ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1ab5bf40-7d70-11dc-9283-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 29, person 41, org 2
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 27. srpna 1905,
Praha
3 masthead
Číslo 235.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sen v Praze v administrai na maěsíe na čtvrt lets s drojí čonášken na měsí E dtnt leta . . . . 7 K o ve a-ách: 2 K 30 na měsíc a Poštou: n n . . . . R 0 s dvojí zásilkou na něsíe ntt lh . . . Hk o
Pošta Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách,
Praha
6 article „Stalo se opatření“ i pro ten- případ?
„Stalo se opatření“ i pro ten- případ? Pouhýchi dvacet dní — a dualistickému soustáti nabsburskému nadejde asi dob nezřízených státoprávních zmat- kův a potíží. Officiosové vídeňští sice bonosivě rozhla- šují, že prý se na korunní radě v Išlu „s tal vpatření pro všechny případy“ hrozící z tuhého odporu spojené opposice ma darské; avšak kolikráte již vídaly dějiny udatně vypjatá prsa videňských officiosův oproti Uhrám, leč hrdinná positura jich pokaždé záhy změnila se v podobu prchajících — zajíců s úzkostne přilehlými sluchy. Nelze také pozorovati na opposici maďar ské, že by se tajemných těch pohrůžek officiosův byla nějak zalekla a vůči kabinetu Fejérvárovu. vrátivšímu se s hastrošem všeobecného rovného práva hlasovacího, honem utíkala „do prosa“ Naopak, veškeren opposiční tisk maďarský opo- vídá ke dni 15. září t. r. vládě Fejérvárově ve sněmovně poslanecké zdreující porážku, od niž ji neuchrání „její“ sociálně-demokratičtí demon- stranti před sněmovnou, ani její „praetoriáni“ ve sněmovně. — Nevyjde-li vláda Fejérvárova koalici po dobrém vstříc, pe zlém s ní tou dobou ničeho nepořídí. Neboť spojená oppo- sice, majíc většinu ve sněmovně, má tím proti všem absolutistickým strašákům vlády Fejér- várovy hrozného, nepřebitelného touše v rukou.
Fejérvárův Išlu Uhry Fejér
7 article
Byť si i baron Fejérváry troufal bez svolení par- lamentu vypsat odvod k vojsku a vymáhat daně — eč je to v Uhrách dnes k víře nepodobno, ano, byť se dokonce i odvážil oktrojo v at všeobeené rovné volební právo a vypsat na zá- kladě jeho volby pro nový sněm, tím vším přece jen nezkrotí a nezdolá národem podepře- neu opposici do té míry, aby ona mu. odvetou nedovedla zmařit velby do delegace uherské, a tím zasadit celému vyrov- nání rakousko-uherskému, celému dualismu, na něm postavenému, smrtící ránu. A tuto odemstu dnes již také Košut v „Ma gyarorszagu“ vládě ohlašuje: „Podle všeho se letos již dele- gace více nesejdou, poněvadž se sněm uherský k volbám delegátův nedá vládou ne- zákonnou a hlavnímu požadavku národa úpor- nou, přinutit. Tím ale vznikne no vá, všech posavadních norší potíž, po- něvadž pak nebude žádného zákon- ně sjednaného—společného roz- počtu, následkem čehož nebude míti ani rakouská vláda žádného zákonného podkladu, aby mohla i jen prozatímně- po- skytnout společnému ministru financí přísípě- vek Cislajtanie na vojsko a di- plomacii.
Fejérvára Košut Uhry Ma
8 article
Košut je zvědav, kterak i přes tuto pře- kážku troufali si pp. Goluchowski, Pitreich, Bu- rian, Fejérváry a Gautsch vymysliti v Išluv theorii svůj přemet krkolomný? A my bychom také to saltomortále rádi vi- děli. Neboť co zbude z dualismu, vezmou-li se mu — delegace? Stará pražská pověst vypra- vuje, kterak prý za časů krále Rudolfa II. v Praze jistý alchymista vyrobil divotvorného pa- náka „homuneula“, který oživl a všeliké práce lidské konal, když mu alchymista vložil do úst místo jazyka jakýs kabalistický lístek, který ale ihned opět jako bezduchá hmota k zemi klesl, jakmile mu lístek z úst byl vyňat. K takovému umělému homuneulu lze přirovnati dualismus, alchymistou maďarským Deákem a saským Beu- stem r. 1867 sestrojený. Delegace — tente „geniální“ vynález Deákův, byly oným tajem- ným listem, který mu jediný dodával vzezření organismu životného, pomocí kterého se pohy boval a fungoval „jako živý“. Vytrhněte však z dásní — instituci delegace a celý automat klesá bezvládně v niveč. —
Košut Goluchowský Pitreich Fejérvára Gautsch Išluv Rudolf II Deákův Praha
9 article
Jest to zajisté již báječně divný stav v němž dnes se ociťuje ten „homunculus“ duali stický bez kvotových deputací, vysla ných oběma parlamenty (říšským sněmem uher ským a říšskou radou cislajtanskou), aby vzá- jemnou dohodou stanovily proporci, jakou ta ona polovina říše má přispívat k uhražení ná- kladu na vojsko a diplomacii, jejž byly de- legace povolily .. Avšak pomyslit si — trvání dualismu b ez — delegaci: to prostě je nemožností. Vše jedno: ať se považují delegace za zvláštní samo- statné ústrojí, tedy za jakés zastupitelstvo celo- říšské, nadřízené parlamentům obou polovin říše, anebo — po názoru maďarském, jen za pouhé výbory, vyslané oběma těmi parlamenty a tudíž jim podřízené — tolik je jisto — j ak- mile sedelegace nesejdou a nepovolí spo- lečný rozpočet na armádu a vojsko, řítí se celé klenutí dualistické do základů a zastavuje se rázem celý stroj společných záležitostí. Nebo kdo má pak právo na místě dele- gací povolit zákonně náklad potřebný na vy- držení armády a diplomacie. Nemáť ho dle platných zákonův ani sněm uher- ský, ani parlament vídeňský, ani král uherský, ani císařrakouskýa touž chvílí, kde by ho kterýkoliv z těchto či- nitelův o své újmě vykonávati chtěl, bylo by celé vyrovnání rakousko-uherské z r. 1867, byly by oba jeho pilíře, na nichž stojí: totiž, jak XIl článek základních zákonů uherských, tak i cis- lajtunský základní zákon z 21. pro- since 1867 čís. ř. z. 46 o společných záležito- stech a jich projednávání — podvráceny a shrouceny.
10 article
Namítne se: eislajtanský parlament se poddá vládě jako těsto. Jako jí povolil kvotu třeba Maďaři nezvolili žádné kvotové deputace tak jí povolí také náklad na společnou armádu i diplomacii na místě znemož- něných delegácl. Pardon. V tom je přece jen nesmírný rozdíl. Stanovení kvoty má se sice dle zákona díti pravidelně také jen cestou par lamentní: totiž vyjednáváním deputací obou parlamentův a pak usnesením těchto samých Avšak v zákoně vyrovnacím z r. 1867 jest uči něno opatření pro případ, nedojde-li k takému shodnému usnesení obou parlamentů: vyhra- žuje se tu moenáři nemilé právo, aby určil proporci obapolné kvoty pro jeden rok Mohla tedy zdejší vláda vždy s jakýmsi zdá- ním zákonnosti vyhrádit koruně ustanovení kvoty, at již nedošlo k volbě kvotových de- putací ve Vídni nebo v Pešti Jen když byla dříve celková suma potřebného nákla- du na vojsko a diplomacii řádně delegacemi povolena, pak již pro- zatimné rozvržení její dle posavadního klíče kvotového na tu i onu polovinu říše pouhou mocí exekutivy se dalo omluvit, aniž by se proto bořil svět. Avšak něco zcela jiného bude, když s delegace letos vůbec nesejdou když tudíž nebude zákonně ani ha- léře na vojsko a diplomacii jitní povoleno pro příští rok. Kdyby se tu nakrásně i našla v parlamentě vídeňském servilní většina, ochot ná povolit těch 100 millionův cislajtanského pří spěvku, vládou na vůjsko a diplomacii poža- sám.
Maďar jítputace Vídeň Pešť
11 article
devaných: tož by usnesením takovým protrhla říšská rada základní zá- kon o dualismu ze dne 28. července 1867 a s ním izkladní zákon cislajtanský ze dne 21 prosince 186. a hadry. Neboť podle obou třeh zákládhíotr zákonův vyhraženo jest právo povolování společného rozpočtu říšského (n vojsko a diplomacii) výhradně delega- cím rakousko-uherským a nikom jinému na světě a nikde není an společnému mocnáři zůstavena moe aby na místě delegací směl společný rozpoče říše stanovit. Pakliže tedy do 15. září t. r., kdy sejde se sněm uherský, nedojde k smírnému vyrovnán ostrého sporu mezi korunou a opposiční vět- šinou sněmovny uherské, pakliže tato splní svou hrozbu a neprovede bez dosažení maďarského velení volbu do delegací — vzroste sví- zel všem třem vládám dualistického Rakousko- Uherska přes hlavy a otázka velkéh státního pievratu by přikvačila pak logickou nutností jako bouře po parnech. Avšak právě proto nevěříme, že by rozhod- nutí korunní rady išelské bylo vyznělo tak he- roicky a riskantně — „pohotovosti pro všechny případy“, nýbrž soudíme, že vrátil se baron Fe- jérváry do Uher s posláním, aby vynaložil vše možné na uklizení krise maďarské po do- brém a že má plnou moc, aby v povolnosti vůči požadavkům koalice došel až do krajní meze.
Rakousko Uhry
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Ze Lvova, 24. srpna. (»Socialhaka- tisté«.) Zdejší »Slowo Polskie« vrhá trpké vý- čitky ve tvář polským socialistům, že pracují na škodu své národnosti, »pour le roi de Prusse«, a to i za peníze. Pomáhají Němcům v politiee sociálně-hospodářské i odnárodňovací a proto zasluhují přezdívky »socialhakatistů«. Polské socialistické orgány dostávají subvenci z Berlina. Svého času »Gazeta robotnicza« byla okamžitě zbavena subvence berlínských soudruhů, jakmile se prohlásila pro národní samosprávu. Taková balatka, jako těch 1000 marek, co bere ročně z Berlina krakovský »Naprzód«, je málo patr- nou, ale pevnou nilí poutající ten list k táboru pruskému. Zvláštní pozorhosti zasluhuje následujíet passus: »Takové nepatrné několikatisícové sub- vence německé, udržující (často uměle) v Halič ruch strajkový, jsou snad nejvážnějším důvodem, pro který haličská socialná demo- kracie podporuje socialistickou akci v Pruském Polsku a pro který ve svěm lůně trpí nejtupější centrálisty, pro který ve východn Halči rodt poli- tiku přímo protipolskkou, tak sym- patickou kruhům berdinský m.« A dále:»V každém připadě odlužno ve jménu zájmů národní politiky pilně sledovali dráhy vlivu německé politiky, na naše strany socialistické, zvláště vzhle- dem k revolučním snahám ve Var- šavě. V celé řadě případů dráhy německé politiky a praktiky našich socizlistů divně se scházely. Viděli jsme za éry badeniovské Da- szynského, lomozicího na pultě vedle Schöne- rera a Wolfa, viděli jsme socialisty v osobné gardě dra. Körbra, viděli jsme je z v ra- ceti jednostranně spor polsiko- německý ve Slezsku proti Čechů m viděli jsme je slepými ve chvíli, když části krá- lovství polského vážně hrozilo nebezpečí něme- ekého záboru.«
Pruss Němec Schön Wolf Čecho Lvov Berlín Halič Polsko Vara Slezsko Slowo Polskie
13 article
Z Krakova, 25. srpna. (Slet »Sokolů«. Minulou neděli konal se v Ščakové sjezd pol ských »Sokolů«, k němuž zavítaly také depu tace sokolských spolků z Poznaňska a z Ru- ského Polska. V slavnostních řečech bylo dů razně protestováno proti pronásledování sokol ských spolků v Prusku. Zástupce poznaňských »Sokolů«, dr. Michalski, prohlásil, že po znaňštl Sokolové nikdy se nepoddají. Přítomen byl také poslanec na říšském sněmu německém, p. Korfanty, jenž byl nadšeným zástupen nošen na ramenou.
doktor Michalski Sokol Korfant Krakov Poznaňsko Polsko Prusko Sokol
14 title
Politické zprávy zahraničně.
15 article
V Praze, 26. srpna.
Praha
16 article
Anarchism jako politické učení. Pocit hnusu budí ve mně každé ráno čten v novinách telegramů z Ruska. Anarchie vede nesmyslnou a divokou vojnu proti vládě, prot všemu, co vláda dělá, nařizuje, podniká, ať je to třeba obecně dobré a proti všemu, co s vlá- dou souvisí, slovem proti každé vládě ze zá- sady, proti vládě v každé formě. Proč na př. zavražděn hr. Šuvalov, moskevský gradonačalník. člověk, který přál pokroku, ke každému slušně se choval, byl oblíben a neměl nepřátel? Když zavražděn Václav K. Pleve, zdálo se, že sku- tečně příčinou zločinu mohla býti jeho přísnos naproti revolučním elementům, které v posled- ních letech jen on držel na uzdě. Když za- vražděn moskevský náměstník veliké kníže Ser gěj Alexandrovíč, opět se zdálo, že tu příčina mohla býti v jeho konservatismu — jiné pří činy býti nemohlo, neboť co se zlého o za- vražděném novinami roztrousílo, nezakládalo se na pravdě a pocházelo z pramenů, působen anarehistů v Rusku přejíeích. Co však hr. Šu valov? A co řada jiných? Komu bylo jeho smrti zapotřebí? Komu bylo zapotřebl, aby na jeho místo byl jmenován jiný generál, snad mnohem méně pokročilý, svobodomyslný a při stupný?
Šuvalov K Pleve Rusko Sera
17 article
Čeho chtějí dosíci páni rušti anarchisté Vojenské diktatury nebo socialné republiky ? V - jenské diktatury sotva. Chtějí li ale socialnou republiku, jsou velmi naivní, protože zřízen její znamenalo by přichod Vilémův a obnoven pořádku německými bodáky, neboť nejvykázně nější a nejmonarchističtější stát evropský ne strpěl by ve svém sousedství socialné republiky maje sám několik millionů socialistů. Zmatky v každé zemi jsou nejvíce na prospěch sou sedům. Možno býti přívržencem absolutismu, mon arehie omezené, republiky, parlamentarismu Státní život ve všech formách jde v před nebo na zad, rozkvětá nebo upadá podle podmínel místa a času, ale jak možno býti přívržencen chaosu? Jen velká tupohlavosť nebo omezenost fantasie může očskávati nějaký ráj z chaosu Ať si píše kníže Krapotkin cokoli, anarchism jest jevem psychického rozkladu. S filosofického hlediska anarchism spočívá na úplně mylném předpokladu o dokonalosti při- rozenosti lidské v prvobytném stavu a o tom, jakoby společenské řády dokonalou duši lidskou pouze kazily. Každý člověk nosí v sobě nejen svou vlastní historii, nýbrž i historii svého ná- roda a své vlasti. Představme si, že jsme zni- čili všecka zřízení a zákony státní, občanské, trestné. Ale lidé zůstanou. Lidé tito utvoři nové řády a zřízení, nové zákony, podobné starým potud, pokud staré vyšly z potřeb společného žití a z povahy země i podnebl, kteréžto pod-
Vilémův
18 article
V drebném prodejit ranní číslo o sobě . . . za S odpolední .. . na zh Ve slialkách na venkovsí ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty plati ze hotově zapřei Přečplacení a inserty příjírá sduinl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí so těž rrěskce tiskárna a ozpedino „Národnich Lista“. Bukopisy se norraceji.
Národnich List
19 article
mínky nezmění žádný terror pánů anarchistů. Nové zákony a zřízení mohou býti o to lepšl, oč jejich tvůrci budou moudřejší, zkušenější a mravnější, než zákonodárci minulosti. Avšak historie dokazuje, že zákony, které vznikaly zvolna, jakoby z půdy rostly, vždycky byly mnohem rozumnější a lidštější zákonů, vymy- šlených abstraktnými mysliteli, byť myslitelé ti byli sebe geniálnější. Dejme tomu, že terror zvítězí, společenský chaos nastane a páni anarchisté dostanou se od »činu« k slovu. Čím bezohlednější a pře- svědčenějšl budou, tím krutější a bláhovějšt budou jejich zákony a tím barbarštější tresty za hříchy proti těm zákonům. Kdo tím získá? Ziskají krvežíznivci a tyrani, Maratové a Robes- pierrové. Vláda všude je nevyhnutelna a na ohromné rovině, osídlené různoplemenným lidem různých stupňů vzdělanosti, je nutnější než kdekoli jinde. Čím silnější vláda, tím lépe pro obyva- jelstvo, tím více jest obyvatelstvo zabezpečeno. Ovšem je třeba, aby vláda byla rozumná a ne- překážela lidem žíti, naopak jim žiti usnad- ňovala. Anarchism jako politické učení neobstojí před žádnou kritikou. Jeho stoupenci myslí, že má praktický význam jako bič, pohánějící vládu k reformám. Ale r formy, vydřené na slabé vládě, mají trvání jen potud, pokud vláda ne- zesilí a se sebe nestřese, co jí bylo vnuceno. Terror revolucionářů má tu zvláštnost, že zbli- žuje všecky majitele s vládou, čímž terroristé mimovolně posilují tu stranu, proti které bojuji. Jen je zapotřebl, aby si vláda byla toho vě- doma a dovedla se o majitele opříti. Terror nikdy nedává více, než by možno bylo obdržeti mirnou cestou, naopak, on zdržuje přirozený postup státní evoluce.
Marat Robes
20 article
Někteří snaží se ruský anarchism vysvětliti žádosti msty za útisk národa v době nevolni- ctví. Vysvětlení na prvý pohled nepravdivé, neboť anarchism začal, když nevolnictví pře- stalo, a nezačali ho sedláci a selšti synové, nýbrž aristokracie, intelligence a Židé. Proč by se mstil za nevolnictví kníže Krapotkin, jenl ho nikdy nepoznal a jehož předkové sami ne- volníky utiskovali? Mimo to msta nikdy nebyl a nemůže býti principem tvůrčím. Ona přenáší násilí jednoho na druhého, aby i tohoto při- měla ke mstě, a tak do nekonečna. Za pověšení budou mstiti revolverem, za vraždu revolverem šibenicí. Vítězi zůstanou ti, kterých je víc,a většina nikdy nebude na straně pánů anarchistů. Uvažujte politické vraždy s kterékoli strany vždy dospějete k vývodu, že pouze zdržují nebo přerývají evoluci společnosti i státu, o níž pra- cují jeho nejlepší, nejmoudřejší a nejmravnější občané. Míněni, jakoby pumou bylo možno vy- moci reformu, je lživé. Francouzští kommunisté ničeho nevymohli nejen pumami, nýbrž ani sku- tečným zachvácením stoličného města. To, co vydřeno, bude odňato, jakmile nátlak povol. Reformy jsou jen tehdy pevné a trvalé, když si jich přeje zákonitá většina, hotová podporo- vati je svou mravnou autoritou. Jinak je oče- kává osud turecké konstituce, jež byla dána r. 1876, když byl Midhat paša velikým vezí- rem. A turecká konstituce byla jedna z nejlibe S. N. Syromjatnikov. rálnějších. Konflikt francouzsko-německý v Missum- Missumu. Srážka německých vojáků ve službé spo- lečnosti jižního Kamerunu s občanskou gardou franeouzského Konga, udavší se 9. května, za-
Midhat Syromjatnikov Kong Misso Kamerun
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 26. srpna. 6— (Kronika.) Sladká illuse prázdnin má svoji trpkou stránku. Prcháme do zeleně. do hor a lesů, k jezerům a mořím, co možně daleko od denního trudu, obklopujeme se ne- zvyklým okolím, abychom v nových dojmech jako ve snu ztratili paměť všedních trampot Sen prchá, z prázdnin třeba se — vracet. Marně pštros zastrkával hlavu do písku, marně jste o prázdninách chránili sluch bavlnkou sladké nedby a nevšímavosti. Skutečnost si počkala dvojnásob teď pere v pamět. — Prosím vás, co pak se stalo s X? Ne- viděl jsem ho tak dávno! prohodite někdy náhle mezi rokem. — Což nevíte? Vždyť přece — zemřel — Zemřel? A kdy pak? — Inu, počkejte trochu! Někdy o prázd ninách to bylo ! ... Marně jste o prázdninách nečetli novin Zprávu jste přehlédli, bolest zůstala. Prázdniny uletí, sen prchne, životu — neutečeš. Patrik Blažek ušetřil užší kroužek svých známých nemilého vzrušení po prázdninách. Odešel před prázdninami. Krátce, nežli obvyklá chvile veselého rozehodu nadešla, svázal napo sled svůj vak a dal se doprovodit. Odešel prostě, jak si vždycky vedl, bez hluku a okázalostí. Div ještě nějakým vti- pem neopověděl svůj odchod! Byl tak vtipný chlapík, v nejširším kruhu znám svými nápady. Nikdo jim neodolal. Ohdivovali jeho rozmar jeho názor na život, stále tak jasný a vy rovnaný — To jistě Blažek vymyslil ! říkali, když někdo něco hodně veselého prohodil. Poslední dobou arci bylo na Patrikovi po- zorovati změnu. Muž, který jindy bavil celé společnosti, nějak zamlkl. Neměl nikdy na růžích ustláno, ale neznal citlivůstek. Nesl mužně své trudy. Raději řízným paradoxem, než měkkým nářkem provázel těžký klopot života, vždy splše ochoten pomáhati jiným, nežli sám se o pomoe ucházet v nesnázi vlastní. Posledni dobou nevoznávali přátelé Blažka
Blažek Patrik Praha
22 article
Nějaký červ nahlodal jeho bytosť. Nesvěřilse nikomu, ale obrátil se do sebe. Přestal vyhle- dávati společnost. Na potkání leda o svých zá- měrech cestovních zahoroval, kterými se zaná- šel pro dobu prázdnin. Cesta o prázdninách To byla jediná rozkoš, na kterou se dovedl tě- šit, jediný přepych, kterého si dopřával. Někam do slovanského kraje! Idea slovanská ho opo- jila. Projíždět slovanský svět, poznávat slovan ský lid stalo se mu toužebnou vášní. Už zasti- žen smrtelnou chorobou, vydal se ještě na zálet, rozjel se — po slovanském moři. Ja- derské moře v posledních letech tolik mu přirostlo k duši ! Tak ho vábilo, s palubí lodi obzíra jeho melancholické břehy, nořiti se zrakem dálavu jeho modrých obzorů! Jindy z takových toulek dolétaly jeho přátel záznamy dojmů za- chycené na okraji pestrých pohlednic. Tento- kráte už jen prázdné pohlednice, sotva jménem označené, ohlašovaly stopu dojemné poslední toulky. Jel a jel, jakoby bez elle. A nezastaviv nikde, obrátil. A znovu to šlo v podivném chvatu nazpátek. Jakoby z obavy, aby neopomenu žádnou stanici. Byl svrchovaný čas. Zbývalo už jen, opatřít zavazadla — k posledním prázdninám
23 article
Voják a novinář! Dvě povolání na oko tak vzdálená, tak nesrovnatelná! A přece tak příbuzná, obě ukládající muži především schop- nost, zapomenouti sebe, podříditi vlastní osobn zájem. Blažek měl tu schopnost u vrchovaté míře. Splynul tak dokonale s požadavky obou stavů, že si to až překáželo. Jako voják zůstá- val novinářem, jako novinář nikdy nemohl za- pomenouti, že býval vojákem. Zde i tam přivedl to na důstojníka, ač tlakem podmínek existen- čních nucen byl jako novinář uvázati se v obor, který někdy na očích veřejnosti vykládán bývá za podřízený. Však není oboru práce, aby pe- četí individuality nemohl být zušlechtěn. Blaž- kovi se podařilo, podati toho důkaz. Narozen v polovině minulého století, byo vychovancem vlasteneckého ruchu let šedesátých. Ideálný vzlet mládí zachoval si do posledního dechu. Sila idey nedopouštěla u něho hamižné starosti o vlastní osobní zisk a prospěch. Věno- val se povinnostem vlasteneckého péra v době kdy. státi se českým novinářem, neznamenal ještě, voliti stav a formu existence. A když okolnostmi postaven byl do služby vojenské, ne- viděl se nijak vyvázána ze služby svého vlasle neckého ideálu. Naše vojenství není, pravda, provanuto ná- rodním duchem. Historický vývoj to— přinesl. Národní myšlence teprv nastává úkol, dobývat zde půdy, prostoupiti příslušný obor pomyslů práce, ovládnouti jej a podříditi potřebám idey Slabé duše nejsou s takový úkol. Unášeny moeí hotových poměrů, odpouštějí si trpkost práce dobývací, volí raději pohodlnou resignaci, me- chanické splynutí s předpisy a řády stroje. Pře- stávají být osobnostmi, staly se — zřízenci. Osu všeho živlu davového! — Jsme obětí svého povolání! bědují Vizte, jak je nám bráněno, zachovati věrnos svému smýšlení a cílění! . ..
Blažek Blaž Sila
24 article
Blažek nebyl tak chabý prvek davu Jako dobrý voják, který zná příkaz své povinnosti, necítil se nijak zbavena mrav- ního imperativu svého vlasteneckého svě- domí. S mechanickou povinností svého úřadu pociťoval zároveň mocný niterný popud, dostáti tichému příkazu povinnosti národní. Nebyl to snadný úkol. Způsob chování není tu nikde předepsán, cestička nijak vyšlapána. Vše záleží na osobě, na intelligenci, na síle přesvědčení, na statečnosti a taktu jedince. Není pravda, že zřízení vojenské samo předem nějak brání, jedinci, aby národně smýšlel a cítil. Není jen nijak postaráno, aby se mohl pohodlně a bez pře- kážky projevovati. Stoletý vývoj to zavinil. Ne- jsou jen žádné tradice, žádné hotové zvyklostí v těch věcech. Bylo by třeba teprv nové zvyk- losti stvořit, překonati první obtíže. A to není úkol pro chabé dušičky, dbalé především měk- kého ustlání a poležení v daných poměrech. T se raději rychle vyrovnávají s okolnostmi.A chutě, s pósou a povzdechem mučenníků pod léhají raději — panujícímu proudu. Blažek ne- byl z toho rodu měkýšů. Byl dobrý voják, ale jako voják zůstáva] dobrým národovcem. Dokázal, že silnému nikdo nezabrání, zůstat silným. V garnisonním městě, kde sloužil, pořádal slavnost ve prospěch Ústřední Matice. Ve slav nostním průvodu poutala obecnou pozornos
Blažek
25 article
skupina děvčátek oděných národními barvami, s praporečky národních barev v rukou. Byly to dcerušky pana hejtmana Blažka. Všecko s je ukazovalo, každý je chtěl vidět. Nebyl to první ani poslední projev národního smýšlení vlasteneckého důstojníka. Vědělo se o něm dobře ve vojenských kruzích jako v občanských, nahoře i dole. Muž měl dost nepříznivců hanců kolem sebe. Bylo mu s nimi podstoupit mnohou šrůtku. Je-li však v životě jinde jinak Nelekal se jich, vědom své síly a konané po- vinnosti. Byl dobrý voják, ale nedal si brání ve svém cítění, dovedl hájit své hledisko. Br živého temperámentu. Jednou už starší muž ne- odolal dáti svému politickému smýšlení formu projevu, jakou nelze srovnati s žádným vojen- ským zákonníkem. Pokuta následovala. Byla to slabá chvilka siláka. Však by se byly věci časem zase spravily! Muž neměl jen odpůrce a nenávistníky kolem sebe! A Patrik Blažek byl by asi dodnes vyšším vojenským šaržantem, okázale vlastenčícím, kdyby byla dovolovala — tělesná konstituce. Vystoupiv z činně služhy, vrátil se ke své staré lásce. Chopil se zas vlasteneckého péra. Však je byl ani jako voják zcela neodložil. Byl typ českého intelligenta své doby, silného je- dince, který svým zápasem životním stělesňuje zápas idey národního celku. Typ, jehož psycho- logickou analysu nedospěla ještě vystihnouti současná naše belletrie, zaměstnaná přiliš sháň- kou za cizími vzory, líčením stavů a poměrů nevyrostlých ani z naší půdy ani z poměrů, na- mnoze leda vyčtených, padělaných.
Blažek
26 article
Blažek vyciťoval těžkou újmu, jaká vyplývá národnímu životu našemu z okolnosti, že celý obor práce a vědění souvislý s otázkou branné síly národa zůsťává u nás nejen národně ne- vzděláván, ale vůbec neuvědoměn. Sám, o své ujmě jako aktivní důstojník, bez podpory, témět bez odběratelstva, s malým jen hloučkem dobro- volných spolupracovníků, vydával po deset roků odborný vojenský časopis českým jazykem. Časopis zase zanikl a není vinou statečného jadince, že dnes, po půl století kulturního vý- voje soubor intelligence národní nedospěl si ještě rozřešili otázku, káže-li jeho zájem, také o vo- jenských věcech — přemýšleti či nic A když muž v plné svěžesti duševních sil odcházel z vojenské služby, odhodlán, věnovati se cele službě národni, nenašlo se místečka přimě- řeného schopnostem pracovníka. Nehotovost ustro- jení našeho národního života opěť se ukázals v případě Blažkově. Žádné vedení celku, žádná soustava v práci, žádný přehled potřeb a roz- vrh úkolů, žádná evidence sil a seřadění k ve- likému záměru, žádný apparát, který by umož- ňoval soustřediti rozptýlené úsilí jedinecké! Žádná — organisace. Nespočet praménků živé sílya snahy národní zaniká tak denně bez moci v písku neupravených poměrů, nesvedeno účelně v mohutnou soustavu organismu. A tak ne- oceněn, nezařaděn, nezužitkován v hodnotě své sily, odešel i Blažek.
Blažek
27 article
Prostý a přirozený ve svěm mravním ná- zoru, spartánsky jednoduchý ve svých potřebách, zůstal Blažek vzdálen všeho moderního rafine- mentu. Neměl smyslu pro vývody a choutky novodobě dekadentní změkčilosti. Při skrovné gáži důstojnické byl otcem čelné rodiny. S úsměvem naslouchal steskům a nářkům oteů »modernějších«. Kde potřeby jsou skrovné, ži- votospráva přísná, tam není slarosti o výživu rodiny. Byl v té věci dojemně starosvětský, upjatý a tvrdý ve zděděném názoru, protili- chým námitkám požívavého pokroku. Četná ro- dina byla jeho radost a pýcha. Pravý český otec věrný tradicím svého rodu. — Co jiného zabezpečílo dosud vítěz ný postup české věci přes všechen nezda politiky národní, ne-li základní prvek živlu; zdravá, silná česká rodina? . . Po třicet let pečoval vzorně o rodinu. Vedl ji k vlastenecké povinností a přísnému názoru. Neznal obav, jak si jednou rodina pomůže ve světě. Nejstarší členy šťastně uvedl v koleje života. Byl by dostál své povinnosti u všech ostatních. Osud jinak rozhodl. Otec předčasně odešel, drobotina zůstala bez živitele. Zesnulý měl mnoho opravdových přátel a ctitelů. Ti do- jista ochotně se přihlásí k soukromé akci. aby opuštění nebyli ponecháni bez opory nej nutnějsl.
Blažek