2
masthead
V Praze, v heděli dne 21. dubna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Ilsty
předplácí nee
v Praze v adninistraai
a měsl
čtvrt lete . . . 8 K =
s dvejí donáškou
a mě
ntl . . . . 7K5
ve slakáh: 2 K 30 k
na něije ..
Pošten
n. . Ke
s dvejí zásllkou
n .. . . k ci
Praha
5
title
Bnsšni čislo pro Prahu le o 20 stranách
Praha
6
article
V očekávání výsledkův.
V očekávání výsledkův.
Nepokládáme za žádné neštěstí, že v ná
rodě našem není soud o taktickém obratu
našeho poselstva ze dne 4. března pořád
ještě ustálen, ale že diskusse o věc
trvá dále. Nemůže věru také ani jinak
býti, dokud nevystoupí aspoň některe
značnější výsledky nové taktiky
našich delegátů v plné bytelnosti na oči tak
těžce zkoušeného a Vídní tolikráte zklama
ného národa.
Neštěstí nadešlo by pouze tehda, kdyby
při diskussi té prchl rozum a na místě jeh
opanovala nesoudná vášeň, která by rozva-
dila hašteřivostí a záští Čecha proti Čechu
a tak ku radosti nepřátel rozrušila naši orga-
nisaci národní, zmátla a rozbila naše šiky
branné. Toho dlužno se uvarovat, tomu dlužno
v zájmu veliké pospolité věci našeho ohro-
ženého národa zabránit stůj co stůj: toť nej-
vyšší povinnosti všech upřímných našincův
a toť nejvyšším příkazem pro nás všechny,
chceme-li slouti věrnými syny svého národa
a nikoliv jeho Jidáší a škůdci. »Není ještě
žádnou škodou, není-li jednotnosti mezi
námi; jest třeba, aby byla kritika, aby ti
kdož jsou zodpovědni za vedení věci národní,
byli přinuceni tím pečlivěji přihlížeti ke kaž-
dému svému činu,« pověděl onehdy velmi
pěkně dr. Engel: »Ale jednoho je st
třeba: musí býti úcta ku pře-
svědčení odchylnému a na toho,
kdo je má, nesmí se pohlížeti jako na
zrádce. Přeju si, aby všechny ostatní strany
jednaly tak ušlechtile jako jedná strana
naše, jako jedná naše většína..
Čecho
Čech
Engel
Vídeň
7
article
Jsme všichni lidé omylní a nesmíme ani v
případu, kdyby stala se chyba, odsouditi
loho, kdo ji udělal, může-li ukázati, jak
velkou práci si dal, nežli se rozhodl. Pak
bude v Čechách za nedlouho klid, pak bu-
deme míti o jednu garancii více,
že cestu, kterou zvolíme, budeme
moci pokládati za správnou.«
Tímto duchem upřímností a rozvahy
vedena byla, — s radostí to konstatujeme —
až do dnes obapolně veřejná diskusse o tak
lice našeho vídeňského poselstva v lůně
strany naší: důvod proti důvodu, ná
mitka proti námitce, ale ve všech těch po
chybnostech vzájemná důvěra, úcta a
láska.
Čechy
8
article
Dvakráte promluvil veřejně mluvčí ob-
strukční menšiny klubovní dr. Fořt, háje
přesvědčení svého důvody břitkými a pád-
nými, ale po každé uznal, že většina poslan-
cův jest právě tak věrna myšlence státu če-
ského a všem ideálům našeho národa, jako
my všickni, a že on i přátelé jeho mohou
se právě tak mýliti ve své kalkulaci politi-
cké, a proto nikterak sobě neosobují výroku
a soudu o směru druhém, nýbrž zůstavují
rozhodnutí jedinému povolanému soudci
budoucnosti, — historii. —
Dnes přichází po dru. Fořtovi druhý
člen té sedmičlenné menšiny v klubu posla-
neckém, náš statný veterán dr. Edvar
Grégr. V listu, zaslaném »N. Podř. Li-
stům«, omlouvá se svým voličům, proč
nejde mezi ně promluvit o usnešení klubu
neodvislých poslancův českých: Poněvadž
s usnesením tím z těch a z těch důvodův
nesouhlasil, ale zároveň ví, »že ve
venkovských okresech podřip-
ských úsudky o kroku delega ce
české nejsou ještě ustáleny
pročež nechce na ně živým slovem svým
působiti, nýbrž sám touží vlastního mínění
voličstva svého uslyšeti, aby věděl, je-liv
souhlase s přesvědčením jeho neb ne a dle
toho se říditi mohl. — Se svým přesvědče-
ním ovšem se tajiti nemíní a proto písemně
sděluje voličům svým důvody, z kterých
4. března t. r. v klubu hlasoval proti dočas-
nému odstavení taktiky obstrukční.
doktor
Fořt
Edvar Grégr
N Podř
9
article
Jsou trojí:
1. »Poslanci čeští měli ve své moci, par-
lament cislajtánský rozbit. Upustivše však
od obstrukce, zachránili jeho zkomírající
život. I odpovídálliž prý to programu če-
ského národa pracovat k tomu, aby centrali-
stická ústava byla zachráněna? Vzdyť přece
vedeme již od. 40 roků nejrozhodnější boj
proti nynějšímu centralistickému systému,
chtějíce na zříceninách jeho vybudovati si
politickou a národní neodvislost.«
2. Nevěří dr. Edvard Grégr, že to, co
nám bylo vládou za dočasné naše upuštění
od obstrukce slíbeno, bude tak značnéa
cenné, aby v tom mohl spatřovati »spásu
z nynější hospodářské bídy a záruku pro
příští blahobyt širokých vrstev našeho ná-
roda«. Ale dokládá ihned loyálně: »Nechť lid
sám o tom rozhodne, až mu budou
tyto sliby splněny; já budu šťasten,
ukázou-li události, že jsem se mýlil.«
Konečně za 3. obává se nejiví ce
toho, že čin ze 4. března bude míti škodlivý
vliv na politickou a mravní povahu našeho
lidu, »neboť když se s podstavce národního
snažení sejme pojednou skvělý obraz ideál-
ních statků, za něž národ po tolik desetiletí
tak velkých obětí přinášel a na jeho místo
postaví se zlaté tele materiálního
blahobytu, třeba jenom na čas, tedy to
může míti za následek ochlazení a za-
niknutí lásky a nadšení právě pro
tyto ideální statky národaí«
Ty jsou důvody, z kterých domnívá se
dr. Gregr, že se stala chyba, která mů že
míti v zápětí pro národ náš nedozírné na
sledky: »Avšak«, připouští ihned poctivě:
»možná, že na věc pohlížím příliš
černě a já budu nejnadšenějším
chvalořečníkem těch, kteří tento
obrat způsobili, ukáže-li se, že
byl na prospěch a dobro národa.
Vzdyť
doktor
Grégr
10
article
Naproti těmto námitkám a obavám sly-
šela verejnost česká již odpověď v důvodech
řečníků většiny poslaneckého klubu, kteréž
opět vrcholily v přesvědčení, že jsme sice měli
ve své moci parlament nynější ochromita
snad i ztroskotat, ale za to naprosto
a nikterak nebylo v naší moci,
vybudovati na zříceninách jeho
svou politickou a národní neod-
vislost, poněvadž celá vnitřní
zahraničná konstellace poli-
tická byla právě nyní za toh
rozmachu Německa uskutečnění
myšlenky tak veliké a epochální jako jest
znovuzřízení českého státu naprosto
úporná a nepříznivější, než kidy
jindy; katastrofa námi vyvolaná byla by
tudíž dle všech okolností obrátila se jen
proti našemu národu, kterýž by obstrukci
poslanců svých byl odpykal snad desítiletým
němčícím absolutismem, zničivším nám naše
sněmy a způsobivším neskonalou spoustu
v našem veškerém životě národním na pro-
spěch zpátečnictva a Němectva.
Německo
11
article
Proto měla většina poslanců našich z
příkaz povinnosti vlastenecké, nevážiti ha-
zardně rozhodnou bitvu proti přesile ne-
přátel v postavení tak nevýhodném, nýbrž
raději se jí vyhnouti a náhlou diversí zhatiti
veškeré plány nepřátel. Že však tím parla-
ment cislajtánský nezachránili od ko-
nečného jeho osudu, ukazuje jediny
pohled na jeho další rozháranost a ne-
schopnost ku každé vážné politicke
práci, ukáže nedaleká jeho budoucnost.
až bude mu přistoupiti k rozpočtu a do-
konce k vyrovnání uherskému. »My tu zbran
obstrukce nezahodili a nezahazu-
jeme,« ujišťuje většina poselstva našeho,
»my ji chováme stále připra
venu, ale my chceme si sami vyhradit
volbu, kdy a kde jí máme užiti !«
Tak stojí proti sobě důvody a mínění.
tak trvá diskusse o vážné té pozměně tak-
tiky našich delegátů ve Vídni u veřejnosti
české nerozhodnuta dále, až dostaví se
právě výsledky, až skutky pro-
mluví a rozhodnou.
Ale zásadného rozdílu mezi oběma
směry není žádného. Neboť jako stoupenc
většiny klubu poslaneckého co nejrozhodněj
ubezpečují, že neupustili od žádné myšlenky
ani politické, ani státoprávní, ani národní
alebrž toliko jinou cestou než posud chtějí
se dostati ke starému společnému cíli, tak
na vzájem řečníci opposiční menšiny určitě
prohlašují, že nežádají žádné politiky ha-
zardní, žádné politiky va banque,
alébrž politiku střízlivé rozvahy, zároveň však
také mužného odhodlání. — Tu zajisté jest
naděje, že dojde brzy k žádoucímu doroz
umění a dohodnutí vespolnému o cestě nej
lepší.
Vídeň
12
title
Politické zprávy domácí.
13
article
V Praze, 20. dubna. (Diplomaticke
V Praze, 20. dubna. (Diplomaticke
zastoupení Rakouska v Mexiku.)
Od r. 1867 Rakousko nemělo přímých styků
Mexikem, svěřivši hájení svých zájmů vysla-
nectvu německému. Letos dala mexická vláda
vystavěti v Queretaře kapli na místě, kde byl
utracen život rakouského arciknížete a tehdej-
šího mexického císaře Maxmiliána. Při svěcení
kaple, do níž cfsař poslal darem oltářní obraz
bylo Rakousko zastoupeno hr. Khevenhüllerem.
Od té doby nastalo opět sblížení obou států
nýní se vyjednává o obnovení přímých diploma-
tických styků mezí Rakouskem a Mexikem, jež
byly přerušeny po 33 rok
V Praze, 20. dubna. (Pražská umě-
lecká galerie.) V kutnohorském orgáně
dra. Pacáka čteme v této věci: »Dnes už víme,
že císař na uskutečnění galerie určil obnos
dvou millionů korun, a to jeden million korun
na pořízení monumentální budovy.
jeden million korun na zakupování obrazů. Dl
jiné zprávy má býti tento panovníkův dar spla-
cen v pěti stejných ročních lhůtách.
V Praze, 20. dubna. (Arciknížee
protektorát.) Čekaný od Košutovců dotaz
stran protektorátu arciknižete Františka Ferdi-
nanda neobjevil se v uherské sněmovně ani
dnes a soudě dle vládních listů uherských,
sotva se již objeví. Szellovi“ blizký »Budap.
Hirlap«, pojednávaje o této věci, souhlasí s pro-
hlášením dra. Körbra, že výroky arciknížete
sluší pokládati za výroky čistě soukromě. Jinak
ovšem má výroky ony za velice vážné, »ovšem
ne pro Uhry — podolýká »Budap. Hirlap«,
odmitaje tím vyzvání »N. Fr. Presse«, aby se
Madaři ujali ohroženého hesla »Pryč o
Říma!« — neboť v Uhrách při korunovaci
král přísahá na ústavu a čím mocnější jest jeho
Maxmilián
Khevenhüller
Pacák
Ferdi
Praha
Rakousko
Mexiko
Uhry
Řím
uherský sněmovna
14
article
náboženské přesvědčení, tím světější jest mu
korunovační přísaha a tím více jsou zabezpe-
čeny ústavní svobody uherské. Ale rakouská
ústava nezná takových záruk, vyplývajících ze
závaznosti náboženského cflění. A proto jestv
Rakousku osobní přesvědčení panovníkovo důle-
žitější. Nesmějí se však spouštěti s mysli dů-
vody, jež přiměly arciknížete k jeho rozhodnutí
a k jeho slovům. Vi se už dávno, že je dobrý
katolík. To by ho však nebylo pohnulo ke skutku
takového významu. Tentokrát nepůsobila na
něj náboženská horlivost, nýbrž politicke
úvahy. Jest přece známo, že osoby, volajíeí
»Pryč od Říma !«. provozují velkoněmecký kult
a že rakouští Němci koketují s Velkoněmeckem.
Snaží-li se tedy nástupce rakouského trůhu po-
síliti kult rakouský, musí si nezbytně všímati
protichůdců onoho tábora, jenž se chce odlou-
čiti od Říma. O tom nemůže býti pochybnosti«
— končí »Budap. Hirlaps.
Z Krakova, 19. dubna. (K otáze
těšínského gymnasia.) Rozmluva
ministrem osvěty drem. Hartlem o sestát
nění polského gymnasia těšínského, uveřejněná
v »Czase« právě před zahájením jarního sně-
mování, měla patrně za účel utišiti veřejné
mínění, silně rozbouřeně proti polskému kolu.
Němec
Hartl
Rakousko
Řím
Velkoněmecko
Krakov
15
article
Mělo se jí voličům prokázati, že polské kolo
činilo vše možné, aby vymohlo sestátnění
gymnasia, ale že narazilo na nepřekonatelné
obtíže. Účinek uveřejnění rozmluvy jest však
zcela opačný. Voličové jsou ještě vice rozhoř-
čeni na polské kolo, vidouce ve stati »Czasue
důkaz neschopnosti jeho vůdců a tím naleha-
věji žádají za sestátnění. Dle »Glosu Narodu«
odhalení »Czasu« jsou poslední ranou, zasaze-
nou vážnosti polského kola v celé zemi. »Nikdo
prý — nemůže pochybovati o pravdivosti
informací, daných »Czasu« samým ministrem
osvěty. Polské kolo neobdrželo od vlády nija-
kého slibu a bylo tedy ve svých požadavcích
úplně osamoceno. To vyslovil dr. Hartel, to
potvrzuje »Czase; jest nyní povinhosti naši
společnosti — končí »Gl. Nar. « — aby z toho
vyvodila důsledky.«
Ze Lvova, 18. dubna. (Přecho
k pravoslaví.) »Gaz. War.« sděluje, žev
Sušně v okrese Kamjonky Strumilové nedaleko
ruských hranic 40 ruských rolníků ohlásilo své
přestoupení k víře pravoslavné. Přičina přestou-
pení jest prý politická. Konsistoř metropolitní
rozkázala dékanovi, aby se ihned odebral do
Sušně a postaral se věc tu urovnati.
doktor
Hartel
Nara
Lvov
Gaza
16
article
Z Turč. sv. Martina, 18. dubna. (S lo-
váci pro aktivní politíku.) »Narodnie
Noviny« otiskují v čele listu následující pro
hlášení: »Slovenská národní strana, kojic se na
dějí, že hlásaná nynější vládou čistota volel
také vůči ní bude zachována, usnesla se v sou-
kromých poradách, konaných dne 8. srpna m.r.
a 11. dubna t. r. v Turč, sv. Martině, že př
nastávajících volbách sněmovních
poslanců zúčastní se činně. Ve kte-
rém slovenském volebním okrese vystoupí jako
kandidát přívrženec strany s programem ná-
rodním, anebo kde okres sám bude takového
jmenovati, bude jej strana podporovati všem
zákonnými prostředky. V oněch slovenských
okresích, kde nebude kandidáta s národním pro-
gramem, ústřední volební výbor doporučí vo-
ličům trkové kandidáty, kteří buď svým dosa
vadním jednáním dokázali, že jsou ocholni vy-
hověti spravedlivým požadavkům nemaďarských
národů, zejmena aby byl proveden národnostn
zákon, aneb takové, kteři podají v tom směr
záruky. Všechny tyto kandidáty bude ústřední
volební výbor doporučovati voličům ve svém
orgáně neb zvláštními vyhláškami a strana oče-
V drobném prodejít
raani číslo o sobě . . . sa 2b
odpelední
Ve slialkách na venkovei
ranní číslo. . . . . . ..
odpolední . . . . . . . . sb
Inserá ty
plati se hotově apře
Piečplacení a jnrety plijíná zěnlni
strace v Marissské nlicl č. a.
Tam nacházejí se. téz rvo dakee
tiskáran a erpedics „Nářodnieh Lists“
Kukopisy se neyrsetjk,
Martino
svatý . Martina
Nářodnieh Lists
Kukopisa
slovenský národní strana
Narodnie novina
17
article
kává od každého svého poctivého přívežence,
od každého statečného Slováka, že
takové doporučení bez ohledu na osobu, nábo-
ženské vyznání, stav a povolání kandidáta bude
mu neporušitelným příkazem.«
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. dubna.
Nová ústava v Srbsku,
Z Bělehradu, 18. dubna. (Dopis »N. L.«)
Porada předáků radikálné strany, konaná včera
večer, byla velmi bouřlivá a dlouhá. Důvěr-
níci radikálné strany zamítli fusi
s napredňáky. Nejrázněji mluvili proti ní:
Mihajlo Smiljanič, duchovní z Úžic, a dlouholetí
poslanci Pavel Vukovič z Kragujevce a Arsa
Drenovac z Kruševce. Fuse tedy propadla a tím
zůstala nová, »národní« strana nenarozenou.
Radikálové prohlásili, že musí býti zůstaveno
času, má-li radikálná strana splynouti s jinou,
a že se to nedá nutit ani o koleno lámat.
Slovák
Smiljanič
Pavel Vukovič
Arsa
Praha
Srbsko
Bělehrad
Úžice
Kragujevac
Kruševac
18
article
Ukáže-li se, že napredňáci se změnili a ze strany
nenárodní stali se národní, bude takové splynutl
možno. Ale dosud taková změna s nimi se ne-
stala, a děje-li se, není dokonána. Fuse s nimi
není na čase a nejméně je možno, aby radi-
kálná strana k vůli napredňákům měnila svůj
program. Radikálové nemohou otevříti k sobě
dvěře všem napredňákům šmahem, nýbrž mohou
přijímati jen jednotlivce, o kterých nabyli pře-
svědčení, že se jim nejvíce přizpůsobili.
Místo fuse radikálové učinili druhým stra-
nám ten ústupek, že se zavázali postoupiti jim
— napredňákům a liberálům — 30 až 40 po
slaneckých mandátů a že sami budou pro jejich
kandidáty hlasovati, protože by jinak zvolení
nebyli. Od upřímnosti, loyálnosti a vlastenectv
napredňákův a liberálů záviseti bude ostatní.
Nová ústava zejtra bude proklamovánav
dvoře. Na policejní prefektuře vydávají vstu
penky. Pro zejtřek je zrušen dvorský smutel
za Milana.
Očekává se, že Nikola Pašič bude jme
nován státním radou a Stojan Protič ředitelen
státních monopolů.
Cpóocaran,
Milan
Pašič
Protič
19
article
Proti záboru Bosny a Hercegoviny
Není možno dosti litovati té neopatrnosti,
že na sjezd slovanských novinářů v Dubrovníce
dostala se i olázka o trvalém připojení Bosny
a Hercegoviny k Rakousko-Uhersku. Sjezd no
vinářů nikterak není forum, kde by tato otázk
mohla býti rozřešena a kromě toho mělo být
pamatováno, že veškerá politika zpředu byl
vyloučena z těchto slovanských sjezdů, kter
se mají zabývati pouze otázkami svého stavu
Pražský sjezd držel se té zásady až úzkostlivé.
ale bohužel věrnosť Čechů nebyla zástupeůn
novinářstva některých jiných zemí slovanskýc
pobídkou, aby se zachovali taktéž.
Do Dubrovníka přibyla deputace několiki
mohamedánů z Hercegoviny, aby se u sjezdu
novmářů ucházela () o annexi. Kdo ji poslal,
netřeba hádati. Na zpáteční cestě, jak o tom
vypravoval dopis »Dubrovníka«, učinili jim
jejich souvěrci skandál ve Stolcí, Ljubinj
a Trebinji.
V »Cpoópany« srbská akademická omla-
dina z Bosny a Hercegoviny, studující ve Vídni,
uveřejňuje protest proti sjezdové resoluci
o annexi. Praví se tam: Srbská akademická
omladina z Bosny a Hercegoviny obyčejněsi
nevšímá podobných projevův, ale když sjezd
slovanských novinářů svým usnesením dodá
platnosti té resoluci, když se vplefe do věcí,
které se ho netýkají — do vnitřních záležitostí
Čecho
Dubrovník
Bosna a Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Uhersko
Dubrovník
Trebinje
Vídeň
22
article
V Praze, 20. dubna.
Praha
23
article
B. (Kronika.) Vjezd do Dubrovníka byi
opojný. Už vítání v gružském přístavě uchva
covalo. Z dáli s paluby lodi rozeznávala se
na obzoru bílá čára přístavního mola. A na té
se to černalo nějakou tmavou, pohyblivou vrst-
vou. Dav lidu, jenž vyšel vítati hosty. Blížil
jsme se mu. Černá vrstva rostla, rostla! A ted
už hřímá svůj jásot do vzduchu! Na připrave-
ných povozech odjíždějí hosté do města půl
hodinky vzdáleného a nadšený dav neomrzele
klusá vedle cesty. Jaká jízda vzhůru, podle po-
břeží čarovným krajem! V levo šedé stráněa
stěny, v pravo modrá hladina moře. Co nový
zákrut cesty, to nový překvapující obraz, nová
skladba malebných prvků krajinářských nejsmě-
lejších sestav. Ráz podnebí, žhavé paprsky
slunce, ty nové protivy barev, ty tvary budov
cizotvárné a bujná jižní květena, háje cypřiší a
oliv, ty trsy aloí pnoucí své ostnaté lupeny jako
obrovské bodláčí prostě v prachu u cesty, ke všemu
ta nálada velikonoční, povznesená, sváteční ! . . .
Jako hosanna! jerusalemské znělo to duší účast-
níků, vjíždějících těžkými stěnami pilské brány
řadou povozů do pyšné Stradony, hlavní třídy
staroslavného města, hemžící se pestrou svá-
tečnosti a třepetající nepřehlednou směsí pra-
porů a fáborů
Tak jsme tedy spěchali čtyři dny a čtyři
noci nejrychlejšími vlaky a parníky, tu někde
na konci světa jsme a přece ještě mezi bratry,
kteří s námi cítí, z našeho přichodu se radují !
Bylo zprvu sporno, hodí-li se Dubrovník za
místo sjezdu. Právě ta vzdálenost nezvyklá zdála
se závadnou. Zkušenost přinesla jiný názor. To
delší společné cestování ukázalo se s nejvýhod-
nější stránky. Víte, jak to na sjezdech chodívá.
Dubrovník
24
article
Členové se sejdou při obřadném výjevu, vy
slechnou přednášku, nějakou slavnostní řeč,
přípitek a opět se rozjedou tak cizí a vzdálení
sobě, jak byli přišli. Tentokrát bylo jinak. Účast-
alei, než dojeli místa sjezdu, musili spolu cesto-
vati. A cestování má své zvláštní zákony, sbli-
žuje rychle lidi, vyrovnává protivy, protřásá
svazy a přehrady, vyhání z reservy nejzarytější
ostýchavce a zapjatce. A teprv cesťování n
lodi! Je tu všecko tak společné! Ta vratká
půda pod nohama i ten široký kolem obzo
i všecky podmínky života! Lidé tu rychle naučí
se rozuměti, kterak přece jen patří k sobě.
A šla ta škola pospolitosti znamenitě k duhu
právě naší slovanské společnosti! Okolnostmí
cizácké kultury jsme tak vychováni a ochočen
ke vzájemné stranivosti a nedůvěře. Cizí řeč
spolu obcovat nechceme. Strach z potíže s ne-
zvyklou konversací vlastním jazykem navádí nás
vyhýbati se co možná všemu důvěrnějšímu
styku. Ta vyhýbavost je naší chorobou, naší
kletbou. A z té aspoň pro dobu plavby právě
byli jsme znamenitě vyhojeni. Tak znamenitě
že zrodil se dokonce smělý projekt:
— Jeden z budoucích našich sjezdů musí
se konati — v Americe! V Chicagu je usedlých
Čechů a Poláků dostatečný počet, aby i ná-
rodně měla návštěva svůj smysl. A osmidenní
společná jízda na lodi tam i zpět vykoná jistě
svůj div. Účastníci vráti se jako dokonalí mistři
mezi-slovanské konversace.
O jiného beztoho při tom nejde, než o ně
jaký cvik paměti a sluchu . .
Čecho
Polák
Amerika
Chicago
svaz a přehrada
25
article
Na palubě stále nejjasnější nálada. Ob
zírá se panorama břehů, promenuje se, flirtuje
s damami, krmí se rackově, sledují závody del-
finů, hraje se, zpívá. Také k vážnější výměně
myšlenek nachází se koutek i chvilka. Někde na
zádi lodi, v pohovkové palubní židli, s vystave-
nými zády hřejným paprskům sluníčka nenuceně
se přede nit hovoru.
— A proč vy Čechové tak příkře se sta
víte proti nám Chorvatům? obrátil mezi řeč
slovo mladý patriota chorvatský.
Rychle jste se spolu seznámili. Zamluvi
se vám tichý, zdrželivý způsob, s jakým mladý
muž z ústraní sledoval hlučný rej společnosti
Brzy jste spolu byli u jádra věci.
— Jak to, proti . . . Chorvatům?
— Tak. Myslím v našem domácím sporu
srbsko-chorvatském.
del fin
Čecho
Chorvat
Ob
26
article
— Nejsme přece proti vám. Je nám bo-
lestno, že si tak vykládáte. Jste nám oba stejně
blízci, oba bratři, Srb i Chorvat, oba stejné
drazí, nerozeznáváme vás od sebe, jste pro nás
jeden dobrý, statečný národ.
— A přece stavite se na stranu jednoho
proti druhému!
— Nestavíme se. Jak bychom mohli
Vždyť ani nechápeme, proč se vraždíte. Jediné
z vašeho sporu je nám jasno: že při něm ubij
bratr bratra a ze sporu že těži jen — společný
nepřítel. Vraždíte se navzájem proto, má-li
jednou, co z vašich oblastí vznikne, slouti
Velkosrbskem nebo Velkochorvatskem, ale mez
tím v Bosně a Hercegovině čile si panuje Madar
a germanisuje Němec. To je jediné, čemu
rozumíme . .
— A přece zasahujete do našeho sporu
— Snad jako vzdálení pozorovatelé máme
někdy svůj názor o věci, snad svému názoru
dáváme věcný výraz, ale srdcem jsme vždycky
u vás, jsme u společné naší slovanské věci ..
— A právě ten názor pronášený s bra-
trské strany se nás tak dotýká. Stavíte se mezi
nás, rozsuzujete dříve, než rozsoudil osud. To
bolí, připravuje nás o víru v bratrské vaše city.
Srb
Chorvat
Madar
Němec
Boseň a Hercegovina
27
article
Nechceme a nesmíme žádati, abyste pomáhali
nám v našem domácím sporu proti bratru, ale
přáli bychom si, abyste z lásky bratrské aspon
stlumili výraz svého nazírání . .
A černě oko mladého pobratima slovan-
ského doutná při tom tak hlubokým žárem ..
Lehce, lehýnce proznívalo stejně přání
i všemi řečmi a proslovy, pronešenými při sje-
zdových obřadech. Hrvaté byli hosliteli sjezdu
a prokázali skvěle svoji slovanskou pohostin-
nost. Dbali úzkostlivě, aby ani stínek zlozvuku
nebyl odnikud zanešen do shromáždění. Také
se jim znamenitě podařilo všecka čísla slav-
nostního programu dovésti k harmonickému za-
končení. Osvědčili při své bohatýrské pohostin-
nosti i nemalou diplomatickou obratnost. V dů-
věrnějším obcování však mohlo přece tu či tam
vzniknouti zdání, jakoby flór jakéhosi napjetí
dělil od sebe skupiny účastníků hrvatskoua
českou. Aspoň nebyl styk mezi oběma tak čilý
a hlučný, jako byl mezi Poláky a Hrvaty
Polák
28
article
A přec to bylo jen zdání. Povaha národní hrála
tu svoji úlohu. My Čechové jsme okolnostmi
vychováni k větší uzavřenosti, jsme stále schou
lení a obráceni do sebe. Poláci jsou otevře-
nější, přítulnější, dovodou se spíše zamluviti
vystoupiti ze sebe. Jsou lépe školení dobyvatele
srdcí a mistři společenského úspěchu. Byli chvíle.
kdy horkokrevnějším docela připadalo, jestl
snad mezi Poláky a Hrvaty neexistuje naposled
nějaká tajná dohoda na úkor společné my-
šlenky? To tak v bratrském žárlení fantasie
tropila své kousky. Na štěstí nejbližší episoda
hned přesvědčila, jak byla domněnka klamná
jak záměr hostitelů za jiným se nenese cílem.
než stejnou lásku projeviti všem. Všem ! Tak
všecko nedorozumění a všecka nedůvěra mezi
námi má svůj původ jen v nedostatku vzájem-
ného poznání sebe.
Idea společných zájmů není mezi nám
ještě dost ujasněna, pohlížíme na ni prozallm
každý nejraději s hlediska svého nejužšího se
bectví. Formule jednoty není dosud nalezena
A jen častější styk naučí nás znenáhla nachá
zeti porozumění, kterého je třeba.
Čecho
Polák
29
article
Má svoji neodolatelnou sílu ušlechťující
povznášející ona společná vyšší idea!
Při banketu, mezi hovorem položil vám
soused důvěrnou otázku. Mladý literát slovanský
sdílná povaha, s pěkným okem otevřeným, ne-
schopným lichoradného pohledu. Zajímá se o náš
český živet, čítá po česku, s láskou a horli-
vostí stopuje události našeho světa. Má o ná
mnohé vědomosti. Do zákulisí ovšem není za-
svěcen, vidí vše ve svém světle, celkovém.
perspektivném. A to je, ach, tak velice přiznivé
a lichotivé! Chtěl by ještě znáti to a to! A ještě
to a zase to. A tak klade svoje otázky-
— A prosím vás, ten pan X. ? Znáte ho
Jaký je to člověk? Dávno jsem toužil, něco
bližšího o něm zvědět?
A bratr Slovan se vší důvěrou své opravdové
zvědavosti upírá na vás svůj zpytavý pohled.
— Pan X. ? místo odpovědi opáčíte otázku
Znáte se s ním snad?
— Jakž bych se znal ! Ale tak ! Četl jsem
od něho něco. To a to. Musí to být znamenitý
Slovan
30
article
člověk! Líbí se mi nesmírně. Povězte mi, co
o něm soudíte?
Jako dětský štěbot připadá vám to naivné
nadšení nezasvěceného, vzdáleného pozorovatelel
Máte zcela jiné ponětí o tom panu X. ! Váš
zvědavý soused by se podivil, kdybyste mu tak
všecko vyklopili ! Nemá ani tušení, že ten
pan X. je vlastně z tábora vašich nesmířitel-
ných odpůrců, že se spolu na pěst a na kloub
potíráte. Nemá ani tušení, že jeho jmenem
zavadil u vás vlastně o bolavé místo. Ten milý
pan X. 1 Má u vás dávno svůj silný vrub. Je
vám tak celý proti mysli! Jak by vás to lá-
kalo, takhle dvěma slovy zakroutit teď krk
dobré jeho pověsti. Notně zasolit osobě, která
vám snad někdy ukřivdila !
A přece odolali jste lakadlu. Něco vám brá-
nilo. Společná vyšší idea povznesla vás k vyš-
šimu zřeteli. Tu se bratr Slovan s láskou dota-
zuje na naše věci. Ten pan X. je mu tu chvíli
představitelem všeho českého. Čeká zvěděti o něm
něco pěkného, lichotivého. S plnou důvěrou s
k vám obrací. Nesmíte jej zklamati. Zdá s
vám, že byste do špatného světla poslavili celý
svůj národ, kdybyste tu chvíli něco nepěkného
pověděli o některém z jeho synů. V té záři
vyšší společné idey najednou vám připadá, jakoby
odčiněny byly všechny spory a byli jste smířeni
se svým odpůrcem, který vám snad trpké chvile
připravil. A rychle odhodláni utvrzujete zvěda-
vého souseda v jeho lichotivém přesvědčení.
Slovan
31
article
— Ano, pan X., je to výborný muž! Ma
ty a ty znamenité vlastnosti. A záměry jeho
jsou ryzí! Buďte ubezpečen ! . .
A tazatel je ubezpečen. Je utvrzen ve svém
nadšení. Zamiloval si život náš jako celek, vidí
z dáli nádobu vzácnou, hladce upravenou ze
drahé látky. Nerozeznává pukliny, drsnoty, ne-
rovnosti na lesklém povrchu. Ať mu zůstane
krásné zdání! Přemohli jste sobecké hnutí.
Vyšší společná idea vám pomáhala.
Bohatší zkušenostmi, s rozšířeným rozhle-
dem a nějak »lepší« ve své bytosti, vrátili jst
se z toho výletu za slovanskou ideou