2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. ledna 1905. Číslo 25.
4
article
exponace na venek a hrozí i uvnítř.
Zmítání doby poslední, ruch vniterních plynut
a rozčilující vzněty ob chvíli tomu nasvědčuje
a nepřestává síliti pravdu, se kterou zahájili
jsme tuto stat.
Sotva absolvovaně dnešní demonstrace riž
ské a petrohradský »něščasnyj slučaj«, o němž
zrovna dochází telegram, přitiskly pečeť na to.
co jsme právě byli uvedli. Pro Rižany události
prvého řádu. Kdežto petrohradská neopatrnost,
která čiší atlentátem, nejtísnivější vzbuzuje
chvění, které je tím dusnější, čím tajemněji
pověst o tom se šíří mezi obyvalelstvem, kte-
rému dopřáno bude o tom čísti ve zdejších
novinách až zejíra večer, demonstrace polední
tentokráte vzbudily značnou pozornost. Prvé
události jsme vzdáleni — vylíčení dojmu tedy
až příště, o druhé několik slov.
Těsně po poledni, dnes na Sv. tři krále.
kdy sváteční klid a povznešenost vlnily se riž-
ským ruchem, povzneseny účastí a pozornost
zdejšího obyvatelstva ke »krestnému chodu«,
vypukly tady pouliční demonstra-
ce, které měly býti manifestačním výrazem »za
svobodu«, kteréžlo slovo nyní v Rusku tetelí s
ve vzduchu, ač každý, kdo je vyslovuje, před-
stavuje si pod ním něco jiného.
Na jedné z nejživějších a nejdelších ulie
rižských, Aleksandrovské, shromáždil se
u tak zvané »veliké pumpy« dav demonstrantů
nebo manifeslantů. Sbromáždění čítalo asi půl
třetího sta hlav, spíše mladších nežli staršich.
Rusko
5
article
Demonstranti, sešedše se, dali se pochodem
po Aleksandrovské ulici směrem do města a na
Aleksandrovský bulvar, kde se vypíná hlavní
ruský dóm, kolem něhož kupily se četné davy
ponejvíce ruských obyvalelů, očekávajících vý-
chod »krestného chodu« k řece Dvině. Demon-
stranti zřejmě chtěli doraziti k těmto zástupům
a strhnouti je k účastenství. Nedá se popříti,
že, kdyby se to bylo zdařilo, demonstrace byla
by nabyla rázu mohutného a vynikajíeího, avšak
s důsledky vážnými vzhledem k tomu, že
u chrámu stály setniny ruského vojska. Násled-
kem však bojácné organisace a nezvyklosti i ne-
určitosti demonstrujleích skupení, demonstrace
nevyzněla tak široko, ač naproti tomu silněji
vznětněji nežli jindy.
Demonstranti, rozvinuvše rudé pra-
porce s hesly za svobodu a proti samoděr-
žavnými, táhly po Aleksandrovské ulici, pokou-
šejíce se o zpěv a rozhazujíce sta a tisíce p ro-
klamacl, odůvodňujícíeh a vysvětlujících hesla,
nesená v čele a mezi průvodem, šumícím roz-
manitými výkřiky. (Proklamace byly tištěny rusky
a lotyšsky.)
Policie byla, ač kuse, zpravena o tom, že
se dnes bude něco díti a za tím účelem měla
část sil pohotově. U ruského divadla ovšem po-
čínala si dosti nešikovně, div že sama nestala
se příčinou rozsáhlejšího vlnění. Neboť objevivši
se u divadla v počtu více nežli třiceti strážníků,
vzbudila pozornost mírného obyvatelstva, vždy
zvědavého a sama nakupila následkem toho
značný dav v nejbližším okolí. Kolem divadla
ovšem měl také »krestný chod« prouditi. Ještě
však zavčas kýs šalomounský pristav vycítil ne-
šikovnost a nebezpečí a povelel stráži, by se
skryla v divadle.
Aleksandrovský ulice
Dvina
6
article
Zatím konvoji druhému na Alexandrovské
ulici podařilo se zadržeti massy demonstrujících,
dokud ještě vlnění a šum jejich nezasáhl do
davů, okolo ruské kathedrály shromážděných.
Demonstrující, spatřivše proli sobě postu-
pující policii, začali stříleti, ale dal
se zároveň na útěk, svinuvše rychle
praporce a volajice »beregis!«
(ehraň sel).
Přes to však policie zatkla několik z ve-
doucích demonstrace a odvedla je do vazby.
Demonstrace měla ráz zřejmě politi e ký.
avšak byla jenom pokuse m.
V Rize je poměrně dosti klidno. Nedávno
sice konaly se — v nejzazší době dvě —
demonstrace, ale to byly socialistické, třídní
omezeně z pravidla na okršlek někleré továrny
anebo nejbližšího okolí.
Dnešní demonstrace byly připravovány na
několika místech. Alexandrovská ulice byla ovšem
jevištěm hlavním. Na druhých místech Rigy
demonstrace zúplna selhaly a připravent
policie ani neměla přiležitosti zasáhnouti.
Při demonstraci na Alexandrovské ulici, ač
padlo několik výstřelů, nebylo nijakých krvavých
důsledků. Někteří ze zatčených po výslechu pro-
puštěni, jiní však ponecháni ve vazbě.
Tisíce proklamací bylo policií záhy sebráno.
Ruch ulic záhy po demonstracích vzal na se
obyčejný ráz. Jenom na Alexandrovském bulváru
pozorovali jsme večer sesílené policejní hlídky.
které po třech procházely ve všech směrech
této prostranné a frekventované promenády.
Dojem této pouliční demonstrace mez
občsnstvem nebyl veliký.
Rigo
Alexandrovský
7
article
Politická stránka proslovu Eautschova
při zahájení parlamentu.
Politická stránka proslovu Eautschova
při zahájení parlamentu.
Nové zasedání říšské rady vídeňské bylo za-
hůjeno proslovem nového ministerského před-
sedy barona Gautsche. Doslovné znění tohoto
proslovu čtenář najde na jiném místě dnešního
listu. Nebude jím nikterak překvapen, jakož ani
nebylo úmyslem řečníkovým, aby poslancům,
nově shromážděným, nějaké překvapení při-
chystal. Vždyť již několik dni před dnešní za-
hajovací schůzí dověděli se poslanci a celá poli-
tická veřejnost v Rakousku z listův vládě blíz-
kých, co nový ministerský předseda ve své
úvodní řečí poví. Tuto není možno nazvati pro-
gramovou, aspoň ne v tom smyslu, aby obsaho-
vala jen třeba naznačení dráhy, již bar. Gautsch
by mohl nazvati dráhou svou vlastní a odchylnou
od dráhy svého předchůdce. Kdyby šlo pouze
o slova, mohli bychom říci, že baron Gautsch
chee pokračovati na dráze páně Körbrově.
I tento předchůdce jeho totiž po pět let nepře-
stával se dušovat, že mu nezáleží na ničem
více, než aby opět přivedl parlament vídeňský
k dělnosti. Při tom pak všechny skutky jeho
přímo čelily proti všemu, co by tuto dělnost
parlamentu mohlo podporovati. Rovněž slyšeli
jsme od pana dra. Körbra až k omrzení časté
opakování, že vláda jeho jest povýšena nad
všechny strany parlamentní a stejně spravedlivá
ke všem národnostem, obývajícím tuto říši. Nie-
méně střelka jeho praktické politiky stále uka-
zovala na německý, ba velko- a všeněmecký
sever a skutky jeho, podnikané a vykonané n
Gautsch
Körbrův
Rakousko
8
article
prospěch národností neněmeckých v Rakousku.
jádrem a účelem svým byly jen stále podporo-
vání pretensi všeněmeckých a hovění i zjevným
nerakouským, velezrádným choutkám nejúhlav
nějších nepřátel našich. Podle těchto zkuše-
ností, jiehž jsme nabyli za vlády páně Körbrovy
pan baron Gautsch nemůže se díviti, jestliže i ke
slovům jeho, proneseným včera v první
schůzi poslanecké sněmovny a ujišťujíeím nás.
že vláda jeho, kterouž také nazývá dle pravdy
vládou úřadnickou, stojí vůči českému
a německému národnímu kmenu v nejdokona-
lejší nestrannosti a že plně oceňuje jejich ná
rodní zvláštnosti, pohlížíme s oprávněnou opatr
ností potud, pokud neuvidíme, že berou na sebe
podobu příslušných skutkův.
Körbrův
Gautsch
Rakousko
poslanecký sněmovna
9
article
Jestliže někdo v Rakousku dokazoval vlá-
dám vídeňským, že národ český s příslušníky
kmene německého ve svých vlastech má aspon
tatáž práva státní, zemská, politická a jazyková
byli jsme to my a jestliže někdo po celá desiti-
letí dokazoval státníkům a politikům videňským
že vnitřní ústroji této říše, její blahobyt hmetný
a její postavení volmocenské především závisí
na tom, aby národu českému v jeho odvěkých
vlastech ve všech oborech správy státní při-
znána byla konečně úplná rovnoprávnost s ná-
rodností německou, byli jsme to my. A jestliže
od zrušení spravedlnosti, přiznané jazyku če-
skému ve vnitřním úřadování, parlament vídeň-
ský nemůže nabyti klidu a sil, jest tím vinno
jen nejhrubší zanedbávání ústavních zásad vů-
bec a dějepisných základův této monarchie
zvláště.
I dr. Körber po pět let deklamoval, že
nemá vroucnější touhy než přivésti říšskou radu
vídeňskou opět k dělnosti. I ač zároveň dobře
věděl, že tate vyloužená a státu velepotřebná
dělnost parlamentu závisí jedině na spravedli.
vém uspořádání a odklizení otázky česko-něme-
cké, přece všemi skutky svými tuto podmínku
státního pořádku napořád nesvědomitě mařil.
doktor
Körber
Rakousko
10
article
Baron Gautsch ve svém včerejším proslovu
uznává též dělnost parlamentu za eminentní
interess státní; vedle toho pak prohlnšuje, že
podmínkou této dělnosti jest národní mír česko-
německý; dále praví, že o tento mír chce se
vynasnažiti, poněvadž jej pokládá také za ne-
zbytnou podmínku pro opětnou dělnost sněmu
království českého.
Slyšíme tedy v proslovu nového minister
ského předsedy plné odůvodnění jeho záměrův
že o derozumění a o smír mezi národem českým
a německým chce pracovati. Toto odůvodněn
jest zcela správné a nezbývá jen, aby nová
vláda neotálela skutky svými nastoupiti onu
dráhu, jež k němu vede. V tom ohledu ne
můžeme pana barona Gautsche dosti varovati,
aby si nebral za vzor svého předchůdce v pro-
vádění krásných slov. Především ovšem bude
nezbytně potřebí, aby neuznával také pro sehe
za závazný jeho slib, daný sdružení všeněme
ckému a velkoněmeckému, že vnitřní politika
rakouská musí ve všem se říditi líbovůlí, pre
Baron Gautsch
Gautsch
11
article
tensemi a nadprávím vyhýčkaných poručníkův
pracujících pro krále pruského. Bylo by nej
osudnější chybou, když by nový ministerský
předseda na samém počátku své vlády neukázal
jednatelům pruským tvář státníka opravdu ra-
kouského a kdyby jim zjevnými skutky nepodal
důkazův, že politické hospodářství, jež v Ra-
kousku provozovali za dra. Körbra, nenajde
v něm ani podporovatele, ani slabého a shoviva-
vého diváka. Národ český právě podle nejprv-
nějších skutkův, jimiž baron Gautsch bude mět
dokázat svou úplnou samostatnost politika ra-
kouského, teprv bude posuzovati jeho krásná
slova o úplné nestrannosti ke všem národům této
říše. Smutné dědictví, jež nový náčelník vlády
vídeňské byl převzal v poměrech parlamentnich
a ústavních, ukládá mu za povinnost, aby zjed-
nal brzkou a dokonalou nápravu veliké poruše-
nosti názorův vládních o právech národův slo-
vanských, především národa českého. Každý
další krok na dráze, kterouž oblibil se bráti dr.
Gautsch
12
article
Körber vůči národu českému, byl by zmarem
úmyslův, jež baron Gautsch ve včerejší zahajo-
vací řeči své v parlamentu dal na jevo.
Velice zajímavou částí této řeči byla její
stať, věnovaná novoročnímu proslovu Štěpána
Tiszy, se sensačním přenášením hlavního tě-
žiště této monarchie za Litavu. Už po několik
dní bylo napovídáno, že předseda ministerstva
předlitavského neopomene při zahájení říšské
rady vídeňské dotknouti se této nejnovější pre-
tense uherské. Litujeme, že tak učinil nedosti
důrazně a s náležitým ozářením velmocenských
choutek zahitavských. A litujeme ještě více, že
vlastní odpověď k nim zůstavil parlamentu ví-
deňskému, zcela nechávaje stranou povinnost,
již v té příčině má, jako stejně oprávněný kol-
lega hr. Tiszy. Tento zajisté promluvil sám z
sebe, nečekaje na projev parlamentu uherského.
Pedobně měl učmiti i baron Gautsch a vy-
jádřiti se, jako náčelník vlády vídeňské a jako
důvěrník koruny, jak pohliži na vypínavost ma-
darskou, toužící po dosažení převahy nad stejně
oprávněnou polovicí předlitavskou. Jestliže bar
Gautsch jest přesvědčen, že ohlášený hr. Tiszou
záměr, přesunouti těžiště monarchie do Uher
byl by poškozením polovice její předlitavské
měl zajisté povinnost, aby sám, jakožto náčelní
vlády vídeňské důrazně se ohradil proti tako-
vému úmyslu. Co v té věci udělá parlament, ač
nabude-li opět své dělnosti, nemůže býti pro
něho omluvou, že vlastní své povinnosti ne-
dostál.
Návrh, aby o proslovu ministerského před-
sedy zahájilo se rokování, nebyl přijat. Poslanei
patrně jsou přesvědčeni, že na to bude dosti
času, až při projednávání rozpočtu státního.
Körber
Gautsch
Štěpán Tisza
Pedobno
Uhry
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vidně, 24. ledna.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 24. ledna.
Parádní schůze, jako byla 17. lastopadu
roku loňského. Jako tenkráte, také dnes před-
stavil se kabinet rekonstruovaný. Tentokráte
také v hlavě. Zda pozměněný též ve své politice
v duchu a směru jejím, třeba vyčkati i po pro
jevu, který proslovil parlamentu a velké veřej
nosti nynější chef ministerstva.
Z 11 členů kabinotu je šest nových. Tr
přišli v posledních dnech říjnových, tři na Syl
vestra. To je pronikavá změna v krátké době
A snad není lichou předpověd, že kampaň na
stávající zahájena bude po změnách ještě dal-
ších. Ale jak praveno: jen lidé jsou jiní; jinou
politiku musíme teprve víděti. Dlužno
slova barona Gautsche teprve vtěliti v skut ky.
My Čechové nedáme se oslniti sebe lesklej
ším a zvonivějším programem s místa kterého
koliv.
Jak obecenstva tak poslanců nesešlo se
k presentaci režimu Gautschova nad obyčey-
Bylo vůbec jakési dusno, jakési ticho, jakýsi
klid, kterého nebývá jindy. Nebylo také žádného
rezruchu, žádného napjetí, žádné sensace.
Vstup i úvod nové exekutivy odbyl se rychle,
neprovázen ani pochvalou, ani odporem,
atmosféra byla vlažna a lze říci, dosti chladna.
V loži, vyhražené panské sněmovně, usedl býv-
ministerský předseda hr. František Thun, h
Karel Buquoy, markýz Bacquehem a
bar. Berger. Rázem 11. hodiny, ve chvíli
kdy ještě předsednictvo nebylo na svých kře-
slech, vešel baron Gautsch se svými kollegy.
Všichni ve fracích, bez řádů.
Gautsch
Čecho
Gautschův
Thun
Buquoy
Bacquehem
Berger
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
Prohlášení barona Gautsche jest krátkéa
hladké ve formě. Jakkoli klesla valne
cena takových deklarací, myslime
přece, že zavazují toho, kdo je podává. Dle
toho považujeme osvědčení barona Gautsehe z
akt, kterým ukázati se má linie postupu barona
Gautsche a udává dísektiva pro administrace a
politiky.
Konstatujeme, že nezůstal bez dobrého
dojmu na všechny poslance neněmecké od-
stavec, ve kterém proklamuje baron Gautsch na-
prostou rovnost a rovnocennost všech kmenů
způsobem, jakého nebylo ani v prvé řeči hr.
Badena, jejíž účinek byl, jak známo, zkalen
frásí o „zářivé kultuře německé“. Tolik asi již
postihl od oněch časů baron Gautsch, že český
národ nesnese a nestrpí žádného
stlačování pod úroveň stejnostia
žádného ponižování a že má síly dosti.
aby vzepřel se každému pokusu, posunouti
rovnováhu mezi ním a německou menšinou v
zemích koruny české, pokud jde o nejdůsled
néjší provádění rovnováhy té ve všech oborech
veřejné správy.
Baron Gautsch položil také důraz na nej
přísnější objektivitu ve správě a na svědemite
vykonávání všech zákonů. My Čechové nie ji
ného nežádali, leč šetření politických pravidel
a řádů vůči národu u každé vlády. Ani o
dra. Körbra více jsme nežádali. Baron Gautsel
nechať ví, že menším údělem, nežli paritou.
žádný Čech dnes nevezme za vděk a že každé
odehýlení se od její čáry obnoví krajní odpo
českého zastupitelstva. Česko-německou dohedu
pokládá nynější premiér největším problémem
pelitiky v pravdě „rakouské“ a nezbytnou pod-
mínkou uzdravení vnitropolitické situnce. Ale
pouhá diagnosa nestačí. Jest nezbytno vzehopit
se k léčbě, k onomu činu, který muže dělá
mužem, politika politikem, státníka státníkem.
Gautsch
Gautseh
Baden
Baron Gautsch
Čecho
Baron Gautsel
Čechy
15
article
Jen ten může přisvojovati si velký tento pre-
dikát, kdo má odvahu, to, co uznal potřebným.
zdravým, spasným a spravedlivým, uvésti ve
skutek činem celým. Všeliká polo-
vičatost, tato kletba rakouské minulosti.
barona Gautsche by zavedla tam, kde kleslia
zahynuli jiní: do bludiště. Jeho předchůdce ze-
mřel nedostatkem vůle, chce-li or dospěti k me-
tám příznivějším, musí vyvarovati se chybě te
a skutečně „vzmužiti se k samostatnému roz-
hodnutí“, o kterém s onfásí mluvil.
Tvrdí se, že výrok tento na německé straně
způsobil pohoršení. Nevíme, je-li to pravda.
Kdyby však bylo pravdou, pak byli bychom
svědky smutného divadla, že v Rakousku dovo-
luje se vládě svoboda, jen když pracuje pro
Němce. Vláda, která pro sebe nereklamuje právo
ve věcech pochybných neodvisle rozhodovati,
není vládou. Ta jest nástrojem, jehož užívati
směji jen jedny ruce. Ministerstvo Gautschovo
promluvilo dnes svor první řeč. Hledíme vstříc
jeho činům a skutkům.
Z VIdně, 24. ledna. (C. -B)
Sněmovna jest velmni hojně navštívena. Minist
přišli všichni v slavnostním hávu.
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.05 hod
a vzpomněl vřele zemřelých poslanců ryt. Eugeno
Abrahamowicze a V. Sehnala.
Nově zvolení poslanci ryt. Ladislav Gniew o sz
Jan Scaramanda z Altmonte, dr. Somme
a Singer složili slib
Předseda hr. Vetter předčílal přípis, že býv
mp. dr. Körber je zproštěn svého úřadu a další přípis
jímž oznamuje se jmenování bar. Gautsche před-
sedou ministerstva, hr. Bylandt-Rheidta mini
strem vnitra a odborného přednosty dra. Klein
správcem ministerstva spravedlnosti, načež dal slov
předsedovi ministerstva.
Gautsch
Němec
Gautschův
Vetter
Abrahamowicz
V Sehnal
Gniew
Scaramanda
doktor
Somme
Singer
Körber
Klein
Rakousko
Altmonte
16
article
Mp. bar. Gantsch: Slavná sněmovno! Jmenovár
J. c. a k. ap. V. nejmilostivěji předsedou ministerstva
mám čest představiti sebe i pp. ministra vnitra a správ
ce ministerstva vyučování
Nastoupiv úřad, pokládal jsem za svou povinnost
poněvadž říšská rada nebyla shromážděna, vejí
v osobní styky s mnohými jejími členy, abych obnovi
staré styky, sebral dojmy a vytknul politické zásad-
a názory, jež dovolím si dnes vyložiti.
O dosavadní politické situaci nebudu mluviti
je sněmovně i veřejnosti tak zevrubně známa, žej
raději pomíjím ve své úvaze. Chci obrátiti zraky ra-
ději k věcem budoucím.
Vláda vynasnaži se především, aby naléhavé
důležité předlchy byly vyřízeny ve spolku s oběma
sněmovnami. Nepřeceňuje postavení vlády v této sně-
movně a prost všelikého optimismu, doufám přece
po jistých příznacích, že sněmovna bude pracovati
jak obyvatelstvo si přeje a tak splní očekávání, je
stát a jeho občané právem druží k ústavním insti-
tucím.
17
article
Dělnost sněmovny je nejen významným zájmen
státním, nýbrž prospěje především jí samě, neboť jen
činný parlament může vykonávati svá práva a nále-
žitý vliv na utváření se veřejných záležitostí. Pominou
také obavy, že přes povinné nejrozhodnější zastávání
rakouských zájmů poměry rovnováhy v rakouském
mocnářství budou rušeny nebo těžiště přesunuto v náš
neprospěch. Sejdou-li se však sněmovní strany ve
společné činnosti, polom, tuším, je dána také pod-
mínka, aby řešení největšího problému opravdu ra-
kouské politiky bylo aspoň započato. Od něho jediného
lze očekávati po mém přesvědčení trvalou sanaci naší
politické situace: sblížení a dorozumění mezi Němci
a národem českým. Vláda, ministerstvo
úřadnické, chová se k německému a českému
národu i všem národům naší vlasti úplně nestranně
a oceňuje plnou měrou jejich osobitost a oprávněné
zájmy jejich národního života. Vláda je si plně vě-
doma, že i v pracujícím parlamentu může docíliti sbl-
žení obou národů ochotným spolupůsobením povo-
laných zástupců lidu. Všeliký krok stran, jenž mohl
by nás přiblížiti k tomuto cíli, bude uvítán vládou c
nejvřeleji a podporován co nejúčinněji. (Pochvala.)
Němec
18
article
Ale aby vyhověla svému postavení v této k zjed-
návání pokojných poměrů směřující akci, vláda, vě-
doma si své těžké zodpovědnosti, vyhražuje si take
se své strany samostatná rozhodnutí. Třeha že ne-
myslí, že již nadešla doba, aby vyložila v podrobno-
stech všechny otázky, na nichž při sblížení německého
a českého národa záleží, musím přece poukázati ji
nyní k tomu, že zdá se ji býti také dělnost če-
ského sněmu tím podstatnější předběžnou pod
mínkou, poněvadž právě tento zákonodárný sbor tvoř
v důležitých ohledech zákonité forum pro jednání
obou národů a upravení jejich styků. (Pochvala.)
Rovněž tak vláda bude dbát o zdárné působení
všech zemských sněmů, neboť spořádaná zákono-
dárná činnost v královstvích a zemích je pro jich blaho
a veškerý stát svrchovaně důležita. (Pochvala.)
Vláda povede veškeru správu s nejpřísnějši
nestranností. Bude prováděti zákony svědomitě
v jejich duchu, užívati a mírou svých práv, ale je
pevně odhodlána hájit autoritu a veřejný pořádek.
19
article
V době, která je si vědoma plně hodnoty hospo-
dářství pro celek a jeho úkoly, vláda nemůže se zbýti,
třeba vlastn politické otázky ji sebe více zaměstná-
valy, starosti o život hospodářský a zdravý hospodař-
sko-politický vývoj. Pokládám za povinnost vlády,
jež musí býti splněna v zájmu těch, kdo nespatřují
ve státě předmět politických zápasů, nýbrž záštitu
existence své a svých rodin. (Výborně!)
Od rozhodnutí o hospodářském poměruk
Uhrám a obchodně-politických poměrech k cizině
smíme očekávati mnohý podnět k rozvoji svého ná-
rodního hospodářství a k zvelebení průmyslu a ob-
chodu. Aby však uplatnil se cele, musí žíli na všech
místech veřejné správy myšlenka, že podporování
a usnadnění domáci výděleční činnosti náleží k nej-
důležitějším povinnostem správy
V oboru zemědělství, jehož zájmy vyžadují
největší pěče se strany vlády, naléhají, jak ukazuje
příklad sousedních států, veliké otázky čím dál tím
více na zákonodárství. Průmysl a zemědělství smi
spoléhati na plnou ocholu u správních úřadů a oče-
kávati, že správní úřady se vynasnaží, aby odstrauily
překážky uskutečnění jejich plánů. Vláda se vyna-
snaží, ahy co nejdříve předložila živsostenský
řádk ústavnímu projednání. Reforma dělnickéh
pojišťování bude dále sledována. Prosím sně-
movnu, by byla přesvědčena, že vláda dovede správně
cceniti význam dělnické ochrany ve státě. Nepokláda
za zvláštní zásluhu, nýbrž za závazek od ostatních
svých úkolů nerozlučny osvědčovati smysl a účinnou
ochotu ke všem záležitostem hospodářství i pracují-
cího obyvatelstva.
Uhry
20
article
Sl. sněmovno! Vláda nezaujímá již v tomlo oka-
mžiku stanovisko k některým neřešeným politickým
otázkám. Na to bude dost pokdy během jednání, ze-
jmena rozpočtové debaty. Vláda dovoluje si však na-
léhavou prosbu, by sněmovna takové jednání vůhee
umožnila a ve spolku s námi zjednala spořádanou
a plodnou práci v této sněmovně. Tuto prosbu vzná-
šíme dnes k sněmovně nejen v zájmu svém, nýbrž
také v zájmu naší vlasli. (Hlučná pochvala.)
Mezi došlými spisy jsou dotazy posl. So-
kola a spol. po školských poměrech v Hořanech
(Louny), — Choce a spol. po stavu účetního úřad-
nictva a kalkulantů zem. finaně. ředitelství v Praze,
— Šrámka a spol. po zabavování hornické mzdy
v Duchcově a v Mostu tamním berním úřadem,
Staňka a spol. po bezohledném vymáhání daní
v okresích dolno kralovickém, ledeckém, skuteč-
ském jakož i po vrácení dopisů s českou adresou
vídeňskou poštou; — Breiter a spol. po užití
vojska společné armády ve volebním ruchu uberském
Glöckner a spol. po postupu berních správ při
vyměřování příjmové dani a předpisování poplatků
— dr. Lueger a spol. po zlehčování katolickéh
náboženství v některých novinách; — Bazanella
a spol. po tridentské samosprávě, tážíce se, hodlá-i
si vláda popíliti s dosazením autonomní správy tri-
dentské doplněně odborem školní rady, náležitého
oddělení místodržitelského a sekcí vrchního zemského
soudu.
Posl. Choc: Koruna oktrojovala této sněmovně
která dá si všeeko líbiti, opět předsedu ministerstva,
jenž se ji dnes představil krátkou řečí. Za nynějších
poměrů slibovati mnoho nemůže.
Choc
Šrámek
Staněk
doktor
Lueger
Posl
Hořany
Louny
Praha
Duchcov
Most
21
article
Předseda hr. Vetter: Račte se omezit a po-
dati formální návrh.
Posl. Choc: Ale není tak nevinným, jak se
líčil, zejmena my Čechové, máme mnoho co s ním
mluviti. Navrhují, aby se o prohlášení předsedy mini-
sterstva zahájila debata.
Při hlasování Chocův návrh propadl, (Hlučné
výkřiky českých radikálů.)
Předseda hr. Vetter: Debata o prohlášení bý
valého předsedy ministerstva je skončena, nebo
seznam řečníků jest vyčerpán. Pro předsednickou
konferenci, jež se má konati, ukončím schůze.
Příští schůze koná se zejtra o 11. hod. dopol
s dnešním jednacím pořadem.
Konec schůze o 11..20 hod
Kancelář panské sněmovny rozesílá návrh
hr. B. Schönborna a spol., aby cís. patent ze
dne 24. října 1852 o výrobě, obchodu a přechová-
vání zbraně a střeliva a o nosení zbraně doplnil se
tímto ustanovením: V § 2. vloži se po slovech »ter-
ceroly menší než 6—7 víd. palcův i s pažbou i hlavní-
slova »a revolvery téže délky 18 cm.
Vetter
Posl
Choc
Čecho
Chocův
B Schönborn
panská sněmovna
centimetr
22
article
Reformy v Rusku.
Reformy v Rusku.
Opravné hnutí v Rusku, o němž bylo čísti
v novinách již od jara minulého roku, nabylo
všeobecného rozšíření zejmena po zavraždění
Plevově a po nastolení nového ministra vnitra,
knížete P. D. Svjatopolka-Mirského. Přijímaje
dne 29. září úřadníky ministerstva vnitra, kníže
Svjatopolk-Mirský obrátil se k nim s řečí, v níž
na základě svých dlouholetých administračních
zkušenosti upozornil své spolupracovníkyv
úřadě, že „plodnost vládní práce může vzejíti
jen z upřímně blahopřejného a důvěrného po-
měru ke společenským a stavovským institucím
a k obyvatelstvu vůbec. Jen za takových pod-
mínek práce možno se domoci vzájemné dů-
věry, bez níž nelze se nadíti přímého úspěchu
v pracích, nesoucích se ke zřízení státu.“ Ta
slova rychle se rozlétla po celé Rusi a vzbudila
přirozeně nové naděje všech upřímných přátel
Ruska.
První vzehopili se vůdcové předních gu-
bernských zemstev ve střední Rusi a vymohli si
u ministra vnitra svolení, aby směli do Petro-
hradu svolati zástupce samosprávných sbor
k nezávazným poradám o tom, jaké opravy stát-
ního zřízení mohly by se doporučiti na tu dobu.
Plevův
Svjatopolka
Mirský
Rusko
Rus
Petra
23
article
Zemská konference, již se účastnilo přes sto
předsedů zemstev a jiných pracovníků v samo-
správných sborech, konala se v Petrohradě o
19. do 22. listopadu m. r. a resoluce o jedenáeti
punktech, přijatá ohromnou většinou účastníků.
podána ministru vnitra. Resoluce ta úřadně sice
v Rusku uveřejněna býti nesměla, ale obsah její
jest znám. Konference navrhla, aby novými re-
formami byly na Rusi zabezpečeny svoboda svě-
demí, svoboda osobní, rovné právo všech nábo-
ženských vyznání a národností, svoboda tisku.
rozšíření místní samosprávy na všechny části
říše, účasť volených zástupcův obyvatelstvav
pracích zákonodárných, při sdělávání státního
rozpočtu a při kontrole činnosti vládní. Za tímte
posledním účelem navrženo, aby byla zřízena
nevá zvláštní „instituce“, vzešlá z voleb. V re-
soluci zemské konference nemluví se tedy o za-
vedení ústavy na Rusi a zejmena ani narážkou
nežádá se zrušení nynějšího systému samo-
državného (autokratického). V listech zahranič-
ních vyskytly se ovšem dodatečně, ale neově-
řené zprávy, že zemská konference žádala také
výslovně zavedení ústavy a zřízení dvou zá-
konodárných sborů, jednoho sestaveného ze zá-
stupců zemstev a měst, druhého sestaveného
z poslanců, volených na základě všeobecného
přímého, ba i tajného volebního řádu.
Zůstaňme na okamžik u tohoto posledního.
jak praveno, neověřeného požadavku. Jest
ústava v Rusku možna? Ovšem! Stačí jediné
črtnutí péra carova a Rusko bude míti ústavu.
Ale jiná jest otázka, může-li Rusku — a tu
máme na mysli ruský národ a nikoli Ruske
úřadní, zastoupené panovnickým domem a vlád-
ním apparátem — prospěti ústava dle vzorů zá-
padoevropských a může-li taková ústava vůbee
Petrohrad
Rusko
Rus
24
article
býti vštípena na dosavadní státní ústrojí ruské.
Jde-li o jakékoli reformy, může se vážně mluviti
vždy jen o takových opravách, o nichž je pře-
dem zjištěno, že se prověsti dají. Navrhují-li
se opravy, o nichž se ví, že jsou buď na ten čas
nemožny, aneb že by vedly spíše ke škodě než
ku prospěchu národa, pro nějž se mají zříditi,
musíme za to míti, že jich navrhovatelé buď ne-
znají onoho národa, aneb že nemluví jako jeho
přátelé, nýbrž naopak přicházejí se zlým úmy-
slem, aby chystanými opravami zabezpečili jen
své osobní stavovské neb plemenné zájmy na
úkor toho lidu, jemuž slibují zdánlivé úlevy.
Holý nesmysl jest, tvrdí-li se, že zemská
konference petrohradská domáhá se pro ruský
lid tajného volebního práva. Voliti tajně
může jen člověk grámotný, který umí napsatia
přečísti jméno voleného, volí-li se hlasovacím
lístkem, aneb umí aspoň přečisti jméno kandi-
dáta na osudí, volí-li se kuličkami, jako se děje
z pravidla v Rusku při volbách do sborů same-
správných. Ruský lid jest co do grámotnosti do-
sud nejopozdilejší v celé Evropě. Ani třetin
obyvatelstva ruského neumí dosud čísti, ani
psáti. Žádati na lidu tajné volení, znamenalo by
hnáti jej úmyslně do rukou agitátorů, kteří by
s ním hráli ovšem jako s hračkou a o nějakém
projevu vůle samotného lidu nemohlo by
býti řeči.
Mohlo by se tedy snad voliti přímo sice,
ale veřejně. Volitel jmenoval by jméno svého
kandidáta a volební komise by jméno zapsala.
Tedy asi tak, jak volí haličtí sedláci, kteří co
do grámotnosti jsou o málo pokročilejší, než
sedláci v Rusku. Takové „haličské volby“ byly
by na ten čas ideálem voleb ruských; ale mohl
by některý přítel ruského lidu doporučiti mu
s dobrým svědomím takové „haličské volby“,
které jsou posměchem celého Rakouska?
Ted
Rusko
Evropa
Rakousko
25
article
Může-li dnes ještě, po více než čtyřicetiletém
trvání ústavy v Rakousku okresní hejtman v Ha-
liči rozhodovati o tom, kdo smí býti volena
může-li, kdykoli zachce, volbu svého kan-
didáta prověsti i proti zřejmému odporu volitelů,
čeho bychom se směli naditi od voleb v ruském
venkovském zákoutí, jehož obyvatelé nemají po-
tuchy nejen o cizím světě a jeho řádech, ale
ani přesnějšího vědomí o samém Rusku a jeho
státním ústrojí. Zájmy 90 procent všeho sel-
ského ruského obyvatelstva omezují se podnes
rodnou vsí a nejbližším okolím; zájmy „ůjezda
(asi našich bývalých krajů) dotýkají se ho již
jen potud, pekud má styk s újezdním městem
a železn. stanicí jako hlavním tržištěm pro jeho
plodiny. Gubernie jest mu již neznámý pojem
a plete si ji s gubernským městem, kamž
jednou za léta putuje k zázračnému obrazu, na-
chází-li se náhodou v některém tamním klášteře.
Ostatní Rus zná jen z pověstí a z vypravování
vojáků, povozníků a artělščíků, kteři na léto
chodí na práci do vzdálenějších gubernií. Také
pojem „Rus“ ve smyslu státního příslušenství
říše ruské jest mu dosud neznámý. „Rusem“-
jest ruskému mužíku jen pravoslavný poddaný
ruského cara. Jinověrec, byť mluvil jen rusky,
není mu Rus, nýbrž Polák, Němec aid. dle
náboženského vyznání. O státním celku ruské
říše mužík má pojem leda potud, že si jej zosob-
ňuje v osobě carově. Dle poněti ruského mužíka
vojnu nevede ruská říše proti té neb oné říši,
nýbrž „car“ proti „Angličanu“, „F ancouzi“,
proti „Turkovi“ atd.
Ruse
Polák
Němec
Angličan
Turek
Rakousko
Rusko
Rus
26
article
Připouštíme, že ústava v Rusku byla by
možna již dnes, ale mohla by to býti ústava
pouze pro šlechtu, některé pokročilejší kruhy
měšťanské (obchodní a průmyslnické) a pro
třídy intelligentní, tedy ústava jaksi oligarchi-
cká. Ústava demokratická, jež by i nejšírším
vrstvám lidu poskytla možnost, účastniti se
správy státní, jest na ten čas v Rusku ještě ne-
možna. Neboť že by dobrý, pracovitý, ale úplně
nevzdělaný a neuvědomělý ruský lid mohl vol-
bami projevovati svou vůli, může tvrditi jen
člověk, Ruska neznalý. Lid by volil buď tohe,
koho by mu poručil voliti místní policejní úřad-
ník (prištav), aneb toho, kdo by si jeho hlas
koupil. A koupil by si jeho hlas buď místní
statkář, nebo čiperný kupec z nejbližšího města,
jenž by dovedl v čas odhadnouti, jakou cenu
může míti „ovčina“ poslaneckého mandátu. Ta-
kové volební praktiky nejsou již nyní na ven-
kově ruském nic nevídaného. Užívalo se jich a
užívá dosud při volbách do újezdního zemstva,
při nichž se rozvíjí agitace, na vlas podobná na-
šim volebním agitacím, jen že nekalých pro-
středků agitačních může se na venkově ruském
uživati snáze a bezpečněji, než u nás. Případy,
že sedlák prodal svůj hlas za pár nových bot
nebo za kerec obilí, nejsou nic zvláštního; znal
jsem venkovského „báťušku“, který prodal svůj
hlas za nový klobouk a pak se mu vysmálii
csadníci sedláci, že prodal laeino. Znal jsem
naopak i člena „zemské úpravy“, venkovského
šlechtice, jemuž byl svěřen dozor nad stavbou
nového mostu přes říčku a jenž se opravdově
divil, když mu činěny výtky za to, že dříví ze
starého, zbořeného mostu dal klidně odvézti do
svého dvora a tam ho užil na domáci potřeby.
Rusko
27
article
Zavedením přímých voleb — ne už do malého
samosprávného sboru, jakým je újezdní zem-
stvo, nýbrž do říšského sboru zákonodárného
otevřely by se v Rusku brány k nezřízené agi-
taci, která by ovšem hravě lovila v kalných vo-
dách opozdilého, neuvědomělého lidu a musila
by míti v zápětí všeobecnou demoralisaci tohe
lidu, který dnes jako dítě potřebuje ještě pečli-
vého ošetřování a znenáhlého rozvijení jeho
jinak velice značných duševních schopností.
V přírodě není skoků; vše se vyvíjí po-
stupně. Nastane-li kde v přírodě náhlý převrat,
na př. vulkanickými erupcemi, má vždy za ná-
sledek ohromnou katastrofu. Ruský lic jest ku
ruské přírody; v ní vyrůstá a s ni je srostlý.
Tento ruský lid jest základ ruského státu; ve
výtečných vlastnostech ruského lidu, plného
opravdové zbožnosti, milosrdenství, neobmezené
lásky k bližnímu, oddanosti k pradědovské víře
a k báťušce caři, o němž má ponětí zpola my-
thické, spočívá veliká budoucnost Ruska jako
velmoci slovanské. I tento dobrý ruský lid jest
stvořen pro svobodu. I jemu se musí dostati svo-
body a dostane se mu jí postupně tou měrou,
jak si jí sám dovede vážiti a obhájiti, jako s
před 40 léty dovedl vážiti osvobození z nevol-
nictva. Jemu se však nesmí místo svobody po-
dávati shnilý, pozlátkem polepený ořech, s. žený
z pohozeného vánočního stromku západoevrop-
ských konstitucí, nýbrž svoboda, přirozeně vy-
restlá na zdravé půdě historického rozvoje
Ruska.
Ruský lid byl ode dávna zvyklý sám s
spravovati. Jeho samospráva byla přerušena ne-
zbytnými na onen čas reformami Petra Velikého,
Petro Veliký
Rusko