Periodikum ALTO Viewer

1

25. ledna 1905.

2

Číslo 25.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 3.

5 article

ale vrácena mu aspoň v začátcích opět refor- mami Alexandra II. Ruská zemstva jsou pokra- čování starých samosprávných sborů ruských a na jich základě možno s úspěchem budovati dále bez obavy, že vniknutím cizího tělesa do zdravého organismu ruského národa nastanev jeho rozvoji porucha. Takovým cizím tělesem byla by pro Rusko ústava dle vzorů západo- evropských. Ta se pro dnešní Rusko nehodí, zejmena se nehodí taková ústava, jaké se tě- šíme my, která, jak známo, celá se snadno vejde do malinkého očka § 14.

Alexandr II Rusko

6 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 24. ledna. (Volební ruch v Uhrách.) Ve čtvrtek dne 26. t. m. za- počne v Uhrách volební zápas a bude téhož dne rozhodnut, protože ze všech 413 voleb bude jich ve čtvrtek vykonáno 374. Pouze třicet dalších voleb bude se konati od 27. ledna do 2. února, v desíti okresích den volby nebyl v pondělí ještě oznámen. Pro celkový výsledek voleb nebudou však další volby míti rozhodují- eího významu, takže ve čtvrtek vláda hr. Tiszy bude již věděti, uhájí-li před opposicí své sta- novisko, neb podlehla-li. Z velkých měst budou ve čtvrtek voliti Pešť (9 poslanců), Debrecín (3), Kečkemet, Kluž, Prešpurk, Bračov a Sege- dín (po 2), mimo to po jednom poslanci Arad, Ráb, Košice, Komárno, Velk. Varadin, Pečuh, Šoproň, Temešvár, Nový Sad, Vršec, Sombor, Jáger, Ostřihom, Jaszbereny, Papa a j. Venkov- ské obce budou voliti v stolicích oravské, ge- merské, liptovské, nitranské, prešpurské, spišské, trenčinské, turčanské, zvoleňské, ve všech stoli- eích banatských a většině stolic maďarských.

Varadin Pečuh Sombor Praha Uhry Pešť Debrecín Kečkemet Kluž Prešpurk Bračov Arad Rába Košice Komárno Velk Šoproň Temešvár Nová sad Vršec Jáger Ostřihom Jaszberit Papa Tisza Segedín

7 article

Toho dne utkají se v boji také všichni vůdcové politických stran, zejmena hr. Štěpán Tisza hr. Jul. Andrássy ve IV. okresu pešťském, mi- nistr Tallián a bar. Desid. Banffy v Segedině, Darányi a min. honvédů Nyiri v II. okresu pešťském, Vazsonyi a ministr Hieronymi ve VI. okresu pešťském. Mimo to kandidují toho dne Frant. Košut, hr. Apponyi, Szederkenyi, hrabě Zichy, Gusth, Eötvös a Rakowszky, ale poně- vadž nemají vážných protikandidátů, budou asi zvoleni jednohlasně. Samy vládní kruhy uzná- vají, že vyhlídky opposičních stran jsou dosti dobré, takže o potření opposice nemluví dnes již nikdo, naopak soudí se, že strana neod vislosti může dobyti asi 130 mandátů. Při- pustí-li se, že také strana lidová uháji dvacet mandátů, banffovci budou jich míti asi deset. dissidenti také přes 20, že konečně bude zvo- len i značnější počet poslanců s programem národním, mohlo by se státi, že by se vládní strana vrátila do parlamentu v tak zmenšeném počtu, že by bez Sasiků a chorvatských depu- tátů stěží uhájila většinu.

Štěpán Tisza Jula Andrássy Hierony František Košut Zich Gusth Eötvös Rakowszky Sam Banff Segedina Daránye

8 article

V Praze, 24. ledna. (Z kandidátn řeči hr. Jul. Andrássya.) Při velko- lepém banketě opposičních stran IV. okresu peštského za přítomnosti asi půldruhého tisíce účastníků promluvil hr. Jul. Andrássy řeč v níž vyložil své názory o nynější situae v Uhrách. Řečník počal ihned kriticky rozebí- rati různé Tiszovy řeči z posledních dní a žádal. aby ministerský předseda konečně vysvětlil, co si předslavůje pod slovem »právo«, co pokládá za důležité a co za nedůležité, kterého práva se má šetřiti a které se smí porušovati, aby v těch včcech bylo konečně i v Uhrách jasno. Jest to důležito hlavně vzhledem k událostem 18. listopadu, jimiž vláda naznačila, že za ne- dotknutelné pokládá jen takové právo, které prospívá vládní straně, za pouhou formalitu však to, co jest na prospěch opposice. »Hrabě Tisza — pravil Andrássy dále — nazval mne buřičem, upřel mi jedinou kapku ústavní krve, protože prý se stavím proti vůli národa a ne- chei se podrobiti rozsudku národa. Nestalos dosud nic takového, abych měl opletačky s úřady a také předseda sněmovny neměl dosud příčiny, aby mně dal důtku; ale i trpělivost a posluš- nost má své meze. Vím z historie, že pouze ten stát a ten národ se může vyvíjeti, u něhož pořádek a svoboda se chrání pro všechny stejně.

Jula Andrássy Tiszův Tisza Praha Uhry

9 article

To však je možno jen tam, kde každý občan se podřizuje zákonům, proti zvůli a ne- zákonným rozkazům však roz- hodně vystupuje, ať již (akový rozkaz přichází odkudkoli. Takový mám já názor o ústavním duchu, a poněvadž jsem přesvědčen, že usnesení ze dne 18. listo- padu jest nezákonně, prohlašuji, že se usne- sení tomu nepodrobím, třebas mne ministerský předseda prohlašoval za buřiče a jako s tako- vým se mnou jednal a po připadě mne dal za- vříti.« Za ohlušujícího pollesku a eljenování hr. Andrássy připil statečnosti občanské a vitěz- ství uherské opposice. V Praze, 24. ledna. (Nová rekon- strukce rakouského kabinetu?) Vídeňský zpravodaj »Slowo polsk.« věří po- věstem, že z kabinelu Gautschova vystoupí v ne- dlouhé době ministr osvěly dr. Harlel, jenž se u Němeů stal neoblibeným pro známá letní nařízení, ministr filnancí dr. Kosel, jenž není prý takový finanční talent, jakého Rakousko potře- buje v nynější krilické době, a konečně ministn obchodu bar. Call. Jejich portefeuilly mají býti poděleny tři hlavní parlamentní skupiny, Němei, Češi a Poláci, a má se sestaviti nový kabinet zpola parlamentní, zpola úřadnický, jenž by byl přechodem k příštímu kabinetu čistě parlament- nímu. »Sl. pol.« píše, že na takovou rekon- strukci kabinetu má dojíti po Velkonocích, až se poměry ve sněmovně uklidní a náležitě osvětli. Vítanějším by bylo, dodává pisatel, kdyby se rekonstrukce, má-li se státi, stala hned.

Andrássy Gautschův doktor Harlet Něme Kosel Čech Polák Praha Rakousko

10 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. ledna. Rouvierovo ministerstvo. Jak jsme včera uvedli, narazilo jméno Poincarého na největší odpor levice. So- cialisti patrně energicky protestovali, aby mini- sterstvo vyučování pro Chaumiéovi, věrném spolupracovníkovi Combesovy akce proti eírkevní škole, bylo odevzdáno tomuto umirněnému re- publikánovi, který byl rozhodným odpůrcem politiky předešlého ministerstva. A také zdá se, že odpor proti Poincarému zvítězil, neboť v no- vém seznamu členů kabinetu, včera z Paříže sděleném, o němž však též nelze tvrdit, že by byl definitivním, není více Poincaré. Musil patrně ustoupiti členu demokratické levice senátu a ministerstvo vyučování povede rozhodný radi- kál Bienvenu-Martin, jenž ovšem jest bližší dosavadnímu duchu reforem školských. Combes také u vědomí radikálního rázu nového kabinetu prohlásil ve své řeči, pronesené včera na banketě, konaném na počest právě zvoleného radikálního senátora Maseuranda, že nacionalisti a klerikálově, jásající nad pádem jeho kabinetu, záhy se přesvědčí, že jejich radost byla předčasná. Z členů nového kabinetu kromě Rouviera nejvýznačnějšími osobnostmi politickými jsoui Delcassé, Etienne, Berteaux, Du- jardin-Beaumetz. Delcassé řídí ministerstvo zahraničních záležitostí již v několika kabinetech, od odstou- pení Hanotauxa. Jeho politika docilila velkých úspěchů. Upevnila moc i zahraniční prestiž i přátelské styky Francie. Alliance s Ruskem byla jeho zásluhou udržena v prvotní solidarit a upřímnosti, přes všechny útoky a intriky socialistů.

Rouvierův Poincaré Combesův Etienne Praha Paříž Francie Rusko BienvenMartin

11 article

Za afféry fašodské osvědčila se jeho roz- vaha. Zamezil vážný konflikt, k němuž štvalo podrážděné veřejné mínění v Anglii i Francii. Velkým zdarem byla provázena jeho snaha, navázati přátelské styky s mocnostmi evrop- skými, zejmena znamenité provedení »entente cordiale« s Anglil, odstranění napjatého poměru s Italií. Delcassé jest nyní 52 roky stár a od 37. roku je členem sněmovny, kde živý tento Jihofrancouz malé postavy, rázné výmluvnosti, velkých vědomostí brzy pronikl do popředí. Etienne je jedním z nejoddanějších žáků Gambettových. Byl důvěrným přítelem velkého politika, zůstal věrným kultu Gambet- tově i vyznavačem jeho programu, ač v mno- hém postoupil k levici. Podporoval též Ferrya a neopustil jej ani, když jeho politika byla za- mitnuta a »tonkinec« se stal nejnepopulárnějším mužem Francie. Jako státní podsekretář pro kolonie provedl Etienne velké opravy a stal se známým svou neunavnou pracovitostí, nebot denně věnoval svému úřadu as patnáct hodin. Svou energií, houževnatostí a odvahou zlomii všechen odpor a nedůvěru, jež tehdy se stavěly proti všem podnikům koloniálním. Berteaux stal se předmětem velké po- zornosti před krátkou dobou, kdy po odstoupení generála Andréa stal se ministrem vojenství. Je to muž značných kontrastů. Socialista millionář, bursovní faiseur a ministr vojenství. Dujardin-Beaumetz je jedním z nejsym- patičtějších radikálů, je obliben i u svých od- půrců pro svou bodrou povahu.

Etienne Gambettův André Dujardin Beaumetz Anglie Francie sněmovna

12 article

Henri Brisson vysvětluje v »Depěche de Toulouse v obšírném článku, proč nechtěl přijmouti úkol sestaviti nový kabinet. Hlavním důvodem je, že byl poražen při volbě za presidenta sněmovny, jež, aby osvědčila spíše svou nespokojenos s Combesem nežli nedůvěru k Brissonovi, zvolila Pavla Doumera. Bývalý předseda sněmovny píše: »Přestal jsem se líbit z tě neb jiné příčiny a jsem v men- šině 25 hlasů. Za takových okolností nemohu převzít vládu. Měl jsem pouze 240 hlasůa ministerstvo Combesovo mělo jich 290. Když se jednalo o mé zvolení, odpadlo mi 50 hlas podporujíeích Combesa. Tento odstoupil, nemohu tudíž já převzít vládu. Bylo by to ode mne výstřední a nekorrektní.« Syvetonova afféra. Po tolika dnech rozechvění, polemik, sporů, kdy žurnály pařížské naplňovaly nekonečné sloupce podrobnostmi z vyšetřování záhadné smrti Syvetonovy, interviewy osob zúčastněných v této sfféře, svědků i soudních znalců, docházt zpráva, že je úřadní vyšetřování skončeno. Vy- šetřujícísoudce Boucard podepsal rozhodnut o zastavení vyšetřování. Otci Syvetonovu, který podal trestní oznámení proti neznámým vrahům, bylo oznámeno, že má lhůtu 24 hodin na po- dání odvolání proti zastavení vyšetřování. Tím však asi není ještě řečeno poslední slovo. Ony žurnály, jež tak vášnivě volaly po vysvětlení afféry — a v tom se selkaly listy krajně odchylných směrů i Jaurésova »Huma- nité« i monarchistický »Gaulois« — neustanou ani teď ve své kampani.

Brisson Pavel Doumer Syvetonův Jaurésův Manche jít Toulouse Huma

13 article Italské sněmovny.

Italské sněmovny. Sněmovny italské sestoupily se opět dnes. Ministerský předseda Giolitti podal předlohu zá- kona, v níž se stanoví civilní listina pro dobu vlády krále Viktora Emanuela III. Počínajíeí zasedání slibuje býti klidnější, ač-li nebude uveden na přetřes poměr k Rakousku. A to je velice pravděpodobno. Jak možno pomoci cihlářskému průmyslu v Praze a okoli. V zasedací síni Průmyslové jednoty v Havelském klášteře sešli se včera četní zástupcové průmyslu ci- hlářského, stavitelé, pokrývači a jiní interessenti, aby vyslechli zprávu, kterou podával p. inž. Fische o zvelebení průmyslu cihlářského v Praze a okolí. Výklady byly sledovány se značnou pozorností jest pravděpodobným náhled, že již v nedaleké době bude v Praze zřízena ústřední prodejna výrobků ci- hlářských. Mnoho slibují si od ní jak cihláři, tak srozuměni budou s ní i stavitelé. Vždyť prodejna bude míti za účel stanovení pevných cen za objed- nané a dodávané cihly a nebude možno, jak se dosud děje, aby ceny ty měnily se nikoli v sezoně stavební, nýbrž v jediném týdnu.

Giolitti Viktor Emanuel Ing Fisch Rakousko Praha

14 article

Pan inž. Fischer referát přednesl jako místo- předseda Průmyslové jednoty a opatřil materiál ze své bohaté zkušenosti odborné. Z výkladů jeho tyto podrobnosti vyjímáme. V obvodu Prahy jest asi 160 cihelen, z nichž přes 70 kruhovek, po většině v ob- vodu policejním položených, které své výrobky skoro vesměs do Prahy a předměstí dodávají. Ve vzdále- nějších obcích je 90 cihelen, menší to závody s pol- ními pecemi, které s odbytem jsou odkázány na nejbližší své okolí. Do Prahy dováží se ročně 150 až 170 millionů cihel v ceně 41/2 až 5 mill. korun. Z toho připadá 11/2 až 2 mill. K na mzdu dělnickou, též tolik na dovoz, který vyžaduje 700 párů potahů. Cihelny zaměstnávají 5—6000 dělníků. Z těchto čísel jest patrna národohospodářská a sociální důležitost pražského průmyslu cihlářského. Co se jakosti cihel týče, dlužno konstatovati, že za posledních 15 let stal se veliký pokrok. Zvláštností pražského trhu cihlář- ského jsou občasné náhlé a veliké změny cen, které se jednou bez přechodu zdvojnásobí, jindy zase na polovinu sníží. Tyto změny počaly rokem 1866a trvají do dneška. Před pruskou válkou prodávalo se 1000 cihol za 28—32 K na staveniště, pak klesla cena na 18—20 K, do roku 1873 zvýšila se až na 50 K, pak zase klesla na 24 K, od r. 1880—4 byla mezi 30—50 K, v létech 1901—4 byla na 20—25 K a od září 1904 stoupla zase na 30—36 K! Poměry cen ulvážely se dle čiré náhody, arcb spíše dle ná- lady výrobců neb odběrotelů, kteří po celou dobu stáli proti sobě jako zuřiví nepřátelé.

Ing Fischer Praha Cihelna

15 article

Řečník podrobným výpočtem dokazuje, že vý- robní cena 1000 kusů cihel obnáší 28 K s dovozem na staveniště, ale při tom majitel cihelny nic ne- vydělá. Kdyby dosavadní poměry měly trvali dále, musili by všichni majitelé cihelen v okolí pražském přijíti na mízinu. Však ještě jeden důvod mluví pro to, že se cihly pod vlaslní výrobní cenu, jako dosud se dálo, prodávati nemohou. Jest to ohled na dělníky, při výrobě této zaměstnané. Tito předložili nedávno prohlášení, že vzhledem ke značnému zdražení všech životních pořeb za dosavadní ceny a mzdy pracovali nemohou a nebudou. Musí se uznati, že dělníci ci- hlářští pracují opravdu za trudných poměrů, jichž zlepšení by si v plně míře zasloužili. V cihelnách pracuje se pravidelně odnoci do noci, docílený vý dělek není tedy odměnou za normální pracovní den Jest zajisté oprávněným přáním, aby všechny tyto poměry doznaly nápravy, leč každý nepředpojatý znalec musí potvrditi, že majitelé cihelen při cenách minulých 4 roků při nejlepší vůli mzdu nemohou zvýšiti. Dále řečník uvedl, že nynější poměry trhu ci- hlářského jsou i k velké škodě stavitelů, neboť jsou poškozeni, když náhle stoupnou ceny za cihly Jest v zájmu všech, zejmena cihlárů, stavitelů i pod- nikatelů staveb i stavebníků, a zvláště v zájmu ký- ženého rozvoje stavebního ruchu našeho města, aby dosavadní způsob prodeje a stanovení cen cihel n dobro se změnil. K tomu je především třeba, aby ci- hláři se vzdali naděje, že v případě větší potřeby zvýší cenu a stavitelé aby nechtěli cihly za 20—25 korun. Jest oprávněn nárok, aby cena cihel ne- klesla pod 28 K a aby nejvyšší cena nepřesahovala 32 K. Rečník vřele doporučuje zřízení ústřední pro- dejny, v níž by se tyto ceny přesně stanovily.

16 article

Většína majitelů cihelen jest nakloněna k této smírné dohodě, menšina nesouhlasí. Ale dohoda vět- šiny přinutí menšinu rovněž k dohodě. Jmén« Pr- myslové jednoty ručí za to, že při této akci jsou vyloučeny všechny snahy kartelářské. Ona jest ve- dena snahou prospěti dvěma strádajícím odborům průmyslové výroby. Přednáška odměněna byla hlučným souhlasem V rozpravě se rozvinuvší stavitel p. Hodek jednatel Jednoty stavitelů, projevil naději, že přesné stanovení cen, třeba i poněkud zvýšených, bude staviteli schváleno. Vždyť i zdražení vápna bylo bez reptání přijato. Při přesných cenách za cihly budou moci stavitelé přesně počítati. Poškození by byli ovšem ti stavitelé, kteří mají stavby v práci, když by cihly musili dráže platiti, ale s těmi bylo by možno uzavříti dohodnutí. Jest však nulno, aby ujed- naná cena také byla skutečně dodržena. Doporučuje aby v této započaté akci se pokračovalo. Pan Rosenkranz v zastoupení pokrývač vyslovil stesk, že majitelé cihelen prodávají vý- robky pokrývačům dráže než stavitelům, pročež po- krývači mají velmi nesnadnou konkurenci Po delších projevech p. Práška usneslo se shro- máždění požádati Průmyslovou jednoty, aby ve smy- slu podané zprávy s povolanými zástupci obou živ- ností k tomu cíli dále jednala, aby všem dotčeným zájmům, zvláště ale potřebám nerušeného rozvoje stavebního ruchu v Praze a okolí co nejlépe bylo vyhověno. K návrhu p. Čáslavskěho shromáždění vy slovili díky Průmyslové jednotě a zejmena p. inž Fischerovi, že se této olázky s takovou vřelostí ujali

Jmén Hodek Rosenkranz Prášek Fischer Praha

17 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Dělení práce v Bundu Němců v Če- chách. V neděli konala se v německém Vereins- hause ve Smečkách v Praze rozšířená schůze správy německého Bundu a schůze předsedů okresních svazů za předsednictví ná- městka starosty Bundu Kieszlicha. Hlavním předmětem rokování této schůze bylo rokování o »návodu k činnosti okresních svazů Bundu a v souvislosti s tím rozdělení jazykové hranice mezi okresní svazy »za účelem obzvlášt- ního dozoru i silně účinné podpory«. Přiděleny byly: Orlické pohoří přilehlým svazůma Vídni. Pomezí Broumov-Trutnov-Vrchlabí sva- zům v těchto městech a Falknově, Jablonec- Tanvald svazům v Jablonci a Frýdlandě, po- mezí liberecké Liberci, Mimoň-Bélá svazům v Mimoni a Ronově, Č. Lípa-Č. Dub svazům Č. Lípě a Boru-Kamenici, Liběchov-Polepy sva- zům v Praze a Děčíně, Polepy-Třebenice sva- zům v Litoměřicích, Ústi n. L. a Teplicích. Bilina-Most svazům v Duchcově a Mostě, Žatee- Podbořany svazům v Žatci a Chomutově, Žlu- tice-Manětin Žluticům a Karl. Varům, Plzen- Domažlice Plzní a Mar. Lázním, pošumavské pomezí svazům v Aši, Chebu, Perninku, Kra- slicích a Přísečnici, konečně pak jazykové ostrůvky německé u Jihlavi a Jindř. Hradce místním skupinám mimo Čechy a sice hlavně ve Vídni, Št. Hradci, Solnohradech, Linci atd. Kromě toho má se v téže záležitosti navázati styk s Bundy Němců v severní i jižní Moravě a Dol. Rakousích. Takto dovršena jest německo-nacio- nální organisace v Čechách, k dělení země na uzavřené německé a otevřené území české při- stoupilo nyní i rozdělení jazykového pomezí germanisační práce na něm. Systematika Bundu Němců doznala v téže schůzi dalšího prohlou- bení tím, že přikročeno k decentralisaci v úpravě styku mezi správou Bundu i okresními svazy rozdělení práce mezi nimi.

Němec Bunda Karl Jindřichův Praha Vídeň Broumov Trutnov Vrchlabí Falknov Jablonec Tanvald Frýdland Liberec Mimoň Ronov Č . LípaČ . Dub svaz Č Liběchov Děčín Třebenice Litoměřice Teplice Bilina Duchcov Most Žatee Podbořany Žatec Chomutov Žl PlditDomažlice Plzeň Mar Cheb Pernink Přísečnice Hradec Čechy Solnohrad Linec Morava Dolo Rakousy okresní svaz Bélý svaz Most svaz Manětin Žlutice pošumavský pomezí svaz v Aš Jihlav

18 article

— Příležitost k poučnému výletu do ně mecké kultury v Čechách a zároveň do ide- ového světa německé spisovatelky poskytl v sobot- ním svém čísle »Brüxer Ztg.« a sice svým feuille- tonem, jehož spisovatelkou jest Annie Bergová. a jehož titul — má-li už býti prozrazen — zni: »Die Hose«. Název tento nelze vzhledem k něžnému péru, z něhož povídka pocházi. utčšeněji ani přeložit, než bohužel českým »Kalhotami«, neboť na české »poctivice, spodky, nohavice« aneb prastarobylé »enůstky čili hace«, náleželo by jiné, přiměřenější německé syno- nymum, aspoň na př. »Beinkleid«. Leč slečna aneb paní Annie Berg nenáleží patrně v ně- mecké literatuře k pěstitelkám pruderií, a ko- nečně i obsahem svého vypravování důstojně řadí se k německým umělkyním, Hermioně Preuschenové anebo Costenoblové. Tento obsah lze těžko vyprávěti. Zkrátka: spodky, obrané ušlechtilou duší tou za látku básně v próse, má na sobě jistý don Juan s plavou kšticí, výkvět ideálního muže německého, jménem Otto Hlartel, i jsou — prosíme za delikátní Aninku Bergovou o pardon — znečištěny tak, že uschlá skvrna na nich představuje »skvělou svatozář na místě docela neoprávněném.« Otto Hartel nachází se právě v budoáru paní Albiny Kelenové na zá- letech i jest věru rozkošno čísti, kterak Annie Bergová popisuje cestu spodků z Otty Hartela do rukou komorné a konečně do rukou sluhy Wenzela, »vyznamenávajícího se ohromující pi- tomostí.« Zatím co Wenzel cídí páně Hartelovu »nevýslovnosť«, vrátí se z nenadání pan Kelen, oklamaný manžel a spatřiv neslýchanou část oděvu v rukou Wenzlových, jest přirozeně ohromen. Wenzel hájí se: Prosím milospan. den Husu dreckige atd. a Herr Kelen odpovídá »Halts Maul, du böhmischer Trottel zehnfacher«, ale ukáže se, že sám je stonásobný »deutsch- böhmischer Trottel«. Navede totiž Wenzla, aby

Annie Bergová Annie Berg Preuschenová Costenoblová Hlartel Bergův Hartel Albin Kelenová Ott Hartel Wenzel Hartelův Kelen Wenzlová Herr Kelen Halts Maul Trottel Wenzl Čechy Brüxer Ztg

19 article

lidi ze dvora postavil na stráž a kdo vyskočí oknem bez — poetivic, toho aby strašně střl- skali. Za mnohých neobyčejně pikantních po- drobností stane se, že záletník obleče spodky pánovy a uteče oknem bez úrazu, neboť Wen- zel křičí: »Den ise nicht richlige«. Za to dů kladný výprask obdržel pan Kelen, poněvadž vyskočil neoblečen za ničitelem svého ráje. Wenzel volá: »Da ise der Richtige!« a před- stavitelka ženského Parnassu uzavřeného území Annie Bergová dodává k tomu: »Tři plné ne- děle po tomto případě nucen byl Kelen ztráviti na lůžku i nemohl se ani hnouti, Otto za to hýbal se velice . . . . A tu nechť mi ještě někdo mluví o spravedlnosti na tomto světě. Annie Berg.« Rozkošná duše, není-liž pravda? O německých spisovatelkách dřívějších period říkalo se podle německého přísloví, že jich nebe ověšeno samými houslemi; nebe Aninky Bergové vypadá patrně zcela jinak. Jedno po- dezření ovšem vzbuzuje tato královna něme- ckého písemnictví v Čechách, která by dělala velkou parádu měsíčníku našich Němců »Die deutsehe Arbeit«. Tisk ruský hemží se nynt líčením amazonských postav v Mandžursku, ne- sloužila také Annie Bergová v armádě, ovšem že německé, někde u dragounů? — Klub národní strany svobodomyslné. Pracovní komise národohospodár- ská sejde se dnes. Pracovní komise školská má důležitou poradu v pátek dne 27. ledna v zasedaci síni klubovní (v domě Mě- šťanské besedy). Na programu jest rozhovon o školství pražském a to čásť první: »Otázky zdravotní«.

Kelen Wenzel Annie Bergová Otta Annie Berg Berg Čechy die deutsehe Arbeit

20 article

— Kluby občanské. Novoměstský občanský klub v Praze koná dnes ve středu o 8. hod. večerní v restaurační místnosti hotelu »u černého orla« na Poříči schůz sprá ního výboru; přítomnost všech pp. členů výboru nutná. — V záležitosti příspěvku linecké firm Jindřicha Francka synové na Německý dům v Terstu dostavil se do naší rédakce zástupce pardubické továrny Jindřicha Francka synů pan Fr. Rieger s vysvětlením. Příspěvek firmy k řeče- nému účelu zakládá se ovšem na pravdě, al podle výkladu nám sděleného firma Franckova neprovozuje nikterak germanisaci, nýbrž při- spěvky svými obmýšlí všechny národní a dobro- činné podniky ve všech zemích, v nichž obcho- duje, i staví se v této příčině úplně na stanovisko obchodní, v žádném případě jednostranné. Zástupce firmy předložil nám svazek dopisů i stvrzenek, z nichž vysvítá, že české národní účely i humanitní dosti značnými obnosy firmou Franckovou obmyšleny byly. — Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva vodňanského zvolený obchodník Kvasnička ve Vodňanech byl od císaře potvrzen. Úmrti. V pondělí dne 23. ledna o 8. hodině večerní zemřela v Praze ve věku 65 let paní A nn Prchalová, ovdov. Suková, vdova po hostin- ském. Tělesná schránka zesnulé bude ve čtvrtel dne 26. ledna o 3. hod. odpolední v chrámu sv. Petra na Pořičí vykropena a na hřbitově olšanském po- hřbena.

Franck František Rieger Kvasnička Prchalová Suková Petro Praha Terst Vodňany Olšanský novoměstský občanský klub Franckův

21 article

— Čtyřicet let slnžby při obe“ pražské dovrši dne 24. t. m. pan Frant. Pinka s, přednosta berníh úřadu II. král. hlav. města Prahy. Jubilant narodi se dne 8. října 1842 v Chejnicích u Prahy. Po absol- vování c. k. české reálky v Ječné ulici a české techniky v Praze vstoupil dne 24. ledna 1865 do služeb obce pražské. Zde za války v roce 1866 přidělen byl uby- tovacímu úřadu, ve kterémž obětavou a svízelnou služ- bou dnem i nocí zvláště se vyznamenal, v městských berních úřadech pak ztrávil plných 32 let, z nicha posledních 7 roků jako přednosta berního úřadu I v tržnici. Svými rozsáhlými vědomostmi, nadáním organisačním a neúmornou pílí, s jakouž vskutku celý svůj život jen službě posvětil, dobyl si o berní úřady zvláště při zavedení berní reformy, velikých a trvalých zásluh, jež z povolaných míst — nejenom radou měst- skou, ale i c. k. ministerstvem financí — opětněa opětně byly uznány. Pan jubilant získal si také svým vlidným, ochotným a takluplným jednáním vůči po- platnictvu všeobecné oblíbenosti v nejširších kruzích obecenstva pražského a podřízení úřadníci nalezali v něm vždy spravedlivého i humanního představeného a rádce. Proto také úřadnictvo berní tento významný den chtělo přiměřeně oslaviti; avšak k rozhodnému přání vždy skromného pana jubilanta musilo se obme- ziti pouze na to, že jemu sice tichým, ale za to tím srdečnějším způsobem svoji lásku i úctu dalo na jev tím, že mu včerejšího dne odevzdalo kaligraficky pro- vedenou adresu a čestný dar v upomínku s upřímným přáním, aby zaslouženého odpočinku po mnohá ještč léta v plném zdraví užíval.

František Pinka Praha Chejnice Ječná ulice úřad II . král berní úřad I v tržnice

22 article

— Kněžští prolotáti. Píše se nám z kruhů du- chovenských: Včera jsme se opět přesvědčili, jakými jsme my katecheti parii. Konal se pohřeb P. Bed Schreibra, katechety v Karlíně, jenž působil sice na tamní škole německé, ale povždy upřímně se hlásil ke své mateřštíně a národnosti české. Průvod po- hřební nevedl generální vikář Brusák, jehož je to povinností pohrbívati zesnulé kněze v jeho vikariá tu. ani biskup Krásl, který spravuje všecky záležitosti katechetské, nýbrž prostý farář z ústavu choromysl- ných, P. Ruml. Z konsistoře nebyl přítomen nikdo — pan kardinál, jenž posílá aspoň svůj kočár s nádhe nými koni na pohřeb skoro každé šlechtičny, ne- poslal na pohřeb svého kněze ani tyto koně . . . Účast- níci pohřbu bez rozdílu co nejostřeji odsuzovali tut olcovskou Másku představených, kteří jistě zase p nejbližší příležilosti budou je ujišťovati, jak upřímn jim blaho kněží leží na srdci. A pak se oni páni diví, že propast mezi nižším a vyšším duchoven- stvem je stále širší a širší — Národnost členů místní školní rady. Oznamuje se nám: V určitém případě (patrně administrativním vyřízením, nikoli z usnesení gremiálního) vyslovila se zemská školní rada, že při vyslání zástupců d místní školní rady nemá býti posuzována jejich ná- rednost dle udání těchto zástupců, nýbrž že p posuzování jejich národnosti mají býti rozhodným veškeré poměry životní dotyčných členů.

P Schreibr Brusák Krásl P Ruml Karlín

23 article

— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůzi bylo vyhověno 106 žádostem za přiznání práva do- movského ve smyslu zákona z r. 1896; 56 žádost téhož druhu bylo zamitnuto. — Usneseno vypsat kcnkurs na zadání čtyř technických stipendií cestov- ních. — Právo měšťanské bylo uděleno p. Ant. No- vákovi, mistru zámečnickému v Praze. — M. r. pan Kasalický žádal, aby všichni členové hospodářské ko- mise byli zváni ke zkouškám s novými stroji. jako na př. na kropení, rozmetání písku a pod. — Pan dr. Scharí žádal, aby urgováno bylo na policil vydání jízdního řádu a při tom aby bylo žádáno, aby se nelrpěla příliš rychlá jízda v ulici Železně. — Pan dr. Pinkas urgoval konečné vyřízení plánu polohy Malé strany. — Pan dr. Štych upozornil, že mnozí řidiči vozů elektrické dráhy zastavují na požádáníi mimo stanice a usneseno žádati správní radu, by v zájmu pravidelně vozby netrpěla tento nešvar. — O poměrech při vozbě na české obchodní dráze Jičín—Nymbuzk—Bakov, pak společnosti státní dráhy Nymburk—Praha uveřejnili jsme v čísle ze dne8 ledna t. r. projev z občanstva města Jičína. Z pra- mene kompetentního oznamuje se nám, že městská rada v Jičíně na věci neměla vůbec účasti, že ně- které z výtek (na nř. že obchodní dráhy jsou vý- nosné) nespočívají na správné informaci a že ředi- telstvu obchodních dráh nemůže se důvodně vy- tknouti strannické jednání se stanoviska národního Společnost rak. uh. státní dráhy nemůže vzíti zod povědnost za výtky, jež se týkají vozby na tratich dráh obchodních

Antonín kasalický doktor Scharí Pinkas Štych Praha Jičín Nymbuzk Bakov Nymburk národní společnost rak

24 article

— Jmenování ve služhách obce pražské. Ve včerejší schůzi městské rady byli jmenováni: magi- strátními komisaři v IX. hodnostní třídě pp.: Fischer Jan, koncipista v referátě hospodářském a JUDr. Jos. Urban, koncip. v relerátě vojenském. — Magistrát- ními koncipisty v X. hodn. třídě jmenováni konceplní praktikanti pp.: JUC. Frant. Vlk v referátě živno- stenském, JUČ. Václav Wurm v referátě zdravotním, JUDr. Jan Dvolák v referátě školním, JUC. Milan Fučík v referátě živnostenském a JUDr. Boh. Štědrý v referátě hospodálském. — Inženýrem-assistentem jmenován p. Václav Prošek. — Na nově systemiso- vané místo ředitele kůru v kapli sv. Rocha v Olša- nech zvolen p. Václav Volava. — Komise pro připojení předměstí ku Praze ko- nala včera na staroměstské radnici schůzi, ve které se jednalo zvláště o připojení Bubenče. Ze zprávy referenia p. dra. Růžičky vysvítá, že mezi obcí Bu- benčí a Prahou jsov vůzná jednání, zejmena pokud se týče třídy Rudolfovy, dodávky řiční vody, plynu pro motor na vodu pitnou, různé komunikační pro- středky, dále ve příčině plánů polohy atd. Podle dřívějšího usnesení městské rady pražské má být jednání vedeno dvojím směrem a sice jen o svrchu uvedených otázkách. M. r. pan Kasalický žádal, aby referát vydal zprávu, zejmena pokud se týče finan- čního effektu připojení Bubenče ku Praze. Ostatně zdá se řečníkovi, že vzhiedem k tomu, že v Bubenči podnikají některé stavby a práce samostatně, je na pováženou o připojení jednati. Dále poukazuje na neukončenou akci ve příčině náhrady za zvýšené školní náklady, která je při připojení nejdůležitější.

JUDr Jos Urban František Wurm Dvolák Fučík Boh Prošek Roch Olša Volava Růžička Rudolfův kasalický Praha Bubeneč Fischer Jan

25 article

a radí proto k opatrnosti. Ob. st. p. Schrötter po- ukázal k tomu, že vyjednávání o uvedených otázkách samo k jednání o připojení vybízí. V příčině nákladů školských upozorňuje, že by otázka ta dala se při při- pojení snadno vyříditi, ježto Bubenči schází měšťanská škola a ta by vzhledem k biízkým školám bubenským nned nutnou nebyla, ač nebude-li i tato olázka ještě před připojením rozřešena. Ostatně otázka úhrady nákladů školských musí být co nejdříve projednána, neboť ze zprávy referátu patrno, že Praze děje se tak křiklavá křivda, že se na dlouho vyřízení nedá odkládati. Dokládá, že každé připojení bude vyžado- vati jistých obětí. Starosta p. dr. Srb podrobně uvedl všechny důvody o připojení Bubenče a dokládal, že i otázka upravení poměrů školských byla by součástí smlouvy resp. zákona připojovacího a tu je možnost dvojí: buď by školství bubenečské zůstalo v dos-- vadním svazku okresu smichovského a obec pražská by zastupovala místní školní radu, nebo by dostala obec pražská náhradu od země nr náhradu nákladů, které by ve školství převzala. Upozorňuje však na to, že čím déle se připojení odkládá, tímr mnohé poměry v těch obcích Praze nepřiznivěji se utvářejí a bude později nutno se značnými oběťmi je opravovati. Ze- jmena nutno přihlížeti ke stavebnímu řádu, na který bylo by záhodno míti větší vliv, dále výhodně dal by se spojili magistrátní expositura pro Holešovice, čímž by se správní náklad zmenšil, a získalo by se mnoho konečnou úpravou Letné, nehledě ani k dů- vodům, které pro spojení Velké Prahy jsou dostatečně známy. Za jednání o připojení přimlouval se p. dr.

Schrötter Srb Ob Bubeneč Praha Holešovice Letná

26 article

Pinkas, který ale nemá obavu o stavebním řádu, ježto nyní zemský výbor bedlivě přihlíží k jeho dodržování, dále pp. Voitl, dr. Baštýř a inž. Zvěřina, jemuž se zdá, že výhody připojení budou značné, zvláště v budouc- nosti a tyto výhody vyváží i okamžitě náklady ny- nější. Řečník z odborného stanoviska technického probral vše, co je ve prospěch připojení a doporučil vřele bezodkladné vyjednávání. Náměstek p. stav. Seifert rovněž doporučil jednání s Bubenčí a liluje. že spojení nestalo se již dříve, před úpravou kanali- sace. Poukazuje i na to, že se má v Bubenči stavěti radnice a že k tomu účelu i půjčka je povolena. Jest také nutno, aby na pláni letenské bylo započato s vy- užitkováním obecních pozemků. Po dalších poznám- kách pp. dra. Srba, Schröttra, Kasalického a Čupra bylo usneseno jednání zahájiti s mě- stem Bubenčí o připojení ku Praze. — Ve příčině vyloučení z katastru oné části Dejvic, na níž mají být postaveny vojenské budovy, bylo většinou hlasů usneseno, zemskému výboru k jeho dotazu odpověděli, že na tu dobu není možno vylou- čení tomu vyhověti, neboť zástupcově obce dejvické nechtějí přivoliti k vyloučem jen této části, poněvadž jest nejpoplatnější. Při této příležitosti upozornili zá- stupci obce dejvické, že by se mohlo jednali o při- pojení celé obce, zejmena v uvážení, že má dlažbu, plynovody, vodovod i školství náležitě opatřeny. Kro- mě toho v Dejvicích mohla by Praha ziskati vhodný pozemek pro hřbitov na levém břehu Vltavy. Za jed- nání s obcí dejvickou přimlouvali se pp. inž. Zvěřina a Čupr. — V komisi dále sděleno, že obec smíchov- ská odpověděla, že je ochotna jednati o připojení, i když olázka školství zůstává předmělem zvláštního jednání.

Pinkas Voitl doktor Baštýř Ing Zvěřina Seifert Srba Schröttra Čupr Bubeneč Praha Dejvice Vltava

27 article

— O ústřední stanici hasičské v Praze. Už od 1899 mluví se o zřízení hasičské centrály v Praze ale centrála dosud nestojí, ačkoliv její nutnost vše- stranně byla uznávána. V roce 1899 věnoval sbor obecních starších staveniště za nynější městskou po- jišťovnou na Starém městě v ceně 378.000 K na stavbu centrály a tato měla sloužiti k umístění celého skoru hasičského s povozy a potahy, ochranné stanice a obecních kočárů. Stavební úřad vypracoval pak dvě skizzy a rozpočten byl náklad na provedení prvě ob- nosem 598.737 K, na druhé 609.315 K. Průčelí cen- trály směřovalo do ulice Kostečné a Dušní. Ve sta- vební program bylo pojato také zřízení lidových lázní a projektována velká tělocvična pro staroměst- ský „Sokol“. Obé bylo zrušeno k námitkám technické komise. Plány na stavbu centrály byly schváleny technickou komisí i radou městskou a 14. července 1902 sbor obecních starších k postavení hasičské centrály povolil obnos 760.000 korun. Při komisi, jež se konala o žádosti za povolení stavby, vyslovil se magistrát proti projektu, poněvadž je v bezprostřed- ním sousedství kostela sv. Salvátora. Městský fysik doporučoval pro ústřední stanici samostatný bloka nikoli určené staveniště a proti stavbě v těchto mí- slech byli i všichni sousedě. Po dalším jednání uvažování projevila presidiální komise náhled, aby z příčin finančních i praktických bylo upuštěno o myšlenky velké centrály i velkého ústředního dvora pro celou Prahu i okoli, ježto celá manipulace byla by stížena, způsobována ztráta času a tím trpěly by zájmy obecní, jak při čistění ulic, tak i při výkonu hasičské služby. Místo projektované centrály měly by lýti zřízeny dvě hlavní stanice hasičské a sice na

svatý . Salvátor Praha Kostečný Sokol

28 article

Starém a na Novém městě a to zásadně ve spojení s nynějšími obecními dvory. Ohledně stanice staro- městské navrhla komise, aby staveniště za městskou pojišťovnou bylo prodáno, ježto neodpovídá zásadě spojitosti stanic hasičských s obecními dvory a aby bylo vzato v úvahu zřízení hlavní stanice staro- městské na nynějším místě staroměstského obecního dvora s přibouráním vedlejších pozemků. Dozorčí rada hasičského sboru návrh tento schválila a taktéž i rada městská se usnesla, aby na pozemku vedle nynějšího obecního dvora na Starém městě byla zbu- dována budoucí centrála hasičského sboru. Přátelé lasičství pražského očekávají, že zde projekt cen- trály v době brzké bude uskutečněn. Důležitost in- stituce hasičství plnou měrou toho vyžaduje.

29 article

— Sniženě poplalky za hlídky hasičské. Měsťan- ské společenstvo výčepníků v Praze podalo už ně- kolikráte žádost za zrušení poplatků za hlídky ha- sičské, v zábavních místnostech obstarávané. Zrušení poplatků není možné vzhledem k velkým výdajům. které vyžaduje vydržování hasičských hlídek a proto rozhodla se rada městská po návrhu dozorčí rady hasičského sboru, aby polatky ty byly upraveny dle doby trvání zábavy. Poplatek len bude na příště ob- nášeti 2, 3 a 4 K za jednoho hasiče. Při vícečlenné stráži je ředitelství hasičského sboru oprávněno po- platek snížiti. Při zábavách k účelům dobročinným může ředitelství poplatky i vůbec prominouti. Timto opatřením aspoň z části má býti vyhověno dávným požadavkům pořadatelů zábav — Ze Spolku pražských advokátů. V pátek dne 27. t. m. o 7. hod. večerní konán bude v zimní zahradě „U saského dvora“ rozpravový večer, „o reforme řízení správního“. Zahájení rozpravy převzal p. dr. Emil Lingg. Po ukončení rozpravy přátelská zábava za spoluůčinkování vokálního kvartetta člen- ského. — Z Právnické jednoty. Ve čtvrtek dne 26 ledna 1905 koná se o 6. hodině večerní v malé promoční síni Karolina týdenní schůze, na níž pojedná p. dr. Petr C. Nesý o vrávní povaze léčivých pramenů. Otázka tato je stejně důležita, jako práv- nicky zajímava. Pan přednášející, o němž jest známo, že otázky vodoprávní již delší dobu podrobuje pečl- vému studiu, zvolil tu thěma, jež se bude zajisté tě- šiti zvýšené pozornosti našehio právnictva a jež př-

doktor Lingg Karolina Nesý Praha