ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4094b340-660c-11dc-b260-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 39, person 45, org 3, work 1
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v heděli dne 21. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 109.
4 article
Na ranní a odpol. Ilsty předplácí nee v Praze v adninistraai a měsl čtvrt lete . . . 8 K = s dvejí donáškou a mě ntl . . . . 7K5 ve slakáh: 2 K 30 k na něije .. Pošten n. . Ke s dvejí zásllkou n .. . . k ci
Praha
5 title
Bnsšni čislo pro Prahu le o 20 stranách
Praha
6 article V očekávání výsledkův.
V očekávání výsledkův. Nepokládáme za žádné neštěstí, že v ná rodě našem není soud o taktickém obratu našeho poselstva ze dne 4. března pořád ještě ustálen, ale že diskusse o věc trvá dále. Nemůže věru také ani jinak býti, dokud nevystoupí aspoň některe značnější výsledky nové taktiky našich delegátů v plné bytelnosti na oči tak těžce zkoušeného a Vídní tolikráte zklama ného národa. Neštěstí nadešlo by pouze tehda, kdyby při diskussi té prchl rozum a na místě jeh opanovala nesoudná vášeň, která by rozva- dila hašteřivostí a záští Čecha proti Čechu a tak ku radosti nepřátel rozrušila naši orga- nisaci národní, zmátla a rozbila naše šiky branné. Toho dlužno se uvarovat, tomu dlužno v zájmu veliké pospolité věci našeho ohro- ženého národa zabránit stůj co stůj: toť nej- vyšší povinnosti všech upřímných našincův a toť nejvyšším příkazem pro nás všechny, chceme-li slouti věrnými syny svého národa a nikoliv jeho Jidáší a škůdci. »Není ještě žádnou škodou, není-li jednotnosti mezi námi; jest třeba, aby byla kritika, aby ti kdož jsou zodpovědni za vedení věci národní, byli přinuceni tím pečlivěji přihlížeti ke kaž- dému svému činu,« pověděl onehdy velmi pěkně dr. Engel: »Ale jednoho je st třeba: musí býti úcta ku pře- svědčení odchylnému a na toho, kdo je má, nesmí se pohlížeti jako na zrádce. Přeju si, aby všechny ostatní strany jednaly tak ušlechtile jako jedná strana naše, jako jedná naše většína..
Čecho Čech Engel Vídeň
7 article
Jsme všichni lidé omylní a nesmíme ani v případu, kdyby stala se chyba, odsouditi loho, kdo ji udělal, může-li ukázati, jak velkou práci si dal, nežli se rozhodl. Pak bude v Čechách za nedlouho klid, pak bu- deme míti o jednu garancii více, že cestu, kterou zvolíme, budeme moci pokládati za správnou.« Tímto duchem upřímností a rozvahy vedena byla, — s radostí to konstatujeme — až do dnes obapolně veřejná diskusse o tak lice našeho vídeňského poselstva v lůně strany naší: důvod proti důvodu, ná mitka proti námitce, ale ve všech těch po chybnostech vzájemná důvěra, úcta a láska.
Čechy
8 article
Dvakráte promluvil veřejně mluvčí ob- strukční menšiny klubovní dr. Fořt, háje přesvědčení svého důvody břitkými a pád- nými, ale po každé uznal, že většina poslan- cův jest právě tak věrna myšlence státu če- ského a všem ideálům našeho národa, jako my všickni, a že on i přátelé jeho mohou se právě tak mýliti ve své kalkulaci politi- cké, a proto nikterak sobě neosobují výroku a soudu o směru druhém, nýbrž zůstavují rozhodnutí jedinému povolanému soudci budoucnosti, — historii. — Dnes přichází po dru. Fořtovi druhý člen té sedmičlenné menšiny v klubu posla- neckém, náš statný veterán dr. Edvar Grégr. V listu, zaslaném »N. Podř. Li- stům«, omlouvá se svým voličům, proč nejde mezi ně promluvit o usnešení klubu neodvislých poslancův českých: Poněvadž s usnesením tím z těch a z těch důvodův nesouhlasil, ale zároveň ví, »že ve venkovských okresech podřip- ských úsudky o kroku delega ce české nejsou ještě ustáleny pročež nechce na ně živým slovem svým působiti, nýbrž sám touží vlastního mínění voličstva svého uslyšeti, aby věděl, je-liv souhlase s přesvědčením jeho neb ne a dle toho se říditi mohl. — Se svým přesvědče- ním ovšem se tajiti nemíní a proto písemně sděluje voličům svým důvody, z kterých 4. března t. r. v klubu hlasoval proti dočas- nému odstavení taktiky obstrukční.
doktor Fořt Edvar Grégr N Podř
9 article
Jsou trojí: 1. »Poslanci čeští měli ve své moci, par- lament cislajtánský rozbit. Upustivše však od obstrukce, zachránili jeho zkomírající život. I odpovídálliž prý to programu če- ského národa pracovat k tomu, aby centrali- stická ústava byla zachráněna? Vzdyť přece vedeme již od. 40 roků nejrozhodnější boj proti nynějšímu centralistickému systému, chtějíce na zříceninách jeho vybudovati si politickou a národní neodvislost.« 2. Nevěří dr. Edvard Grégr, že to, co nám bylo vládou za dočasné naše upuštění od obstrukce slíbeno, bude tak značnéa cenné, aby v tom mohl spatřovati »spásu z nynější hospodářské bídy a záruku pro příští blahobyt širokých vrstev našeho ná- roda«. Ale dokládá ihned loyálně: »Nechť lid sám o tom rozhodne, až mu budou tyto sliby splněny; já budu šťasten, ukázou-li události, že jsem se mýlil.« Konečně za 3. obává se nejiví ce toho, že čin ze 4. března bude míti škodlivý vliv na politickou a mravní povahu našeho lidu, »neboť když se s podstavce národního snažení sejme pojednou skvělý obraz ideál- ních statků, za něž národ po tolik desetiletí tak velkých obětí přinášel a na jeho místo postaví se zlaté tele materiálního blahobytu, třeba jenom na čas, tedy to může míti za následek ochlazení a za- niknutí lásky a nadšení právě pro tyto ideální statky národaí« Ty jsou důvody, z kterých domnívá se dr. Gregr, že se stala chyba, která mů že míti v zápětí pro národ náš nedozírné na sledky: »Avšak«, připouští ihned poctivě: »možná, že na věc pohlížím příliš černě a já budu nejnadšenějším chvalořečníkem těch, kteří tento obrat způsobili, ukáže-li se, že byl na prospěch a dobro národa.
Vzdyť doktor Grégr
10 article
Naproti těmto námitkám a obavám sly- šela verejnost česká již odpověď v důvodech řečníků většiny poslaneckého klubu, kteréž opět vrcholily v přesvědčení, že jsme sice měli ve své moci parlament nynější ochromita snad i ztroskotat, ale za to naprosto a nikterak nebylo v naší moci, vybudovati na zříceninách jeho svou politickou a národní neod- vislost, poněvadž celá vnitřní zahraničná konstellace poli- tická byla právě nyní za toh rozmachu Německa uskutečnění myšlenky tak veliké a epochální jako jest znovuzřízení českého státu naprosto úporná a nepříznivější, než kidy jindy; katastrofa námi vyvolaná byla by tudíž dle všech okolností obrátila se jen proti našemu národu, kterýž by obstrukci poslanců svých byl odpykal snad desítiletým němčícím absolutismem, zničivším nám naše sněmy a způsobivším neskonalou spoustu v našem veškerém životě národním na pro- spěch zpátečnictva a Němectva.
Německo
11 article
Proto měla většina poslanců našich z příkaz povinnosti vlastenecké, nevážiti ha- zardně rozhodnou bitvu proti přesile ne- přátel v postavení tak nevýhodném, nýbrž raději se jí vyhnouti a náhlou diversí zhatiti veškeré plány nepřátel. Že však tím parla- ment cislajtánský nezachránili od ko- nečného jeho osudu, ukazuje jediny pohled na jeho další rozháranost a ne- schopnost ku každé vážné politicke práci, ukáže nedaleká jeho budoucnost. až bude mu přistoupiti k rozpočtu a do- konce k vyrovnání uherskému. »My tu zbran obstrukce nezahodili a nezahazu- jeme,« ujišťuje většina poselstva našeho, »my ji chováme stále připra venu, ale my chceme si sami vyhradit volbu, kdy a kde jí máme užiti !« Tak stojí proti sobě důvody a mínění. tak trvá diskusse o vážné té pozměně tak- tiky našich delegátů ve Vídni u veřejnosti české nerozhodnuta dále, až dostaví se právě výsledky, až skutky pro- mluví a rozhodnou. Ale zásadného rozdílu mezi oběma směry není žádného. Neboť jako stoupenc většiny klubu poslaneckého co nejrozhodněj ubezpečují, že neupustili od žádné myšlenky ani politické, ani státoprávní, ani národní alebrž toliko jinou cestou než posud chtějí se dostati ke starému společnému cíli, tak na vzájem řečníci opposiční menšiny určitě prohlašují, že nežádají žádné politiky ha- zardní, žádné politiky va banque, alébrž politiku střízlivé rozvahy, zároveň však také mužného odhodlání. — Tu zajisté jest naděje, že dojde brzy k žádoucímu doroz umění a dohodnutí vespolnému o cestě nej lepší.
Vídeň
12 title
Politické zprávy domácí.
13 article V Praze, 20. dubna. (Diplomaticke
V Praze, 20. dubna. (Diplomaticke zastoupení Rakouska v Mexiku.) Od r. 1867 Rakousko nemělo přímých styků Mexikem, svěřivši hájení svých zájmů vysla- nectvu německému. Letos dala mexická vláda vystavěti v Queretaře kapli na místě, kde byl utracen život rakouského arciknížete a tehdej- šího mexického císaře Maxmiliána. Při svěcení kaple, do níž cfsař poslal darem oltářní obraz bylo Rakousko zastoupeno hr. Khevenhüllerem. Od té doby nastalo opět sblížení obou států nýní se vyjednává o obnovení přímých diploma- tických styků mezí Rakouskem a Mexikem, jež byly přerušeny po 33 rok V Praze, 20. dubna. (Pražská umě- lecká galerie.) V kutnohorském orgáně dra. Pacáka čteme v této věci: »Dnes už víme, že císař na uskutečnění galerie určil obnos dvou millionů korun, a to jeden million korun na pořízení monumentální budovy. jeden million korun na zakupování obrazů. Dl jiné zprávy má býti tento panovníkův dar spla- cen v pěti stejných ročních lhůtách. V Praze, 20. dubna. (Arciknížee protektorát.) Čekaný od Košutovců dotaz stran protektorátu arciknižete Františka Ferdi- nanda neobjevil se v uherské sněmovně ani dnes a soudě dle vládních listů uherských, sotva se již objeví. Szellovi“ blizký »Budap. Hirlap«, pojednávaje o této věci, souhlasí s pro- hlášením dra. Körbra, že výroky arciknížete sluší pokládati za výroky čistě soukromě. Jinak ovšem má výroky ony za velice vážné, »ovšem ne pro Uhry — podolýká »Budap. Hirlap«, odmitaje tím vyzvání »N. Fr. Presse«, aby se Madaři ujali ohroženého hesla »Pryč o Říma!« — neboť v Uhrách při korunovaci král přísahá na ústavu a čím mocnější jest jeho
Maxmilián Khevenhüller Pacák Ferdi Praha Rakousko Mexiko Uhry Řím uherský sněmovna
14 article
náboženské přesvědčení, tím světější jest mu korunovační přísaha a tím více jsou zabezpe- čeny ústavní svobody uherské. Ale rakouská ústava nezná takových záruk, vyplývajících ze závaznosti náboženského cflění. A proto jestv Rakousku osobní přesvědčení panovníkovo důle- žitější. Nesmějí se však spouštěti s mysli dů- vody, jež přiměly arciknížete k jeho rozhodnutí a k jeho slovům. Vi se už dávno, že je dobrý katolík. To by ho však nebylo pohnulo ke skutku takového významu. Tentokrát nepůsobila na něj náboženská horlivost, nýbrž politicke úvahy. Jest přece známo, že osoby, volajíeí »Pryč od Říma !«. provozují velkoněmecký kult a že rakouští Němci koketují s Velkoněmeckem. Snaží-li se tedy nástupce rakouského trůhu po- síliti kult rakouský, musí si nezbytně všímati protichůdců onoho tábora, jenž se chce odlou- čiti od Říma. O tom nemůže býti pochybnosti« — končí »Budap. Hirlaps. Z Krakova, 19. dubna. (K otáze těšínského gymnasia.) Rozmluva ministrem osvěty drem. Hartlem o sestát nění polského gymnasia těšínského, uveřejněná v »Czase« právě před zahájením jarního sně- mování, měla patrně za účel utišiti veřejné mínění, silně rozbouřeně proti polskému kolu.
Němec Hartl Rakousko Řím Velkoněmecko Krakov
15 article
Mělo se jí voličům prokázati, že polské kolo činilo vše možné, aby vymohlo sestátnění gymnasia, ale že narazilo na nepřekonatelné obtíže. Účinek uveřejnění rozmluvy jest však zcela opačný. Voličové jsou ještě vice rozhoř- čeni na polské kolo, vidouce ve stati »Czasue důkaz neschopnosti jeho vůdců a tím naleha- věji žádají za sestátnění. Dle »Glosu Narodu« odhalení »Czasu« jsou poslední ranou, zasaze- nou vážnosti polského kola v celé zemi. »Nikdo prý — nemůže pochybovati o pravdivosti informací, daných »Czasu« samým ministrem osvěty. Polské kolo neobdrželo od vlády nija- kého slibu a bylo tedy ve svých požadavcích úplně osamoceno. To vyslovil dr. Hartel, to potvrzuje »Czase; jest nyní povinhosti naši společnosti — končí »Gl. Nar. « — aby z toho vyvodila důsledky.« Ze Lvova, 18. dubna. (Přecho k pravoslaví.) »Gaz. War.« sděluje, žev Sušně v okrese Kamjonky Strumilové nedaleko ruských hranic 40 ruských rolníků ohlásilo své přestoupení k víře pravoslavné. Přičina přestou- pení jest prý politická. Konsistoř metropolitní rozkázala dékanovi, aby se ihned odebral do Sušně a postaral se věc tu urovnati.
doktor Hartel Nara Lvov Gaza
16 article
Z Turč. sv. Martina, 18. dubna. (S lo- váci pro aktivní politíku.) »Narodnie Noviny« otiskují v čele listu následující pro hlášení: »Slovenská národní strana, kojic se na dějí, že hlásaná nynější vládou čistota volel také vůči ní bude zachována, usnesla se v sou- kromých poradách, konaných dne 8. srpna m.r. a 11. dubna t. r. v Turč, sv. Martině, že př nastávajících volbách sněmovních poslanců zúčastní se činně. Ve kte- rém slovenském volebním okrese vystoupí jako kandidát přívrženec strany s programem ná- rodním, anebo kde okres sám bude takového jmenovati, bude jej strana podporovati všem zákonnými prostředky. V oněch slovenských okresích, kde nebude kandidáta s národním pro- gramem, ústřední volební výbor doporučí vo- ličům trkové kandidáty, kteří buď svým dosa vadním jednáním dokázali, že jsou ocholni vy- hověti spravedlivým požadavkům nemaďarských národů, zejmena aby byl proveden národnostn zákon, aneb takové, kteři podají v tom směr záruky. Všechny tyto kandidáty bude ústřední volební výbor doporučovati voličům ve svém orgáně neb zvláštními vyhláškami a strana oče- V drobném prodejít raani číslo o sobě . . . sa 2b odpelední Ve slialkách na venkovei ranní číslo. . . . . . .. odpolední . . . . . . . . sb Inserá ty plati se hotově apře Piečplacení a jnrety plijíná zěnlni strace v Marissské nlicl č. a. Tam nacházejí se. téz rvo dakee tiskáran a erpedics „Nářodnieh Lists“ Kukopisy se neyrsetjk,
Martino svatý . Martina Nářodnieh Lists Kukopisa slovenský národní strana Narodnie novina
17 article
kává od každého svého poctivého přívežence, od každého statečného Slováka, že takové doporučení bez ohledu na osobu, nábo- ženské vyznání, stav a povolání kandidáta bude mu neporušitelným příkazem.« Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. dubna. Nová ústava v Srbsku, Z Bělehradu, 18. dubna. (Dopis »N. L.«) Porada předáků radikálné strany, konaná včera večer, byla velmi bouřlivá a dlouhá. Důvěr- níci radikálné strany zamítli fusi s napredňáky. Nejrázněji mluvili proti ní: Mihajlo Smiljanič, duchovní z Úžic, a dlouholetí poslanci Pavel Vukovič z Kragujevce a Arsa Drenovac z Kruševce. Fuse tedy propadla a tím zůstala nová, »národní« strana nenarozenou. Radikálové prohlásili, že musí býti zůstaveno času, má-li radikálná strana splynouti s jinou, a že se to nedá nutit ani o koleno lámat.
Slovák Smiljanič Pavel Vukovič Arsa Praha Srbsko Bělehrad Úžice Kragujevac Kruševac
18 article
Ukáže-li se, že napredňáci se změnili a ze strany nenárodní stali se národní, bude takové splynutl možno. Ale dosud taková změna s nimi se ne- stala, a děje-li se, není dokonána. Fuse s nimi není na čase a nejméně je možno, aby radi- kálná strana k vůli napredňákům měnila svůj program. Radikálové nemohou otevříti k sobě dvěře všem napredňákům šmahem, nýbrž mohou přijímati jen jednotlivce, o kterých nabyli pře- svědčení, že se jim nejvíce přizpůsobili. Místo fuse radikálové učinili druhým stra- nám ten ústupek, že se zavázali postoupiti jim — napredňákům a liberálům — 30 až 40 po slaneckých mandátů a že sami budou pro jejich kandidáty hlasovati, protože by jinak zvolení nebyli. Od upřímnosti, loyálnosti a vlastenectv napredňákův a liberálů záviseti bude ostatní. Nová ústava zejtra bude proklamovánav dvoře. Na policejní prefektuře vydávají vstu penky. Pro zejtřek je zrušen dvorský smutel za Milana. Očekává se, že Nikola Pašič bude jme nován státním radou a Stojan Protič ředitelen státních monopolů. Cpóocaran,
Milan Pašič Protič
19 article
Proti záboru Bosny a Hercegoviny Není možno dosti litovati té neopatrnosti, že na sjezd slovanských novinářů v Dubrovníce dostala se i olázka o trvalém připojení Bosny a Hercegoviny k Rakousko-Uhersku. Sjezd no vinářů nikterak není forum, kde by tato otázk mohla býti rozřešena a kromě toho mělo být pamatováno, že veškerá politika zpředu byl vyloučena z těchto slovanských sjezdů, kter se mají zabývati pouze otázkami svého stavu Pražský sjezd držel se té zásady až úzkostlivé. ale bohužel věrnosť Čechů nebyla zástupeůn novinářstva některých jiných zemí slovanskýc pobídkou, aby se zachovali taktéž. Do Dubrovníka přibyla deputace několiki mohamedánů z Hercegoviny, aby se u sjezdu novmářů ucházela () o annexi. Kdo ji poslal, netřeba hádati. Na zpáteční cestě, jak o tom vypravoval dopis »Dubrovníka«, učinili jim jejich souvěrci skandál ve Stolcí, Ljubinj a Trebinji. V »Cpoópany« srbská akademická omla- dina z Bosny a Hercegoviny, studující ve Vídni, uveřejňuje protest proti sjezdové resoluci o annexi. Praví se tam: Srbská akademická omladina z Bosny a Hercegoviny obyčejněsi nevšímá podobných projevův, ale když sjezd slovanských novinářů svým usnesením dodá platnosti té resoluci, když se vplefe do věcí, které se ho netýkají — do vnitřních záležitostí
Čecho Dubrovník Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina Rakousko Uhersko Dubrovník Trebinje Vídeň
20 title
FEUILLETON.
22 article
V Praze, 20. dubna.
Praha
23 article
B. (Kronika.) Vjezd do Dubrovníka byi opojný. Už vítání v gružském přístavě uchva covalo. Z dáli s paluby lodi rozeznávala se na obzoru bílá čára přístavního mola. A na té se to černalo nějakou tmavou, pohyblivou vrst- vou. Dav lidu, jenž vyšel vítati hosty. Blížil jsme se mu. Černá vrstva rostla, rostla! A ted už hřímá svůj jásot do vzduchu! Na připrave- ných povozech odjíždějí hosté do města půl hodinky vzdáleného a nadšený dav neomrzele klusá vedle cesty. Jaká jízda vzhůru, podle po- břeží čarovným krajem! V levo šedé stráněa stěny, v pravo modrá hladina moře. Co nový zákrut cesty, to nový překvapující obraz, nová skladba malebných prvků krajinářských nejsmě- lejších sestav. Ráz podnebí, žhavé paprsky slunce, ty nové protivy barev, ty tvary budov cizotvárné a bujná jižní květena, háje cypřiší a oliv, ty trsy aloí pnoucí své ostnaté lupeny jako obrovské bodláčí prostě v prachu u cesty, ke všemu ta nálada velikonoční, povznesená, sváteční ! . . . Jako hosanna! jerusalemské znělo to duší účast- níků, vjíždějících těžkými stěnami pilské brány řadou povozů do pyšné Stradony, hlavní třídy staroslavného města, hemžící se pestrou svá- tečnosti a třepetající nepřehlednou směsí pra- porů a fáborů Tak jsme tedy spěchali čtyři dny a čtyři noci nejrychlejšími vlaky a parníky, tu někde na konci světa jsme a přece ještě mezi bratry, kteří s námi cítí, z našeho přichodu se radují ! Bylo zprvu sporno, hodí-li se Dubrovník za místo sjezdu. Právě ta vzdálenost nezvyklá zdála se závadnou. Zkušenost přinesla jiný názor. To delší společné cestování ukázalo se s nejvýhod- nější stránky. Víte, jak to na sjezdech chodívá.
Dubrovník
24 article
Členové se sejdou při obřadném výjevu, vy slechnou přednášku, nějakou slavnostní řeč, přípitek a opět se rozjedou tak cizí a vzdálení sobě, jak byli přišli. Tentokrát bylo jinak. Účast- alei, než dojeli místa sjezdu, musili spolu cesto- vati. A cestování má své zvláštní zákony, sbli- žuje rychle lidi, vyrovnává protivy, protřásá svazy a přehrady, vyhání z reservy nejzarytější ostýchavce a zapjatce. A teprv cesťování n lodi! Je tu všecko tak společné! Ta vratká půda pod nohama i ten široký kolem obzo i všecky podmínky života! Lidé tu rychle naučí se rozuměti, kterak přece jen patří k sobě. A šla ta škola pospolitosti znamenitě k duhu právě naší slovanské společnosti! Okolnostmí cizácké kultury jsme tak vychováni a ochočen ke vzájemné stranivosti a nedůvěře. Cizí řeč spolu obcovat nechceme. Strach z potíže s ne- zvyklou konversací vlastním jazykem navádí nás vyhýbati se co možná všemu důvěrnějšímu styku. Ta vyhýbavost je naší chorobou, naší kletbou. A z té aspoň pro dobu plavby právě byli jsme znamenitě vyhojeni. Tak znamenitě že zrodil se dokonce smělý projekt: — Jeden z budoucích našich sjezdů musí se konati — v Americe! V Chicagu je usedlých Čechů a Poláků dostatečný počet, aby i ná- rodně měla návštěva svůj smysl. A osmidenní společná jízda na lodi tam i zpět vykoná jistě svůj div. Účastníci vráti se jako dokonalí mistři mezi-slovanské konversace. O jiného beztoho při tom nejde, než o ně jaký cvik paměti a sluchu . .
Čecho Polák Amerika Chicago svaz a přehrada
25 article
Na palubě stále nejjasnější nálada. Ob zírá se panorama břehů, promenuje se, flirtuje s damami, krmí se rackově, sledují závody del- finů, hraje se, zpívá. Také k vážnější výměně myšlenek nachází se koutek i chvilka. Někde na zádi lodi, v pohovkové palubní židli, s vystave- nými zády hřejným paprskům sluníčka nenuceně se přede nit hovoru. — A proč vy Čechové tak příkře se sta víte proti nám Chorvatům? obrátil mezi řeč slovo mladý patriota chorvatský. Rychle jste se spolu seznámili. Zamluvi se vám tichý, zdrželivý způsob, s jakým mladý muž z ústraní sledoval hlučný rej společnosti Brzy jste spolu byli u jádra věci. — Jak to, proti . . . Chorvatům? — Tak. Myslím v našem domácím sporu srbsko-chorvatském.
del fin Čecho Chorvat Ob
26 article
— Nejsme přece proti vám. Je nám bo- lestno, že si tak vykládáte. Jste nám oba stejně blízci, oba bratři, Srb i Chorvat, oba stejné drazí, nerozeznáváme vás od sebe, jste pro nás jeden dobrý, statečný národ. — A přece stavite se na stranu jednoho proti druhému! — Nestavíme se. Jak bychom mohli Vždyť ani nechápeme, proč se vraždíte. Jediné z vašeho sporu je nám jasno: že při něm ubij bratr bratra a ze sporu že těži jen — společný nepřítel. Vraždíte se navzájem proto, má-li jednou, co z vašich oblastí vznikne, slouti Velkosrbskem nebo Velkochorvatskem, ale mez tím v Bosně a Hercegovině čile si panuje Madar a germanisuje Němec. To je jediné, čemu rozumíme . . — A přece zasahujete do našeho sporu — Snad jako vzdálení pozorovatelé máme někdy svůj názor o věci, snad svému názoru dáváme věcný výraz, ale srdcem jsme vždycky u vás, jsme u společné naší slovanské věci .. — A právě ten názor pronášený s bra- trské strany se nás tak dotýká. Stavíte se mezi nás, rozsuzujete dříve, než rozsoudil osud. To bolí, připravuje nás o víru v bratrské vaše city.
Srb Chorvat Madar Němec Boseň a Hercegovina
27 article
Nechceme a nesmíme žádati, abyste pomáhali nám v našem domácím sporu proti bratru, ale přáli bychom si, abyste z lásky bratrské aspon stlumili výraz svého nazírání . . A černě oko mladého pobratima slovan- ského doutná při tom tak hlubokým žárem .. Lehce, lehýnce proznívalo stejně přání i všemi řečmi a proslovy, pronešenými při sje- zdových obřadech. Hrvaté byli hosliteli sjezdu a prokázali skvěle svoji slovanskou pohostin- nost. Dbali úzkostlivě, aby ani stínek zlozvuku nebyl odnikud zanešen do shromáždění. Také se jim znamenitě podařilo všecka čísla slav- nostního programu dovésti k harmonickému za- končení. Osvědčili při své bohatýrské pohostin- nosti i nemalou diplomatickou obratnost. V dů- věrnějším obcování však mohlo přece tu či tam vzniknouti zdání, jakoby flór jakéhosi napjetí dělil od sebe skupiny účastníků hrvatskoua českou. Aspoň nebyl styk mezi oběma tak čilý a hlučný, jako byl mezi Poláky a Hrvaty
Polák
28 article
A přec to bylo jen zdání. Povaha národní hrála tu svoji úlohu. My Čechové jsme okolnostmi vychováni k větší uzavřenosti, jsme stále schou lení a obráceni do sebe. Poláci jsou otevře- nější, přítulnější, dovodou se spíše zamluviti vystoupiti ze sebe. Jsou lépe školení dobyvatele srdcí a mistři společenského úspěchu. Byli chvíle. kdy horkokrevnějším docela připadalo, jestl snad mezi Poláky a Hrvaty neexistuje naposled nějaká tajná dohoda na úkor společné my- šlenky? To tak v bratrském žárlení fantasie tropila své kousky. Na štěstí nejbližší episoda hned přesvědčila, jak byla domněnka klamná jak záměr hostitelů za jiným se nenese cílem. než stejnou lásku projeviti všem. Všem ! Tak všecko nedorozumění a všecka nedůvěra mezi námi má svůj původ jen v nedostatku vzájem- ného poznání sebe. Idea společných zájmů není mezi nám ještě dost ujasněna, pohlížíme na ni prozallm každý nejraději s hlediska svého nejužšího se bectví. Formule jednoty není dosud nalezena A jen častější styk naučí nás znenáhla nachá zeti porozumění, kterého je třeba.
Čecho Polák
29 article
Má svoji neodolatelnou sílu ušlechťující povznášející ona společná vyšší idea! Při banketu, mezi hovorem položil vám soused důvěrnou otázku. Mladý literát slovanský sdílná povaha, s pěkným okem otevřeným, ne- schopným lichoradného pohledu. Zajímá se o náš český živet, čítá po česku, s láskou a horli- vostí stopuje události našeho světa. Má o ná mnohé vědomosti. Do zákulisí ovšem není za- svěcen, vidí vše ve svém světle, celkovém. perspektivném. A to je, ach, tak velice přiznivé a lichotivé! Chtěl by ještě znáti to a to! A ještě to a zase to. A tak klade svoje otázky- — A prosím vás, ten pan X. ? Znáte ho Jaký je to člověk? Dávno jsem toužil, něco bližšího o něm zvědět? A bratr Slovan se vší důvěrou své opravdové zvědavosti upírá na vás svůj zpytavý pohled. — Pan X. ? místo odpovědi opáčíte otázku Znáte se s ním snad? — Jakž bych se znal ! Ale tak ! Četl jsem od něho něco. To a to. Musí to být znamenitý
Slovan
30 article
člověk! Líbí se mi nesmírně. Povězte mi, co o něm soudíte? Jako dětský štěbot připadá vám to naivné nadšení nezasvěceného, vzdáleného pozorovatelel Máte zcela jiné ponětí o tom panu X. ! Váš zvědavý soused by se podivil, kdybyste mu tak všecko vyklopili ! Nemá ani tušení, že ten pan X. je vlastně z tábora vašich nesmířitel- ných odpůrců, že se spolu na pěst a na kloub potíráte. Nemá ani tušení, že jeho jmenem zavadil u vás vlastně o bolavé místo. Ten milý pan X. 1 Má u vás dávno svůj silný vrub. Je vám tak celý proti mysli! Jak by vás to lá- kalo, takhle dvěma slovy zakroutit teď krk dobré jeho pověsti. Notně zasolit osobě, která vám snad někdy ukřivdila ! A přece odolali jste lakadlu. Něco vám brá- nilo. Společná vyšší idea povznesla vás k vyš- šimu zřeteli. Tu se bratr Slovan s láskou dota- zuje na naše věci. Ten pan X. je mu tu chvíli představitelem všeho českého. Čeká zvěděti o něm něco pěkného, lichotivého. S plnou důvěrou s k vám obrací. Nesmíte jej zklamati. Zdá s vám, že byste do špatného světla poslavili celý svůj národ, kdybyste tu chvíli něco nepěkného pověděli o některém z jeho synů. V té záři vyšší společné idey najednou vám připadá, jakoby odčiněny byly všechny spory a byli jste smířeni se svým odpůrcem, který vám snad trpké chvile připravil. A rychle odhodláni utvrzujete zvěda- vého souseda v jeho lichotivém přesvědčení.
Slovan
31 article
— Ano, pan X., je to výborný muž! Ma ty a ty znamenité vlastnosti. A záměry jeho jsou ryzí! Buďte ubezpečen ! . . A tazatel je ubezpečen. Je utvrzen ve svém nadšení. Zamiloval si život náš jako celek, vidí z dáli nádobu vzácnou, hladce upravenou ze drahé látky. Nerozeznává pukliny, drsnoty, ne- rovnosti na lesklém povrchu. Ať mu zůstane krásné zdání! Přemohli jste sobecké hnutí. Vyšší společná idea vám pomáhala. Bohatší zkušenostmi, s rozšířeným rozhle- dem a nějak »lepší« ve své bytosti, vrátili jst se z toho výletu za slovanskou ideou