Periodikum ALTO Viewer

1

26. května 1905. Číslo 143.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 3.

4 article

s nžs usíná a kdo jen poněkud pozorněji sle- duje vývoj věcí, tomu dojista neušlo, jak v po- slední době dere se do našeho veřejného života čenými skulinami proud centralistický. Ba ještě vite: není tajemstvím, že instance »státních údělů« má stoupence i v oněch kruzích, jež v první řadě povolány jsou hájiti všude a za každé okolnosti princip autonomistický a práva uemská. Je to zjev smutný a nový doklad, jak zeulěšeně se pro nás utvářuje budoucnost. — Německé farizejství v otázce rovného práva nejlépe vyzírá z těchto fakt: Na sněmu českém podávají Němci obrněné dotazy, pro obee pražská sedmi procentům praž- ských Němců na polkání se neklaní a nedává němčině přednost před jazykem více než 90pro- cenlní většiny. Zatím ale Němci v Č. Hudějo- nieleh, kde město čitá 70 procent Čechů, okres 80 procent a kraj 85 procent Čechů, dávajísi vypláceti ze zemských peněz roční subvenci na městské museum, země postavila jim palác s podmínkou, že bude v něm zachuvána rovno- právnost — ale v celém druhém patře muse toho není ani jediného nápisu českého ! Co říká tomu zemský výbor? — A stejně na obecní plovárně jsou nápisy pouze německé! — V záležitosti jihoslovanských studují- cích. Jak jsme již uvedli, spáchán byl kterýmsi předměstským listkem naprosto nespravedlivýa bezpodstatný útok na jihoslovanské studujíeí v Praze. Ale nejen to: otisk útoku tohoto roz- šten ve veřejných místnostech, ba zasilán i do rodin. Nelze dosti ostře odsouditi tento čin. klerý nejvíce slouží k necti těm, kdož neštitili se ho podniknouti. Sympatie k jihoslovánským studujíeím v Praze jsou příliš hluboky a vše- cbecny, než aby mohl podobný útok zkalit dobrý poměr jich k české veřejnosti. Výrazem těehlo sympatil jest dopis pana professora dra.

Němec Čecho Č . Hudějo Praha

5 article

Chodounského, zaslaný slovinskému spolku sllirja« v Praze. Pan professor píše: »Bylo mi sděleno, že jihoslovanští studující vůbec členové spolku »Ilirija« zvláště cítili se dotknu- tjmi neurvalým útokem »Vinohradských Novin ze dne 6. května t. r. Četl jsem onen článek a přiznávám, že vzdor chytrácké stylisaci, jakoby se měl vztahovati pouze k některým sludenlům jihoslovanským, útok onen jest způ- sobilý vzbuditi špatně mínění o jihoslovanském sludentstvu vůbec. Pochopuji proto Vaše roz- hořčení, však v uvážení, že útok onen umistěn v listu bezvýznamném, v uvážení upřímných sympatií všeho českého lidu právě k jihoslovan- skému studentstvu a v uvážení, s jakým potě- šením kollegové Vaši češti i učitelé Vaši příchod Váš na vysoké české učení vítají — mám z to, že lze zmíněný neurvalý útok naprosto ignorovati. Znám vělšinu jihoslovanských stu- dentů v Praze osobně a mohu osvědčiti, že skromností a pilnosti, i vědomím svých eílůa svého budouclho poslání mohou být nazváni vzorem studentstva. S vřelým pozdravem prof. dr. Karel Chodounský. V Praze, dne 23. května 1905.« —— Nelze než srdečně uvítatí tento projev od osoby tak vysoce povolané, projev, který vyjadřuje smýslenl celé české intelligentní veřejnosti.

profesor doktor Chodounská Praha

6 article

— Státní úřadníci národnosti »indiferentní«. Z řad slátního úřadnictva se nám píše: Dne 24. května 1905 seznamuje nás mladočeský poslanec v úvodním článku staročeského času- pisu »Poměr národnostní ve státních úřadech správních v Praze« se zvláštní národnostní od- nídu státních úřadníků národnosti německé. súřadniky indiferentními, aneb, jak prý si lotíž sami řikají, národnostně ne strannými; je prý tím míněna nestrannost důsledně projevovaná. Pan autor-poslanec pře- kvapuje nás skutečně svým příznáním, že setkal te v úřadech s německými úřadníky, kteří při rozhodování národnostních, tak zv. choulosti- vých otázek osvědčili příkladnou nestrannosta energii v provedení spravedlivého požadavku.

Praha

7 article

Nám — a pan poslanec dr. Ladislav Dvořák nůže býti ubezpečen, že mluvime z duše vážné většiny státního úřadnietva české národnosti — se té eti nedosta o. My o důsledně projevované nestrannosti úřadníků, kteři si sami řikají »i n- diferentní«, ničeho nevime. Nepochybujeme uajisté, že se rozhoduje za intervenee pánů poslanců »s přikladnou ne- stranností a energií«, ale nám jest důsledně projevovaná nestrannosť pánů »indife- rentistů« dosud španělskou vesnici. Ostatně při- rádějí již data dotčeného úvodniku novou »ná- rodnosť« ad absurdum. — Kluby občanské. Občanský klub v Holešovicích-Bubnech vlidně vy- zývá své členy, aby se dostavili do ustavujíeí valné hromady Spolkuku podporovánl chudých studujlcích zdejší re- 4lky, která koná se v pátek dne 26. t. m. o půl 8. hodině večer u Havránků a tak dali na jevo své sympatie k tomuto nově zalo- ženěmu a potřebnému spolku. — Nový professor české universily. Z Vidně, 25. května. (Zvl. telefgr. » Národníeh Listů«.) Mimořádný professor české Karlo-Ferdi- nandovy university v Praze, pan dr. Jo s e Pekař, jmenován byl řádným professorem ra- kouských dějin

doktor Dvořák Havránek Jo Holešovice Bubno Praha KarlaFerdi

8 article

bria něn dse- neda upi sch, nej-

9 article

pude klá- něr, pdn Jlon. ov on- rn by ol- pu- pu

10 article

— Česlné měšťanství. Také obecní zastupitelstvo král. svob. města Rokycan jmenovalo nejvyššího meršálka král. českého Jiřího knížete z Lobkovic v ném sezení dne 20. t. m. čestným měšťanem. — Cestovatel český E. St. Vráz navrátil se ji 1 cet svých po Střední Americe, kdež věnoval po- zzetsí svou i památkám archaeologickým, do Se- rení Ameriky. Chystá se však k nové kratší vý- potě, tentokráte na sever. V pohlednici, jíž vzpo- Btnul přátelsky redakce naší, posllá zároveň srdečný pordrav všem, kdož jeho cesty a snahy se zájmem sladejl. — Přípravný rakouský závod motorových dvor- kolek k poháru francouzského Motocy C., koná se v neděli 28. t. m. na trati Pacov—Obratany—Lesko- vice—Červená-Rečice — Hoi epník — Pacov. Záv od pečne o 7. hodině ranní a zmíněná trať bude projela závodícími čtyřikrát, takže bude závod trvati asi do 12 hodin v poledne. Pořadatelstvo, jímž jest Český kiub motocyklistů, učinilo za ochotně podpory úřadů sláiních i autonomních všechna bezpečnostní opatření. Jest však nutno, aby obecenstvo samo svou opatrností i echotným dbaním pokynů pořadatelů na trati při- spěle k udržení pořádku a uvarování všech nehod. Především dlužno věnovati zvláštní pěči mládežia varovati ji před vbíháním neb pobytem v jízdní dráze. Český klub motocyklistů prosí dále občanstvo v ob- cich při závodní trati, aby v hodiny závodu domácí zvíiala, zejmena pak psy, chovalo zavřena. Vzpo- mínaje vzorného chování se občanstva při loňském závodu Praha—Písek, doufá Č. K. M., že občanstvo se zachová slejně príznivě i k tomuto závodu, jenž má nemalou důležitost sportovní a veliký význam mezinárodnl.

Jiří kníže Vráz Leska Rokycany Lobkovice Amerika Pacov Praha Písek Motoca C

11 article

= Relazator. Ke článku pod tímto názvem v denních zprávách listu našeho ze dne 24. t. m uveřejněném dostalo se nám od retaxatora jednoty okresních nemocenských pokladen vysvětlení v tom smyslu, že týž dal dne 1. dubna t. r. povinnou pololetní výpověď, ačkoliv mu bylo nabízeno, aby místo tolo i nadále jako vedlejší zaměstnání si po- nechal. Relaxator jednoty přijal od 1. dubna pro re- taxační práce na výpomoc koilegu, kterého ze svých prostředků honoruje, o čemž při výpovědi úřadní sdě- lení jednotě okres. nem. pokladen učinil a což tato vzala na vědomí. — „Zapadli v Haliči“ Národnímu divadlu v Brně Krásný příklad národní obětavosti projevili „Zapadl v Haliči“ již druhou sbírkou v obnosu 70 K, kterou zaslali stavebnímu fondu Národního divadla. Sbírkou touto doplněn byl jejich dar na 200 K. Kolik společ- ností ještě zbývá na Moravě a v Čechách, které ne- přispěly dosud ani haléřem k uskutečnění velikého díla. Snad dar Čechů haličských bude jim pobídkou, aby splnily svou národní povinnost. Obětavým Če chům v Haliči byl zaslán za jejich dar umělecky pro- vedený diplom dle návrhu akademického malíře Jana Köhlera — Dary. Místo věnce na hrob Palackého věno- vala obec karlínská fondu Svatoboru obnos 20 k Pouti zúčastní se jménem této obce pp. ředitel JUC. Sedlák a měst. rada Demartini. — Fondu Marie Riegrové-Palacké věnovala správa Národního divadla 20 K místo věnce na hrob Fr. Palackého. — Spolek velkoobchodníků sdružených na jatkách král. hl. m. Prahy věnoval spolku »Třebízský« ku podpoře chudě školní mládeže v Bubnech 50 K místo věnce zemře- lému p. Bobumilu Moravcovi.

Čecho Köhler Sedlák Demartini Riegr Palacká Palacký Třebízský Moravec Halič Morava Čechy Francie Praha Bubno národní divadlo v Brno národní divadlo karlínský fond Svatobor

12 article

— Hry školní mládeže na Smíchově. Péčí rady městské získáno bylo krásné hřiště na fortifikačních pozemcích přiléhajících k zahradě Kinského. Hry za- hájeny budou dne 2. června. Hoši hráti budou v úterý a v pátek, děvčala ve středu a v sobotu, vždy od hodin odpoledne. Vchod na hřiště jest zahradou Kin- ského. Vedení her a dozor obstará Sokol smíchovský — U nás jako v Rusku. Píše se nám: Včera vy- tkli jste liknavost telegrafních úřadů na Rusi, ale měli jsle připomenout, že u nás nejsou poměry lepší. Dne 16. května o 12. hodině v poledne telegrafoval pan Petr Mareš, nájemce dvora v Sychrově z Holešovic do Vilímova: „Večer pošli můj povoz na zastávku v Golě. Jeníkově.“ Telegram došel šťastně až druhého dne o 1/49. hodině ranní. Pan Mareš vyjel z Prahy dne 16. t. m. odpoledne a byl večer doma. Z Jeníkova musil jíti pěšky, protože telegram řádně nebyl expe- dován. Takové případy často se opakujl.

Kinský Sokol Mareš Smíchov Rusko Rus Sychrov Holešovice Vilímův Jeníkov Praha

13 article

— O úpravě Botiče. Záležitost upravení pověst ného tohoto potoka dostala se v poslední době do ruš- nějšího stadia. Původní plány, před 20 léty zhotovené byly přepracovány v zájmu obcí Král. Vinohradů Nusli, Vršovic a Michle, které od té doby netušeně se rozšířily. V minulých dnech konala se zvláštní ko- mise, jíž se zěčastnili zástupcové král. hlav. města Prahy, Král. Vinohradů, Nusli, Vršovic, Michle, Zá- böhlic, Práče a Hostivaře, pak zástupci ministerstva vnitra a železnic Výsledkem této komise bylo usne- sení, aby se konalo další zevrubné šetřemí geologických hydrografických poměrů v příčině zřízení vodní nádržky u Hostivaře, kdež se má zachycovati voda ku proplachování dna Botiče. Nádržka tato bude nej- důležitějším objektem celé úpravy Botiče. Zřízena bude u Hostivaře, kde potok začíná. Bude to veřký vodojem v délce 214 kilometru a šíře mezi 200 až 300 metry. Pojme na 2 milliony kubických metrů vody.

Král Botič Vršovice Michle Praha Zá Práče Hostivař Nusnout

14 article

Hráze budou místy vysoké až 12 metrů. Hrdlo nádržky opatřeno bude vysokou věží s vypouštěcím zatížením. s přepadem pro přívalové vody, pomocí něhož se bude regulovat množství vod k proplachování poločiště. Náklad na zřízení nádržky rozpočten jest na 843.000 korun. Se stavbou nádržky má se započíti v příštím roce. Celá úprava Botiče potrvá as 3 roky — Stesky na vodu. Píše se nám: V městské radě pražské před časem pan dr. Pod ipný vyslovil stesky, že z pražského vodovodu dodává se velmi znečištěná říční voda a přál si, aby závada ta byla odstraněna. S tímto projevem souhlasili přečetní oby- vatelé, kteří měli se špinavou vodou značnou svízel. V odpovědi na interpellaci svalována vina loho na loňská sucha a slibována náprava ve vodárnách. Skutečnost nasvědčuje ale tomu, že náprava nebyla příliš pronikavá, neboť svízel se špinavou vodau na- stala znova, Ujišťuje se, že zbytečno zřizovati nové stroje, když za nedlouho bude zaveden vodovod z Káraného. Ale toto snedlouho« může trvat ještě 3.4 roky a na takovou dobu bylo by přece potřebno opravit filtry. Co na př. v Karlíně vodovod dodává, není voda, nýbrž hotová bahnitá omáčka a obyva- telstvo vším právem domáhá se toho, aby tato zá- vada byla odstraněna Bylo by záhodno, aby si dů- ležité záležitosti vodovodu povšímli povolaní činitelé na staroměstské radnici.

Steska Botič Karlín

15 article

— Odměnu za opatření místa slíbil inserlen v časopise vyplatiti nožít Josef Fischer z Březových Hor. Rád by se byl dostal na nějaké výhodné místo se stálým platem a poněvadž neměl žádnou známost ani nenáležel k nějaké organisaci, hledal místo insertem. Dostal jedinou nabídku a sice od Josef Budky z Bubenče č. 227. Nabídka byla tak lákavá, že Fischera úplně uspokojila. Budka psal, že ma místo vážného s platem 80 korun měsíčně a dal mu pokyn, aby přijel do Prahy. Toť se rozumí, že Fischer s radosti přijel. Setkal se s Budkou, který mu vyličoval ono místo nejlepšími barvami. Dopro- vodil Fischera až k nádraží v Brusce, kde místo vážného bylo k zadání a Budka šel se podivat. jestli pan správce je přítomen. A když se vrátil, povídal Budka, že pan správce neni doma a pant že je nějak mrzutá. Však on ví, jak ji učiní přívě- tivou! Jen pětku kdyby ji mohl dáti! Fischer po- rozuměl, vytáhl z tobolky desetikorunu a tu Budka převzal »pro paní správcovou«. Nejrůznějšími po- vídačkami připravil Budka důvěřivého Fischera celkem o 40 korun a způsobil mu 20 korun útrat. neboť třikrát přijel Fischer do Prahy, aby místo na- stoupil a vždy se to zbatilo. Konečně se Fischen poptal na Budku u policie a dostal smutnou zprávu. že byl Budka vícekrát trestán pro ošálení těch osob. které nějaké zaměstnání hledaly. A k těm obětem přibyl i Físcher, který styky své s Budkou zaplati 60 kor. a místo žádné nedostal. Budka měl tolik smělosti, že psal Fischerovi: »Neradím vám, abyste proti mně za moji dobrou vůli jakkoli vystupoval !e Fischer se nelekl a přece vystoupil. Nyní se z toho Budka zodpoví u soudu.

Fischer Budek Fischen Březová hora Bubeneč Praha

16 article

— Změny držebností. Obec král. hlav. města Prahy koupila od velkoobchodníka p. Václava Voilla a choti Emilie domy (ohrady) čp. 881—I., 985—I- 987—I. na nároží Sanytrové a Břehové ul. za 296.000 korun. — Inženýr p. Bohumil Beřkovec koupil od stavitele a majetníka realit p. Otakara Dvořáka a spol. dům čp. 1093 na nároží Sladkovského ul. a Na Sme- tance na Král. Vinohradech za 154.000 K. — Kongre- gace školních sester III. řádu sv. Františka v Slati- ňanech koupila od p. Václava Kotzuma dům čp. 587 v Korunní třídě (naproti Národnímu domu) na Král. Vinohradech za 76.000 — Sebevražedný pokus u žižkovského tunelu. Včera po 5. hod. odpolední třeskla střelná rána n vrchu Žižkově nedaleko tunelu české severní dráhy. Přikvapili tam četm promenující a nalezli zoufalého muže, který si vypálil střelu z revolveru do prsou. V zoufalci byl zjištěn 35letý nájemce dvorce Václav Šafr. Z jakých důvodů provedl sebevražedný pokus, není známo. Členové žižkovského záchranného sboru poskytii mu první pomoci a odvezli zoufalce do vše- obecné nemocnice.

Voill Emilie dom Beřkovec Dvořák Král svatý . František Kotzuma Šafr Praha Sladkovský ulice Vinohrady Kongre Žižkov Sme

17 article

— Z Benešova, 25. května. (C. B.) Hráz rybníka pod konopištským zámkem byla ohrožena podemle- tím, pročež okresní silnice na ní byla uzavřena Avšak hráz se sotva protrhne. Nestala se žádná nehoda. — Do Hlinska. Verein zur Pílege reli gi5 ser Andachtin Hlinsko i. B. zaplavuje ctěné souvěrce v Praze a zajisté také jinde pouze ně- meckými úpěnlivými prosbami za příspěvky na postavení důstojné synagogy v městě Hlinsku. Kdo přispěje alespoň 200 K, bude jako zakladatel v před- síni na všecky časy zvěčněn atd. Toto vyzvání, němž se tklivě vyličují těžké doby a kruté útisky, jež židovstvo nyní musí snášeti (!) atd., podepsalo vedle továrníka Ludv. Reitzmanna 7 souvěrců, mezi nimi také MDr. Josef Singer, prakt. Arzl. Edmun Welleminsky (I) a j. Předvídané ná- sledky národní prorady MDra. Ježdíka při posledních volbách obecních, jež vzbudila ve všech českých kruzích úžas a doznala všeobecného odsouzení, se rychle dostavují. Podle obvyklé taktiky bude násle- dovati konfesijní (židovsko-německá) škola. MD . Ježdík si může k tomuto radikálně-pokrokovému zvelebování Hlinska blahopřáti.

Ludv Reitzmann Singer Ježdík Benešov Hlinsko Praha Andachtin Hlinsko Edmun Welleminsky

18 article

— Za příčinou myti a čislění místností berního úřadu I. a II. král. hl. města Prahy v čp. 404-I. „Stará rychta“ a v tržnici, nebudou se v sobotu dne 27. t. m při těchto úřadech peníze přijímati ani vydávati — Očkování dítek v Karlíně konati se bude ještě ve středu dne 31. května a v pálek 2. června. — Český krajinář Karel Liebscher vystavujev Topičově ústředním závodě uměleckém (v Praze, ve Ferdinandově třídě č. 9.) řadu svých podařených ole- jových obrazů ze svého atelieru. — Z českých lázni. V lázních bechyňských za příčinou nepředvídaných překážek započna letos sezona až 15. června. — Světoznámé jeskyně postojenské, solivarn haleinské, obchodní i průmyslové a jiné závody ve Vídni a v Terstu budcu přístupny všem účastníkům obchodní studijní cesty, kterou v druhě polovici mě- síce července uspořádá do jižních zemí Českoslovanská obchodnická beseda v Praze. Účel cesty jest vzdělá- vací a proto se bude přijímati obmezený počet při- hlášek do 5. července, aby každý účastník, byť těchto byl i menší počet, mohl plného podílu na bohatém programu bráti. Jest si přáti, aby cesty té zúčastnily se osoby, které se skutečným zájmem studijní cesty sledují a vědomosti své chtějí rozmnožiti. Programy vydány budou v nejbližších dnech.

Liebscher Topičův Praha Karlín Ferdinandov třída Vídeň Terst

19 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Louisa Koburská. Po podaném dobrozdání pařížských psychiatrů, o niěmž jsme se obšírněji zmí- nili ve zprávě včerejší, domáhati se bude prine Filip Koburský rozvedení manželství cestou obapolné shody či prostřednictvím soudů a povede důkaz, že vinnou stranou jest jeho choť. Kdyby se důkan lento zdařil, byl by ovšem žslobce sproštěn povin nosti placení alimentů. Naproti tomu mohla by prin cezna vystoupiti proti svému manželi z té příčiny že ji prohlašoval za choromyslnou a že ji dal inter novati v sanatoriu. Jak se proslýchá, vyrovnal prý Filip Koburský před nedávnem peněžní záležitosti své manželky, zaplaliv za ni celkem na dluzích ti milliony franků, za kterýmž cílem zadlužil Gidei komisní jmění rodiny koburské do nejvyšší zákonem povolené míry. = Ke katastrofě v bosruckém lunelu. Dle zpráv z Irdnigu došlých zavedeno jest soudní vyšetřování v záležitosti bosrucké katastrofv. Předním úkolen vyšetřovací komise bude, aby zjistila, jakou měrou přičilati lze hrubé nedbalosti osobám, jež neštěsti zavinily Státním slavebním orgánům bylo nařízeno aby činnost vyšetřující komise ze všech sil podporo valy. — Z Vídně oznamuje se v této záležitosti Správa železničního ministerstva poukázala na pro spěch rodin po nešťastných obětech katastrofy obno 1000 korun.

Louisa koburský Filip Vídeň

20 article

= Sludenti a děluíci. Ze Štokholmu se telegra- fuje: Za dobrovolné pomoci a ochrany silného od dělení policejního byly dnes hlavní ulice vyčištěny Klid nebyl porušen. Ranní listy otiskují přípis, po depsaný 12 delegáty různých vysokých škol, v němi se protestuje proti vměšování se sludentů do dělni ckých konfliktův. Sociálně-demokratický spolek usnesl se rovněž o protestu. = Prudká houžka byla dle osěcké depeše ve Striživojně a Retkovcích. Blesk zabil dva sedláky. = Vzteklina vypukla v několika obcích osěckého kraje (Chorvatsko). Dosud pokousáno vzteklými psy devět osob. = Upálila se. Z Mülhus se telegrafuje, že v dova prostředkovatele realit Simona Reina, jež od smrti jeho byla trudnomysiná, založila v domku svém oheň, aby se upálila. Obě děti své odvedla před tím k známým. Oheň byl záhy uhašen, ale paní nale- zena již jako zuhelnatělá mrtvola.

Blesk Simon Rein osěcký kraj Chorvatsko

21 article Z literatury.

Z literatury. Musée Plantin. 22— Na jaře nelze se ubrániti podivné touze po cestování. Dým lokomotiv, jenž teplým jarním vzduchem klesá z nádraží Františka Jo- sefa až na Václavské náměsti, přestává býti ne- přijemným a vzbouzí upomínky na vlak letící širou krajinou, na nádražní ruch a všechny ty drobné nepříjemnosti cesty, jež ve vzpominkách však klesají ke dnu a mění se dokonce jen příjemné dráždidlo, připominající, že nastává doba několika neděl, kdy možno užiti na plno podivuhodné rozkoše, prolétati evropská velko- města, procházeli se po horách, blouditi po museích, vyhřívati se na mořském břehu. Těšívám se, až mne uchopí ta znepokojivá horečka cestovní, ač není právě příjemno, pozo- rovati horlivé přípravy kolem sebe, číst dopisy a pohlednice šťastnějších druhů, s vědomím, ž ještě po měsice bude potřebí zatrhovati trpělivě dny v kalendáři, než i na nás dojde řada. Ale třeba spokojiti se s vědomím, že nejsme sami. Je víc a většina těch, kteří musí se ozbrojovati trpělivostí a spokojiti se zatím vzpominkami na cesty minulé, vzpomínkami, jež právě v době jarní se ozývaji nejživěji.

František Musée Plantin

22 article

Dostávám právě listek, vyvolaný podobnou netrpělivou vzpominkou. Jeden z našich mužů vědy, mnohem více známý odbornikům za hra- nicemi než našemu publiku, píše: V Antverpách je mimo jiné pěkné věci též le Musée Plantin- Moretus na Marché-du-Vendredi. Je to dům ti- skaře Christ. Plantina (j 1589) a pak jeho zetě J. Märentorfa (Morela 1610) zachovaný v pů- vodním stavu, s dozorci ve starém kroji, se zbytky staré tiskárny, se starým nábytkem, ná- řadím, s ukázkami starých korrektur atd., o roku 1876 majelek Antverp. Velmi zajímavý kousek. Ale Vás by se týkalo zvláště, že je tam zároveň stálá výstava typografického a gra- fického umění v nejširším slova smyslu (i vazby atd.) dnešního, do níž první firmy světa daro- valy a dávaji svoje mistrná díla. Byl jsem tam o loňských prázdninách, horkých a plných žizně, ale marně jsem lam hledal mezi věcmi celého světa něco našeho . . « Malé připomenutí, ale v té jarní ceslov náladě vyvolá celý oblak vzpomínek. Jak krásné jsou Antverpy se svým světovým přísta- vem, jak svíti bíle natřené lodi z Konga a jich mosazná zábradli! Jak příjemně skřípou jeřáby, nakládající koně do útrob námořních lodí. Jak vesele vřešti papoušci v zoologické zahradě, a líbezně svíli slunce v temné sluji akvaria do mořské vody, plné tichých hvězdic, kvetoucích korálů, nepokojných plotic a průsvitných, ho- rečně sebou trhajících žraločích zárodků. Jak je ticho, chladno a milo v obrazárnách a jak posvátný klid vládne ve starém museu, jež není jen sbírkou, ale skutečnou, po věky střádanou a živou minulosti, památníkem práce dvou lidí a jich nástupců, práce literární, která pomáhala

J Märentorf Morel Antverpy Musée Plantin

23 article

tvořit a dávala základ k té slavné literatuře hollandské, k oněm vzorným hypografiekým ústavům v Antverpách a v Leidenu, ještě dnes náležejícím mezi nejdokonalejší! Vzpomínám, jak šerý, úměrný dům na pustém náměstí mimo- děk mi vzbuzoval vzpominku na Prahu. Staro- městská radnice se mi tvrdošíjně vracela na mysl, a její moderní přílepky, zdi pobité ple- chovými tabulkami, počmárané tabulemi, jež do publika řvou svoje úřadní rozdělení místností, holé kanceláře, skryté za starou gotickou faga- dou, nemožné koberce, úřadní stolky, almary plné fasciklů vedle síní, které svým stílem v- lají po klidu a ušetření. Tam na dálku vidě jsem podivuhodně gotické hnízdo s historickým přístavky na staroměstském náměsti bez hasičů bez městské rady, bez moderního portýra, tiché zachované svým starým památkám a vzpomin- kám, zatím co záplava úřadnických pokojů, roz lévající se již po celé Praze v nesčetných fibál kách přestěhovala se do moderního a účelného paláce kdesi u Josefských kasáren. Ale již tehdy byl jsem si hned vědom, že jsou to aspoň pouhé fantasie a že bychom u nás asi nesehnali měst- ských peněz 1,200.000 korun, by mohla býti zakoupena — stará tiskárna. Návrh obsažený v citovaném lístku je skromnější. »Musée Plantin« by bylo ocholn vystavit naše produkty knihařské, tiskařské, na- kladatelské. I listek je svědkem i naši lidé rádi by je tam hledali! Kde je Unic? Kde jsou naši nakladalelé, kteří opravdově se sterají, aby vyplnili místo v musen nizozemského města kudy procházeji národové všech koutů světa?

Antverpy Leiden Praha Musée Plantin

24 article

České spisy-

25 article

* Josef Frant. Smetrna: Básně. Vydal spolek přátel literatury a umění v Plzni. Nákladem F. Šimáčka v Práze, 1905. K 2.40. Přečet knhu musí český čtenář zvolali: „Bože jaké jsme to tehda měli lidi!“ Tehda, lotiž kolemr. 1848. Jaký vzlet myšlenek a jaká při tom vrouc- nost pravdy! Clánek „Zdali jest osvěta lidu obecného nebezpečná církvi a státu“ je z r. 1835! Jaká vlipná. upřímná, jadrná jest Smetanova satira! Druh sloves- nosti, o které už několikrát napsáno, že se daří jen v dospělých a silných poměrech národního vývoje duševního. Jak viděti, povahy tu byly, byla sílai zralost, ale volnosti nebylo. Tyto nyní tiskem dávno po smrti odhalené poklady duševního bohatství Sme- tanova ukazují, že se censurními poměry smýšlení české na venek jen zapíralo, ale vskutku jasněa směle vřelo. Verše Smetanovy jsov většinou jen verše, ale obsah jejich je znamenitý dokument českého ducha a českého kněze. Mohl si sám o básních říci. jako Kollár: „Co já básním, je pravda holá!“ Ale jaká! Smetanův duch filosoficky vzdělaný a ideali- stický, ač klášterem tělo poutáno, zalétal přes meze všedních příběhů k záležitostem jen významným.

Josef František Šimáček Bož Smetanův Kollár Plzeň Práze Sme

26 article

Zjevy náhoženské, politika slovanská, názory vě- decké, bludy filosofické, osvěla a tmářství, útisk ná- rodů ve státě policejním atd., jen takové předměty poutaly pozornost mysli. Jak malicherná a titěrná je proti tomu skoro všecka dnešní satira!. Pravda Sme- tanova nebyla nikdy všedně rozumářská ani osobní. Za to byla poctivá, zdravá, pravě staročeská, nikol studená a dravá, ale vřelá a hořká. Pessimický od- mítal názor, že by svět náš byl nejlepší. Světobol vedle satiry? To je nejvýznačnější ráz toho svědka doby předbřeznové, ráz druhu vzácného. Spolek přátel literatury v Plzni splnil čestný dluh vděčnosti tomuta vzácnému duchu. Sila veršů není mrtvá, nevyprchala. žije čile a číhá, Každý dobrý čtenář český pocití, jak Vbk jiskry přeletují. Ferdinand Engelmüller: Vítězslav Hálka Večerní písně. Osmi pastelly doprovází. Úvod od Al. Tučka. V Praze. Hejda a Tuček, 1904. Za 9 K. Málo čtenářů asi si uvědomilo pravý poměr textu a obrazů. Ilustrace! pomyslili si snad většinou. A předmluva Tučkova neoznačuje zcela určitě poměr.

Sila Engelmüller Hálek Tuček Hejda Tučkův Plzeň Praha Sme

27 article

Mluví tuze důležitě o Večerních pisních, jakoby ony byly si vyžádaly od Engelmüllera výtvarného Ulumoč- nictví, ale pak zase praví, že maloval zcela neodvisle od slovního podání. jisto je, měl Engelmüiler nálady své vlastní, chtěl zůstati především malířem a z básnický doprovod zvolil si vším právem Ilálkovy písně. Je tu pěkné sdružení dvojího umění. Co ne- povídá básník, povídá malíř a zase naopak. Písní je 65, obrazů jen osm. Celkem tedy přece jen kniha lyriky, k níž připojeno album pastellů se svým zájmem krajinálským. Amiel praví: „Krajina je jen stav duše.“ Okolnost ta ukazuje ke svazu obou umění. V prvém obrázku Engelmüller akcentuje „jaro“. Je to jaro, naše krajinka zelená, známe ji. V takových jsme se v mládí proháněli; vodičky na lučině, topoly šumí, vítr žene oblaky, jarní chladné vlhko vane z krajinky. Ale liálek má akcent jiný: vlahou roz- tklivělost šťastné lásky. Příroda je mu jen folif, pučící touha je v ní hlavní věc. Jaro lidského života vrchol všeho. Hálek tedy jde výš a dál. Ne on potřebuje obrázku, ale krajinka Engelmüllerova ráda se dává doplniti Hálkovou písničkou. Pouhá illustrace by žádala párek milenců. „Na nebi na sta hvězdiček“ opět tak. Obrázek sám víc nepoví, než krásu jasné noci. Ale textem v ruce vybavíme vzpomínky a kra- jinka obživne: visutě, roztrhaně oblaky, světlo v okně oznámi děj noční ballady. Na „Štěstí“ překáží v po- zadí sloup dýmu nepochopitelného významu. „Hoře“ je překásná krajinka, hluboká, vzdušná. Nepotřebo- vala světélka tak silného. Kde už jsme od prvního vy- dání Večerních písní! Odsouzený Ilálek se vzmáhá Vbk.

Engelmüller Ilálkův Amiel Hálek Engelmüllerův Hálkův sdružený dvojí uměný

28 article

* Matice Lidu: J. J. Stankovský: Oběli víry. Ilistorická povídka. — Dr. Čeněk Zibrt- Z doby úpadku. Kulturně historické obrazy ze XVII a XVIII. věku. Nákl. F. Šimáčka v Praze, 1905. Třicátý devátý ročník Matice Lidu číslem 1. a2 ukazuje nejlepší vůli podniku, bráti se chutě ku předu Je to patrno zvláště z předmluvy Zíbrtovy ke sbírce Z doby úpadku. Chce se jednak zábavným způsobem (povídka Stankovského), jednak ukázkami staročeských památek poskytnouti poučení o českých dějich z mra- vech dávných stolotí. Sbírka Zíbrtova je velevítaná anihologie staročeského zpívání, kniha pro všecky milovníky starožitností i odborné badatele. Svého druhu snůška jediná. Obsahuje písně kavalírské milostné ňlamodské, a velice zajímavě historické, o králi dene- marském, o Valdštejnově smrti a Harantově, o Bilé Hobe a trestech v době roboty a píseň o selské re- bellii. Dále prosou článek o Rozhraní národnost české a německé dle Frozína plzeňského. Zcela nová je stať O moru mezi exulanty 1634 v Lešně, sesta- vená dle nového, neznámého dosud spisu Komen- ského. Jistě vzácnost! Opět se tu ukazuje nová stránka obsáhlé moudrosti Komenského, jenž si lá- skou k lidem a zdravou myslí veden i ve věcech lé- kaIských a zdravotních poraditi umí. — Povídka Slan- kovského by se měla jmenovali přímo jen „První persekuce“. Žádných obětí „víry“ v pradě tu není Způsob spisovalele je znám. Kus povídky, kus kro- níky. Čerpal ze spisu Sixta z Ottersdorfu a přimisil do textu hojně staročeských satirických písní. Dobrá

Stankovský doktor Zibrt Šimáček Zíbrtův Valdštejnův Harantův Bilá Hobe Komen Komenský Sixt Praha Lešno Slan Ottersdorf Obít vír

29 article

Vbk. četba populárná. * Eduard Kučera: Úsměvy. Charakterní salirky. Alois Šašek ve Velkém Meziříčí, 1904. Cena K 1.40. Kniha humoru velice půvabného a dobrého. Hled miluje lidi, prohlíží jejich směšné tajnosti, význam posuňků, dělá se nevida a nevěda, ale už vše prozra- zuje s usměvavým vlipem. Hodnola věci není v látce, nýbrž ve formě. Autor není všední humorista, je lidu- mil a psycholog. Nepodává anekdoty, ale studie duší a komických situací. Svět jeho je malý; teplá idyllická zákoutí, srdečného ovzduší, útulné domácnosti, kde štěsti chodilo a pozůstavilo záři lásky a blaha. Lidé tohoto světa jsou skoro vesměs dobří, až na jedinou výjimku (Student na bytě). Jsou to duše naivné, děti malé i velké, a co tropí, jsou nevinné kousky drob- ných vášní. Zamilované pošetilosti jsou nejčastější látkou. Samé kousky z pohádek máje. Sváry mladých manželů, směšné trucy, ale i poelické melancholie. rozmary hypochondra a p. Obzvlášť vyniká roztomi- lostí formy studie o malém gratulantu Edoušovi, kde je pod zdáním malichernosti mnoho užitečné pravdy. Výborně je líčen sen toužebné dívčiny a historie s pannami. Komičnost dojmů je ryzí, jemná a účinná. Základem, jak praveno, jest u autora humor. Co na- lezá, je vždy kousek duše; staví střípek proti švětlu. hledá místo, kde to nejlépe paprskuje. Pak brousía zasazuje. Mluva je lehká, živá, přirozeně nenucená. pravdivý tlumočník vnitřních stavů. Kdo přečte, za- směje se, zahřeje se i poučí. Kniha jako dobrý lék Vb.

Kučera Šašek Velký Meziříčí

30 article

* V. A. Jung: Na prahu nového svěla a Rodin Petra Běla. Kus amerického Západu. Nákl. „Času v Praze, 1905. K 3. — Náš překladatel Puškinova Oněgina pobyl delší dobu v Americe a přinesl ovšem zásobu zajímavých zkršeností, názorů, zpráv, dobrodružství a vzpomínek- Z nejpěknějších jistě je obsah uváděné knihy. Novi- nář, Čech, byl první a jediný člověk, jenž si pro mladého přistěhovalce na dráhu došel, aby ho zaved do svého „závodu“ a zasvětil jej do tajnosti česko- amerického žurnalisnu. Pletichářství, primitivism

Jung Rodin Petro Puškinův Oněgin Čo Praha Amerika Novi

31 article

Ulučhubství, ale i praktičnost, podníkavost a energie ve všem zjevna. Inu, Amerika předělává vše po svém způsobu a české duše se uměji dobře přizpůsobili, jak dokazuje Jung nepřímo i přímo. Z hořlavého ovzduší městského vede nás román rodiny Petra Běla do farmářské idylly. Nesmírný rozdil! Darebáctví sice i tu, ale na ně je zařizena americkou svépomoci přísná dohlídka „vigilantů, tajného soudu jakéhosi, která zločince stihne, kdy se ani nenaděje a rázně ihned odpraví. A zločinem není jen krádež koní, ale spíše krádež cli a dobrého jména, něco tak jemného že to evropský soud také jen tak jemně pokutuje. Kře- sťanství americké, puritánské, je přímé, poctivé, re- kovné, pěstuje lásku dle Nového zákona a spravedl- nest dle Starého zákona. Není pravda, dí Jung, žeje slovanská měkkost plemenný znak nevyhladitelný. Češi se prý rádi té přísnosti přizpůsobují, a rádi zapominají na evropské křestanství farisejské, drze sobecké a zbabělé, pramizerné výchovou školsky mili- taristickou. A kdo nechce na podlost zapomenout, toho stihne soud. V krásném románku Jungově vidíme ame- rickou farmu, školu, ženy a divky, nevěst útrapy, šmejdy ženichů, krásné cnosti mezi Indiány, tak vše- liké pověry a předsudky plemenné, velice poučný kus originálního světa. Nejlepší ze všeho je vypravovací umění. Velmi jednoduché na pohled, úchvatné všaka jimavé tak, že bychom chtěli pokračování v řadě Vbk svazků.

Jung Petro Čech Jungův Indián Amerika Kře

32 article

Z českých listů.

33 article

* V »Naší Době« J. Karásek počíná článek o ruském časopisectvu, jenž má býti zároveň charak- teristikou jednotlivých listů; i obrazem rozvoje ru- ského žurnalismu. »Máj« podává dva návrhy k otázce o poměru intelligence a fysické práce. Vyžaduje pro každého, kdo prneuje více hlavou než rukama, aby nezanedbával fysickou prácí. Doporučuje vzdělávání půdy v koloniích, jež by se na léto zřizovaly, i pro- spěšnou práci v dílnách, osvěžující ochablé nervy * »Moderní revne« překládá několik pozoruhod- ných referátů zahraničních kritiků (Hennequin, Bar- bey d'Aureviliy, V. Pica, Renny de Gourmont) o ro- mánu Huysmánnsově »Na ruby«, jehož český pře- klad právě vyšel. * Ve »Zvonu« se rozepisuje professor Chodoun- ský o cilech a významu české vědecké práce, probíra zakladatele naší vědecké literatury, kteří vždy si byli vědomi toho, že pracují pro budoucnost a sleduje usilovné snaby naší vědy po vymanění z cizích vlivů, po osamostatnění českých myšlenek. * V »Lumíru« K. Mušek stručně reviduje olázku ob čas oživující, o aulorovi dramat Shakespearových. Shrnuje důvody na prospěch antorství Bacono va a důvody pro autorství Shakespearovo a při- pojuje řadu výroků anglických myslitelů o problemu. * V informačním hiterárním listě »Co měsíc dal« je Kamperova přednáška o Bozděchovi, kterou za- hájen cyklus přednášek kruhu českých spisovatelů, nazvaný »Záhadní a dobrodružní«. Členář.

J Karásek Hennequin d ' Aurevilia V Pica Shakespearův Kamperův Bozděch Chodouny Renny jít Gourmont

34 article

Ze slovanských listů. * V „Míru Božím“ pozoruhodná úvaha F. Baťu- škova o stycích ruskopolských. Chce do- hodu obou národů na základě programu polské strany demokratické, zformulovaného spisovatelem V. Sie- roszewským. Zajímavý pokus provedlo Umělecké divadl moskevské. Vypravilo několik miniaturních skizz Če- chova, dramalicky velice působivých. Čechov sám nepomýšlel zdramatisovati je. Úspěch byl silný * Prudká přestřelka v ruském tisku o otázku slavjanofilstva. Jední hlásají: je ubito, druzí: žije a silí! Hlavní bojovníci pro věc slavjanofilstva Filevič, Kirjejev; proti Miljukov, Struve. *Chorvaté ztratili spisovatele Ivana Tkal- čiče, narozeného 1840 v Záhřebě. Věnoval se boho- slovi, kaplanoval po venkově, od roku 1867 působil v Záhřebě jako kapitulní archivář a bibliolekář jiho- slvanské Akademie. Vynikl zvláště v církevních dě- jinách chorvatských. Před Uřemi měsíci vydal své životní dílo „Monumenta historica Zagrabiae.““ Vynikl i jako belletrista. Boj o krakovské divadlo rozhodnut v prospěch lvovského režiséra, tragéda Solského (31 hlasy). Baudrowski dostal 13 hlasů, básník Wyšpian- ski 2 hlasy, dosavadní ředitel Kotarbiňski ani jeden hlas! Se Solským získá krakovské divadlo znamenitou tragédku pí. Solskou * Akademie věd v Krakově uspořádá mezi 16. a 20. prosincem sjezd Rejovský k oslavě 400- letých narozenin Mikuláše Reja. Bude to sjezd vě- decký, literárně-historický, na němž především budou předneseny moderní rozbory děl Rejových. Slowianin.

V Míra V Sie Čechov Miljukov Struve Chorvat Ivan Solský Wyšpian Solská Reja Záhřeb Krakov Monumento historica Zagrabiae akademie věda Kotarbiňski

35 article

Z cizich revul.

36 article

* Před dvaceti léty — dle anglických listů — pojal lékař v malém městečku ve státu Illinois, dr. Keeley myšlenku, zachraňovati alkoholiky, vraceti je rodině a práci. Pomocí sera, které sám vy- nalezl, zachránil ve 20 létech přes 250.000 alkoholiků. Dnes má Amerika 42 ústavů Keeleyových, za to Evropa je liknavá. V Anglii je pouze jediný ústav toho druhu; nemocný dostane denně čtyři injekce sera a za několik dnů je vyléčen *Filosofická causerie, která stojí za zmínku: V „Nouvelle Revue“ H. Poincaré uvažuje o dvojí pravdě: vědecké a morální. Pravda budiž jediným cílem i vědy i morálního citu člověka. Lze jí dosíci? Lze se jí jen přiblíziti? O vědě to tvrdí autor téměř apodikticky. *Ostrý útok na dnešní anglické divadlo v „Nineteenth Century“ z péra G. Kingstonové. Divadlo anglické za našich dnů chice jen baviti a ne vzdělávati. Neposkytuje intelligenci látky, není chrámem, v němž by bylo ctěno umění, není tribunou, s níž by se potí- ralo sociální zlo s účelem vyhledati prostředek k ná- pravě. A proto i obecenstvo anglické postrádá váž- nosti a je čistě chlapecké.

doktor Keeley Keeleyový H Poincaré G Kingstonová Illinois Amerika Evropa Anglie anglický divadlo Nineteenth Century

37 article

* Rakousko-uherskou otázkou — tedy i otázkou českou — obírá se Baumfeld v americké „Review oe reviews * Z celé časopisecké záplavy schillerovské nej- více pozornosti zasluhují cenná čísla schillerov- ská dvou revní: „Das litt. Echo“ a „Zeitschrift für Bücherfreunde“. Bohatý vědecký materiál doprovázen je řadou illustrací, objasňujících texl. První list pre- sentuje gallerii hlasů německých i cizích učencůa belletristů. Jen několik úsudků: Maeterlink: Schiller je typ velkého normálního básníka. Nepřináší nic ne- očekávaného, ale dovede to říci lépe, než kdokoli jiný. — Richard Muther: Tuším, že nadšení pro Schillera náleží do literárních dějin a že budoucí stolelí budou míli dosti práce, než dorostou velikosti Goethovy (P). — A. Kerr: Má úcta před jeho dílem je mnohem menší, než má láska k němu. Já vím, co mu chybí, ale nedám nic na něho dopustit. — Fulda: Je-li Goethe sluncem, je Schiller měsícem, který se stává člověku vldným vůdcem, kdykoliv kolem nás temnoty se rozkládají. — Jlni nadšení jsou Menedith, C. Moore, Vitt. Pompili, Fogazzaro, Perez Gasdůs. — Druhý časopis podává opravdovou schillerovskou encyklopedii. Ilustrační výprava Schiilerových děl od počátku až po naše dny je jedním z nejzajímavějších dílů slavnostního čísla.

Baumfeld Schiller Muther Goethův A Kerr Goethe C Moor Vitt Pompit Fogazzaro Perez Gasdůs Review Zeitschrift für Bücherfreunde

38 article

Mr. Penn.

39 article

Bibliografie. * KarelStříbrný: Vzorce rekursů a pedání ve věcech berních. Návod, jak podávati přiznávky. sepisovati rozklady, žádosti a rekursy, jak si počínati při řízení exekučním, spolu s populárním výkladem o daních osobních. Nakladatel Rudolf Storch v Praze. * Dr. Vratislav Kučera: Revma. (Biblio- téky lékařských spisů populárních sv. XXXII.) Ná- kladem Hejdy a Tučka v Praze. Zevrubný spisek o příznacích, původu i léčení hostce, vleklých i náhlých forem. Zajímavy jsou od- stavce o poměru počasí a podnebí k početnosti pří- padů a úmrtnosti, jakož i výklady o vztahu hostc k pohlaví, stáří, dědičnosti a zaměstnání. Několik kreseb názorných doplňuje spisek * Alexandr Puškin: Boris Godunov. Dra- matická báseň z dějin ruských. Přeložila Eliška Krásnohorská. Sborníku Světové poesie čís. 10. roč- níku IX. Nákladem J. Otty v Praze. 10. kvělna 1591 zavražděn Dimitrij, syn Ivana Hrozného, z návodu vladaře Borisa Godunova. Lid vraha rozsápal, leč Boris Godunov stal se carem. Chmurná episoda dějin jest předmětem krásného dramatu Pu- škinova. Do češtiny již po druhé, tentokráte umě- lecky dokonale a nezkráceně přeloženo. Pouze nový způsob přepisu ruských jmen působí poněkud ne- zvykle. Drama působí mohutně i velikými lidovými scenami. Ač shakespearovským formám přizpůsobeno, proniknuto je drama naveskrz národním duchem ru- ským. Důkaz opět, že také v moderní literatuře trvalým

Storch doktor Kučera Hejda Tuček Puškin Godunov Krásnohorská J Ott Dimitrij Hrozný Boriso Godunov Praha Lido Puškinův