2
masthead
V Praze, v sobotu dne 6. dubna.
Praha
3
masthead
K číslu 95.
čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3
Praha
4
masthead
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
masthead
Il
Il
a expedice.
7
masthead
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 6. dubna. Dnes zabývají se
na čelném místě »N. Wiener Journal«,
»Oesterreichische Volkszeitung«
»Reichswehr« rozpravou klubu svobo-
domyslné strany o politické situaci.
»Reichswehr« přisuzuje zvláštní
dosah hospodářským výkladům vrchního in-
ženýra Kresla a posl. Kratochvíla.
Stať svou zavírá list těmito slovy:
»Události právě vylíčené jsou významny
v každém ohledu. Vysvítá z nich, že změ-
něná taktika Čechů nejen dochází souhlasu
v poradní síni parlamentního svazu, nýbrž
také v obyvatelstvu samém, jakkoli si Mlado-
češi odpírají úplně známé prostředky ke
dráždění mass. Také Staročeši jich neuží-
vali. Vybojovali krok za krokem terrain
pro materiální a kulturní zájmy svého lidu.
Mladočeská strana nalézá se však proti Sta-
ročechům ve výhodě velmi veliké. Jest mo-
derní, živoucí organisací, která nikdy se ne-
vzdala souvislosti a bezprostředního styku
s nejširšími! vrstvami lidovými. Taková
strana může proto také snadno nastoupiti
cestu politiky praktické a nepotřebuje se
oddávati honbě po popularitě. Ukazuje se,
že Mladočechové mohou upustiti dobře od
obstrukční taktiky a obrátiti se k taktice
oportunistické. Jakkoli mají volnou ruku,
budou také na dále provozovati politiku
praktickou na prospěch všeho lidu
a ke hněvu svých odpůrců. V kni-
hach politických a národních nepřátel če-
ského národa byly chyby Mladočechů vždy
velikými položkami aktívními. Nyní jich
tito nepřátelé českého národa
úplně pozbudou, To jest zcela nová
situace, do které třeba se teprve ještě
vpraviti.
N Wiener
Kresl
Kratochvíl
Čecho
Mlada
Vídeň
Oesterreichische Volkszeitung
Reichswehr
9
article
Z Vídně, 6. dubna. Ze L vov a do
chází opětně zpráva, že hr. Stanislav Pi-
ninski, dvorní rada v ministerstvu vnitra
a správce haličského departementu v něm
povolán bude za sekčního chefa do mini-
sterstva orby a že okresní hejtman Václav
ryt. Zaleski, syn bývalého polského mi-
nistra krajana, který jest přidělen k presidiu
haličského místodržitelství, bude povolán do
ministerstva vnitra, by tam byl postaven
v čelo živnostenského oddělení.
Z Vídně, 6. dubna. Z Pešti se ozna-
muje, že arcivévoda Josef dal ve
své zahradě na Marketině ostrově u Pešti
na rakev nebožky arcivévodkyně Gizely
zhotoviti tři věnce, na jejichž stuhách jsou
nápisy vesměs maďarské. Stuhy
mají barvy rodu Habsburského. »Dle toho se
podobá, že tato věc u panujícího rodu na-
byla úplně domovského práva v maďarském
státě a se akklimatissovala« připomínají
»Kronštadské noviny«.
Z Vídně, 6. dubna. Dne 25. dubna
bude v zámecké kapli slavným způsobem
udělen císařem kardinálský baret arcibiskupu
Skrbenskému z Prahy a knížecímu
biskupu Puzynovi v Krakova.
Stanislav
Václav rýt
Zaleski
Josef
Gizela
Skrbenský
Vídeň
Pešť
Praha
Krakov
Puzyn
10
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 6. dubna. (C.-B.) Císař jme
noval říšského poslance a dvorního a soud-
ního advokáta ve Vídni dra. Roberta Pat-
taie náhradníkem říšského soudu.
Císař udělil nejvyšší sankci osnově zá-
kona, usnesené sněmem království českého
ve příčině vyloučení četných obcí z okres-
ního zastupitelstva král. vinohradského a při-
dělení k okresnímu zastupitelstvu žiž kov-
skému.
Z Bukurešti, 5. dubna. (C. B.) Př
dnešních užších volbách do poslanecké sně-
movny byli zvoleni kandidáti liberální
Z Říma, 5. dubna. (C.-B.) Za příčinou
pověsti rozšířené některými listy, že král
Belgičanů navštívil v Římě na zapřenou pa-
peže, aniž by byl učinil návštěvu králi, uve-
řejňuje dnes »Agenzia Stefani« telegramz
Florencie, v němž se praví, že král Belgi-
čanů město od svého příjezdu neopustil, že
podnikl jen několik výletů v okolí města.
Císař
Pat
Belgičan
Stefan
Vídeň
Bukurešť
Řím
Florencie
11
article
Chce-li či nechce-li Německo ra-
kouské země?
Chce-li či nechce-li Německo ra-
kouské země?
Přičiněním neochabující prušácké agitace
»všeněmecké« strany Schönererovy a Wolfovy,
dostala se již přece na veřejný přetřes otázka o při-
pojení rakouských zemí, jež do r. 1866 — ačkoli
neprávem — k německému »bundu« čili spolku
náležely — ke svazu federovaných států ně-
meckých čili k nové německé říši. O věci
této štítily se dosud vážné časopisy v Ně-
mecku pojednávat, vyhýbajíce se jí — prý
— ze slušného ohledu na Rakousko jakožto
spojence Německa, i když by byly psaly snad
rozhodně proti plánu a programu nejmodernější
z německých stran v Rakousku. Avšak rakou-
ští »Všeněmci« mají důvěrné, takřka organické
styky se všeněmeckou stranou tamo v říši, a
bezohledná propaganda z této strany prolamuje
přece ledy upjatého mlčení, tak že lze již za-
znamenati několik do jisté míry pozoruhodných
hlasů.
Tak na př. uznal orgán Bismarkovy poli-
tické tradice, známý časopis »Weser- Zeitung«
za dobré, vystoupiti proti snahám rakouských
Všeněmců delší, vážně, ač nikoli bezvadně se-
psanou úvahou, ve kteréž na výklady všeně-
meckých řečníků rakouských mimo jiné takto
odpovídá:
»Nejprv je naprosto liché mínění, jakoby
Německo po nějakých částech Rakousko-Uher-
ska toužilo. Nemohl by nám býti učiněn ne-
šťastnější dar, než tak zvaným německým Ra-
kouskem; osudné účinky takovéhoto daru byly
by zvýšeny a překonány jenom, kdyby také če-
ské a slovinské části k němu připojeny byly, to
jest, kdyby celé Rakousko starého »Německého
spolku« s novou německou říší bylo sloučeno.
I když jenom na severozápadní Čechy hledíme,
obrátilo by se tam smýšlení ihned, jak by tento
kraj do svazku německé říše vstoupil. Celý
tento kraj volil by pak totiž jenom ultramontán-
ské poslance a přispěl by k tomu, aby potíže ně-
mecké říše se zveličily.
Schönererův
Wolfův
Bismarkův
Německo
Rakousko
Uhry
Čechy
WeserZeitung
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ve šlepějích Petrových.
(Z tajností denníku dra. X. sděluje D. Brau nová
Kdyby snad byla
svázaná v uzlíčku,
přec bych ji miloval,
drahou svou matičku!
Petrův
D Brau
13
article
V lednu 1900.
Již jsem měl vše tak pěkně připraveno
Paní Moserová, má domácí paní, přívětiváa
starostlivá, vzácná to výminka cechu »kvartýr-
ských«, rozložila poctivě vyčistěný můj úbon
sváteční na postel a zanechala mne právě o sa
motě. Jen se ustrojit a jít !
Zase však kmitá mi hlavou ta znepoko-
jující myšlenka, která neodbytně dolehá na mne
od té chvíle, kdy jsem se ustanovil učiniti roz-
hodný krok.
Bezděky jsem se zamyslil nad černými
šaty bez poskvrny a — zvolna jsem je uklá-
dal do skříně.
Ne, nikoliv, nepůjdu k Vávrům požádat
Blaženčinu ruku, i kdybych tím sebe více trpěl
Jsem sice přesvědčen nesčetnými důkazy přízně
pana Vávry, že by mne radostně objal jako na-
stávajícího zetě, miluji Blaženku nevýslovně,
tak, jak jen jednou ve světě dovedeme milovat.
ale...! Vidím vedle té dívky, ve velkém mě-
stě vychované, s řadou nastrojených přítelkyň,
kterých nabyla v klášterním pensionátě, chudou
a prostičkou svou matku a nemohu se zbaviti
trýznivé myšlenky, že Blaženka bude mou ma-
tičkou opovrhovati, za ni se styděti . . . Ne,ti-
síckráte ne, a raději rozmnožím velký počet sta-
rých mládenců a zůstanu do smrti svoboden!..
Moserová
Vávra
Blaženčin
Blaženka
14
article
Moje matička! Co jen je mozolů na těch
drahých, upracovaných dlaních, co vrásek v tom
dobráckém, milém obličeji, vrásek, jež tam častá
starost vyryla, mnohá starost o mne, abych do-
studoval. A pracovala do únavy obětavá ta
duše a při tom vždy byla veselá, vykonávajíe
vše s chutí, zpívala si při nejtěžší práci, pro
dítě nic jí nebylo obtížného.
A teď, když nejvřelejší přání její se spl-
nila, když jsem všechny zkoušky »summa cum
laude« vykonal a doktorem se stal, když bych
nyní mohl začíti spláceti veliký svůj dluh po-
skytnutím pohodlné domácnosti a starostí, jak
zpříjemniti léta staroby, mám snad poraniti
dobré to srdce bolestí, že jsem špatně voli
družku svou, mám pak neustále nespokojen
rozerván potáceti se mezi láskou k ženě a vděč
nosti k matce ?!
Ach nikoli! Blaho a spokojenost mé ma-
tičky musí mi býti vůdcem při volbě mé ne-
věsty!
S bohem, má Blaženko, s bohem na vždy
Na Velký pátek 1900.
Jak zahanbila jsi mne, má milá, zlatá
dívenko, jak se stydím, ó jak se stydím sám
před sebou!
Již jsem téměř zapomněl na ponižující po
cit ten. Je tomu již dlouho, ale nezapomenu
toho do smrti, kdy mne podobný stud pro
nikal.
Byl jsem tehdy ještě malý klučina, kdy
jsem v B......... tu dobrou, trpělivou »se-
stru Alméru« o skývku chleba ošidil. Ach, kra-
jíčky chleba byly tak malé a hlad vždy tak
velký, že jsem jednou při svačině místo jed-
noho krajíčku vzal si dva. Snad toho nikdo ne-
pozoroval, ale večer před spaním napadlo mně
že každý musí umřiti a takový stud mne pojal
Blaha
15
article
nad provedenou »krádeží«, že jsem dlouho
bořil hlavu do podušek a v hojných slzách
usnul.
A dnes, po tolika letech, jest mi právě tak
do pláče.
Má drahá Blaženko ! Jak špatně znal jsem
tebe a zlaté tvé srdéčko, nevím, zda budu míti
někdy odvahu vyznati se tobě ze své slabosti.
Již neváhám požádat za tvou ruku, učiním to
však s bázní, že jsem tebe nehoden!
Přestal jsem docházet k Vávrům, přerušil
jsem veškeré styky s Blaženkou. Nebyl jsemv
domě tom, kde mi připadalo vše tak posvátné,
již skoro čtvrt roku, chtěl jsem zapomenout,
ale láska má, horoucí láska k Blažence jenom
více vzrůstala a srdce mé vítězně odráželo vše-
chny důvody rozumové.
Vracel jsem se z první jarní své procházky,
rozladěn probouzející se přírodou více než po-
těšen, k domovu. Chůze ulicemi, naplněnými
před svátky více než jindy, protivila se mi,i
vsedl jsem na vůz elektrické dráhy. Na nároží
Václavského náměstí pozdržel se vůz — nějaká
překážka na kolejích nás zdržela. Díval jsem
se s plošiny vozu na blízký chodník zcela ne-
tečně. Náhle mi padla do oka shrbená stařenka,
namáhavě ku předu se ubírající. Podle ní krá-
čela, patrně její průvodkyně, mladá žena,
v šatech ošumělých, které však jevily snahu
býti elegantními. Podávala stařeně rámě, ale tak
nevlídně a jak patrno bylo, provázejíc svou po-
moc ustavičnými výčítkami, tak že spíše v trapné
chůzi stařence přitěžovala.
Kolem jdoucí lhostejně pohledli na obě
ženy, nikdo nejevil zájmu a soucitu s ubohou
stařenou. V tom jakoby blesklo přede mnou!
Blaženka stála před stařenou!
»Paní, kam vedete tuto babičku,« tázala
Vávra
Blaženka
Václavský náměstí