Periodikum ALTO Viewer

1

28. května 1905.

2

I. Příloha „Národních Listul

3

k čislu 145.

4

Strana 13

5 article Výtvarné umění,

Výtvarné umění, Z Rudolfina. = Mám zvláště sestavený seznam pla- stických děl na všech zdejších výstavách, vý- měnich a spolkových a ten mne poučuje o dvojím: předně, že není mezi nejstaršímia nejnovějšími žádného rozdílu, vyjímaje, že tyto jou číselně prvních silnější, a pak, že všechn dshromady neposkytují řádný a spravedlivý obraz ni plastiky vůbec ani její úlohy v našem širote, pokud s uměním souvisí a je vyhledává. Plastika zůstává na dál popelkou výstavní proto se sochaři ani sem nehrnou. Vědlť na- pled, že jejich práce překážejí zde už svými nzměry, jsou-li jen poněkud větší, anebo ledou přijaty za jakousi výplň mrtvých kentů; buď budou státi v cestě, nehosi jith vůbec nikdo nevšimne. Co také poslat?

Rudolfinum

6 article

Lelos jako jindy: několik hlav a poprsí por- telnich nebo studijních, něco drobných genro- vích neb dekorativních figurek, potom sochya sěky, jimiž se mladí umělci loučí s učením za Akademii, sem tam ukáže se nějaký ná- hrobek. Skoro všechno pouze sádrové odlitky. kleré někdy černo- nebo rudozeleným nátěrem prozrazují sochařovo marné přání, viděti prác svoji v ušlechtilejším a trvanlivějším materiálu, nežli je plebejská a tupě mrtvá běl sádry. Za imito zlomky a ukázkami domáci plastické pro- čskce můžete zaslechnouti, dovedete-li naslou- chati, mnoho nářkův a žalob, které tento- krite nevycházejí vždy jen z nepravého pře- ceňování se. Nepochybně že se sochařům, jichž počet každým rokem roste, daři hůře, nežli přes přiliš četným našim malířům. Vět- šina protlouká se lacinými pracemi pro nové domy, které jsou velmi často i na těch velmi zbylečné, sem tam nějakým portretem, občas náhrobkem a řídkým vreholem všeho: tu onde pomníkem. Všechny tyto objednávky tlačí a po většině nepřinášejí radost do atelieru. Umělec, dobrý i méně dobrý, pracuje na nich jako pod kuratelou. Každou chvíli vchází dveřmi objed- tavatel, architekt, konglomerátní komise, vyslo- vuje své mínění a přání, jež jsou vlastně roz kazy. Sochař musí poslechnouti, podvoliti se znásilnit svůj cit, zapřiti nebo zanedbati svůj el.

7 article

Máruce jako svázané a fanlasii důkladně přidušenu. Kdyby jednou vyšly stenografované debaty, ná- pady, rady, resoluce, korrektury a kategorické imperativy členů komisi pomníkových, dostala by se vám do ruky kniha velmi humoristická a také velmi pobuřující, k smíchu i revoltě pobouzející, a jestliže máme už nadbytek špat- ných památníků, neobviňujte sochařství nase z nestatečnosti. Vinu toho nenese nějaká vše- obecná chabost uměni sochařského, nýbrž ti, kdo o vzniku pomníků rozhodují. Jistě plastika naše ve svém vývoji netrpí tak nedostatkem talentů jako tím, že setkává se s vel- kým neporozuměním a že vlastně nemá židného zdravého a silného poměru k ži- votu. Jsme tak zařízeni, po většině, že by- chom se bez ní zcela dobře obešli. V bylu nemámo pro ni místa, na domě si ji nevšímáme a při pomníku jde více o náležitou slavnost jeho odhalení než o to, uetívati velkou památku znamenitým dílem uměleckým. Podati se vlast- vnu impulsu, vtělovati vlastní idey v plastický ftvar, velikostí a silou unášející, na to český sochař pomýšleti nesmí. Obraz takto vytvořený smí přece aspoň nezcela beznadějně doufat, že k němu přijde, kdo by se s ním stále chtě kochat; socha nikdy. Ani jednotlivei, ani kostely. ani města, ani země, ani jaké ústavy, skoro ani galerie nepřijdou s kupní cenou nebo objed- návkou v pravém materialu.

8 article

Takové poměry vysvětlují víe nežli s dostatek stísněnost, na vystavených plastikách ležící. Vy hledáte li a shledáte-li je v koutech, kde roz- lronšeny stojí, naleznele právě to, co jsem na- značil. Portrety od Jos. Folkmanna, Fr. Rousa. J. Štursy a L. Kofránka, dobré hlavy, nepo- chybně že i vérné podobizny a někde pevně, jinde i hebce modelované, kde jen tenkráte bý- vále vyrušeni v dojmu, když šat zcela ledabyle a neporozuměně se zdouvá a v divoké nebo tupe řasy se klade, a to se stává dost často. Poznáte, že portrety přátel a zejmena jsou-li tito přátelé laké sami umělci, jsou tato poprsi — J. Folk- manna a J. Stursy — svobodná i vzletná. Dále »Žízeň« J. Astla a model za mnicha převlečený »Na modlitbách« od V. Antoše, na nichžje palrna dobrá disciplina vedoucího učitele; fign- nny F. Uprky, drobné postavy Slováků, »Stárkae s »Mamičky« řizné sic, ne však, aspoň v »Stár kovi« ne, té bezprostřední a široké impulse s jskou tento ne dost ceněný umělec přicházívá; dvě drobotiny Jos. Kratiny a tvrdý a rozdrobený náhrobní relief Madonny od V. Amorta: t je málem asi všechno, co stojí za zvláštní za- slávku a zmínku.

Rous J Štursa L Kofránek J Folk J Astl V Antoš F Uprka Slovák Kratina Madonna V Amort Jos Francie

9 article

A přece oddělení všady roztroušené plastiky není bezvýznamné, arci že jeho těžišté neleží domácích, nýbrž v cizích pracích. Sindingaa Melznera jsem již uvedl; první jest aspoň na- značen, druhý se ukazuje se všech stran. Osta- tek jsou Francouzové a Jules Lagae, Belgičan I u něho je co litovati, že z jeho »Pokání« do- slala se do Prahy jen polovička, slačí však přec, aby napověděla, při této už přes deset le staré skupině, šířku a mocnost koncepce a vý- raznost shroucenosti a strhanosti těchto dvou bídně se pližicích, polonahých ubohých mužů Stará niámská síla, kterou naň přenesl Jeí Lambeaux, vězí také v jeho portretních popr- slch. Též o Bartholméovi nelze si učiniti pravé poněti. Z celého jeho »Pomníku mrtvým«,o némž jsem zde před několika lely obšírně mlu- vil, jsou vystaveny pouze trupy obou zesnulých manželů; na štéstí naříkající dívka, na kamen skloněná, a mladá žena sedici a po lázni se osušující i v drobném měřitku přinášejí si svoji svěžest modelace a noblesu linií, na gracii fran- couzského rokoka navazující. Nedávno zesnulý Jules Dalou, tento vážný a vřelý mistr Pomniku Republiky, Alphandova a Delacroixova připo- míná tutéž svoji souvislost »Polibkem« mladéh fauna, živou a krásně sevřenou skupinou, a svůh temperament dvěma říticími se malými akty smělé, ano i odvážné koncepce. Prostřed dvora zvedá se velká skupina »Prvního pohřbu«, dojemná motivem, důmyslné krásy ve vybudování a jasné plastičnosti ve spjeti tří nahých, skvěle vytvořených těl: Adam a Eva nesou mrtvého Abela ke hrobu, všichni

Francouz Jules Lagae Belgičan Lambeaux Jules Dala Alphandův Delacroixův Adam Eva Ábel Praha Pomnika Republika

10 article

mladí, jakoby ještě vzduch ráje je obklopoval Mramorový originál je v Luxembourgu a r. 1878 vydobyl autoru čestnou medailli a kříž legie. Je dobře, že tu tato skupina stojí, pro svůj histo- rický význam, neboť patří k těm, jimiž teprve vni- kal realismus, prostředím italské renesance do francouzské plastiky a odtud ukazovaly cestu i na- šemu Myslbekovi, a pak také připomíná nám i osobnost umělcovu samu. E. L. Barrias byl v Praze jako porolce při první soutěži o pomnik Husův. Ušlechtilý zjev svěžího ještě starce, do- brý a laskavý muž milého chování, takovou pa- měť zde zanechal a právě tak jej líčily nekro- logy nedávno psané. Muž byl v souhlase se svým uměním. Dnes by v mysli a pod rukou moder ního sochaře »První pohřeb« vyrostl jistě vášni vějí a v primitivnějších nebo spíše bezprostřed nějších formách, ale Barriasova suverenost a no blesa, superiorní dovednost a cit muže, ve spo- jení s rozvahou umělce, nadále dovedou upou távati.

Myslbek E L Barrias Husův Barriasův Luxembourg Praha

11 article

Jako v maliřství i v sochařství francouz ském stejná hotovost, stejně vysoké a jistotn ovládání technické a formální stránky umění ovládání takové, že působí lehkosti a samozřej mostí, aniž by u silných koketovaly s virtuos ností. Ch. R. Saint Marceau je přece obdivu- hodný ve svých čtyřech nadechnutých mřamo rových reliefech »Počasí«, nízce plochých a při tom plné illuse trojdimensionálné! Jde mu ovšem hlavně o sklad lidského těla, zde jako v té plno- tvárně ženě na žitništi v »Žalu« ležící a shrou cené. Je to více než pouhý akt krásné kyprost a zralosti, neboť celé tělo mluví a jeho plastika je bezvadná. Mladší jsou ovšem nervosnějšía rozechvěnější. Jules Derbois neméně nežli Fix Masseaux. Modeluje-li první portrét ženské hlavy, dá mu dramatický výraz pohybu a očí; jeho

R Marceau Jules Derbois

12 article

»Pramen«, dívka pružné štihlých forem, vypíná se jako luk nad proudicí vodou; jeho »Leda« tetelí se v žádosti a očekávání, a Fix Masseau dává ji jako pendant »Bezbrannou«, jejíž záda jednetnou měkce chvějivou plochou velmi účinně kontrastují se šklebivými a mátožnými maskami. jichž dotěrnosti se už sotva ubraňuje. Nad to je to mistrovský kus polévané kameniny E. La- chenala. »Upomínky«, ženská hlava a » Bee- thoven« jsou těžkého, první téměř tragického zamyšlení a torso »Salome« týči na špičkách no hou své útlé, svůdně úzké tělo jako pružný prut vábně a žádostivě. J. Dampt zdá se vůči tomuto hybnému temperamentu skoro jednoduchý, roz- vážně stylisující, přihlédnete-li však blíže k jeho poprsí Aman-Jeana, shledáte v něm zjev v každé linii živý a jistě že v télo myšlenkami opředené hlavě, v tom tichém pohybu ruky se štětcem uložen je v plastickém výrazu všechen osobní umélecký karakter onoho ušlechlilého stylisty tiché vábnosti a zadumanosti žen. Vedle plake Charpentierových se nic podobného ve výstavě neudrží a mnozí z našich mladých s dobrou se potazují, věnují-li rehefům jako je »Žehlířka«, »Tiskař« nebo »Zámečník« pozorné studium.

Salome J Dampt Aman Jean Charpentierův Zámečník

13 article

Přicházímli od Gardetova malého jaguara, kořis svou divoce rvoucího, ku početné skupině důs seldorfských sochařů, k jejich drobným bronzům lidí a zvířat, z nichž mnohé chtějí si nás zlskat i humoristickou anekdotou, nedovedu si vymyslio žádnou naléhavou příčinu, proč sem tato zásilk byla vlastně transportována Ale, proč by výslava tak obsáhlá jako je tato nemohla mít i svoje hádanky a záhady? Karel B. Mládl. =Nové publikace redakci této rubriky zaslané Krása našeho domova. Věstník »Svazu českých okrašlovacích spolků v království českém«a »Klubu za Slarou Prahu«. Čis. 7. a 8 Typografia. Odborný list knihtiskařů. Ročn XVI. čís. 5 (K. Pelant dokončuje pěkný přehled mo derního uměleckého plakátu). Souborné práce Fr. Bílka vydává »Stu dium« Babice u Lesonic. Tiskne »Unie«. — »Život« Sešst 2. fol. Na šesti ze sedmi listů náčrty — »náběhy« říká jim Bílek — k »Slepeům« a reprodukce této sku piny, která patří k nejlepším a nejdojimavějším vý tvorm F. Bilka. Der Staedtebau. Založ. Th. Goecke a C Site. Roč. II. čís. 6. (G. Ebbe, Městské a domác za hrady

Krása K Pelant Bílek Slepe F Bilek G Ebb Slara Praha Francie Babice u Lesonice český okrašlovací spolek C Site Sešst 2

14 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Učitelstvo škol národních ve škol- ské adninistrativě. Zastoupení učitelstva škol národních v úřa- dech školních je dávným požadavkem učitel- ským. Od prvního probuzení sebevědomi nového stavu, jemuž předán kulturní úkol, dříve vý- hradně kněžstvu náležející, vyslovovány touhy, aby učitelé praktičtí činně zúčastniti se byl oprávněni administrativy školní v dozoru i ve správě školní, aby příslušníci učitelského stavu byli zástupci učitelstva v úřadech školních. Dokud na učitele patřene jako na nižšího sluhu církve, jako na pouhého zřízence církev- ního, nebylo na askutečnění oprávněného poža- davku toho ani možno pomysliti. Vězelo v po- vaze doby a bylo jaksi v zájmu tehdejšího škol- ského zřízení, aby učiteli laickému vtisknut by znak nižšího postavení, jakés inferiority. Prot nemohl a nesměl učitel dojíti vyššího vzdělání proto nesměl zúčastniti se školské administra- tivy, proto bylo jeho údělem, býti jen řemesl- ným vykonavatelem vůle vyšší, uvědomělejší. Rychle rostoucí a šířící se kultura národní mocný rozmach elementárního školství a poli- tická 1 hospodářská nezbytnost, rozšířiti co možno největší vzdělání do nejširších vrstev lidu, způsobily arci v tomte středověkém nazí- rání na podřízenost a nicotnost učitelovu pra- vou revoluci, a dnes není nikoho, kdo by odvážil se veřejně hlásati, že stav učitelský nemá a ne- může býti rovnocenným s ostatními stavy intel ligentními.

15 article

Arci, dosud odpírá se učitelstvu, co mu plným právem náleží: řádné zastoupen administrativních orgánec školských, ale příčinou tohoto znehodno- cevání důležitého stavu není více neschopnost malá vzdělanost a malá representační zdatnost členů učitelského stavu, ale příčinou pravou jseu jednak motivy politické, které označují vždy učitelstvo jako živel tuze málo konservativní, a jednak stará, dosud neodstraněná, šosácká tra- dice, která tendenčně usiluje udržeti o učitel- stvu obecné mínění jako o stavu velice podříze- ném a nesamostatném. Udržuje se přičiněním šceáckých předsudků domnění, že škole, organi- saci školské a vůbec aktu výchovy může roz- uměti každý a že není potřebí prö školskou a ministrativu teprve učitelskýcn odborníků. Prot vidíme, že povoláváni jsou nejen u nás, ale i v cizině k školské administrativě a dozoru nad školami příslušníci nejrozmanitějších stavů, tedy právnici, kněží, lékaři, spisovatelé, rolníci ap — jen ne právě učitelé, na školách elementá- ních působící. Tato výlučnost dala se sice omluviti kdysi. kdy vskutku nemohl stav učitelský vykázati se příslušníky vysoce intelligentními, ale jest ne- oprávněnou v dnešní době, kdy v širých řadáeh učitelstva jsou četní jednollivci, kteří uznáni jsou obecně a zaslouženě z a skutečné od- borniky, vědecky zdatné a vysoce intelligentní muže, dostupující obec ným i odborným vzděláním výše intelligence ostatních nejvzdělanějších stavů v národní spo- lečnosti.

Prot

16 article

Také není nadále udržitelným ono prv zmíněné přezírání odbornosti a důležitosti uči- telské práce, neboť proniká poznání, že právě kultura výchovná vyžaduje důkladné znalosti horlivé práce odborné a že školská a vychova- telská práce dávno přestala býti pouhým řeme- slem, ale že stala se hotovým uměním, vyžadu- jícím nejschopnější, nejdokonaleji vyzbrojené pracovniky- Uznává-li se tudíž práce školská za těžký úkol kulturní, vyžadující odborné připravy a pilného odborného studia, a jsou-li četní jedine početného učitelského stavu uznáni za rovno- cenné ve stupni intelligence s intelligenty ji- nými, není možno dále dobře pochopiti, proč již v zájmu velice rozvětveného školství národního nečiní se opatření, aby školskou administrativu a školský dozor opatřovali také skutečn odborníci, prakticky působící na školách národních, kteří svým vřelejším cítěním pro školství, svou odbornou znalostí, svojí zkuše- ností a svým nadšením jsou způsobilýmí k zúčastnění se školské správy.

17 article

Učitelstvo již několikráte bušilo na brány uzavírající vstup učitelům do úřadů školních. ale dosud nebylo mu otevřeno. Při zemské kon- ferenci v r. 1896 usneseno, aby učitelstvo ka- ždého okresu vysílalo do okresní školní rady dva zástupce, v okresní konferenci volené, jakož aby učitelstvo škol měšťanských jednoho zvo- leného zástupce svého do okresní školní rady vyslati smělo. Rovněž prohlášen tehdy požada- vek, aby české učitelstvo také v zemské školní radě jedním voleným zástupcem zastoupeno bylo. Zemská konference, v r. 1902 konaná, po- žadavek do těch čas nesplněný, opětovala, a le- tos před zasedáním sněmovním vyzdvihuje uči- telstvo české tento svůj požadavek poznovu značí jej po disciplinárním řádě jako nejdůlo- žitější. Poněvadž rychlý rozvoj školství vskutku vy- žaduje četných odborných zástupců ve sborech administrativních a poněvadž dosavadní ano- malie zemského zákona ze 24. února 1873. č. 17, dle níž nejvělším okresům školním s ně- kelika sly učitelů povoluje se pouze jen jediný zástupce, volený do okresní školní rady, jako zcela malým okresům o malém poměrně počtu učitelstva, žádá české učitelstvo, aby řečený zemský zákon byl změněn v tom smyslu, aby na každých 100 učitelů a učitelek škol obec- ných a na 50 učitelů a učitelek škol měšťanských volen byl do okresní školní rady jeden zástupce a jeho náhradník; pokud by však v okrese ne- bylo učitelů a učitelek plné sto, resp. 50, přizná se na každý počet učitelstva jeden zástupce jeden náhradník. V zemské školní radě dle tehoto návrbu zákona mají učitelstvo české za- stupovati 2 zástupci škol obecných a 2 zástupei škol měšťanských, učitelstvo německé 1 zá stupce obecných, 1 zástupce měšťanských škol

18 article

Nenčekáváme v mimořádných poměreeh tohoto episodního sněmování, že bude k opráv- něnému přání učitelstva vzat zůplna zřetel, ale pokládáme za povinnost svou tou- to důležitou otázkou na tomto mí- stě se znovu a znovu obírati, aby- chom pro ni zjednali ve veřejno st naší nejživější zájem, jehož otáz katr vskutku zasluhuje. Feriální kursy letošního roku budou velmi četné. Český feriální kurs uni versitní, pořádaný veškerými českými organi sacemi učitelskými, pořádán bude v Hrani cích na Moravě nejspíše od 7. do 21. srpna. Informace podány budou co nejdříve. Přihlášky zatímné přijímají jednatelé jednotlivých organi- sací a jednatel akčního komitétu p. Boh. Skála učitel ve Vysočanech. Německé učitelstvo rak. pořádá kure universitní od 7. do 26. srpna v Innsbrucku. Zahraniční feriální kursy jsou: v Ženev od 17. července do 30. srpna. Cours de Vacances de Francais moderne. Zprávu podá Bureau du Cemité de patronage des étudiants étrangersi P'Université. V Mnichově trvá kurs od 17. do 27. července. Přihlášky přijímá J. Schalper, Ysenburgstrasse 4. — Feriální kurs v Greifs- waldě jest od 10. od 29. července. Podrobné programy žádati lze pod adressou „Ferienkurse Greifswald.“ — Kurs pro učitele ručních praci chlapeckých konán bude v Lipsku a to v učitel- ském semináři pro chlapecké ruční práce v době od 3. července Bližší sdělí ředitel dr. Pabst. Scharnhorstr. 19. — Velmi proslulé jsou kursy v Jeně každoročně pořádané; budou letošníh roku trvati od 3. do 16. srpna. Program zašle paní dr. Schnetgerová, Gartenstr. 2. — V K as- selu trvati bude kurs od 18. července do 2. srpna. Zprávu zašle slč. Meckeova, Parkstrasse, 22. — V Lipsku od 17. do 29. července bude kurs pro učitelstvo vůbec. Zprávu podá dr.

Skála Francais Cemitý J Schalper Ysenburgstrass doktor Pabst Schnetgerová Gartenstr Morava Vysočany Innsbruck Ženeva Cours jít Vacance Mnichov Greifs Lipsko Jena K as Ferienkurs Greifswald

19 article

Wünsche, L.-Gohlis, Rosslauerstr. 11. — Ko- nečně v Marburgu projektován kurs od 10. do 29. července a od 6. do 26. srpna. Přihlášky přijímá sekretariát kursu. — Anglické feriáln kursy budou: 1. Oxford: Summer Meeting. v srpnu přihláška: J. A. R. Mariott M. A., Uni- versity Extension Office, 2. Londýn, od 17. čer vence do 18. srpna a od 31. července do 18 srpna. Přihlášky: Registrar of the University Extension Board, Un. Londýn, South Kensigton Londýn S. W., Diroctor of the Holiday Course 3. V Edinburku, v srpnu. Přihlášky: prof. Kirk patrik, University. Edice ústředního spolku jednot učitelských. Z novějších dějin ústavních. Cyklu šesti přednášek, jež měl v „Besedě Učitelské“ v Praze univ. prof. dr. Bohuš Rieger. — Cena 80 hal. Nákla- dem Zemského ústředního spolku jednot učitelských v král. českém Výborná pomůcka, nezbytná v knihovně českého učitele. Ličíť se tu instruktivně a přehledně rozvoh rakouské ústavy počínajíc říjnovým diplomem 1860. promlouvá se o ústavě únorové 1861, o vyrovnání uherském a ústavě prosincové, a vyličují se dalšt ústavní změny. Učitel a každý intelligent vůbec ne- obejde se bez znalosti rozvoje a za nynějšího sladi ústavy říšské a zemské — a poněvadž tento spis vel přehledně a věcně, zhuštěným, bohatým obsahen svým snadno v důležitou otázku tu uvádí, sluší je upřímně doporučiti. Ostatně pro učitele, chápajícího význam občanského učemí ve škole národní, je spisek dra. Riegra nezbytným F. L. Sál: Co má věděti každý obča o zřízení rodinném, samosprávném státním a společenském. Díl I. Rodina dům. Zřízení obecní. — Správa okresní. Zřízení zem- ské. V Praze. Nákladem Z. Ú. S. J. U. Cena K 1.60 váz. K 2.30.

Wünsch Gohlis Mariott M A S W Kirk patrik profesor doktor Rieger Riegr F L Marburg Oxford Uni Londýn South Kensigton Londýn Edinburk Praha Náklo ko Summer Meeting University Registrar of the University Extension board , Uno Monitor of the Holiday Cours 3

20 article

Spis nepolřcbuje doporučení, poněvadž vynutí si největšího rozšíření jistě sám. Zvláště učitel, jemuž po- třebí do jisté mtry býti jakýms vševědem, s radostí opatří si tuto knihu, která bude mu velice často, snad denně dobrým informátorem v otázkách praktického živol občanského. Nemožno v této rubrice uvésti celý bohatý obsah, ale na ukázku aspoň některé kapitoly: po- ručnictví, řád čelední, nájem, smlouva o nájem, rušen držby, služebnost, fideikomis; právo domovské, obecní výbor, organisace zdravotní, složení sněmu, daně, při rážky, stavební řád, záložny, spořitelny atd. atd. Knihovna lidových divadel. Sv. I. Šchovane a schovanka. Obraz ze živola o 5 jednáních. Na- pal Fr. Havlík. V Praze. Nákladem Zem. ústř. spolku jednot učit. Cena 1 K. V osvětné práci po našem venkově důležitým činitelem je ochotnické divadlo. Kdo po venkově ochot- nická divadla pořádal — a to jsou v první řadě a la- kořka výhradně učitelé — ví ze zkušenosti, že pro- vozování schopných, opravdu lidových her je v naš literatuře poskrovnu. Rozumějme: děl skutečné jite- rární ceny a přece vyhovujících potřebám, rozměrům a výpravě malých vesnických divadélek. Ústřední spo- lek učitelský, chtěje vyhověti častým poplávkám po příhodných divadelních hrách, bude vydávati Knihov- nu lidových divadel, již šťastně zahájil I. svazkem „Schovanec a schovanka“. Hra ta provozována „Uranii“ a doporučena po stránce divadelnické Jak Seifertem, hodí se výhodně malými svými požadavky výpravnými a svou přístupností za dobrou lidovou hru, již možno ochotnickým divadlům vřele doporučiti (Pokrač.)

Havlík Schovanec Seifert Francie Praha obecní výbor knihovna lidový divadlo lidový divadlo

21 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm. ** Akademický klub šermířský po řádá dnes při Všestudentské slavnosti na výslavišt o půl 4. hod. odpolední turnaj o přebornictví česko slovanského studentstva ve fleuretu a šavlí. Zejtrao 6. hod. bude týmž klubem pořádána šermířská akademie za protektorátu dr. Bedřicha prince ze Schwarzenbergů. Čestný výbor skládá se : dr. Ladislav Pinkas, starosta Č. Š. K., dr. Stanislav Práchenský, starosta S. K. Slavia a Zdeněk hrabě Thun. Maitr d' assaut dr. Ettl šl. z Hvozdomilů. O ostatním při nesli jsme zprávu minule. Při této slavnosti utká se nejenom mnoho studentů-šermiřů českých i slovan- ských, ale i přední mistři pražští svolili podat ukázky mistrovských assauta a to jak ve škole francouzské tak i italské. Zvláštností bude damský fleuret, klerý tolik těší se oblibě v naší damské společnosti. Bižší na plakátech. Lístky lze dostat v kanceláři Všestudentské slavnosti »u Šlechty . Zvláštní pozvání se nerozesílala.

Zejtrao doktor Bedřich princ Schwarzenberg Pinkas Práchenský Zdeněk Thun Ettl Šlechta Č . Š Slavia

22 article

Automobllism. ** Dnes rozhodne se na okružní trati u Pacova kdo zastupovali bude rakouský sport motocyklistský při závodě o vyzývací cenu francouzského molo cykle klubu. Dle došlých zpráv jsou silnice ve stavu ideálním, všecky přípravy a bezpečnostní opatřen co nejpečlivěji vykonány, takže zdar závodu při pěk- ném počasí jest zajištěn. Jistota a zkušenost řidieo pak ručí za to, že závod odbude se beze všech ne hod. Tak aby se stalo, jest zajisté nejvřelejším přá- ním všech sportovníků. Dva vítězové dnešního zá- vodu spolu již s jedním strojem továrny Laurin Klement, které první místo zadáno po úspěšném loňském hájení rakouské výroby motocyklů při zá- vodech v Dourdanu, zastupovati budou Rakousko při rozhodném závodě ve Francii. ** Výsledek turistického závodu Vídeň Vratislav- Vídeň prohlášen bude teprve během přištího týdne neboť materiál ku prozkoumání předložený jest ve- lice obsáblý ** Automobilní »Gymkhanu« pořádá rakouský auto-klub dne 1. června na cvičišti na »Vysoké vartě« ve Vídni.

Laurin Vratislav Pacov Dourdan Rakousko Francie Vídeň

23 article

Athletika a sportovní hry- Dnes konají se v Praze opět dva mezinárodn zápasy footballové. Naše kluby nemohou se dohod nouti, aby si vzájemně nesoutěžily. Období kopané letos bylo velice silné a obecenstvo bude pomalu zá pasy přesyceno. Následek toho — odnesou kluby. zvláště jich pokladny. Varujeme v čas a upozorňujeme na výstražný příklad — na úpadek závodního sportu cyklistického. Oba dnešní zápasy budou však jistě opět zajímavé. Nvý klub pozdravíme na břišti A. C Sparta a sice »Freiburger F. C.«, jehož výsledky slibují pěknou a dle posledního zápasu freiburských i ostrou hru. V té se ale Sparta také vyzná a lak uvidíme »kdo s koho«. Slavie zápasí se starým soupeřem z Vídně »First Vienna Football clubem«. Vienna znamenala v posledním čase velmi pěkné vý- sledky; proto ale přece silně věříme »Slavii«, že pošle Viennu domů s půl tuctem branek (ne-li více). Lawn-tennisový cerkl v Praze sehraj dnes na svých osmi dvorcích na Letné meziklubový zápas s tennisovým odborem pražskěho klubu cyklisto »Ruch«. Za pražský klub cyklistů »Ruch« hrají sly- B. Horová a M. Vaňková a pp. Čihák, Matucha, Pilz a Steidl. Lawn tennisový cerkl postaví následujíci hráče sly. M. Fahounovou a L. Kubešovou a pp. Ho- loubka, Kilmu, Knáčmera a Kabeše. Z oyklistského ruchu.

A C Horová M Vaňková Matucha Pilz Steidl M Fahounův L Kubešův Knáčmer Kabeš Praha Vídeň Vienna Lawn Letná Čihák Nvý klub Sparta Slavia First Vienna Football klub

24 article

** Na závodišti »Buffalo« v Paříži pořádány opět ve čtvrtek závody, při kerých Američan Kremer ukázal se v lepším světle, než předešle. Na programu byl závod na 10 mil, jenž konán po způsobu ame- rickém. Každý závodník mohl si totiž přibrati »zá vodníka-pomocníka«, který při závodě mohl jej pod- porovati, hlavně voditi. Kramer zvolil si Gongoltze za společníka a skutečně odčinil svoji porážku z po- sledního čtvrtka, neb zvítězil před Jacquelinem V handicapu na 500 m zvítězil Schwaab před Petit Bretonem. Kramer (od mety) byl pátým. ** Český klub malostranských e klistů v Praze III. zve k zúčastnění se rozvinut klubové vlajky a přátelskému večírku. V den slav- nosti Národní Jednoty severočeské, t. j. dne 1. června sjedou se veškeré kluby přesně o 1 hod 30 min odpol. (před seřaďováním slavnostního průvodu do výst viště) na cvičišti Č. K. V. Král. Vinohrady (proti měšťanskému pivovaru), kdež po krátkém proslovu významu vlajky bude tato rozvinula.

Američan Kremer Kramer Gongoltz Schwaab Petit Breton K V Král Paříž Praha Buffalo Český klub malostranský e klistus

25 article

** Skutečnou humoristickou příhodu vypravoje berlínská »Rad Welt«. Závodníci Arend a Budzinski (také sportovní »básník«) jedou Beriínem na starých obyčejných kolech, s malými převody. Cestou před jede je na nádherném »racru« (závodní stroj) s obrov- ským převodem »120«, naparáděné gigrle a s opo- vržlivým pohledem jim »ulítne«. Budzinski vyzve Arenda, aby se pokusil onoho dohoniti a nabízí z odměnu »jednu velkou bílou« sklenku piva. Arend nemešká, šlápne do pedálů a gigrle je brzo dohoněno a udiveno rychlou jizdou neznamých. Ve venkovské restauraci usednou pak cyklisté pobliže a neznámý cyklista dá se do hovoru se závodníky. Arendovi pak chválí jeho rychlou jízdu a to tím více, jelikož Arend vydává se mu za začátečníka. Neznámý začne »renomovat«, povídá, že je závodníkem, že vyhrál mnoho cen a dokonce i mistrovství světa. Závodníei udivení táži se neznámého: s kým máme tu čest Na to cyklista hrdě: Já jsem světový mistr Willy Arend. Na to odvětí Arend: »Já také!« A historka tato je docela pravdivá.

Budzinski Arenda Will Arend rada Welt Beriín

26 article Český zahradníku!

Český zahradníku! Žijeme v době, kdy boj existenční se stává tužší, kdy jednotlivec sám na sebe odkázaný pod- lehnouti musí nebo alespoň vyčerpává bezúčinně sily své, které by ve spojení a opoře vzájemné mnohem lépe využitkoval. My čeští zahradníci, kteří trpíme všestrannými nárazy v boji tomto, kde každé odvětví stavu na- šeho má své jiné a jiné strasti, potřebujeme sjedno- cenosti a vzájemné podpory nejvíce. Či snad ten služební zahradník, který závisí od milosti svého zaměstnavatele, stojící ve stáří ben ochrany a bez podpory a jenž po čas svého půso- bení zařaděn jest ne mezi úřadníky, nýbrž mezi zřízence a služebníky, nepotřebuje podati ruku svou tomu zahradníku živnostníku, jenž zase stojí bez ochrany proti konkurenci zahraničné i urozené kon- kurenci domácí? Což ten pěstitel, ten vazač a ten příručí všech kategorií, ti všichni žijí v tom netušeném blahobytu, že nepotřebují se sjednotiti ku práci vzájemně?

27 article

Nehledě ke stanovisku materiálnímu, které u po- rovnání s jinými stavy jest tak zubožené, máme tu též stanovisko morální Co znamená dnes ten široký pojem zahradník Co nedůstojnosti kryje jméno toto, co neoprávněných živlů působí ke škodě naší a té dobré věci naší pod tím nazvem Jak trpí a znehodnocuje se ideální povolání naše působností těchto živlů, proti kterým jednotlivecje bezbranným A což to školství naše odborné? Víme, že Čech vždy ve svém vlastním domově sám si musil zřídit učiliště své, že tuhé boje vedl a vede za školství své, však tím, že jednotně postu- poval, docílil těch krásných výsledků, jimiž se dnes honosíme. Toť důkazem nám, že i my jako odvětví tohoto národa musíme se sjednotiti za účelem upravení školství odborného neb vědomí intelligence a vzděla- nosti tvoři základ samostatnosti a vyspělosti od- borné. A když vše to pomíneme — — — Což ta upřimná kollegialita, to vzájemné seb poznání, ta přichylnost stavovská, kterou tak v cizině velebíme — není ta ničím? Nevolá samotná k nám »Netříštěte sily své a spojte se v jeden mohutný celek a jako armáda tisíců, vedená vůdci, kteti láskou nezištnou inou ke svému povolání, bojujme za práva a tužby své !!

Čechy

29 article Usurvam ennvta eskyeh zanraemnu

Usurvam ennvta eskyeh zanraemnu Úkolem jejím bylo pěstovali vzájemnost, pečovati o blaho odboru i jednotlivců, býti representací stavu našeho vůči úřadům i veřejnosti, morálně, hmotné podporovati a hajiti každého člena svého, pečovat o staré, ku práci nezpůsobilé členy své, rozšiřovat vzdělání pořádáním sjezdů, přednášek, výstav, pod- porováním školství odborného atd. Ústřední jednota tato má býti matkou všem, již potřebují pomoci a podpory jakékoliv. Avšak úkolu svému může jen tehdy vyhovět. když se stane skotečně korporací ústřední, v níž všichni jsme sjednoceni jako členové její. Tomu tak bohužel dosud není Tisíce je nás — ale členů jen sta, protož voláme dnes k Vám všem z Čech, Moravy a Slezska přijdle a přihlaste se ve svém vlastním prospěchu podaří se nám, sraženým v jeden šik, docíliti roho, co nás všech je toužebným přáním a životní nutností. Ústřední výbor pracuje na obšírném programu jednoty, jenž veřejně předložen bude všem, kteří se o věc zajímají o sjezdu v listopadu t. r., kdy ústřední jednota zároveň uspořádá velkou výstavu Chrysan- them v Praze, o čemž bližší- zprávy v kratkosti vydány budou. Přihlašky za členy a bližší pokyny a přání při- jímá za Ústřední výbor p. Leop. Batě k, předseda, na Král. Vinohradech, Riegrovy sady

Král Čechy Morava Slezsko Praha Bata Riegrův