ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3f0c0390-78e8-11dc-a834-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: place 32, person 63, org 3, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. ledna 1905. Číslo 25.
4 article
exponace na venek a hrozí i uvnítř. Zmítání doby poslední, ruch vniterních plynut a rozčilující vzněty ob chvíli tomu nasvědčuje a nepřestává síliti pravdu, se kterou zahájili jsme tuto stat. Sotva absolvovaně dnešní demonstrace riž ské a petrohradský »něščasnyj slučaj«, o němž zrovna dochází telegram, přitiskly pečeť na to. co jsme právě byli uvedli. Pro Rižany události prvého řádu. Kdežto petrohradská neopatrnost, která čiší atlentátem, nejtísnivější vzbuzuje chvění, které je tím dusnější, čím tajemněji pověst o tom se šíří mezi obyvalelstvem, kte- rému dopřáno bude o tom čísti ve zdejších novinách až zejíra večer, demonstrace polední tentokráte vzbudily značnou pozornost. Prvé události jsme vzdáleni — vylíčení dojmu tedy až příště, o druhé několik slov. Těsně po poledni, dnes na Sv. tři krále. kdy sváteční klid a povznešenost vlnily se riž- ským ruchem, povzneseny účastí a pozornost zdejšího obyvatelstva ke »krestnému chodu«, vypukly tady pouliční demonstra- ce, které měly býti manifestačním výrazem »za svobodu«, kteréžlo slovo nyní v Rusku tetelí s ve vzduchu, ač každý, kdo je vyslovuje, před- stavuje si pod ním něco jiného. Na jedné z nejživějších a nejdelších ulie rižských, Aleksandrovské, shromáždil se u tak zvané »veliké pumpy« dav demonstrantů nebo manifeslantů. Sbromáždění čítalo asi půl třetího sta hlav, spíše mladších nežli staršich.
Rusko
5 article
Demonstranti, sešedše se, dali se pochodem po Aleksandrovské ulici směrem do města a na Aleksandrovský bulvar, kde se vypíná hlavní ruský dóm, kolem něhož kupily se četné davy ponejvíce ruských obyvalelů, očekávajících vý- chod »krestného chodu« k řece Dvině. Demon- stranti zřejmě chtěli doraziti k těmto zástupům a strhnouti je k účastenství. Nedá se popříti, že, kdyby se to bylo zdařilo, demonstrace byla by nabyla rázu mohutného a vynikajíeího, avšak s důsledky vážnými vzhledem k tomu, že u chrámu stály setniny ruského vojska. Násled- kem však bojácné organisace a nezvyklosti i ne- určitosti demonstrujleích skupení, demonstrace nevyzněla tak široko, ač naproti tomu silněji vznětněji nežli jindy. Demonstranti, rozvinuvše rudé pra- porce s hesly za svobodu a proti samoděr- žavnými, táhly po Aleksandrovské ulici, pokou- šejíce se o zpěv a rozhazujíce sta a tisíce p ro- klamacl, odůvodňujícíeh a vysvětlujících hesla, nesená v čele a mezi průvodem, šumícím roz- manitými výkřiky. (Proklamace byly tištěny rusky a lotyšsky.) Policie byla, ač kuse, zpravena o tom, že se dnes bude něco díti a za tím účelem měla část sil pohotově. U ruského divadla ovšem po- čínala si dosti nešikovně, div že sama nestala se příčinou rozsáhlejšího vlnění. Neboť objevivši se u divadla v počtu více nežli třiceti strážníků, vzbudila pozornost mírného obyvatelstva, vždy zvědavého a sama nakupila následkem toho značný dav v nejbližším okolí. Kolem divadla ovšem měl také »krestný chod« prouditi. Ještě však zavčas kýs šalomounský pristav vycítil ne- šikovnost a nebezpečí a povelel stráži, by se skryla v divadle.
Aleksandrovský ulice Dvina
6 article
Zatím konvoji druhému na Alexandrovské ulici podařilo se zadržeti massy demonstrujících, dokud ještě vlnění a šum jejich nezasáhl do davů, okolo ruské kathedrály shromážděných. Demonstrující, spatřivše proli sobě postu- pující policii, začali stříleti, ale dal se zároveň na útěk, svinuvše rychle praporce a volajice »beregis!« (ehraň sel). Přes to však policie zatkla několik z ve- doucích demonstrace a odvedla je do vazby. Demonstrace měla ráz zřejmě politi e ký. avšak byla jenom pokuse m. V Rize je poměrně dosti klidno. Nedávno sice konaly se — v nejzazší době dvě — demonstrace, ale to byly socialistické, třídní omezeně z pravidla na okršlek někleré továrny anebo nejbližšího okolí. Dnešní demonstrace byly připravovány na několika místech. Alexandrovská ulice byla ovšem jevištěm hlavním. Na druhých místech Rigy demonstrace zúplna selhaly a připravent policie ani neměla přiležitosti zasáhnouti. Při demonstraci na Alexandrovské ulici, ač padlo několik výstřelů, nebylo nijakých krvavých důsledků. Někteří ze zatčených po výslechu pro- puštěni, jiní však ponecháni ve vazbě. Tisíce proklamací bylo policií záhy sebráno. Ruch ulic záhy po demonstracích vzal na se obyčejný ráz. Jenom na Alexandrovském bulváru pozorovali jsme večer sesílené policejní hlídky. které po třech procházely ve všech směrech této prostranné a frekventované promenády. Dojem této pouliční demonstrace mez občsnstvem nebyl veliký.
Rigo Alexandrovský
7 article Politická stránka proslovu Eautschova při zahájení parlamentu.
Politická stránka proslovu Eautschova při zahájení parlamentu. Nové zasedání říšské rady vídeňské bylo za- hůjeno proslovem nového ministerského před- sedy barona Gautsche. Doslovné znění tohoto proslovu čtenář najde na jiném místě dnešního listu. Nebude jím nikterak překvapen, jakož ani nebylo úmyslem řečníkovým, aby poslancům, nově shromážděným, nějaké překvapení při- chystal. Vždyť již několik dni před dnešní za- hajovací schůzí dověděli se poslanci a celá poli- tická veřejnost v Rakousku z listův vládě blíz- kých, co nový ministerský předseda ve své úvodní řečí poví. Tuto není možno nazvati pro- gramovou, aspoň ne v tom smyslu, aby obsaho- vala jen třeba naznačení dráhy, již bar. Gautsch by mohl nazvati dráhou svou vlastní a odchylnou od dráhy svého předchůdce. Kdyby šlo pouze o slova, mohli bychom říci, že baron Gautsch chee pokračovati na dráze páně Körbrově. I tento předchůdce jeho totiž po pět let nepře- stával se dušovat, že mu nezáleží na ničem více, než aby opět přivedl parlament vídeňský k dělnosti. Při tom pak všechny skutky jeho přímo čelily proti všemu, co by tuto dělnost parlamentu mohlo podporovati. Rovněž slyšeli jsme od pana dra. Körbra až k omrzení časté opakování, že vláda jeho jest povýšena nad všechny strany parlamentní a stejně spravedlivá ke všem národnostem, obývajícím tuto říši. Nie- méně střelka jeho praktické politiky stále uka- zovala na německý, ba velko- a všeněmecký sever a skutky jeho, podnikané a vykonané n
Gautsch Körbrův Rakousko
8 article
prospěch národností neněmeckých v Rakousku. jádrem a účelem svým byly jen stále podporo- vání pretensi všeněmeckých a hovění i zjevným nerakouským, velezrádným choutkám nejúhlav nějších nepřátel našich. Podle těchto zkuše- ností, jiehž jsme nabyli za vlády páně Körbrovy pan baron Gautsch nemůže se díviti, jestliže i ke slovům jeho, proneseným včera v první schůzi poslanecké sněmovny a ujišťujíeím nás. že vláda jeho, kterouž také nazývá dle pravdy vládou úřadnickou, stojí vůči českému a německému národnímu kmenu v nejdokona- lejší nestrannosti a že plně oceňuje jejich ná rodní zvláštnosti, pohlížíme s oprávněnou opatr ností potud, pokud neuvidíme, že berou na sebe podobu příslušných skutkův.
Körbrův Gautsch Rakousko poslanecký sněmovna
9 article
Jestliže někdo v Rakousku dokazoval vlá- dám vídeňským, že národ český s příslušníky kmene německého ve svých vlastech má aspon tatáž práva státní, zemská, politická a jazyková byli jsme to my a jestliže někdo po celá desiti- letí dokazoval státníkům a politikům videňským že vnitřní ústroji této říše, její blahobyt hmetný a její postavení volmocenské především závisí na tom, aby národu českému v jeho odvěkých vlastech ve všech oborech správy státní při- znána byla konečně úplná rovnoprávnost s ná- rodností německou, byli jsme to my. A jestliže od zrušení spravedlnosti, přiznané jazyku če- skému ve vnitřním úřadování, parlament vídeň- ský nemůže nabyti klidu a sil, jest tím vinno jen nejhrubší zanedbávání ústavních zásad vů- bec a dějepisných základův této monarchie zvláště. I dr. Körber po pět let deklamoval, že nemá vroucnější touhy než přivésti říšskou radu vídeňskou opět k dělnosti. I ač zároveň dobře věděl, že tate vyloužená a státu velepotřebná dělnost parlamentu závisí jedině na spravedli. vém uspořádání a odklizení otázky česko-něme- cké, přece všemi skutky svými tuto podmínku státního pořádku napořád nesvědomitě mařil.
doktor Körber Rakousko
10 article
Baron Gautsch ve svém včerejším proslovu uznává též dělnost parlamentu za eminentní interess státní; vedle toho pak prohlnšuje, že podmínkou této dělnosti jest národní mír česko- německý; dále praví, že o tento mír chce se vynasnažiti, poněvadž jej pokládá také za ne- zbytnou podmínku pro opětnou dělnost sněmu království českého. Slyšíme tedy v proslovu nového minister ského předsedy plné odůvodnění jeho záměrův že o derozumění a o smír mezi národem českým a německým chce pracovati. Toto odůvodněn jest zcela správné a nezbývá jen, aby nová vláda neotálela skutky svými nastoupiti onu dráhu, jež k němu vede. V tom ohledu ne můžeme pana barona Gautsche dosti varovati, aby si nebral za vzor svého předchůdce v pro- vádění krásných slov. Především ovšem bude nezbytně potřebí, aby neuznával také pro sehe za závazný jeho slib, daný sdružení všeněme ckému a velkoněmeckému, že vnitřní politika rakouská musí ve všem se říditi líbovůlí, pre
Baron Gautsch Gautsch
11 article
tensemi a nadprávím vyhýčkaných poručníkův pracujících pro krále pruského. Bylo by nej osudnější chybou, když by nový ministerský předseda na samém počátku své vlády neukázal jednatelům pruským tvář státníka opravdu ra- kouského a kdyby jim zjevnými skutky nepodal důkazův, že politické hospodářství, jež v Ra- kousku provozovali za dra. Körbra, nenajde v něm ani podporovatele, ani slabého a shoviva- vého diváka. Národ český právě podle nejprv- nějších skutkův, jimiž baron Gautsch bude mět dokázat svou úplnou samostatnost politika ra- kouského, teprv bude posuzovati jeho krásná slova o úplné nestrannosti ke všem národům této říše. Smutné dědictví, jež nový náčelník vlády vídeňské byl převzal v poměrech parlamentnich a ústavních, ukládá mu za povinnost, aby zjed- nal brzkou a dokonalou nápravu veliké poruše- nosti názorův vládních o právech národův slo- vanských, především národa českého. Každý další krok na dráze, kterouž oblibil se bráti dr.
Gautsch
12 article
Körber vůči národu českému, byl by zmarem úmyslův, jež baron Gautsch ve včerejší zahajo- vací řeči své v parlamentu dal na jevo. Velice zajímavou částí této řeči byla její stať, věnovaná novoročnímu proslovu Štěpána Tiszy, se sensačním přenášením hlavního tě- žiště této monarchie za Litavu. Už po několik dní bylo napovídáno, že předseda ministerstva předlitavského neopomene při zahájení říšské rady vídeňské dotknouti se této nejnovější pre- tense uherské. Litujeme, že tak učinil nedosti důrazně a s náležitým ozářením velmocenských choutek zahitavských. A litujeme ještě více, že vlastní odpověď k nim zůstavil parlamentu ví- deňskému, zcela nechávaje stranou povinnost, již v té příčině má, jako stejně oprávněný kol- lega hr. Tiszy. Tento zajisté promluvil sám z sebe, nečekaje na projev parlamentu uherského. Pedobně měl učmiti i baron Gautsch a vy- jádřiti se, jako náčelník vlády vídeňské a jako důvěrník koruny, jak pohliži na vypínavost ma- darskou, toužící po dosažení převahy nad stejně oprávněnou polovicí předlitavskou. Jestliže bar Gautsch jest přesvědčen, že ohlášený hr. Tiszou záměr, přesunouti těžiště monarchie do Uher byl by poškozením polovice její předlitavské měl zajisté povinnost, aby sám, jakožto náčelní vlády vídeňské důrazně se ohradil proti tako- vému úmyslu. Co v té věci udělá parlament, ač nabude-li opět své dělnosti, nemůže býti pro něho omluvou, že vlastní své povinnosti ne- dostál. Návrh, aby o proslovu ministerského před- sedy zahájilo se rokování, nebyl přijat. Poslanei patrně jsou přesvědčeni, že na to bude dosti času, až při projednávání rozpočtu státního.
Körber Gautsch Štěpán Tisza Pedobno Uhry
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vidně, 24. ledna. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 24. ledna. Parádní schůze, jako byla 17. lastopadu roku loňského. Jako tenkráte, také dnes před- stavil se kabinet rekonstruovaný. Tentokráte také v hlavě. Zda pozměněný též ve své politice v duchu a směru jejím, třeba vyčkati i po pro jevu, který proslovil parlamentu a velké veřej nosti nynější chef ministerstva. Z 11 členů kabinotu je šest nových. Tr přišli v posledních dnech říjnových, tři na Syl vestra. To je pronikavá změna v krátké době A snad není lichou předpověd, že kampaň na stávající zahájena bude po změnách ještě dal- ších. Ale jak praveno: jen lidé jsou jiní; jinou politiku musíme teprve víděti. Dlužno slova barona Gautsche teprve vtěliti v skut ky. My Čechové nedáme se oslniti sebe lesklej ším a zvonivějším programem s místa kterého koliv. Jak obecenstva tak poslanců nesešlo se k presentaci režimu Gautschova nad obyčey- Bylo vůbec jakési dusno, jakési ticho, jakýsi klid, kterého nebývá jindy. Nebylo také žádného rezruchu, žádného napjetí, žádné sensace. Vstup i úvod nové exekutivy odbyl se rychle, neprovázen ani pochvalou, ani odporem, atmosféra byla vlažna a lze říci, dosti chladna. V loži, vyhražené panské sněmovně, usedl býv- ministerský předseda hr. František Thun, h Karel Buquoy, markýz Bacquehem a bar. Berger. Rázem 11. hodiny, ve chvíli kdy ještě předsednictvo nebylo na svých kře- slech, vešel baron Gautsch se svými kollegy. Všichni ve fracích, bez řádů.
Gautsch Čecho Gautschův Thun Buquoy Bacquehem Berger Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
Prohlášení barona Gautsche jest krátkéa hladké ve formě. Jakkoli klesla valne cena takových deklarací, myslime přece, že zavazují toho, kdo je podává. Dle toho považujeme osvědčení barona Gautsehe z akt, kterým ukázati se má linie postupu barona Gautsche a udává dísektiva pro administrace a politiky. Konstatujeme, že nezůstal bez dobrého dojmu na všechny poslance neněmecké od- stavec, ve kterém proklamuje baron Gautsch na- prostou rovnost a rovnocennost všech kmenů způsobem, jakého nebylo ani v prvé řeči hr. Badena, jejíž účinek byl, jak známo, zkalen frásí o „zářivé kultuře německé“. Tolik asi již postihl od oněch časů baron Gautsch, že český národ nesnese a nestrpí žádného stlačování pod úroveň stejnostia žádného ponižování a že má síly dosti. aby vzepřel se každému pokusu, posunouti rovnováhu mezi ním a německou menšinou v zemích koruny české, pokud jde o nejdůsled néjší provádění rovnováhy té ve všech oborech veřejné správy. Baron Gautsch položil také důraz na nej přísnější objektivitu ve správě a na svědemite vykonávání všech zákonů. My Čechové nie ji ného nežádali, leč šetření politických pravidel a řádů vůči národu u každé vlády. Ani o dra. Körbra více jsme nežádali. Baron Gautsel nechať ví, že menším údělem, nežli paritou. žádný Čech dnes nevezme za vděk a že každé odehýlení se od její čáry obnoví krajní odpo českého zastupitelstva. Česko-německou dohedu pokládá nynější premiér největším problémem pelitiky v pravdě „rakouské“ a nezbytnou pod- mínkou uzdravení vnitropolitické situnce. Ale pouhá diagnosa nestačí. Jest nezbytno vzehopit se k léčbě, k onomu činu, který muže dělá mužem, politika politikem, státníka státníkem.
Gautsch Gautseh Baden Baron Gautsch Čecho Baron Gautsel Čechy
15 article
Jen ten může přisvojovati si velký tento pre- dikát, kdo má odvahu, to, co uznal potřebným. zdravým, spasným a spravedlivým, uvésti ve skutek činem celým. Všeliká polo- vičatost, tato kletba rakouské minulosti. barona Gautsche by zavedla tam, kde kleslia zahynuli jiní: do bludiště. Jeho předchůdce ze- mřel nedostatkem vůle, chce-li or dospěti k me- tám příznivějším, musí vyvarovati se chybě te a skutečně „vzmužiti se k samostatnému roz- hodnutí“, o kterém s onfásí mluvil. Tvrdí se, že výrok tento na německé straně způsobil pohoršení. Nevíme, je-li to pravda. Kdyby však bylo pravdou, pak byli bychom svědky smutného divadla, že v Rakousku dovo- luje se vládě svoboda, jen když pracuje pro Němce. Vláda, která pro sebe nereklamuje právo ve věcech pochybných neodvisle rozhodovati, není vládou. Ta jest nástrojem, jehož užívati směji jen jedny ruce. Ministerstvo Gautschovo promluvilo dnes svor první řeč. Hledíme vstříc jeho činům a skutkům. Z VIdně, 24. ledna. (C. -B) Sněmovna jest velmni hojně navštívena. Minist přišli všichni v slavnostním hávu. Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.05 hod a vzpomněl vřele zemřelých poslanců ryt. Eugeno Abrahamowicze a V. Sehnala. Nově zvolení poslanci ryt. Ladislav Gniew o sz Jan Scaramanda z Altmonte, dr. Somme a Singer složili slib Předseda hr. Vetter předčílal přípis, že býv mp. dr. Körber je zproštěn svého úřadu a další přípis jímž oznamuje se jmenování bar. Gautsche před- sedou ministerstva, hr. Bylandt-Rheidta mini strem vnitra a odborného přednosty dra. Klein správcem ministerstva spravedlnosti, načež dal slov předsedovi ministerstva.
Gautsch Němec Gautschův Vetter Abrahamowicz V Sehnal Gniew Scaramanda doktor Somme Singer Körber Klein Rakousko Altmonte
16 article
Mp. bar. Gantsch: Slavná sněmovno! Jmenovár J. c. a k. ap. V. nejmilostivěji předsedou ministerstva mám čest představiti sebe i pp. ministra vnitra a správ ce ministerstva vyučování Nastoupiv úřad, pokládal jsem za svou povinnost poněvadž říšská rada nebyla shromážděna, vejí v osobní styky s mnohými jejími členy, abych obnovi staré styky, sebral dojmy a vytknul politické zásad- a názory, jež dovolím si dnes vyložiti. O dosavadní politické situaci nebudu mluviti je sněmovně i veřejnosti tak zevrubně známa, žej raději pomíjím ve své úvaze. Chci obrátiti zraky ra- ději k věcem budoucím. Vláda vynasnaži se především, aby naléhavé důležité předlchy byly vyřízeny ve spolku s oběma sněmovnami. Nepřeceňuje postavení vlády v této sně- movně a prost všelikého optimismu, doufám přece po jistých příznacích, že sněmovna bude pracovati jak obyvatelstvo si přeje a tak splní očekávání, je stát a jeho občané právem druží k ústavním insti- tucím.
17 article
Dělnost sněmovny je nejen významným zájmen státním, nýbrž prospěje především jí samě, neboť jen činný parlament může vykonávati svá práva a nále- žitý vliv na utváření se veřejných záležitostí. Pominou také obavy, že přes povinné nejrozhodnější zastávání rakouských zájmů poměry rovnováhy v rakouském mocnářství budou rušeny nebo těžiště přesunuto v náš neprospěch. Sejdou-li se však sněmovní strany ve společné činnosti, polom, tuším, je dána také pod- mínka, aby řešení největšího problému opravdu ra- kouské politiky bylo aspoň započato. Od něho jediného lze očekávati po mém přesvědčení trvalou sanaci naší politické situace: sblížení a dorozumění mezi Němci a národem českým. Vláda, ministerstvo úřadnické, chová se k německému a českému národu i všem národům naší vlasti úplně nestranně a oceňuje plnou měrou jejich osobitost a oprávněné zájmy jejich národního života. Vláda je si plně vě- doma, že i v pracujícím parlamentu může docíliti sbl- žení obou národů ochotným spolupůsobením povo- laných zástupců lidu. Všeliký krok stran, jenž mohl by nás přiblížiti k tomuto cíli, bude uvítán vládou c nejvřeleji a podporován co nejúčinněji. (Pochvala.)
Němec
18 article
Ale aby vyhověla svému postavení v této k zjed- návání pokojných poměrů směřující akci, vláda, vě- doma si své těžké zodpovědnosti, vyhražuje si take se své strany samostatná rozhodnutí. Třeha že ne- myslí, že již nadešla doba, aby vyložila v podrobno- stech všechny otázky, na nichž při sblížení německého a českého národa záleží, musím přece poukázati ji nyní k tomu, že zdá se ji býti také dělnost če- ského sněmu tím podstatnější předběžnou pod mínkou, poněvadž právě tento zákonodárný sbor tvoř v důležitých ohledech zákonité forum pro jednání obou národů a upravení jejich styků. (Pochvala.) Rovněž tak vláda bude dbát o zdárné působení všech zemských sněmů, neboť spořádaná zákono- dárná činnost v královstvích a zemích je pro jich blaho a veškerý stát svrchovaně důležita. (Pochvala.) Vláda povede veškeru správu s nejpřísnějši nestranností. Bude prováděti zákony svědomitě v jejich duchu, užívati a mírou svých práv, ale je pevně odhodlána hájit autoritu a veřejný pořádek.
19 article
V době, která je si vědoma plně hodnoty hospo- dářství pro celek a jeho úkoly, vláda nemůže se zbýti, třeba vlastn politické otázky ji sebe více zaměstná- valy, starosti o život hospodářský a zdravý hospodař- sko-politický vývoj. Pokládám za povinnost vlády, jež musí býti splněna v zájmu těch, kdo nespatřují ve státě předmět politických zápasů, nýbrž záštitu existence své a svých rodin. (Výborně!) Od rozhodnutí o hospodářském poměruk Uhrám a obchodně-politických poměrech k cizině smíme očekávati mnohý podnět k rozvoji svého ná- rodního hospodářství a k zvelebení průmyslu a ob- chodu. Aby však uplatnil se cele, musí žíli na všech místech veřejné správy myšlenka, že podporování a usnadnění domáci výděleční činnosti náleží k nej- důležitějším povinnostem správy V oboru zemědělství, jehož zájmy vyžadují největší pěče se strany vlády, naléhají, jak ukazuje příklad sousedních států, veliké otázky čím dál tím více na zákonodárství. Průmysl a zemědělství smi spoléhati na plnou ocholu u správních úřadů a oče- kávati, že správní úřady se vynasnaží, aby odstrauily překážky uskutečnění jejich plánů. Vláda se vyna- snaží, ahy co nejdříve předložila živsostenský řádk ústavnímu projednání. Reforma dělnickéh pojišťování bude dále sledována. Prosím sně- movnu, by byla přesvědčena, že vláda dovede správně cceniti význam dělnické ochrany ve státě. Nepokláda za zvláštní zásluhu, nýbrž za závazek od ostatních svých úkolů nerozlučny osvědčovati smysl a účinnou ochotu ke všem záležitostem hospodářství i pracují- cího obyvatelstva.
Uhry
20 article
Sl. sněmovno! Vláda nezaujímá již v tomlo oka- mžiku stanovisko k některým neřešeným politickým otázkám. Na to bude dost pokdy během jednání, ze- jmena rozpočtové debaty. Vláda dovoluje si však na- léhavou prosbu, by sněmovna takové jednání vůhee umožnila a ve spolku s námi zjednala spořádanou a plodnou práci v této sněmovně. Tuto prosbu vzná- šíme dnes k sněmovně nejen v zájmu svém, nýbrž také v zájmu naší vlasli. (Hlučná pochvala.) Mezi došlými spisy jsou dotazy posl. So- kola a spol. po školských poměrech v Hořanech (Louny), — Choce a spol. po stavu účetního úřad- nictva a kalkulantů zem. finaně. ředitelství v Praze, — Šrámka a spol. po zabavování hornické mzdy v Duchcově a v Mostu tamním berním úřadem, Staňka a spol. po bezohledném vymáhání daní v okresích dolno kralovickém, ledeckém, skuteč- ském jakož i po vrácení dopisů s českou adresou vídeňskou poštou; — Breiter a spol. po užití vojska společné armády ve volebním ruchu uberském Glöckner a spol. po postupu berních správ při vyměřování příjmové dani a předpisování poplatků — dr. Lueger a spol. po zlehčování katolickéh náboženství v některých novinách; — Bazanella a spol. po tridentské samosprávě, tážíce se, hodlá-i si vláda popíliti s dosazením autonomní správy tri- dentské doplněně odborem školní rady, náležitého oddělení místodržitelského a sekcí vrchního zemského soudu. Posl. Choc: Koruna oktrojovala této sněmovně která dá si všeeko líbiti, opět předsedu ministerstva, jenž se ji dnes představil krátkou řečí. Za nynějších poměrů slibovati mnoho nemůže.
Choc Šrámek Staněk doktor Lueger Posl Hořany Louny Praha Duchcov Most
21 article
Předseda hr. Vetter: Račte se omezit a po- dati formální návrh. Posl. Choc: Ale není tak nevinným, jak se líčil, zejmena my Čechové, máme mnoho co s ním mluviti. Navrhují, aby se o prohlášení předsedy mini- sterstva zahájila debata. Při hlasování Chocův návrh propadl, (Hlučné výkřiky českých radikálů.) Předseda hr. Vetter: Debata o prohlášení bý valého předsedy ministerstva je skončena, nebo seznam řečníků jest vyčerpán. Pro předsednickou konferenci, jež se má konati, ukončím schůze. Příští schůze koná se zejtra o 11. hod. dopol s dnešním jednacím pořadem. Konec schůze o 11..20 hod Kancelář panské sněmovny rozesílá návrh hr. B. Schönborna a spol., aby cís. patent ze dne 24. října 1852 o výrobě, obchodu a přechová- vání zbraně a střeliva a o nosení zbraně doplnil se tímto ustanovením: V § 2. vloži se po slovech »ter- ceroly menší než 6—7 víd. palcův i s pažbou i hlavní- slova »a revolvery téže délky 18 cm.
Vetter Posl Choc Čecho Chocův B Schönborn panská sněmovna centimetr
22 article Reformy v Rusku.
Reformy v Rusku. Opravné hnutí v Rusku, o němž bylo čísti v novinách již od jara minulého roku, nabylo všeobecného rozšíření zejmena po zavraždění Plevově a po nastolení nového ministra vnitra, knížete P. D. Svjatopolka-Mirského. Přijímaje dne 29. září úřadníky ministerstva vnitra, kníže Svjatopolk-Mirský obrátil se k nim s řečí, v níž na základě svých dlouholetých administračních zkušenosti upozornil své spolupracovníkyv úřadě, že „plodnost vládní práce může vzejíti jen z upřímně blahopřejného a důvěrného po- měru ke společenským a stavovským institucím a k obyvatelstvu vůbec. Jen za takových pod- mínek práce možno se domoci vzájemné dů- věry, bez níž nelze se nadíti přímého úspěchu v pracích, nesoucích se ke zřízení státu.“ Ta slova rychle se rozlétla po celé Rusi a vzbudila přirozeně nové naděje všech upřímných přátel Ruska. První vzehopili se vůdcové předních gu- bernských zemstev ve střední Rusi a vymohli si u ministra vnitra svolení, aby směli do Petro- hradu svolati zástupce samosprávných sbor k nezávazným poradám o tom, jaké opravy stát- ního zřízení mohly by se doporučiti na tu dobu.
Plevův Svjatopolka Mirský Rusko Rus Petra
23 article
Zemská konference, již se účastnilo přes sto předsedů zemstev a jiných pracovníků v samo- správných sborech, konala se v Petrohradě o 19. do 22. listopadu m. r. a resoluce o jedenáeti punktech, přijatá ohromnou většinou účastníků. podána ministru vnitra. Resoluce ta úřadně sice v Rusku uveřejněna býti nesměla, ale obsah její jest znám. Konference navrhla, aby novými re- formami byly na Rusi zabezpečeny svoboda svě- demí, svoboda osobní, rovné právo všech nábo- ženských vyznání a národností, svoboda tisku. rozšíření místní samosprávy na všechny části říše, účasť volených zástupcův obyvatelstvav pracích zákonodárných, při sdělávání státního rozpočtu a při kontrole činnosti vládní. Za tímte posledním účelem navrženo, aby byla zřízena nevá zvláštní „instituce“, vzešlá z voleb. V re- soluci zemské konference nemluví se tedy o za- vedení ústavy na Rusi a zejmena ani narážkou nežádá se zrušení nynějšího systému samo- državného (autokratického). V listech zahranič- ních vyskytly se ovšem dodatečně, ale neově- řené zprávy, že zemská konference žádala také výslovně zavedení ústavy a zřízení dvou zá- konodárných sborů, jednoho sestaveného ze zá- stupců zemstev a měst, druhého sestaveného z poslanců, volených na základě všeobecného přímého, ba i tajného volebního řádu. Zůstaňme na okamžik u tohoto posledního. jak praveno, neověřeného požadavku. Jest ústava v Rusku možna? Ovšem! Stačí jediné črtnutí péra carova a Rusko bude míti ústavu. Ale jiná jest otázka, může-li Rusku — a tu máme na mysli ruský národ a nikoli Ruske úřadní, zastoupené panovnickým domem a vlád- ním apparátem — prospěti ústava dle vzorů zá- padoevropských a může-li taková ústava vůbee
Petrohrad Rusko Rus
24 article
býti vštípena na dosavadní státní ústrojí ruské. Jde-li o jakékoli reformy, může se vážně mluviti vždy jen o takových opravách, o nichž je pře- dem zjištěno, že se prověsti dají. Navrhují-li se opravy, o nichž se ví, že jsou buď na ten čas nemožny, aneb že by vedly spíše ke škodě než ku prospěchu národa, pro nějž se mají zříditi, musíme za to míti, že jich navrhovatelé buď ne- znají onoho národa, aneb že nemluví jako jeho přátelé, nýbrž naopak přicházejí se zlým úmy- slem, aby chystanými opravami zabezpečili jen své osobní stavovské neb plemenné zájmy na úkor toho lidu, jemuž slibují zdánlivé úlevy. Holý nesmysl jest, tvrdí-li se, že zemská konference petrohradská domáhá se pro ruský lid tajného volebního práva. Voliti tajně může jen člověk grámotný, který umí napsatia přečísti jméno voleného, volí-li se hlasovacím lístkem, aneb umí aspoň přečisti jméno kandi- dáta na osudí, volí-li se kuličkami, jako se děje z pravidla v Rusku při volbách do sborů same- správných. Ruský lid jest co do grámotnosti do- sud nejopozdilejší v celé Evropě. Ani třetin obyvatelstva ruského neumí dosud čísti, ani psáti. Žádati na lidu tajné volení, znamenalo by hnáti jej úmyslně do rukou agitátorů, kteří by s ním hráli ovšem jako s hračkou a o nějakém projevu vůle samotného lidu nemohlo by býti řeči. Mohlo by se tedy snad voliti přímo sice, ale veřejně. Volitel jmenoval by jméno svého kandidáta a volební komise by jméno zapsala. Tedy asi tak, jak volí haličtí sedláci, kteří co do grámotnosti jsou o málo pokročilejší, než sedláci v Rusku. Takové „haličské volby“ byly by na ten čas ideálem voleb ruských; ale mohl by některý přítel ruského lidu doporučiti mu s dobrým svědomím takové „haličské volby“, které jsou posměchem celého Rakouska?
Ted Rusko Evropa Rakousko
25 article
Může-li dnes ještě, po více než čtyřicetiletém trvání ústavy v Rakousku okresní hejtman v Ha- liči rozhodovati o tom, kdo smí býti volena může-li, kdykoli zachce, volbu svého kan- didáta prověsti i proti zřejmému odporu volitelů, čeho bychom se směli naditi od voleb v ruském venkovském zákoutí, jehož obyvatelé nemají po- tuchy nejen o cizím světě a jeho řádech, ale ani přesnějšího vědomí o samém Rusku a jeho státním ústrojí. Zájmy 90 procent všeho sel- ského ruského obyvatelstva omezují se podnes rodnou vsí a nejbližším okolím; zájmy „ůjezda (asi našich bývalých krajů) dotýkají se ho již jen potud, pekud má styk s újezdním městem a železn. stanicí jako hlavním tržištěm pro jeho plodiny. Gubernie jest mu již neznámý pojem a plete si ji s gubernským městem, kamž jednou za léta putuje k zázračnému obrazu, na- chází-li se náhodou v některém tamním klášteře. Ostatní Rus zná jen z pověstí a z vypravování vojáků, povozníků a artělščíků, kteři na léto chodí na práci do vzdálenějších gubernií. Také pojem „Rus“ ve smyslu státního příslušenství říše ruské jest mu dosud neznámý. „Rusem“- jest ruskému mužíku jen pravoslavný poddaný ruského cara. Jinověrec, byť mluvil jen rusky, není mu Rus, nýbrž Polák, Němec aid. dle náboženského vyznání. O státním celku ruské říše mužík má pojem leda potud, že si jej zosob- ňuje v osobě carově. Dle poněti ruského mužíka vojnu nevede ruská říše proti té neb oné říši, nýbrž „car“ proti „Angličanu“, „F ancouzi“, proti „Turkovi“ atd.
Ruse Polák Němec Angličan Turek Rakousko Rusko Rus
26 article
Připouštíme, že ústava v Rusku byla by možna již dnes, ale mohla by to býti ústava pouze pro šlechtu, některé pokročilejší kruhy měšťanské (obchodní a průmyslnické) a pro třídy intelligentní, tedy ústava jaksi oligarchi- cká. Ústava demokratická, jež by i nejšírším vrstvám lidu poskytla možnost, účastniti se správy státní, jest na ten čas v Rusku ještě ne- možna. Neboť že by dobrý, pracovitý, ale úplně nevzdělaný a neuvědomělý ruský lid mohl vol- bami projevovati svou vůli, může tvrditi jen člověk, Ruska neznalý. Lid by volil buď tohe, koho by mu poručil voliti místní policejní úřad- ník (prištav), aneb toho, kdo by si jeho hlas koupil. A koupil by si jeho hlas buď místní statkář, nebo čiperný kupec z nejbližšího města, jenž by dovedl v čas odhadnouti, jakou cenu může míti „ovčina“ poslaneckého mandátu. Ta- kové volební praktiky nejsou již nyní na ven- kově ruském nic nevídaného. Užívalo se jich a užívá dosud při volbách do újezdního zemstva, při nichž se rozvíjí agitace, na vlas podobná na- šim volebním agitacím, jen že nekalých pro- středků agitačních může se na venkově ruském uživati snáze a bezpečněji, než u nás. Případy, že sedlák prodal svůj hlas za pár nových bot nebo za kerec obilí, nejsou nic zvláštního; znal jsem venkovského „báťušku“, který prodal svůj hlas za nový klobouk a pak se mu vysmálii csadníci sedláci, že prodal laeino. Znal jsem naopak i člena „zemské úpravy“, venkovského šlechtice, jemuž byl svěřen dozor nad stavbou nového mostu přes říčku a jenž se opravdově divil, když mu činěny výtky za to, že dříví ze starého, zbořeného mostu dal klidně odvézti do svého dvora a tam ho užil na domáci potřeby.
Rusko
27 article
Zavedením přímých voleb — ne už do malého samosprávného sboru, jakým je újezdní zem- stvo, nýbrž do říšského sboru zákonodárného otevřely by se v Rusku brány k nezřízené agi- taci, která by ovšem hravě lovila v kalných vo- dách opozdilého, neuvědomělého lidu a musila by míti v zápětí všeobecnou demoralisaci tohe lidu, který dnes jako dítě potřebuje ještě pečli- vého ošetřování a znenáhlého rozvijení jeho jinak velice značných duševních schopností. V přírodě není skoků; vše se vyvíjí po- stupně. Nastane-li kde v přírodě náhlý převrat, na př. vulkanickými erupcemi, má vždy za ná- sledek ohromnou katastrofu. Ruský lic jest ku ruské přírody; v ní vyrůstá a s ni je srostlý. Tento ruský lid jest základ ruského státu; ve výtečných vlastnostech ruského lidu, plného opravdové zbožnosti, milosrdenství, neobmezené lásky k bližnímu, oddanosti k pradědovské víře a k báťušce caři, o němž má ponětí zpola my- thické, spočívá veliká budoucnost Ruska jako velmoci slovanské. I tento dobrý ruský lid jest stvořen pro svobodu. I jemu se musí dostati svo- body a dostane se mu jí postupně tou měrou, jak si jí sám dovede vážiti a obhájiti, jako s před 40 léty dovedl vážiti osvobození z nevol- nictva. Jemu se však nesmí místo svobody po- dávati shnilý, pozlátkem polepený ořech, s. žený z pohozeného vánočního stromku západoevrop- ských konstitucí, nýbrž svoboda, přirozeně vy- restlá na zdravé půdě historického rozvoje Ruska. Ruský lid byl ode dávna zvyklý sám s spravovati. Jeho samospráva byla přerušena ne- zbytnými na onen čas reformami Petra Velikého,
Petro Veliký Rusko