ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 3fb095c0-66c5-11dc-b7d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 12 celkem · entity: person 18, org 12, place 8, work 1
1 article
v »Nár. Listech« uveřejněném. Jakkoli tenkráte projevila svůj souhlas s vývody dra. Pacáka, nazývajíc je rozumnými, tytýž přesvědčivýmii jakkoliv i dnes praví, že předvčerejší jeho řeč v klubu celkem kryla se s projevem jeho ne- dávno uveřejněným, přece jenom dnes staví se daleko méně rozumnou, než k dopisu Pacákovu, i vytýká mu nejasnost. Neříká se nadarmo, že »měnlivou jest žena«. Na slib dra. Pacáka, že poslanci čeští budou dělat, »co je na prospěch českého národa a ne našich odpůrců a co po- měry ukážou nutným«, odpovídá »N. P.« do- tazem neodolatelné naivnosti: »Či může se vy- skytnouti poslanec, který by dělal, co prospívá nepřátelům jeho národa?« Však vzdor tomu, že tudíž dává takto Pacákovi a 38 poslancům za ním stojícím gen. absoluci, přidává se hned k názorům posl. Fořta a sedmi poslanců, kteréž prohlašuje výslovně za opposiční proti většině. »Hlas Národa« jest jako vždy klassický, sečtělý a duchaplný. Ovšem stále ještě zazlívá straně mladočeské své odstavení i jest přesvědčen, že přehojní členové strany dnes vládnoucí myslí na modlitbu, kterouž se rozžehnává kněz s umrlým tělem. »Si iniquitates observaveris Domine, qui osustinebit?«, kterouž modlitbu překládá poněkud nepřesně: »Budeš-li nepravosti šetřiti Pane, kdo obstojí?« Správněji má snad zníti: »Kdo by obstál, kdyby's nepravosti dbal, ó Pane ?.
Pacák Pacákův Domin
2 article
Poněvadž pak Hospodin dbal nepravostí staro- české strany, bylo nutno rozžehnati se s umrlým jejím tělem. Avšak jsou tu mladi dědici mrtvých a ti ústy »Hlasu Národas táží se dnes nás strany svobodomyslné zdali tenkrát o tom velikém větru neřídila se zása dou »Vstaň, abych si sedla já«. Zdá se již nyní do opravdy, že těm pánům, kteři dnes představují stranu staročeskou už po čertech — bolí nohy! Kolem této prastaré bolesti toči se všechna ostatní dnešní úvaha »Hl. Národa«, kterýž nedokazuje, že poslanci strany svobodo- myslné s drem. Pacákem jednají špatně aneb k neprospěchu národa, nýbrž že před desíti lety nemusili stranu staročeskou sesaditi, když dnes — — propouštějí z obstrukce hospodár- ské předlohy. Všechno prý schvaloval dr. Fořt co vykonali Staročeši — s výhradou punktací. I aby ty schválil, o to jej »Hlas Národa« zdvo- řile žádá. Patina na uměleckých předmětech jest sice krásná věc, ale punktace i ve rzi de- sítileté stále ještě vypadají — ohavně. — Zneužití vznešeného protektorátu.
Národas Pacák Fořt strana svoboda
3 article
V týli ubohé uherské Slovače sedí, jak známo, maďarisační spolky kulturní, které svou střebací činnost provádějí zcela nerušeně, neboť v Uhrách jest odnárodňovací činnost, jak známo, sestát- něna. Kdežto v Cislajtanii se germanisační sou- stava se strany statní správy trpí s přimhouře nýma očima a zacpanýma ušima, v Translajtanii, v království svatoštěpánském prvním všemocným maďarisátorem je sám stát, prováděje tak zva- nou státní myšlenku, jejímž nejpřednějším he- slem jest, všemi i nejneslušnějšími prostředky nadělati z Nemaďarů Maďary. Nejúčelnější po- můckou státu uherského při tom jest konfiskace jmění národních ústavů nemaďarských, pokuty a žalář vůdcův národností nemaďarských, brá- nicích se zahynuti nikoli v moři, nýbrž maďar- ském mělkém rybníku. Leč jest známo, i ve dřezu vody lze oběť utopit, drží-li jí že- lezná ruka nos a ústa pod vodou. Vedle těchto násilných pomůcek, jimiž stát uherský pečuje o udržení hynoucího maďarského plemene pře- děláváním Nemaďarů na fiktivní brdo »uher- ského národa«, pracuje ještě celý systém a řetěz mimostátních organisací k témuž konci.
Maďar Uhry maďarisační spolek kulturní
4 article
Nejhlavnější z nich jest »Fehrdöki Ma- gyar Közmüveledösi egyesülete (Vednök: József föherczeg 5 csá- szári és kyrályi fensége) t. j. Hor- nouherský kulturní spolek. (Pro- tektor: Arcivévoda Josef, cís. a král. Vesost.) v Nitře. Činnost tohoto kulturního spolku vysvitá z důvěrného oběžníku, rozesla- ného v těchto dnech ředitelstvím peněžních ústavů v Uhrách. Oběžník tento, tištěný typy psacího stroje, má následující znění: Vysoce ctěné ředitelství! »Horno-uherský kul- turní spolek« koná po sedmnácte let velké národní poslání. Povstav následkem pansláv- ského hnutí, věnuje v deseti velkých obvodech horno uherských pozornost svou pěstění státní myšlénky maďarské, národní agitací ohrozené. Spolek povzbuzuje k vytrvalosti na mysli kleslé maďarství, aby zpět přívedl poblouzněné k ná- rodnímu sebevědomí. Krátce: spolek šíři ma- ďarského ducha a maďarský jazyk jak ve vý- chově národa, tak v životě společenském s vel kým a překvapujícím výsledkem. Spolek vy- držujevlastními prostředky zcela 38 opatroven, s ročním nákladem 24.000 zlatých, přispívá 16 opatrovnám při- spěvkem 1100 zlatých, poděluje stálým ročním příspěvkem 8 škol a 11 útulen, založil a udržuje 6 lidových a vše- obecných knihoven, 38 výhradně maďarských zpěváckých kroužků, poděluje chudé dítky učeb- nými prostředky zdarma, dává odměny a pod- pory učitelům a učitelkám horno-uherských ob- vodů, kteří jazyku maďarskému s výsledkem vyučují. V opatrovnách našich do- stává se každoročně třem tisícům slováckých dětí vyučování v ja- zyce maďarském za pečlivého dozoru maďarských opatrovníků a opatrovnic. Vzdáleni
Josef Nitra Uhry Hornouherský kout Fehrdöki Ma spolek šíř ma József föherczeg 5 csá
5 article
vlnobití politického stránnictví v životě obyčej- ném, budujeme klidně, vytrvale a nadšeně na maďarské národní škole, v opatrovnách našich zaznívá maďarské slovo a maďarská píseň z úst dítek, v knihovnách našich hromadíme a půj- čujeme knihy v duchu národním sepsané, šíříce tím, pěstujíce a posilujíce ve všem a všude cit národní a národní vzdělání. Jsouce si vědomi národní důležitosti vlastenecké práce své, pro- síme šťastnější nás, kvetoucí a pozemskými statky obdařené spolky a korporace za poskyt- nutí hmotných prostředků, bez nichž snahy naše sotva by se potkály s výsledkem. A hlasů na- šich národ posud nikdy neoslyšel. Véříme a doufáme, že také tentokráte nás neoslyší v okamžiku, kdy panslávský program tur- čansko-svato martinský úkladně pobuřuje proti jednotné státní myšlénce maďarské. V tomto vědomí obracíme se na vysoce ctěnou správu, anať jest právě doba před rozdělováním ročních výtěžků, s prosbou, aby ústav, stojící pod moudrým vedením Vaším, uváživ velké cíle, které sleduje spolek náš, vstoupil do našich řad a věnováním stálého ročního pří- spěvku nebo daru poskytl nám hmotných prostředků, jichž jest zapotřebí k dosažení našich snah národních, i aby o usnesení svém pode- psané předsednietvo naše laskavě uvědomiti ráčil. Vénovaný roční příspěvek nebo dar bude uve- řejněn a kvitován v časopisech »Budapest Napló« a »Budapesti Hirlap«. Jsme pevně přesvědčeni, že vlastenecký směr spolku našeho a prosba naše u vysocectěného ředitel ství nalezne ohlasu. V úctě oddané vlastenecké předsednictvo hornosuherského kulturního spolku.
maďarský národní škola Budapest Napló Budapest Hirlap
6 article
Thuróczy Vilmos, c. a kr. komoří, nadžupan nitranský, předseda. Rákosi Jenö, vrchní redaktor »Budapesti Hirlap«, místopředseda. Dr. Gyürky Geyza, vrchní právní zástupce župy nitranské. jednatel. Dr. Janits Imre, státní zástupce, jednatel. Clair Vilmos, spolupracovník »Budapesti Napló«, tajemník. — »Velké národní poslání« horno- uherského segyesületu« jest tudíž doznáno. Stra- šidlo »pánszláv mozgalom«, známá ta hrůzná chiméra, která navštěvuje sny maďarských stát- níků, působí, že stydne morek v holinkách ma- ďarských čižem. Hrdinně utkávají se tudíž rytířští synové Arpádovi s nepřítelem své státní myšlenky, dokud jest — malý, dokud jest ne- mluvný, »egyesület« zápolí ze slováckými dětmi.
Rákos doktor Gyürka Geyza Janits Clair Vilmos Arpád Thurócza Vilmos Budapest Hirlap Budapest Napló
7 article
Třem tisícům slovenských dětí ročně beře se jeho péčí žihadlo slovenské národnosti a nahražuje se medem jazyka maďarského, jménem státul — »České Demokracii«. Pokus orgánu bratra Klofáče vybrati si ze sboru redakce »Nár. Listů« jednoho určitého člena a hojiti se na jeho osobě ze své blamáže, v životě po- litickém utržené, »Nár. Listy« zcela objektivně vyličované, a při tom lichotiti »celé řadě starých žurnalistických spolupracovníků dra. Julia Grégra«, bude námi tak vytrvale odmítán, jak vytrvale bude se strany posl. Klofáče činěn. V tom ohledu namahá se tudíž zcela zbytečně. Neusta- neme tudíž opakovati, že ve sloupcích listu na- šeho nikdo neprovozuje, aniž provozovati může politiku osobních svých názorů a nájezdů a že vše, co »Národní Listy« uveřejňují, také za to »Národní Listy« jako celek stojí. Je to tudíž jednání při nejmenším přihlouplé, chtíti laskati některé členy naší redakce, za to, aby přimhou- řila oči, když se pouští, notabene na zá- kladě naprosto falešné domněnky. při kteréž se svéhlavostí dítěte stále trvá, do jednoho z našich redaktorů. Ke konci specialní otázka na pana Klofáče: »Jak starým národním socialistou byl šest neděl po tom, když se stal z Mladočecha členem strany národně socialní ?«- — Výkonný výbor lidové strany na Moravě svolán jest k důležité poradě na neděli dne 14. t. m. do Brna. Porada konati se buee o 10. hod. dopol. v besedním domě. Účast všech členů jest velmi žádoucí.
Klofáč Grégr Brno Český demokracie lidový strana na Morava
8 article
Pane — Umrtí. Včera v 6 hodin odpol. zemřel po dlouhé nemoci vadou srdeční pan Ladislav Boš, zasloužilý učitel u sv. Františka, známý všudea oblíbený u všech pro svoji milou a ryzí povahu. Pohřeb konati se bude v pondělí dne 7. t. m. o 3. h. z domu smutku na Ozerově č. 1887 v Podskalí. — Malé upozornění. Z listu našeho se velice často čerpá a mnohdy dosti zevrubně ve velkých i malých časopisech, v odborných i neodborných, ale málokdy udáván je náš list jako pramen. Nejsme proti tomu, aby se braly z »Národních Listů« zprávy jakékoliv, vždyť z toho je vídno, že se věci u nás uveřejněné čtou, žádáme však za ten všude jinde obvyklý způsob, aby citát z nás označen byl jako z nás čerpaný a námi na veřejnost daný. A žádáme to zvláště dnes, kdy se o »Národní Listy« stará kde kdo a kdy překypují mnohá péra i ústa mnohých povolaných i nepovolaných opravnými návrhy, směřu- jícími k obsahu našeho listu. Vytýká se nám tak často dnes, že nevšímáme si toho a toho, ačkoliv staráme se ze všech síl, aby časopis náš poskytoval svému čtenářstvu všecko, o čem zvěděti má. Ne- budeme uváděti jmena všech listů, které se řídí
Boš svatý . František Ozerův Podskalí
9 article
zvyklostí jinde neobvyklou, vždyť bychom na čerpané z nás a čerpatele ani skoro nestačili. Mnohý list nám dnes důkladně vynadá a zejtra jsou mu dobré různé články a zprávy naše, které otiskuje bez uzardění i bez udání pramene. Kdybychom byli samolibými, podávali bychom zprávy o podobném jednání svému čtoucímu obecenstvu neustále. Nejsme však ani samolibými ani žárlivými. Propůjčujeme milerádi k disposici své sloupce každému, kdo uvede nás za pramen svůj. Dnes uvádíme jenom jeden případ. Nevšímáme si prý vědeckého ruchu našeho. Tvrdíme opak a pravíme, že časopis náš uvádí zprávy o vědě české, kdykoliv jenom se mu k tomu příležitost poskytne. Nemůžeme a nebudeme nikdy psáti o pracích těch lidí našich, kteří neuznají nás ani za hodny zaslání svých prací, které posílají do daleko menších časopisů českých, našeho si nevší- majíce, náš ignorujíce. V 33. čísle »Národních Listů« ze dne 2. února b. r. uveřejněn byl delší článek z péra našeho stálého spolupracovníka pod názvem: »Třetí sjezd českých přírodozpytců a lékařů«. Týž článek byl otisknut ve »Vesmíru« č. 10. ze dne 1. března na str. 114. bez udání pramene. Vážíme si našeho »Vesmíru«, jenž slouží českým vědám přírodním již třicet let a žádáme jeho redakci, aby podruhé, bude-li uváděti celou dlouhou stať z našeho listu, laskavě uvedla, odkud stať tato byla vzata. My, citujeme-li některý náš odborný list, uvádíme vždy pramen a od zvyklosti té nikdy neodstoupíme.
10 article
Neuvadíme dnes zúmysla další případy jednání ji- ných českých listů, slibujeme však, že pro příště budeme registrovati občas všecky podobné případy. Na »Vesmír« se nehněváme pro jednání jeho, a máme-li co odpouštěti, odpouštíme milerádi i ne- chceme vyvolati žádné zbytečné polemiky. Vždyt stala se věc snad bez úmyslu a jeví se jen u časo- pisu tak vážného, jakým je »Vesmír« jako malé ne- dopatření. Několik slov, které jme napsali, byli jsme dlužni sobě i svému čtenářstvu. — Selské dívky do selských škol! Dnem 10 t. m. končí zápis do kursu hospodyňského v Chrudimi, při hospodářském ústavu, jakož i při jiných ústavech. Nedá se popříti, že ženě v každé domácnosti vykonati jest tolik vážných úloh, že opravdu ona jest tím zlatým sloupem, na němž spo- čívá spokojenost a blahobyt rodiny. Než takovým. zlatým sloupem jest žena jen tehdy, když si vědoma svého povolání v rodině a v hospodářství a když do- vede přiměřeně tomuto vědomí jednati. V tomto směru velmi napomáhá ženě vrozený jí vtip přizpů- sobování, jenž aspoň na venek se zdá, že selské děvče v městském životě chová se a jedná jako ro- zená městška, a to svádí mnohé děvy venkovské, že veškerou svou snahou směřují jen se dostati z do- brých poměrů venkovských do falešného pozlátka života městského. K onomu valnému a neblahému stěhování mládeže selské z venkova do města, jme- novitě té bohatší, valnou měrou přispívá vychování. Veliká část, poněkud zámožnějších rodičů, má to za neštěstí, že jejich dcery zamilují se do úřadníků, pro- fessorů atd., toť vždycky na omluvu uvádějí, nepo- myšlejí však, že jejich povinností jest, aby věno, které dcerám dávají, zůstalo v selských gruntech.
Chrudim
11 article
Vždyť s dcerami selskými putují též jejich ti- síce do města a věru, že by byly mnohému junáku selskému zachránily grunt. Ale i ty dcery, pro které nepřišel »pán z města«, na kteréhož tak toužebně čekaly, pro něhož byly vychovány na různých ústavech nákladem lepšího upotřebení hodným, jsou pro selského ženicha buď ztraceny neb aspoň ne- bezpečny. — Ztraceny, že děvče s rozmazleným vy- chováním jen z nouze se včává do selského stavu a nebezpečny, protože taková v titěrnostech a sel- skému životu nemožných potřebách vychovaná žena tuze brzo ten »zlatý sloup« rodinného štěstí a blaho- bytu podkopá a vyvrátí. Příkladů takových nyní na- cházíme hojně a vyhledáváme-li příčiny úpadku selských rodin, neměli bychom na tento nikterak zapomínati; neníť řídkým ani nezávazným. Uznáváme důležitost vzdělání — ale cíl přestřelujeme. Střela nezachycená působí neštěstí. O školách rolnických pojednává se ně- kolikráte ročně v časopisech, ale se zdarem málo potě- šitelným; — rolník náš vlastní svůj statek nízko cení, neboť ani stipendia ani vojenské úlevy nejsou s to, aby ho přiměli, by synovi, jehož nemůže, neb nechce dáti studovati, a jehož bude kdysi vý- měnkářem, dopřál ušlechtilejšího odborného vzdělání.
12 article
Poněkud lépe starají se rolníci o dcery své, avšak v tom, jak řečeno, se silně přestřeluje. Matičky vy- hledávají pro dcerušky své školy, v nichž děvčátka se přiučují pěknému vyšívání, háčkování a pletení, též trochu němčině, ještě méně snad frančině, kde ale ztrácejí lásku k své rodné řeči a s tou souvisící lásku a úctu k rodnému rolnickému povolání. K tomu na- učí se znáti a užívati potřeb, jež se nikterak nesrov- návají s poměry života selského. Děvče má nabýti sice jisté míry všeobecného vzdělání a společenských způsobů; hlavně se má zásobiti vědomostmi, pro do- mácnost, hospodářství a pro výchovu rodiny nevy- hnutelnými. A to vše skytají svým žačkám škol