1
article
a není již také té víry, jaká se přičítala v jich
nadpřirozenou moc. — Nieméně zajímají nás
jako vzácný odkaz předků, zajímají nás svojí
poetičností, majíce povšechný ráz allegorie pro-
buzeného jara a víry v bájnou moc omládlé
přírody, která v prsti nasáklé vůní roztálého
sněhu, v studánkách s ledově křišťálovou vodou,
v míze stromů a šťávě rostlin tají svá kouzla
omlazující a léčivá. — To vše snadno slákalo
prostou fantasii našeho lidu, aby spojivši po-
svátnou a zázrakuplnou dobu utrpení Kristova
se zázračným omládnutím přírody ve svůj pro-
spěch, vytvořila si pověry a obyčeje jež, upjala
na různé dny velikonočního téhodne. naí
Především jest to Květná neděle na
oslavu památného vjezdu Páně do Jerusaléma,
kdy lid cestu zdobil ratolestmi a rouchy; na
památku toho světi se ratolesti, vrbové proutky
»kočičky«, buď jednotlivě neb líkem svázané,
na vršku bezovou duší neb nějakým květem zdo-
bené. V některých krajích jest to celý chvůjek
proutků vrbových neb jívových na klokočové
holi uvázaných. Na Moravě nosí se po vsi za
zpěvů koledních a zdobí se pentlemi, řetězy pa-
pírovými neb vejdumky; na Příbramsku jsou to
kromě vrbových a jívových větviček proutky
jasanové, lískové, střemchové, dubové, ba i vý-
honky jalovce a smrčí, jež posvěceny, svážou se
do křížku a vetknou do rolí, na lomenice domů,
pod zápraží, do žlabů ve chlevích, za obrazya
sochy, s tím úmyslem, aby chránily osení od
potlučení, stavení obydelná od živelních pohrom,
a dobytek od nemocí. Kdo polkne na lačný ža-
ludek svěcenou »kočičku«, nedostane zimnici,
kdo nosí klokočí vytažené z »kočiček«, uchrání
se moci zlých duchů.
Kristův
Jeruzalém
Morava
2
article
Na Zelený čtvrtek a začínající jím
přísný půst, jí se med, jenž prý chrání proti
uštknutí hadů; v některých krajích východních
Čech natírají medem sekeru, aby prý neuťala.
Z rána na Zelený čtvrtek připraví si srp, kosu
neb železo vůbec, na které vstoupí bosou nohou
a uchrání se tak po celý rok bolení noh a kře-
čím lýtek. Kojenci odstavení v tento den jsou
zdraví a silní; děvčata, chytí-li žábu a kůstku
z ní zašijí doošatu milého, připoutají jej k sobě.
Na Semilsku hodí hospodář kousek plásti do
studně, aby měla čistou vodu a nedržela žab.
Čechy
3
article
Rovněž tutéž moc nad vodou mají do studánek
vhozené svěcené křížky.
Velký pátek jest nejbohatším na po-
věry; téměr všude uklízí se před slunce výcho-
dem po obydlích, chlévech, stodolách, sklepích,
sýpkách, na dvoře i zahradách, vykropuje s
svécenou vodou a vymetá březovým proutím,
aby hmyz a zlí duchové neměli přístupu. —
Též dobytek časně z rána omývají, aby byl
zdravý; z křižovatky levým podpatkem vy-
hrábnutá prsť na Velký pátek dává se koním
do lízání, aby nedostalí hřiběcí. Na Chotěbořsku
svaří jasanovou koru s kafrem a vykropí tím
stavení proti hmyzu.
Když se o Velký pátek čtou pašije, předou
ženy nit, jež pak má mnoho zázračných
účinků; kdo nosí šat, na němž touto niti ně-
kolik stehů, do toho hrom neuhodí; pytláka
myslivec nedopadne, má-li tuto niť; šat jí šitý
se nikdy neroztrhá a lýtko jí ovázané, křeč
opustí. Děvčata na niti té nosi medaillonky, jež
působí jako škapulíř; kdo nosí prádlo nití pa-
šijovou šité, se neutopí, kdo na prstu svinutou,
se neřízne. Olše uťatá na Velký pátek jako
pažba k ručnici, má tu moc, že střelec se nikdy
nechybí. Kdo na Velký pátek se jde mýt ke
studánce a pomodlí se při tom devět otčenášů
a zdrávasů, tomu dopřeje Bůh čistoty těla. —
Klokočovou holí v tento den na hřbitově z rána
vydlabaný drn, dá-li si kdo na hlavu ve dvoře
neb chlévě, uhlídá čarodějnici, která mu škodí
a může prý ji chytiti. O otvírání se pokladů na
Velký pátek o pašijích, kdy zlato hoří žlutě
stříbro plamenem bílým, známo mnoho pověstí
téměř v každém kraji, kde se nějaká sřícenina
nachází.
Na Bilou sobotu zvoní hospodyně
klíči, aby vyhnala prý myši z komory a nikdo
se nedostal pod zámek. Kdo chce býti po celý
rok hbitý, musí pospíchat z kostela, aby byl
první doma. Když se zvoní Gloria anebo na
vzkříšení, oklepávají stromy, aby byly úrodny.
Olš
4
article
Po vzkříšení utrhne hospodář tři hrsti mladého
osení, hodí je do žlabu dobytku a ten prý celý
rok dobře žere. Když pasák přižene dobytek
domů, poleje jej hospodář (někde prý všechnu
čeládku) vodou, aby byl čerstvý ve svém ko-
nání. Oharky ze spáleného Jidáše, rozhozené
po polich a lukách, chrání od kríků a myší
v některých krajích do vody hozené, rýby od
leknutí. Stavení a lesy oharky ty chrání před
ohněm. Hezký zvyk na Bilou sobotu panuje
na Přešticku, kde chlapci od svých stavení sy-
pají cestičky k milým, každý něčím jiným,a
děvčata je opět rozmetají, aby lidé nepoznali,
za kterou kdo chodí.
Boží hod a velikonoční pon-
dělí jsou vajíčkovým svátkem. Na Boží hod
barví a rýsují vajíčka, jež se dávají jako dárky
z lásky buď jednotlivě aneb v uzlíku. Na Ně-
mecko-brodsku zakopávají vajíčka do polí, aby
dala hojné úrody. Tamtéž jest zajímavý zvyk,
že dva nebo několik lidl jedí jedno vajíčko za
tím účelem, zbloudí-li kdo a rozpomene se,
s kým o Boží hod vejce jedl, ihned cestu na-
lezne.
Na pondělí velikonoční žije »po-
mlázka«. Hoši s opentlenými pruty vrbovými
neb jivovými, jež slují šlehačky, bínovačky,
šmerkusy, mrskuty a j. vyplácejí děvčata, jež
jim musí dáti vajíčka. Hospodář podělí v ten
den čeleď vejci a mazanci a prvnímu hochovi,
jenž přijde do stavení »bínovat«, vezme šle-
hačku a našlehá dobytku, aby byl poslušný.
Oharek
Jidáš
Přešticko
5
article
= O zajetí Aguinalda, vůdce manilských
povstalců, zasílá newyorský zástupce londýnské
»Daily Mail« následující obšírnou zprávu: Líčení
pochází od plukovníka Funstona samého, jenž pro
svůj čin bezpochyby ihned bude povýšen na gene-
rala brigády. Dle vypravování plukovníka Funstona
podařilo se mu odejmouti poslu Aguinaldovu několik
dopisů, v nichž vůdce povstalců žadal, aby mu bylo
zasláno 400 mužů. Několik měsíců před tím byl
dobyt tábor filipinského generala Lacuny, při čemž
se mu dostala do rukou jeho pečeť a několik jeho
podpisů. Poněvadž Aguinaldo patrně nevěděl o za-
jetí generala Lacuny, byly podle materiálu, jenž byl
po ruce, zhotoveny dva dopisy Aguinaldovi, z nichž
jeden obsahoval několik zpráv o průběhu války,
druhý zprávu, že general Lacuna dle rozkazu ihned
vyšle 400 svých nejlepších mužů; podpis generalův
na dopisech byl padělán. Sestaven sbor dobře ozbro-
jený; tři američtí důstojníci, mezi nimi plukovník
Funston, provázelí výpravu. Někteří filipinští důstoj-
níci, přemluvení Američany, aby tento úskok podpo-
rovali, přejali zdánlivě velení a vydávali americké
důstojníky za zajatce, již se jim dostali do rukou.
Zástupce Filipinců v Kasiguranu uvěřil historii o za-
jetí amerických důstojníků a dal dopraviti padělané
dopisy Lacunovy Aguinaldovi, jenž se nalezal v Pa-
lonanu, vzdáleném 150 kilometrů. Výprava zdržela
se po tři dny v Kasiguranu a po tu dobu meškali
američtí důstojníci ve vězení. Pak nastoupen pochod
k Palonanu. Česta vedla krajinou velmi neschůdnou
a pustou, bylo třeba přestoupiti vysoké hory a pře-
broditi se hlubokými řekami a mimo to trpěl sbor
hrozně hladem. Když byli 13 kilometrů od Palonanu,
byla většina mužstva tak vysílena, že bylo nutno
poslati do tábora Aguinaldova a žádat o potravu.
Aguinaldo
Funston
Aguinaldův
Američan
Filipínec
Lacunův Aguinaldo
Daily Maila
6
article
Den na to slavný vjezd do tábora Aguinaldova,
jehož životní stráž počtem 50 mužů postavila se
v parádě. Filipinští důstojníci, jež byli Ameri-
čané vzali s sebou, pozvání do domu Aguinaldova.
Jeden z pobočníků Aguinaldových zůstal venku a by-
valý španělský důstojník, sloužící nyní ve vojště
americkém, spozorovav, kterak si pobočník nedůvě-
řivě prohlíží přibylou »posilu«, uznal příhodnou
chvíli a povelel: »Teď ku předu hoši!« — Ihned za-
hájena střelba, ale Filipinci ve službě Američanů stří-
leli tak špatně, že usmrtili toliko tři muže Aguinali
dovy. General domnívaje se, že to jsou pozdravné
výstřely, přistoupil k oknu a volal na vojáky, aby to-
lik neplýtvali náboji. V tu chvíli přistoupil k němu
jeden z filipinských důstojníků, položil mu ruku na
rameno a pravil: »Tys zajatcem Američanů!« Agui-
naldo byl nejprve velmi rozčilen, ale upokojil se po-
někud, když jej ujistili, že s ním bude dobře naklá-
dáno. Očekává se, že Aguinaldo, vyzve-li svoje kra-
jany, aby složili zbraně, bude novou vládou potvrzen
ve své hodnosti. Zatím podrobili se ještě dva vůdci
filipinští Američanům. Bývalý filipinský general Frins
navštívil Aguinalda a snažil se přemluvit jej, aby se
dohodl s Američany.
Aguinaldův
Filipínec
Američan
Aguinaldo
Agua
7
article
= Úspěchy telegrafle bez drátu. Kapitán
poštovního parníku »Princesse Clémentine«, jenž
pluje mezi Doverem a Ostendem a jest opatřen pří-
strojem k telegrafování bez drátu, oznamuje, že při
poslední své plavbě z Doveru do Ostende zastaven
byl signály francoužské majákové lodi, 25 mořských
mil před Dunquerquem, jež označuje nebezpečné
písčiny. Oznámeno mu, že majáková loď příští noci
nebude moci svítit, nedostane li se jí pomoci z pev-
niny. Z poštovního parníku poslána ihned přístrojem
Marconiovým depeše do La Panne na belgickém po-
břeží. Následkem toho přibyl záhy člun k majákové
lodi a podniknuty potřebné opravy. Kdyby se to ne-
bylo stalo, jest zcela pravděpodobno, že by některá
loď byla uvázla na těchto nebezpečných písčinách. —
Parník »Princesse Clémentine« ostatně již v únoru
za tehdejších prudkých bouří opatřil pomoc telegrafií
bez drátu ohrožené francouzské lodi, o čemž jsme
tehdáž přinesli zprávu,
= »Mlynář a jeho dítě« zakázán censu-
rou. V Luckenwalde v Braniborsku zamýšlel ředitel
tamnější společnosti divadelní provozovativ týdnu ve-
likonočním známou hru »Mlynář a jeho dítě«, Pro-
vozování však zakázáno bylo následujícím výměrem;
»Policejní správa v Luckenwalde, dne 29. března
1901. K ústnímu prohlášení ze dne 28. března 1901.
Raupachův kus »Mlynář a jeho dítě« ohlášený ku
provozování na velikonoční neděli, pro svůj obsah
hrubé pověry a nasládlých, pobožnůstkářských frásí
nehodí se ku provozování v týdnu velikonočním«.
= Dollarové bankovky s osli hlavou.
Z New Yorku se oznamuje: Velmi hledané jsou nyní
nesetidollarové bankovky z roku 1880. Bankovky tyto
Marconiův
Mlynář
Raupachův
Dollar
Dover
Ostende
Luckenwalde
Braniborsko
New York
Princess Clémentine
8
article
ukazují amerického orla, jenž obrácen jeví zcela zře-
telně obraz oslí hlavy. Tyto bankovky byly v oběhu
20 let, aniž si kdo tohoto šprýmu povšimi. Teprve
před nedávnem objeveno to náhodou, když úřadník
jakés banky jednu z těchto bankovek obzvláště dů-
kladně prohlížel. Ve státní pokladně ve Washingtonu
znali tyto bankovky s oslí hlavou velmi dobře, ale
mlčeli o tom. Původce tohoto zlomyslného šprýmu
byl rytec, zaměstnaný svého času ve státní tiskárně.
Týž, rodilý Angličan, byl ze svého místa propuštěn
a z pomsty vyryl v posledních dnech ještě na desku,
ustanovenou k tisku bankovek, osli hlavu. Později
oznámil státní pokladně, co provedl. Avšak nových
bankovek bylo vydáno již tolik, že nebylo možno
vzíti je nazpět. Také spoleháno na to, že onen
mrzutý přídavek nebude zpozorován.
= Král anglických cikánů. V Birminghamu
zemřel těchto dnů král všech anglických cikánů,
Jmenoval se Esau Smith a dosáhl ctihodného věku
94 let Zanechal ženu, s níž žil 75 let, pět synů,
sedm dcer a dvě stě vnoučat a jiných potomků.
Esau Smith měl velký vliv na anglické cikány, kteří
při častých svých sporech stále se obräceli k němu
a uznávali jej za svého nejvyššího soudce. Vykoná-
val spravedinost dle tradic čestného zákonníka ci-
kánského, udržovaného v ústním podání. Pohřeb
jeho konán za velkého pláče a nářku jeho poddaných.
Angličan
Cikán
Esau Smith
Washington
Birmingham
9
article
= Sebevražda podivína. Z Namuru se ozna-
muje: Ve Florennes zastřelil se 84letý soukromník
Flostroy. Odebral se před 50 lety do Ameriky, pra-
coval nejprve šest let v obilním skladišti, načež si
založil továrnu na vydělávání koží, podnikal pak
ještě různé obchody, až se jměním 4 mill. franků
uchýlil se v soukromí. Přede dvěma lety přibyl do
Nizzy, koupil si tam villu a dopsal svým příbuzným
v Belgii, že je co nejdříve navštíví. Několik dnů po-
tom poslal starostovi ve Florennes 21.000 fr. v cen-
ných papírech jakožto vzorek bez ceny se žádostí,
aby částka ta rozděléna byla chudým. Minulého roku
přibyl starý mládenec sám do Florennes, kdež ovšem
jeho příbuzní uvítali jej s otevřenou náručí. Záhy
však počala se jeviti u něho těžkomyslnost a konečně
roznesla se zpráva, že v poslední době přišel o značné
sumy peněz. Již jednou byl se pokusil o sebevraždu
V poslední době pak podařilo se mu nanovo opatři
si revolver a tentokrát provedl svůj úmysl s úspě
chem. Měl ještě něco přes 40.000 fr., z čehož měl
20.000 fr. při sobě v kapse.
=Stávka služebných. Londýnu hrozí vše-
obecná stávka služebných. Těchto dnů konáni v Hyde
Parku obrovský meeting pod předsednictvím jakéhos
správce domu. Na této schůzi protestoval jakýs ko-
morník proti tomu, že musí každodenně cídit bicykl
svého pána. Jakás komorná stěžovala si, že se do-
stane pozdě do postele a že musí příliš časně vstá-
vat. Jiná, že její velitelka obnošené šaty prodává, na
místě aby jí je darovala. Jiní opět projevovali své
rozhorlení nad tím, že jejich panstvo kouří špatné
doutníky a pije zcela sprostou whisky.
Namur
Amerika
Nizza
Belgie
Londýn
10
article
= Obchod s děvčaty do Turecka. Z Oděsy
se oznamuje: Zdejší přístav slouží jako vývozní sta-
nice pro mladé, nezkušené Rusky, jež se odtud vy-
vážejí do Turecka, kdež za vysoké ceny odevzdávají
se objednatelům. Zločinní agenti cestují neustále
v nitru říše, aby získali čerstvé »zboží«, zejmena
blondýnky, jimž mohamedáni dávají přednost. Těchto
dnů zatčen byl v Cařihradě agent s pěti krásnými,
mladými dívkami, ve věku 16 až 18 let. Ruskému
detektivu, jenž navštívil připluvší loď, byly mladé,
hezké dívky, jež agent vydával za svoje sestry, ná-
padny a udal věc. Po důkladném výslechu vyšlo na
jevo, že dívky byly angažovány pro divadlo a sice
v Oděse. Když přibyly do Oděssy bylo jím ozná-
meno, že společnost odebrala se do Turecka, kamž
se mají odebrati s agentem. Slíbena jim velká gáže,
Takto podařilo se dívky osvobodit než se dostaly do
rukou »kupců«. Obyčejně bývají dopraveny takovéto
nešťastnice, jakmile přibudou do Cařihradu, přímo do
asijské čtvrti, kdež zmizí beze stopy, nepodaří-li se
jim uprchnout. Střeženy bedlivě kleštěnci, bývají
hladem, krutým nakládáním aneb skvělými sliby
přinuceny k povolnosti. Mnohdy také bývají dívky
prodávány přímo dohazovačce, jež je pak umístí
v různých harémech. V Cařihradě existují dvě úplně
organisované kanceláře pro obchod s děvčaty. »Zbo-
žím« jsou nejen Evropanky, nýbrž namnoze i Čer-
kesky. Ruský konsulát v Cařihradě sice bedlivě dbá
o vyproštění těchto nešťastných děvčat, avšak, bohu-
žel, nepodaří se vždy zakročiti v čas a s úspěchem.
Turecko
Rusko
Cařihrad
11
article
= V rukou lynčovníků. Z Itasky, Texas, s
oznamuje: Černoch John Henderson, jenž nedaleko
Corsiana znásilnil a zavraždil manželku váženého
občana Youngera, byl na útěku dopaden a měl být
policajty dopraven na místo vraždy, vzdálené 45 angt.
mil. Avšak ve vlaku byl přepaden zástupem ozbro-
jenců, kteří s napřaženými revolvery v rukou donu-
tili policajty, aby ho vydali. Lynčovníci vzali vraha
do svého středu a odvedli jej do Corsiana, kde oče-
kává ho hrozná smrt.
Henderson
Itaska
Texas
Corsian
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Úspěchy staročeské strany se za
posledních dvanáct let obmezují venkoncem na
to, zjišťovati ve sboru poslanců národní strany
svobodomyslné čas od času rozpory v názorech.
a míněních, při čemž tisk její povždy proje-
voval tklivě dětinnou radost nad tím, mohl-li
nadouvati všeliké ty antithese, v klubovních.
jednáních se naskytující, na zásadní spory,
pukliny, praskliny a trhliny a rozkoly! Také
předvčerejší schůze klubu národní strany svobo-
domyslně poskytla přiležitosť »Národní Politice«
a »Hlasu Národa« ke zjištění »Dyou proudů
ve straně mladočeské«, kteréž nacházejí prý se
»Na rozcestí«. Své škodolibosti obětovala »Nár.
Politika« příkladně i onen svůj rozum, kterýž
projevila bezprostředně po známém dopisu posl.
dra. Pacáka, na vysvětlení taktického obratu
Pacák
národní strana