Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY.

26. května 1905. Číslo 19

Fovský, vesměs též přívrženci staroslovanské bohoslužby. Ale přes to přijel do Říma mostar- ský biskup Buconič a vymohl si slyšení u poneže. Jednání konferencí je tajné; přesných zpráv o něm tedy není. Jest mínění, že sni na lěchto konferencích otázka hlaholské boho- služby nebude rozřešena definitivně a že bude obnoveno papežské nařízení z roku 1898, při- pouštějicí slovanskou bohoslužbu jen v těch chrámech, v nichž se konala ještě za posled- ních 30 let. Dle zaderského „Nár. Listu“ na 800 chorvatských kněží zaslalo de Říma petici, v níž se přimlouvají za zavedení slovanské bohoslužby v celém Chorvatsku a Přímoří. Ze schůze záhřebských akademiků zasláno papeži memorandum, v němž se dovozuje nepopíratelné právo Jihoslovanů na slovanskou bohoslužbu. Též občanstvo záhřebské chystá schůzi ve věci hlaholské bohoslužby.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. května. Japonské plány v příčině Mandžurie. Japonec dr. Nagao Ariga, vynikající znale mezinárodního práva, známý doma politický pu- blicista, těšící se důvěře své vlády, vydal právě v Londýně brožuru, ve které vykládá japonské plány o budoucnosti Mandžurie. Ariga je tajem- níkem markýza Ito, byl účastníkem haagské konference, doprovázel gen. Nogia na bojištěa měl účastenství v redakci smlouvy o kapitulaci Port Arturu. Ariga praví, že Japonsko po válee bude musit na čas okupovat posice, kterých dobylo v Mandžurii; okupace musí potrvati potom, až Mandžurie po uzavření míru bude vrácena Číně, jež by sama nestačila, aby ji obhájila od nového vtržení Rusů. Následkem toho správa Mandžurie ve všech oborech musí zůstati v rukou Japonců na týchž zásadách, na jakých Bosna a Herc govina přešly ve správu Rakouska, zůstávajíce při tom tureckými pro- vinciemi. Rusko ani Čína, praví Ariga, nebudou s tímto plánem souhlasiti, ale Japonsko v Man- džurii počká, až mu Rusko a Čína k jeji oku- paci souhlas dají. Černohorské kníže pojede do Berlína. Kníže Nikola za nedlouho, ještě před ve- selkou německého následníka, zavítá do Berlina, kde bude přijat se všemi poctami, které mu patří jako neodvislému panovníku. Kolují do- hady, že tato cesta bude předsevzata ve sroz- umění s králem italským a že kníže Nikola chce s císařem Vilémem porokovat o věcech balkánských, zejmena pokud se týkají ture- ckých Srbů, jejichž krušný osud nejvíce srdce knížete Nikoly dojímá. Mysli se, že kníže Nikola také se vynasnaží urovnati svému zeti, srbskému králi Petru, cestu k evropským dvorům.

Němscké nabídky Marokku. Německý vyslanec hrabě Tattenbach sdělil maghzenovi, že němečtí finančníci jsou ochotni Marokku značnou půjčku bez záruky poskyt nouti. Maghzen ještě neodpověděl. Vilém II. proti — »budoucnosti na vodě«? Vilém II. telegrafoval z Viesbadenu spolku lodnímu, že ostře kárá program i agi- tace spolku. Není prý s nimi spokojen. jako nebyli s nimi spokojení četní členové v poslední době ze spolku vystoupivší, i na- řizuje prý tudíž, aby agitace spolku nastou- pila dráhy, vytčené ve známém programu vlád- ním, kterýž nedávno st. tajemník pro námoř- nictvo byl vyložil. Každou jinou činnost spolku pokládá císař za vměšování se do nej- vyšší své moci velitelské. Spolek lodní, vládnoucí velikým jměním, propagoval. jak povědomo, povznesení Německa na námořni moc prvního řádu, čímž vzbuzeny byly v An- glii, jak známo, v poslední době značné obavy do budoucnosti, nemalé napjetí vůči Německu i známé ostré projevy oficiálních osobnosti an- glických. Snad proto cítil Vilém II. potřebu. aby se aspoň veřejně poněkud zabrzdilo- Ovšem jest tento program jednou z přečelných nedůsledností Vilémových, neboť spolek tento zřízen byl zvláště v intencích známé řeči císa- fovy, v níž hlásal, že Německa »budoucnost mil vaz!“ Chodil na hony a do divadla, podělo- val chudé, zvláště veterány a herce a peníze ukládal pro svého starého sluhu Matějku. Vý- lučně papírové. Stihla jej však nehoda, že je spálil se svými zápisky. Ty byly mé, volal zou- fale, onyno Matějkovy. Potom byl na úspory, které měl schovány ve stolku pro starého vojína toho, pozornějším.

Zemřel po dlouhé a trapné nemoci. Rako- vině hrtanu. Vídeňský specialista chtěl mu ji za- tajit. Postihnuv úmysl ten, Benedek zahřměl na lékaře: „Poroučím Vám, abyste řekl pravdu.“ Zvěděl a snášel ji mužně, ale zamlčel své Julii. Byl pochován občansky. Nevýslovně bolestněa trpce pronáší se vdova o kondolencích. Byla oddanou a poslušnou, byla vzácnou ženou, ale resignována nebyla, nechtěla být. Státi se po- dle její vůle, byl by musil obžalovaný manžel v Novém Městě vídeňském se proměniti v ža- lobce, nebyl by směl hoditi do ohně všechny své zápisky. „Alespoň jeden papír neměl spa- lovat!“ volala po smrti slavného chotě, který ji zůstal, čím byl před r. 1866, její ideálem. Vlivu naň neměla žádného. Neměl ho vů- bec pranikdo. Benedek byl všecek svůj, do umí- něnosti svůj ve slávě i hanbě, ve slastech i hoři. v dobrém i zlém. Byl uzavřen ke každému, i k manželce, a byl mužem slova. Na čem se od- hodlal, na tom setrval. Malý a neschopný, na jakého stlačiti jeh chtěli v připomenuté publikaci listu vídeň- ského, zajisté nebyl. Takový byl Benedek ve skutečnosti. Obra života objektivní, historický, dokumenty dolí- čený. Z něho vyzírá povaha jednotná, jednolitá. nerozháraná, nerozervaná, nezkalená příměsemi tvrdá v důslednosti, o jaké Schäffle ve svých pa- mětech praví, že je zlem. Na dějinném soudě je muž rehabilitován. Pravda nezná ustoupiti zlobě. Vstala ze státních archivů, z vojenských listin. z dějepisných knih. Po čtyřiceti létech umlkly pomluvy. Co svět odepřel živému, dal nebožtí- kovi. Satisfakci. A po čtyřiceti létech Benedek učiněn hrdinou vážného vojenského dramatu ra kouského.

Jos. Peníž ek. jest na vodě« a ve kteréž mohutnými gesty již ukazoval k přístavu všemohoucnosti Ně- mecka na mořích světových. Podařilo se mu tím znamenitě ovšem — zallačiti Anglii do náručí francouzského a protož pokládá dnes za vhodné, opět jednou sama sebe desavouovati. V liberálních kruzích německých neuvílají s po- vděkem, že telegram císařův jest vlastně ne- ústavním zasahováním do spolčovacího práva. Neboť i v byzantinském Prusku heslu »Sie volo, sie jubeo« ještě zúplna neuvykli.

K situnci v Bavorsku. Ministerská krise byla uklizena kompromi- sem, námi již ohlášeným, o novém rozdělen volebních okresů. Toto, jež hoví po kompro- misu mezi Podewilsem a Feilitschem jen čá slečně klerikálům, zůstává namířeno však prot socialistům. Toto vyhlášeno bude 10. června. Rozpuštěn bude sněm a nové volby vypsány 6. neb 7. června. K německé provokaci na metské hranici. Římský dopisovatel »Berl. Tagblattu« do- vídá se z dobrého pramene k předmětu onomu těchto velice zajímavých dodatků: Papež chtě německému císaři za metské pozornosti projeviti dík okázalým způsobem. Státní tajemník Mery del Val — Španěl — zamezil to však, aby Francie ještě více ne- podráždil. Ani úřadní list papežský »Osser- vatore« o věci proto nepsal. Řád sv. hrobu v Jeruzalemě chtěl papež odevzdati původně císaři zvláštním poselstvem, jež by se do Německa v červnu vypravilo. Vyhlédnuti členové poselstva objednali si již nádherná roucha, pro dipiomatické obřadnosti obvyklá, když náhle došlo z Berlína rozhodnuti, že císař chce přijmouti vatikánské poselstvo ihned a to v Metách. Dobrá rada byla těžká. Tu telegrafoval kardinál Kopp kardinálu Agliardovi, že vlastně netřeba žádného poselstva. Papež nechť prý pošle řád důvěrníkem z patriarchátu. Na to hrabě Agliardi, synovec kardinálův, byl pověřen tímto úkolem.

Sněm království českého. Komise rozpočtová konafa schůzi včera o 2. hod. odpolední za předsednictví posl. hr. Buguoye. Posl dr. Fiedler podal obšírnou zprávu o návrzích nouzo- vých. Po třihodinné debatě, které se zúčastnili po stránce zemědělské posl. Schreiner, Prášek dr. Zintl, dí. Fiedler, a vzhledem k zájmům živnostnictva posl. Kaftan, dr. Piprich, dr Ulrich, hr. Clam-Martinic, člen z. v. dr Eppinger, Nowak, hr. Zedtwitz, Kaspe bylo po doslovech zpravodaje dra. Fiedlera a kor- referenta dra. Schreinera usneseno lolo: K úlevě nouze mezi obyvatelstvem v okresích a obcích král českého, postižených v r. 1903 a 1904 živelními po- hromami, povoluje se ze zemských prostředků podpora 4,000.000 K. Z této sumy má býti použito: 1. části 1,000.000 K ke zřízení okresních ne obecních silnic, cest, mostů, po případě ku provedení jiných obecně prospěšných a ve veřejném zájmů po- třebných podniků, 2. části 1,000.000 K ku provedení podniků melio- račních, a te jak meliorací vodních, tak i jiných metio- rací zemědělství sloužících, jako zařizování vodo- vodů, vodních nádržek, sadů, silnic atd. 3. části 1,000.000 K ku povznesení chovu dobylk hovězího a vepřového; 4. části 500.000 K na podporu jiných účelů země- dělských, jmenovilě lnářslví, lesnictví a j i 5. části 500.000 K na podporu živnostnictva ná- sledkem živelních pohrom poškozeného. Zároveň schválena byla řada resolucí, směřujícíc k rychlému opatření a provádění mekoračních a že- lezničních projektů, ke snížení daně živnostenskéa ochraně lnářství.

Po referátu posl. hr. Zedtwitze usneseno navrh- nouti sněmu, aby vyvazovací fond také formálně kon- cem r. 1903 byl zrušen, aby všecka jeho aktiva a passiva koncem r. 1903 na fond zemský přešla a aby účetní jeho závěrky byly schváleny. Po referátu posl. kníž. Rohana schválen návrh, aby spěm na vědomí vzal účetní závěrky nadaěního fondu Gerstnerova, fondu dra. Ed. Horna, fondu do- brovolníků a vysloužilců, fondu císaře Leopoldua fondu arcivévodkyně Gisely za léta 1903 a 1904. Po referátu posl. dra. Pippicho usneseno navrh- nouti sněmu resoluci, kterou se zemský výbor vmoc- ňuje provésti až do řádného vyřízení rozpočtu vše, co podle statutu mederní galere království českého a v intenci jejího zřízení vzhledem ke právům a zá- vazkům zemského výboru i vzhledem k režijním po- třebám nulným a prospěšným uzná. Dále usnesene po návrhu zpravodaje navrhnouti sněmu resoluci, kte- rou se zemský výbor zmocňuje, aby svolil ku prove- dení staveb a zařízení při školách hospodářských tam kde stát i místní činitelé úhradu ostatních nákladů zaručili. Schůze skončena o 5. hod. 45 min. Příští schůze koná se v ponděli po sezení sněmu.

Druhá konference předsedů klubů a nejvyššiho maršálka zemského. Včera o půl 12. hod. dopolední konalase v zasedaci síni zemského výboru království če- ského druhá konference předsedů a zástupeů poslaneckých klubů sněmovních, pozvaná nej- vyšším maršálkem zemským kníž. Jiřím z Lob- kovic na základě přípovědi, kterou byl v prvé konferenci učinil. Včerejší konference předsed- nické zúčastnili se: posl. dr. B. Pacák a člen z. v. dr. V. Škarda za klub sněmovních po- slanců národní strany svobodomyslné, MUDr. Ant. Steidl za sdružení poslanců strany ná- rodní (staročeské), posl. Kubr za klub českých poslanců agrárních, posl. Kalina za sdružení českých poslaneů mimoklubovních, hr. Buquoy za klub konservativního velkostatku, kníže Alain Rohan za klub ústavověrného velkostatku, dr. Fppinger za klub německo-pokrokový, posl. Prade za klub německo-lidový, posl. Peters za Všeněmce (skupiny Schönererovy), poslanen P ache r za neodvislé Všeněmce (skupiny Wol- fovy) a posl. Peschka za německý klub agrární. Konferenci předsedal nejvyšší maršálek kn. Jiří z Lobkovic.

Nejvyšší maršálek kn. Lobkovic uvítav účastníky konference poukázal k tomu, že před- sednietvu sněmu podána byla řada návrhů, př nichž poslanci navrhovatelé žádají, aby přiká- zány byly příslušným výborům sněmovním bez prvního čtení. Jsou to většinou návrhy nouzové ; nejvyšší maršálek přečetl úplný jich seznam Mimo to sdělil, že je pro sněm připravena celá řada osnov zákonů o drobných podnicích me- lioračních, které ve sněmovním zasedání v roee 1903 byly v komisích vyřízeny a mohly by nyní hned býti dány na pořad rokování sněmu. Jsou to předlohy, dle nichž mají se udělit subvence vodním družstvům: v Ohařích, Horn a Dolní Rovni a Litětinách, v Dolní Branné (Hennersdorf), v Mlynářovicích (Mlynarschen). v Lišicích-Lovčicích, v Bolehošti, v Maffers- dorfé, v Hradišku, v Žiželicích, v Rohoznici v Hrdějicích (Hartowitz), v Blovově-Mliřeticícl

(Flahae-Meretitz), v Seifenu, ve Slibovicích, v Varnsdorfě, v Klamoši, v Dobrovici, v Lužei- Nepolisích, na zahražení strží v okrese rakovni- okém a ve městě Bastianperku příspěvek na stavbu vodovodu, Nejvyšší maršálek prohlásil, že by všechny tyto záležitosti dal postupně ihned na jednací pořad sněmu, kdyby proti tomu nebyla odnikud podána námilka neb odpor. Konečně sdělil, že na pořad příšlí schůze dá dle vyslo- vených přání zřízení komise pro veřejné práce. Posl. Kalina žádal, aby jednání se sírany předsednietva bylo vedeno také v českém ja- zyku, neboť když již porady ty byly vlastně Němci vynnceny, nesmí se jednání vésti jen ně- mecky a tím dávali na jevo, jako bychom snad my Čechové nebyli tu stejně oprávněnou stra- nou. Tomuto přání bylo vyhověno. Dále navrhl posl. Kalina, aby o poradách zástupců stran veden byl řádný protokol. Návrh ten přijat ne- byl. Stranám ponecháno na vůli, aby samy o průběhu porad veřejnosti zprávy podávaly. K výkladu nejvyššího maršálka zemskéh připojil hr. Buquoy sdělení, že rozpočtovým výborem vyřizena jest další ještě řada projektů melioračních, o nichž dosud přislušné zprávy sněmovní nejsou vytištěny a rozdány, a že by snad i tyto zprávy mohly býti později dány na pořad sněmu. Poněvadž proti podnětům nejvyššího mar- šálka a hr. Buqnoye nebyla od žádného z účast- níků konference pronesena námitka, prohlásil nejvyšši maršálek, že čásť oněch meli- oračních předloh dá na pořad schůze příští, další čásť na pořad schůzí dalších.

Potom uvedl nejvyšši maršálek kn. Jiřs z Lobkovic v rozpravu tišlěnou zprávu ko- mise o úpravě řek Labe a Vltavy, podotknuv. že zpráva ta je pro sněm připravena a že by tudíž mohla býti dána na jednací pořad. Dr. Eppinger projevil názor, že zále- žitost tato náleží dle jeho úsudku mezi otázky většího významu, že tedy zprávu o ní podanou bere ad referendum pro klub, jehož je před- sedou, že zprávu tam přednese a že v příšti konferenci předsedů sděli o ní vyjádření klubu německo-pokrokového. Dr. Pacák uvedl pak okolnosti, jež brzké projednání záležitosti této činí nalehavým: ne- projedná-li se v nynějším období zasedání sněmu, je obava, že jednak nebude v Praze zřízena expositura ministerského oddělení pro vodní stavby, jednak že peníze státní, na vodní stavby určené, budou vénovány na stejné účely v jiných zemích. Při tom upozornil dr. Pacák na článek »Bohemie«, ve kterém ob ažen je kompromisní návrh, sdělující podmínky, při jichž splnění by němečti poslanci neodporovali projednání předloh o úpravě řek Labe a Vltavy. Vzhledem ke článku tomu učinil dr. Pacák dotaz, odpovídá-li zmíněný článek »Bohemie« smýšlení poslanců německých, poznamenav, že pro svou osobu by proti vyřízení takového návrhu námitek nečinil, že mlčení jejich lze snad pokládati za souhlas a že věc předloží klubu, jehož je předsedou. Posl. Kubr přimlouval se za vyřízení předlohy o regulaci Labe a Vltavy, poukázav na nebezpečí, jež také zájmům německým při této záležitosti by nastalo, kdyby se v nynějším zasedání sněmu věc neprojednala.

Posl. Prade vyhradil rozhodnutí o této záležitosti klubu, jež zastupuje; pro připad pak, že osnova o úpravě řeky Labe bude pro- jednána, žádal, aby vyřízena byla zároveň před- loha, týkající se kanalisace Labe ze Štéti do Ústí nad Lab., a aby při provádění příslušných prací technických zaměstnáni byli větší měrou inženýři národnosti německé. Podnik sám uznal posl. Prade za důležitý, dodávaje, že vysoee vážné okolnosti svědčí pro jeho brzké prove- dení, a že je záhodno, aby peníze, jež se úpravé toků maji věnovati, obráceny byly do Čechs nejen do zemí jiných. Pro případ, že nebude lze vyříditi vše, mohly by se snad vyříditi aspon nejdůležitější části celku. Hr. Buquoy žádal, aby kluby učinily svoje rozhodnutí brzy, tak aby výbor rozpo- čtový mohl dle toho zaříditi postup svých praci. Posl. Pacher tázal se po stavu pře lohy, jež se týče podpory pro stavbu dráhy Pořičí Teplice, a přimlouval se za její vyřízen sněmem. Nejvyšší maršálek zemský po dal k tomu vysvětlení v ten smysl, že záleži- tost ta má býti nejprve vyřízena komisí pro ve- řejné práce, že však je ze značné části připra- vena; podle výsledků jednání, výborového bude pak možno usouditi, bude-li lze předlohutu dáti na pořad rokování. Na to tázal se shro- máždéní, kdy dostane odpovědi, jež budou tlu- močiti usnesení klubů; svůj dotaz vysvětlil tím, že zamýšli na pondělek 29. t. m. určiti dalš sezení sněmu, ve kterém by na pořadu byly předlohy meliorační a že před tím v sobotu 27. t. m. míní opět svolati konferenci předsedů klubů, ve které by sdělena byla usnesení klubů, o něž se jedná.

Posl. Polert prohlásil, že Všeněmci po- kládají požadavek úpravy Labe a Vltavy za zá ležitost většího rázu a že tedy jsou proti jejímu projednání, stejně také proti předloze o regulae Ohře, poněvadž také tato předloha obsahuje koncesi Čechům. Dr. Pacák vysvětlil, že regulace Ohře týká se po většině krajů německých, a pak vy- slovil podiv nad sděleními posl. Petrsa, a to po- div tím větší, ježto posl. dr. Bärnreither, na říš- ské radě zpravodaj o předloze o vodních ce- stách, nejlépe může vyložiti, kterak státní pe- níze, na vodní stavby určené, dostanou se do jiných zemí, jestliže sněm království českého již nyni nevyřídí osnovu příslušného zákona zemského o zemském příspěvku na vodní stavby. IIr. Buquoy upozornil posl. Petrsa, že při projednávání osnovy zákona o vodních ce- stách na radě říšské právě posl. dr. Schücker, Schönerer a Iro navrhovali regulaci řeky Ohře. Na to prohlásil posl. Peters, že nebyl dobře zpraven a že podnět, v konferenci vyslo- vený a týkající se vyřízení osnovy o povolení zemského příspěvku na úpravu řeky Labe a Vltavy, přijímá s tím, že o něm podá zprávu klubu, jejž zastupuje. Kníže Rohan žádal pak všechny přílomné zástupce klubů, aby záležitosti, o něž jde, be- dlivě uvážili a vyřidili, co za nejdůležitější uznají. Na konec navrhl, aby mezi předlohou o úpravě Labe a Vltavy a mezi předlohouo úpravě Labe ze Štětí do Ústí n. L., zřízenc bylo junetim. Nejvyšši maršálek zemský tá- zal se pak účastníků konference, jakých asi dle jejich úsudku nabude rozměrů páteční roz- prava o rozpočtovém proviseriu, a po proje- vech, jež učiněny byly, vyslovil mínění, že ne jeví se úmysl, provésti při té příležitosti debatu zbytečně dlouhou. Po skončené rozpravě byly všechny před- nesené podněty a návrhy přijaty ad referendum pro jeden každý klub.

Všestudentská slavnost. Oslavná scéna od J. S. Čeňka, jež provedena bud při slavnostním představení studenty v divadle „Ura- nii v sobotu o 18. hod. večer, poctěna byla prvnícenou loňského roku v konkursu, vypsaném pořadatelstvem všestudentské slavnosti, ale nemohla z technických důvodů při akademii na Žofíně, pro niž byla určena, býti provedena. Líčí způsobem vysoce poetickým sdružení studentstva různých cest a cílů pod praporem všemocné a posvátné Práce. Zlatá slova pronáší autor na několika místech o společné prác studentstva a mluvčí studentů, také právem d., že „dostihnoutí můžem' velkých cílů, jen půjdeme-li v řadách sevřenýchl Melodramatická hudba jest od skladatele V. Hájka Zbývající listky lze ještě zakoupiti v slavnostní kan- celáři „u Šlechty“ ve Ferdinandově třídě denně o 8—12 hod. a od 2—7 hodin. Na výstavišti dokončují se právě přípravné práce. zejmena v pravém křídle průmysl. paláce, kdež bude zřízena nádherná dvorana, jakož i poblíž pavillonu smíchovského, kdež buduje tesařský mistr Hrab obrovské podlum, kleré zvětšeno bude z původně pro- jektovaných 500 m2 na 540° m.

Dnes v pátek o 147. hod. zkouška v konviktském sále na lampionovou čtverylku a polonézu (bez re kvisio) Odbory všestudentské slavnosti. Výbor sděluje že má toliko odbor damský, finanční, novinářský, di- vadelní a redakční. Národopisných odborů není; jsou jen skupiny, které sestavili si studenti mimo výbor stojící, jimž však všemožně se vyjde vstříc Slavnostní schůze studentská jest ve velkém sále žofinském nikoli na radnicil Nádherný umělecký šperk, jenž bude vylosován v lombole, damským odborem o všestudentské slav- nosti uspořádaně, proveden byl v uměleckém atelieru p. Franty Anýže, jenž náleží k nejlepším žákům, kteří absolvovali umělecko-průmyslovou školu v Pra- ze. Dle jeho návrhu, jak asi známo, provedena byla skvostná taktovka pro mistra Kovařovice a z četných reprodukcí alb a blahopřejných adres, otištěných v „Zlaté Praze“, měli příležitost seznati i ti, kdož ne- navštívili některou z výstav Frantou Anýžem obesla- ných, jehc veliké nadání, zejmena v stylisování květů v kovu provedených. Čestný dar, věnovaný fakultou právnickou ministru rytíři Randovi, skvostný to ka- lamář umělecké práce, zhotoven byl rovněž p. Frantou Anýžem. Zcela zdarma Almannch vžestudenřské slavnost na rok 1905, nádherně vyzdobený akadem. malířem p. Kašparem, illustrátorem jubilejního vydání „Babi- čky“, jakož i zdařilou čtyřbarevnou reprodukcí Ma- nesova dosuď neznámého akvarelu (s autografem) ob- drží každý, kdož rozprodá dvacet útržků čílající blok, v upomínku na všestudentskou slavnost vydaný. Ka- ždý útržek stojí jen 10 haléřů a jest vyzdoben student- ským kolkem dle návrhu akadem, malíře Švabinského.

Upozorňujeme zejmena kruhy učitelské a žactvo střed- ních škol, aby této výhody jako loni v hojné míře použily. Přihlášky dlužno adresovati na Svaz česko- slovanského studentstva, Praha II., Spálená ul. Studeniský věstník, jehož třetí číslo s bohatým obsahem vyjde v pátek večer, předčil již v prvých dvou číslech jak obsahem lak lácí podniky toho druhu v cizině dlouho již existujíci, takže jest naděje, že v brzku bude věrným obrazem studentského života na českých vysokých školách v Praze. Zasluhuje přírozeně nejhojější podpory. V čísle řelím uveden bude podrobný seznam účinkujících o všestudentském představení, úplný program divadelní i slavnostní, s příspěvky pp. Iilberta a Kampera, původní dopis z university v Bordeaux, který překvapí podobností poměrů, jaké vládnou u nás, seznam přednášek o če- ských věcech na cizích universitách, obvyklé rubriky komise archivální, sociální a středoškolské, bezplat- ného knižního trhu, Svépomoci, a spolkových zpráv z nichž zvláště upozorňujeme na ideový program slo- vinské „Illyrio“ atd. Akademický klub žermířský pořádá dne 28. t. m. na všestudertské slavnosti turnaj šermířský o pře- bornictví studentstva českoslovanského ve fleuretu a šavli. Dosud přihlášeno na 30 účastníků. V šavli budou 2 oddělení, seniores a juniores. Přihlášky a vkla (4 K) přijímají se do 27. t. m. večer v akademické čítárně. Jury: pp. m. Berti, m. Feriaud, šl. Goppold, arch. Heberle, ředitel Hergsell, mistr Santelli. Dne 29. t. m. o 1/4 6. hod. jest šermířská akademie za spolu- účinkování členů klubu a předních mistrů šermu.

Velmičový zápas sehraje Sportovní klub „Slavia“ o všestudentské slavnosti na výstavišti pobliž hospo- dářského pavillonu o 6. hod. večerní. Plzeňáci zúčastní se všestudentské slavnosti v ná- rodních krojích. Jako loni, i letos budou miti svou „dupárnu“ v plzeňské restauraci p. Bukovského Dnes 26. t. m. od 2—3 hod. odpol. koučí přihlášky dam i pánů. Kroje rozdány budou v sobotu 27. t. m o 10. hod. ranní ve dvoraně svazu, Spálená ul. 20 I. posch. Účastnici sejdou se v 1 hod. odp. 28. t. m (v neděli), u čes. techniky, vchod z Resslovy ulice. odkudž vyjde se s oslatními skupinami průvodem na výstaviště. Bližší sdělí se v sobotu v 10 hod. ve dvoraně Svazu českoslov. studentstva. Akadewický maliř p. Ad. Wenig, jenž pořídil pro prvé představení „Prodané nevěsty“ v Kyjevě na Rusi všecky nákresy dekorací a kostymů, navrhi též ko- stymy pro originální drama mladého autora J. Mahena „Konec dona Juana“, jež při prvních dvou zkouškách působilo na pozvané hosty hlubokým dojmem. Sym- patické postavy hrbáče, zpěváka i kněze nalezly vhod- né interprety, jako rázovité figurky vraha a zbabělého sluhy Juanova. Neméně účinná jest práce Fráně Šrám- ka „Červen“, předehra to k dramatu „Dívčího srdce“-

Denní zprávy. — Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné konal včera večer v domě Měšťanské besedy schůzi za předsednictví posl. dra Pacáka. Především projednány byly ohlá- šené dotazy a návrhy, a to návrh poslaneů MUDra. Engla, MUDra. Ed. Grégra, MUDra. Maška, MUDra. Šamánka a MUDra. Steidla o ochranných opatřeních proti šíření tuberku- losy, dále návrh posl. Blahovce c potlačování tuláctví, dotaz poslanců Němce a Krejčího, tý- kající se zachovávání rovnoprávnosti v pražské celnici, rozmnožení českého úřadnictva při tomto úřadě a úpravy slušných místností téhož úřadu, konečně návrh posl. Vojty na změnu zá- kona o školách měšťanských v místech, kde je pouze jedna měšťanská škola. Předseda dr. Pacák podal pak zprávu o nastávající právě rozpočtové debatě ve sněmě; pro tuto rozpravu byli potom ustanoveni řečníci a pro schůzi usne- sena příslušná taktická opatření. Přípis českých občanů z Hrobů o rušení rovnoprávnosti ná- rodní přidělen byl posl. Špindlerovi. Předseda dr. Pacák oznámil pak, že došlo pozvání na val- nou hromadu a jubilejní slavnost Národní jed- noty severočeské a vyzval členy klubu k účast na nich. Dále sdělil, že došlo pozvání na schůzi na níž jednáno bude o boji proti alkoholismu. jež konati se bude 28. t. m. Konečně sdělil před- seda dr. Pacák zpráve c nastávající volbě místo- předsedy rozpočtové komise sněmovní; bylo usneseno, že klub trvá na tom, aby toto místo připadlo opět členu klubu, poněvadž velké strany trvají vždy na svém zastoupení v předsednictva komise rozpočtové. Potom podal dr. Pacák zprávu o včerejší konferenci oředsedů klubo u nejvyššího maršálka zemskéhic. Zpráva b po delší rozpravě vzata na vědomí, a učinln příslušná usnesení, kterými dána byla přede dovi direktiva pro sobotní konferenci předsol klubů sněmovních.

— Strach před Němci. Když nastoe úřad svůj nynější chef kabinetu baron Gautei, prohlásil, že počínati si chce neodvisle, dle ne lepšího přesvědčení svého, tak, jak kázati boo prospěch státu. Toto místo v jeho řeči vyke dalo se tak, že zlomiti chce nedůstojný pont v němž známou svou politikou ocítil se k šes cům předchůdce jeho dr. Körber a laké národl odpůrci naši pociťovali význam těchto skt Však známo je, že officiosní listy hned nak dávaly tomuto místa v programní řeči Gauschotí výklad, jenž na ty, již se domnívali, že nask pením nové vlády nastane jiný směr ve vnit politice, působil jako studená sprcha. Odu doby minulo bezmála půl léta, tedy dosti dlos časový prostor, v němž za nepříznivých cla ností dalo se leceos vykonati, z čeho by se st diti dalo, že nynější vládní kurs nenalezá a již pod pokořujícím patronátem německého se ručenstva. Však žel, že kdybychom i ostrn lupou byli ozbrojeni, nenalezli bychom ničeho co by na obrat v politice vládní poukazovah.

Nepodceňujeme sice nijak jmenování soudnle úřadníků v Čechách, na opak, uznáváme, že ní tomto aktu křivda se nám nestala. Však bpe- také těžko jednati jinak, když způsobilých něm ekých kompetentů absolutně nebylo a Němetn při tom bylo by se mohlo straniti jen nejih klavější bezohledností naproti kompetentům č ským, bezohledností takovou, jež by byla rázn zmařila všechny naděje na uzdravení poměrů, j proto, že by byla vyvolala rovněž rázem dal českou obstrukci na radě říšské. Jsme také pe vděčni krokům, jež výkonány byly v otázce vodnl jež vládou Körbrovou úplně byla odstavena. Váa co se stalo v tomto směru, nemá nikterak cen takové, aby, jak zděleno, mohlo přiměti nás k příznivému soudu o politice Gautschově, naopsk, pokládáme za povinnost, co nejdůrazněji prot stovali proti takové taktice, jako by vodní vě byly nějakou specialní koncesí pro nás Čecby a my příčinu měli ke zvláštní vděčnosti k vlád

Vždyť upravení řek a další projekty vodní aspci tolik užitku přinesou Němcům, ne-li více, nel nám. A jak jinak osvědčila vláda Gautschon dobrou vůli a ochotu, jiné zaujati oproti nán stanovisko? Ničím. Naopak dnes zjevno, k také její politiky zůstalo signum: Stracl před Němci. Nechť se ohlédneme kamkol, nechť sledujeme vládu při kterémkoli kroku jejím — všude setkáme se s obavou pohněvaí Němce. Uznáváme, že nemůže býti úkolem n kouské vlády jedním národem oponovati prot druhému, že snažiti se musí každá vláda do- spěti ku poměrům takovým, aby relativná spo- kojenost zavládla mezi všemi národy, však aby s k tomu dospělo, musí míti každá vláda odvahu hájiti právo a zjednati průchod platným záko- nům. Neosvěděi-li ani tolik energie, je ji z předu pochována se všemi svými, třeba i nej- lepšími úmysly. »Nestranná« vláda, krčícís stále pod komandem strany, jest absurdnost, vláda taková nemůže skončiti jinak, než na prostým stroskotáním.

— Soustavné ubijení samosprávy. V roz- počtovém výboru sněmu království českého jed- náno bylo v pondělí o zemských finanelch. Jak vypadají, o tom netřeba šířiti slov,je obecně známo, kam únorovka a po ní prosin- cové »upravení konstitučních poměrů« v Císlaj- tanii, kam vídeňská centralistická politika z vlekla země v ohledu finančním. Nemůže bjt pochybnosti o tom, že jakkoli v tomto státě nen plánu v ničem, naproti rozvoji myšlenky anto- nomistické jednáno bylo dosud ve všem účeln a soustavě. Centralistickým vládám vídeňskjm byla i ta troška autonomie zemské nepohodlnou a ve snaze po dalším utužení principu centra- listického, jenž není ničím, než nejvhodnějším prostředkem ku poněmčování, vymyslila pohodlnj plán finančně ubit a pak hmotně zbankrotl země tím více upoutati k Vídni. Je znám že daně přímé jsou berní nejstálejší a nejměn se měníci, naopak ne pouze u nás, nýbrž všude kde jsou zavedeny, jeví tendenci sestupnou. A na přirážky k těmto daním odkázány byly země. Naproti tomu byly jim přikázány úkoly. již plniti spojeno je, jak přirozeno při kulturním závodění ve společnosti, se stále rostoucím ná- kladem. Rozdíl mezi příjmy a vydáním ros každým rokem a následkem toho byl neobyčejný vzrůst přírážek a rozmnožování zemských dluhá přes normál snesitelný a hospodářsky oprávněný.

Při tom ovšem zemím ponecháno pouze právo platit, právo rozhodovat ponechal si stát a jeho orgány. Konečně nabyly finanční nesnáze zemi té míry, že centralistům zdál se okamžik pří- hodným, pro své úmysly z nich těžit. A skutečně provedena opatření, že kdyby nabyla většího roz- měru a stala se pravidlem uvedeným v soustavu neznamenala by nic jiného, než konec chudého zbytku autonomie zemské. Země byly by pak odkázány na almužny z pokladny státní a po- zbyvše své rozpočtové svrchovanosti, staly by s se svými autonomními orgány vykonavateli vídeň- ské vůle. A že nebezpečí takové hrozí, patrno z výkladu finančního referenta zemského dra. Eppingra ve zmíněné již sehůzi rozpočtové komise. Pán ten zcela ve smyslu svých centralistických choutek dovolával se hlasů pronesených na kon- gresu císlajtanských zemí ve Vídni, kde prý bylo konstatováno, že přikázání přímých daní zemí finančně by neprospělo, nejlépe že by bylo upr- viti finanční hospodářství zemské tím způsobem, aby hradily země povinnosti své z tak zvaných percentuálních »údělů« z daní státních vyměře- ných dle toho, jak která země by byla poplatnou.

Jinými slovy: Zemské daně a dávky byly by od- straněny, sněmy by pozbyly právo je povolovati, Vídeň by prostě vypočetla, mnoho-li té kter zemi z centrální nádržky má býti vyplaceno té by pak z toho hradila výlohy. Netřeba mi nadání zvláštní fantasie, abychom si představili, kam by to vedlo a nač by se průběhem mále let právomoc sněmu sevrkla. Zastupitelský sbor, jenž nemá v ruce své právo povolovati berně, je absurdní sám sebou. To velmi dobře věd fedrovatelé znamenité této myšlenky, již pr toto »upravení finančního hospodářství« horuj ne snad ve snaze zemským financím pomoci, ale z té příčiny, že jim nikterak není neznámo, jaké by mělo toto zařízení důsledky. Žel, ž u nás věci té nezdá se přikládati oné váhy, jakou v pravdě má. Zájem autonomistický vábe