Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 14.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

27. srpna 1905. Číslo 235

4 article

(je to viděti z návrhu na zatímné obsazení toho místa) a prohráme-li i později, až jednati se bude o obsazení definitivní proti pěli hlasům, neuznáva- jícím starešinství tak vyloženého, ne- uznávajícím, že sedmnáctiletá (vlastně devatenáctiietá) praxe na měšťanské škole s nejlepší kvalifikací má býti předností (dle dopisu Vašeho, p. Jene Hýble »p. Novotný působí 18 let na měšť. škole, tedy měl jistě po dlouhou dobu naproti panu Hubálkovi vý- hodnější postavení«), prohrajeme-li tedy při obsazení toho ředitelského místa boj zásadní, když všecko ostatní nejen není stejno, ale na straně pana Novot- ného jako plus: tedy prohrajeme a padneme čestně. Avšak Vy, pane Jene Hýble i Vy, pane K. Hu- bálku, předsedo Budče střebovsko ústecké, palmou vítězství neozdobíte svých pracoven, poněvadž se tn palma vítězství rázem musí změniti v otřepané koště — — — a to si schováte hodně hluboko, někam do sklepa před okem spravedlnosti, aby Vám nepřipo- mínalo slavných dob, kdy v pozách nadšených hla- satelů s tribuny organisace vysoko třímali jste pra- porem starešinstvíl Pane Jene Hýble, máte ještě čas, abyste se vzpa- matoval, šel do sebe a v sezení c. k. okres, školní rady, až čas přijde, řekl: »Velectění členové c.k. okres. škol. rady! Račte se rozpomenouti na zdárný rozvoj měšťanských škol v našem okrese, jejž všecky inspekční zprávy tolik pochvalovaly. Toť zá- sluhou jejich učitelstva! A teď jeden z nich žádá za ředitelské místo. Jest učitelskou službou vůbec starší, má dříve učitelskou zkoušku, má dříve odbornou škoušku, působí s nejlepším prospěchem na měšťanské škole již 17 let (vlastně 19), nevzpo- mínajíc většího fysického stáří, ani úplného akade- mického vzdělání, ani pochvalných uznání, jichž na- byl jako učitel měšťanské školy. K ředitelskému místu jest velmi dobře způsobilý m

Hýbl Novotná Hubálek K Hu Budeč

5 article

Dejte nebohaté horské obci, která lo- lik obětovala na palác moudrosti, také ředitele, jenž v praxi na měšťanské škole se osvědčil a jenž ji dovede ne- jen lépe zaříditi, ale i říditi. Svým roz- hodnutím upokojíte pohnutých myslí učitelů našich škol měšťanských. Má beztoho málokdo z nich na ději, že se stane ředitelem, když těch škol poměrně tak málo. Neubírejte jim tedy bezprávným protežo- váním p. Karla Hubálka naděje na ředilelské místo. Nedávejte jim nezaslouženého políčku! Velevážení pánové, dnes veškeré učitelstvo měšťan- ských škol v království českém na Vás hledí s důvěrou, že v této zášadní otázce se jejich zájmův ujmete a jich ochráníte. Pan K. Hubálek může se spokojili za- tím s učitelským místem na měšťan. škole. A proto, kdo ctíš stáří »nejspolehlivější řídi- dlo k přirozenému postupu v hodno- stech (dle našeho memoranda), odevzdej při jme- nování ředitele měšťanské školy ve Výprachticích hlas p. Josefu Novotnému.« A my potom řekneme: »Toť zástupce učitelstva, hodný místa, jež poctivě a bez úhony zastával pan ředitel Zeiner, jenž dovedl dáti svůj hlas žadaleli staršímu i proti kollegovi, s nímž po dvě desítileti v přálelství se stýkal v jedné budově !- V Ústi nad Orlici, dne 23. srpna 1905. Petr Skalický, t. č. starosta Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťanských škol českých v království českém.

Hubálek K Hubálek Novotný Zeiner Orlik Skalický Výprachtice

6 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** A. C. Sparta. Athlelické závody. »for all comers«, konají se již dnes o 3. hod. odpolední na holešovické závodní dráze (proti měšťanskému pivo- varu). Jsme přesvědčeni, že nikdo nebude odcházeli neuspokojen, vždyť po prvém meetingu všechny listy konstatovaly plný zdar nového podníku pořáda- jícího klubu, jak v ohledu morálním tak i finančním při dnešní příležitosti úspěch ten bude zajisté ještě stupňován. Upozorňujeme, že bezplatné přihlášky přijímají se ještě odpoledne u startu. Za Č. A. A. U. fungovati budou, jakožto úřadní měřiči p. Ot. Krajíček (A. C. Praha), předseda Č. A A. U. a p. R. Rudl (A. C. Sparta). Vrchním rozhod- čím je dr. O. Petřík. Sbor soudců: J. Boháček (K. A. Žižká), K. Maleček, K. Morstadt, V. Rudl a F. Schindler. Závodní výbor: L. Bautz, M. Doucha, k. Farský, J. Gregor, F. Kostomlatský, O. Maleček a J. Melichar. Závodní lékaři: MUDr. J. Repka, městský lékař a MUDr. F. Souček. Vstupné stanoveno poměrně nepatrné a sice II. místo 30 h, I. místo 60 h a sedadlo 1 K.

A C Otakar Krajíček Petřík J Boháček Žižká K Maleček K Morstadt F Schindler L Bautz M Doucha Farský J Gregor F Kostomlatský Maleček MUDr J Repka F Souček Č . A . A Praha Sparta Č . A A . U

7 article

Doufáme, že dnešní meeting stane se dostave- níčkem všech opravdových sportsmanů, kteří pří tomností svou nadchnou startující borce k napnut všech sil. * Český svaz footballový pořádá dne odpoledne po ukončení athletického meetingu na na hřišti A. C. »Sparty« v Holešovirích (proti Mě šťanskému pivovaru zkušební zápas svazového muž stva versus A. C. »Sparla«. Mužstvo svazu sesla- veno jest z nejlepších hráčů klubů a kroužků v če- ském svazu zastoupených, tudíž lze očekávati dobrý sport. Mužstvo českého svazu footballového hrát bude dne 3. září ve Vídni a ve dnech 8., 9. a 10. září v Pešti proti nejlepším tamějším klubům. ** Český svaz footballový vyšle na den 23. září do Vídně mužstvo »Pražských Ramblers« k zápasu s tamějším »S. C. Rapidem«. Dnes po athletickém meetingu »A. C. Sparty« o 6. hod. večer na závodní dráze v Holešovicích proti pivovaru zkušebný zápas »Pražských Ramblers« proti kombi- novanému mužstvu »A. C. Sparty«. Soudce p. Hrdli- čka Mužstvo »Ramblers«, které hráti bude ve Vídni sestaveno jest takto:

A C Sparla S C Český svaz Vídeň Pešť Holešovice Sparta český svaz Rambler Rapid Holešovire

9 article

(A. C. Sparta) Čer Červinka (S. K. Čechie) (Sparta Blažeí Saxl (capl.) Kopecký (Sparta) (Č. A. č T C.

A C Čer Červinka Kopecká Č A T C Sparta Sparta Blažeum Saxl Čechie

10 article (Cechie

(Cechie Koula Želfzko Chalupa Vojtíšek Plesnivý (Sparta) (Sparta) (Sparta) (S. K. Č. Brod) (Spurta) ** 100km. rekord v chůzi překonal prýíl pražský chodec, Němec Rath. Tak aspoň jsme čil leckde. Divíme se tomu velice, jak možno za »rekord- prohlašovat to — co nikdo neviděl (mimo chodce sama) a nikdo ofliciálně neměřil. Na »kachnu« tu sedl i »Neues Wiener Tagblatt«. Těm ostatním listům se nedivíme- Světový rekord vehůzi na tři a čtyř anglické míle postavil při meetingu v Brightoně Lar ner. Čas 20: 251/« a 27114. Starý rekord Sturgessův na čtyři míle byl 28: 24

Koula Želfzko Chalupa Vojtíšek S K Spurt Rath Č . Brod Sparta Neue Wiener Tagblatt km

11 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z pražského trhu peněžního. V Praze, 26. srpna. Za málo týdnů vrátí se plný obehodní rueh i na náš trh. Letní tišinu ruší již nyní častější obchody, zájem upiná se opět k dějům dne. Pro buzená touha po přírodě, po dlouhých procház- kách krajem, zatopeným v slunci anebo po klidu i půvabu mořských lázní ukojena a s prvými mlhami večerů hlásí se přání vrátiti se opět do ruchu dne. Ten návrat z venkova trh náhle po- cítí, vynoří se nové plány, nové zprávy zaujmou mysli a záplava kombinaci stane se mu vzpru hou. Domácí trh speciálně bude záhy obíratise projektem nové banky pražské, ohledně níž bylo by upisování již provedeno, kdyby pozdní vy- řízení se strany vlády nebylo donutilo projek- tanty k odkladu na podzim. Domácí trh náš učinil v posledních letech nepopíratelné a mocné pokroky a saisona není již vítána povzdechem nad opuštěnosuí, tichosti jeho. Ovšem: život budí se postupně, ale orga- nický vývoj skoků nezná a jest jen dobrou známkou, jak pozvolna sílí význam Prahy, jal

Praha

12 article

se uplatňuje na všech stranách. Z bývalého reservoiru Vídně probudila se Praha k zdravě- mu, samostatnému životu, stala se význačným mistem eskomptním, v ní nalézá se prvý emissn ústav celé říše (po rakousko-uherské banee ovšem), zde nalézá poptávka po kapitálech nej- snáze ukojení, zatím co cíle vědomá politika některých českých ústavů soustřeďuje k ni po- zornost a interess slovanských ústavů této Alo je zajímavo: pražská bursa peněžn odrazem tohoto života pučícího a rašícího není Alespoň ne do té míry, jak by si bylo přáti. Če ských, moravských a haličských papírů ukláda- cích jest ovšem dnes hlavním trhem a největšín odbytištěm, renty státní a ukládací hodnoty ji- ných zemi rakouských jsou tu často jednány a k rozkvétajícímu obcholu s těmito titry poji se sílici závěry hodnotami dividendovými, domá- cími ovšem v řadě prvé. Ale bylo by přece jen chybou, říci a tvrditi, že poměrně váze Prahy nedosti odpovídajícím probuzením obchodus akciemi jest trh vinen sám. Denní účastník jcho ví dobře, co zájmu by bylo, co obchodů by bylo sjednáno, kdyby domácí náš peněžní trh stal se alespoň místem, na kterém by byly znamenány veškery naše domáe akcie (tedy závodů umístěných v zemích če- ských). Bůh vi, odkud se bere u valné části na- šich akciových společností předsudek proti veřej nému znamenání akcií jich na místě k tomu po velaném! Jest přece v evidentním a nepopíra- telném zájmu akeionáře, aby byl spolehlivě i

Vídeň Praha

13 article

formován o vlastní ceně svých papírů. Ne proto, že snad by měl spekulačně prodávati, resp kupo- vati (ani nám nenapadá probouzeti spekulační snahy na tomto místě), ale prostě proto, aby znal stav svého majetku, aby v případech nut- ného prodeje docílil skutečně dobré ceny a aby kupuje, nebyl vydán na milost a nemilost zá- kulisním odhadům. Zákonně výslovně povinny jsru akciové společnosti veřejně účtovati, jed- nání jich valných hromad jsou veřejná — celá tendence instituee těto tíhne ku pronikavé ve- řejnostní kontrole: proč neponechati foru povo- lanému i stanovení cen akcií? Kdo jen trochu zná podstatu bursy peněžní, kdo vi, jaké zájmy se tu střetnou a stojí na stráži, ví nejlépe, eo záruk nestrannosti a svědomitosti usudku trh má. Spekulačních záchvatů jeho ovšem se ne- dotýkáme, ač i tyto obmezeny jen na určite druhy papírů a jen výjimečně a přechodně se přesunují na pole jiné. Kontrola pokud možno široké veřejnosti musí býti ostatně každému podniku jen vítána. Kde vládnou snahy o po- krok, kde hybnou silou jest touha předstihnout reelní prací jiné, tam i úsudek veřejnosti nutně vyzní ku prospěchu závodu, jeho prosperita bude uznána, zatím co zdar jedněch stane se vzpruhou druhým. Či odpovidá to významu a váze četných podniků našich, že ponechávají hodnocení svých papírů soukromému, zákulis- nímu obchodu? Neni to podceňování sama sebe?

14 article

Není pýchou pro závod, že kursovni listek bursy den- za dnem širokému obecenstvu dekumontuje zdravý vývoj a silnou posici jeho? Máme řadu debrých a kvetoucích podniků, jichž akcie na kursovním listku bursy naší znamenány nejsou — necití podniky tyto i vedle vlastního zájmu povinnost k uvedení papírů svých na domácí trh, aby doložily takto sílu okoli jeho a pomá- haly takto zjednávati ještě větší váhu zemi, kde působí? S předzvěstmí nové saisony myšlenky a úvahy tyto se vracejí. Vzbuzuje je touha, aby i náš peněžní trh stal se skutečným ústředím a výrazem domácích podnikatelských snah, aby i jim deložen byl pokrok posledních let a aby se takto stal živou podnětovou pákou pro práei další Přinese podzim nové oživení i kursovnímu listku naší bursy?

15 article

Ale toto přání není jediným. Dnes ovšem na šraňku bursovním zbývá jedině prázdné mi- sto a počet návštěvníků zvolna roste. Ale mnoho schází ještě těch, kdož by zde měli býti denními účastníky a pozorovateli. Bursa není jon místem obchodů, ale i zdrojem informačním. V době bursy soustředí se zde interess peněžní místa, nězory a mínění, zprávy a zvěsti se křiží, za- tím co závěrky a poptávka i nabídka jsou vý- razem smýšlenl. Býti informovánu, není jen po- třebou několika málo osob — moderní hospo- dářský život činí informaci potřebnou všem, kdož stojí v popředí života a ruchu. Ale kdy- bychom ani momentu tohoto nedbali: máme řadu ústavů, které povahou svou jsou nuceny ukládati své přebytky v conných papirech. Př moderní soutěži a pronikání zájmů jest jasno. jakou roli zde hraje stále jasný přehled po stavu trhu, nehledě ani k temu, že jest příkazem opa- trně politiky finanční pro tyto ústavy, kupo- vati, resp. prodávati cenné papíry přímo n místě k tomu povolaném, na burse. A právě při úvaze této překvapuje, že na př naše pojišťovny na damácím trhu zastoupeny nejsou, ač jsou na př. v Berlině zástupci hlavních ústavů po- jišťovacích denními účastníky bursy. Potřeba informace a touha pronikavých vztahů k hospo- dářskému ruchu národa je sem vede. V nej vlastnějším zájmu. Snad i po této stránce do- čkáme se u nás obratu.

Bursa Berlín

16 article

A s oživením zájmu snad konečně i správa bursy vyhoví volání, které není ode dneška, aby uvažováno bylo o přesunutí hodiny bursovní na dobu kolem poledne. Okolnost, že bursa koná se u nás ve chvíli, kdy život dne vlastně konči, vadí nemálo jejímu rozvoji a významu. Posunutím na hodinu dřívější, bude lépe i doložena její samostatnost, které u řady papírů ukládacích dávno dosáhla, a vnesen do ní nový život i eo do papírů dividlendových. Před novou saisonou těchto několik přán dere se do péra. Touha povznésti význam do- mácí bursy je diktuje, sine ira et studio. Učiňme Prahu tím, čím dávno měla býti! — Na naši burse bylo po celý týden smý- šleni klidlné a obraty jen ojedinělé. Komu- nální dlužni úpisy České Zemske banky placeny byly K 100.40, akcie Česke průmyslově banky K 416.50 a K 417.— Dále podáváno bylo za akcie Živno- stenské banky K 247.—, České ban- ky Union K 247.—, strojírny Daňko vy K 465.— a 467.—, Zajišťovací banky K 237.—, 240.—, 236.— a 238.—, Prvn českomoravské strojírny K 600.— a strojírny Ruston K 292.—

Daňko Praha Český Zemske banka Česke Český ban

18 article

Úpadek českého sklářství a kame- nářství v Pojízersku. Dnes není těžko rozhodnouti o tom, kde kolv krise sklářského a kamenářského průmyslu v Pojizeři Kdo jest obchodníkem a nebo částečně je s trhem svě- tovým obeznámen, ví, že krise je dnes všeobecná Dnes naříká si každý na špatné obchody a byť bylo to už zvykem stýskati si, je jisto, že obchod vůbe a sklářský a kamenářský zvláště, vázne. Přidržme se nejdříve průmyslu kamenářského. Broušení drahokamů čili tak zvané kamenářství síl v Turnově již po několik staletí a dosáhlo v městi i okolí jména světového. Kamenářstvi má za účel, přiměřeným zpraco- váním odkrýti veškeré ty krásné vlastnosti, jež různě nerosty ve stavu přirozeném či surovém v sobě tají a jež jsou příčinou, že člověk povýšil je k ozdobě své a dle větši nebo skrovnější jich ceny a vzácnosti drahokamy nebo polodrahokamy nazval. Vlastní příčinou, proč umění to právě v Turnově své sídlo rozložilo, jest blízký vrch Kozákov, jenž v svém lůně mnoho různých nerostů, zejmena polo- drahokamů choval. Z historie české se dovídáme, že již císař Kare IV. pro kapli svatováclavskou na Hradčanech a pro kapli Sv. Kříže na Karlštejně dal na Kozákově lámat a v okoli tamním i zpracovati kameny, sloužící k vy- kládání stěn zmíněných kaplí, kde se podnes nalézají Největšíhu zpracování po dlouhou dobu docháze zde český granál čili pyrop, jenž však v posledn době valně na svém rozšíření utrpěl.

Turnov Kozákov Hradčany Karlštejn Kare Iva

19 article

Kamenářství stalo se v krajině turnovské řemesl- nou živností celých rodin, kterou se ještě dnes živ na 2000 lidí Prodej obstarávaj obchodníci s drahokamy, kteř kupujíce surovinu, dnes již ovšem po většině cizo- zemskou, zpracují buď ve vlastních dílnách a neb dávají ji odpočítanou a zváženou zpracovati mime dům, do okolí, kde celé rodiny tím se zaměstnávaj a obyčejně týdně v neděli hotovou práci do města od- vůdějí Úpadek tohoto průmyslu a následky toho před- povídal již r. 1889 v „Podkozákovské besedě““ Jaroslav Hnídek, v době tedy, kdy byli naši maloprůmyslníc kamenářští a sklářšti i obchodnici úplně roztřištěn a kdy, ovšem již pozdě, pracovali za účelem orga- nisace. Tvrdí se nyní, že příčina úpadku tohoto průmyslu vězí v nedoslatku obchodního ducha, v nedosta tku podmínek k obchodnímu styku s cizinou. Dokud pry v klenotnietví a sklářství nejevil se požadavek umění tak markantně, jako dnes, bylo dobře. V tu dobu spa- dají také nejšťastnější chvíle českéhc sklářství. Jak- mile však vlivem uměleckého pokroku v ostatních obo- rech stouply také estetické požadavky i v tomio oboru, viděli jsme prý rapidní úpadek výrobců a byli jsme svědky krise. Tím, čím bylčeský gra ná kdysi, nenídnes. Cizina se neuspokojuje skvělou tradicí, cizina, ba i my chceme ve všem zdravý po- krok. Sám o sobě granát na světovém trhu neobstojí.

Hnídek Podkozákovský beseda

20 article

Může býti užit pouze jako dekorativní součásť šperku; ostatně ani tím nelze prý se uspokojovati. To dobře vědí pronikavější lidé i u nás, ale chybí jim více vůle a odvahy k prolomení čínské zdi Tak asi líčí příčiny úpadku kamenářského prů- myslu Max Leonier ve své úvaze časopisu „Hlasy z Povltaví“. Částečně má pravdu, ne však ve všem První příčinou úpodku kamenářského jest ne- obyčejná nadprodukce, která se již jevila v té době, kdy p. Leonier objevil požadavek umění Když obchod částečně ještě kvetl, a tomu jest tak 12—15 let, byli brusiči t. zv. „karmazinků“ velice dobře placení; vydělal si zručný brusič za pomoc rodiny až 70 K týdně. Obchod obstarávali t. zv. „fak- toři“, kterým brusiči hotově zboží, jak už pozname- náno, odváděli, a ti pak ve větším množství na ex- portní domy v Jablonci n. N. dodávali. Brusiči i „fak- toři“ vydělali slušný peníz.

Leonier Povltaví Jablonec

21 article

Ohlédneme-li se dnes po našich horských měste- čkách a dědinách a porovnáme-li stav té neb oné vísky nebo městečka s oním, v jakém byly před 4 léty, vidíme rozdíl velmi patrný, vidíme, jak každá obec učinila velký krok ku předu. Tam, kde před léty stála bídná chatrě, vypíná se dnes vykrášlený do- meček; vůbec vidíme i mnohé jiné věci v každém ohledu spořádanější. A kdo byl tím mocným činitelem, jenž dopřává kráčeti s duchem času? Byl to průmysl sklářský, který živil dobrých 80% deseti okresů v Po- jizeří, byl to průmysl kamenářský, který tolik skvě- lého výdělku poskytoval. My, Čechové, uchopili jsme se průmyslu sklář- ského sice dosti pozdě, nicméně získali jsme jím mnoho. Nutno ovšem přiznati, že leckterý úpadek jeho pohltil mnoho obětí, že mnohý buď nešťastnou spe- kulací, buď hrou osudu a nebo lehkomyslností o ma- jetek svůj přišel, však doznati se musí, že sklářství bylo Pojizersku tím, čím tkalcovství bylo Podkrkonoší to byli jediní živitelé tisíců českého horalstva. Sklářský průmysl poskytoval výživy dělníkovi. chalupníkovi, ano i rolníkovi. Když pak se rozhlásílo, že lze tu slušný penín vydělati, že broušení „karmazínků“ (v ohni mačkan sklo), nevyžaduje zvláštní znalosti a přístroje k tomu nevyžadují velikého nákladu, počalo velik množství lidí „karmnzinky“ brousiti.

Čecho

22 article

A tim ovšem nastala nadprodukce, brousilos v Turnově, v Rovensku a okolí, k Jičinu a Libáni atd. ceny výrohků značně klesaly, tak že nyní i dělníkům platí se sotva sedmý díl původní mzdy Ztotožňovati „karmazinek“ s naším českým gra- nátem, jak to (ne snad úmyslně) činí pan Leonier je velikou chybou. Nepodeeňujme krásný český granát vždyť je to náš český klenot! Jeden jako druhý, malý nebo velký, stejné tvrdosti, stejně barvy Kdyby tento český granát se tak v Indii nalézal. tu bychom jej od od Angličanů za drahé peníze ku- povali, ale že se nalézá na české půdě, není oceněn — námi Čechy, ač bychom na granát mohli býti hrdými Jak mi sdělil ředitel c. k. odborně školy zlatnické a kamenářské v Turnově p. Mašek, j sou to prá v cizinci, kteří dávají přednost české m granátu před jinými drahokamy a jes laké nyní po granátu čilejší poptávka což jest jistě uspokojivé a lichotivé pro nás Hlavní a základní podmínkou znovuvzkříšení upa- dajícího průmyslu kamenářského je prý odborn schopnost výrobců a podnikatelů. To praví opět par Leonier. Nejsem ani v nejmenším proti potřebnému vzdě- lání dělnictva kamenářského; vždyť odpírati i tomuko odvětví v Pojizeří tak důležitému odborného vzdělání bylo by přímo hřichem do nebe volajícím, ale nen rozumno, narážeti dnešní krisi průmyslu toho n jedno kopyto, tak ošunlělé již — na nedostaték od- borného vzdělání. Co platno na př dnes našim dělníkům kamenár ským odborné vzdělání, když obchod stojí když zůsoby jsou veliké, když zboží ne- jde na odbyt?

Leonier Angličan Čecho Mašek Turnov Rovensko Jičin Libáň Indie Pojizeří

23 article

Avšak jako se stavím proti názoru p. Leonier který i krisi obchodní léčí odborným vzděláním děl níků, rovněž tak nutno se postaviti proti zásadnín odpůrcům odborného vzdělání kamenářů. Tito praví, že škola odborná v Turnově byla zn- ložena (r. 1884) od tehdejší správy obce a státu jedině za tím účelem, aby se žáci naučili broušení kamenů. a že proto stala se prý chyba veliká, že se příbraly odbory, jako zlatnictví, klenotnictví a ciselérství. Tyto tři odbory měly se prý přenechati pražské odborn škole a ve škole turnovské měla se věnovati péče je- dině broušení drahokamů, poněvadž jest to průmysl již po staleti zde zavedený. Názor tento je velice mylný. Právě, má-li se prů- myslu kamenářskému pomoci na nohy, musí býti tu uvedené odbory ještě rozvětveny a skola v Turnově. mající nepopíratelný vliv na rozvoj a ruch Turnovska- zreslaurována; vlastně musí tu býti postavena škol řádná, aby vyhovovala potřebám nutným. Ten, kdo tvrdí, že budova nynější jest úplně do- statečná, nemluví upřímně anebo místností školy ne- zná. Kdyby nebylo velmi vzorného a svědomitého řízení školy, dávno bychom v Turnově školy odborne neměli a jest obavou, zda vzdorovitost některých jed- notlivců nás o školu tuto nepřipraví. Místnosti školy té jsou hrozné; tmavé, těsně nezdravé, v každém ohledu nedostalečné Avšak ani těchto nezdravých a těsných místnosti není dostalek, takže jedna místnost slouží za školu dílnu a — sborovnu. Jak se úspěšně může žactvo vy- učovati, netřeba dokládatí.

Turnov Turnovsko

24 article

Odpomoci nedostatku tomu jest nanejvýš nutno a lo čím dříve, tím lépe. Ale odpomoci řádně, stavbo nové školy; restaurováním budový staré, která již svým složením potřebě neodpovídá, nic se nepomůže Obecenstvo se v části staví proti stavbě školy nové jedlně z těch důvodů, že by daně obecní stouply; to však je mylné. Stavba školy, úplně vyhovující, dle výroku znalců vyžadovala by nákladu 80.000 K, je- likož není třeba stavět budovu nádhernou, ani by pro ředitele a pod. Roční úrok nákladu, který by se hradil zápůjčkou obnáší dle dojednání s místní spořitelnou městskou 4%, tedy ročně 3200 K. Amortisace není prozatím nutna po dobu, než peněžní poměry u obce níže uve- deným způsobem delinitivně budou urovnány. Urov- nání může se státi bezodkladně. Při stálé snižovaci tendenci úroků dá se očekávati, že kapitál snadno na sazbu 312 96, u Hypoteční banky již zavedenou, opa- třiti by bylo možno; během doby tak na jisto očeká- vati možno. (Dokončení.

25 article

Srbská půjčka. Otázka srbské půjčky jest opět na denním pořadu. Vláda srbská neučinila sice dosud positivního kroku k rozluštění této otázky, ale vládní kruhy srbské se jí vážně zabývají. Jedno jest však už jisto, že půjěky bude použito výhradnt k účelům vojenským. Kompetentní činitelé vojenští ustanoví nýní, jakých obnosů bude k těmlo účelům absolutně třeba. Obnos ten kolísá mezi 2 a 50 mílliony, dle toho objednají-li se pouze děla aneh též ručnice a náboje. Již za ministerstva Pa šič o v bylo o této otázce častěji rokováno a kdežie činitele vojenští označovali úplné vyzbrojení vojska za ne- vyhnutelné, vyslovovali občanští členové minister- stva mínění, že by bylo opportuní zakoupiti zatím jen rychlopalná děla a objednávky ostatního mate riálu válečného ponechati až na později. Posléze zví tězili přce jen činítelé vojenští a bylo usneseno uči niti půjčku k vojenským účelům v obnosu 48 millionů Nynější kabinet Stojanovičův musí se zabývati opě touto otázkou. V ministerstvu války konají se už kon- ference o tom, co a kolik má býti objednáno. Teprve po těchto konferencích bude se vláda zabývati rozho- dováním, zdali jest za nynější situace finanční ob- jednávka zamýšlená možnou. Jest pravděpodobno, že ministerstvo války bude žádati děla, ručnice, náboje i materiál červeného kříže.

Stojanovičův

26 article

Výprodej zakeuské korunové renty. V posledních dnech objevila se čilejší poplávka po rakouské koru- nové rentě. Kapitál ukládací obrátil se značnější mě- rou k rentám rakouským a skupina emisní umístil největší čásť zbytku rakouské renty korunově. Obnos renty, nalézající se dosud v rukou ústavů emisních páčí se asi na 3 mill. korun, takže jest vlastně ra- kouská renta korunová už vyprodána. Za těchto okol- ností jest pravděpodobno, že už v době nějbližší dojde k rozpuštění konsorcia. Korunová renta byla převzata obnosem 90 mill. korun v měsící březnu a za 1/4 roku byla vyprodána.

27 article

Nový škůdco červeného jetele, vývoj semene jeh nebezpečně ohrožující, zaslán byl z několika mis v Čechách výzkumné stanicí pro choroby rostlin př hospod. akademii v Táboře. Jest to brouček nosatec Apion apricans (vrtař slunivý) a zvláště jeho larvy. jichž možno na jetelištích silně napadených nalězti několik v jedné hlavičce. Larvy jsou 2—3 mm. dlouhé. těla krátce červovitého, naduřelého, bělavé s černou hlavičkou. Vyžírajíce semeníky od spodu, mohou zničiti veškeré semeno. Týmž způsobem živí sei dospělý brouček, černý se žlutými nožičkami, zdél larvy. Broučci i larvy objevují se ve hlavičkách dost záhy, třeba tedy jetel prohlíželi a je-li nápaden, ne- nechávati na semeno, nýbrž co nejdříve posekati a usušiti. Tím uschnou i larvy a kukly broučka, a piel rozšíření pro příšti rok se značně omezí. Brauček tento vyskyloval se i jindy hojněji na jetelištích, al že by vážně ohrožoval semeno — jak se děje letos — nebylo ještě pozorováno V konkursu Philippova pivovaru v Horní Vsi Chomutova konala se včera schůze věřitelů u kraj ského soudu v Mostě. Dostavilo se 60 věřitelů s cel kovou pohledávkou 1,731.000 K; mezi nimi byli Chomutovská spořitelna s obnosem 689.683 K vídeňská akciová strojírna dříve Tanner, Laetsch spol. s 257.000 K. firma M. Schwager a synově v Žatci se 129.000 K, vídeňská ústřední pozemková banka se 124.920 K, bratří Wiedenové v Chomutově se 66.000 K, Hynek Goldmann v Chomulově 67.000 kor., obec Horní Ves 5479 K, Alois Stern 82.000 K. Pavel Slein, obchodník s obilím v Lounech 77..800 K.

apricans Brouček Philippův Tanner Laetsch M Schwager Wieden Goldmann Stern K Pavel Slein Čechy Tábor Chomutov Most Žatec Chomulov Horní Vesa Louny mm

28 article

Bohdan Konirsch v Chomutově ve vlastním jméně v zastoupení 18 věřitelů 47.610 K. — Definitivním správcem konkursní podstaty byl zvolen dr. Richard Goldmann, advokát v Chomutově, jeho náměstky dr. Štěpán Braun a dr. B. Strasser v Chomutově Prozatimním správcem byl dr. Heřman Hirsci v Chomutově. Při volbě výboru věřitelského prohlásil dr. Goldmann jměnem chomutovské spořitelny, nej větší věřitelky, že nežádá zastoupení v tomto výboru. Byli pak zvoleni: ředitel Tanner, J. Goldmann, sou- kromník v Chomutově, Karel Schwager ze Žatce. Alois Stern v Karlíně, Josef Wieden, obchodník v Chomutově; náhradníky Bohdan Samel, obchodník v Chomutově, B. Konirsch, továrník v Chomutově a Fr. Jackel, starosta obce Horní Vsi. — Výroba v pivo- vaře bude na dále provozována a věřitelstvo doufi dociliti značného výtěžku, poněvadž suroviny jsou nyní levné.

Konirsch doktor Goldmann Braun Strasser Heřman Tanner J Goldmann Schwager Stern Wieden Samel Chomutov Žatec Karlín Francie Horní ves chomutovský spořitelna

29 article

Rakousko-orientálská obchodní společnost. Vý- vozní kancelář pražské obchodní a živnostenské ko- mory upozorňuje interessenty na Rakousko-orientál- skou společnost ve Vídni, jež zřízena byla za koman- ditního účastenství c. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a průmysl a mnoha průmyslníků za úče- lem pěstování obchodu s Orientem. Táž bude se za- bývati prostředkováním přímých styků mezi zdejšími vývozními lirmami a orientálským obchodnicivem, s dalším rozšířením obchodních styků již stávajících. se zaváděním nových, dosud nevyváževších průmy- slových odvětví na orientálské trhy, jakož i inkasem pohledávek a sdělováním spolehlivých informací, z kierýmžto účelem zřídí prozatím filiálky v Cařihradě Solunu, Smyrně, Beirutu, Kahýře, v Bulharsku a Ře- cku. Společník řečeného podníku, p. O. Husserl, přije právě do Prahy a jest ochoten v pondělí dne 28. t. m od 8. hod. ráno do 12. hod. v poledne v komiteln síni komorní (mezzanin) udíleti bližší zprávy a př jimati přihlášky.

Kahýř Husserl Vídeň Orient Cařihrad Smyrna Beirut Bulharsko Praha ústav pro obchod Soluna

30 article

Petrohradská bursa. (Zpráva Živnostenské banky.) Bursovní kruhy eskomptovaly v minulém týdnu mož- nost uzavření míru a zahájily na celé čáře obsáhlé nákupy. V prvních dnech razila si vzestupná tendence jen nesměle cestu a markantně mohly vyniknout pouze hodnoty naftové, avšak později rozšířila se koupěchtivost na všecky kategorie a pod vedením ban uplatnila se pravá haussa. Nákupu zúčastnily se ne- jen místní kruhy, ale i zahraniční spekulace. Bankovní trh zahájil týden ve smýšlení zdrželivém, takže v- doucí papíry mirně polevily: Teprve v dalším průběhu týdne na impuls zahraniční dostavila se silná po- ptávka, jež plinesla trhu vydatné vzpružení. Akcie diskontní banky, které nejdříve zlevnily o 3 rub na 400.— vyšinuly se posléze až na 415——; akcie ruské banky stouply ze 346.— až na 356. — a akcie meziná rodní banky docílily na páteční burse až kursu 388.— proti předešlému sobotnímu kursu 377.— Akcie posledně jmenovaných bank těšily se též značné koupěchtivosti berlínských kruhů. Zejmena předpovídá se lepší budoucnost mezinárodní bance Po dřívějších berlínských ředtelích povolán byl ted za hlavního ředitele Vyšněgradský (dosavadní ředitel rusko-čínské banky), v němž bursovní kruhy očeká- vají dobrého reformátora. Znamenité smýšlení panuje dále pro akcie ruské průmyslové banky: v prvních dnech ustoupil sice kurs o 4 ruble na 266.—, avšak posléze vzpružil se až na 281.— Akcie privátní banky obchodovaly se po 215.— až 216.— a rusko-činské banky po 203.—. Akcie zemelných bank se nezměnily.

zpráva živnostenský banka

31 article

Z pojištoven stouply akcie společnosti Salamandra o 7 rublů na 392—. Pro papíry petrolejové panovala neobyčejně pevná nálada. Nynější vysoké ceny nafty budou míti za následek, že společnosti, jež zabývají se těžbou suroviny, docílí za běžný rok skvělých zisků. Spekulace zahájila obsáhlé nákupy nejdřív v akciích společnosti Baku, kteráž většinu své naf- tové těžby již odprodala. Kurs stoupal rapidně do výše a vyšinul se ze 455.— až na 485.—; koncem týdne dostavily se větší ziskové realisace; které záznam po- sléze snížily na 470—. Další koupěchtivá nálada uplatnila se pro akcie kaspijské spol., které stoupi o plných 300 rublů na 5300.— a následkem pozděj- šich realisací konečně ochably na 5200.—. Velice čilý obchod rozvinul se v akciích mantaševské spol., které stouply prudce ze 208 až na 225. Podily Nobelovy podražily o 400 rublů na 10.200. Trh papírů železář- ských měl taktéž velice příznivé vzezření. Kromě hlav- ního impulsu-naděje na mír, působila příznivě zpráva o zahájení práce na závodech sormovských. Spekulace soudí, že stávkové hnutí v Rusku se brzo uklidnía nejvýše zůstane omezeno na polské království. Ku posouzení situace průmyslu železářského slouží nej- lépě odhady dividend hlavních společností za běžný

Nobelův Bak Rusko

32 article

rok, které vzdor slávkám loňské cifry značně převy- šují. Dividenda Hartmanských strojíren odhaduje se na 18.75 rublů proti 12 rub. za rok dřivější. Sormov- ské závody budou dle všeho vypláceti 15 rublů proti 14, a ruská konstrukce 16 rublů proti 14 rub. Nej- čilejší obchod konal se v minulém týdnu v akciích sormovských železáren, které stouply o 6 rublů az na 250.— Dále byly u větších položkách brány z trhu akcie petrohradské metalurgické společnosti, které stouply o plných 12 rublů na 189.— Akcie Hariman- ských strojíren trpěly ziskovými realisacemi po dří- vějším stoupání a bolisaly mezi 289 až 284. Stejně zanedbávány byly Putilovské, které se pohybovaly mezi 130 a 128. Akcie ruské konstrukce těšily se koupěchtivosti a zvedly svůj záznam o 2 rub. na 250. V akciích nikopolských železáren došlo k obchodu při 95 až 94.75. Akcie brjanských železáren zlepšily se o 3 ruble na 181.50, Malcevské znamenaiy 344 až 342 a Kolomenské stouply o 11 rublů na 396. — Z vagonek brány byly z trhu Fénix po 298 až 300, baltické po 924 až 936 a Dvigatěl po 111 až 115. Brjanské uhlářské znamenaly kolem 136. Na trhu dů- chodových papírů nepanovala tak pevná nálada, po- něvadž hanky likvidovaly staré zásoby rent v očeká- vání brzké nové státní půjčky. Letošní 5% vnitřní renta zlevnila o 1% na 95.75 a 4% unifikovaná renta ustoupila o 1/4% na 85. Ruské losy těšily se pevné poplávce a stouply na 413 12.

Hariman

33 article

Výstava ječmene a chmele na Smíchově. Dne 25. srpna konal širší výbor této výstavy svou schůzí za předsednictví vlád. rady pana Hillera a četného úča- stenství členstva. Jakkoli kvalita ječmene letošního roku není právě úplně uspokojující, přece četný počet přihlášek svýdčí o živém zájmu o tuto odbornou vý- stavu. Zem. posl. ředitel Mohl z Rakovníka učinil velice potěšitelné sdělení jak c výborné kvalitě chmele, tak i velmi četném účastenství pánů chmelařů, takže dle stavu všech přihlášek jak ve skupině ječmenářské tak chmelařské budou místnosti smíchovského pivo- varu naplněny a upozorňují se ještě páni vystavo- vatelé k rychlému, pevnému přihlášení, poněvadz lhůta přihlašovací koncem srpna končí a nebude vzato na pozdější přihlášky žádného zřetele. Věnované od- měny obnášejí již nyní 1000 K. Přihlášky přijímá vý- stavní výbor na Smíchově, okresní dům.

Hiller Smíchov Rakovník

34 article

Svalováclavská výstava drůbeže, ptactva, holubů, králíků a odborných potřeb v Praze, která umist- něna bude v nádvoří paláce hraběte Sylvy Tarouc na Příkopě, bude dle hojných přihlášek velice bohatě obeslána. Výstava tato bude jako obyčejně velice při- tažlivou atrakcí pro pražské i venkovské obecenstvo. Na výstavě rozvine se také velice čilý prodej a koupě plemenné drůbeže. Výstava potrvá 4 dny. Veškeré dráhy snížily dopravní sazby pro výstavní předměty. Přihlášky přijímá „Zemský spolek pro chov drůbeže a ochranu plactva“ v Praze. II., 799 Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 28. srpna 1905 přihlášeno jest 148 kusů hovězího dobytka původu domácího, 135 kusů původu haličského a 341 kusů původu uherského Trhy. Výroční trh na dobytek ve Vlašimi ko- nati se bude v pátek dne 1. září t. r. Trh ten konán bude již na nově zřízeném tržišti za městem, směrem k Divišovu. — Na dobytči trh konaný ve Strá ži dne 24 srpna bylo přihnáno velkého hovězího dobytka 557 kusů, drobného hovězího dobylka 122 kusč, úhrnem 679 kusů.

Sylva Tarouc Praha Vlašim Divišov

35 article

Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 26 srpna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Při klidném trhu placeny na dnešní burse komunální dlužní úpisy české zemské banky za K 100. 40 jednána zlatá rak. renta za K 119.571. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 247.—, české banky »Union« K 247.—, České spol. pro průmysl cukerní K 160.—, strojírny Daň- kovy K 469.—, Zajišťovací banky K 242.—, Rak. uherské banky K 1637.50, Poldiny huti K 531.— peníze. OtHiciální záznamy zněl Zástavní listy české byp. banky 500 31/2s Základní úpisy české zem. banky 40 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) » » » (v K) Mel. úpisy „ . » (ve zl.) „ » » (v K) 4 0 Žel. „„ „ 41/2 Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen .. Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy» 41/2 e Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 „» hal. zem. banky

Praha český banka Český společenský Poldin huť Český průmyslový

36 article Kom. dl. úpisy ., ,

Kom. dl. úpisy ., , Železnič. Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2 „ » Rak.-uherské banky „ » Dolnorak. hyp. ústavu 31/2 Kom. dl. úp. , , 49% . , 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 4.2 0 Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 (ve stř.) Dubnová » , Květnová » , (v pap. Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . . korunová renta .. „ investiční . . . 34/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . Česká průmyslová banka . .. Česká zajišťovací banka . . Haličská akc. bypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v C. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina but Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech» » » tov. orient. cukrov. »Nár. Listů«.) z. Z Vídně, 26. srpna. (Telefgr. Denní bursa. Na burse nebylo dnes rozhodné smýšlení zvláště následkem odporujících si zpráv z Portsmouthu a rozdilného posuzování uherské krise. Přes to však na konec uplatnila se pevná tendence zvláště následkem zpráv z Londýna, kde došlo ke zvýšení haussy japonských papírů. Hlavní zájem spekulace obracel se k hodnotám transport- ním. Kromě po akciích státní dráhy byla poptávka zvláště po ústecko-teplických a buštěhradských, akciích české severní dráhy, které vesměs stouply. K živým obratům došlo pnětně v akciích jižní dráhy. K favo-

Prior Daňkův Rustonův Hradec Králové C . Budějovice Modřany Vídeň Portsmouth Londýn Hal uherský banka Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoteční banka úvěrní banka eskontní banka Zál živnostenský banka Český báňský společnost Poldin but pražský železářský společnost

42 article

101.10 102.35 100.75 102.60 100.50 100.45 100.45 102.25 100.— 101.95 101.30 101.20 95.50 101.— 84.85 101.50 1U1.45 100.85 100.70 119.65 100 85 93.10 248.— 419.— 250.— 560.— 247.— 417.— 242.— 555.— 414.— 409.— 570.— 1640 455.— 248.— 615.— 470.— 300.— 165.— 6665.— 200.— 540.— 2764 260.— 560.—