2
masthead
V Praze, v neděli dne 27. srpna 1905,
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sen
v Praze v administrai
na maěsíe
na čtvrt lets
s drojí čonášken
na měsí
E dtnt leta . . . . 7 K o
ve a-ách: 2 K 30
na měsíc a
Poštou:
n n . . . . R 0
s dvojí zásilkou
na něsíe
ntt lh . . . Hk o
Pošta
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách,
Praha
6
article
„Stalo se opatření“ i pro
ten- případ?
„Stalo se opatření“ i pro
ten- případ?
Pouhýchi dvacet dní — a dualistickému
soustáti nabsburskému nadejde asi dob
nezřízených státoprávních zmat-
kův a potíží.
Officiosové vídeňští sice bonosivě rozhla-
šují, že prý se na korunní radě v Išlu „s tal
vpatření pro všechny případy“
hrozící z tuhého odporu spojené opposice ma
darské; avšak kolikráte již vídaly dějiny udatně
vypjatá prsa videňských officiosův oproti Uhrám,
leč hrdinná positura jich pokaždé záhy změnila
se v podobu prchajících — zajíců s úzkostne
přilehlými sluchy.
Nelze také pozorovati na opposici maďar
ské, že by se tajemných těch pohrůžek officiosův
byla nějak zalekla a vůči kabinetu Fejérvárovu.
vrátivšímu se s hastrošem všeobecného rovného
práva hlasovacího, honem utíkala „do prosa“
Naopak, veškeren opposiční tisk maďarský opo-
vídá ke dni 15. září t. r. vládě Fejérvárově ve
sněmovně poslanecké zdreující porážku, od niž
ji neuchrání „její“ sociálně-demokratičtí demon-
stranti před sněmovnou, ani její „praetoriáni“
ve sněmovně. — Nevyjde-li vláda Fejérvárova
koalici po dobrém vstříc, pe zlém s ní
tou dobou ničeho nepořídí. Neboť spojená oppo-
sice, majíc většinu ve sněmovně, má tím proti
všem absolutistickým strašákům vlády Fejér-
várovy hrozného, nepřebitelného touše v rukou.
Fejérvárův
Išlu
Uhry
Fejér
7
article
Byť si i baron Fejérváry troufal bez svolení par-
lamentu vypsat odvod k vojsku a vymáhat daně
— eč je to v Uhrách dnes k víře nepodobno,
ano, byť se dokonce i odvážil oktrojo v at
všeobeené rovné volební právo a vypsat na zá-
kladě jeho volby pro nový sněm, tím vším
přece jen nezkrotí a nezdolá národem podepře-
neu opposici do té míry, aby ona mu. odvetou
nedovedla zmařit velby do delegace
uherské, a tím zasadit celému vyrov-
nání rakousko-uherskému, celému
dualismu, na něm postavenému, smrtící ránu.
A tuto odemstu dnes již také Košut v „Ma
gyarorszagu“ vládě ohlašuje:
„Podle všeho se letos již dele-
gace více nesejdou, poněvadž se sněm
uherský k volbám delegátův nedá vládou ne-
zákonnou a hlavnímu požadavku národa úpor-
nou, přinutit. Tím ale vznikne no vá,
všech posavadních norší potíž, po-
něvadž pak nebude žádného zákon-
ně sjednaného—společného roz-
počtu, následkem čehož nebude míti ani
rakouská vláda žádného zákonného
podkladu, aby mohla i jen prozatímně- po-
skytnout společnému ministru financí přísípě-
vek Cislajtanie na vojsko a di-
plomacii.
Fejérvára
Košut
Uhry
Ma
8
article
Košut je zvědav, kterak i přes tuto pře-
kážku troufali si pp. Goluchowski, Pitreich, Bu-
rian, Fejérváry a Gautsch vymysliti v Išluv
theorii svůj přemet krkolomný?
A my bychom také to saltomortále rádi vi-
děli. Neboť co zbude z dualismu, vezmou-li se
mu — delegace? Stará pražská pověst vypra-
vuje, kterak prý za časů krále Rudolfa II. v
Praze jistý alchymista vyrobil divotvorného pa-
náka „homuneula“, který oživl a všeliké práce
lidské konal, když mu alchymista vložil do úst
místo jazyka jakýs kabalistický lístek, který ale
ihned opět jako bezduchá hmota k zemi klesl,
jakmile mu lístek z úst byl vyňat. K takovému
umělému homuneulu lze přirovnati dualismus,
alchymistou maďarským Deákem a saským Beu-
stem r. 1867 sestrojený. Delegace — tente
„geniální“ vynález Deákův, byly oným tajem-
ným listem, který mu jediný dodával vzezření
organismu životného, pomocí kterého se pohy
boval a fungoval „jako živý“. Vytrhněte však
z dásní — instituci delegace a celý automat
klesá bezvládně v niveč. —
Košut
Goluchowský
Pitreich
Fejérvára
Gautsch
Išluv
Rudolf II
Deákův
Praha
9
article
Jest to zajisté již báječně divný stav
v němž dnes se ociťuje ten „homunculus“ duali
stický bez kvotových deputací, vysla
ných oběma parlamenty (říšským sněmem uher
ským a říšskou radou cislajtanskou), aby vzá-
jemnou dohodou stanovily proporci, jakou ta
ona polovina říše má přispívat k uhražení ná-
kladu na vojsko a diplomacii, jejž byly de-
legace povolily ..
Avšak pomyslit si — trvání dualismu b ez
— delegaci: to prostě je nemožností. Vše
jedno: ať se považují delegace za zvláštní samo-
statné ústrojí, tedy za jakés zastupitelstvo celo-
říšské, nadřízené parlamentům obou polovin
říše, anebo — po názoru maďarském, jen za
pouhé výbory, vyslané oběma těmi parlamenty
a tudíž jim podřízené — tolik je jisto — j ak-
mile sedelegace nesejdou a nepovolí spo-
lečný rozpočet na armádu a vojsko, řítí se celé
klenutí dualistické do základů a zastavuje se
rázem celý stroj společných záležitostí. Nebo
kdo má pak právo na místě dele-
gací povolit zákonně náklad potřebný na vy-
držení armády a diplomacie. Nemáť ho dle
platných zákonův ani sněm uher-
ský, ani parlament vídeňský, ani
král uherský, ani císařrakouskýa
touž chvílí, kde by ho kterýkoliv z těchto či-
nitelův o své újmě vykonávati chtěl, bylo by
celé vyrovnání rakousko-uherské z r. 1867, byly
by oba jeho pilíře, na nichž stojí: totiž, jak XIl
článek základních zákonů uherských, tak i cis-
lajtunský základní zákon z 21. pro-
since 1867 čís. ř. z. 46 o společných záležito-
stech a jich projednávání — podvráceny
a shrouceny.
10
article
Namítne se: eislajtanský parlament se
poddá vládě jako těsto. Jako jí povolil kvotu
třeba Maďaři nezvolili žádné kvotové deputace
tak jí povolí také náklad na společnou
armádu i diplomacii na místě znemož-
něných delegácl. Pardon. V tom je přece jen
nesmírný rozdíl. Stanovení kvoty má se sice
dle zákona díti pravidelně také jen cestou par
lamentní: totiž vyjednáváním deputací obou
parlamentův a pak usnesením těchto samých
Avšak v zákoně vyrovnacím z r. 1867 jest uči
něno opatření pro případ, nedojde-li k takému
shodnému usnesení obou parlamentů: vyhra-
žuje se tu moenáři nemilé právo, aby
určil proporci obapolné kvoty pro jeden rok
Mohla tedy zdejší vláda vždy s jakýmsi zdá-
ním zákonnosti vyhrádit koruně ustanovení
kvoty, at již nedošlo k volbě kvotových de-
putací ve Vídni nebo v Pešti Jen když byla
dříve celková suma potřebného nákla-
du na vojsko a diplomacii řádně
delegacemi povolena, pak již pro-
zatimné rozvržení její dle posavadního klíče
kvotového na tu i onu polovinu říše pouhou
mocí exekutivy se dalo omluvit, aniž by se
proto bořil svět.
Avšak něco zcela jiného bude, když s
delegace letos vůbec nesejdou
když tudíž nebude zákonně ani ha-
léře na vojsko a diplomacii jitní
povoleno pro příští rok.
Kdyby se tu nakrásně i našla v parlamentě
vídeňském servilní většina, ochot
ná povolit těch 100 millionův cislajtanského pří
spěvku, vládou na vůjsko a diplomacii poža-
sám.
Maďar
jítputace
Vídeň
Pešť
11
article
devaných: tož by usnesením takovým
protrhla říšská rada základní zá-
kon o dualismu ze dne 28. července 1867
a s ním izkladní zákon cislajtanský ze dne 21
prosince 186. a hadry. Neboť podle obou
třeh zákládhíotr zákonův vyhraženo jest právo
povolování společného rozpočtu říšského (n
vojsko a diplomacii) výhradně delega-
cím rakousko-uherským a nikom
jinému na světě a nikde není an
společnému mocnáři zůstavena moe
aby na místě delegací směl společný rozpoče
říše stanovit.
Pakliže tedy do 15. září t. r., kdy sejde se
sněm uherský, nedojde k smírnému vyrovnán
ostrého sporu mezi korunou a opposiční vět-
šinou sněmovny uherské, pakliže tato splní svou
hrozbu a neprovede bez dosažení maďarského
velení volbu do delegací — vzroste sví-
zel všem třem vládám dualistického Rakousko-
Uherska přes hlavy a otázka velkéh
státního pievratu by přikvačila
pak logickou nutností jako bouře po parnech.
Avšak právě proto nevěříme, že by rozhod-
nutí korunní rady išelské bylo vyznělo tak he-
roicky a riskantně — „pohotovosti pro všechny
případy“, nýbrž soudíme, že vrátil se baron Fe-
jérváry do Uher s posláním, aby vynaložil vše
možné na uklizení krise maďarské po do-
brém a že má plnou moc, aby v povolnosti
vůči požadavkům koalice došel až do krajní
meze.
Rakousko
Uhry
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Ze Lvova, 24. srpna. (»Socialhaka-
tisté«.) Zdejší »Slowo Polskie« vrhá trpké vý-
čitky ve tvář polským socialistům, že pracují na
škodu své národnosti, »pour le roi de Prusse«,
a to i za peníze. Pomáhají Němcům v politiee
sociálně-hospodářské i odnárodňovací a proto
zasluhují přezdívky »socialhakatistů«. Polské
socialistické orgány dostávají subvenci z Berlina.
Svého času »Gazeta robotnicza« byla okamžitě
zbavena subvence berlínských soudruhů, jakmile
se prohlásila pro národní samosprávu. Taková
balatka, jako těch 1000 marek, co bere ročně
z Berlina krakovský »Naprzód«, je málo patr-
nou, ale pevnou nilí poutající ten list k táboru
pruskému.
Zvláštní pozorhosti zasluhuje následujíet
passus: »Takové nepatrné několikatisícové sub-
vence německé, udržující (často uměle) v Halič
ruch strajkový, jsou snad nejvážnějším důvodem,
pro který haličská socialná demo-
kracie podporuje socialistickou
akci v Pruském Polsku a pro který
ve svěm lůně trpí nejtupější centrálisty, pro
který ve východn Halči rodt poli-
tiku přímo protipolskkou, tak sym-
patickou kruhům berdinský m.« A
dále:»V každém připadě odlužno ve jménu
zájmů národní politiky pilně sledovali dráhy
vlivu německé politiky, na naše
strany socialistické, zvláště vzhle-
dem k revolučním snahám ve Var-
šavě. V celé řadě případů dráhy německé
politiky a praktiky našich socizlistů divně se
scházely. Viděli jsme za éry badeniovské Da-
szynského, lomozicího na pultě vedle Schöne-
rera a Wolfa, viděli jsme socialisty v osobné
gardě dra. Körbra, viděli jsme je z v ra-
ceti jednostranně spor polsiko-
německý ve Slezsku proti Čechů m
viděli jsme je slepými ve chvíli, když části krá-
lovství polského vážně hrozilo nebezpečí něme-
ekého záboru.«
Pruss
Němec
Schön
Wolf
Čecho
Lvov
Berlín
Halič
Polsko
Vara
Slezsko
Slowo Polskie
13
article
Z Krakova, 25. srpna. (Slet »Sokolů«.
Minulou neděli konal se v Ščakové sjezd pol
ských »Sokolů«, k němuž zavítaly také depu
tace sokolských spolků z Poznaňska a z Ru-
ského Polska. V slavnostních řečech bylo dů
razně protestováno proti pronásledování sokol
ských spolků v Prusku. Zástupce poznaňských
»Sokolů«, dr. Michalski, prohlásil, že po
znaňštl Sokolové nikdy se nepoddají. Přítomen
byl také poslanec na říšském sněmu německém,
p. Korfanty, jenž byl nadšeným zástupen
nošen na ramenou.
doktor
Michalski
Sokol
Korfant
Krakov
Poznaňsko
Polsko
Prusko
Sokol
14
title
Politické zprávy zahraničně.
15
article
V Praze, 26. srpna.
Praha
16
article
Anarchism jako politické učení.
Pocit hnusu budí ve mně každé ráno čten
v novinách telegramů z Ruska. Anarchie vede
nesmyslnou a divokou vojnu proti vládě, prot
všemu, co vláda dělá, nařizuje, podniká, ať je
to třeba obecně dobré a proti všemu, co s vlá-
dou souvisí, slovem proti každé vládě ze zá-
sady, proti vládě v každé formě. Proč na př.
zavražděn hr. Šuvalov, moskevský gradonačalník.
člověk, který přál pokroku, ke každému slušně
se choval, byl oblíben a neměl nepřátel? Když
zavražděn Václav K. Pleve, zdálo se, že sku-
tečně příčinou zločinu mohla býti jeho přísnos
naproti revolučním elementům, které v posled-
ních letech jen on držel na uzdě. Když za-
vražděn moskevský náměstník veliké kníže Ser
gěj Alexandrovíč, opět se zdálo, že tu příčina
mohla býti v jeho konservatismu — jiné pří
činy býti nemohlo, neboť co se zlého o za-
vražděném novinami roztrousílo, nezakládalo se
na pravdě a pocházelo z pramenů, působen
anarehistů v Rusku přejíeích. Co však hr. Šu
valov? A co řada jiných? Komu bylo jeho
smrti zapotřebí? Komu bylo zapotřebl, aby na
jeho místo byl jmenován jiný generál, snad
mnohem méně pokročilý, svobodomyslný a při
stupný?
Šuvalov
K Pleve
Rusko
Sera
17
article
Čeho chtějí dosíci páni rušti anarchisté
Vojenské diktatury nebo socialné republiky ? V -
jenské diktatury sotva. Chtějí li ale socialnou
republiku, jsou velmi naivní, protože zřízen
její znamenalo by přichod Vilémův a obnoven
pořádku německými bodáky, neboť nejvykázně
nější a nejmonarchističtější stát evropský ne
strpěl by ve svém sousedství socialné republiky
maje sám několik millionů socialistů. Zmatky
v každé zemi jsou nejvíce na prospěch sou
sedům.
Možno býti přívržencem absolutismu, mon
arehie omezené, republiky, parlamentarismu
Státní život ve všech formách jde v před nebo
na zad, rozkvětá nebo upadá podle podmínel
místa a času, ale jak možno býti přívržencen
chaosu? Jen velká tupohlavosť nebo omezenost
fantasie může očskávati nějaký ráj z chaosu
Ať si píše kníže Krapotkin cokoli, anarchism
jest jevem psychického rozkladu.
S filosofického hlediska anarchism spočívá
na úplně mylném předpokladu o dokonalosti při-
rozenosti lidské v prvobytném stavu a o tom,
jakoby společenské řády dokonalou duši lidskou
pouze kazily. Každý člověk nosí v sobě nejen
svou vlastní historii, nýbrž i historii svého ná-
roda a své vlasti. Představme si, že jsme zni-
čili všecka zřízení a zákony státní, občanské,
trestné. Ale lidé zůstanou. Lidé tito utvoři nové
řády a zřízení, nové zákony, podobné starým
potud, pokud staré vyšly z potřeb společného
žití a z povahy země i podnebl, kteréžto pod-
Vilémův
18
article
V drebném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za S
odpolední
.. . na zh
Ve slialkách na venkovsí
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
plati ze hotově zapřei
Přečplacení a inserty příjírá sduinl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí so těž rrěskce
tiskárna a ozpedino „Národnich Lista“.
Bukopisy se norraceji.
Národnich List
19
article
mínky nezmění žádný terror pánů anarchistů.
Nové zákony a zřízení mohou býti o to lepšl,
oč jejich tvůrci budou moudřejší, zkušenější a
mravnější, než zákonodárci minulosti. Avšak
historie dokazuje, že zákony, které vznikaly
zvolna, jakoby z půdy rostly, vždycky byly
mnohem rozumnější a lidštější zákonů, vymy-
šlených abstraktnými mysliteli, byť myslitelé ti
byli sebe geniálnější.
Dejme tomu, že terror zvítězí, společenský
chaos nastane a páni anarchisté dostanou se
od »činu« k slovu. Čím bezohlednější a pře-
svědčenějšl budou, tím krutější a bláhovějšt
budou jejich zákony a tím barbarštější tresty
za hříchy proti těm zákonům. Kdo tím získá?
Ziskají krvežíznivci a tyrani, Maratové a Robes-
pierrové.
Vláda všude je nevyhnutelna a na ohromné
rovině, osídlené různoplemenným lidem různých
stupňů vzdělanosti, je nutnější než kdekoli
jinde. Čím silnější vláda, tím lépe pro obyva-
jelstvo, tím více jest obyvatelstvo zabezpečeno.
Ovšem je třeba, aby vláda byla rozumná a ne-
překážela lidem žíti, naopak jim žiti usnad-
ňovala.
Anarchism jako politické učení neobstojí
před žádnou kritikou. Jeho stoupenci myslí, že
má praktický význam jako bič, pohánějící vládu
k reformám. Ale r formy, vydřené na slabé
vládě, mají trvání jen potud, pokud vláda ne-
zesilí a se sebe nestřese, co jí bylo vnuceno.
Terror revolucionářů má tu zvláštnost, že zbli-
žuje všecky majitele s vládou, čímž terroristé
mimovolně posilují tu stranu, proti které bojuji.
Jen je zapotřebl, aby si vláda byla toho vě-
doma a dovedla se o majitele opříti.
Terror nikdy nedává více, než by možno
bylo obdržeti mirnou cestou, naopak, on zdržuje
přirozený postup státní evoluce.
Marat
Robes
20
article
Někteří snaží se ruský anarchism vysvětliti
žádosti msty za útisk národa v době nevolni-
ctví. Vysvětlení na prvý pohled nepravdivé,
neboť anarchism začal, když nevolnictví pře-
stalo, a nezačali ho sedláci a selšti synové,
nýbrž aristokracie, intelligence a Židé. Proč by
se mstil za nevolnictví kníže Krapotkin, jenl
ho nikdy nepoznal a jehož předkové sami ne-
volníky utiskovali? Mimo to msta nikdy nebyl
a nemůže býti principem tvůrčím. Ona přenáší
násilí jednoho na druhého, aby i tohoto při-
měla ke mstě, a tak do nekonečna. Za pověšení
budou mstiti revolverem, za vraždu revolverem
šibenicí. Vítězi zůstanou ti, kterých je víc,a
většina nikdy nebude na straně pánů anarchistů.
Uvažujte politické vraždy s kterékoli strany
vždy dospějete k vývodu, že pouze zdržují nebo
přerývají evoluci společnosti i státu, o níž pra-
cují jeho nejlepší, nejmoudřejší a nejmravnější
občané. Míněni, jakoby pumou bylo možno vy-
moci reformu, je lživé. Francouzští kommunisté
ničeho nevymohli nejen pumami, nýbrž ani sku-
tečným zachvácením stoličného města. To, co
vydřeno, bude odňato, jakmile nátlak povol.
Reformy jsou jen tehdy pevné a trvalé, když
si jich přeje zákonitá většina, hotová podporo-
vati je svou mravnou autoritou. Jinak je oče-
kává osud turecké konstituce, jež byla dána
r. 1876, když byl Midhat paša velikým vezí-
rem. A turecká konstituce byla jedna z nejlibe
S. N. Syromjatnikov.
rálnějších.
Konflikt francouzsko-německý v Missum-
Missumu.
Srážka německých vojáků ve službé spo-
lečnosti jižního Kamerunu s občanskou gardou
franeouzského Konga, udavší se 9. května, za-
Midhat
Syromjatnikov
Kong
Misso
Kamerun
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 26. srpna.
6— (Kronika.) Sladká illuse prázdnin
má svoji trpkou stránku. Prcháme do zeleně.
do hor a lesů, k jezerům a mořím, co možně
daleko od denního trudu, obklopujeme se ne-
zvyklým okolím, abychom v nových dojmech
jako ve snu ztratili paměť všedních trampot
Sen prchá, z prázdnin třeba se — vracet.
Marně pštros zastrkával hlavu do písku, marně
jste o prázdninách chránili sluch bavlnkou sladké
nedby a nevšímavosti. Skutečnost si počkala
dvojnásob teď pere v pamět.
— Prosím vás, co pak se stalo s X? Ne-
viděl jsem ho tak dávno! prohodite někdy náhle
mezi rokem.
— Což nevíte? Vždyť přece — zemřel
— Zemřel? A kdy pak?
— Inu, počkejte trochu! Někdy o prázd
ninách to bylo ! ...
Marně jste o prázdninách nečetli novin
Zprávu jste přehlédli, bolest zůstala. Prázdniny
uletí, sen prchne, životu — neutečeš.
Patrik Blažek ušetřil užší kroužek svých
známých nemilého vzrušení po prázdninách.
Odešel před prázdninami. Krátce, nežli obvyklá
chvile veselého rozehodu nadešla, svázal napo
sled svůj vak a dal se doprovodit.
Odešel prostě, jak si vždycky vedl, bez
hluku a okázalostí. Div ještě nějakým vti-
pem neopověděl svůj odchod! Byl tak vtipný
chlapík, v nejširším kruhu znám svými nápady.
Nikdo jim neodolal. Ohdivovali jeho rozmar
jeho názor na život, stále tak jasný a vy
rovnaný
— To jistě Blažek vymyslil ! říkali, když
někdo něco hodně veselého prohodil.
Poslední dobou arci bylo na Patrikovi po-
zorovati změnu. Muž, který jindy bavil celé
společnosti, nějak zamlkl. Neměl nikdy na růžích
ustláno, ale neznal citlivůstek. Nesl mužně své
trudy. Raději řízným paradoxem, než měkkým
nářkem provázel těžký klopot života, vždy splše
ochoten pomáhati jiným, nežli sám se o pomoe
ucházet v nesnázi vlastní.
Posledni dobou nevoznávali přátelé Blažka
Blažek
Patrik
Praha
22
article
Nějaký červ nahlodal jeho bytosť. Nesvěřilse
nikomu, ale obrátil se do sebe. Přestal vyhle-
dávati společnost. Na potkání leda o svých zá-
měrech cestovních zahoroval, kterými se zaná-
šel pro dobu prázdnin. Cesta o prázdninách
To byla jediná rozkoš, na kterou se dovedl tě-
šit, jediný přepych, kterého si dopřával. Někam
do slovanského kraje! Idea slovanská ho opo-
jila. Projíždět slovanský svět, poznávat slovan
ský lid stalo se mu toužebnou vášní. Už zasti-
žen smrtelnou chorobou, vydal se ještě na
zálet, rozjel se — po slovanském moři. Ja-
derské moře v posledních letech tolik mu přirostlo
k duši ! Tak ho vábilo, s palubí lodi obzíra
jeho melancholické břehy, nořiti se zrakem
dálavu jeho modrých obzorů! Jindy z takových
toulek dolétaly jeho přátel záznamy dojmů za-
chycené na okraji pestrých pohlednic. Tento-
kráte už jen prázdné pohlednice, sotva jménem
označené, ohlašovaly stopu dojemné poslední
toulky. Jel a jel, jakoby bez elle. A nezastaviv
nikde, obrátil. A znovu to šlo v podivném chvatu
nazpátek. Jakoby z obavy, aby neopomenu
žádnou stanici. Byl svrchovaný čas. Zbývalo už
jen, opatřít zavazadla — k posledním prázdninám
23
article
Voják a novinář! Dvě povolání na oko tak
vzdálená, tak nesrovnatelná! A přece tak
příbuzná, obě ukládající muži především schop-
nost, zapomenouti sebe, podříditi vlastní osobn
zájem. Blažek měl tu schopnost u vrchovaté
míře. Splynul tak dokonale s požadavky obou
stavů, že si to až překáželo. Jako voják zůstá-
val novinářem, jako novinář nikdy nemohl za-
pomenouti, že býval vojákem. Zde i tam přivedl
to na důstojníka, ač tlakem podmínek existen-
čních nucen byl jako novinář uvázati se v obor,
který někdy na očích veřejnosti vykládán bývá
za podřízený. Však není oboru práce, aby pe-
četí individuality nemohl být zušlechtěn. Blaž-
kovi se podařilo, podati toho důkaz.
Narozen v polovině minulého století, byo
vychovancem vlasteneckého ruchu let šedesátých.
Ideálný vzlet mládí zachoval si do posledního
dechu. Sila idey nedopouštěla u něho hamižné
starosti o vlastní osobní zisk a prospěch. Věno-
val se povinnostem vlasteneckého péra v době
kdy. státi se českým novinářem, neznamenal
ještě, voliti stav a formu existence. A když
okolnostmi postaven byl do služby vojenské, ne-
viděl se nijak vyvázána ze služby svého vlasle
neckého ideálu.
Naše vojenství není, pravda, provanuto ná-
rodním duchem. Historický vývoj to— přinesl.
Národní myšlence teprv nastává úkol, dobývat
zde půdy, prostoupiti příslušný obor pomyslů
práce, ovládnouti jej a podříditi potřebám idey
Slabé duše nejsou s takový úkol. Unášeny moeí
hotových poměrů, odpouštějí si trpkost práce
dobývací, volí raději pohodlnou resignaci, me-
chanické splynutí s předpisy a řády stroje. Pře-
stávají být osobnostmi, staly se — zřízenci. Osu
všeho živlu davového!
— Jsme obětí svého povolání! bědují
Vizte, jak je nám bráněno, zachovati věrnos
svému smýšlení a cílění! . ..
Blažek
Blaž
Sila
24
article
Blažek nebyl tak chabý prvek davu
Jako dobrý voják, který zná příkaz své
povinnosti, necítil se nijak zbavena mrav-
ního imperativu svého vlasteneckého svě-
domí. S mechanickou povinností svého úřadu
pociťoval zároveň mocný niterný popud, dostáti
tichému příkazu povinnosti národní. Nebyl to
snadný úkol. Způsob chování není tu nikde
předepsán, cestička nijak vyšlapána. Vše záleží
na osobě, na intelligenci, na síle přesvědčení,
na statečnosti a taktu jedince. Není pravda, že
zřízení vojenské samo předem nějak brání, jedinci,
aby národně smýšlel a cítil. Není jen nijak
postaráno, aby se mohl pohodlně a bez pře-
kážky projevovati. Stoletý vývoj to zavinil. Ne-
jsou jen žádné tradice, žádné hotové zvyklostí
v těch věcech. Bylo by třeba teprv nové zvyk-
losti stvořit, překonati první obtíže. A to není
úkol pro chabé dušičky, dbalé především měk-
kého ustlání a poležení v daných poměrech. T
se raději rychle vyrovnávají s okolnostmi.A
chutě, s pósou a povzdechem mučenníků pod
léhají raději — panujícímu proudu. Blažek ne-
byl z toho rodu měkýšů. Byl dobrý voják,
ale jako voják zůstáva] dobrým národovcem.
Dokázal, že silnému nikdo nezabrání, zůstat
silným.
V garnisonním městě, kde sloužil, pořádal
slavnost ve prospěch Ústřední Matice. Ve slav
nostním průvodu poutala obecnou pozornos
Blažek
25
article
skupina děvčátek oděných národními barvami,
s praporečky národních barev v rukou. Byly
to dcerušky pana hejtmana Blažka. Všecko s
je ukazovalo, každý je chtěl vidět. Nebyl to
první ani poslední projev národního smýšlení
vlasteneckého důstojníka. Vědělo se o něm
dobře ve vojenských kruzích jako v občanských,
nahoře i dole. Muž měl dost nepříznivců
hanců kolem sebe. Bylo mu s nimi podstoupit
mnohou šrůtku. Je-li však v životě jinde jinak
Nelekal se jich, vědom své síly a konané po-
vinnosti. Byl dobrý voják, ale nedal si brání
ve svém cítění, dovedl hájit své hledisko. Br
živého temperámentu. Jednou už starší muž ne-
odolal dáti svému politickému smýšlení formu
projevu, jakou nelze srovnati s žádným vojen-
ským zákonníkem. Pokuta následovala. Byla to
slabá chvilka siláka. Však by se byly věci
časem zase spravily! Muž neměl jen odpůrce
a nenávistníky kolem sebe! A Patrik Blažek
byl by asi dodnes vyšším vojenským šaržantem,
okázale vlastenčícím, kdyby byla dovolovala —
tělesná konstituce.
Vystoupiv z činně služhy, vrátil se ke své
staré lásce. Chopil se zas vlasteneckého péra.
Však je byl ani jako voják zcela neodložil. Byl
typ českého intelligenta své doby, silného je-
dince, který svým zápasem životním stělesňuje
zápas idey národního celku. Typ, jehož psycho-
logickou analysu nedospěla ještě vystihnouti
současná naše belletrie, zaměstnaná přiliš sháň-
kou za cizími vzory, líčením stavů a poměrů
nevyrostlých ani z naší půdy ani z poměrů, na-
mnoze leda vyčtených, padělaných.
Blažek
26
article
Blažek vyciťoval těžkou újmu, jaká vyplývá
národnímu životu našemu z okolnosti, že celý
obor práce a vědění souvislý s otázkou branné
síly národa zůsťává u nás nejen národně ne-
vzděláván, ale vůbec neuvědoměn. Sám, o své
ujmě jako aktivní důstojník, bez podpory, témět
bez odběratelstva, s malým jen hloučkem dobro-
volných spolupracovníků, vydával po deset roků
odborný vojenský časopis českým jazykem.
Časopis zase zanikl a není vinou statečného
jadince, že dnes, po půl století kulturního vý-
voje soubor intelligence národní nedospěl si ještě
rozřešili otázku, káže-li jeho zájem, také o vo-
jenských věcech — přemýšleti či nic
A když muž v plné svěžesti duševních sil
odcházel z vojenské služby, odhodlán, věnovati
se cele službě národni, nenašlo se místečka přimě-
řeného schopnostem pracovníka. Nehotovost ustro-
jení našeho národního života opěť se ukázals
v případě Blažkově. Žádné vedení celku, žádná
soustava v práci, žádný přehled potřeb a roz-
vrh úkolů, žádná evidence sil a seřadění k ve-
likému záměru, žádný apparát, který by umož-
ňoval soustřediti rozptýlené úsilí jedinecké! Žádná
— organisace. Nespočet praménků živé sílya
snahy národní zaniká tak denně bez moci
v písku neupravených poměrů, nesvedeno účelně
v mohutnou soustavu organismu. A tak ne-
oceněn, nezařaděn, nezužitkován v hodnotě své
sily, odešel i Blažek.
Blažek
27
article
Prostý a přirozený ve svěm mravním ná-
zoru, spartánsky jednoduchý ve svých potřebách,
zůstal Blažek vzdálen všeho moderního rafine-
mentu. Neměl smyslu pro vývody a choutky
novodobě dekadentní změkčilosti. Při skrovné
gáži důstojnické byl otcem čelné rodiny.
S úsměvem naslouchal steskům a nářkům oteů
»modernějších«. Kde potřeby jsou skrovné, ži-
votospráva přísná, tam není slarosti o výživu
rodiny. Byl v té věci dojemně starosvětský,
upjatý a tvrdý ve zděděném názoru, protili-
chým námitkám požívavého pokroku. Četná ro-
dina byla jeho radost a pýcha. Pravý český
otec věrný tradicím svého rodu.
— Co jiného zabezpečílo dosud vítěz ný
postup české věci přes všechen nezda
politiky národní, ne-li základní prvek živlu;
zdravá, silná česká rodina? . .
Po třicet let pečoval vzorně o rodinu. Vedl
ji k vlastenecké povinností a přísnému názoru.
Neznal obav, jak si jednou rodina pomůže ve
světě. Nejstarší členy šťastně uvedl v koleje
života. Byl by dostál své povinnosti u všech
ostatních. Osud jinak rozhodl. Otec předčasně
odešel, drobotina zůstala bez živitele. Zesnulý
měl mnoho opravdových přátel a ctitelů. Ti do-
jista ochotně se přihlásí k soukromé akci.
aby opuštění nebyli ponecháni bez opory nej
nutnějsl.
Blažek