kteří víastnímí rodiči
opuštěni v útlém věku svém bývají nelitostně vy-
štváni do světa, krutému, neznámému osudu vstříe
a s nimiž domovská obec časťo jako s nevftaným
břemenem macéšsky zachází. Kéž by již také pro
nejubožší z ubobých sirotků, pro nebohé oběti neci-
telnosti rodičů a předsudků společenských otevřely
se brány milosrdenství a dostalo se i jim teplébo
paprsku lásky a slitování. Ústřední spolek českých
žen podal v březnu r. 1899 druhou petici ke snému
království českého, ve které vroucně a důrázně žádal,
aby země ujala se oněch ubohých nalezenců též po
šestém roce jejich. Dhaje finanční stránky tohoto
podniku zároveň upozornil, že by k to-
muto účelu sloužiti mohly přebytky
z agendy sirotětchpokladen. V posled-
ních dnech předvelikonočních jednale se na říšské
radě o tom, kterak s těmito přebytky naložiti, i podal
posl. Steiner, přísedící zemského výboru dolnorakou-
ského odůvodněný návrhy který se podstatně srov-
nává s upozorněním zmíněné petice Ústředního
spolku českých žen. I sesterská Morava čile uchopila
se této akce, by dobré návrhy, na říšské radě pro-
nesené, v brzku se uskutečnily. Zemský výbor mo-
ravský, který horlivě sbírá statistická dáta v ohled
tom, prý podá již v příštím svém zasedání důklad-
nou osnova zákona o rozšíření veřejných ústavá
sirotčích. Doufejme, že i sněm král. českého uchopíjse
v letošním zasedání této důležíté sociální potřeby.
by nešťastní tito nalezenci vedení byli laskavou
mocnou ochranou veřejného slitování k mravnému
a užitečnému životu. V budnucnosti pak ukáže s
v plné míře oprávněnost zásad lidumilství zachraňu-
jícího před nebezpečím mravní zkázy řádnou a peč-
livou výchovou.
Steiner
Morava
29
article
— Němec z Pardubicka. Pan Václav Šín
narozený v Lanech u Dašic (Pardubice), majitel pen
sionátu pro dívky na Havlíčkově náměstí v Praze.
přihlásil sebe, svou manželku a obě své dcery, Vile
minu a Marii, k obcovací řečí německé.
— Jubiloum fotograflckého závodu. Dvor
atelier pana J. F. Langhanse v Praze oslavoje sv
pětadvacetileté trvání! Pan Langhans zahájil svoji
odbornou činnost původně v Jindřichově Hradci, kde
otevřel dne 20. dubna 1876 skromné atelier. Již téhdy
budily jeho výkony pozořnosť širších kruhů. V roce
1880 založil svůj pražský závod, jejž během času
svou neumornou píli a na základě vynikajících, od-
borných vědomostí přivedl k takovému rozkvětu, že
jeho pověst rozšířila se i daleko za hranice. Dne
možno řaditi zmíněný závod mezi nejpřednější ate-
liery evropské.
— Vojenský věstník. Podmharšálek Pet
Ther, gardový nadporučík, povýšen na generála
jízdy a dán do pense a jeho nástupcem v tělesné
stráži jmehován podmaršálek kn. L. Wuřmbrand,
gm. bar. M. BoineburgLanysfeld stal s
poručíkem garddovým, podmaršálek K. M o ra v ee
velitelajízdné divise v Přemyslu, vyznamenán rylíř
ským křížem Leopoldova řádu a dán do pense a n
jeho místo dostal se velitel 16. jízdně brigády, pod-
maršálek Jos. Freund, jehož výstřídá velitel 3. hu-
lánského pluku, pl. Edvard Böhm-Ermolli. G. a
bar Kl. PreuscherLobenstein, velitels
jízdné brigády, vyznamenán rytířským křížem Leo-
poldova řádu a dán do pense, jeho nástupcem sta
se H. de Balthazar, velitel 20. jízdné brigády,
jejíž náčelníkem jmenován teď plukovník Ang-
Littke. Pl. bar. Arnoid Schrenk stal se veli-
telem 13. jízdné brigády. — Pluk pěší gardy roz-
množen o 2 poddůstojníky, 16 infanteristů a 2 sluby.
Němec
Václav šína
Marie
Langhans
L Wuřmbrand
M BoineburgLanysfeld
K M
Leopoldův
Freund
Böhm
Ermolli
Klement
Arnoid Schrenk
Pardubicko
Lana u Dašice
Pardubice
Havlíčkův náměstí
Praha
Jindřichov Hradec
Podmharšálek Peto Thera
Přemysl
Leo
Anga