Periodikum ALTO Viewer

1

22. října 1905.

2

I. Příloha „Národních Listů“ k číslu 291.

3

Strana 13.

4 title

Výtvarné uměni.

5 article Z Hradce Králové

Z Hradce Králové =Pohoda byla zlá, urputná ve svém drobném zimavém dešti, který téméř nepřetržilě padal smutně žlutavým vzduchem. Rmutné šero, a kamkoli jsme se obrátili, všady ono tenké. řídké bláto, které dovede víe žlobit, než je li bezedným marastem. Neveselý podzim před- časně se hlásil ku vládě. Takový čas věru málo se hodí k návštěvě města, jeho ulic a náměstí a nejméně města, jež se nálézá v silné pře- měně a rozrůstá se na všech stranách do okol poprve zastavovaného. I když jste je už znali, překáží vám střecha zmáčeného deštníku, chcete-l si nové zjevy v něm prohlédnouti a zkracujete proti své vůli zastávky před domy a vyhýbáte se započatým městským sadům. Opouštite město a ještě vám kapou malé, husté kapky na kůži kočáru a je třeba mit silnou vůli rozumu, abyste si neodvezli dojem mrzutosti a nespoko- jenosti, abyste nebyli nespravedliví vůči městu pro náhodnou nepřízeň nebes.

Hradec Králové a náměstí

6 article

Domy posetý chlum, Hradec s rovnými výstřelky svých věžl, z nevelké dálky byl je- dinou šedavě smutnou siluetou, jakoby bez ruchu a života, a přece v nitru těsného shluku domů, a ještě více dole kol jeho paty, na plá- ních, jež se zeleně rovnají dokola, je živo nad obyčej. Jádro v celku zůstalo. Vojenští inženýři se ho nedolkli, jenom je obtečili rudozelenou hvězdou pevnostních opevnění a tak v celku zůstalo i teď ve své konfiguraci nezměněné. kdy fortifikace už z největšl části jsou zase roz- kopány a se zemí srovnány. Jen tů onde vedle nových domů v nedokončené dosud ulici na- leznete kus zeleného valu, zbytek bastionu nebo ravelinu. Pouze těsné přistupy na západní a vý- chodní straně do vnitřního města, gotické a re nesanční brány, zmizely, ale jistě by stály do dnes, kdyby regulace a rozšiřování města od počátku bylo řízeno dnešní myslí. A nepochybně by se bylo událo ještě jiné. Jako Praha, tnk i Hradec bývalé fort-fikačuí pozemky zastavují.

Hradec Praha

7 article

Nové město bezprostředně začíná, kde staré končívalo a jen městský park, poměrně ne- velký, v obou městech je malou oasou zeleně. vtěsnané mezi kamenné hranoly. Právě Praha by byla potřebovala volný smaragdový pás kolem, ne pro své odloučení od předměstí, jež jimi ne- mohou na dlouho zůstati, ale jako místo od- dechu a odpočinku a laskavý přechod k novým svým částem. Takto nemáme ani bulvary ani parkové promenády, po nichž každý touží, kdo se jimi procházel na své letní vyjíždce v ci- zině. Vídeň, arci v jiných poměrech, dala nám nevhodný příklad v zastavování svých glacisa krutém těžení z nich. Nepadá ovšem všechna vina na bedra našich městských správ. Pevnostní erár se domníval patrně, že prokazuje jim už nebetyčnou milost, když se dal pohnouti ku pro- deji objektů pro něho úplně bezcenných. Párk v Hradci projektuje Fr. Thomayer na starém vojenském evičišti a z proklubávajících se jeho forem vytušíle jeho půvaby. Nebude to pouhá zahrada na nezastaveném mistě. Jeho zeleň stoupá vzhůru po starých terasních zdech k městu, přechází v domácí zahrádky na- boclch městského chlumu; průlinou pak dolů podrží veliký výhled do kraje, daleko až k prvním vrcholkům Krkonoš a při východní straně, pn místě, kde stávával hrad dvou českých krá- loven, mají vyrůst nové malebné perspektivy architektonické, na druhé by pak ráď dosáhnul zachráněných zbytků dlouhých stromových alejí, zde město ovíjejících.

Thomayer Praha Vídeň Hradec Krkonoše

8 article

Ku přijmutí, udržení a provedení takových projektů je třeba mužů rozmyslných, pevné a důsledně energie, vřelého citu uměleckého. V Hradci je patrno, že zde jsou, mají lásku k městu, minulost jeho je hýčkaným předmětem jejich náklonnosti a jeho nové rozpjetí a roz- vin s perspeklivami do mnohaletých budoue- ností je jejich vše absorbující obětavou snahou. Uvnitř města podmiňuje jeho karakterní ob raz řada tři náměstí. Jejich půdorysná forma. jejich výstavný vzhled ponejvíce úzkých vyso- kých domů, růžence podloubí, roztomilé domy barokní při kostele sv. Ducha, to vše zůstane nezměněno a novější dům mezi nimi, Koulova projektu, zcela šťastně se drží v jejich rámei. Za kašnu Jiříka Poděbradského, už dávno zanik- lou, postavili kovanou studní po způsobu rožm- berských, domácí práce odborné školy. V této škole a ve starých budovách paedagogii sehráněji Hradci svoje budoueí museum. Nemůže už na dlouho zůstati v této roztříštěnosti a stísněnosti.

Koulův Jiřík Poděbradský Hradec

9 article

Největší drahocennosti jeho, mistrná díla goti- ckého zlatnictví a neobyčejná bibliotéka miniatu- rovaných kancionálů, nepřicházejí k platnosti, na niž mají právo. Ve škole se hromadí výrobky umělecko-průmyslové a mám za přednost tohoto sběratelství, že zabírá ve svůj obvod aspoň do- bré a příznačné objekty moderní, když prostředky nedovolují kupovati drahocenné. Vidím v tom vyjádřenou racionálnou snahu udržeti i venkovské město ve spojení s velkými časovými proudy. v Hradci nejsou pouzí kolekcionáři, pro ně ne- bude ani budoucí museum jen honosným mi- stem, chtějí jím činně zasáhnouti a už také za- sahují v řemeslnou a uměleckou činnost v místě a okolí. V Hradci není tuším bojů, hlučivýcha unavujících, o starý Hradec. Není jich třeba, neboť nikdo se ho nedorýká. Víc, mnohem vie je zabírá starost, aby to, co nutně musí nahra- diti staré, nebylo hrubě a nesmyslné. Nedaří-li se te ještě vždy a všady, není to vždy vinou mužů takto zaujatých

Hradec

10 article

Město samo ještě vlastně nestaví. Zcel rozumně nepospíchá a novým divadlem a spo- kojuje se pro své sezony a ochotníky se sta- rým, ač divadelním zájmem předči mnohěho ven- kovského soupeře, který si nákladné divadlo honem postavil. Ani na novou radnici ještě ne- pomýšlí, jenom nové museum z nalehavostia prospěšnosti má v nedalekém programu, na místě dobře voleném. Co se dosud v Hradci děje, obezřetnost, horlivost a vkus, jež vše řídí a kde jen možno k platnosti přicházejí, dávají už ted jistotu, že budova budoucího musea nebude skříní, obsahující několik schematických sálů, do nichž by kustodové byli nuceni srovnati sbírky. jak právě který prostor připouští. Zde dojista bude se říditi budova ve svém rozdělení a tím také v zevnějšku, v celém utváření, podle svého obsahu a účelu. Oboje zde znají do podrobnaa ak hradecké museum, v rukou architekta pra- ujíclho z vnitřku na venek, může se státi no- vým vzorem venkovského musea na základě všestranně uváženého a z velké části vyzkouše- ného programu.

Hradec nový divadlo

11 article

Má už jakéhosi předchůdce v Okresním domě, nedávno dokončeném. Nerozpakovali se v Hradci vyhledati proň umělce moderního. Ale dříve, nežli Jan Kotěra započal tuto stavbu, ote- vřeli někteři odchovanci B. Obmanna, Bendel- mayer, Němec, na domech nového nábřeží prů- lom pro architekturu. R. Němec zůstal v Hradci a domy jím projektované se množí. K nim. druží se síly ještě mladší, druhé, Kotěrovy školy, J.

Kotěra Bendel Němec Hradec Kotěrův škola okresní dům

12 article

Novák, J. Gočar. Na průčelich Němcových je zají- mavo stopovati, kterak od zažitých a zpracovaných reminiscencí historických, přecházi vývojovým postupem k moderně. Než ani u něho, aniu jeho soudruhů nerozhoduje v pěkném, vlídném efektu jejich domů v první a jediné řadě for málný sloh jejich architektury. Dovedou siee upoutati na př. způsobem, jak útvary pozdní gotiky, české renesance nebo baroku dovedou spřádat v nově kombinace a soulady na cestách, jež jim jejich učitel v pravdě duchaplně ukázal, ale hlavní věcí zůstává jejich pěkná ekonomie forem, harmonická soudržnost v rozvrhu prů- čeli, jakási sdružení vážné opravdovosti uměle- cké s bodře jasnou mysli mladého tvoření. vlastnosti, které vyznačují také zmíněně žáky Kotěrovy. I tenkráte, kdy z jakékoli přičiny ně- která část jejich práce vypadla poněkud z míry a trochu tiživě sedí na druhé, celek a souhrn jejich staveb svědčí o cíli, jež by měl být zrovna heslem ve vší naší nové arehitektuře: opovědný boj proti plané pýchavosti, laciné nádhernosti. neumělecké vypinavosti. Přiměřenost a jednodu- chost, architektonickým cilem a uměleckým vku- sem ovládané a k výtvarnému výrazu přivedené, ty dodávají ovšem novostavbám hradeckým vskutku milý karakter. Nie to není nového Naši architekti a stavitelé baroku právě zde za- ložíli tradici v oně škále, klerou u nich tvoř zámek, palác, měšťanský dům v Praze a v ma- lém městě venkovském.

Novák J Gočar Němcová Kotěrův Praha

13 article

Okresní dům hradecký nese se tímto smě- rem. Jednoho lze při něm hitovati: že J. Kotěra nemohl projektovati a prověsti jej jako samo- statný, v sobě uzavřený organismus; byl nucen připojiti jej k sousední budově už trvající převésti z ní do nové stavby i čásť jejího účelu. Je však tak upřímný, že jej nikde nezapírá. Úz rozložení a rozměry oken, osvětlujících hojně a plně velké místnosti přízemního restaurantu, tvoří pěkný moment fasadového obrazu a šťastně se druži k elegantně solidním tvarům vchodu i k oběma patrům hořejším, v diskretní ploše prů- čelí usazeným. Uvnitř jednolitost výpravy, stěn i nábytku, s níž jsou šťastně spjata barevná okna i poetický sen velkého obrazu Preisslerova, rozvážné rozdělení barev, skromný a vzhledný dekor ornamentálný, souhra linii a koloritu jsou přednostmi tohoto domu, poněvadž taktně i určitě zároveň vyslovují representační a prakti- cký karakter domu. Novost, nezvyklost forem, falešná hesla nepochopně propagovaná v této nové notě nového Hradce rozvrtěly mnohé hlavy a pobouřily mnohé mysli, ale pravé umělecké dilo působí trvale a jisté až k plnému uznání a vítězství, které se vtéluje v šťastně víahý do- jem pozerovatele. Ani urputný déšť nedovedl mi pokazit radost z tohoto ruchu nového života města v rozvinu Karel B. Mádl.

J Kotěra Preisslerův Mádl Hradec okresní dům

14 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Nový řád školní a vyučovací. F. V. Moravee. Poznámky úvodní. Důležité toto nařízení ministerské, mocně se dotýkajicí formace, vnitřního života a rozvoje našeho elementärního školství, vyrostlo na právním podkladě § 4. říšského zákona škol- ského, daného dne 14. května 1869, kde sta- noví se, že mnistr záležitostí duchovních a vy- učování, slyšev školní úřady zem ské, nebo obdržev od nich návrhy, má usla- noviti všechno to, co náleží k vnitřnímu spo- řádání škol obecných a dále na základě § 78. téhož zákona, částečně pozměněného článkem II. říš. zákona ze dne 2. května 1883, kde mi- nistru se ukládá, aby vydal potřebná ustano vení přechodní. Posavad platný řád školní a vyučovací je hedné starého data vzhledem k rozmachu a či- lěmu rozvoji elementárního našeho školství. které, jako novotvar v organisaci státní, pod- léhalo poslední desetiletí mnohým reformním změnám ve svém rozvoji, ve své organisaci, v niterném svém životě a ve svém poměru k rušnému, kypícímu životu hospodářskému, sociálnímu, národnímu i — politickému. Bylo řád, dosud platný, vydán v samém počátku ži- veta našich obecných škol nynějšího útvarua to 20. srpna 1870. Za dlouhou dobu 35 let byl arci mnohokráte pozměňován, doplňován.

F V Moravee školaský

15 article

Tak jmenovitě byla vydána nová ustano- vení o průkazech obmeškání školy, o dnech feriálních a prázdninách, o zkouškách priva- tistů, o tiskopisech správy školní a formulářích vysvědčení a školních zpráv, o udílené dovo- lené učitelům, o rozdělení tříd atd. Ale ani tyto změny, dotýkající se ostatně předmětů pod řízené důležitosti, nestačily uměřiti rychle stár- noucí řád školní rostoucím potřebám čile se rozvijejícího života školního a nepřehledný po- čet nejrozmanitějších nařízení všecu školních úřadů buď přimo nebo aspoň nepřímo se do- týkajících rozmanitých ustanovení dosud plat- ného řádu školního, jsou důkazem, že školní řád více nepostačoval a že jevila se potřeba — již po stránce byrokratické mechaniky — se- skupiti všechna ta rozmanitá pravidla v jeden přehledný a souvislý celek. Nad to pak praxe školského života objevovala se často v tak od- lišných formacích, že objevila se potřeba vy- dání obšírnějšího, detailnějšího řádu. To byly asi hlavní důvody vnější pro vydání nového Ale také mnohonásobně se ozývající hlasy z kruhů učitelstva, volajícího po některých změ- nách dosavadních regulativů byly do jisté míry podnětem ke změně řádu školního. Ovšem že do jisté míry, která byla dána officnálními, modestovanými projevy zemských a okresních porad a snad i úřadními zprávami zemských školních inspektorů, pokud ovšem ve zprávách řádu. těch k reformním proudům školským se při hlíželo.

16 article

Poněvadž veřejnost se nedověděla, že v mi- nisterstvu konají se přípravy k vydání nového řádu, neboť celá věc byla dlouho tutlána, ne- mohlo ani učitelstvo, ani občanstvo, pokroku školy přející, hned z počátku zaujati k chystané akci stanovisko a nemohla se připraviti v časo- pisectvu a vůbec ve veřejnosti příznivá situace, aby byl dán hned z počátku celé opravné akei určitý směr. Ostatně, kdož ví, nebylo-li takhle lépe; neboť není u nás jisto dosud, která strana by dovedla svě síly více a s patrnějším účinkem využiti při stanovení základních, směrodatných ideí tak důležitého regulativu, jakým je skolná řád, zdali strana pokroku nebo strana, která v moderní škole nerada vidi pramen, posilujíeí demokratismus. A tak bez zjevných podnětů, bez vyzýva- jící iniciativy kruhů paedagogických, v tichu ministerských kanceláří na náměstí Minoritův vypraeován právníky elaborát nového škol- ního a vyučovacího řádu, který dán zemským školním radár ku posouzení. Roz- umí se, že za těchto klidných, nevzrušených poměrů nevzniklo dílo, které by znamenalo ně- jakou pronikavou, dalekosáhlou reformu, která by dosavadní řád radíkálně bořila. Nebylo k tomu nutkavých příčin, nebylc proklamova- ných hesel reformních, nebylo polemik a zá- pasů o idey. Seskupeny prostě rogulativy, do- sud platné, jinými nařízeními neodstraněné, se- bráno v celek, což dosud musilo býti shledá- váno po sbírkách ministerských nařízení a vy- nesení zemských školních rad, a pokud úřadní konservatismus vůbee dovoloval, zařazeny ně které novosti, které si svou nezbytností a vše obecně uznanou nutností vynutily povšimnuti

Roza

17 article

Nebylo ani za těchto okolností a při inseenován této akce jinak možno, než vyhýbati se co nej- opatrněji všemu, co by bylo s to, vzbuditi zdání radikálnějších reform a dané zákony říšskéa zemské, které se ovšem nařízením ministerským měniti nedají, byly dalšími mezníky, udržují- cími každou snahu opravnou v mezích kon- kretních a přesně vyměřených. Ze ovšem v příšeří ministerských depar- lementů, kde první elaborát právniky koncipo- ván byl, vývarovali se autoři všech pronikavých a překvapujících effektů světelných při stano- vení obsahu nového řádu, rozumí se na oněch místech vzhledem k „místním poměrům“ samo sebou. Ostatně dán byl elaborát, jak prve jsem se zmínil, zemským úřadům školním ku po- seuzení a podání dobrozdání a tudíž bylo lze čekati, že tyto orgány, praktickému školskému životu a učitelskému světu bližší, vnesou do obvyklé, normální šedě byrokratického kon- ceptu více jasu důkladným očištěním ode všecl temných míst a více koloritu modří a červen vepsaných návrhů, dodatků a poznámek.

18 article

Možno, že by se tak bylo stalo, aspoň u těel zemských školních rad, které nepahlížějí na školství tak kosmým, zorným úhlem jako zem- ská školní rada dolnorakouská — a k těm po- čítám jmenčvitě zemskou školní radu českou a moravskou — kdyby byla dána bývala těmto néjvyšším orgánům zenským. vskutku přileži- tost o elaborátu se vysloviti, po důkladněni stu- diu a uvážení, založeném na vyslechnutí inter- essujících se kruhů paedagogického svěla a mužů, stojících v popředí školský autonomie kdyby byly i ostatní, následující, ze souboř n všech dobrozdání vzniklé etaboráty postupně zemským úřadům školním ku posudku dodá- vány. Není mi známo, za jakých okolností a za jaké součinnosti podáván byl posudek zemské školní rady české, ani nevím, dostal-li se návrh řádu do plena čili nic, ale tolik vím, že sami členové zemské školní rady obou národností, když z obecenstva a z řad učitelských ozývaly se varovné hlasy, byli nuceni teprve se u mini- sterstva píditi po elaborátu. Jisto jest, že ná- vrhy a dodatky zemské rady české obsaho- valy velmi mnoho cenného materiálu a poslou- žily v mnohém případě ke zlepšení nového ela- borátu, ale rovněž je jisto, že by se bylo dalo ještě mnohem víec oprav dočiliti, kdyby byly i další elaboráty předkládány zemské školní radě, aby ona po vyslechnutí učitelstva, na zem- ské poradě učitelské ad hoc svolané, neho po vyslechnutí okresních porad a učitelských orga- nisací přičiniti mohla poznámky a posudky, vy- plývající z posouzení stavu a potřeb skolstvi v daných našich poměrech kulturních a territo- riálních. Ministeriu stačil, pokud vím, posudek jed- noho elaborátu a další vývoj celé otázky zůsta- ven ministerským referentům.

19 article

Avšak zpráva o chystané akci dostala se zavčas na veřejnost, a zorganisované učitelstvo domáhalo se u ministerstva, aby bylo přibráno ke spolupracovnictví o tak eminentně školské otázce, jako je řád školní a vyučovací. Zprávy, prozrazující obsah původního ela- borátu, zněly tak příšerně, že učitelské organi- sace zburcovaly celou veřejnost, všechno čnso- pisectvo, aby odvrácen byl každý reakcionářský pokus ohroziti naši školu ve vývojí a ubrati i ten ždibec učitelské svobody, která učiteli je zůstavena... Ponechávám si na konec svých úvah o řádu školním, abych vysvětlil a zazna- menal celou akci učitelstvem za přispění po- slanectva, časopisectva a pokrokověho občan- stva, podniknutou na zdokonalení školního řá- du, ale zafím nutno konstatovati, že poprvé v životě ústavním v fomto státě uznáno také uči- telstvo škol obecných za činitele, s nímž má se pečítati při stanovení důležitých nařízení, do- týkajících se jeho oboru. Byloť přece samo- zřejme, že před každým důležitějším novým nařízením zvání byli přislušní odborníci ku. po- dání dobrozdání a k vyslovení svých desiderií.

učitelský svoboda

20 article

Analogie pro uučitele nebylo. Učitelstvo tim označováno officiálně za stav jaksi inferiorní, o jehož práci a osudech rozhodovali vždy znatelé školství, vybíraní z řad právnictva, pro- fessorstva a p., jakoby nebylo učitelstvo dosti uzralé, aby o svém povolání a svých pracich pronášelo soud samo. Stala-li se tuto poprvě odchylka v nazírání, spíše řečeno v přezírán učitele, za to jest děkovati v první řadě tuhé organisaci učitelských řad, a mimochodem ře- čeno, mluví-li co pro větší ještě semknutí řad učitelstva a hájení otázek osvětových a škol- ských, pak jsou to zkušenosti, nabyté během dlouhé a obtížné akce při pracování školního řádu. Zvláště učitelstvo české, ba všechne uči- telstvo slovanské v této říší mělo by spo- jeno býti v společný svaz, aby v nejdůleži

21 article

tějších otázkách školských imponovati mohl svou početností a semknutosti mnohočetnýeh svých řad. Za daných okolností, kdy učitelstvo halič ské vymyká se central. nařízením ministerským a kdy české učitelstvo je rozděleno v několik organisaci, naprosto nespojených a kdy učitel- stvo slovinské utápí se v moři německém, pře- jímá primát representační učitelstvo německé soustředěně ve svěm říšském rakouském svazu. jehož zástupce, representujíel 18 tísíe učitelů, nokývá, tak větší representační váhy, než náš zástupee český, zastupujíeí osm tisíc a morav- ský, zhstupující čtyři tisíce učitelů ... Učitelstvo z prvu domáhalo se svorněa resolutně zveřejnění akce úpravy řádu škol- ního. Vycházelo z přesvědčení, že věc tak důle- žitá a dalekosáhlá patří před forum veře,niosti. Ale brzy bylo postaveno před alternativu: bud pod zárukou diskretnosti míti dliv na formae nových předpisů, anebo nedostati ani řádky. Rozhodnuti bylo snadné! Tím snažší, čím patr- nější byly reakčni vlivy vídeňského školského světa, kterýž by arci při zveřejnění celé akce, jmenovitě při svolání, dožadované ankety, do- vedl se na škodu naší náležitě uplatniti. Vybíráme z nového řádu školního některé kapitoly, pro širší veřejnost zajímavé, abychom o nich blíže pojednali, jmenovitě se stanoviska potřeb a poměrů českého školství.

školský svět

22 article Každé dámě

Každé dámě darem nejvhodnějšínj právé vyšlý

23 title

KaLENnÍŘ PaNí

24 article A DIVEK CESKYCh

A DIVEK CESKYCh Ročník 19.

25 title

NA ROK 190e.

26 article

Rediguje Gabriela Preissová- Nádherně vypravená kniha se 37 obrazy v textu a 3 zvlášt. obraz. příl hami (barev. reproduk ce). — Bohatý a velice poutavý obsah slovesný. Kniha vkus. vázaná za K 2.40. poštou K 2.70, rekomandovaně K 2 95. Zakoupiti nebo objednati lze v každém knihku 22954 peciví, zejmenav Nakladatelství J. Otty v Praze, Karlovo nám., 34 — ve Vidni , Gluckeg 3

Preissová J Ott Praha Karlův já K 2 95

27 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm.

28 article

** Český šermřský klub najal tyto dny nově místnosti klubové ve Ferdinandově třidě v I. patře domu p. arch. Buldry proti Choděrově restauraci. Míst- nosti se dokončují a Český šermířský klub přesídl tamže 15. listopadu t. r., takže ještě letošní saisona v nových v každém ohledu representačních míst- nostech bude zahájena. Zatím pracuje se ještě v míst- nostech dřívějších (Praha I., Jilská ul. 16), kde se též přihlášky nových členů, jakož : elevů přijíma a sice denně. V klubu pracuje se po celý den, ze- jmena pak v hodinách večerních za vedení francouz- ského mistra p. Feriauda, jehož umění pražské spo- lečnosti co nejlépe již známo a mistra vlašskéhop. Bertia, jenž v klubu cvičí šavli melhodou vlašskou; mistr tento rovněž svou činnosti učitelskou v Praze již co nejchvalněj znám jest. Pánové tito udilejí též soukromé hodiny ve výcviku žermu dle ujednání v každou dobu denní. ** Český šermířský klub (Praha I. Jilská ul. 16 koná ve čtvrlek dne 26. října 1905 svoji řádnou val- nou hromadu o 7. hod. večerní v místnostech klubo- vých. Na programu: 1. Zprávy funkcionářů. 2. Stano- vení výše příspěvků pro rok 1905-6. 3. Volba výboru.

Buldra Choděrův Bertius Stano Ferdinandov Praha I jilský ulice Praha Český šermřský klub Český šermířský klub

29 article

4. Volně návrhyr- Ro valné hromadě přátelský večen v klubu na zahájení podzimní saisony. Couvert 2 k Přihlášky nejděle do 25. t. m. přijímají se v klubu. ** V posledních letech učinil sport šer míi ský v Praze za odborného vedení povolaných mistrů velká pokroky a dlužno v kruzích interessentů za- znamenati opět značnou vymoženost. Zdejší professoři šermu pp. Feriaud, c. k. setník Hergsell s O. Santelli usjednotili se pořádati pravidelně jednou týdně ve- čírky assautové svých žáků, jež střídavě v míst- nostech jednotlvých škol konati se budou. První ve- čírek assautový koná se již dne 25. t. m. v místnostech „Českého šermířského klubu“ v Jilské ulici, kamž žáci p. O. Santellia a c. k. setníka Hergsella se do stavi. Athletika a sportovní hry. * S. K. Stavia hraje dnes protí lipskému Ball spielklubu, jednomu z nejlepších klubů v Lipsku Nebezpečným soupěřem asi lipští tentokráte nebudou zásto ale hude mocí Slavia předvésti pěknou kombi nační a pair chru. S. K. Čechie, Karlín, hraje na svém hřišt v Kařlíně: II. mužstvo proti S. K. Merkur, Žižko o 11/4 hod. odpol.; I. mužstvo proti F. C. Sport-Favori o 314 hod. odpo

Hergsell O Santelli Santellius Stavius Ball Čechie Žižka Favori Praha jilský ulice Lipsko Karlín Český šermířský klub Slavia

30 article U mne dostanete

U mne dostanete skoro každou českou knihu —ned — antikvárně nebo novou, protože snažím se míti stále na skladé skoro všechny české knihy, ať vyšly kdekoli a kdykoli. Také rozebrnneknihý totiž takové, které nové již nelze dostati, možno velmi mnohé u mne koupiti. Ž knih jinojazyčných mám na skladě málo, ale též opatřím je co nejrychleji Obsluha rychlá? (Račte se přesvědčitin) Knihy ve výkladé mám srovnány dle odborů s přísluš- nými nápisy, takže každý snadno najde knihy, o které se právě zajímá. 22567 Dr. Frant. Bačkovský, knihkupectví a antikvariát v Praze, Žitná ul, 55 (stanice elektrická před krámem). 22501

doktor František Bačkovský Praha Žitná ulice

31 article HUDEBNÍ NOVINKY: FR. SPILKA

HUDEBNÍ NOVINKY: FR. SPILKA Vodní sporty-

Spilka Francie

32 title

Sny a touhy.

33 article

** Český veslařský klub na Smícho Cyklus písní pro střední hlas s průvodem klavíru vě. Slanovy jsou již c. k. místodržitelství ke schvá- lení zadány. Jméno zúčastněného přílele veslařského sportu p. Jos. Rennema s kruhem prátel nejstaršiho i nejmladšího rázu ručí za nejříznější provozování veslařského sportu. Místnosti klubově jsou v kartonc na Smichově. Schůzky přátelské konají se v restau- rantu „u Záboje a Slavoje“ na Smichově, u Palackého mostu každou středu i sobolu, kam možno i dopisy Se zvláštním zřetelem ku potřebě ústavů pěveckých. SEŠTT 1. pohvízdával. — Ve stínu, — Uka- Oral v poli, lébavka. — Hoj, jaká radost v kole. — Tichá láska. — Jak sladko.

Záboj Palacký Oral Smícho Český veslařský klub Slavoj Tichá láska

34 article

řiditi. Vyznamenány cenou Klemeni Kalašové.

Kalaš

36 article

** Ze cvičitelského sboru Národne jednoty českých střelců na Smíchově- Poslední neděli oznámené výsledky závodní střelby nutno doplniti v ten smysl, že u zábavního terče, kde dobyl I. ceny br. V. Vošta na 31 kruhů, docilili po tomto největšího počtu kruhů 28 br. Tomek a b Trégl. Při nastalém rozstřelování vítězí br. Tomek (K. Vnohrady) jako II. před br. Tréglem (Žižkov) který tudiž dobyl III. ceny. Dnes v neděli dopol. v mi- mořádné schůzi konečná technická a pokladní zpráva závodní střelby. Dnešní střelbu fídi br. V. Vošta.

V Vošta Tomek Trégl K Vnohrady Smíchov Žižkov Národnout

37 article Věnec písní

Věnec písní valuant Řasluak slyl adatalir pavnati CeskyCA SKanavel OBSAH: BENDL K., Jak démant skví se: Pověz mi, Jeničku! FIBICH ZD., Pomoc pro náramnou lásku. FRIML RUD., Pro Vás! Marná láska. CHVÁLA EM., O, jak jsi krásnál JINDRICH J, Divná duma. KOVAŘOVIC K., Ty hvězdičky tam na nebi Tak často mně to připada KUCHYNKA V., Fialky. MACAN K. EM., Máme se rádil NOVOTNY V. J., Poutník. WEIS K., Ty naše hodiny. VYMETAL AL.. L, Hubičky

Fibich Friml em Kovařovic Fialka Macan K em Novotný Weis Vymetal Hubička Jenička Bendl K připada Kuchynka

39 article

Kdybys, milý, věděl. Za 4 k.

41 article

Přihody a dobrodružství

42 title

ÚŘEDNÍ PODÁNÍ.

43 article VRANA

VRANA Návod k sepisování listů živnostenských, žádosti k úřa- dům, smluv, kvitancí, plnomocenství, pončení o firmách, směnkách, knihách pozemkových. Napsal J. Keller, Cena 40 kr., váz. 60 kr., poštou 65 kr

Vrana J Keller

44 article BERGERACU.

BERGERACU. Rytiřský román, jejž napsali HENRI D GORSSE aJOSEPH JACOUIN. — S před- mluvou EDM. ROSTANDA. — S množ- stvím původních illustraci E. ZIERA. — Celé vyjde ve 14 bohatě illustro- vaných sešitech po 25 hal., poštou po 27 h. — Přeplatné na 5 sešitů K 1.25, poštou K 1.35, na 10 sešitů K 2.50, po- štou K 2.70. — 1. sešit s bohatě illustrovaným prospektem na ukázku předloží každé řádné knihkupectví nebo přímo.— kde těchto není — Nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Jeruzalémská ul. č. 11.

D Gorss ajoseph Jacouin Rostand F Šimáček Praha S před

45 title

ŘÁD ŽIVNOSTENSKÝ.

46 title

Doplačný až do konce 1903. Cena 6o kr., poštou 6s kr.

47 article Léčebný tělocvik

Léčebný tělocvik domácí. Utužení zdraví tělocvikem popisuje MUDr. C. Kneidl. Se 129 vyobr. a 4 tabulkami. Cena 1 zl., vá- zané 1 zl. 20 kr.

MUDr Kneidl

48 title

U nakladatele I. L. Kobra v Praze, Vodičkova ul.

L Kobr Praha Vodičkův ulice