1
article
nospodyňská nebo kursy. Chovanky dle čet obstará-
vají domácnost a hospodářství školní. V tom jest za-
hrnuto udržování pořádku a čistoty v celém domě,
opatření potřeb kuchyňských, upravení jich k denní
výživě, úprava prádla a jak se příroda otevře, pěstění
zeleniny. Při chovu dobytka přihlížejí chovanky
k náležitému šetření a krmení; účastní se při dojení
a spracují mléko a sýr. O všech svých potřebách
a výdajích vedou chovanky zápisník za dozoru uči-
telky, aby nabyly vědomí a seznali, jak mnoho na
vychování jejich rodiče vynakládají. Jest proto velice
důležito, aby heslo: »Selské děvče, budoucí
hospodyni, pošlete do školy hospodyňské aneb
do kursu!« docházelo více povšímnutí, než dosud se
P. Kredba.
— Výstava Jednoty umělců výtvarných
v Novoměstských sálech »u Štajgrů«, navštívilo již
více než 2700 osob a hojná tato návštěva svědčío
stále stoupající přízní obecenstva. Výstavu poctil pří-
tomnosti svou též kn. Jiří Lobkovic, nejv. maršálek král
českého a projevíl své upřímné uznání Jednotě, nad
uměleckou výší velké řady vystavených děl. V po-
sledních dnech byly opětně zakoupeny tři plastiky
sochaře Luděka Vurzla.
— Na zubním ambulatoriu české university
ve Vodičkově ulici »u Hopfenštoků« — přednost
prof. dr. Edv. Nessel — za příčinou svátků a čistění
místností neordinuje se do 10. dubna
včetně.
— Únos. Kupec pan Reismann v Bílsku odejel
dne 31. března se svou chotí na svatbu svého
přítele do Vídně, zanechav opatrování domácnostn
hezké své 17leté dceři. Po návratu z Vídně našli
rodiče doma vše uzavřené a po jejich dceři nebylo
ani potuchy. Zmizela beze stopy a s ní 20letý ku-
pecký mládenec Rudolf Shreyer, kteří vzali si na
svou cestu větší obnos peněz z pokladny kupcovy.
P Kredba
Lobkovic
Luděk Vurzl
profesor
doktor
Edv
Kupec
Reismann
Shreyer
Vodičkův ulice
u Hopfenštok
Bílsko
Vídeň
Jednota umělec výtvarný
český univerzita
2
article
— Třetí uprchlík z vojenského žaláře
dopaden. Dnes po 8. hod. ranní nastoupil pěšák
Josef Fejfar nucený návrat do hradčanského vojen-
ského žaláře, z něhož v noci na pondělí se sou-
druhy Vosátkou a Barkem uprchl. Četnický stráž-
mistr chytil Fejfara v lesích u Proseče a dnes ráno
přivezl ho spoutaného dráhou Františka Josefa do
Prahy. Zevnějšek Fejfarův líšil se značně od téhož
obou soudruhů. Měl na sobě šedé sako, rozedrané
a ušpiněné, civilní kalhoty, patrně od nějakého pa
sáka a na hlavě měl zmačkanou voj. čapku bez růžice
knoflíků. Barek a Vosátka měli na sobě týž oděv.
v jakém z vězení uprchli. Dopadením Fejfara byl
učiněn konec honbě, která od pondělí byla pořádána
v širokém a dalekém okolí Benešova. Zemdlení zří-
zenci bezpečnostních úřadů vrátili se ze svých vý
prav. V hradčanském žaláři Fejfar byl vsazen do
kobky a učiněno důkladné opatření, aby útěk po
druhé nemohl opakovati. — O zatčení Josefa
Barka sdělují se nám tyto podrobnosti
Josef Barek dopaden a zadržen dne 4. t. m. řezníkem
p. Chrpou v osadě bukovanské, odkud pak teprve
přiveden byl na četnickou stanici v Týnici n. Sáz.
Ve dne koupil si v jednom obchodě tabák a kořalku,
ale neby! poznán. Při prohlídce nalezen byl u něho
lístek, na němž napsal žádost, aby byl pohřben do
jednoho hrobu se svou milovanou Aninkou Šubrto-
vou. Lístek podepsán »Josef Barek«. Z toho se soudí
že se zabýval myšlenkami sebevražednými. Peněz
neměl u sebe ani krejcaru. O třetím uprchlíku Fei
farovi udal, že ma ještě 20 haléřů.
— Vrátil se. Bednářský učeň Jos. Barták
který dne 1. dubna se ztratil, vrátil se včera ke svému
Fejfar
Vosátka
František Josef
Fejfarův
Barek
Barták
Proseč
Praha
Benešov
Sázava
Jos
3
article
děje.
místru p. Ant. Benešovi a byl odevzdán svým ro-
dičům.
— Nebezpečná novostavba. V Neklanově
ulici na Smíchově byla pro obchodníka Sting a
z Dlouhé třídy č. 45 budována stavba, jejíž prová-
dění však bylo tak nedostatečné, že z úřadního roz-
kazu byla stavba přerušena a úplně opuštěna. O
delší doby slouží novostavba drobné mládeži za rej-
diště. Včera přišel tam 13letý školák Frant. Storkan
z č. 977 na Šmíchově a sotva že se postavil na
schody v prvém patře, sřítilo se schodiště s velikým
rachotem. Školák uvízl na příčním trámě a náhodou
nentrpěl žádné zranění. Na pokřik chlapce přikvapili
sousedé, kteří pomocí žebříku po nemalém namahání
školáka z nepříjemné jeho situace vyprostili. Ne-
bezpečná novostavba byla nyní úplně uzavřena.
— Požár. Ve čtvrtek dne 3. t. m. o 4. bodině
ranní vypukl oheň v obci Kozolupech u Plzněa
strávil panské stáje dvoru, náležejícího hr. Schön-
bornovi. Požár strávil stáje i zásoby píce nájemci
dvoru p. Steffanovi z Malešic, čímž utrpěl velikou
škodu.
— Kostel do povětří. Podivný žert, jehož
účel není znám, provedl neznámý pachatel v Čáslavi
Do města tohoto zasláno bylo několik dopisů z Prahy
Král. Vinohradů a Vršovic se sdělením, že čáslavský
děkanský kostel vyletí na Velký pátek do povětří.
Jak sděluje čáslavská »Pravda«, měl dopis tento za
následek, že děkanský kostel navštívilo včera po-
měrně málo lidí a že zejmena venkov byl málo za-
stoupen a do města se ani nedostavil, neboť uvedená
poplašná zpráva rozšířila se i mimo město, čímž
utrpěli značně i obchodníci. Má se za to, že dopis
psán byl v Čáslavi a rozeslán byl pak na jednotlivé
osoby známým, jemuž byl do Prahy dodán. Zave-
deno vyšetřování.
Antonín
Beneš
Sting
František
Požár
Schön
Steffan
Král
Neklanův ulice
Smíchov
Kozolupy
Plzně
Malešice
Čáslav
Praha
Vršovice
4
article
— Četník se zastřelil. V noci ze dne 4. na
5. t. m. zastřelil se v Plesné ve Slezsku četnický
závodčí Strak. Týž přestál před krátkou dobou těž-
kou nemoc a bylo na něm pozorovati těžkomysl-
nost.
— Na dole zabit. Dne 4. t. m. odpoledne by
na uhelném dole »Jindřich« v Moravské Ostravě za-
bit sřítivší se vrstvou kamení horník Cigánek. Zůsta-
vil četnou nezaopatřenou rodinu.
— Dítko usmrceno poštovním vozem.
Politovánlhodný případ, který si vyžádal za obět
život malého dítka a byl zaviněn nedostatečným do-
zorem na ně, stal se včera před 7. hod. večerní
v Manesově ulici va Král. Vinohradech. Postillion
Jan Masopust, bydlící v Lodecké ulici č. 5 v Praze,
jel v tu dobu s jednospřežním poštovním vozem vino-
hradské pošty k nádraží. V Manesově ulici byl vo-
zem zachycen půldruhého roku starý hošík Václav
Zykan, synek domovníka z č. 867 na Král. Vino-
hradech. Hošík byl povalen a utrpěl při tom kromě
zlomení nohy těžké otřesení mozku. Dříve než ne-
bobému dítku mohla býti poskytnuta lékařská po-
moc, podlehto těžkému zranění. Z nařízení lé-
kaře byla mrtvola dítka odvezena do ústavu pro soudní
pytvu. Dle policejního oznámení byl truchlivý případ
tento zaviněn jednak Masopustem, který rychle jel,
jednak i rodiči Janem a Marií Zikanovými, kteří
synka nechali bez dozoru běhati na ulici před
domem. Proti všem bylo zavedeno trestní vyšetřo-
vání ve směru § 335 tr. zák. V ulici Manesově pří-
hoda tato způsobila pochopitelné vzrušení. Manželé
Zikanovi ospravedlňují se tvrzením, že dítko svěřili
babičce Terezii Sladkové, která však povinnosti své
příliš bedlivě nevykonávala.
vediio
Jindřich
Cigánek
Masopust
Zykan
Král
Jan
Zikanův
Zikan
Sladek
Plesná
Slezsko
Ostrava
Manesov ulice
Lodecká ulice
Praha
Manesov pře
5
article
— Na pomník zemřelého řídícího učitele
v Záluží u Mostu p. J. Bukovského odevzdali
tito pp. své příspěvky: pp. Frant. Schwarz, poslanec
v Plzni, 4 K; Ant. Hess, majitel pivovaru v Lounech,
10 K; Josef Klier, učitel ve Smolnici, sbírkou po
schůzi N. J. S. tamtéž 5 K; JUDr. Rudolf Stejskal,
advokát v Duchcově, 2 K; I. měšť. škola chlapecká
na Král. Vinohradech 1 K; odbor N. J. S. v Záluží
u Mostu 20 K; celkem dosud vybráno 42 K. Všem
posavadním dárcům volá výbor: Srdečný dík! Další
příspěvky nechť zasílají se na p. J. Lenfelda v Zá-
luží u Mostu.
— V soudní dražební síni koná se veřejná
dražba v úterý dne 9. dubna od 1/29. hod. dopol.
Dražiti se budou: Zlaté hodinky, prsteny, špendlík,
korálová garnitura, zlaté knoflíky, naušnice, náramek,
stříbrná lžice, mince stříbrné, kožená taška, hodiny,
zrcadlo, psací stůl, etagér na knihy, kořenka, čajová
garnitura, svícny, 2 noční skříně, balanční váha, mě-
děné nádobí atd.
J Bukovský
František
Schwarz
Hess
Klier
JUDr
Stejskal
Král
J Lenfeld
Záluží
Plzeň
Louny
Duchcov
Most
Zá
6
article
Theatralia.
Theatralia.
+ Ze smíchovského divadla. Ve čtvrtek
11. t. m. má oblíbený člen p. Al. Charvát bene-
fici, ke které si zvolil klassickou veselohru K. Gutz-
kova: »Divadlo a svět čili Pravzor Tar-
tufa«, v níž beneficiant hraje úlohu Moliera a ve
které všechny přední síly jsou zaměstnány.
Charvát
K Gutz
Moliere
Tara
smíchovský divadlo
divadlo a svět
7
article
Tržní a hospodářské zprávy.
Tržní a hospodářské zprávy.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Li-
toměřicích na jmění Terezie Urbanové, ne-
protokolované obchodnice se střižným zbožím v Ústí
n. L. Konkursní komisař přednosta okr. soudu v Ústí
n. L., správce dr. Frind, advokát tamtéž. Schůze vě-
řitelů 12. dubna, přihlášky do 3. května, stání
likvidační dne 13. května. — Týž krajský soud
prohlásil konkurs na jmění Moritze Flei scíh-
ne ra v Prachaticích, nyní neznámého by-
dliště. Konkursní komisař přednosta okr. soudu v Te-
plicích, správce dr. Stöhr, advokát tamtéž. Schůze
věřitelů 12. dubna, přihlášky do 10. května, stání
likvidační 18. května.
M. Z Vídně, 6. dubna. (Počáteční
bursa.) Znamenaly: marky 117 60, 20franky
19.08, květnová renta 98 35, rakouská
renta korunová —.—, stříbrná renta —
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
—.—, uher. kor. 9310, kreditky 710.50 (po
—.—), uher. kred. 714.—, anglob. 281. —
unionky 568 50, bank. jednota 499.—, länder-
banka 430.50, státní dráha 696 25 po —..
již. dráha 104.— po —.—, dráha Karla Ludv.
rak. zbroj. —
polab. dráha —
tur. tabákové režie 297.50, alpinky 485.55 (po
rýmavsko - muráňské 523.—, praž-
ské želez. společnosti —.—, turecké losy
10875, mostecké uhel.
paroplavební
Lloyd —.—, silniční A. —.—, silniční
3. —.—. Poldina buť —.—, české bá-
ské.—.—. Smýslení pevné.
Urban
doktor
Frind
Moritz Flei
Stöhr
Ludv
Lloyd
Poldin
Ústí
Prachatice
Vídeň
länderbanka 430.50
8
article
nespokojenosti Truchačeva a zahovoří, rozkládaje rukama
a posunuje koncem nosu nahoru brejle, které neustále
s jeho nosu padají. Ona neobrátila hlavu, dívá se vážně,
její obočí jest staženo, poslouhá ho, ale sotva mu odpo-
vídá. On vyskočí, běží k Felsenovi a tam se opakuje
totéž. Husar se mračí více než Ljubov Petrovna. »Dáte-li
pak již pokoj!« řekl mu poněkud hněvivě, právě když
jsem si sedal za židli Saše Ryndina, kterého dle všeho
přiměla Darja Pavlovna, aby tančil s Andělou, sedící
vedle ní.
Bulkenfress se podíval zamračeně na barona, zlý,
jakýsi pronikavý úsměv se objevil kolem jeho tenkých
rtů, chystal se právě k jízlivé odpovědi, neřekl však ani
slova a podepřel se s líčenou lhostejností o lenoch svého
křesla.
— Ve Smolném jsem znala všechny uniformy,
světlovala právě Sašovi dívka Anděla,
— No, a své úlohy jste znala také? odsekl jí Saša,
pohlížeje zuřivě na její bledou, nehezkou tvář a malá
očka bez obočí.
— Komu možno v naší době důvěřovati? pravila
Darja Pavlovna Felsenovi, vzdychajíc, ale ne s příliš za-
smušilým obličejem.
n — To jste se spravedlivě vyslovila, paní z Daran-
šenků, vmísil se do rozmluvy Bulkenfress, nakloňuje se
ze zadu k její židli, v naší době není již upřímnosti . ..
— To vy dokazujete nejlépe svým vlastním pří-
kladem, obrátila se k němu s veselým smíchem a krčila
roztomilým způsobem plná svá ramena.
— Představte si, barone, on se přede mnou jen roz-
plývá, a za zády mne jmenuje venkovskou Aspazií. Ne
Ljubov
Ryndin
Pavlovna
Anděla
Saša
Anděl
Felsen
Daran
Felsen
9
article
A právě nyní se blížily nějaké kroky stromořadím
rovně ke mně.
— Kdo jest to? zvolal jsem ustrašeně. Zaslechl-li
tak někdo moje slova! myslil jsem s leknutím.
— Já, odpověděl mně příliš známý hlas . ..
To jsi ty. Vaso? mohl jsem sotva ze sebe ve-
praviti, ústa moje byla vypráhlá.
— Já, já . . . Lekl jsí se?
On popošel blíže.
— Nelekl... odkud přicházíš?
Ze zahrady, procházel jsem se bezovým stromo-
řadím, odpovídal mné jaksi nejistě.
Můj bože, snad nebyl zde a slyšel to, co já! . ..
— Proč jsi se mně neozval, když jsem tě volal?
ptal jsem se ho.
Kdy to bylo? ptal se mne poněkud udiveně.
— Právě nyní, nedávno. . . před tím, než přešla
čtverylka. Ty jsi se s ní zajisté setkal ?
— Ano, šli právě kolem, řekl, neodpovídaje přímo
na moji otázku, viděl jsem . .. odtamtud, promluvil ne-
určitě, vracel jsem se právě . .
— Chceš se projíti, Vaso
— Ne, nechce se mi, odpověděl nevrle, půjdu
domů.
— Půjdu s tebou.
— Ne, prosím tě, zamítl jaksi rozčileně. Strýc na
mne nevzpomene, ví, že jsem mrzut, ale zpozoruje-li,
že nejsi na plesu, přiběhne k nám zajisté nahoru, nadělá
hluku a křiku a vzbudí měho otce.
Vasa jmenoval dosud vždycky Erazima Ivanoviče
»papa«. Výraz, kterého nyní použil, mě velice překvapil;
jakoby byl chtěl tímto pojmenováním zdvojnásobiti svou
Zapomenutá otázka.
Vasa
Erazim