3
masthead
22. října 1905.
5
article
chom tak činili. Němci se také obstrukce ne-
odříkají, k čemu bychom tak činili my.
Zameziti celní tarif — a to lze jen ob-
strukcí, nebo hrozbou obstrukce, která ovšem
nesmí vyzníti na prázdno, neměli jsme nijaké
příčiny. Především nelze zapomínati, že baron
Gautsch byl dlouho a velmi nebezpečně nemo-
cen. Tím samým terminy našich úmluv i jich
obsah musíl býti pozměněn. Aspoň v tom snad
p. dr. Plaček nebude hledat »náladovosť« poli-
tiky vedení. Mimo to jednalo se mezi nám
i Němci o dělnosť sněmu českého a nám na n
v létě — dnes můžeme to říci — nesmírně
záleželo, poněvadž bez usnesení sněmu o při-
spěvku zemském hrozila přímo katastrofa pro
olázku úpravy Lahe a Vltavy, základu naší
úpravy řek, tedy záležitosti, která má pro ho-
spodářský rozvoj našeho národa nedozírný vý-
znam. Pan dr. Plaček ovšem s neobyčejnou
svou prozíravostí politickou, s kterou ve všem
vidí důsledek neschopnosti vedení, tvrdí,že
následkem naší povolnosti při celním tarif
Němci ve sněmu činili takové obtíže jednšní.
Němec
Gautsch
doktor
Plaček
Vltava
6
article
Pan dr. Plaček mně už musí dovoliti, abych
mu řekl jako zúčastněný všeho jednání, že
zrovna okolnosť, že jsme propustili celní tarif
a potom smlouvu s Německem, byla hlavním
prostředkem, přemoci palácovou revolucip
Bachmanna, Alex. Richtra a dra. Malého.
Nebudu dlouho rozepisovati se o neoby
čejně dramaticky líčené historií s jednacím po-
řadem. Nerzd zabývám se takovým politickým
hnidupištvím. Je-li co na denním pořadu nebo
není, je oproti obstrukci lhostejno. Celé měsíce
byly předměly na jednacím pořadu a nepřišlo
k jednání o nich. A afféra Starzynského neměla
pranie co dělat s naším postavením k celnímu
tarifu, týksla se jen a jedině závazných slibů,
daných Ilalům ohledně projednání jich univer-
sitní záležitosti. Celý návrh byl nedorozuměním,
které potom posl. Starzynski sám napravil.
doktor
Plaček
Bachmann
Alex
Richter
Malý
Německo
7
article
Ja se přiznám, že jsem byl zprávou o vy-
stoupení p. dra. Plačka z Klubu velmi překva-
pen — nebyl jsem ve schůzi — a řekn
upřímně, nebral jsem je vážně. Jednak p. dr.
Plaček odešel před usnesením a hlasováním
a pak sám řekl, že činí tak jen, abychom mohl
činiti nátlak na bar. Gautsche. Za posled í
ovšem zdvuřile děkujeme, poněvadž dovedem
i bez toho s náležitou rozhodností hájiti poža-
davky národa i proti bar. Gautschovi. A pak
jisté podrobnosti a zvláštnosti mne u p. dra.
Plačka nikdy nepřekvapovaly a já tudíž doufal.
že vráll se zas mezi nás. Teprve z jeho cho-
vání se v immunitním výboru jsem uviděl, ž
jeho odchod je definitivným.
Pan dr. Plaček ovšem ostře kritisuje pro-
hlášení bar. Gautsche. Každý přizná, že je mně
dost těžko a tom mluviti. Chci jen konstatovati,
že takového prohlášení, jaké dal har. Gautsch
v otázce jazykové, dr. Körber neučinil, sč jsme
je na něm žádali, a že jsme je žádali po velmi
zralé úvaze. Ostalně ve zmíněně v jeho řeči
poradě sám pan dr. Plaček nechtěl nie jiného
— kromě zbylečných slov — a kromě dodalku
o pozdějších nařízeních (Kindinger), kteréje
vlastně obsaženo v prohlášení minislerského
předsedy. Zejmena pro soudcovské úřadníky,
myslím, toto solenní prohlášení vládní může
dostačiti. A doufám, že v něm neviděli jen
ochotu zachovávati služební přísahu každého
úřadníka, jak praví pan dr. Plaček.
O olázce universitní mluviti zatím nechci.
Tří balvany páně Plačkovy jsou dost fantast-
cké. Že nemá být universila »bojovným pro-
středkem« národním, je samozřejmo, a platí
pro nás i pro Němce, positivně i negativně.
Plaček
doktor
Gautsch
Körber
Kindinger
Němec
pán
8
article
My přece — a právem — vždyeky tvrdíme
že chceme universitu do Brna ne jako dobý-
vačný prostředek k počeštění Brna — nýbrž
proto, že v Brně má universita nejlepší pod-
mínky pro svůj všestranný rozvoj, podmínky
kulturní i sociální. A Němci se brání univer-
sitě v Brně z národních a ne z kulturních
důvodů.
Druhý halvan, současné zřízení německé
university, je také přece jen dost uměle sle-
pený. Alespoň posud každý měl to za pro
spěšné pro řešení otázky universitní ua Moravě.
má-li se překonat odpor Němců.
A konečně třelí, že toliž podle tvrzen
bar. Gautscha lze university zříditi jen zákonem,
je balvan, který zde už byl při černovické uni-
versitě i při rozdělení university pražské. Ostalně
ví i pan dr. Plaček, že universita parlamentem
schválena býti musí — a sice ročním na ni
rozpočtem. A mysli pan dr. Plaček, že je to
pro rozvoj university lepším, když každý rok
její existence závisí na náhodě hlasování, než
když jednou pro vždy zákonem je zabezpečena
a jen zákonem smí se na ni co měniti?
Tedy s těmi balvany není to tak zlé, jak
mysli ve své živě obrazotvornosti pan dr
Plaček.
Ale už docela fantasii je, že bar. Gautsch
odkládá podání předloh až na konec zasedání,
až by se o nich nemohlo jednati. Takové „chy-
tristiky“ ani Němci od har. Gautsche neočeká-
vají, a kdyby p. dr. Plaček měl pravdu, pak
mohu mu otevřeně říci, že by se naše posta-
vení k bar. Gautschovi do samého základu změ-
nilo. Naprostou nepravdou však jest, že nám
kdy hrozil bar. Gautsch Německem. Ani slovem
se v našich jednáních o Německu nezmínil.
Také není poďle toho světová situace, aby nás
tím zalekl, a baron Gautsch dobře ví, že ne-
mluví s nevědomými dětmi.
Němec
doktor
Plaček
Gautsch
Brno
Morava
Německo
9
article
Já tedy řeknu krátce, že každé zasáhnu
obstrukční do rozvoje věcí měl bych, kdyby
předčasně se stalo, za osudnou politi-
ekou chybu, zejmena hledě k rozvoji věcí v celé
monarchii. Ale zrovna tak otevřeně řeknu, že
by bylo osudnou chybou, ze strachu před nej-
krajnějšími prostředky, nechopiti se jich, kdyby
toho situace naprosto žádala.
Obstrukce není ani satanáš, kterého je po-
třebí se odříkati, ani zázračný lék, kterým lze
každou politiekou situaci léčiti.
K vládě bar. Gautsche budeme se chovati
tak, jak budou její skutky, a není nikoh
z nás, kdo by nechtěl i nejostřejšího boje proti
bar. Gautschovi, bez ohledu na jeho osobu,
kdyby toho vyžadoval prospěch národa a cel
ková situace naší delegace.
Že dovedeme jíti samostatně, i proti bar
Gautschovi, ukázali jsme svým jednáním o vše-
obecném hlasovacím právu. Pan dr. Plaček
může být ubezpečen, že zrovna poslední bude
miti dalekosáhlejší následky, než nepřipuštění
celního tarsfu.
Gautsch
doktor
Plaček
10
article
Jestli však vyčítá se nám, že dopustil
jsme, aby bar. Gautsch vyhovoval Němcům.
pak je to dost neoprávněné. Jednak alespon
v tom nebude p. dr. Plaček „popírati“, že žádný
min. předseda jenom s námi politiku dělati ne-
může, zejmena když nemůžeme jít dále, než
k méně příkré opposici. Každá vláda potřebuje
hlasy, a myslí-li si pan dr. Plaček, že možno
dělati poltiku tak, aby druzí pro vládu hlaso-
vali, ale my abychom za to, že hlasujeme prot
ní, dostávali koncese, pak závidím jeho opti
mismu.
V tom je falešnost naší posice, tak osudná
nejen pro nás, nýbrž i pro stř. Kdyby nám vláda
dala to, co nám po právu a zákonu patří, ne
jako koncessi za dobré chování, nýbrž z poroz-
umění tomu, čeho žádá prospěch říše, aby totiž
český národ nebyl a nemusil býti věčně v nega-
tivném poměru k říši, nýbrž aby mu bylo tím,
že dali by nám plnou rovnoprávnost jazykovoui
v kulturních prostředcích, umožněno positivně
se účastniti na veškerém zákonodárství i správě
státní, pak nebylo by nutno vykupovati každou
situaci, skoro každé hlasování koncessemi bud
nám nebo Němcům. Ale dokud tak je, pak ne-
divme se, že také Němci předkládají své účty.
Gautsch
Němec
doktor
Plaček
11
article
A my musíme bdíti jen nad tím, aby jim
vláda neplatila víc, než co shese opravdový zájem
našeho národa. Pan dr. Plaček může býti ubez-
pečen, že v těch věcech nespíme — ale n
konec nejsme všemohoucími.
V Čechách se všecko snadněji poroučí, než
se to ve Vídni provádí. Pan dr. Plaček to tak
dobře ví, jako my — ale ovšem on také je pře-
svědčen, že by to přece lépe dovedl než klub
a jeho vedení. Jak, to unikdo neví. Tajemství
své taktiky nám p. dr. Plaček nikdy neodhalil
— obmezil se skoro vždy na kritiku vedení.
já řeknu upřímně, že jsem se nikdy ničemu tak
neobdivoval, jako jeho nesrovnatelnému umění,
vždycky zakrýti, co vlastně ehce. Nevím to ani
nyní, po jeho řeči. Chce opposici? Tu přece dě-
láme, neboť pro nie nehlasujeme, a to přece je
parlamentární výraz opposice. Proti vládě jsme
podali a vybojovali návrh na všeobecné právo
hlasovací. Co máme dělat vie? Chce obstrukei?
To neřekl ani p. dr. Plaček ani jeho p. voličové
—— a p. dr. Plaček by jim sotva jinak odpověděl.
než že je vlastně proti obstrukci, že se měla
dělat, když se nedělala, a nedělat, když se dě-
lala. Tak to bylo aspoň mězi námi po zelá po-
slední léta.
Ale tolík řeknu p. dru. Plačkovi na roz
loučenou. Až národ svěři p. dru. Plačkovi vedeni
svých osudů, a jemu se podaří něčeho dosíci —
pak mu budu za to vděčen, a nebudu mu tal
neskonale malicherně záviděti, jako on nám
dru. Pacákovi a mně, záviděl projev německo-
brodský.
V Praze, 20. října 1905.
Dr. Karel Kramář.
doktor
Plaček
Pacák
Kramář
Čechy
Vídeň
Praha
12
title
Národní hospodář.
13
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Prazs, 21. října. (Původní zpráva » Nár. Listů«.
Dnešní bursa minula opět klidně a placeno za akcie
Živnostenské banky K 248.— a za akcie zajišťovac
banky K 280.—.
Dále podáváno za akcie: České banky Unior
K 247.—, strojírny Daňkovy K 470.—, podolské cemen
tárny K 178.— peníze.
Oliiciální záznamy znějí:
Daňkův
živnostenský banka
Český banka
Unior
14
article
Zástavní listy české hyp. banky 590
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
(v K)
Mel. úpisy » » » (ve zl.)
„ , , (v K)
Žel.
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . ..
Diužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4°%
Želez. úpisy
Zástavní listy L. mor. spořitelny 4 1/27
„a hal. zem. banky 41/2
Kom. dl, úpisy ..
jelezniě.
Český průmyslový
15
article
Zást. listy Hal. ake. hyp. banky 41/.
Zást. listy Hal. ake. hyp. banky 41/.
„ . „ 490
» » Rak. vherské banky 49e
» Dolnorak. hyp. ústavu 4 o.
35p
„ pe
Kom. dl. ůp. ,
„ „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 490
Prior. obl. spol. rak. míst. drála 390
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 e
(ve stř.) 4.2
Dubnová »»
Květnová . ,
v pap.) 4 0
Červencová spol. renta (ve atř.) 490
Rakouská zlatá renta . . . . 40
korunová renla . . 40
investiční
Česká eskontní banža . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka .
Moravská eskonšní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost
Česká společnost cukerní
Český pivovar v Č. Budějovieích
Kolinská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina haut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Moslranech.
tov. orieni. cukrov.
x. Z Vídne, 21. října. (Telefgr. »Nár. Listů-.)
Denní bursa. Týdenní závěrka skončila dnes
při příznivém smýšlení. Hlavní zájem obchodu ohrátil
se na tzh průmyslový a bankovní. Kursy se zlepšily.
Mimo zakouské kredilky stouply také akcie Union-
hanky a Anglobanky. Jednotlivé uherské bankovní
papíry měly lepší poptávku. Na transportním trhu
stály v popředí lembardky, které se kupovaly na ber-
línský účet. Akcie státní dráhy jsou poněkud vyšší
a oboje buštěhradské slabší. Z hodnot železářských
těšily se většímu zájmu akcie Fražské železářské
společnosti a slpinky. Z ostatních hodnot průmyslo
Hal
Prior
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Poldin
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Vídnout
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
moravský eskonšný banka
uherský banka
českomoravský strojírna
Český společnost
železářský společnost
Union
Anglobanka
Dubnová
16
article
vých stouply akcie cementové, akcie Elbemühla
akcie petrolejářské. Trh k ukládání měl tendenci
slabší. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn
312/u, proc.
x. Z Vídně, 21. října. (Teligr. »Nár. Listů«.
Večerní bursa. Kreditky 678.25, po —.—
uherské kreditky 787.—, angiobanka 319 25, bankovn
jednota 570.25, unionka 574.—, Händerbanka 447.50
státní dr. 680.—, —.—, jižní dráha 122.50, polab. dr
357.25, severozápadní drába 431.—, turecké tabákové
362.—, rýmavsko muráůské 552.—, alpinky 544 50
květnová renta 100.10, uherská korunová 95.75.
turecké losy 140 75. marky za hotové 117.53, ultime
—.—. Smýšlení pevné.
Z Vídně, 21. října. (Závěrečné ú řadní
kursy.)
Květnová renta
Ivovskočernovická 587.—
spol. st. dr. rak nh. 678.50
únorová ,
červene. .
. 121.—
jižní dráha
líjnová » .
štyrsko he.-köf. . 456.—
severní dráha . 5745.—
rakouská s zlatá
rak. severozáp. dr. 431 —
» kor.
pardubická dráha 415.—
uherská » zlatá
„ kor.
polabská dráha . 456.75
česká sev. dráha. 377.—
rak. invest. renta
buštěhradská A . 3120.—
uber. »
1135.—
40 zást. listy Hyp.
banky král. č.
pražsko - duchcov
31/2b zást. 1. Hyp.
duchcov,“ podmok
2350.—
ústecko-tepl. dr.
banky král č. .
1010.—
49% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb.
773.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. č.
361 —
4% žel. dl. úplsy
turecká tabák. rež
585.—
Zem. banky kr. č.
rak. zbrojovka
státní losy 186u
Rudolřova hat
543.—
po 500 zl.
aipská montan. sp.
550.—
190 8
rým. -muráň. spol.
po 100 zl. .
297 —
547.—
Händerbanka
doktor 357.25
doktor
Lloyd země
Rudolřův
Vídeň
Elbemühl
angiobanka 319 25
17
article
státní losy 1864
Poldina hut
472 —
2763.—
losy úvěrního úst.
praž. želez. sp.
533 —
česká moutan. sp.
vídeň. I. komun.
468.—
tisské sosy . ..
Daněk .
zapadočeská ubl. 271.—
147 40
turecké losy
1641.
severočeská ubl.
rak. uh. banka .
676.25
montecka unl. sp. 688.50
rak. úvěrní ústav
319.—
vídeň. stavební sp. 165.—
b. anglo- rakouská
573.50
birtenberské . . 1014.50
vídeňská unionika
447.—
Schodnica . . . 728.—
b. pro zemné rak.
783 50
haličskorkarpatské 920.—
uh. úvěrní banka
569.75
pesťska vagonka . —.
bank jednota.
Poldin
Daněk
Schodnica
úvěrní ústav 319
úvěrní banka
18
article
1040.—
c. úst. pro úv. pok
devisa uěmecka . 117.52
Česká průmyslová
s pařížská . 95.50
banka. . . . 416 —
» curyšská . 95.3
roln. úvěr. banka 400 50
» londýnska 240. 35
dvacelifrank
19 15
česká b. Unton
Živnost. banka . .— marka papirová . 117.52
254.—
králodvor. cement. 955.— rupl
Eakontní sasby 31/2 — 41/2 prosenla.
Smýšlení pavné, lombardky na koupě arbitrážní
čilé. Dodatečná bursa: Kreditky K 678. —, státní
dráhy 679 50, Lombardky 122 75, Alpinky 544 —.
x. Z Vidně, 21 října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. [První čístu značí pentze, druhé zpali.)
Austerodam šek a krátké lh. 100 bol. zl. K 198.15,
198.35. Amsterodam na delší ihůty —.—, -
Brussel šek a kr. lhůty za 100 kr.. — — —.—,
Brussei na delší ih. —.—, —.—, Německo žeka
kr. lh. za 100 mk. 117.421/, 117621/2, Německo n
delší thůty 117 45, 117.75, Londýn šek a kr. l.
za 10 lib. st. 240.30, 240.50, Londýn na delší ih.
k —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
——, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.65,
95.75, Halie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrada
ruska města šek a kr. lh. za 100 ruhlů —.—,
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—. Paříž šek
a krátké lb. za 100 fr. 96 441/2, 95.621/2, Paříž delší ln.
—.—, —.—, Curych a Basilej šek a kratké lhůty
95.371/2 95 50, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šuk a kr. ih. 93.371/2. 95.50, na delál lbůty —.—.
Lombardka
21 říjen
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
95.50 banka
Petrohrada Ruska město šek
Italia šek
19
article
Z Berlína, 21. října. (Zvl. telel. zpr. »N. L..«)
Na upevnění bursy novoyorské bylo také na zdejší
burse smýšlení pevné, později však bylo na realisace
stisněné. Obchod byl velice klidný. Čilejší byly lom-
bardky jež byly kupovány malou spekulaci. Báňské
hodnoty byly stísněny následkem nedostatku vagonůa
následkem zprávy o nové nespokojenosti mezí dělníky.
Želerářské hodnoty byly dosti pevné, bankovní slabší
jenom darištatské stoupaly. Kromé lombardek byly
vyšši ještě rakouské státní dráhy a dále byly též
pevnější americ . I turecké losy byly vyšší. Trh
kasovní byl velice pevný. Soukromý diskonť 4 proe.
První citry znamenají začatatí, drnne konedie
kursy: Rakouské kreditky 212.50, 212 25. Diskonlo
193.50, 193.75. Německá banka 242 87. 242.87, Ob
chodní spotečnost 177.50, 176.87, Drážďsnská banea
167.75, 167.50. Bochumské ocelárny 258.25, 258 . 25.
Berlín
20
article
Lauřina huť 270 87, 271.—, Dortmund. Hlnrou hiat. C
105.25, 105 62, Harpenská uhl. spol, 223 87. 223 . 62
Hibernia —.— —.—, Consoldace —.—
Severoněmecký Lloyd 133.25. 133. 23. Packet 170. 62.
170.25, turecké losy 137.75, 137.75, Španělské exte-
rieury —.—, —.—.
Z kasovních papírů: Concordia 323.—, Esch
weilské 281.25, Geisweidské 246.—, Hochdah! 136.—
Kalovické 217 75, Wilhelm 280.—, Phönix 195 75,
Rh. Stah! 206.—, Schalker Gr. 641.50. Westphabia
—, Orenstem 227.—, Rh. Metall 127.—, Hasper
245.—, Donnersmark 271.25, Huldschinský 142.—,
Vulean 305.75, Bismark 340.—, Caro 141.—, Hoesch
255.90, Georg Marie 10975, Kčnigsb. 168.75, Noni-
stern 298.75.
Z Berlina, 21. října. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.)
[Druhé číslice značí záznam ze dne 19. října.
4/2procentní ruská renta 1905 97.30 (97.25), 4pro-
centní ruská renta 1902 90.60 (90.40), 4procentní ruská
konsolidační renia 1889 92.25 (92.—), 31/zprocentní
ruská zlatá renta —.— (—.—), petrohradská diskontní
banka 203.— (200 —) petrohradská mezinárodní banka
—.— (190.—), ruská banka pro vnější obchod 154.9
(154.10).
Z Petrohradu, 21. října. (Zpráva Živo, hanky.
Diskonlní 522.—. Ruská banka pro vnější obchod
391.—. Mezinárodní banka 491.—. Ruská průmy
slová banka 313.—, Baku 505.—. Mantašev 198.—,
Caspiehne 4550.—. Sormovo 257.—, Putilovské že-
lezo 124.—, Hartmannské lokomotivy 373 50.. Petro-
hradské metallurgické 213.—. Fénix 342.—. Ruská
konstrukce 285.—, privátní banka 254.—
Z Berlina, 21. října. (0 1 ho4. 15 m. odpol.)
Kreditky 212.40, stálni dráha 145 75, lombardy 25 25.
Lauřin
Lloyd 133.25
Esch
Wilhelm 280
Cara 141
Georg
Marie
Noni
Živa
Putilovský
Petro
Fénix
Dortmund
Donnersmark
Vulean
Hoesch
Berlín
Petrohrad
Bak
Schalker Gr . 641.50
mezinárodní banka
mezinárodní banka 491
Concordia 323
Phönix 195 75
Orenst 227
Hasper 245
Bismark 340
Caspiehnout 4550
21
article
Smýšlení klidné.
Z Barlina, 21. října. (C.-B.) Kreditky 212. 50,
berl. obchodní 157.—, darmštadlská banka 152.20.
německá banka 213 —, diskontn komand. 1935.70
dráždanská banka 167 70, národni banka 131 .4,
státní dráha 145 60, lombardy 25 20. Kanada 174. 60
Gotthard —.—, dráha Henri 129.—, bochumnské
258 20, dortmundské 105.60, Lantrna hunť 270. 90.
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 247. 70, harpenslé
223.60, Hibernia —.—, Packet 170.40, Lloyd 133 3.
dynam. trust 182 60. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 21. října. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 212.60, akcie společnosti státní dráhy
145.30, lombardy 25 25, papírova renta —.—, stří-
hrná ranta 100.90, zlatá renta 101 20. uherská zlata
renia 96.60, uh. korunova renia 95..90. 4.30 rak.
korun. renta 100. 20. Smýšlení pevné.
Z Frankřurtu, 21. října. (Dodat. hursa.) Úvěrní
akcie 212.60, státní dráha 145.30, lombardy 25.35.
Z Paříže, 21. října. (Počátsční bursa.) Bproc.
renta 99.45, 31/2% půjčka .—. Smýšlení pevné.
Z Pařížo, 21. října. (Telegr. závěrečné kursy.)
Bproc. umočitelna renta —.—, 3proc. renta 99.50
3nproc. renta —.—, italská renta 105.10, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1400, státní dráha —.—
iombardy 123.—, cheky na Londýn 25.161/2. rakon-
ská zlata renta 99.65, uherská zlatá renta 97.—
olomanská banka 609.—, tabákova režie 383 —, tu-
recké losy 133.75. Smýšlení udržené.
Penine
Gotthard
Henri 129
Barlina
Kanada
Frankfurt
Frankřurt
Paříž
Pařížo
Londýn
darmštadlský banka
dráždanský banka
Hibernia
Packet 170.40
Lloyd 133 3
22
article
Zboží
Zboží
103.—
104.—
101.20
95.50
102 25
100.25
100.25
100.25
100.25
100.25
23
article
100 20
101.25
99.75
99.75
99.75
31/2
24
article
99.75
99 75
99 75
25
article
100.75
101.75
100.30
41s
26
article
100. 75
100.—
100 15
39. 70
100.—
101.35
100.—
101.15
99.20
101.70
100.50
100. 10
94 50
100.—
94 50
82 60
100 9-
1U0. 90
100 . 10
100.—
119. 10
100.25
27
article
100.95
100.65
101.—
100. 80
102.15
100.20
99.90
100.—
10.-70
100.—
101.50
101.10
100.50
101.—
83 60
101.15
1Ur 10
100.30
100.20
119.30
100 45
92 25
248.—
419.—
280.—
563.—
404.—
570.—
455.—
249.—
610.—
471.—
310.—
165.—
670.—
405.—
548.—
Ur
28
article
92.0
247.—
417.—
278.—
563 50
400 —
560.—
29
article
440.—
248.—
600.—
470.—
295.—
155 —
650.—
400.—
544.—
2765
2775
265.—
250.-
30
article
Trhy na zboži.
Trhy na zboži.
Prnžská plodinová burza, 21. října.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: p šennee
česká 1904 — kilogramů K —.—, U.—, uherská
78—81 kg K 9.35, 9.75, moravská O—0 kg. —
rak. jakosť C—U kg Ú.—, vadná 1905 8.—, 8. 50
česká nova 76—80 kg 8.75. 9.10, cizozemská —.— kg
—.—, —.—; žito ceské 1905 72—75 kg 7.50—7. 75
české 1904 — kg 0.— až 0 —, mozavské 0.— až
moravský O — 0
kg
31
article
100 10
100.95
100.—
100 90
119.10
100 25
114 20
95.75
92 05
86 50
100.—
32
article
99.75
99.75
159 85
162.—
33
article
—.—, rakouské 0.— až O.—, uherské 0.—, až
0.—; ječmen výběr B.50, 8.60, první jakost
8.30, 8.40, střední 8.10, 8.20, merkantilní 7.85, 8 —
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves rr
chlík 1905 7.75, 7.85, prima 1905 7.75, 7.85, markantilní
1905 7 60, 765, oves nový 0.— 0.—, vadný 0.—, 0.—
kukuřice uherská 0.—. 0.—, cizozemská 8 10. 8 15
inquant. 1904 K 9.60 9.75; vike v česká —, — ..—
haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohank
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
Mýnské výrobky. Cany za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. O K 29 50, 30.—, č. 1 28. 50, 23.—
č. 2 27.— 28.—, č. 3 26.——, 27—, č. 4 25.40, 25.80
č. 5 24 80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22 20
č. 8 16.30, 16.50. Žitná mouka č. 1. 22 50, 23.—. č. ll
21.50, 22.— č. III. 19.—, 19.50, č. IV. 15..50. 16 50,
Pšeničné otruby jemné 12.—, 1220. hrubé 12. —
12.20 otruby žitné 12.40. 12.60, krupice 29.——, 30.—
prach —.—, —.—, tině —.—, —.—, kroupy: č. 4 0
39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.— čís. 2 0. 38.—, 39. —,
čís. 0 37.—, 38.—, dis 1 35.—, 36.—, čís. 2 34.—,
35.—, čís. 3 35.—, 24—. čls. 4 31.—, 32.——. čís.
30.—, 31.—, čís. 6A 31.—, 31.50, čis. 7A 27.—
23.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. BA 23.—, 24.—,
zlom 22 25, 23.25.
Can
28 . 50
kg
otruby žitná
34
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazofe k va-
tení K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —
—.—, hrách Viktoria 11.75, 12.50, k vaření žlu e
—.—, —.—, k vaření zelený 12—, 13.—, ke krmen
—.—. —.—, čočka 1905 23. —-, 30. —.
Semena. Ceny za 5U kg.: mák modrý český 27 50
28 50, modrý ruský —.—. —.—, kmnín český 30 50.
31 50, holandský 32.—, 33 50, jetel bllý 1905 49 —
64 — červený 1905, 58 —, 64.—, červ. 1904 (prostý ko-
kotíce) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopná
semena uherská ——, —.—, haličská —.—, —.-
Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus
—.— — —, řepka zimní 1905 13.25, 13.40.
Sena a zláma. Ceny za 50 kg transito: seno l-
sované K 3.80, 4.—, nelisovaně 3..80, 4.—, cizí —.—
—.—, siáma cepy mlácena 2.—, 2.10), ke krmnenti 1 60,
1.70, ke stlaní 1.60, 1.70, cizí —
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
12.—, 15.—, merkantil. —.—, —.—, bosenské 1I0 129
18.—, 18.25, 95/100 20.—, 21.—, 80/85 22.—, 23.—
70.75 24.—, 25.—, srbské —.—, —.—, višné 46.—
48.—, třešně —.—, —.—, hruky —.—, —.—, kií-
žaly —.—, —.—
Zvířecl tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ui
83.50. 84.50. sádlo amer. 72 50 73 50. 1d, —.—, —.—
Sen
28 50
Viktoria 11.75
kg
kg : Švestka
36
article
T. Z Vídně, 21. října. Teiel. zpr. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Majitelé pšenice a žita
žádali dnes opět vyšší ceny o 5—10 h a to s ohledem
na skrovnou nabídku. Nasledkem toho velké zdejší
mlýny odmítly veškeré offerty a jenom venkovské
miýny hradily svoji běžnou spotřehu, ovšem nikol
tak hlaďce, jak si toho majitelé přali. Ve p šenic
nebyly poskytnuty vůbec vyšší ceny, v žitě bylo
jenom s velkou námahou povoleno podražení o 5 až
10) h. Dosti značný obchod uzavřen byl na účet če-
ských iteressentů. V ječmeni byla dnes nabídka
i poptávka slabší a také řendence klidnější. Úřadně
publikovaná statistika za měsíc září udává rakouský
vývoz jeémene na 1,038.000 q. Z plenin nová ku-
kuřice měla již obchod a to za dosti dobrých cen.
Po ovsech byla naproti tomu menší poptávka, ale
celkem ceny se nezměnily. Jenom špatnější druhy
stoupiy o 5 h. V řepce nebylo témět obchodu. Ob
chod s moukou je nyní uspokojivý a to tim spíše,
že mlýny nemají větších zásob. Zvláště jemné mouky
je málo. Následkem toho zvýšily se ve středu ceny
jemné pšeničné mouky a dnes také ceny jemné žitné
mouky o 20 h. Také otruby mají tendenci pevnou.
Obchod v jetelinách slabý, ceny nezměněny.
Brambory mají tendenci upevněnou. Obchod
s bramborovým škrobem je následkem pev-
ných cen surovin živější a protože továrny žadají
plné ceny, je také tendence upevněna.
Vídeň
Brambory
37
article
Znamenaly: Pšenice fisská stará 0.—, 0.—
nová 8 90, 935, banátská stará 0.—, 0.—, nová
0.—, 0.—, pšenice slovácká stará 0.—, 0.—, nová
8.45, 9.—, z Moravského pole nová 8.35, 8. 50,
z jižní dráhy O —. 0 —. Žito sfovácké staré 0.—
0.—, nové 715, 7.30, z okolí Pešti staré 6.—
nové 7.15, 7.30, z jižní dráhy nové 7.05, 7.20, dolno-
rakouské 7.10, 7.25. české staré 0.—, 0.—, nové
0.— 0.—. Ječmen moravský 8 15, 9.15, ze stanie
0.—, 0.—, dolno-rakouský 7.40, 5.25. ze stanic Ú.—.
0.—, slovácký 7.40. 9.25, ze stanic 0.—, 0.—, z jižní
dráhy 6 85, 8.40, ze sťanic 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—
pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 6.25, 7.—. —
Kukuřice uherska 7.20, 7 40, nová 0.—, 0.—, kuku-
řice cinguantinská 8.25, 8.50. laplatská 8.25, 8 40.
americká 0.—, 0.—, bulharská 8.60, 8 75, ruská
0.—, 0.—. — Oves uherský nový I. 0.——, 0.—, špat
nějšl 7.05, 7.15, vybraný 7.30, 7.90, prostřední 0. —
uherský starší 0 —. Ú.—. Repka puhotovák 12.50,
12.75, rumunská 12.25. 12.50, krupky 13.90, 14 90
Ječmen
Repka
Pešť
38
article
— Meuka z vídeňské pšenice č. 0 K 14.20 až 14.50
č. 3 K 13.——13.30, č. 5 K11.— až 11.70, č. 7 K 9.—
až 9.50, ke krmení K 6.60 až 6.80. Vídeňská žitná
č. 1 K 10.20, 10.50, č. 3 K 8.20, 8.40. Otruby
pšeničné K 480 až 5.40, žitně K 5.10 až 5.30, kru-
pice K —.— až —.— Zemáky žluté k jídlu K 1 80
až 2.—, bílé K 1.60 až 1.80, ke krmení C.— až
0.—, pro průmysl K 1.40 až 1.60. — Škrob nej-
lepší zemákový — až —, Ja. 25.50 až 26.50, IIa. —.—
až IIla. — až —, vihký — až —. Jetel červený (50
kg) 55 až 61, bílý 40 až 55. Uhezská vojtěška 50
až 60, esparset 13.75, 15.—
Z Vídně, 21. října. (Závěr.) Pšenice tisská
stará 0.—, 0—, nová 8.90, 935, pšenice banátská
stará 0.—, 0.—, nová 865, 9—, slovácká stará
0.—. 0.—, nová 8.45, 9.—, smýšlení nezměněné. —
Žito slovácké 715, 7.30, pešťské 7.15, 7 30, smý šlení
velice pevné. Ječmen moravský 815, 9.15. smýšlení
klidné — Kukuřice uherská C—, 0.—, cmnquantin-
ská 7.20. 8.40, 0.—, smýšlení pevné. — Ove
uherský prostřední 7 15, 7 35, prima 7.30, 7.60.
nový 0.—, 0.— smýšlení upevněné. — Řepka po-
hotová 12.50, 12.75. Smýšlení udržané. — Počasía
zamračené.
Jetel
Řepka
Vídeň
slovácký
Ječmen moravský 815
kg
39
article
Z Pušli, 21. října. (Tejegr.) Pšenice na říjen
16.40, 16.41, na duben 16.88, 16.90, žito na říjen
13.46, 13.50, na duben 13.98, 14.—, oves na říjen
14 16. 1418, na duben 13 46, 13.48, kukuřice na
květen 1905 13.38, 13.40. -- Nabídky pšenice míirné,
koupěchtivest mirné, smýšlení pevné. Obraty činiy
25.000 q. Ceny pšenice stouply o 5—10 h. Ovesa
ječmen pevné, ostatní druhy obilí udržené. Trh ter-
minový byl zabájen na Ameriku smýšlením pevným
a v dalším průběhu kursy stoupaly na čilé úhrady
a na vyšší efektivní obchod ještě dále. Později bylo
na realisace smýšlení opět klidnější. Počasí krásné.
Z Pešti, 21. řijna. (Č-T.B) Záv. kuzsy. Pšenice
pevná, na říjen 16.38, 16.40, na duben 16.88,
1690, žito pevné, na říjen 13.56, 13.58, na duben
1398, 14.—, oves napjatý, na řjen 14.38. 14 40,
na duben 1354, 13.56, kukuřice stálá, na s véten 13.36,
13.38, řepka stálá, na srpen 1906 24. 60, 24. 80). ——
Počasí : krásné.
Z Berlina, 21 října. (Tslegr.) Pšenice pevná, ra
říjen 173.75, na prosinec 176.50, na květen 1856 25,
žito pevné, na fijen 16 1.50, na prusinec 161 25, na
květen 168.—, oves stálý, na prosinec 148.—, n
květen 157.75, kukuřice pavná, na prosinec 131 .—
na květen —.—. Počasí: krásne.
Z Hamburku, 21. října. (Telegram.) Pšeni
pevmá, halštýnská 166.—, 172.—, žito pevné, mekle-
burské 154.—, 158.—, žitu ruské pevné, 126 . —
Počasí: proměnlivo.
Pujít
Amerika
Pešť
Berlín
21 říjen
Hamburk
ČT
40
article
Z Drazďan, 20. řijna. (Bursa plodinová)
Ceny za 1000 kg. v maršách. Pšenřce bílá. 183,
186, pšenice hnědá 182, 186, pšenice červená ruská
183, 191, žito saské 153, 167, pruské 165, 169.
ruské 17I, 173, ječinen saský 150, 165, ječmen
slezský 160, 171, český 175, 190, moravský 180, 193,
ječmen ke krmení 133, 140, oves saský 165.—, 170,
ruský 156, 170, kukuřicu cineuantin. 180, 190.—
Laplata 137.—, 140.—, amer. mixed 14l, 149, hrách
ke krmení 157, 163, boby —, —, vikev 175, 185,
pohanka tuzemská 155, 160, cizi 155, 160.—
řepka zimni, suchá 215, 220, řepka vihká —,
Inině pěkné 230, 230 m., prostřední 215, 225 marek,
Slad (za 100 kg.) —, — m., otruby pšeničné hrubé
9.80, 10.—, jemné 9.40, 9.60 mk., otruhy žitné II.—
I1 40 marek za 100 kg.
Z Patizs, 21. října. (Telegr.) Závězečné kursy.
Oves stálý, na říjen 19.50, na listopad 18.50, na
listopad únor 1845, na ledenduben 18 50, žito
klidné, na říjen 15.35, na listopad 15.25, na listopad-
únor 15.50, na leden duben 15 75, pšenice stálá.
na říjen 24295, na listopad 23.—, na listupad-únet
23.35, na ledenduben 23.65, mouka stálá, na říjen
31.35, na listopad 3055, ná listopad-únor 30 65, na
leden duhen 31 10. Počasí: krásně.
Z Paříže, 21. října. 12 h. 15 m.. (C.-T.-B.) Závěr.
Oves, smýšlení stálé, na říjen 19.50, na listopad
18.50, na listopad únor 18 45. na leden-duben 18.50,
žito, smýšlení klidné, na říjen 15.35, na listopad
15.35, na listopad-únoe 15.50, na leden-duban 15.75,
pšenice, smýšiení stálé, na říjen 22.95, na listopad
23.—, na listopad únor 23.35, na leden duben 23. 65.
mouka, smýšlení stálé, na říjen 31.35, na listopad
30.35, na listopad únor 30 65, na leden duben 31.10.
Počasí: krásně.
Bursa
Slad
Drazďany
slezský
moravský
Patizs
Paříž
kg
Laplata 137
41
article
Cakr.
—n.— V Fraze, 21. řijna. (Původni
zpráva »Národních Listů«.) S uro v i n a.
Večerní zprávy z burs zahraničních byly opěí
slabší. Dnešní náš trh zahájen smýšlením klid-
ným, ala ceny poklesly za pohotové na K 19 15
a za listopad-prosinee na K 12 20 z Ústi; po-
zději na kiidný Hamburk získaly sice 5 hial.,
ale k obchodům nevedly. Londýn zněl stisněně,
odpolední Hamburk klidně a záznamy jeho byly
souhlasné s depeší dopolední. Na naší burse
udrželo se klidné smýslení a končíme cenami
K 19.20 za pohotové a K 19.30 za listopad-
prosinec v paritě ústecké.
Trh s bílým zbožím navykazuje
změny ani v obchodé, ani v cenách.
Úřadní záznamy pzažské bursy cukerni. A. S u-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rnad za
100 kg. pobotového zboži k dodání z Ústi nad
Labem ze stanice K 1920, 19.35, z Ústí nad Labem
přístzviáté 19.20. 19.35, z Prahy 18 65. 18.83 z Prahy-
Karlína překladiátě —.—. —.—, z Koflna 18..20, 18.40.
z Pardubic 17.80. 18.—, z Kralup 18..60, 18.80. —
Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem stunice
prosinec —.—, z Ústí z přistaviště na říjen —.—
na kampaň 1905.6 listopad prosinec 19.30, 19. 45.
Z Hamburku na květen —.—, —.—. Zadní vý-
robek z Uatí n. L. basis 820 —.—, —.—, basir
88b —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg:
pohotové zboži: raíináda I. 62 75, 63 23, raf-
náda II. —.—, —.—, pílé centritugalní —.—, —.—
cukr kostkový v bednách l. 64.25, 64.75, cnkr kosl-
kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka
v pytiích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do-
dání z Terstu 26.50. 27.50, krystalový cukr zda-
něný 62.—, 62. 50.
Poslední telegramy.
Fraga
B Cukr
Hamburk
Londýn
S u
ústit nad Labe
Ústí nad Labe
Praha
Karlín
Pardubice
Kralupy
Ústí
1905.6 listopad
Terst
za listopad
kg
42
article
První čístice peníze a druhá zbožl
Z Hamburku, 21. října. 2 hod. 30 min. Závěr.
C-T. B.) Na kijen 16.70, 16.80, na listopad 16.75,
16.80, na prosinec 1685, 1690, na leden 17 05,
17 10, na unor 17.20, 17.30, na březen 17.35, 17 40.
na duben 17.45. 17.50, na květen 17.60, 17 61, na
červen 1775, 1780, na červenec 1785, 17.95, na
srpen 18.—, 1805, na záři — —, —.—, Smnýšlení:
klidné. Počasí : krasně.
Z Magdeburku, 21. ří na. 12 — hodin. Zavěr.
C-T.-B., Na fíjen 16 75, 16 85, na listupad 16 75.
16.85, na prosinec 16.85, 169), na leden ořuzen
17.15, 17.25, na květen 17.60, 17 65, na sepen 18. —,
18.U5. Smýšlení mzdlé. Pačasí: jasne.
Z Patíže, 21. řijna. 12.15 hod. Závěr. (C-T.-B.)
Bulý cukr čis. 3., za 100 kilogr. Na říjen 23.75, na
listopad 23.75, na říjen-ieden 23/, na leden-duhen
24.75. — Surovina křidná, 19.50, 20.—. — Rahinada
57.50, 58.—. Smýšlení klidné. Počasí: krásně.
Z Londýna, 21. řijna. 12.15 hod. Závěr. (C. T.- D)
Na říjen 8.31, 84, na listopad 8.394, 814, na
prosinec 841/4, 841/2, na leden-březen 8.61/4, 8.644.
Smýšlení stálé. Obrat 5000 pyllů.
Káva.
Z Hamburku, 21. října. O 10. hodině — minut.
Telegr.) Santos gpod average, na říjen 38.—
na prosinec 38.50, na březen 39.—, na kvělen
39 25. Smýšlení stálé.
Z Hambarku, 21. října. O 2. hodině 30 minut.
Telgr.) Kava na řtjen 38.—, na prosmnec 38.23, ua
bčezen 38.75, na květen 39 25. Smýšlení stále.
Z Hamburku, 21. tíjna. O 2. h. 30 m. Závěr.
(C.-T.-B.) Smýštení stálé, na řijen 38.—, na pro-
sinec 38.25, na březen 38 75, na květen 39 25.
Z Havra, 21. října. O 12. hodině. (Telegr.) Kava
na říjen 4725, na prosinec 47 25, na březen 47 50,
na květen 48.—. Smýšlení málo sťálé.
Z Havru, 21 řijna. 12 h. —— m. Závěr. (C. T. B)
Smýšlení sotva ustalené, na řijen 47.25, na prosinee
47 25, na březen 47.50, na květen 48.—.
C T
stálý
Hamburk
Magdeburk
16 75
Patíž
Londýn
Hambark
Havro
Havre
CT
43
article
Lik.
V Praza, 21. října, (Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Pří pevném smýšlení včerejší stoupnutí cen zůstalo
i dnes v platnosti a plalí ze dle polohy a stanice za
zboží kontingentované K 34.— až K 34.50, za zboži
nekontingentované K 21.50 až K 22.—
Ollicialní zazuamny zněji:
nekonling
konting.
čistčný lih z Prahy transito 127 2) 127. 75
35 — 35.50
lih z bramborů z Prahy
34.— 34.50 —.— — —
z trati Kolin-Pardubice
2 32.— 31.50
z trati Kolin-Něm. Brod
34.— 34 50
z trau Praha-Podmokly
34.— 34.50 —.— — —
z dráhy Františka Josela
34.— 34.50 21.50 22.—
liho z melasy z Prahy
z trali Praha-Podmokly 33 — 33.50 20.50 21. —
Z Vidně, 21. října. (Telegr. »Natodních Lista-.
Ceny se dnes opčt seslabily a znamenalo se K 36.40
až 17.—. Průměrné csny týdenní byty v plodinovém
a bramborovém libu 36.45—36 95 a v lihu mela-
sovém 30. 45 —35.95.
Z Hambnrku, 21. října. (Telegram.) Lih klidný,
na říjen 17.80, na říjen-lisťopad 17.80.
Z Pažíže, 21. lijna. [Ietegr., Lah stářý, na
říjen 35.25, na fislopad 32.25, na leden duben
33.— na květen-srpen 33.75.
Z Paříze, 21. řijua. 12.15 h. Závěr. (C. T. B)
Smýslení stále, na říjen 35.25, na listopadl 32 . 25,
na leden-duben 33.—, na květen-srpen 33 75.
Melasa.
V Praze, 21. řijaa. (Pavodní zpr. »Nar. Listů-.)
Na trhu s melasou není nic nového a ceny K 4.25
až K 5.— za i q za melasu pohotovou i nové kann-
pané dle polohy a stanice jsou beze změny-
Osmusova voda cenena 101/2 hal. za I proe.
polarusace.
Ollicialní
Josel
Ietegr
Lah stářý
C T
Lika
Praha
Kolin
Pardubice
Německo . Brod
Podmokly
Hambnrk
Pažíž
Paříz
Nara
Kolin
Natodne List
44
article
Řepka.
Z Pešti, 21. řijna. (Tele gr.) Repka na srpen za
100 kilogr. 24.60 az 24.80.
Olej řepkový.
V Pzaze, 21. řijaa. (Pražská hursa. Rep-
kový olaj čistěný, ponotový a dodavka až do června
1900 franko sud za hotové K 60.—, 66.—, na
červenecbřezen 1906 65.—, 66 — 100 kg-
Z Bazlina, 21. října. (Teiegr.) Olej řepkový na
prosinse 47.60, na kvělen 49.70. Smnýšlení klidné.
Z Hamburku, 21. října. (Telegr.) Repkovy olej
klidný, 488. —
Z Paříže, 21. říjua. (Telgr.) Řepkový olej klidný,
na říjen 40.75, na listopad 40.75, na listopad-prosinee
5U 25, na leden-duben 51.25.
Z Patiže, 21. října. 12 h. 15 m. Závěr. (C.-T.-B.)
Smýšlené klnně, na říjen 49.75, na listopad 49.75,
listopaď prosmec 50.25, na leden duben 51.25.
Bavina a příze bavlněná.
Z Bivorpoula, 21. řijna. 1 hod. 45 min. Obraly
činily 7U0 zoků. — Denní dovoz 8000 žuků. —
Dodavký na říjen 544, 0.—, na říjen-listopad 5 34
0.—, na listopad prosinec 545, 0.—, na prosinec-
leden 5.49. U—, na leden únor 5.52, 0.—, na únor-
březen 5.54, 0.—, na březen-duben 5.57, U.—, na
duben-květen 5.59. 0—, na květen červen 5.60, 0.—
na červen-červenec 56l. Tendeza —. — Smýsiení
klidná.
Z Liverpoolu, 21. října. (Týdeuní statistika.)
Úhrané obraty místní 64.000. Dodavky přádeinain
transito 64.00U. Skutečný vývoz 4000. Celkový dovo
38.000, z toho americké 32.000. Celkové zásoby
624.000, z toho americké 547.000, egyptské 29.000.
Na cesté do Velké Britauie 290.000, z toho amnerick
247.000.
(Ostatní zprávy „Národního hospodáře“
viz na 5. strane.)
Řepka
Repkův
Pešť
Hamburk
Paříž
Patiže
Bivorpoula
Liverpool
kg
Týdeunět statistik