1
article
v »Nár. Listech« uveřejněném. Jakkoli tenkráte
projevila svůj souhlas s vývody dra. Pacáka,
nazývajíc je rozumnými, tytýž přesvědčivýmii
jakkoliv i dnes praví, že předvčerejší jeho řeč
v klubu celkem kryla se s projevem jeho ne-
dávno uveřejněným, přece jenom dnes staví se
daleko méně rozumnou, než k dopisu Pacákovu,
i vytýká mu nejasnost. Neříká se nadarmo, že
»měnlivou jest žena«. Na slib dra. Pacáka, že
poslanci čeští budou dělat, »co je na prospěch
českého národa a ne našich odpůrců a co po-
měry ukážou nutným«, odpovídá »N. P.« do-
tazem neodolatelné naivnosti: »Či může se vy-
skytnouti poslanec, který by dělal, co prospívá
nepřátelům jeho národa?« Však vzdor tomu, že
tudíž dává takto Pacákovi a 38 poslancům za
ním stojícím gen. absoluci, přidává se hned
k názorům posl. Fořta a sedmi poslanců, kteréž
prohlašuje výslovně za opposiční proti většině.
»Hlas Národa« jest jako vždy klassický, sečtělý
a duchaplný. Ovšem stále ještě zazlívá straně
mladočeské své odstavení i jest přesvědčen, že
přehojní členové strany dnes vládnoucí myslí na
modlitbu, kterouž se rozžehnává kněz s umrlým
tělem. »Si iniquitates observaveris Domine, qui
osustinebit?«, kterouž modlitbu překládá poněkud
nepřesně: »Budeš-li nepravosti šetřiti Pane, kdo
obstojí?« Správněji má snad zníti: »Kdo by
obstál, kdyby's nepravosti dbal, ó Pane ?.
Pacák
Pacákův
Domin
2
article
Poněvadž pak Hospodin dbal nepravostí staro-
české strany, bylo nutno rozžehnati se
s umrlým jejím tělem. Avšak jsou tu mladi
dědici mrtvých a ti ústy »Hlasu Národas
táží se dnes nás strany svobodomyslné zdali
tenkrát o tom velikém větru neřídila se zása
dou »Vstaň, abych si sedla já«. Zdá se již
nyní do opravdy, že těm pánům, kteři dnes
představují stranu staročeskou už po čertech
— bolí nohy! Kolem této prastaré bolesti toči
se všechna ostatní dnešní úvaha »Hl. Národa«,
kterýž nedokazuje, že poslanci strany svobodo-
myslné s drem. Pacákem jednají špatně aneb
k neprospěchu národa, nýbrž že před desíti
lety nemusili stranu staročeskou sesaditi, když
dnes — — propouštějí z obstrukce hospodár-
ské předlohy. Všechno prý schvaloval dr. Fořt
co vykonali Staročeši — s výhradou punktací.
I aby ty schválil, o to jej »Hlas Národa« zdvo-
řile žádá. Patina na uměleckých předmětech
jest sice krásná věc, ale punktace i ve rzi de-
sítileté stále ještě vypadají — ohavně.
— Zneužití vznešeného protektorátu.
Národas
Pacák
Fořt
strana svoboda
3
article
V týli ubohé uherské Slovače sedí, jak známo,
maďarisační spolky kulturní, které svou střebací
činnost provádějí zcela nerušeně, neboť v Uhrách
jest odnárodňovací činnost, jak známo, sestát-
něna. Kdežto v Cislajtanii se germanisační sou-
stava se strany statní správy trpí s přimhouře
nýma očima a zacpanýma ušima, v Translajtanii,
v království svatoštěpánském prvním všemocným
maďarisátorem je sám stát, prováděje tak zva-
nou státní myšlenku, jejímž nejpřednějším he-
slem jest, všemi i nejneslušnějšími prostředky
nadělati z Nemaďarů Maďary. Nejúčelnější po-
můckou státu uherského při tom jest konfiskace
jmění národních ústavů nemaďarských, pokuty
a žalář vůdcův národností nemaďarských, brá-
nicích se zahynuti nikoli v moři, nýbrž maďar-
ském mělkém rybníku. Leč jest známo,
i ve dřezu vody lze oběť utopit, drží-li jí že-
lezná ruka nos a ústa pod vodou. Vedle těchto
násilných pomůcek, jimiž stát uherský pečuje
o udržení hynoucího maďarského plemene pře-
děláváním Nemaďarů na fiktivní brdo »uher-
ského národa«, pracuje ještě celý systém a
řetěz mimostátních organisací k témuž konci.
Maďar
Uhry
maďarisační spolek kulturní
4
article
Nejhlavnější z nich jest »Fehrdöki Ma-
gyar Közmüveledösi egyesülete
(Vednök: József föherczeg 5 csá-
szári és kyrályi fensége) t. j. Hor-
nouherský kulturní spolek. (Pro-
tektor: Arcivévoda Josef, cís. a král.
Vesost.) v Nitře. Činnost tohoto kulturního
spolku vysvitá z důvěrného oběžníku, rozesla-
ného v těchto dnech ředitelstvím peněžních
ústavů v Uhrách. Oběžník tento, tištěný
typy psacího stroje, má následující znění:
Vysoce ctěné ředitelství! »Horno-uherský kul-
turní spolek« koná po sedmnácte let velké
národní poslání. Povstav následkem pansláv-
ského hnutí, věnuje v deseti velkých obvodech
horno uherských pozornost svou pěstění státní
myšlénky maďarské, národní agitací ohrozené.
Spolek povzbuzuje k vytrvalosti na mysli kleslé
maďarství, aby zpět přívedl poblouzněné k ná-
rodnímu sebevědomí. Krátce: spolek šíři ma-
ďarského ducha a maďarský jazyk jak ve vý-
chově národa, tak v životě společenském s vel
kým a překvapujícím výsledkem. Spolek vy-
držujevlastními prostředky zcela
38 opatroven, s ročním nákladem
24.000 zlatých, přispívá 16 opatrovnám při-
spěvkem 1100 zlatých, poděluje stálým
ročním příspěvkem 8 škol a 11
útulen, založil a udržuje 6 lidových a vše-
obecných knihoven, 38 výhradně maďarských
zpěváckých kroužků, poděluje chudé dítky učeb-
nými prostředky zdarma, dává odměny a pod-
pory učitelům a učitelkám horno-uherských ob-
vodů, kteří jazyku maďarskému s výsledkem
vyučují. V opatrovnách našich do-
stává se každoročně třem tisícům
slováckých dětí vyučování v ja-
zyce maďarském za pečlivého dozoru
maďarských opatrovníků a opatrovnic. Vzdáleni
Josef
Nitra
Uhry
Hornouherský kout
Fehrdöki Ma
spolek šíř ma
József föherczeg 5 csá
5
article
vlnobití politického stránnictví v životě obyčej-
ném, budujeme klidně, vytrvale a nadšeně na
maďarské národní škole, v opatrovnách našich
zaznívá maďarské slovo a maďarská píseň z úst
dítek, v knihovnách našich hromadíme a půj-
čujeme knihy v duchu národním sepsané, šíříce
tím, pěstujíce a posilujíce ve všem a všude cit
národní a národní vzdělání. Jsouce si vědomi
národní důležitosti vlastenecké práce své, pro-
síme šťastnější nás, kvetoucí a pozemskými
statky obdařené spolky a korporace za poskyt-
nutí hmotných prostředků, bez nichž snahy naše
sotva by se potkály s výsledkem. A hlasů na-
šich národ posud nikdy neoslyšel. Véříme a
doufáme, že také tentokráte nás neoslyší
v okamžiku, kdy panslávský program tur-
čansko-svato martinský úkladně pobuřuje proti
jednotné státní myšlénce maďarské.
V tomto vědomí obracíme se na vysoce ctěnou
správu, anať jest právě doba před rozdělováním
ročních výtěžků, s prosbou, aby ústav, stojící
pod moudrým vedením Vaším, uváživ velké cíle,
které sleduje spolek náš, vstoupil do našich řad
a věnováním stálého ročního pří-
spěvku nebo daru poskytl nám hmotných
prostředků, jichž jest zapotřebí k dosažení našich
snah národních, i aby o usnesení svém pode-
psané předsednietvo naše laskavě uvědomiti ráčil.
Vénovaný roční příspěvek nebo dar bude uve-
řejněn a kvitován v časopisech »Budapest
Napló« a »Budapesti Hirlap«. Jsme
pevně přesvědčeni, že vlastenecký směr spolku
našeho a prosba naše u vysocectěného ředitel
ství nalezne ohlasu. V úctě oddané vlastenecké
předsednictvo hornosuherského kulturního spolku.
maďarský národní škola
Budapest Napló
Budapest Hirlap
6
article
Thuróczy Vilmos, c. a kr. komoří, nadžupan
nitranský, předseda. Rákosi Jenö, vrchní redaktor
»Budapesti Hirlap«, místopředseda. Dr. Gyürky
Geyza, vrchní právní zástupce župy nitranské.
jednatel. Dr. Janits Imre, státní zástupce, jednatel.
Clair Vilmos, spolupracovník »Budapesti Napló«,
tajemník. — »Velké národní poslání« horno-
uherského segyesületu« jest tudíž doznáno. Stra-
šidlo »pánszláv mozgalom«, známá ta hrůzná
chiméra, která navštěvuje sny maďarských stát-
níků, působí, že stydne morek v holinkách ma-
ďarských čižem. Hrdinně utkávají se tudíž
rytířští synové Arpádovi s nepřítelem své státní
myšlenky, dokud jest — malý, dokud jest ne-
mluvný, »egyesület« zápolí ze slováckými dětmi.
Rákos
doktor
Gyürka Geyza
Janits
Clair Vilmos
Arpád
Thurócza Vilmos
Budapest Hirlap
Budapest Napló
7
article
Třem tisícům slovenských dětí ročně beře se jeho
péčí žihadlo slovenské národnosti a nahražuje se
medem jazyka maďarského, jménem státul
— »České Demokracii«. Pokus orgánu
bratra Klofáče vybrati si ze sboru redakce
»Nár. Listů« jednoho určitého člena a hojiti
se na jeho osobě ze své blamáže, v životě po-
litickém utržené, »Nár. Listy« zcela objektivně
vyličované, a při tom lichotiti »celé řadě starých
žurnalistických spolupracovníků dra. Julia Grégra«,
bude námi tak vytrvale odmítán, jak vytrvale
bude se strany posl. Klofáče činěn. V tom
ohledu namahá se tudíž zcela zbytečně. Neusta-
neme tudíž opakovati, že ve sloupcích listu na-
šeho nikdo neprovozuje, aniž provozovati může
politiku osobních svých názorů a nájezdů a že
vše, co »Národní Listy« uveřejňují, také za to
»Národní Listy« jako celek stojí. Je to tudíž
jednání při nejmenším přihlouplé, chtíti laskati
některé členy naší redakce, za to, aby přimhou-
řila oči, když se pouští, notabene na zá-
kladě naprosto falešné domněnky.
při kteréž se svéhlavostí dítěte
stále trvá, do jednoho z našich redaktorů.
Ke konci specialní otázka na pana Klofáče:
»Jak starým národním socialistou byl šest neděl
po tom, když se stal z Mladočecha členem strany
národně socialní ?«-
— Výkonný výbor lidové strany na
Moravě svolán jest k důležité poradě na neděli
dne 14. t. m. do Brna. Porada konati se buee
o 10. hod. dopol. v besedním domě. Účast
všech členů jest velmi žádoucí.
Klofáč
Grégr
Brno
Český demokracie
lidový strana na Morava
8
article
Pane
— Umrtí. Včera v 6 hodin odpol. zemřel po
dlouhé nemoci vadou srdeční pan Ladislav Boš,
zasloužilý učitel u sv. Františka, známý všudea
oblíbený u všech pro svoji milou a ryzí povahu.
Pohřeb konati se bude v pondělí dne 7. t. m. o 3. h.
z domu smutku na Ozerově č. 1887 v Podskalí.
— Malé upozornění. Z listu našeho se velice
často čerpá a mnohdy dosti zevrubně ve velkých
i malých časopisech, v odborných i neodborných,
ale málokdy udáván je náš list jako pramen. Nejsme
proti tomu, aby se braly z »Národních Listů« zprávy
jakékoliv, vždyť z toho je vídno, že se věci u nás
uveřejněné čtou, žádáme však za ten všude jinde
obvyklý způsob, aby citát z nás označen byl jako
z nás čerpaný a námi na veřejnost daný. A žádáme
to zvláště dnes, kdy se o »Národní Listy« stará kde
kdo a kdy překypují mnohá péra i ústa mnohých
povolaných i nepovolaných opravnými návrhy, směřu-
jícími k obsahu našeho listu. Vytýká se nám tak
často dnes, že nevšímáme si toho a toho, ačkoliv
staráme se ze všech síl, aby časopis náš poskytoval
svému čtenářstvu všecko, o čem zvěděti má. Ne-
budeme uváděti jmena všech listů, které se řídí
Boš
svatý . František
Ozerův
Podskalí
9
article
zvyklostí jinde neobvyklou, vždyť bychom na čerpané
z nás a čerpatele ani skoro nestačili. Mnohý list
nám dnes důkladně vynadá a zejtra jsou mu dobré
různé články a zprávy naše, které otiskuje bez
uzardění i bez udání pramene. Kdybychom byli
samolibými, podávali bychom zprávy o podobném
jednání svému čtoucímu obecenstvu neustále. Nejsme
však ani samolibými ani žárlivými. Propůjčujeme
milerádi k disposici své sloupce každému, kdo uvede
nás za pramen svůj. Dnes uvádíme jenom jeden
případ. Nevšímáme si prý vědeckého ruchu našeho.
Tvrdíme opak a pravíme, že časopis náš uvádí
zprávy o vědě české, kdykoliv jenom se mu k tomu
příležitost poskytne. Nemůžeme a nebudeme nikdy
psáti o pracích těch lidí našich, kteří neuznají nás
ani za hodny zaslání svých prací, které posílají do
daleko menších časopisů českých, našeho si nevší-
majíce, náš ignorujíce. V 33. čísle »Národních Listů«
ze dne 2. února b. r. uveřejněn byl delší článek
z péra našeho stálého spolupracovníka pod názvem:
»Třetí sjezd českých přírodozpytců a lékařů«. Týž
článek byl otisknut ve »Vesmíru« č. 10. ze dne
1. března na str. 114. bez udání pramene. Vážíme
si našeho »Vesmíru«, jenž slouží českým vědám
přírodním již třicet let a žádáme jeho redakci, aby
podruhé, bude-li uváděti celou dlouhou stať z našeho
listu, laskavě uvedla, odkud stať tato byla vzata.
My, citujeme-li některý náš odborný list, uvádíme
vždy pramen a od zvyklosti té nikdy neodstoupíme.
10
article
Neuvadíme dnes zúmysla další případy jednání ji-
ných českých listů, slibujeme však, že pro příště
budeme registrovati občas všecky podobné případy.
Na »Vesmír« se nehněváme pro jednání jeho, a
máme-li co odpouštěti, odpouštíme milerádi i ne-
chceme vyvolati žádné zbytečné polemiky. Vždyt
stala se věc snad bez úmyslu a jeví se jen u časo-
pisu tak vážného, jakým je »Vesmír« jako malé ne-
dopatření. Několik slov, které jme napsali, byli jsme
dlužni sobě i svému čtenářstvu.
— Selské dívky do selských škol! Dnem
10 t. m. končí zápis do kursu hospodyňského
v Chrudimi, při hospodářském ústavu, jakož i při
jiných ústavech. Nedá se popříti, že ženě v každé
domácnosti vykonati jest tolik vážných úloh, že
opravdu ona jest tím zlatým sloupem, na němž spo-
čívá spokojenost a blahobyt rodiny. Než takovým.
zlatým sloupem jest žena jen tehdy, když si vědoma
svého povolání v rodině a v hospodářství a když do-
vede přiměřeně tomuto vědomí jednati. V tomto
směru velmi napomáhá ženě vrozený jí vtip přizpů-
sobování, jenž aspoň na venek se zdá, že selské
děvče v městském životě chová se a jedná jako ro-
zená městška, a to svádí mnohé děvy venkovské, že
veškerou svou snahou směřují jen se dostati z do-
brých poměrů venkovských do falešného pozlátka
života městského. K onomu valnému a neblahému
stěhování mládeže selské z venkova do města, jme-
novitě té bohatší, valnou měrou přispívá vychování.
Veliká část, poněkud zámožnějších rodičů, má to za
neštěstí, že jejich dcery zamilují se do úřadníků, pro-
fessorů atd., toť vždycky na omluvu uvádějí, nepo-
myšlejí však, že jejich povinností jest, aby věno,
které dcerám dávají, zůstalo v selských gruntech.
Chrudim
11
article
Vždyť s dcerami selskými putují též jejich ti-
síce do města a věru, že by byly mnohému junáku
selskému zachránily grunt. Ale i ty dcery, pro které
nepřišel »pán z města«, na kteréhož tak toužebně
čekaly, pro něhož byly vychovány na různých
ústavech nákladem lepšího upotřebení hodným, jsou
pro selského ženicha buď ztraceny neb aspoň ne-
bezpečny. — Ztraceny, že děvče s rozmazleným vy-
chováním jen z nouze se včává do selského stavu
a nebezpečny, protože taková v titěrnostech a sel-
skému životu nemožných potřebách vychovaná žena
tuze brzo ten »zlatý sloup« rodinného štěstí a blaho-
bytu podkopá a vyvrátí. Příkladů takových nyní na-
cházíme hojně a vyhledáváme-li příčiny úpadku selských
rodin, neměli bychom na tento nikterak zapomínati;
neníť řídkým ani nezávazným. Uznáváme důležitost
vzdělání — ale cíl přestřelujeme. Střela nezachycená
působí neštěstí. O školách rolnických pojednává se ně-
kolikráte ročně v časopisech, ale se zdarem málo potě-
šitelným; — rolník náš vlastní svůj statek nízko
cení, neboť ani stipendia ani vojenské úlevy nejsou
s to, aby ho přiměli, by synovi, jehož nemůže, neb
nechce dáti studovati, a jehož bude kdysi vý-
měnkářem, dopřál ušlechtilejšího odborného vzdělání.
12
article
Poněkud lépe starají se rolníci o dcery své, avšak
v tom, jak řečeno, se silně přestřeluje. Matičky vy-
hledávají pro dcerušky své školy, v nichž děvčátka
se přiučují pěknému vyšívání, háčkování a pletení,
též trochu němčině, ještě méně snad frančině, kde ale
ztrácejí lásku k své rodné řeči a s tou souvisící lásku
a úctu k rodnému rolnickému povolání. K tomu na-
učí se znáti a užívati potřeb, jež se nikterak nesrov-
návají s poměry života selského. Děvče má nabýti
sice jisté míry všeobecného vzdělání a společenských
způsobů; hlavně se má zásobiti vědomostmi, pro do-
mácnost, hospodářství a pro výchovu rodiny nevy-
hnutelnými. A to vše skytají svým žačkám škol