26. května 1905. Číslo 143

NARODNI LISTY

Strana 5.

Gen. Bělý nemůže se vynachváliti ruského děloaiřeleetva, pevninného i námořního. »Mhozí z nich už dávno spi věčným snem v syré zemi, mužně dostávše své čestné povinnosti a přísaze. S hlubokou vážnosti vzpomínám všech těch skromných, ale v pravdě hrdinných pracovníků- junáků, kteří bez vystřídání setrvali na posicích, trávili dni i noci neustále bdíce a pracujíce se srými batleriemi i děly, aby rychle spravili nebo zaměníli, co bylo poroucháno nebo rozbito, a to vše pod ohném nepřátelským. Jen smrť nebo rány sváděly tyto junáky s batteril. O stkvělých výkonech portarturského dělostřelectva mám mnoho i písemných důkazů, mezi nimi také gen. Kondratěnka. Česť a sláva přináleží obojímu dělostřelectvu, pevninnému i námořnímu. Zá- sluhy jejich nemohou býti připsány jednotlivé osobě, byť byla vůdcem všech jich a spíše zá- sluhy vádeovy nedají se odděliti od zásluh takových podřízených, než naspak e Onemocnění na bojišti.

Dr. A. Ščerbakov v »Rusi« poukazuje na veliké rozšíření případů nervových a psychických onemocnění, jakého nebývalo v minulých vál- kách. Praví: Tato nešťastná válka — daleko o otčiny, se stálými nezdary, spěchem na posicích, nenajeděním a nenapitím, posléze s vražedným ohněm nynějších nábojů — způsobuje spoustu takových duševních a nervových otřesů u vo- jinů, důstojníků a také lékařů, lidí přivyknuvších již všemu, o jakých v dřívějších válkách ne- měli ani potuchy. Kromě obyčejných případů neurasthenie, rozšířivší se následkem únavy, po- vstala zvláštní vojenská nervosa, zaviněná ruskou nešťastnou válkou. Nemoení se domnívali, že jsou pronásledováni od nepřítele. U jiných pro- jevovala se nemoc ta v podobě melancholie opět u jiných náboženským šílením a posléze zoufalstvím a alkoholismem. Nehody tyto na štěstí, ačkoli se často zjevují, vyléčí se většinou po dvou, třech týdnech za úplného klidu, př dobré stravě a pečlivém ošetřování.

Linevičova zpráva. Linevič telegrafoval carovi 21. května: Dne 18. t. m. na východ od železné dráhy jízda jednoho z našich oddílů dostihla osady Ša- chedzy, kde se na ni obořil nepřitel značnými silami. Na mandarinské silnici dva oddily, z nichž jeden plukovníka knížete Trubeckého, spojenými silami vytloukly nepřátelskou jízdu i pěchotu z řady posicí a obsadily dolinu Kaohe a dolinu Chaudahe, jež se táhne od Nan- čendzy na západ. Oddll gen. Martynova z Taulu zatlačil přední stráže nepřátelské jízdy. Ruští ranění a nemocní. Dle zpráv v hlavním stanu ruském poče všech do evropského Ruska odeslaných činí: 961 důstojníků a 9288 vojínů, připočtou-li se dále všichni slabí, z bojiště odeslaní, nepřevy- šuje počet ten 20.000 lidí, kteří uložení v růz- ných veřejných místnostech, pokud tyto byly »Červenému kříži« nabídnuty. Lgr Z mandžurského bojiště. Z Petrohradu, 25. května. (Spb. Ag- Generál Linevič telegrafoval carovi včera- Naše oddělení obořila se 22. května na renici Nanšanczi a nepřátelská postavení na levém břehu Kaohe. Po vytrvalé drobné slřelbě Japonci, ztrativše více než 10 mrtvých a raněných, opustili vesnici. Jiné ruské oddělení napadlo Japonce v je- jich postavení jižně od Sandohe a vypudilo je z osady před tímto postavením.

Balkan. Z Bukurešti, 25. května. (C.-B.) Noviny pojednávají o právech, jež sultán propustil Ku- eovlachům a konstatují povděk veřejného mínění, že doellilo se úspěchu v této národní záležilosti. Z Cetyně, 25. května. (C B) Oba posledn dny minuly bez srážky mezi mohamedány křesťany. Bylo slyšeti jen slabou přestřelku. Černohorské hranice jsou úplně uzavřeny. Oče- kává se vojsko ze Sěnice. Arnautské hnutí. B. B. Ze Skoplje, 24. května. Na telegra- Iieké požádání bylo nařízeno poslati do Giljan nové vojsko. Arnautských povstalců je na 3000. Turci prý od nich utrpěli opět krvavé porážky Stojan Novakovič v Bělehradě. B. B. Z Bělehradu, 24 května. Srbský vyslanec v Petrohradě, Stojan Novakovič, přiby sem a měl poradu s králem. Přijel prý vyslovi králi přání carovo, aby nikdo ze Srbska do Sta- rého Srbska nepřecházel dělat povstání a roz- množovat balkánské zmatky. Také sem přiby srbský vyslanec z Paříže, Milenko Vesníě jenž byl zúčastněn ve vyjednávání o 110mil- lionovou půjčku.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Audience bar. Gautsche. Z Vídně, 25. kvělna. Ministerský předseda bar. Gautseh byl dnes odpoledne poprvé po své nemoci přijat eísařem ve zvláštní audienci, v které poděkoval se panovníkovi za jeho návštěvu. klerou mu vykonal v soukromém bytě a za byt klerý mu eísař propůjčil ve svém letohrádku v Badenu. Audience tato zajisté souvisela také nejen se situací cistajtánskou, nýbrž zvláště blavně se situaci v Uhrách a disposicemi, které se ve příčině její buď již staly, anebo ve dnech nejbližšlch stanou. Studentské nepokoje v Bulharsku. Ze Sofije, 25. května. Universitní senát ssnesl se relegovati 600 obstruujících studentů, kieři následkem toho zamýšlejí odebrati se do Záhřebu, nebc Bělehradu. Oni studenti, kteří tak neučiní, anebo učiniti nemohou, budou za- žazeni do armády. Polšti a němečli socialisté. Z Berlina, 25. května. Dohoda polské so cialistické strany s německou sociální demo- kracií se opěl stroskotala. Předsednictv« soc.- dem. strany poslalo na vůdce polských sociali- siů v Kalovicích dopis, ve kterém vyslovuje ochotu, zahájiti vyjednávání o shodě, že všal usnesení posledního sjezdu polské soc.-dem. strany, který se konal o Velikonocích, nemohou býti za žádných podmínek základem takověto dehody. Německé sociální demokracie jest ochotna uznati zvláštní postavení polských so- cialistů, pokud se týče zvláštní správy a práva na propagandu v jejich jazyku mezi polským dělníky, avšak agitace, která by vycházela z rámce všeobeené propagandy strany soeiálně demokratické, aneb měla sloužiti zvláštním ná rodním požadavkům, nemůže německá sociáln demokracie podporovati.

Eugen Richter. n. Z Beriína, 25. května. O stavu Eugen Richtra, vůdce svobodomyslné lidové strany. bylo sděleno na schůzi svobodomyslného zem- ského spolku, že Richter v nejbližší době po- zbude úplně zraku. Také jinak jest Richter těžce nemocen a nelze čekati, že se kdy vráti do říšského sněmu. Vilém II. a lodní agitace. n. Z Berlina, 25. května, K telegramu lod nímu spolku, jehož následkem generálové Mengen a Keim ze spolku odstoupili (Viz »Pol. zprávy zahraničné«. Pozn. red.), byl, jak se zde tvrdí Vilém II. podnícen admirálem Holimannem, jenž prý císaři namluvil, že řada vynikajících Jiho němců vystoupila ze spolku, protože tento agi tací svou způsobil anglické nepřátelství oprot Německu. Čestný předseda spolku kníže Salm- Horstener bude míti v příštích dnech slyšen u elsaře, aby jej o činnosti spolku upokojil. Týdenník »Europa« projevuje podiv nad telegramem císařovým, jelikož Vilém II. ješte v lednu t. r. telegrafoval kn. Salm- Horstenerovi pravý opak, dodávaje výslovně: »Kéž by cile spolku uskutečněny byly ještě v — tomto roce.« Odmítnutí francouzských návrhů Marokkem. Z Paříže, 25. kvétna. (Pův. tel. » N. L.e) »Temps« sděluje z Tangeru odpověď na fran- couzské návrhy. Zní: Sultán uznává, že reformy v Marokku jsou naprosto nutny, a je k tomu hotov, lituje ale, že nemůže tak uči- niti za pomoci žádného státu. Shodnou li se všechny státy, jež madridskou smlouvu z r. 1880 o Marokku podepsaly,o prostředcích k provedení reforem, přijme jieh radu a podporu. Sultán uznává přátelství Franei při její postupu osvědčené, ale jest nuce smlouvami mezinárodními, v plat- nosti trvajícími, návrhy její od- mítnouti.

Telegramy korresp. kanceláře. Uherská sněmovna. Z Pešti, 25. května. (C. B.) V posla- necké sněmovně posl. Karolyi, předseda inkompatibilitního výboru, předložil návrh v pří čině inkompatibility hr. Kegleviče, v němž vy- zývá se vláda, aby předložila spisy sněmu bě- hem 24 hodin. M.-p. hr. Tisza prohlašuje, že otázka jeho osobně se netýká, bylať vyřízena za jeho předchůdce Szella. Poněvadž spisy o záležitosti hr. Kegleviče obsahují také podrob- nosti, jež nesouvisí s inkompatibilitní záležitosti a jest důležitým veřejným zájmem, aby úřadní tajemství bylo zachováno, předseda ministerstva musil by se spokojiti tím, že by dal zhotoviti autentický výtah, týkající se této záležitosti předložti jej výboru. Po poznámce několika poslancův s m.-p. hr. Tiszou přikročeno k hlasování. Celá koalice i s odštěpenci hlasuje pro návrh hr. Karolye. Sněmovna přecházi k jednacímu pořadu. Posl. Košut odůvodňuje svůj včerejš návrh na přepracování autonomního cel ního tarifu uherského. Dovozoval, že vláda již často porušila XXX. zákon z r. 1899, jenž stanoví, neusku- teční-li se vyrovnání do r. 1903, že nynější ob- chodní smlouvy s cizinou nesmějí uzavírati se před r. 1907. Poruší-li Rakousko vzájemnost, Uhry mohou samy o sobě rozhodovati. Vzá- jemnost byla porušena nejednou; poukazuje pouze na obilní cla Tyrolska. Poslední čas říšská rada rakouská přijala celní tarif, vyrov- nání nezamitajíc, to proto, aby se pomocí mi- nistra zahraničných věcí vykořistily nynější uher ské poměry při uzavírání obchodních smluv Záhy utvoři se kolem Uher železný kruh a m budeme se moci brániti pouze autonomním cel- ním tarifem. Nejlépe hodí se tu Szell-Körbe- rovský celní tarif, jenž může býti základem.

S Rakouskem musíme uzavřiti tak jako tak zvláštní smlouvu a proto třeba, aby se oba ta- rify tuze nelišily. V Szell-Körberovském tarifu jsou zvýšena agrární ela, ale my je musili vy- koupiti vyššími cly průmyslovými. Rakouský průmysl jest již dostatečně chráněn, ale proto přece zvyšují si ochranná ela, tak že to odne- sou naši konsumenti. Odhaduje-li se dovoz do Rakouska na 900 mill. K, znamená to při 509 zvýšení cel novou daň (Hlasy v levo: Vydě- račství.) skoro 50 míll. K, jimiž Uhry musí vykoupiti celní tarif. Prohlašuje při té příleži- tosti, že nikdy nepomyslil si, že by samostatné celní území znamenalo celní vojnu s Rakou- skem. Na druhé straně je nám povinností sta- rati se co možná nejvíce o ochranu agrárních zájmův uherských. (Hlučný souhlas v levo Musi poříditi se autonomní celní tarif, jenž by se nejen hodil do nynějších poměrův, ale hodi se také za celní tarif samostatného celního území uherského. (Hlučná pochvala v levo.) Návrh položen na jednací pořad pon- dělní schůze. Posl. Simony-Semadan odůvodňova svůj návrh na revisi vystěhovale ckého zákona. Poukazoval na velký po- čet letošních vystěhovalců v I. čtvriletí. Lide stěhují se hlavně přičiněním vystéhovaleckých agentův a na výhody jim slibované. Žádá, aby na svádění k vystěhovalecíví byly uloženy přísné tresty. M.-p. hr. Tisza přičítá větší počet letoš ních vystěhovalců loňské neúrodě a vzkvetu Ameriky, odkud docházejí svůdné zprávy. zlořádech, jež Simony vytkl, neví, ale dá věc vyšetřiti. O samotném návrhu lze porokovat v podstatných jeho částech. Návrh přikázán zvláštnímu výboru a schůze skončena. Příští bude zejtra.

Uherská krise. Z Pešli, 25. května. (C.-B.) Časopisy po- jednávají o situaci, jež nastala nezdarem poslání hr. Andrássye. Ukazuií k tomu, že jest úplná nejistota a že je velmi pravděpodobno, že příšti týden ministerstvo Tiszovo bude zbaveno pro- zatímního úřadování a jmenováno bude minister- stvo bez ohledu na většinu poslanecké sněmovny a říšský sněm že bude odročen. ch. Z Pešti, 25. května. Ve zdejších váž- ných kruzích politických se dnes vypravovalo, že hr. Tisza oznámil svým ministerským kollegům. že patrně v sobotu nebo v neděli při své audiene u císaře učini návrh, aby jmenoval úřadnický kabine:. Správcem jeho chce navrhnouti spo- lečného finančního ministra bar. Buriána, anebo kdyby tento se zpečoval, bývalého ministra z měbrany bar. Fejervárya. Fejerváry prý již Tiszovi slibil převzíti ministerské předsednictví. kdyby se toho ukázala potřeba. Ostatní členové kabinetu byli by vzati z kruhů úřadnických. Ministerská krise v Srbsku. Z Bělehradu, 25. května. (C.-B.) Klub sa mostatných radikálů usnesl se, dokud král ne- přijme demissi Pašičova kabinetu, že neučiní žádné zmínky o svém postavení k nynější situaci. Ve vládních kruzích tvrdl, že král radl se s vůdci některých stran ještě proto, že by rád odvrátil rozpuštění skupštiny. Rozhodnutí může se státi teprve zejtra.

Sp. Z Bělehradu, 25. května. (Původní telegram »Národních Listů«.) Příčina, že krise i dnes ještě jest nerozřešena, jest v tom, že v případě rozpuštění skupštiny třeba času na volby, které v Srbsku jsou i drahy, a pro stát že je nutné co nejrychlejší ozbrojení, dále v tom, že opposice nemůže sestaviti vládu s zřetelem na zájmy státu. Král appellova! na vlastenectví samostatných radikálů, aby dohodl se s vládou. Nikdo kromě Živkoviče nedbal toho ze záští. Živkovičovo vystoupení podepře vládu v otázce půjčky. Jen v tom případě zlep- šila by se situace, kterou zaplétají samostatn radikálové svými požadavky. Zůstala by pak Pašičova vláda i skupština. Pašič a radikálové žádají jasnou situaci, nechtějíce s politiky ne- spolehlivými dále pracovati, protože by to byl na újmu státu. Arabské povstání. Z Cařihradu, 25. května. (C.-B.) S tu reckým parníkem »Kosovo« přibylo do Dar danel 379 raněných a nemocných vojáků z Je- menu. Byli v tamní nemocnici ubytováni. Říšský sněm německý. Z Berlína, 25. května. (C.-B.) Poslane Ledebur (soc. dem.) pojednal o výnosu ge- nerála Trothy, oznámeném v novinách, dle něhož vypsána cena na hlavy afrických ná- čelníků. Posl. Herzberger (střed) zastával s výnosu, dovozuje, že také Kaljajev byl úklad- ným vrahem, avšak obětoval svůj život, aby sprovodil se světa osobnosť, o níž on i celý svět byl přesvědčen, že byla jednou z největšíeh zločineů. Předseda prohlašuje, že nemůže trpěti aby na řečništi říšského sněmu německého by vyličován úkladný vrah tak, jak ho vylíči řečník a snižovala se jeho vznešená obět. (Hlučný souhlas.)

Národní hospodář. O vodních stavbách. Z Vídně, 25. května. V dnešní schůzi vel- kého výboru ústředního svazu rakod- ských průmyslníků jednáno bylo téžo otázce, kdy započnou rakouské vodní stavby. V otázce této podal generální sekretář Höni podrobný referát, který vrcholil v návrhu, jenž nedávno v ústředním spolku pro říční a prů- plavní plavbu podal říšský poslanec Chiari v tom smyslu, aby vláda byla vyzvána, dostáti své zá- konné povinnosti a bezprodleně zahájiti stavbu vodních drah. Také byla přetřásána otázka, zda se maji stavby tyto provésti státem, či soukremým ka- pitálem a žádáno brzké rozhodnutí. Ve formál ním ohledu bylo navrženo, aby otázka, důležitá pro veškerý průmysl rakouský, projednána byla také ve stálém výboru tří ústředních průmyslo- vých svazů. Po delší lebatě byl referentem po- daný návrh přijat. Deputace továrníků s obuví. Z Vídně, 25. května. Dnes dostavila se k ministru obchodu deputace továrníků s obuví a odevzdala mu dva pamětní spisy, ve kterých jsou obsaženy návrhy pro obchodní jednání s Ruskem a Rumunskem. Deputace, v níž na- lézal se mimo jiné také p. Antonin Čapek, uká- zala k tomu, že lehčí obuv se v Rusku a v Ru- munsku vůbec nevyrábí a že pouhá smlouva, zvláště s Ruskem, ve které rakouské obuvi po- skytují se toliko nejvyšší výhody, by nedosta- čovala a to tím spíše, že nutno počítati tak s německo-ruskou obchodní smlouvou. Depu- tace žádala zvláště, aby dosavadní elo na obuv bylo sníženo. Ministr obchodu, jakož i sekční chefové de. Stíbral a dr. Rössler slibili, že budou požadavky jejich co nejúčinněji podporovati.

Odročená schůze. Z Vídně, 25. května. (C. B) Třetí schůze odboru stálé pracovní rady pro dělnic ke pojišťování, položená ke dni 29. května, odročena na pozdější dobu. Zamítnutá slížnost úslecko-teplické dráhy. Z Vídně, 25. května. (C.- B.) Společnos ústecko-leplické dráhy usnesla se 18. listopadu 1893, zadati ze svého majetku 9946 kusů akcií. jejichž nominále zvýšeno zároveň z 210 na 500 zl. Finanční ředitelství chomutovské přede- psalo za to poplatky 37.198 K a 74.376 úroky 9909 K. Společnost se jim opřela, vy mlouvajíc se, že zaplatila poplalek za všechny akcie po zvýšení akciového kapitálu usnešením v r. 1876. Cestou milosti sleveny společnosti úroky i vzestupný poplatek a ministerstvo finane ustanovilo doplatek na 23.475 K. Dráha podala proto stižnost k správnímu soudu, jenž ji dne zamitl, proto že nebylo dokázáno, že by bývalo se svým časem prý zaplatilo. Kartel podniků se žárovými lampami. Z Vídně, 25. května. »Neue Fr. Presse oznamuje, že elektrické podniky firmy Bergmunn v Berlíně přistoupily ke kartelu podniků se žá- rovými lampami. Objednávky ústecko-teplické dráhy. Z Vídně, 25. května. (»Neue Fr. Presse«. Ústecko-leplická dráha objednala u továrny na lokomotivy ve Vídeňském Novém městě, dřive Siegl, tři nové rvchlíkové lokomotivy, které určeny jsou pro zrychlenou dopravu na trat Berlín-Teplice-Karlovy Vary. Dodávka příslušných vlečných tendrů zadána byla firmě Fr. Ring hoffer v Praze.

Slavební společnost »Union«. Z Vídně, 25. května. Slavební společnost »Union« převzala stavební práce jedné čtvrtiny zemského ústavu pro choromyslné v Dolníeh Rakousích za 1.4 mill. korun a stavbu budovy filiálky rakousko-uherské banky v Terstu za 600.000 K. (»Neue Fr. Presse«.) Přestavby na tratich jižní dráhy. Z Vídně, 25. května. Mezi projekty ve pří- čině rozšíření nádraží na jižní dráze nalézá se také vypravení nádraží v Běláku a dále přestavba nádraží v Inšpruku, jakož i vypravení staniee v Ale. Velké úpadky. P. Z Vídně, 25. května. Insolventní firma sladovna »S. Kowenitze zeť Emil Breitnere v Klammu v Dolním Rakousku se 180.000k passivy a 35.000 aktivy, nabízí 20 proc. Zt- častněna jest Vídeň a Morava. Továrna na slad a kávu fikovou Karel Krist ve Vídni v Handwerkergasse se 152.000 K passivy, nabízí rovněž jen 20 proe. Vzájemný obchod rakonsko-uherský. Z Vídně, 25. května. (C.-B.) Dle statisti- ckého výkazu, uveřejněného o vzájemném ob- chodě mezi Rakouskem a Uherskem v dubnu 1905 obnášel dovoz z Uher 72.6 mill. K, vý v oz do Uher 77.3 mill. K. Za měsíce leden až včetně duben 1905 činí cena dovozu z Uher 264.7 (proti soudobí loňskému — 43.6 mill. K) a cena vývozu do Uher 307.9 mill. K (—7.8 mill. K) Prozatímní bilance za první čtyři měsíce t.r jeví tudíž pro Rakousko aktivum 43.2 mill. proti aktivu 7.4 mill. K v soudobí loňském. Z ocelárenského svazu německého. Z Düsseldorfu, 25. května. (C.-B.) V dnešní schůzi ocelárenského svazu konstatováno, že se tržní poměry nezměnily. Poradní sbor usnesl se na větším účastenství (+ 5 procent) pro trubky železniční nápravy, kola, obruče a kované kusy Návrh na větší účastenství pro válcovaný drá projedná se později.

Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marxu. (Týdenní přehled od 22. do 25. května.) Na trh se skotem přihnáno oproti minulému týdnu o 758 kusů více; řezníci přímo o 122 kusů více odebrali. Nabídka pravidelného zboží byla celkem o 818 kusů větší a tendence proto veskrz chabá a ceny mimo zcela lehké zboží, voly, býkya drobný dobytek, silně klesly. Z počátku majitelé jen málo povolovali, proto obchod vázl; teprve po větších slevách odbyt byl lehčí. Kupci z Čech použili levných cen k silným koupím, avšak také pro ostatn země kupováno více než v minulém týdnu. Vol krmní nejlepší jakosti, češti, moravští i uherští, po- levili při těžkém odbytu o 1—2 K. Voli I. jakosti i uherští při zdrželivosti kupčů a tůžkém odbytu polevili též o 1—2 k. Obchod s voly prostředními byl velice chabý poněvadž druhu toho z Haliče bylo veliké množstv 903 kusů). Protož na konci trhu ceny klesly o 3 až 4 K. Také hrubší druhy krmných volů trpěly silným klesnutím cen až o 3—4 K. Jen zcela lehcí, slabě zastoupení voli, skorem lépe než v minulém týdnu odprodáni. Velmi živý obchod by na trhu s býky přes nabídku o 123 kusů většt. Beztak vysoké ceny stouply opět o 1—-2 koruny. Krmné krávy a buvoli uhájily úplně ceny poslední.

Po drobném dobytku byla živá poptávka, při čemt ceny o 1—2 K za 100 kg stouply. Z příhonu, v němž bylo 18 kusů zČech a 162 z Moravy. prodáno bylo: do Vídně 3538 kusů, Dolních Rakou 952 kusy: do Čech 186 kusů, do Moravy 96, do Horních Rakous 38, Salcpurku 12, Švýcar 6 kusů 67 kusů neprodáno. Na trh s vepřovým dobytkem přihnáno o 353 krmných a 899 masitých vepřů méně. Vzhle- dem na slabý příhon prvých, jímž nahromadění zásob u uzenářův znemožněno, nabídka byla malá tendence tudíž pevná, ač obchod při zdrželivosti kupcův vůči vysokým cenám byl těžkopádný. Ceny stouply o 1—3 hza kg a 95 krmných vepřů nepro- dáno. Silně kleslá nabldka podsvinčat vedla k živému obchodu, ceny stouply o 4 h za kg; neprodáno 25 podsvinčat. Pro Prahu, jíž ceny nekonvenovaly. nekoupeno nie. Na ovčí trh přihnáno o 200 kusů více. Při dobré účasti českých kupců tendence pevná poslední ceny zplna uhájeny. Zboží I. jakosti nebylo. Do Čech naloženo asi 400 kusd. Na trhu s telaty přihon o 900 kusů menší ale potřeba kryta jen na 6 dnů. Obchod celkem živý a lehčí telata podražila o 4 hal. za kg, kdežto telata I. jakosti uhájila zplna posledních cen. Poraženýchprasato 500 kusů méně. Nedo statečná nabídka zpevnila smýšlení a zvýšila ceny 6—8 h za kg Se zabitými ovcemi a jehňaty obchod klidný bez změny v cenách. Z Paříže (la Vilette), 25. května. Pův. zpráv »Nár. Listů«. (Ovčí trh.) Příhon 17.879 kusů. Obchod byl prostřední za cen nezměněných. — Neprodáno asi 1500 kusů. Znamenaly: francouzské ovce od 80 až do 112, africké od 97 do 102 centimů za půl kg masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do 22 t. m. 10.019 kusů a zůstalo v nich 21. t. m. 1818 kusů.

st. Z Pešti, 25. května. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 13. 000 metr. centů o 15—20 haléřů levněji. Platila za 100 kilogr.: pšenice tisská 81 kg K 18.65, 79.5 kg K 18.171, hedmezö. vašarhelská 79 3 kg K 18.70. stolno-bělehradská 76.3 kg K 17.90, pešťská 80 kg K 18.65, 79.5 kg K 18 30, 78 kg K 18.20, hartská 78.5 kg K 18.50, banátská 79 K 1825, vrbasská 76.8 kg K 18.20, tursko- bečská 77.5 kg K 18.30, srbská 77.5 kg K 17. 30 skladní 79.5 kg K 18.25; žito (— 5 halérů K 14.40, oves K 14 15, kukuřice (—1 haléřů) K 15 30 až 15.65. Termínový obchod byl mdlý na ne- příznivou zprávu o stavu úrody. K večeru znamenala: půe nice na květen K 17.60, na říjen K 16 16, žito na květen K 14.40, na říjen K 13.20, oves na květen K 13 20, na říjen K 11.18, kukuřice n květen K 15.16, na červenec K 14 44, řepk na srpen K 23.60. Plodinový trh byl bez odbytu a změny Počasí: na déšt. Z Liverpoolu, 25 května. (Telegr.) Ve 4 hod. 10 minut. Obraty činily 10.000 žoků. Z toho n spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz žoků. Americké dodávky na měsíc květen 4.42. 0.—, na květen-červen 4.42, 0.—, na červen červene 4.43, 0.—, na červenec-srpen 4.44, 0.—, na srpen- září 4 44, 0.—, na záři-říjen 4.45, 0.—, na říjen listopad 4.45, 0.—, na listopad-prosinec 4.46, 0.— a prosinec-léden 4.46, (.—, na leden únor 4.47, 0.—. Smýšlení klidné. Z Nového Yorku, 25. kvělna. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo povolné. Znamenala: pše nice na květen 110.— (1075/s), na červe- nec 951/2 (955/s), kukuřice na květen 60.— (591/2), cukr (Fair Huscovados) 33/4 (311/16), bavlna 8.50 (8.65). — Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu povolné. Gremiální organisace pivovarská.

Napsal Otakar Zachar Akci dalekosáhlého významu pro české pivovary a stav sládků zahájil instruktor živnostenský p. dr. K. Polák. Dotazuje se po úsudků o potřebě a nutnosti, sdružiti české pivovary na základě společenstevním, tedy formou zákonem povšechně upravenou, zřízením pivovarského gremia Nelze než uvítati tento krok a bez váhání přiložit ruku k dílu, ana netoliko doléhavá potřeba dočasná, ale dnes již na všech stranách pokročilé sdružení stavů ostatních, na témž základě v život uvedených, dává nám výstražný pokyn, nepouštětí akci s očí ani Dosud české a německé sládky z království na venek representuje Spolek pro průmysl pivovarnický, r. 1873 nejpřednějšími sládky českoněmeckými zalo- žený, aby najmě svým členům skýtal obrany oproti chikanám rakouského fisku. Skoro vesměs paměti teh- dejších zaíladatelů dávají tomu za pravdu, a jestliže dodnes toto nepřijemné dědictví spolku jest zůstaveno, vyplývá z toho, že rakouský fiskus za minulá dece- nia v ničem se nezměnil. Než čas přinesl spolku ještě mnoho jiných starostí a rozšířil jeho činnost vše- stranně, takže jeho funkcionáři, kdyby všem těmto členským potřebám měli učiniti zadost, byli by prací v pravém slova smyslu přetížení. Jest na př. s do- statek známa všestranná činnost spolku při zavedení zemské dávky a není divu, že současně neměně dů- ležitá otázka kontrolního měřidla byla přenechána jednotlivým stranám, poněvadž spolek mohl se obme- ziti jenom na úvodní a informační schůzí debatní.

Avšak i ve směru způsobu akce změnilo se časem mnoho, neboť Spolek, jsa sdružením sládků českých i německých, tedy utrakvistickým, jest ve směru ná- rodního působení značně obmezen a otázkami v obor této činnosti spadajícími nerad se zabývá a maje v svém středu malé i velké pivovarníky, nemůže ob- dobně se angažovati i do olázek pokrokového socia- lismu, jak by si třeba i jednotliví jeho členové přáli. Poslední událost reformy živn. řádu přímo zaburcovala spolkem, ana v osnově, jakoby schválně sládkům opo- menuta byla práva stran rozhodování o živnostech výčepních, jakoby tato ani se živností pivovarskou nesouvisela. Mám za lo, že vědomí obtížnosti v rozvoji sposku bylo také příčinou před rokem se utvořivšího Svazu pivovarského, v jehož čelo postavili se většinou ve- doucí funkcionáři spolku. Tato nová organisace pivo- varská měla se najmě zabývati úpravou a regulování obchodních a prodejných poměrů našich a úkol svůj předsevzala si řešiti solidaritou a dorozuměním mezi sládky. Svaz rozdělil celé království v kraje, postavil jim v čelo krajská představenstva a u sebe soustředil veškeré vedení. Akce lalo bez odporu záslužná, selhala a no roce pozbyla zcela svého původního účelu.

Předesílám tolo, abych poukázal k tomu, že živ instruktor dr. K. Polák akcí svou vlastně nechce ni- čemu novému a pouze, jakožto úřadník, ze své po- vinnosti spozorňuje sládky na možnost organisace na základě zákonem částečně upraveném a jistými výhodnými ustanoveními obdařeném. Uvede-li se orga- nisace ve skutek, pak vzhledem k tomu, že před rokem podobná ve svazu se nepovodla, nebude nijak v roz- poru s trvajícími pivovarskými sdruženími. Mimo- chodem dlužno podotknouti, že němečtí kollegove předešli nás, založivše podobné sdružení ryze německé pro obvod obch. komory chebské, jehož čilost ve pro- spěch svých členů jest v odborných kruzích s dostatek známa. Společenstevní organisace skýtá velmi minoho do- brého a byť v zápětí přinášela i jisté povinnosti a zá- vazky, přináší je vždy v poměru k výhodám a indivi- duální poplatnosti jednotlivých členů. Pivní a základný její význam jest místní a hledíme-li ku rozdružení. jak je naznačuje dr. K. Polák, měla by pak vejiti v život gremiální sdružení obchodních komor pražské, plzeňské a budějovické pro Čechy, liberecké a chebsk pro Němce. Již z toho vidno, že rozdělení bylo by při- rozené a pivovarům na sebe odkázaným dalo by se s dostatek místa, aby častěji a pravidelněji pojedná- valy o svých zájmech a potřebách, nežli jak to jes možno nyní ve spolku, s nímž mnozí sládci se setka při dvouhodinné valné hromadě, jednou nebo dvakráte v roce.

Jako přirozený důsledek těchto krajových sdru- žení byla by organisace celku (v Jednotě), jejíž vedení by mohl převzíti Spojek pivovarský, který stal by s tak opravdovým a zceleným představitelem vžech sládků a Čech i Moravy Naskytá se sice námikka, dosud nikosi zcela ne- oprávněná a bez odporu důležitá, stran vzájemného poměru živností řemeslných a továrních a z toho vy- plývající povinnosti členské. Odstranění této nesrov- nalosti dá se provésti prakticky a to tím spíše, ano zá- konné ustanovení zmiňuje se u společenstev o dobro- volném členství oněch, již vedou živnost po továrni- cku. Než právě teď, kdy skutečnost do našeho stavu vnesla tolik vážných problémů, zdá se býti vyloučeno, aby poměr sládka, provozujícího živnost pivovarskou po řemeslnicku, s oním, který vaří pivo po továrnicku. vzájemné podpoře překážel. A naskytnou-li se nesrov- nalosti přece, dají se odstraniti spíše, jsou-li protivníci ve styku a z lohoto důvodu zdá ee být úprava sdru- žení sládků ve formě gremiální a v ústředí obchodních komor nad jiné časově případnou. Akci, zahájenou p. drem. Polákem, sluší přede- vším uvážiti se stanoviska povšechného, teda celého stavu pivovarského, bez ohledu na rozsah jednotlivých živností, poněvadž jedná se » ochranu a povzne- sení živnosti pivovarské vůbec, at tuto provozuje jednotlivec po živnostensku anebo akciová společnost po továrnicku, a bylo by žádoucno, aby dolaz selkal se vesměs se souhlasem a účastí

Nové centralizační pokusy. Dle zpráv vídeňiských listů podáno bylo t. zv. rakouským svazem země- dělských společenstev memorandum, které žádá, by zřízena byla ve Vídni ústřední říšská pokladna, jejímž účelem bude hlavně úprava úvěrnictví a peněžnictví pro živnostenská (D) a zemědělská společenstva. Dle volikosti pokladny bylo by třeba státní subvence 10 až 20 mill, korun. V memorandu praví se mimo jiné. že prý v parlamentu bylo o otázce této opětně jed- náno a že se pro zřízení říšské ústřední pokladny vyslovily veškery strany jeho. Říšské pokladně při- padla by dle tohoto projektu také akce na zmenšení dluhového břemena selské půdy. S proponenty ko- nány četné porady u ministerstva financi, k rozhod- nutí ale nedošlo. Tato zpráva, kterou vyjímáme z ví- deňských denníků, překvapuje. Kdo dal vůbec svazu právo mluviti jménem družstevnictví celé říše? Jeho síla tkví jinde než ve Vídni. V zemích českých, kde myšlenka společenstevní organisace zapustila. nej- hlubší kořeny, utvořily se i příslušné ústřední orga- nisace (české i německé) a prosperují vedle sebe velm

dobře. Tento organický vývoj povede nutně i k zřízení potřebných institucí peněžních, zatím co úkoly hy- potečních bank nejsou vyčerpány dnešními funkcem jich. Čtyřicetileté výročí Hypoleční banky král. če- ského bylo provázeno vážnými úvahami o poslání je při akci o zmenšení dluhového břemene půdy — pro tveřiti nové ústavy, které ani nemohou vyhověti vy- týkaným úkolům? Což jest vůbec myslitelno, že lze v jediném peněžním ústavu soustřediti otázky živnostenského a zemědělského úvěrnictví, obory od sebe tak odlišné a různé? A dále: jest myslitelno, že lze spojiti družstevní úvěrnictví a peněžnictví s akcí o zmenšení dluhového břemene půdy v cel Laši? A nota bene, pomocí ústavu vedeného z Vídně, tedy šablonovitě, neznajícího poměrů a potřeb t které země? Což nezdary živnostenské akce vídeňské které pan Exner tak důkladně využil k účelům pe manisačním, nejsou žádným poučením? Ale ovšem: jest ve Vídni hodně těch, kdož potřebují dobrého z opatření, a hodně těch, kdož usilují o to, aby sou- slřeďováním hospodái-kým byl posilován centralisu