Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

28. května 1905.

4

Číslo 145

5 article

klubu českých poslanců zemský ch, neboť spatřoval v malomyslném projevu tom vážné otřesení těžké a nejvýše zodpovědné po- sice českých členů stálého vyrovnávacího výboru sněmovního. Usnesl se proto, že v nejbližší po- radě výkonného výboru lidové strany podá všemi členy zastávati bude návrh na vy- zvání zemských poslanců lido- vých, aby domáhali se neodkladného svolání českého klubu zemských poslanců, předložili v něm pak žádost za přerušení veške- rého smiřovacího jednání a nebu de-li žádosti jejich většinou vyhověno, by s a m vystoupili ze společného klubu, vzdali se součinnosti ve stálém vyrovnávacím výboru sněmovním a tím znemožnili pokračování ve smiřovačkách, které po událostech v posledním zasedání sně- movním, zejmena řečí posl. bar. d'EIvert a hlasováním Němců o některých českých po- žadaveích školských ukázaly se pouhým n meckým poutem pro zastavení při rozeněho národního a politické ho vývoje a postupu českého lidu na Moravě.

EIvert Němec Morava výbor lidový strana

6 article

Výkonný výbor strany lidov ve schůzi své dne 2. listopadu 1901 usnesl se na tom, uložiti poslancům lidovým, aby ze stá lého vyrovnávacího výboru vystoupili. To se stalo. Vystoupením lidových poslanců byla čin- nost stálého vyrovnávacího výboru skončena a la- butí jeho píseň ozvala se dne 22. března 1902 ve zprávě, kterou o celé činnosti jeho zem- skému sněmu podali předseda výboru hr. Her- berstein a zpravodaj bar. Chlumecký Zatím přes markrabství převalil se zápas zemských voleb, nový sněm na sklonku roku 1902 zahájil své šeatiletí. Ve starém sněmu byly smiřovačky pocho- vány, by oživeny byly ve sněmu novém. Zasedání tohoto sněmu v r. 1903 bylo zvláště bouřlivé. Příšera české obstrukce. ne vlastní obstrukce sama, šklebila se na každé schůzi na sněmovní majoritu. S české strany podána byla řada pilných návrhů, týkajících se zřízení zemského, zemského volebního řádu, návrh na adresu císaři, na vydání zákonao přijímání děti do škol národních, na zřízení české university, vůbec návrhů, které podstatou svojí kryly se s materií bývalých smiřovaček.

7 article

Podobně dělo se na straně německé. Tak po delším vyjednávání zvolen byl dne 22. října r. 1903 výbor pro volební opravu, jenž na schůzi své dne 3. listopadu 1903 usnesl se, doporučiti sněmu, by prohlášen byl dle osnovy zákona za permanentní. Přikázány byly mu návrhy: Návrh poslanců dra. Žáčka, dra. Šíle ného, dra. Koudely a spol. na z měnu zemského zřizení a zemského vo- lebního řádu. Návrh dra. Stránského, dra. Žáčka dra. Hrubana a spol. v příčině zodpovídání patentu o svolání zemského sněmu adreso k Jeho Veličenstvu. Návrh dra. Perka, dra. Hrubana spol. na vydání zákona, dle něhož dítky přijí- mati se mají jen do oněch škol národ- nich, jichž vyučovacího jaez y ka jsou mocny. Návrh dra. Fuxa, svob. p. d'Elverta, dra. šl. Oberleithnera, Zöllnera soudr. na vydání zákona o kurifch. Návrh dra. Koudely, dra. bar. Pra- žáka, dra. Perka a soudr. v příčině prove- dení rovnoprávnosti obou ja zy ků zemských ve vnitřní a vnější službě u mor. zemského výboru. Nevyřízená zpráva zemského výboruo tom, aby se uspořádalo uživání obou zem- ských jazyků při úřadech samo- správný ch. Návrh dra. Fuxa, dra. šl. O ber- leithnera, d'Elverta, Zöllnera a spol. v příčině zřízení německé university na Moravě. Návrh dra. Žáčka, dr. Stránské ho. dra. Koudely a spol. v příčině zřízení české university na Moravě. Otázka rozloučení c. k. zemské školní rady ve dvě národní sekce a roz- loučení okresních školních ra dle národních skupin.

Šíl Koudela Stránský Hruban Perk Fuxa Elvert doktor šl Oberleithner Zöllner bar německý univerzita na Morava český univerzita na Morava

8 article

Otázka zřízení škol menšinový ch. Smiřovačky opět oživly. Vstoupili do nieh zástupci stran sněmovní většiny i zástupci stran českých. Klub zemských poslanců lidových na schůzi dne 24. ledna 1904 usnesl se, že do stálého vyrovnacího výboru opět vstoupí a vy slovil při tom rozhodné přání, by práce výboru tohoto nebyla ničím zdržována, naopak co nejvíce urychlena. Formálně počalo nové jednání o smír, materiálně pokračovalo se v tom, kde staré smiřovačky byly přerušeny. Rozdil byl pouze v tom, že jednání nového smiřovacího výboru řečí dra. Stránské ho na sněmovní schůzi dne 27. října 1904 dána byla určitá lhůta do podzimního zasedán roku 1905.

doktor Stránský

9 article

Třetí konference předsedů klubů sněmovních u nejv. zem. maršálka. Včera o 1/411. hod. dopol. sešla se v zase- dací síni zemského výboru království českého třetí konference předsedů a zástupců klubů na sněmě království českého, nejvyšším maršálkem zemským kníž. Jiřím z Lobkovic pozvaná. Porady, jež se stejně jako obě dřívéjší, ko- nala za předsednictví nejvyššího maršálka kníž. Jiřího z Lobkovic, zúčastnili se: za klub sněmovních poslanců národní strany svobodo- myslné dr. B. Pacák a člen zem. výboru dr. Škarda, za sdružení poslanců strany národní (staročeské) MUDr. Ant. Steidl, za klub po slanců agrárních posl. St. Kubr, za sdružení českých poslaneů mimoklubovních posl. Ka- lina, za klub konservativních velkostatkářů hr. Buquoy, za klub ústavověrného velko- statku kníže Rohan, za klub německo-pokro kový dr. Eppinger, za klub poslanců ně mecko-lidových dr. Reiniger, za klub ně meckých agrárníků posl. Peschka, za sdru žení Všeněmců (skupiny Schönererovy) posl inženýr Peters a za sdružení neodvislých Všeněmeů (skupiny Wolfovy) posl. Pacher tedy — mimo dra. Reinigera — vesměs poslanci. kteří brali podíl na konferencích dřívějších. Nejv. maršálek zemský kníže Jiří z Lob- Eovic, zahájiv poradu, sdělil seznam předloh,

Jiří Pacák doktor MUDr Antonín Buquoy Eppinger Reiniger Peschek Peters Wolfův Pacher Lobkovice St . Kubr Ka Eovice národní strana svoboda strana národní Schönererův sdružený odvislý Všeněme

10 article

jež byly vyřízeny sněmovní komisí pro okresn a obecní záležitosti — je to převzeti nemocnic na Král. Vinohradech, na Kladně, v Českém Brodě, v Boru a v Zaeléři do správy veřejné. jakož i povolení dávky nápojové pro město Li- berec — a pravil, že je dá na pořad příšt schůze, nebude-li proti tomu činěno námitek. Pokud jde o příští schůze, sdělil nejvyšší mar- šálek, že zamýšlí v příštím týdnu svolati sezení sněmu mimo pondělek ještě v úterý 30. t. m a potom v pátek 2. června. Když proti tomuto podnětu námitka nebyla podána, učinil nejv. maršálek kn. Lobkovic dotaz, jak pokročilo jednání o nouzové akci, Hr. Buquoy sdělil jako předseda komise rczpočtové, že komise tato vyřídila již přísluš- nou předlohu, zpráva o ní že je hotova a že se nalézá v tisku. Vzhledem k tomu prohlásil nej- vyšší maršálek, že by ji dal na pořad rokování sněmu buď v úterý nebo v pátek. Potom žádal nejvyšší maršálek kníže Jiří z Lobkovic zástupce německých klubů, by podali svoje prohlášení, jež se týká vyřízení osnov o poskytnutí zemského příspěvku na ka- nalisováni a regulaci řek Labe a Vltavy. Dr. Eppinger dal pak prohlášení v ten smysl, že projevují souhlas s projednáním před- loh o poskytnutí příspěvku zemského na kanali- sování Labe od Mělníka k Jaroměři, Vltavy uvnitř Prahy a kanalisaci Labe od Štětí k Úst n. L., a při tom že zároveň žádají za poskyt- nuti zemského příspěvku pro dráhu Teplice- Poříčí, to vše za podmínek, jež později budou sděleny.

Král Lobkovic Buquoy Jiří doktor Eppinger Kladno Český Brod Bor Zaelér Hradec Lobkovice Labe Vltava Mělník Jaroměř Praha Štětí Teplice

11 article

Posl. Peters podotkl k tomu, že úprava vodní trati ze Štěti do Ústí n. L. není kompen- sací za obě ostatní předlohy kanalisační, a že v tomto případě není kompensací také rogulace řeky Ohře, jakož i že Všeněmci podřídili se usnesení společné schůze poslanců německých o postupu na sněmě na základě sdělení, že sně movní zasedání bude zcela krátké, a že se v něm vyřídí toliko záležitosti nejnalehavější Nyní však že zaujímají stanovisko odmílavé ježto so na pořad sezení sněmovních dává celá řada různých záležitostí. Když byl posl. Kalina podobně, jako v konferenci předešlé, vyslovil požadavek, aby byly podávány zprávy též po česku, a aby jed nání řízeno bylo také v řoči české, připomenul hr. Buquoy znova vůči inženýru Petersovi že regulace Ohře se týká většinou krajin ně meckých. Dr. Reiniger a posl. Peschka uči nili prohlášení podobná jako dr. Eppinger.

Posl Peters Kalina Buquoy doktor Reiniger Peschek Eppinger Ohře

12 article

Posl. Pacher pravil, že v dřívějších kon- ferencích předsedů klubů bylo sdělováno, že v tomto zasedání sněmu má se projednati pouze zatímný rozpočet, akce nouzová a některé drobné záležitosti, kdežto nyní se zdá, že za- sedání má býti delší, a že v něm vyřízeny býti mají předlohy, které se mu kompensacemi za požadavky německé býti nejeví. Posl. Pacher žádal pak vyřízení předloh o regulaci horního Labe, malého Labe a řeky Úpy, načež si stěžo- val, že v technickém oddělení pro stavby regu- lační není osazeno dosti inženýrů německé ná- rodnosti. Po stránce věcné projevil názor, že pro Němce je důležitější, nežli úprava hlavních toků, regulace přítoků jejich. Konečně žádal posl. Pacher, aby zemský výbor blahovolně uva- žoval o projektech místních drab v krajinách ně- meckých, zejmena o stavbách drah z Dubé do Štětí, z Petřvaldu na hranice zemské, ze Šum- perku do Poříčí a k hranici zemské, tak aby tyto projekty mohly býti dány na pořad jednání v příštím zasedání sněmu, i vyslovil naději, že dojde k součinnosti zástupcův obor národů př práci hospodářské.

Posl Pacher Němec horní Labe Úpa Dubá Štětí Petřvald Šum malý Labe

13 article

Posl. dr. Pacák pravil, že klub poslanců národní strany svobodomyslné nečiní námitek proti poskytnutí zemského příspěvku na stavbu dráhy Teplice-Poříči, že však pokládá za na- lehavo, aby vyřizena byla také předlohao stavbě dráhy z Domažlic do Tachova. Vzhledem ké sdělení posl. Pachera, že Němcům více zá- leží na regulaci přítoků labských, nežli na úpra- vě Labe, poukázal dr. Pacák na všeobecný úsu- dek odborníků, dle něhož není možna regulace přítoků bez předchozí regulace hlavního reci- pienta, t. j. hlavního toku. Dále nutno pamato- vati na to, jak obrovské jsou škody, jež zátopy labské působí krajinám polabským. Tyto škody samy křičí, aby se stala náprava. Dále pravi dr. Pacák, že je pro vyřízení příslušných pro- jektů, ať se týkají krajů českých, ať krajů ně- meckých, poněvadž dilo celé bude na prospěch celé země i obou jejích národů. Na konec pravil dr. Pacák, že zástupcov čeští zajisté nemají ničeho proti žádosti Němců, aby zemský výbor blahovolně posuzoval - pro- jekty, o jichž provedení Němci mají zájem, ale že poslanci čeští stejně musejí žádati, aby stojná blahovůle platila vzhledem k různým projek- tům, jichž provedení se strany české se žádá. Posl. Kubr sdělil, že komise pro veřejné práce vzala již v úvahu osnovu zákona o zem- ském příspěvku pro dráhu Teplice-Poříčí a pro stavbu dráhy z Domažlic do Tachova, že by tedy bylo správno, kdyby obě tyto předlohy byly vyřízeny také ve sněmu. Vedle toho připomenul, že českým poslancům se rovněž jedná o regu- laci přitoků labských, že však hlavní váhu dlužno klásti na regulaci hlavních toků.

Posl doktor Pacák Němec Kubr Teplice Domažlice Tachov Poříčí

14 article

Potom přerušene bylo jednání, a do porady pevolán byl — vzhledem k nepřítomnosti člena z. v. dra. Werunského, zpravodaje o záležito- stech regulačních v zemském výboru — rada zemského výboru dr. Gluth, který podal zprávu o jednotlivých projektech regulačních. Rada z. v. dr. Gluth sdélil, že regulace horní Ohře je již hotova, a že se jedná o zemský příspěvek družstvu, jež stavby ty provedlo, a pokud jde o dolní tok Ohře, že náklad na regulaci jeho jest již zajištěn říšským zákonem z r. 1901 a pří- slušným k němu zákonem zemským z r. 1903. Potom bylo pokračováno v konforenci. Posl. Kalina prohlásil vůči požadavku posl. Pachera, dle něhož němečtí poslanci čint projednání předloh kanalisačních a regulačních závislým od závazného prohlášení vlády, že jak v ústředních kancelářích, tak i v sekcích bude dcsazen dostatečný počet německých úřadníků. že s české strany dlužno trvati na zásadě stejné odborné i rovnoprávné kvalifikace jazykové. Mimo to žádal, aby předsednictvo sněmu i zá- stupcové stran se zasadili o prodloužení sněmov- ního zasedání, a na konec přimlouval se za reaktivování komise školské a projednání po- žadavků měst Prahy a Liberce na rozdělení ná- kladů na školství. Potom podal dr. Eppinger jménem ně meckých stran prohlášení v ten smysl, že strany

Werunski doktor Gluth Posl Kalina Pacher Eppinger horní Ohře Praha Liberec rada zemský

15 article

německé vyslovují souhlas s vyřízením předloh na poskytnuti zemského příspěvku na splavnění Labe od Mělníka do Jaroměře, na splavnění Vltavy uvnitř Prahy a na splavnění Labe ze Štětí do Ústí n. L., a na poskytnutí zemského příspěvku na stavbu dráhy Teplice-Poříčí, to vše s tou podmínkou, že v osobních otázkách, t. j. pokud jde o obsazování úřadnických míst při komisi kanalisační a regulační, hleděno bude ku přáním německých poslanců, a že se strany nejvyššího maršálka zemského dáne bude prohlášení, že bude podporovati předlohu o po- skytnutí příspěvku zemského na regulaci řeky Ohře a na stavby drah z Domažlic do Tachova. z Dubé do Štětí, ze Šumperku přes Poříčí na hranici země, a že nebude míti nic proti tomu. aby po případě také předloha, týkající se dráhy z Domažlic do Tachova, dána byla již nyní n jednací pořad sněmovní. Nejvyšší maršálek kn. z Lobkovic pro- hlásil, že, pokud jde o příspěvek na regulaci Ohře a na další jmenované projekty, zemský výbor poskytne všem těm projektům všemožnou podporu. Pokud jde o otázky obsazení míst úřadnických při komisích, o nichž byla řeč, pra- vil nejvyšší maršálek, že musí prohlásiti, že v oboru tom nemá žádné ingerence, otázky ty že jsou věcí vlády, že tedy na jevě je cesta, by pánové, kteří požadavek ten pronesli, obrátili se s ním k místodržiteli a ko vládě.

Labe Mělník Jaroměř Vltava Praha Štětí Ústí Teplice Ohře Domažlice Tachov Dubá Šumperk Lobkovice

16 article

Ir. Buquoy prohlásil, že bude, poku na něm záleží, plně podporovati vyřízení pro- jektů, o nichž byla řeč, v rozpočtové komisi. ovšem potud, pokud přodlohy ty budou komis rczpočtové dodány. Po tomto prohlášení hr. Buquoye žádal ještě dr. Reiniger, aby dány byly na pořad sně- movní některé drobné předlohy, mezi nimi ná- vrh na úpravu nákladů měst Prahy a Liberce na školství obecně, a k vůli tomu žádal za re- aktivování komise školské. Dr. Pacák, posl. Kubr a Kalina vy slovili souhlas s reaktivováním komise školské. Nojvyšší maršálek kn. Jiří z Lobkovie pravil pak, že k vůli různým drobným záleží- tostem nemíní svolávati konference předsedů klubů, a že drobné ty předlohy bude postupn dávati na pořad sněmovního rokování. Posl. K alina tázal sc pak, kolik ještě bude sezení sněmu. Nejvyšší maršálek odpověděl, že dosud není stanoveno, kdy má sněm skončiti své práce, a že doufá, že budou vyřízeny ještě různé drobné záložitosti, jako převzetí pěti ne- mocnie do správy veřejné, zřízení zastupitel- ského okresu v Marianských Lázních atd. Dr. Eppinger prohlásil pak znova, že poslanci němečtí činí svoje stanovisko závislým od uspokojujícího pro ně prohlášení vládního, že tedy až po vyslechnutí prohlášení tohé sdělí. je-li splněna řečená podmínka jejich souhlasu s projednáním předloh, o nichž bylo jednáno. Tím byla konference, přes dvě hodiny trvavší, skončena.

Ir Buquoy Reiniger doktor Pacák Kubr Kalina Jiří Posl Eppinger Praha Liberec

17 article

Po konferenci odebrali se jménem něme ckých poslanců k místodržiteli dr. Eppinger Peschka a Pacher a žádali, by při obsa- zování míst úřadnických při komisi pro úpravu vodních toků a při exposituře ministerstva ob- chodu, pro vodní stavby zřízené, vzat byl nále žitý zřetel na uchazeče národnosti německé. Místodržitel vyložil deputaci německých stran obsah a poměry celé záležitosti té, poukázal k tomu, že při technických pracích, v českých krajinách prováděných, je úplná znalost českého jazyka nezbytna, a připomenul, že ku prováděn staveb vodních vysílají se lechnické síly, jež při pracích dřívějších již se byly osvědčily. M- stodržitel pak slibil, že při výběru odborníků. kteři k vedení staveb vodních a regulačních bu- dou vysíláni, vezme zřelel na úřadnietvo něme- cké, že však té doby není při technických kan celářích, o něž se jedná, žádné místo volně, že tedy mohou nyní býti budoucí němečtí uchazeči pouze zaznamenání. Depulace německých poslanců vzala sdě lení místodržitelovo na vědomí, načež prohlásila že splněna je podmínka, se kterou němečí zá- stupcové vyslovili souhlas s provedením předloh kanalisačních a regulačních.

doktor Eppinger Peschek Pacher

18 article Sněm království českého.

Sněm království českého. Komise pro práce vešejné konama včera schůzi za předsednictví místopředsedy posl. inž. Kaftana, jenž zahájiv rokování, věnoval v prvé řadě odstupu- jícímu předsedovi komise kn. Pürstenbergovi srdečný projev uznání za jeho účinné a energické vedení prae v komisi. Na návrh posl. dra. Mettala byl mu zaslán pozdravný telegram. Předsedající posl. Kaftan sdělil pak, že komise rokovati má o zprávě zemského výboru o podporován zemských drah za r. 1903, kteráž zpráva již vlastn v minulém období byla schválena. Po návrhu posl hr. Schönborna provedena byla debata o jedno- tlivých návrzích zemského výboru a to způsoben zkráceným, jak navrhli poslanci dr. Nietsche, dr Karlach, dr. Maly a dr. Kiemann, když by s návrhem tím jménem poslanců svobodomyslných projevil souhlas posl. Ma štálk a. Posl. M aštá j ka upozornil pak, že u zemského výboru systemisováno jest 7 míst v technické službě, a že úřadníci ti nejsou zařaděni v normální status technických úřadníků zem. výboru, čimž postup jejich jest stižen, i žádal v tom směru o nápravu. Posl. hr. Sehönborn sdělil vzhle- dem k tomu, že zemský výbor činí již opatření, aby úřadníkům těm od případu k případu jisté výhody byly skýtány.

Ing Kaftan Mettal Schönborn doktor Nietsche Karlach Malo Kiemann Posl Ma štálk a

19 article

Potom přijat návrh na sečkání splátky dluhu měst- ských obcí Verneřic a Ouštěku při místní dráze Velé Březno—Verneřice—Ouštěk a usneseno žádati, by do rozpočtu na r. 1906 vřaděn byl příspěvek 60.000K fonds perdu dráhy z Rossbachu do Adorfu; dále usneseno zmecniti zemský výbor, aby poskytl podporu zemskou pro místní dráhu Polná—Štoky—Polná mě- sto. Dále schválen návrh, aby dráze Domažlice—Ta- chov byla zajištěna zemská podpora převzetím kme- nových akcií k doplnění 25 procent zařizovacího ka- pitálu, a aby byla vyzvána vláda, aby této dráze za- jistila státní garancii do výše 75 procent celého za- řizovacího nškladu. Na to povstala debata o podniku místní dráhy Teplice—Poříčí, pro kterou zemský výbor činí ná- sledující návrhy: a) že poskytne zemský sněm pří- spěvek 800.000 K a zakoupení kmenových akcií s pod mínkou, že i stát zúčastní se na zakoupení jich při- měřeným obnosen, b) že zbytek nákladu bude opatřen podnikatelskými firmami Gross ve Vídni a Horský v Praze: c) že podní bude podroben dozoru zem- skému. Posl. Maštálka vyslovil se proti podpo- rování drah, jichž stavba přejala jest soukromou fi- mou a to tím více tam, kde žádá se na místních činite- lích, aby zavázali se k dopravě určitého množství ná- kladu. Jako přiklad oblíží, které ze závazku lakového vznikají, uvedl trati Jilemnice—Rokytnice, Volice— Sedlčany a Častolovice-Kvasiny, kteréž musily zvláštní akcí býti sanovány a závazků oněch zbaveny. Řečník pak doporučil, aby místní kruhy i země učinily kroky na provedení dráhy, o kterou jde, buď z příspěvků zemských nebo státních. Člen z. v. hr. Schönborn vysvětil finanční operace, které provésti hodlá firma podnikatelská G1oss a upozornil, že příspěvkem 800.000 K jednou pro vždy jest závazek země ukončen.

Posl Maštálek Schönborn Verneřice Ouštěk Rossbach Adorf Polná Domažlice Teplice Vídeň Praha Jilemnice Rokytnice Sedlčany Častolovice Kvasiny Vel Březno Gross podnikatelský G 1

20 article

Posl. dr. Baernreither pravil, že sice také není nadšen pro soukromé podnikání, avšak se zřetelem k dané siluaci i ke kompromisu, který byl uzavřen vzhledem ke dráze Poříčí—Teplice mezi všemi stra- nami sněmovními, žádal, aby návrhy zemského vý- boru byly přijaty; požadavek ten podporoval i posi. Kubr. Posl. Wolf poukázal na potřebu, aby dráha Pořičí—Trutnov byla provedena. Na to byly návrhy zemského výboru jednomyslně přijaty, pouze posl Maštálka zdržel se hlasování Posl. dr. Nietsche navrhl pak resoluci, kterou zemský výbor se vyzývá, aby zahájil šetření o zřízen úzkokolejně dráhy z Nové Bystřice do Ličova v Dol Rakousích, a aby o výsledku byla podána zpráva Dále předložil resoluci, kterou se ukládá zemskému výboru, aby v záležitosti pomocné akce pro dráhy Údolí—Kamenice a v záležitosti drah okresu frýdland- ského vsloupilo se v jednání s vládou.

Posl doktor Baernreither Kubr Wolf Maštálek Nietsche Teplice Trutnov Nová Bystřice Ličov Dolo Rakousy Kamenica

21 article

Posl. Maštálka navrhl, aby uloženo bylo zem- skému výboru, aby učinil co nejdůraznější rozklad vládě v lom smyslu, že se musí přesktati s dosavadnt prazí, dle které se drány místní státem podporují pouze převzetím kmenových akcií a garantování výnosu přenechává se zemím, čímž obtížení země passivním drahami místními rok za rokem stoupá. Dále iavrhl 1. aby trati Dobřenice—Sadová byla poskytnuta státní garancie a aby ze zemských prostředků doplníly se příspěvky zájemníků do 30 procent celkového nákladu; 2. aby trati Mnichové—Křížany byly doplněny pří- spěvky zájemníků, vykázané částkou 600.000 K, do 30% celkového nákladu a aby vyzvána byla vláda, by uděliia této trati 70% garancii státní; 3. aby k vy- koupení nároků firmy Olndorf a Goldstein byl poskyt- nut další příspěvek zemský 50.000 K pro trat Častolo- vice—Kvasiny s podmínkou, že stát poskytne příspě- vek 250.000 K k týmž účelům; 4. aby poskytla se trat Opočno—Dobruška zemská garancie ve výši 70 %,a aby vláda byla vyzvána, aby doplnila přispěvky zá- jemníků do 30% nákladu.

Posl Maštálek Křížan Goldstein Dobřenice Kvasiny Opočno Dobruška Olndorf

22 article

Člen z. v. hr. Schönborn přimlouval se z tyto návrhy a poukázal na to, že při projektu Dobře- nice—Sadová není technický projekt ještě úplně zralý což není však na závadu v usnesení o doplnění zem- ského příspěvku 30% na náklad stavby: potom slíbil, že zemským výborem nebudou činěny prekážky, aby z důvodů technických provedení pochozí komise na trati Mnichovo Hradiště—Křlžany bylo oddalováno, načež doporučil poskytnutí zemské garancie trati Do- bruška— Opočno. Návrhy posl. Maštálky potom jednomyslně schváleny. Posl. Wolf navrhl resoluci, aby zemský výkor učinil kroky k vůli odstranění obtíží, jež jsou na pře- kážku stavbě dráhy Hostinné—Králové Dvůr; návrh ten byl přijat, rovněž resoluce posl. Ungermanna. aby zemský výbor prozkoumal financování dráhy ze Štět do Dubé. Rovněž přijate byla resoluce posl. dra- Nietschea o dráze Nové Hradiště—Německý Be- nešov, jíž se zem, výboru ukládá, aby učinil pro příští zasedání příznivé návrhy na prospěch zajištění této dráhy. Posl. Maštálka upozornil, že zetnský výbor konal svého času šetření o převzetí vozby na místních dra- hách zemí podporovaných, do zprávy zemské a o zří- zení zemského ředitelství dopravního; žádal za sdě- lení, jak daleko studia tato dospěla a vyslovil přání, aby otázce této byla věnována plná pozornost. Člen z. v. hr. Schönborn slíbil, že se tak stane, a že výsledky vykonaných již studil, i studil, která by na dále vedena byla, budou sněmu předloženy.

Schönborn Křlžana Maštálek Posl Wolf Ungermann mnichův Hradiště Opočno Dubá Nová Hradiště Král Dvůr německý Be

23 article

Agrární peslanci a velby do komisí. Jak známo sestavily a přijaly na počátku nynějšího sněmovního období všechny strany na sněmu zasťoupené pro volby do komisí klíč, dle kterého podle poměrného zastoupení a počtu členů byl přiznán každé sně- movní straně určitý počet členů komise. To byl usneseno s platností pro celé zasedání sněmovní Stalo se tak v době, kdy svobodomyslní poslane měli ještě většinu mezi českými členy venkovské kurie. Tehdáž na vzdor této své většině zcela loyalně přiznali poslancům strany agrární poměrno zastoupení v komisích a nedbajíce své většiny volili do komisí stejný počet zástupců ze strany agrární jako ze strany vlastní. Ba i do zemskéh výboru volili přísedícího strany sgrární. Jinak se karta obrátila, jakmile doplňovacími volbami domohl se zgrátní poslanci většiny českých členů kurie ven kovské. Dosáhli počlu 24 členů, kdežto počet po slanca svobodomyslné venkovské kurie klesl na 19. českých poslanců, volených venkovským obcemi, ale nezastoupených v těchto dvou klubech. je 5. Poslanci agrární prohlásili ústy svého předsedy posl. Kubra předsedovi klubu poslanců svobodo- myslných dru. Pacákovi, že agrární poslanci činí nároky na všechna místa, uprázdněná v komi sích atd. Také při páteční volbě se tak zachovali.

Kubr Pacák

24 article

zvolivše do komise rozpočtové kam poslanci svo bodomyslní kandidovali posl. Maštálku, nového agrárního poslance Kotlanta. Tim dokázali, že do vedou ihned bezohledně využitkovati většiny, jak- mile se této někde domohon a dovršili jenom pří- klad poskytnutý při volbách do rady zemědělské před dvěma léty, zejmena pak při doplňovací volbě do této korporace roku loňského, kdy neberouce na- prosto žádného ohledu na poměrný počet delegátů zvolili do výboru samé své sloupence. Strana svo- bodomystná přicházela agrárníkům vždy s nejvělší loyalností při volbě do komisí a výborů vstříc jenom jejímu přispění mají agrárníci co děkovali, že na říšské radě na př. jsou v četných výborech při poměrně malém svém počtu zastoupeni. Posl. Kalina úločil v páteční své řeči na poslance svo- bodomyslné, že poslancové t. zv. divocí nemají za- stoupení v komisích a že tudíž nejsou připouštění ku práci. Doporučujeme temperamentnímu řečníkovi aby se svými útoky se obracel tam, kam náleží, neboť jak z vylíčeného jest viděti, jsou poslanei v klubech nezastoupení, voleni vesměs kurií čtvrtou. majorisováni agrárníky právě tak, jako poslancové svobodomyslní.

Maštálek Kotlant Tim Posl Kalina

25 article

Petice Spolku českých zvěrolékařů ve které zvě rolékaři čeští domáhají se, aby povolávání byli k sou- činnosti při sdělávání zákonů veterinárních a kterou byly předloženy zásady pro zákon o ohleďáván dobytka a masa a upozorněno na nutnost úpravy otázky dozorců potravních i potřebu, by zákonodár stvím byla projednána otázka pojišťování dobytkaa otázka reorganisace školství hospodářského, podán byla prostřednictvím posl. Maštálky v pátečním se- zení sněmu král. českého. Zástupcové Jednoty učitelů hospodářských školv království českém a to pp. Karel Fořt. ředitel vinař ské školy na Mělníce, inž. F. Bolech, professor hosp akademie v Táboře a J. Babánek, ředitel hosp. školy ve Volyni dostavili se včera zároveň se zástupci uči telstva německých škol hospodářských pp. Wünschen a Tockem do zemského výboru k nejv. maršálkov kníž. Jiřímu z Lobkovic a členu zem, výboru Adám kovi, u nichž obou vyložili žádost za provedení ně kterých změn, týkajících se služebních poměrů uči telstva škol hospodářských. Žádost téhož obsahu byla již dříve podána zem. výboru písemně. Klub poslanců agrárních na sněmě zemském mě v pátek před sezením snému schůzi, v níž předsed posl. Kubr podal zprávu o druhé konferenci před sedů klubů u nejv. maršálka. Zpráva byla schválena Polom bylo usneseno podporovati předlohu o regu- laci řek a žádati za její provedení se vším urychle ním. Pak projednány vnitřní záležitosti klubu a schvá leno podání různých návrhů a dotazů.

Maštálek Fořt Ing F Bol J Babánek Jiří Kubr Mělník Volyň Lobkovice Polom spolek český zvěrolékař hospodářský akademie v Tábor Ada ek

26 title

Politické zprávy zahraničné.

27 article

V Praze, 27. května.

Praha

28 article

Cesta černohorského knižele do Berlina. Z „Glasu Crnogorca“ se dovídáme, že kníže Nikola nejede do Berlína z vlastního podnětu, jak tomu chtějí vídeňské listy, nýbrž na po- zvání císaře Viléma. Německý císař to- tiž na své nedávné plavbě po Středozemním moři chtěl se zastaviti také v Dubrovníce, kde by ho- byl pozdravil i kníže Nikola. Protože však s této zastávky sešlo, císař Vilém pozval knížete Ni kolu k sobě do Berlína. Tomu pozvání kníže vy hevuje. Na dobu své nepřítomnosti v zemi knli Nikola jmenoval regentem následníka Dacslk Knižete doprovázejí: brigadýr Janko lo kotič, pobočník Milo Cerovič, komandýr Milei Vukotič a osobní tajemník Jove Popovič. Na konec „Glas Crnogorca“ vyslovuje na ději, že tato zesta panovníka, vykonavšího m zvelebení svého národa tolik nehynoucího, ne zůstane bez dobrých následků pr Černou Horu. Norsko-švédský spor přiostřen. V dnešní státní radě odepřel král švědiiy a norský Oskar schválení konsulatního zákon norského, načež celá vláda norská podala č missi, kteréž král zatím ale nepřijal. Norsk, samostatné ve vnitřních věcech v unii své u Švédskem, domáhá se od mnohých let zápastn tuhým a vytrvalým, jehož klidnější i pohnutěj fase zde po léta sledujeme, samostatnost i vůt Švédsku i ve věcech zahraničních. Tedy přede vším samostatných konsulátů a v druhé řade vlastního ministra vnějších záležitostí. Leč Šrée sko a jeho král, jenž zároveň jest králom nt ským, i ministerstvo švédské i společná stkin rada až dosud požadavek ten zásadně odmítsli

Vilém Nikola Knižout Janko Milei Vukotič Jov Popovič Glas Crnogorca Oskar Ted Berlín Dubrovnit Černá Hora Švédsko Glas Crnogorca Mila Cerovič

29 article

Použil tudíž norský sněm samostatnosti n ústavní a usnesl se před nedávnem také zásad o zřízení konsulátů norských. Prostředky pov leny měly býti na podzim a rovněž tak delaiy organisační vyřízeny. Leč — král Oskar odepl i onomu usnesení zásadnímu sankci svou. Mie sterstvo norské jež bylo ve věci té se sněmen svým za jedno, nemohlo ovšem jinak nežli krá odpověděti demissí. V demissní žádosti s praví: Odmílnutí vládou jednohlasně usne seně žádosti o norském zákoně, kterýž sněu norský jednohlasně přijal, a jehož prone dení všechen norský lid žádá, nemůh býti srovnatelno dle mínění našeho se zájmy ná roda. Bylo by to naopak ohrožením svr chovanosti státu a projevem o sob ní královské moci, což jest v odporua základnimi zákony a s praxí ústavní. Jam zvědavi, nalezne-li král v Norsku mužův pr ministerstvo, jež by si troufalo čeliti vůli celého národa a vůli celého — sněmu. Norové nejsou zvyklí obětovati taktickým ohledům zásadnost ni důslednost politickou, ani mužnou osobní hrdost. Jest možno tudíž, že dnešní krok králův povede ke konfliktům nejostřejším. Ostatně ústava nor ská poskytuje i ventil oproti královské svéhla- vosti i proti možným následkům její výbuchům lidovým: určuje totiž, že zákon, usnesený sně- mem třikrát po sobě v různých obdobích zákono- dárných, stává se zákonem i tenkráte, když by mu umíněnost panovníka sankci odepřela.

Oskar Mia Noro Jam Norsko

30 article

Z Pruska. Hrabě Konstantin Stolberg-Wernigerode, b- valý vrchní president hannoverský a konservati- vec zvláště tuhý, jenž své doby zdál se býůi vyhlédnut i k vyšší státnické kariéře v Prusku, zemřel ve Vratislavi. Před královským zámkem v Charloltenburgu odhalen byl dnes pomník císaře Bedřicha IIl. za přitomnosti eísaře Viléma II., kancléř Bülowa, ministrů a městských úřadův. Telegram donese snad ještě zvěsť, zdaž a jakými slovy Vilém II velebil zásluhy svého otce. Ovšem při tom bezděčně vnucuje se vzpomínka trapném poměru, v němž žil Vilém II. vůči otci svému a matce svojí, o kterémž Fischeror anglická kniha o Vilému II., pořízená dle den- ních zápisek dvorní dámy pruské a též do če- štiny převedená, podala tak sensační, anoa neuvěřitelné doklady.

Stolberg IIl Vilém II Bülow Prusko o Vilém II

31 article

Ze Španělska. Všecky strany levice chystají protestn projevy proti náboženské nesnášelivosti nyněj šího režimu v důsledku známého listu králou proti zřízení anglikánské kaple v Barceloně. Sněmovnám podá se předloha o znovuzřízenl loďstva španělského, zničeného za války s Ame rikou. Vystaví se osm obrněnců po 14.000 tunách, pět obrněných křižákův a řad jiných lodí. Ze sopiálních zvláštnosti amerických. (Žáci proti stávkokazům. — Stávk hrobařů.) Veliká stávka vozků v Chicagu, jež, j známo, tolik obětí si vyžádala, není ještě zúplna skončena. Čistě americký jest způsob, jak don zasáhli — školáci. Žácí školy Cartera Harti- sona podnikli útok na černé stávkokazy, vozly vozů firmy »Peabody Coal Co.«, kteří chtělí do školní budovy skládati uhli. Ulice byly plny žáků i odrostlých lidi, a chl apci bombar- dovali černochy kameny, lahvemí a pod. Na místo přichvátalo 26 policistů, ktel ulice vyklidili a zatkli domnělého »vůdce«, 15letého Henry Hansona. »National Parlor Fur niture Company« vyloučila z práce svých 150 vozků, poněvadž čtyři z nich zdráhali se dor žeti zboží firmám, kde jest stávka v prouda. »Employers Teaming Company« tvrdí, že z- městnává stávkokazy na 2500 vozech. Joha Bernard, který co piketa stávkářů konal službu na ulicích, byl od jistého stávkokaze střelen do boku. Útočník uprchnul. Ve Wilkesbaru v Pensylvanii stávkují tál hrobaři, a sice na hřbitově Dunmore, poněvadi se superintendent hřbitova zdráhá mzdy hro- bařů zvýšiti ze 1.40 doll. na 1.50 doll. denně.

rika Žák Hanson Joha Španělsko Barcelona Chicago Dunmore Žácet škola Carter Hart Peabody Coal Company National Parlor Fur Company Employer Teaming Company doll

32 article Praha českému severu,

Praha českému severu, Starobylý cechovní prapor rybálský ponese v prů- vodu jubilejní slavnosti „Praha českému severu“ spo- lek „Vlavan“. Prapor ten zapůjčuje ochotně král. če ské museum při zvláštních významných příležitosteck jmenovanému spokku. Upotřebení při slavnosti „Pral českému severu“ svědčí, že spolek „Vltavan“ pochopi význam slavnosti i manifestačního průvodu. Při uvítacím sktu pří jubilejní slavnosti „Praha českému severu“ dne 1. června zapěje zpěvácký spolnk „Hlahol“ sbory „Naše perla“ J. Kličky a „Naše bo dina“ od Jos. Jeřábka. Mime to přednese sokolatý trubačský sbor národní hymnu „Kde domov můj Pěvectvo pražské účinkovati bude při jubilej slavnosti „Praha českému severu“ dne 1. června v bu- debním pavilloně. Na potadu jest zapění Bendlov „Válečné“, Smetanova „Věna“, hymny „Kde domno můj“ od Škroupy-Vašáka. Při kabaretu účinkovati bude ochotnictve pražsk. Kabaret bude v pavilloně Bukovského a bezplatn přistupen obecenstvu Účastníci slavnosti z Břevnova sejdou se v Su dějovické pivnici, kdež účinkovati bude chvalně „námí hudební kroužek, sestávající ze členů Sokola břevnon ského a odboru Národní jednoty severočeské v Blen nově.

J Klička Jeřábek Smetanův Škroup Vašák Praha Jos Břevnov Vltavan Hlahol národní hymna Sokol