ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4099bc50-660c-11dc-86d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 86, place 70, org 15, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. dubna 1904. Císlo 109. öcr
4 article
cizího státu, a když otevřeně se postaví na stranu velmi malé strany v zemi a uráží cily veliké většiny obyvatelstva: srbská omladina z Bosny a Hercegoviny nejdůrazněji protestuje proti usnesení sjezdu. Srbská akademická omla- dina, přesvědčena, že tlumočí city 4/s obyva- vatelstva Bosny a Hercegoviny, t. j. Srbů pravoslavných a mohamedánů, prohlašuje, že tato veliká většina národa protiví se všelikému záboru své vlasti, jakož i že bude všemi zá- konnými prosiředky odrážeti každý pokus nepři- rozeného řešení státoprávního poměru Bosny a Hercegoviny. Kdo proti tomu pracuje, toho pokládáme za svého nepřítele a podpalovač ještě většího nepořádku a nepokeje. Nepokusili jsme se zmírniti výrazy tohoto protestu, aby bylo cele vidno, jak veliké chyby dopustilo se předsednictvo dubrovnického sjezdu, že rokování o takové otázee připustilo.— Účelem sjezdů slovanských novinářů- jest, abyl jejích osobným sblížením a poznáním přispělo se k vyrovnání protiv, které jsou od věků nahro- maděny mezi Slovany. Podobnou náhlostí, která vystoupila o sjezdu dubrovnickém, myšlenk sjezdová jen se ohroží
Srba Bosna Hercegovina Bosna a Hercegovina Slovan
5 article
V Paříži, 18, dubna.2) (Pův. dopis »Nár. L.«) o 1 g V poslední době mluvilo se velmi mnoho v tisku francoužském a v tisku evropském o návštěvě loďstva jtalského a věvody Janov- ského v Toulonu. Vypravovalo se, že to konee trojspolku, počátek dohody s Francil, ale když první chvíle minuly, poznali i nejhorlivější na- dšenci, že to byla pouhá silná slova a že nelze činiti takovéto násilné závěrky z pouhého pro- jevu zdvořilosti. Pravda jest mnohem skrov- nější a ve Francii se to dnes poznává, ale má zajisté důležitost pro nás i pro Evropu. Trojspolek dávno již se strany italské jest otřesen; nejeme již v dobách Crispiových situace v různých zemích evropských za patnáet let se změníla. Především Německo úplně od- halilo svoji hru; nyní jsou známy co nejzřej měji pangermánské záméry Viléma II., není ne- známo, že jest jeho záměrem rozšířiti svoji říši až k Terstu a stanoutí na březích Jaderského moře. Kromě toho Ttalie utrpěla značné hmotné ztráty následkem svého účastenství ve frojspolkut vydala mnoho na armádu a námořnictvo a pro- dělala mnohě hospodářské krise, velmi nebez- pečné, jež by se mohly opakovat, zejmen jestliže v Německu nabude nadobro vrchu strana zasazující se o ochranná elac 4 Konečně Francie není již osamocena jako v dobách. kdy Crispi a Bismark kladli základy ke vzá- jemné shodě: přes mnohé slabostio získala mnovu své váhy ve světě a zachovává ji tm spíše, jelikož jest všude podporována Ruskem; možno se tudíž s ní sblížit, aneb aspoň stavět se tak. ze
Vilém II Crispi Bismark Paříž Janov Toulon Francie Evropa Německo Terst jaderský moře Rusko
6 article
Všechny tyto úvahy přiměly Italií, aby pro- redla vůči Franeii malý projev, jako návštěva jejího lodstva v Toulonu. Netřeba v tom spatřovati dů- kaz sympatie, jež spojuje oba národy: této sym- patie není; netřeba klamati se nadějí v brzkou mllianci, neboť Italie — jež chce toliko ukázati krochu neodvislosti vůči Německu a pohroziti nu roztržkou, neďostane-li se ji některých ho- ipodářských náhrad — považuje Francii dosud moliko za prostředek pro nejhorší případ. Jes mdiž zbytečno, přikládati všemu tomu větší dů- ležitosti než třeba. To však nevadí, aby Fran- touzí nikoliv neprávem radovali se z těchto příhod, jež obecenstvo neočekávalo ještě pře necelým měsícem. Italie nebyla by se odvážila ještě před několika lety uspořádati tento projev, a třeba že neočekáváme allianci s naším souse- dem, jež by nezbytně nebyla trvalá a neměl tnačného užitku, možno si blahopřáti, že nastaly přiznivé stýky s velmocí, již jsme si po mnoh let zvykli považovati za jednoho z našichi nej- větších nepřátel. Tento posit v eelku docház výrazu v časopisech, když první vzrušení se utišito.
Italia Fran Toulon Německo Francie Italia
7 article
Parlament jest na prázdninách, avšak ve vládníeh krůzích nejsou prosti nepokoje; spro- stili se sice každodenníeh trampot nepohodlných interpellací, ale přece situace se může státi po- vážlivou následkem choroby předsedy minister- stva. Jest velmi těžko získati v těto záležiťosti dosti přesných zpráv, ale mnohě časopisy uji- štují, že stav p. Waldeck-Rousseaua jest velmi povážlivý: někteří ujišťuji, že se bude musi podrobit nové operaci v hrdle, jež i kdyby s zdařila, zbavila by pacienta hlasu, což jest vel- kou závadou pro předsedu mínisterstva: kdyby se cos podobného přihodilo, vzdal by se pan Waldeck- Rousseau portefenillu a zároveň s ním ostatní ministři, či podržel by jej aspoň dle jmena, zanechávaje jinému ze svých kollegů pěči, hájiti jeho ministerstvo? Nikdo to neví, ale tato choroba mohla by miti snadno důsledky ve všeobecné politice. Každým způsobem mohlo by se stáť, že by proti všemu očekávání nynější ministerstvo nařídilo volby r. 1902. Jedni se toho obávají, jiní v to doufají. Zdá se, že ne- zbývá, než vyčkati události; snad za nedlouho nastane určité rozhodnutí.
Rousseau Waldeck Waldeck
8 article
Zajímavý projev Rismarkův k situaci v Německu. Kníže Herbert Bismark měl v Burgu u Magde burku řeč k voličům svým, v níž kritisoval poli- tiku říše německé. Rozhovořil se v podstate takto: Od tři let situace vnitřní i zahraniční skýtá vážnější vzhled než dříve. Vnitřní, poně- vadž spolkové vlády odmítly zakročení proti stranám podvratným; zahraniční, protože na jiné straně zeměkoule stojí armádní sbor, aby hájnl zájmův našich v zemi tak daleké. Doufejm v brzký návrat voje toho, jenž jest v poměrech tak trudných. Pro monarchistickou vládu platl pravidlo: »Pomoz si a Bůh ti pomůže !« Jes povinností vlády monarehistické vésti a co z právo své pokládá, také provésti. Kurs klikatý, který v posledních létech mnohdy jsme vládě své vylýkuti mohli, jest nesprávný a nevhodný. Cesta, která vede vlédu do záhuby. jest ta, že brzyěinT to, brzy o n o. že zejtra sama nesleduje, co by la sama včera slbila. Vláda nes m kolis ati. Zvolila-liž cestu svoji, musi jiti v před zd ěvé sv zeí« eja a
Bismark Německo Burg
9 article
*) Podáváme dopis tento jako karakteristický hlas francouzského politika o situaci utvořen schůzkou toulonskou, v přesvědčení, že čtenář naše zajímati bude, jak i jedna část francouzské veřejnosli na nové poměry nazírá. Pozn. red. neohlížejíc se v pravo, ni v levo; počne-li kolí sati, slábne a tím trpí celý stát. Existenční olázka v politice jest vždy hlavní otázkou. Na ní spočívá také důsledný postup sociálních demo- kratův, jemuž, bohudík, opírá se myslící většina německého lidu. Bohužel chová se vláda naše passivně proti postupu sociální demokracie, kdežto by dle výroku našeho velikého krále měla býti »toujours en vedette«. Neměl by ko- nečně nastati obrat? Slova s nejvyššíeh míst »Vážnost koruny utrpěla v posledních létech«, budí v nás naději, že politika naše nezbalní úplně.« Řečník doporučoval dále semknutí se všech stran hospodářsky konservativních, k nim vedle konservativeův a středu čítá také národní liborály a část svobodomyslných. Rusko i Ame rika mají prý toliž zájem na smlouvách ob ehodních s Německem, že i při výdatné ochrano zemědělství bude lze prý smluv těch docílit.
Rusko Německo
10 article
Jinak prý ale ne domácí konsumenti, nýbrž ciz dodavatelé platí vyšší elo, proč prý by se jinak cizina vzpírala zvýšeni cel. Mluví-li prý se o tom, že německ politika zahraničnánestojí již ne té výši jako před 12 léty, dlužno s prý připomenouti, že politika zahraniční není věda, nýbrž umění a nadání pro ni mus býti, jak u umělcův bývá, vrozeno, Potom zmínil se řečník o změně v kaneléř ském úřadě a pravil, že hr. Bůlow jest prý nej schopnějším diplomatem německým. Potěšitelno jest stanovisko jeho zvláště ve věcech hospodář ských. Po slovech ale musí následovali i čin a čin ten jest: celní taril. Mluvilo se o tom, že kníže Bismark brzy bude povolán Vilémem II. v důležilý úřad státní. Veřejnost německá pozná z této řeči aspoň, čeho se pak může od něho — nadíti. »Toleranění návrh« v Německu. Jen kratičko po tom, co francoužská sn movna schválila zákon proti řeholím, vystovi se říšský sněm německý pro zákon zcelaji ného rázu. Schválil včera beze změny 1. § tak zv. »tolerančního návrhu«, kterýž podala kato- lická strana (»střed«). V S tom praví se, že každý příslušník říše má plnou volnost vyznávati své náboženství, sdružovati se v ná bo- ženské obee a řehole atd. Mfarně čini socialisté, svobodomyslní a národní liberálov některé návrhy na změnu — návrhy jich byl vesměs zamítnuty. Bude záviseti ovšem na s pol- kové radě, budedi k osnové středu stejně ochotná jako říšský sněm.
Vilém II Německo
11 article
Pokus o českou národní galerii v Praze. (Vzpomínka z roku 1881.) Je nás snad více, v jichž paměti pod doj mem publikace císařova daru oživla vzpomínka na první pokus zřízení národní české gulerie v Praze. Těm, kdož pamatují a možná ze některým z těch, pro které počátky nynějšího ruchu uměleckého jsou již jakuby legendou, přijdu snad vhod s Uim kouskem pamětí zrovna dvncet let starých. Bylo to tedy před dvaceti roky, když jsme se sanguinickými nadějemi kladli v Praze záklun ku sbírce děl uměleckých, která měla mli zevní i vnitřní ráz výlučně český. Popu vyšel z toho kruhu — tehda ve výtvarném od- boru Umělecké besedy se soustřeďovavšího — který slovem i skutkem zápolil o nacionalism v umění a první zvedl vojnu proti němčícímu utrakvismu, v jehož poutech vězela jak maliřská akademie, tak oba spolky umění podporujíeí jichž sídlem nyní je Rudolfinum. Oproti nim jediným činitelem, o nějž se dály opřít snahy. nesoucí se za uměním nejen obsahem, aled též duchem českým, ba nepokrytě vlasteneckým, byla špráva obce pražské. První pobídkou k uskutečnění pokusu, od kterého jsme si tehda mnoho slibovali, stala se bezděčně, ač nikoli nahodile, pozůstalost toho českého malíře, který ze všech starších byl nejčeštějším — Josef jsn Mánesa. V salonu Lehmannově uspořádána na sklosku r. 1880 souborná výstava prací Josefa Mánesa. Ukázalo se u té příležitosti, že nejlepší skorem z toho, co bylo vystaveno, je v nebezpečí býti do ciziny prodán. Byly to půvabné dětské kar- tony, osm velkých krojových studií a čtyř kresby k rukopisům kralodvorskému a zeleno- horskému. O sumu 2400 zl. tu běželo, a obnos na naše tehdejší poměry dost značný. Podař se městskou radu přesvědčit, aby věci ty za koupila a jimi položila základi ke sbírce moder ního českého umění? Nebylo to nijak jisto.
Pop Josef Mánes Lehmannův Praha národní galerie v Praga Rudolfinum
12 article
Několik uměleů s Tyršem v čele — dobřeslis pamatuji, byli to Aleš, Myslbek, Pinkas, Rou- balík, Tulka, Ženišek — bylo vyzváno, aby podali dobrozdání o ceně děl k zakoupení na- vržených — nedávno měla jsem v registratuře městské v ruce ten spis Tyršem koncipovanýa mnou opsaný. Akce se zdařila, zvláště přičině- ním dra. Tomáše Černého, tehda náměstk starostova a uvedeno zároveň v životi městské museum, již po léta projektované. Všichni, jimž šlo o rozkvět domácího umění, vítali tento úspěch s radosti. Viděli jsme v duchu již ze skromných počátků růsti národní galerii vlastními prostředky pořízenou a tudíz ovšem ryze českou. Mám po ruce doklad tohoto radostného zadostučinění, koncept adrésy z 20. února 1881 datované, kterou české umělectvo výslovil městské radě dík za jeji rozhodnutí. Byla zá roveň jakousi manífestací pro umění národní tato adresa, podepsaná dvansedmdesáti českým umělei, kteří z Paříže, Mnichova, Vídně a od jinud se připojili svými jmeny k akci, při ní snad poprvé výtvarníci v Čechách rodilí se roz stoupili dle kmenového původu způsobem roz hodným. Též proto nás dnes znění adresy dvoj se násob může zajímat. Dík umělců zastupitelstvu obce pražské je takto formulován: t »Úkol, který jste, slovutní půnové, měst skému museu již eprvním usnesením svým patrně vytkli, jest zajisté s největší rozvahou vzhledem ke skutečným potřebám naším zvolen Bera zřetel k sbírkám české správě až dosu svěřeným uzná zajisté každý, že je důležito, aby všechny předměty čisté sťarožitné nadále do zemského musea českého se odváděly a tam v přehledném sestavení pro účely bádání učeného se soustředily a že neméně žádoueno jesť, aby
Tyrš Aleš Myslbek Pinkas Roa Tulka Ženišek koncipovaný Černý Paříž Mnichov Vídeň Čechy
13 article
vzácné a vzorné výrobky průmyslu vesmě shromážďovány byly v museu průmyslovém. k němuž řídká obětovnost občanská základů tal skvělých již položila. Těmito úvahami vedeni tak domníváme se, rozhodli jste se, slovutní pánové, stanoviti pro nové museum městské účel jiný a věnovati ho předovším prospěchům výtvarného umění českého. A započali jste, pánové, dílo své způsobem nad míru skvělým, ziskavše pro museum to znamenité výtvory Josefa Mánesa, mistra tal vynikajícího tak mnohostranně, původně a hlu- buce nadaného, žeť jej k nejpřednějším umělcům doby naší řaditi neváháme. Položili jste základ, k podniku svému způ- sobem, nad nějž přiměřenějšího sobě myslit nelze, střádajíce především díla hlavního zakla- datele a tvůrce umění národně českého, který sezrakem geniálním nojen hlavní obrys jeho vytknul, nýbrž ve všecn takměř oborech též dokonalé vzory koncepce umělecké nám zůstavil. Za tento osvícený a vlastenecký skutek Váš jest Vám ovšem vděčností povinen veškerý národ, avšak umělectvo české cítí se zvláštěa z nejhlubšího přesvědčení svého vybidnuto k tomu, složiti Vám v první řadě dík svůj ne- hynouci za dar, který jste zejmena jemu učinili. Neboť máme za to, že umění české, jak v době novější především od Josefa Mánesa vyšlo, tak i nadále z děl jeho vždy nového podnětu čerpat může; pokládámo směr jeho, jak na hlubokých studiích skutečnosti založen jest, tak i nadále za živolný, plodný a všestranného dalšího vývoje napořád schopný.
Mánes
14 article
Pokládáme ho v každém ohledu za vysoce oprávněný a důležitý, pokládáme příklad jím danýi pro obory, kterých on se nedotknul, za pobádající a významný; noboť kamkoli časově neb prostorně dějiny umění sledujeme, vždy potkáváme se s úkazem, že každý náro teprv tenknáte jako zvláštnía platiný činitelv říši umění se po- jímá, že teprve tenkráte se o něm říjká a říci může, že on své vlastn umění má, když na zákhadech da- nýchk vlastním, s a mostatný m,j o d- jinud nevy půjčeným způsobů uměleckéhlo pojímánl a tvořen svéo byl do s pě la Jsme mimo to přesvědčeni, že i museum královské Prahy naší, tímto způsobem a v tomt duchu založené, slane se přitažlivým sířediskem jak pro staré tak i pro novější umění české.e V adrese dovozuje se dále významyuměle ckých sbírek, pro každé město a Prahu zvlášt a končí se nadějnou perspektivou v budoucnost
Praha královský Praha
15 article
»Utvořivše pro umění národa našeho středisko nové, vykonali jste čin důležitý a dalekosáhlý my pak, důvěřujíce v osvědčenou vlastuneckou rozvahu Vaši, trváme v přesvědčení, že nový ústav při rozvoji neustálém, kteréhož vzornou péčí Vaší dejde, bude zároveň zachován v téže výsosti a samobytnosti, ve kteréž se z aložil a při níž on, dle náhledu našeho jedině přirozeně prospivati a národu i umění če- skému podstatných služeb způ- sobem zdárným i nezkráceným prokazovati mů že.« Vyličení okolností, přivodivších změny takové, že naděje v memorandu umělců vyslovené se splniti nemohly následkem vzniku jiných úslav i různých obratů v poměrech, Městské museun ve směr výhradně starožitnický pak přesunuvšíel nespadá již v úzký rámec této vzpominky. Nevyvolala jsem vzpomínku tu k vůli srov- nání, ale jako snad včasný obrázek doby, tehdy ještě naplněné elektřinou nedávných pohnutých zápasů národních. Slova adresy jsou příli jasná, než aby k nim bylo třeba jakéhoko komentáře
Vaš okolnost
16 article
slm laě vom ale lnoni
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Také němečtí nacionálové barvy schönererovské zřikají se svého účastenství n příští gallerii umělecké v Praze. Tím, že císan věnoval million zlatých na zřízení ústavu toho pro oba kmeny, ustanoviv, že nalezati se m v Praze, prý kruhové rozhodující prohlásil tak zvanou nedilnost země a zároveň dekreto- vali, že Praha je hlavním městem celé zeměa všeho obyvatelstva, tedy také hlavním městem Němců. To prý si ale Němci libiti nedají a již tím jsou z gallerie vyloučeni. Dle »Ostd. Rund- schau« jest umělecká gallerie v Praze holou zbyleč- ností. Umělci němečti prý vůbec Prahu ignoruji. V Praze prý pranic neprodají a proto prý se obracejí do Vidně, z největší části ale do Ně- mocka. Němečií umělci cítí se býti členy umě- lecké veleobce všeněmecké a pro provincialn umění české, pro kteréž v první řadě prý je gallerie určena, nemaji prý nejmenšího smyslu.
Němec Praha
18 article
— Rozumí se samo, že pány nikdo do obra- zárny pražské nebude tahati, zdali se o ně ale rváti budou Vídeňané neb dokonce. Něm i v říši, o tom silně pochybujeme. Neslyšeli jsme dosud aspoň jediného jména německého umělce z Čech mezi těmi, o nichž cízina přináší pochvalný soud a na velkých výslavách uměle- ckých nebyl z nich — pokud víme — dosud ani jediný odměněn nějakou zvláštní cenou. Nepopíráme, že jsou mezi nimi talenty, umělei reelního zrna, však přes normál nevyšinul se ani jediný, tím méně, aby mohl povrhovali uznáním domácím a s úspěchem domáhati se uznání cizího. Nevíme také, zdali umělci němečie z Čech říditi se budou úvahami a radou »0st deutsehe Rundschau« již proto, že nejtalento- vanějšími z německých umělců v Čechách jsou vlastně židé, kleří dovedou oceniti prospěch in stítuce, jež císařským darem má vstoupiti v život Kdyby ale skutečně se vzpírali součinnosti př nastávajícím velkém díle, bude to jen dokladem že před konkurenci českou prchají.
Vídeňan Čechy Rundschau
19 article
— Agrární přípravy k dneční schůs v Horazdovicích. K dnešní schůzi horaždo vieké jestuse strany agrární mobilisováno, i jes dobře věděti to napřed, nechť její osudy a vý sledky budou jakékoli. Do Horažďovicka al všeeh přilehlých okresů zasílány byly starostům obe všem předákům strany agrární dopisy tohote doslovného znění: »V Praze, dne 1V. IV. 1901 Velectěný příteli ! Mladočeská strana chystá n neděli dne 21. t. m. do Horažďovic do hostinee »Usmodré hvězdy« schůzí, na níž majíi býti učiněny projevy proti hnuti agrárnímu, pro jehož rozvoj Jste ráčil a račte pracováti —. s Jest to trouřalost bezměrná, když strana, která dopu stila se nešťastným obratem svým chyby, jež těžce se na národě našem vymsti, odvažuje s jíti pro schválení nešťastné politiky své, mez Vás, lid náš nejvěrnější, jehož vlastenectví pravý duch státoprávní jest enost pravá. A proto nutno, příteli, abyste nejen sám, ný brž i mnozi přátelé naší do této schůze, které zůčastní se poslanci naši Karel Prášek Jan Rataj, zavítal a protestoval proti politice vládní, kterou strana mladočeská provozuje — Za: Výkonný výbor strany agrární v královstv Českém. St. Kubr, předseda. Karel Prášek, místo- předseda. Em. J. Hrubý, jednatel. N. B. Ještě podotýkáme, že ona schůze se koná o 10. hod. dopoledne.« Jest dobře zapamatovati si, že k schůzi této vydán byl bitevní rozkaz . ..
Prášek Rataj J Hrubá Horažďovicko Praha Horažďovice St . Kubr
20 article
1— Třetí sjezd českých přírodozpytoův a lékařův od 25. do 29. května r. 1901 v Praze. Vědecké snahy III. sjezdu českých přírodozpytcův a lékařů došly přiznivého ocenění i vládních kruhův. Organisační výbor podal na počátku své činnosti žádost za povolení vládní subvence. Žádost tato byla v těchto dnach mi nisterstvem kultu a vyučování příznivě vyřízena a k iúčelům sjezdovým poukázáno k výplatě 2000 korun. Sjezd těší se neobyčejné pozornost i zahraničných našich krajanův. Není již po chybnosti, že stane se dostaveníčkem nejer přírodozpytcův a lékařů ze zemí českoslovan ských, nýbrž i z dálné ciziny, z Chorvatska, Švýear, Německa, Ameriky a j. sjedou se u nás a stisknou si na domácí, půdě ruce krajané Tím větší povinností domácích kruhů jest při- činiti se, aby sjezd náš vyzněl co nejimposnnt něji. Počet přihlášených členů sjezdu dosáhl sice dnem 18. dubna čísla 550, zdá se nám však u porovnání s intensitou a pílí, s jakou naše vědecké kruhy chopily se práce, a přihlásily v krátké době 225 themat, o nichž »Przegla lekarski« v Krakově v čísle 15. velmi pochlebným způsobem se vyslovil, že není dosud přiměřeně vysoký. Přihlášky sice každým dnem rostou. ale bylo by si přáti ještě rychlejšího tempa.
Praha Chorvatsko Švýear Německo Amerika Krakov
21 article
Organisační výbor prosí, aby nobylo přihlašován se odkládáno na poslední dobu. Podle počtu přihlášených bude třeba učiniti některé před běžné disposice, jako je volba sálů ku pře náškám, dále zvláště byty, proto je potřebí, aby delší dobu před zahájením ajezdu znal se při- bližný počet účastníkův. Docházejí též oznámení, že neobdrželi někteří pánové lístiny informační a ku přihlášení ke sjezdu potřebné. Organisační výbor prosi, aby byly ihned v takých případec reklamovány a reklamace budou obratem pošty vyřízeny. Členské příspěvky přijímá docent Karel Petr Kheil v Praze II., Myslikova ulice č. 3 n., přihlášky ke sjezdu doc. dr. Antonln Veselý v Praze I., Nábřeží č. 14 n.
Karel Petr Kheil docent doktor Antonln Veselá Praha II Myslikov ulice Praha
22 article
— Z české akademie pro vědy, slo- vesnost a umění sděluje se nám, že Akade mie v mimořádném svém sezení dne 20. t. m konaném, učinila za souhlasu všech přítomnýeh členů usnesení, aby císaři za rozhodnutí o zrl zení galerie pro výtvory umění maliřského sochařského a architekfury podána byla adresa. — Pracovní program agrární. Péč klubu národní strany svobodo- myslné vydána byla brožurka »Pracovn program agrárni« obsahující jednání klub národní strany svobodomyslně ze dne 26. března t. r. s úvodem dra. V. Škardy a s řečmí pp Heřmana Jandy, dra. Fr. Fiedlera, Karla Adámka a řed. Purgharta. Brožurku bude možno dostati od pondělka ve všech če ských knihkupectvích po 40 h.
V Škarda Heřman Janda František Fiedler Adámek český akademie pro věda Péč klub národní strana svoboda klub národní strana
23 article
— Připojení Libně. Zákon, jenž týká se připojení obce libeňské ku hlavnímu městu byl sankcionován a nic nepřekáží nyní, aby for- málnému i věcnému sloučení obou obcí byl učiněno zadost. Libeň jest již třeti obec, jež s Prahou se, spojila: Vyšehrad a Holešovice učinily tak již dříve. Připojením Libně nastáv ale poměr zvláštní, jakého, pokud jde o Hol šovice a Vyšehrad, nebylo. Tyto dvě obce bez prostředně s Prahou souvisely, Libeň od Prahy však oddělena je Karlinem. Povede tedy cest z jedné části Prahy do druhé přes území obce třetí, leda že by napadlo komu putovati z vnitřn Prahy do Libně přes Holešovice a přes Vltavu Kdyby své doby bylo obecní zastupitelstvo po chopilo vlastní účel taktiky, kterou tehdy sle- doval starosta dr. Tomáš Černý a bylo pod porovalo jeho akci připojiti ku městu Praze obce na periferii, ležící za starými předměstími byli bychom dnes bývali tak zvané »Velk Prazes blíž. Popříti se nedá, že nynější osud Prahy je přeubohý. Upjata jsouc se všech stran kamenným krunýřem předměstí, jež dohromady jsou již mnohem větší než město samo, dua se v nich a zmírá, poněvadž nikde není vý chodiště pro expansi, jakou má každý jiný organismus. Město ne s celými 200.000 oby vatoli, má konati povinosti obce půlmillionové.
doktor Černá Libeň Praha Holešovice Vltava
24 article
Je to anomalie, s jakou nesetkáváme se ji nikde. Vo Vídni je otázka ta rozřešena, Berlíně ji rozřešily rovněž a není snad již dru- hého hlavního místa, jež podobně až do vysílení by se dalo svírat obcemi předměstskými. Ostatně t není také našemu národu s výhodou, zůstává-l hlavní jeho město stále na stejném stupni, ne- roste-li a nevzmáhá-li se. To páni v před- městích koncedovati již musí, že otázka při- pojení není pouze otázkou místní, nýbrž že na ní interesován celý národ. Však na druhé strane sluší uvážiti celou řadu jiných okolností. Tak to nejde, aby vlastník domů, který majetek svů koupil za cenu resultující z čistého zisku z pomérů dosavadních, dnes byl aktivním a zejtra po připojení aby překvapen byl berním před- pisem, přinášejícím smutnou zvěsť, že má vlastn majetek passivní, aneb aspoň že majetek jeho v ceně hodně poklesl. Jest tedy nutno, má-l býti zjednána rovnováha mezi Prahou a předměstími, aby především opustil pan finančn ministr svou reservu a svolil k delší pře- ehodné době na vyrovnánl diffe rence mezi zdaněním realit praž skýcharealit obeí předměstských. Že by finanční ministr daň pražskou snížil, aby vyrovnala se předpisu venkovskému, na to Rakousku nolze přece mysliti, ani k tomu se neodhodlá finanční správa rakouská, aby spo kojila se s aritmetickým středem mezi dan pražskou a venkovskou. Mimo to ale ještě ně čeho jiného je zapotřebí, aby myšlenka sjedno cení nabyla realného podkladu: musí být také jiné hospodářství, než dosud, v obci pražské Jak dnes se věci mají, nevzbuzuje. Praha nijak touhu po připojení; dnes Praha se svým
Vídeň Berlín Praha Rakousko
25 article
nepěknými afférami je vším jiným pro obe ostatní, než magnetem přítažlivým. Assanace musí býti provedena ne pouze za kostelem mi- kulášským, nýbrž také před ním — na radnici. A potom třeba důkladné opravy našeho již zasta- ralého obecního řádu. Zejmena musí býti ho- spodářská správa veleobce zreformována — především autonomisována. Jednotlivým částem města musí býti ponechána volnost vývoje s samostatnost v určitých agendách, tak aby pře- dešlo se protežování jednoho okresu před druhým. Toho se naše předměstí — a nikol neprávem hlavně bojí, že po připojení stanou se Popelkami Prahy. V této kratičké úvaze ne- lze do podrobna uvěsti všechno, avšak vrátíme se k věci této a dovolíme si navrhnouti po- sitivni reformy, neboť je nejvyšší již čas, aby otázkou připojení bylo konečně důkladně hnuto. — Osobní. Dnes 21. t. m. slaví své 80. naro- zeniny děkan a vikář P. Vincenc Macháček ve Zdislavicích u Vlašimi. Macháček náleží do ne- četné již řady starých, horlivých bojovníků za práv a blaho českého národa. Jeho blahodárné činnost vzpomíná s vděcnou uznalostí veliká řada mužů, jež Macháček odchoval vlasti a národu. — Ředitelem okresu chudinského u sv. Apolináře zvolen pan Jaro- mír Smutek, učitel u sv. Jindřichia a jeho ná- městkem pan Joseí Matějíčka, zatímn ředitel školy na Hrádku. — Promoce. Pan MUC. František Adame ze Žižkova, rodilý z Prahy, bude zejtra v pondělí 12. hodině polední na vysokém učení Karlo Ferdí nandově za doktora veškerého lékařství veřejně pre- hlášen.
P Macháček Macháček Apolinář Smutek Matějíček František Adam Karla Ferdit Praha Zdislavice Vlašim Žižkov
26 article
— Rodinné zprávy. Slečna Emilie Kří- žova z Vídně a pan Kare! Pánek, statkář v Poříčí n. S., slaviti budou sňatek svůj v úterý 23. t. m. o 11. hodině dopolední ve farním chrámu sv. Karla v Poříčí n. S. — Úmrtí. V pátek zemřel pan Rilchar Löwit, společník slévárny Löwit a Taussig v Ho- řovicích, v 42. roce věku. Pohřeh koná se dnes 2. hodině odpol. z domu smutku Cintlovky u Hořovi na israel, hřbitov v Praskolesích. — K úmrtí Václava Brožika. Rektorát akademie umění v Praze zaslali další soustrastně projevy: Rektorát české vysoké školy technické, rektorát německé vysoké školy technické, ředitela professorský sbor akademie výtvarných umění v Kra- kově, rada král, horního města Příbrami, malíř Vikto Barvitius, vrch. zemský inženýr Josef Strnad, in- spektor obrazárny Pavel Bergner, malfři. Karel v. Mašek, Oskar Fiala a Jindřich Pištěk atd. — Starosta měst pražských p. de. Srb starosta města Smíchova p. Elhenický odjedou do Vídně v záležitosti získání Kinského zahrady — O návštěvé císaře v Praze. Presidiáln komise konala včera na staroměstské radnici schon za předsednictví starosty p. dra. Srbn. Mimo jiné spěleno, že v některých časopisech přesně již jes stanoven termín příjezdu císaře do Prahy. Presidium rady městské, jak dále bylo oznámeno, o chystané návštěvě nedoslalo z kompetentních kruhů doposut žádnou zprávu a také místodržitelství není známo, kdy císař do Prahy přijede. Proto přece ale učiněn některé připravy k zahájení slavnostního uvítání mocnáře v král. hlavním městě Praze. V nejblžšíci dnech bude zvoleho zvláštní slavnostní komité.
Emilie Kří Kare Pánek Karel Rilchar Löwit Löwit Taussig Brožik Vikto Barvitius Strnad Pavel Bergner Mašek Fiala Pištěk Srb Elhenická Vídeň Praskolesy Praha horní město Příbram Smíchov akademie uměný český vysoký škola technický sbor akademie výtvarný rada král
27 article
— Památce Vojty Náprstka, nezapomenu- telného mecenáše a humanisty, byla důstojným způ sobem uetěna v den 75. jeho narozenin dne 17 dubna. V sále Náprstkova průmyslového musea, k uložena jest urna s jeho popelém, shromáždilys dámy Americkéhó klubu, jejž Naprstek po svém na- vratu z Ameriky byl založil, a zapěly dvě nejoblíbe- nější písně Nápratkovy (slova Jablonského, hudba Pivodova)Jako krajina nebeská jestiť krásná moje vlasť« a»Na nebesích hvězdy svíti«. Po celý den pak přicházeli přatelé a známí domu Náprstkova aby navštívili a věnovali vzpomínku zesnulému, je hož ztrátu všichni dosud bolestně pocifují. — Česká technika v Brně. Z Brna, 20. duhna Jednání o koupi pozemků pro slavbu budov česke techniky brněnské blíží se k zakončení V nejbližší době bude prý uzavřena dotýčná smlouva Jedná se o koupí velké rozlehy pozemků na Veverské utici, patřících klášteru starobrněnskému. Díe před- běžných plánů provedeny býti mají stavby techniky, aby hověly všem vymoženostem moderní vědy.
Vojta Náprstek Naprstek Jablonski Pivodův Náprstkův Brno Náprstkův průmyslový muzeum Český technik Nápratkův
28 article
— K čemu užiti přebytků ze sloučených strotčích pokladon? Jak hrozný, přežalostný jest stav ubohých dětí nalezenců, kteří víastnímí rodiči opuštěni v útlém věku svém bývají nelitostně vy- štváni do světa, krutému, neznámému osudu vstříe a s nimiž domovská obec časťo jako s nevftaným břemenem macéšsky zachází. Kéž by již také pro nejubožší z ubobých sirotků, pro nebohé oběti neci- telnosti rodičů a předsudků společenských otevřely se brány milosrdenství a dostalo se i jim teplébo paprsku lásky a slitování. Ústřední spolek českých žen podal v březnu r. 1899 druhou petici ke snému království českého, ve které vroucně a důrázně žádal, aby země ujala se oněch ubohých nalezenců též po šestém roce jejich. Dhaje finanční stránky tohoto podniku zároveň upozornil, že by k to- muto účelu sloužiti mohly přebytky z agendy sirotětchpokladen. V posled- ních dnech předvelikonočních jednale se na říšské radě o tom, kterak s těmito přebytky naložiti, i podal posl. Steiner, přísedící zemského výboru dolnorakou- ského odůvodněný návrhy který se podstatně srov- nává s upozorněním zmíněné petice Ústředního spolku českých žen. I sesterská Morava čile uchopila se této akce, by dobré návrhy, na říšské radě pro- nesené, v brzku se uskutečnily. Zemský výbor mo- ravský, který horlivě sbírá statistická dáta v ohled tom, prý podá již v příštím svém zasedání důklad- nou osnova zákona o rozšíření veřejných ústavá sirotčích. Doufejme, že i sněm král. českého uchopíjse v letošním zasedání této důležíté sociální potřeby. by nešťastní tito nalezenci vedení byli laskavou mocnou ochranou veřejného slitování k mravnému a užitečnému životu. V budnucnosti pak ukáže s v plné míře oprávněnost zásad lidumilství zachraňu- jícího před nebezpečím mravní zkázy řádnou a peč- livou výchovou.
Steiner Morava
29 article
— Němec z Pardubicka. Pan Václav Šín narozený v Lanech u Dašic (Pardubice), majitel pen sionátu pro dívky na Havlíčkově náměstí v Praze. přihlásil sebe, svou manželku a obě své dcery, Vile minu a Marii, k obcovací řečí německé. — Jubiloum fotograflckého závodu. Dvor atelier pana J. F. Langhanse v Praze oslavoje sv pětadvacetileté trvání! Pan Langhans zahájil svoji odbornou činnost původně v Jindřichově Hradci, kde otevřel dne 20. dubna 1876 skromné atelier. Již téhdy budily jeho výkony pozořnosť širších kruhů. V roce 1880 založil svůj pražský závod, jejž během času svou neumornou píli a na základě vynikajících, od- borných vědomostí přivedl k takovému rozkvětu, že jeho pověst rozšířila se i daleko za hranice. Dne možno řaditi zmíněný závod mezi nejpřednější ate- liery evropské. — Vojenský věstník. Podmharšálek Pet Ther, gardový nadporučík, povýšen na generála jízdy a dán do pense a jeho nástupcem v tělesné stráži jmehován podmaršálek kn. L. Wuřmbrand, gm. bar. M. BoineburgLanysfeld stal s poručíkem garddovým, podmaršálek K. M o ra v ee velitelajízdné divise v Přemyslu, vyznamenán rylíř ským křížem Leopoldova řádu a dán do pense a n jeho místo dostal se velitel 16. jízdně brigády, pod- maršálek Jos. Freund, jehož výstřídá velitel 3. hu- lánského pluku, pl. Edvard Böhm-Ermolli. G. a bar Kl. PreuscherLobenstein, velitels jízdné brigády, vyznamenán rytířským křížem Leo- poldova řádu a dán do pense, jeho nástupcem sta se H. de Balthazar, velitel 20. jízdné brigády, jejíž náčelníkem jmenován teď plukovník Ang- Littke. Pl. bar. Arnoid Schrenk stal se veli- telem 13. jízdné brigády. — Pluk pěší gardy roz- množen o 2 poddůstojníky, 16 infanteristů a 2 sluby.
Němec Václav šína Marie Langhans L Wuřmbrand M BoineburgLanysfeld K M Leopoldův Freund Böhm Ermolli Klement Arnoid Schrenk Pardubicko Lana u Dašice Pardubice Havlíčkův náměstí Praha Jindřichov Hradec Podmharšálek Peto Thera Přemysl Leo Anga