Ročník XXXXV.

V Praze, ve středu dne 25. ledna 1905.

Číslo 25.

Na ranní a odpol. listy předplácí net v Praze v alministrai ns měsie na čivrk leta . . . . s dvojí denáškou na etnit lots “ . . . ve filialkách na něije . . . Toštont na měsíc. . . . . . na čtvrt leta s dvoji zásllkou na něile . . . . . . K h i na čtní leta

kei axo kei

Bouře a nepokoje v Rusku. L. Z Petrohradu, 24. ledna v 7 hod več. (Pův. telg. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Dnes byl den poměrně klidný. Město poskytuje však pohled podivný. Okna u krámů jsou prkny zabarikádována a částečně i zamřížována. Na ulicích hlidky vojenské rozptylují davy. Pro zejtřek očekává se nová demonstrace ozbrojených dělníků. Kolují pověsti. předpovídající vydání manifestu, jenž ohlásí reformy a vyzve dělnictvo, aby se vrátilo do práce. Potraviny jsou zdraženy; nedo- stává se petroleje Zprávy z Petrohradu o včerejším dnu. Z Petrohradu, 24. ledna. Dnešnílo dne (až do 4. hod. odpol.) má Petro- hrad již své obvyklé vzezření Vojsko staženo bylo větším dílem do kasáren a jen před Zimním palácem udržuje sesílená stráž hlídku. Na předměstích jest poněkud živěji. Na ulicích jest frekvence o poznání málo slabší, než kdy dříve. Někteří ze strachu ne- opouštějí dosud svých příbytků. Krámy byly dnešního dopoledne téměř všecky opět otevřeny. Na nádražích vykonává se přísná prohlídka všech cestujících, kteří přijíždějí do Petrohradu. Do- prava vlaků jest opětně zeela pravi- delná. Soudí se, že pozejtří vyjdou již opětně některé listy, jež povolaly si sazeče z jiných ruských měst. Z Berlína, 24. ledna. »Berliner Tagblatt« oznamuje z Petrohradu: Noc na dnešek uply- nula klidně. Několik krámů bylo vypleněno událo se několik srážek. Rány na slepo však dostačily, aby demonstranti byli rozehnáni. Dnes vojsko z ulic většinou odtáhlo. Jenom jízda v četách o pěti mužích projíždí ulicemi. Také před Zimním palácem nachází se mnohem měně vojska nežli dřive.

Nová srážka v Petrohradě. Z Petrohradu, 24. ledna. Ve 4 hod. od- poledne. (C.-B.) Potr. telegr. kancelář sděluje Mezi zástupy a kozáky došlo k nové srážce. Kozáci sekali čavlemi do děl níků, z nichž někteří byli zraněni. Z Petrohradu, 24. ledna. 5 1% hod. odpol. (C.-B.) Petrohrad. tel. kancelář sděluje: M ez obyvateli Něvského prospektu okolních ulic jeví se veliké roz čilení. Všechna okna přízemků jsou zahra- žena prkny. (Viz i depeše zvláštního zpravodaje našeho. Pozn. red.) Petrohrad ve tmě. Z Petrohradu, 24. ledna. (C. B.) V ústředn elektrárně belgické společnost byla práce zastavena. Společnos tato má nejvíce abonentů. Slavný historik Korejev zatčen. Z Petrohradu, 24. ledna. (C.-B. V minulé noci zatčen byl professo Korejev, spisovatelé Pošeeho- nov i Annenskij a dále obecní starší i advokáti Kedrin a Sejt- uikov. Dělnický klub uzavřen. Z Petrohradu, 24. ledna. (C.-B.) Dělnický klub byl na rozkaz městského hejtmana uza- vřen. Redaktor listu »Právo« Jessem byl dne zatčen.

Stávkokazi opět donuceni ke stávce. Z Petrohradu, 24. ledna. (C.-B.) Dělnictv velikých sléváren Baryových zahájilo dnešního dne práci, avšak krátce na to přitáhly zástupy stávkujíeích a žádaly za výhrůžek zastaven práce. Stalo se tak. Na předměstí Šimonově kde nejvíce obývá dělná třída, jest úplný klid, ačkoliv dělníci zde procházejí v zástupech velm silných. Kněz Jiří Gapon v bezpečí. Z Petrohradu, 24. ledna. Ani v ponděl ani včera nebyl kněz Gapon více mezi lidem spatřen. O jeho zmizení kolují nejrůznější po- věsti. Dle jedné verse byl prý zabit, dle jiné leží zraněn v nemocnici. Avšak ani to ani on neukázalo se býti pravdivým. Jest zcela zdráv a dobře kdesi ukryt, neboť ví, že policiea hlídky vojenské obdržely rozkaz po něm pá- trati. Má se za to, že od nedělních událost v Petrohradě se nenachází. Spojení mezi Moskvou a Petro- hradem přerušeno. Z Berlína, 24 ledna. »Berliner Zeitung sděluje z Petrohradu, že železniční spojení mezi Petrohradem a Moskvou jest přerušeno to někde v místech u Kolpina, kde dle pověsti kolujících v Petrohradě, došlo předevčírem k srážkám dělnictva s vojskem.

Fetrohrad dosud bez novin. Z Petrohradu, 24. ledna. Z novin vycházi nyní jedině »Pravitelstvenný Věstník«, Sazeči žá- dají 20% zvýšení mzdy a nakladatelé nejsou ochotní požadavek tento povoliti. Následkem toho ještě několik dní bude Petrohrad bez Episoda z předvčerejší noci v Zim- ním paláci. Z Petrohradu, 24. ledna. V noci na vče- rejšek podařilo se, ač věc se úzkostli v tají, několika dělníkům dostati se do Zimníh paláce postranním vehodem. Na schodišti byl však strážemi zadrženi a zajati. Osud jejich od této chvíle není znám. Neprodleně na to vyko- nána důkladná prohlídka všech místností, jelikož byly obavy, že vniknuvší do paláce položili někde dynamitové pumy, nebo pekelný stroj. Celná okna Zimního paláce byla prostřelena a jak dle kuli do stěn zarytých a prohlédnutých souditi možno, pocházejí tyto z vojenských pušek. Z toho se usuzuje, že bylo na Zimní palác i z řad vo- jenských vypáleno několik ran. Sbírka pro petrohradské dělníky Z Paříže, 24. ledna. (C.-B.) Soci ali- stická skupina sněmovní vénovala na důkaz protestu proti krvavému potlačení petro- hradských nepokojů — 100 fr. ve prospěch jejich obětí. Projev advokátů petrohradských. Z Petrohradu, 24. ledna. (C.-B.) Včer shromáždili se advokáti petrohradského soudu appellačního a jich pomoeníci, celkem 350 osob k poradě v budově soudní. Usneseno, prohlásit se solidárními s dělnickým hnutím a podat protest proti nynějšímu systému s jeho osudným následky Dále usneseno sděliti soudu, že za nynějších okolností advokátům není možno procesů se zúčastniti že advokáti tudíž odmítají před souden vystupovati. Na konec pal usneseno sbírati peníze ve prospěcl dělnické propagandy. Pověsti o dnešních projevech dělnietva. Z Petrohradu, 24. ledna. Proslýchá se, že dělnictvo dnes ve středu 25. ledna vydá veliké

prohlášení o událostech nedělních a vyloží v niel své požadavky Peněžní prostředky stávkujícího dělnictva. Z Petrohradu, 24. ledna. Peněžní pro- středky stávkujícího dělnictva nejsou značné. Jen oddělení dělnického klubu z Narvy má v své pokladně 15.000 rublů. Nuzným vyplácejí se jen omezené podpory. Intelligence koná sbírky na prospěch zraněných a strádajícíeh délníků. K zatýkání dělníků, jak bylo některým listy oznamováno, nedošlo. Také vůdcové jejich jsou na svobodě. Vasiljev, jenž při nedělním krveprolití provázel Gapona, byl usmrcen ; tr jeho průvodci byli zranění. Stávka v Petrohradě. Krvavé stávky pelrohradské zúčastnilo s dělnictvo následujících továren a závodů: Puii- lovského závodu (státní), továrny na gumové zboží, dílen dráhy varšavské a baltické, nové admirality, baltické loděnice, válcovny na ostrove Golodaji, továrny Nobelovy, elektrárny Smi- nova, tiskárny »M. O. Wolff«; dále: bavl nové přádelny Tilmannovy, sestrorěcké to- várny na obrábění kovů, strojírny Arthura K op- pela, strojírny společnosti Pintscho vy strojírny Forsbohmovy, parní píly G r ap povy, továrny Pahlovy, továrny Thorn- tonovy, bavlnové přádelny bratří Vargusiů továrny na lepenku Naumannovy, továrny na ultramarin dra. Wege, továrny na žela- tinu Kreutzovy, typografil »Golicke »Marcks«, »Narodna Polza«, tevárny Obuchovské, truhlárny bratří Alexéje vých, továrny na vatu Arostova. Stávku- jieích bylo dne 20. t. m. 40.000 a nikol 400.000, jak telegraf původně mylně oznámil Ze jmen majítelů továren je na prvý pohle patrno, že je stávkou spíše ohrožen« z ahi ra ničný kapitál, jenž přišel do Ruska se roz množit, než domácí.

Car a jeno okoli. Z Petrohradu, 24. ledna. Ačkoliv car v den svěcení vody na Něvě zcela dobře uhodl, komu platil kartáčový výstřel, přece dovedl se tak da lece opanovati, že nedal té chvíle na sobě znát rozčilení. Teprve když služby boží skončeny dal rozkaz, aby všichni členové carské rodiny někteří ministři a duchovní sešli se neprodleni v Aničkovském paláci u carevny vdovy. Sam tam přibyv, vyzval pojednou car Ni kuláš přítomné, zapřísahaje je př obrazecih svatých a předků s výt ch pro lásku k vlastianárodu, aby mu řekli nepokrytou pravdu o hnut v ruském lidu. Jeho rozčilení působilo n všechnr přílomné až trapným dojmem. Velko- kníže Vladimír za pomoci metropolity An- tonia snažil se cara upokojiti. Ten všal znova a znova žádal, aby mu vše do nejmen- ších podrobnosti bylo řečeno. Nebylo mu však řečeno praničeho, než aby odebral se neprodlené do Carského Sěla, jelikož jinde není bez- pečným a tam že mu teprve budou dodány do konalé informace . . . Ovšem se tak nestalo. Před Carským Sělem z Petrohradu, 24 ledna. Vláda nečeká, že krvavé události se budou opakovati. Naproti tomu jest možno, že před Carským Sělem dojde ke krvavým srážkám. Cesty k zámkům jsou obsazeny dělostřelectvem. O vzpouře v Sevastopolu přináši londýnský »Daily Express« telegrafickou zprávu, že pobouření stávkující dělníci arsenálu spustošili velký námořní depot. Přičinou bylo prý poboření chýší před kovárnou, kde bydlely

rodiny chudších dělníků. Gubernator požádal admirála Čušnina, aby dělníci byli po dobu bourání ubytováni v kasárnách. Když nastal stávka, byl jim odchod z kzsáren zabráněn. Žádali hlučně, aby jim byla vrata odemknuta když jim to důstojník konající stráž odepřel rozzuřili se, rozbili vrata a vrhli se na byty důstojníků, volajíce: »Pryč s Čušninem ! Pryě s válkou 1 Pryč s autokracii!« Ozbrojeni želez- nými týčemi, vytrhanými se zábradlí, vnikli d bytů neoblibených důstojníků, z nichž mnoh těžce zranili; jednomu rozbita lebka, několik přeražeňy páže. Obydli důstojníků zapálena Obyvatelé výběhli z domů volajíce zděšeně »Revoluce počala!« Zničivše důstojnické obydli, vrhli se buřiči na hlavní stan námořního stábu. Admirál vyslal proti nim oddtělení pěchoty za velení poddůstojníka, jenž měl rozkaz, střeli na buřiče, ale odepřel to, poněvadž se mez buřiči nalezal jeho bratr. Byl ihned zatčen Na to přišel důstojník a vyzval mužstvo, aby vystřelilo. Avšak vojáci vystřelili přes hla y buřičů, z nichž nikdo nebyl raněn. Potom byl vojsko odvoláno. Zatím zapálili buříči budovy arsenálu. Požár zuřil po několik hodin a způ sobil značné škody. Stávkové hnutí v Moskvě. Z Moskvy, 24. ledna. Hnutí stávkové se nepopíratelně šíří, avšak dělnictvo chová se úplně klidně. Dnes zastavili práci dělníci v to- várně Brobiově, počtem asi 1000 mužů a v to- várně Lytenově, kde jest jich zaměstnáno na 800. Z Moskvy, 24. ledna. Dnes o polednách zahájena byla stávka v tiskárnách. Většin časopisů moskevských zejtra následkem toho nevyjde. Všichni stávkující chovají se však na- prosto klidně, takže konsignované již vojsk nemělo nejmenší příčiny vytáhnouti z kasáren.

Policie vyzvala všechny zbrojíře a puškaře, aby z výkladních svých skříní odstranili vystavené tam zbraně. Z Moskvy, 24. ledna. (C.-B.) O polednách dostoupil počet stávkujících dělníků na 10.000 hlav. Čeká se, že do večera připojí se k stávce ještě větší množství dělnictva. Z Moskvy, 24. ledna. Zejtra připadá 150 výroči university moskevské. Studentstvo i pro- fessoři chystali se k veřejným slavnostem, ale v poslední chvili byly tyto policií zakázány s poukazem na možné nebezpečí srocení lidu Studentstvo bude prý demonstrovati. Z Moskvy, 24. ledna. (C.-B.) V jednom předměsti moskevském shromáždily se odpoledn malé hloučky dělníků. Ve středu města a n Kremlu jest úplný klíd. Obchody vyvíjejís normálně. Z Moskvy, 24. ledna. Ruská telegrafn agentura oznamuje: Nálada mezi dělnictvem dnešního dne byla značně rozjitřena z Petro- hradu došlými zprávami o střílení do bezbran- ného lidu. Avšak k večeru nastalo uklidnění Majitel většího typografického ústavu, jenž tiskne několik moskevských listů, doufá, že s mu podaři dnešního dne dociliti dohody se stávkujícími a že bude moci záhájiti práci. Přepadená továrna v Moskvě. Z Moskvy, 24 ledna. (C.-B.) Dnes o po- ledni dostavil se silný zástup děl- niků továrních před Kopperov továrnu, aby vynutil tam zasta- vení práce, nebyl ale do vnitř v pu- štěn, načež dělníci násilně do továrny vnikli a zastavení práce vynutili. T - várna zaměstnává 500 dělníků. Zároveň v ce- lém obvodu Domlovovy ulice a sice v továrnách Jakubově, Suslově, Hinestovského, Lichtermanov a jiných byla práce zastavena.

V drobuém prodeji ranni číslo o sobě . . . za S odpolední za 2h Ve dlialkách za venkov rapní čnla. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Inseráty plati se hetově rapěei Předplacení a inserty přijímná ndmini- strace v Marisnské ulici č.a Tam nachízojí se též rrdakee tiskárna a ezpedisn „Národních Lista“ Rukopisy se novraocjl.

Krvavá srážka dělnictva s vojskem v Radomu, Z Vratislavi, 24. ledna. Z Radom se oznamuje: Nad městem vyhlášen byl stav obležení. Několikráte bylo do lidu stříleno. Najednom mí stě usmreeno osmdesát dělníků. Tři důstojníci byli ranami z revolverů usmrcenl. Národní banka byla zničen dynamitem. Násilnosti policie v Nižním Novgo- rodě. Z Berlina, 24. ledna, »Berliner Zeitung- oznamuje, že v Nižním Novgorodě došlo k tráp- ným scénám následkem přehmatu policie. Spolek učitelstva pořádal fam předevčírem večer zábavu pro dobročinný účel. Policie v domnění, že s jedná o nějakou revoluční schůzi, vtrhla do mistnosti v počtu sedmdesáti mužů a začala šavlemi shromážděné, mezi nimi velice vážené občany, rozháněti. Padlo značně ran šavlemi.

Stávka v Kovnu. Z Kovna, 24. ledna. (C.-B.) Včer'a děl- níci všech zdejších továren i dí- len železničních zastavili práci. Brit proti ruskému vyslanectvu. Z Londýna, 24. ledna. (C B.) Dnes ráno pozorován muž jeden, jak strhl mo saz- nou desku u vehodu ruského vy- slanectva. — Policejní muž chytil muže toho, na konec podařilo se ale tomuto přec uprchnouti Půtka mezi Rusy pařížskými. Z Paříže, 24. ledna. (C.-B.) Asi 100 Rust shromáždilo se dopoledne v kavárně na boule- vardu St. Michel, aby uspořádalo projev. Vzni- kla mezi nimi bitka, kterouž policie zakončila. Nepokoje ve Vilnu. Z Vilna, 24. lodna. (C.-B.) Zdejší dělníci začali stávkovati. V městě je klid. Gapon Italem? Z Říma, 24. ledna. (C.B.) »Capilan Fra- cassa« píše: Ruský kněz Gapon jest italského původu. Jeho děd, jenž slul Gabboni, táhl s Na- poleonem do Ruska, odkudž se již do Itali nevrátil. Jeho žena odebrala se s děckem z ním. Otec Gaponův zemřel před 5 léty. Lichá pověsť. Z Potrohradu, 24. ledna. (Spb. Ag.) Bez- podslatné jsou pověsti, že nikolajevská d r áh u Kolpin a byla pobořena. Železniční doprav nebyla nijak přerušena. Odřeknutý zemědělský sjezd- Z Petrohradu, 24. ledna. (C.-B.) Zeměděl- ský sjezd, jenž měl zasedat od 29. lednad 15. února, byl zatím ministrem orby odřeknut.

Z Baku,

Z Baku, 24. ledna. (Spb. Ag.) V naftových dolech pracuje se nepravidelně pro snih. Jin závody svou činnost částečně již zas obnovily Demonstrace v Rize. (Dop. »N. L.«) Z Rigy, 19. (6.) ledna. Se zatajeným dechem sledujeme současný vývoj událostí v nej- větší pobratimské řiši. Válečné štěstí, ač tak měnivé, Rusům dosud nepřálo. Průběh války. vývoj ruských událostí tésně na vojnu se při- mykajících, svedené bitvy, armádní organisace zničení částečné moci na moři, kapitulace Pore Arturu — nač býti neupřímnými — jsou bo- lestné devisy válečného minula, které za několik už jen dní vyčte se na rok trvání. Trudné. nevyslovně těžké doby zalehly Rusko. Nejvyšš

FEUILLETON. MIopustn á- (Pleš a jiné starosti.) Zašel jsem v obvyklý den k holiči. Dobrý muž, s holením hotov, natírá mně tváře známou holičskou bryn- dou, jíž bez práva říkají kolínská voda a po- „Všimli si již, Vašnosti? „Čeho?“ ptám se. „Ze jim ráčejí řídnout vlasy! „Kde —? ... Cítil jsem ihned, že ta otázka jest docela zbytečná, ba i hloupá. Ale zvěsť tak překvapujíeí člověka zmate. „No, na hlavě, prosím,“ povídá protivat „tady z předu ráčejí mit už notné „jazýky“l Proč mi to říkal?! Kdyby byl řekl: „Vaš- nosti, ráčeji mit roztrhané boty,“ bylo by mně jedno. Boty se pošlou k ševci a je dobře. Řekne-li se však někomu: „řídnou ti vlasy“' — to je už horší. Vlasů nelze nikam do správy poslati. Měl jsem sice již poněkud vědomost, ale jaksi jen na zapřenou, že to s mými vlasy není v pořádku. Ty „jazyky“ mě trápily! Ale dokud nikdo nic neříkal, mlčel jsem též. Nyní to tedy vím, a z kompetentního místa. Snad je protivný holič také přísežným znalcem vlasů, které rá- čejí řídnout. A žádný znalec se nikdy nemýli jak známo, ze soudních siní. Ale červa mi do hlavy nasadil! Bál jsem se mezi známé. Předpokláda jsem, že každý teď hned pozná, že mně ráčej řídnout vlasy. Byl jsem také zvědav, kdo z přátel první pro- hlási svůj objev? Na takové výzkumy není na přátele. Nejlepší požitek je, smlsnouti si tal pěkně jizlivě na „příteli“. Maje vědomí, že už nejsem dokonalý člo- věk, muž bez vady, nýbrž toho druhu, jemuž

vídá: ráčejí řídnout vlasy, počal jsem si všímati, jak je asi silna společnost spolutrpících? Učinil jsem zvláštní objev mužských, jimž ráčejí řidnout vlasy, pak těch, u nichž toto „rá- čení“ musilo již — přestati, je mezi dospělými vskutku většina. Smutný fakt! Značná čásť nás mužů jsou plešatci. Někomu slézají vlasy z předu, od čela, jinému na temeni hlavy. T pleš se mi nelíbí. Prokukuje v zadu z pod klo- bouku, a to není hezké. Musím-li si již voliti, tedy prosím o tu od čela. Pozvolna čelo se šiří. dál a dále, až konečně již není čelo, nýbrž sku- tečná elegantní pleš, vyhovující všem poža- davkům. — Naši dědové, snad ještě otcové, většinou měli dosti vlasů až do smrti. Známe přece různé typické osoby. Jako starci vynikali ještě bělo- skvoucími šedinami. My se šedin na sobě nedo- čkáme. Ve třicátém roce máme na hlavě kůž už vydělanou jako na rukavice, nezbylo nám na hlavě poctivého chlupu. Jeden se vymlouvá n přestálou nemoc, druhý seděl v kanceláři pod lampou, třetí přišel o vlasy na vojně ald.

Pravá přičina jest asi docela jiná a té ne- známe. Jinak bych nedopustil, aby také mně vlasy ráčily řídnoutl Ostatně za naší doby není pro nás muže pleš žádným — kamenem úrazu. Mnohým damám právě plešatý muž je sympatičtější, zdá se jim usedlejší a — dále raději neřeknu! Pleš namnoze pokládána za nerozlučný pří- znak některého stavu a zaměstnání. Mnozí vy- nikající mužové byli známi nejen svým politi- ekým věhlasem, ale neméně vynikající — pleší U. Bismarka stala se téměř historickou. Také v katechismu, v církevních a státních zákonech není o pleši nikde uvedeno, že by byla pře- kážkou k věčnému spasení, neb k dosažení ob- čanských a státních hodností, tím méně, že by překážela vstupu do stavu manželského. A to jest pro druhé pohlaví hlavní věcí. Kdybychom ostatně chtěli, koupíme si vlá- senku. Pod ní sice sleze i poslední zbytek vlasů. tak že dotyčný pak bez paruky, v zájmu veřejné mravopočestnosti nemůže vystrčiti hlavu z okna.

ale pro nezasvěcené se parukou pravý stav věe přece ukryje. Jak se pohroma rozmohla, poznáte v čelně navštívených hromadách ptačí perspektivy. Jako odrůdy, od náběhu téměř neznatného až de ideálně rozvinuté pleši! Nejlepší je pohled v di vadle, pak na plesích. Prostřed sálu tvoří pán „ostrov“, pod lustrem nejlepší místo. Netančí nýbrž se — dívají. Vymoženost nově doby a mravu! Ach, bože, kde jsou doby, kdy všichni ta nečníci chodili z plesů znaveni, se stopami vy trvalého tance na limcích a náprsenkách! Taneč níci vyměnili několik limečků za večer. Moder ním stačí jeden límeček a bílá krayata na — celý masopusti Kdo ještě tanči? Sem tam některý gymna sista, pak zamilované párky, jichž láska koně buď utopením, zastřelenim, otrávením, neb do konce svatbou. Ti druzí postaví se na „ostrov“, pozoruj ušklebují se, ale sami se nehnou. Jest mi vás, děvčátka, lito, když vás vídím v šatečkách jak z cukru, upravená, a toužebně vyhlížející. Líto je mi zarmoucené maminky vedle vás, jež nemůže pochopiti, proč netančíte A vy, chudinky, sedíte na začátku plesu, sedíte do půlnoci, a máte-li statečnost, že zůstanete přes půlnoc, sedite i po půlnoci. Cukrové sve šatečky donesete domů neporušeny, nejvýše zro seny slzou lítosti. Proč jste sem chodily —? Mladí páni si vystojí do půlnoci na „ostrově“ a pak jdou do reduty, na drštkovou Večer byla radost na ně popatřiti, jak byli bez- vadně ustrojeni, učesáni. Model! Ale podívejte se ráno, kdy se vracívají domů! Uválení, na loktech omítka, klobouk naražený a řeč! Jaká Kdyby je tak viděly dámy, s nimiž pře málo hodinami se bavily! Ty by vyvalovaly oč na své — fešáky Nejsme my muži hodní! Jsme-li bez dohledu — rozumí se, dam- ského — za větrem, jak se říká, hned rozvážeme a nojsme k poznání. Dámy to sice vědí, aspon řečl

luší, zvláště starší, a nevěří nám. Říkají, že každý muž jest pokrytec, za žády největš hřišník, do oči vzor spořádance, přesně dle slo dábla v Twardowském .. jen jednej, co chceš, jak chceš, jednej směle jen dopis v pravou strě vždy obálku, a mravným budeš lenkrát u lidí když nemravnost tvou nikdo nevidí!.. Děvčáíka ovšem o svých vyvolených maj nejlepší představy. Toť přece nemožno, aby miláček její do rána vymetal kavárny, burcova zvoněním ve všech domech domovníky, přenáše výstražné lucerny! Takovým on neni, „on“ ne. jako ti druzí! A zatím „miláček“ nejen jest jakot druzí, ale ještě horší. Jsme zkrátka prý všichn pěkní — ptáci! vyčetla mi nedávno znám panička. Když prý se ulumpujeme a nevime již nie rozumnějšího, tu vzpomeneme si na ženění hledáme partii: hezkou, mladou, vzdělanou dívku, mírné povahy, s přiměřeným věnem .. Takovou chtějí všichnil Já se zase divím, že si děvčátka ty ulumpo- vané muže — vezmou. Však co se vlastnosti dotýče, jež na damách žádají, také nebývá všecko správně pohromadě. Hezká a mladá, ne- mívá často „přiměřeného věna“, jiná mladá má peníze, ale není hezká, chybí ji něco, po pří- padě má něčeho tuze mnoho. A tak v různých variacích. „Mírnou povahu“ nechám vůbec na pokoji, abych dlouho živ byl a dobře se mi vedlo na zemi. Vzdělání pak, pokud se jím rozumí, vychodilo-li děvče mimo školu obecnou ještě některou vyšší, nebo klášter, nebo pensionát, toho vzdělání nebudu také rozbírati. Také to nikoli, domnívala-li se absolventka jistého uči liště, že „poledník“ jest báječná bytost, muž tak zvané „Polednice“, o níž pěje Erben ve své

Kytici. Jest s námi kříž, s oběma stranami! Již před léty jsem si to myslil, když se ob- jevila brožurka: „Nejsme s Vámi spokojenil a brzo po ní druhá: „Také my nejsme s Vám spokojeny!“ Obě strany pověděly si, co by která měla činiti a co nikoli. Všeobecně se my- slilo, že obě strany budou se tím říditi, a že za- vládne na zemi ráj- Ale dopadlo to jinak. Brožury přečteny a zůstalo vše při starém. Dámy pořádaly přednášky na thema: „Jak bychom měly býti.“ Jednalo se o damských toiletách vůbec, plesových pak zvlášť. Posled- ním vytýkána zvláště forma střihu. A právem Přijdete-li do domácnosti, kde jsou dámy neopovězen, způsobíte nemalý poplach. Dámy byly v pouhých domácích šatech a tak se před hostem nemohou objevit. A byli jste na včerejším plesu? A pro- hlédli jste si přitomné dámy? Jaká dekoletáže. Ba už ani ne dekoletáže! Na horni části těla v předu i v zadu jen nepatrné — stuhy zabra- ňují, že plesový „život“ s nich nespadne. Co by mělo neuctivému zraku zůstati uta- jeno, se vystavuje, takřka s vyzváním: prohléd- něte si, jindy nebude příležitosti, jako dnes n — plesel Jaká to nedůslednost! V jednom případe stud falešný, ve druhém téměř — žádný. V hostincích dobrého jménr s ženskou ob- sluhou, předepsán pro sklepnice ke krku upjatý šat, aby nebylo pohoršení. Pro dámy na plesu pravidla není; ty se výstřiby předstihují a chvála bohu, dále to již ani nepůjde l Také praktická ukázka z — variací n théma: „Jaké bychom měly býtil?? Arci je vinna móda. A všecka móda je — napodobivost. Neruda má ve feuilletonu: dvě posvícenská slova o huse“ uvedeno neocenitelné přísloví „Když se jedna husa napije, pijí jiné všechny!“ Velectěné dámy, zkuste to, začněte některá a ukažte, jaké — by měly ostatn Věřto, určitě to půjde býti