2
masthead
V Praze, v neděli dne 22. října 1905.
Praha
4
masthead
Na ranní a odpol. listy
předplácí se.
v Praze v administraci
a měsíe . . . . .
na čtvrt leta
s dvojí čonáškou
Praha
5
masthead
na měste . o .
ve filislkáchi
sa něske.
Peštout
na věsle . . . . .
ns čtrrt lela
s drojí zisilkoe
na přale
B čtnrt leta . . .
7
masthead
V drobném prodejii
ranni čísle o sobě . . . za zh
odpoledni
Ve flialkách na venkověi
ranní číslo. . . . . .
. . . . . . . 3b
věpoledaí.
Inserát
plati se hotově vapřel.
Předplacení a insesty přijímá sdmtui-
strace v Marinaské uliri č.z.
Tam nacházejí se těž rrdakee
tiskárna a ozpodice „Nšrednich I.lsta“
Lukopisy sa aovraoeji.
8
title
Dnešni číslo pre Frahu le o 20 stranách
9
article
Krásná „oprava“ zřízení
zemského)
Krásná „oprava“ zřízení
zemského)
Den 20. října — historicky památný to
den pádu absolutismu a znovunavrácení ná
rodům základův svobody ústavní, den to ne
odvolátelného a nezrušitelného dipomu cí-
sařského z 20. října 1860, kterýmž uznal pa
nující dodnes moenář za povinnost svou upev
niti moe říše své prukojemstvím práv trvalých
jasných a nepochybných“, jakými zve instituee
a právní poměry takové, které jsou zakořeněny
v historickém vědomí práva ná-
rodův a v rozdílnosti království a zemí.
spojených nedilně v mocnářství rakouské —
následkem čehož prohlásil slavně zásadu, že —
„právo zákony dávyti, měniti a rušiti,
bude nadále od mocnáře a následníkův jeho
konáno již jen spolupůsobenim sně-
mův zemských, a pokud se týče záloži-
tostí, všem zemím společných, spolupůsobením
říšské rady, složené z poslův, od s němů
vyslaných': historieký tento den uzřel, ročiv
se letos po 45., v Praze, nad míru zajímavé,
ano památné politické divadlo.
Praha
10
article
Bylť toho dne právě pohromadě český
sněm a zabýval se věemi nejdůležitějšími a nej-
většími, jakými se zastupitelstva národní vů-
bec zabývati mohou: otázkou o pravy z em-
ského zřízení a volebního řádu
sněmovniho. Mluvili Češí, mluvili Němci,
mluvil i zástupce vlády Jeho Veličenstva. Ni-
kdo nevzpomněl historického dne, ale temný
stín jako kletba veliké historické křivdy, temný
stín nesmířené viny zdál se spočívati na tom
divném shromáždění, jemvž se říká český
sněm, v němž ale Čechové jsou v bezmocné
menšině a 45 let po vydání říjnového diplomu
mařně se dovolávají řádné zemské ústa-
vy p:o královstyí české na místě
lé bídné sehmerlingovské oktro-
jírky, kteráž zásady říjnového diplomu v či-
rou Lež obrátila, sněmu nejdůležitějšíhe
království téměř směšně nepatrnou pravomoe
přiměřila a kromě toho křivým volebním řádem
liolovou karřikatuřu národního zastupitelstva
z něho učinila
Velikými řysy naznačil v pátek 20. října
jménem poslancův národa českého dr. Herold,
jak by měla po rozumu, spravedlnosti a právu
býti rozhojněna a zvelebena pra vo-
moe sněmu království Iak pokročilého, aby
dostale se 6 millionům jeho uvědomělých ob-
čanův té žádoucí svězákonnosti a samosprávy,
jakéž těší se vůkol nás každýkoliv vzdělaný ná-
rod, aby vlast naše, tato bohatá komora říše,
která vždy sama sobě stačívala
opět by stačila, mohla si opatřiti náležité
své potřeby, zavěsti mír a práve národní, za-
vésti pořádek ve svých financích a zvelebit
všechen svůj stav duševní jako hmotný.
„Zapomeňmež na všechnu minulost kruš-
nou, na vše, co nás dělilo a vybudujm
si ústavu takovou, která by vyho-
vovala moderním požadavkům do-
by a přimým předpisům práva a
spravedlnestil“ Tak volal na konci vla-
stenceké své řeči mluvčí poslancův národa če-
ského, by-ajíeího v tisícileté této vlasti své
Němec
Čecho
doktor
Herold
poslancův národ
11
article
podnes převahou dvoutřetinovou, k zástupeům
menšiny německé a k velkostatkářům. —
Avšak nic nesvěděilo, že by volání ná-
roda našeho bylo se mile dotklo jejich sluchu
a svědomí. Vyvstal mluvčí německých pokro-
kářů a zlehčiv důtklivý a upřímný návrh náš,
všechnu součinnost Němeův odmítl potud, po-
kud jim dříve nepovolíme, aby ve sněmu
českém měli svůj zvlášní německý
sněm, pro veškeré své německé
tužby a potřeby, nazvaný rěmecke
kvrií vetovou, v níž by nadpoloviční vět-
šina, tedy asi 150 poslancův německých, sta-
čila vetem svým zmařit každé usnesení sněmu
zemského a to ve všech možných otázkách,
týkajících se Němeův, a zejmena v otázkách
změny zřízení zemského, volebního řádu sně-
movního i obecního, rozhraničení okresův a
krajův, v otázkách škol a jazyka úřadův veřej-
ných v zemi, což by mělo ovšem za následek
i národní rozdělení financí zemských, a zem-
ského výboru (návrh Bachmannův). Jedině za
tou podmínkou chtějí prý Němci ponapra-
vit hrozné vady Schmerlingova zřízení zem-
ského i doznané křivdy jeho řádu volebního.
avšak nikdy prý ani pak nepřistoupí na
všeobecné, rovné právo hlaso-
vací. Proti tomuto brojil přímo zuřivě vůdce
německých nacionálů Prade, poně-
vadž prý by ono nám Čechům zjednalo na
sněmu českém většinu dvoutřetinovou, že by
Němce však stlačilo do nepatrně menšiny. Na-
čež nám milostivě nabízel — — G aut-
schovu reformu zřízení zemského
a volebního řádu, dle níž má se nám Čechům
dostati mezi 305 sněmovníky příštího sněmu
140 poslancův, konservativním velkostatkářům
Bachmannův
Němec
Schmerlingův
Čecho
12
article
49, Němcům pak s jejich 21 ústaváckými
Auerspergovci 112, ale nádavkem k tomu na-
cinální německé kurie volební, kte-
rou místodržitel vlády Gautscho-
vy označit zřejmě jako slibné embryo
nedaleké kurie vetové, řka: „Jakmile
jednou zřízení národních volebních
kurií zapustí kořeny v pevné půdě
zákona, dcafá vláda, že bude zří-
zení to ještě dalšího vývoje schopn
a míru národnosfnímů mnohou službu pro-
káže ...
Ba, zřízení těchto volebních kurtí národ-
ních, klerých se Němei druhdy svými ná
vrhy (dra. Russa a Schlesingra) co nejůsilovněj
domáhali, prohlásil místodržitel za hlav n
hřebík celé reformní akce vládní, a vskulku
celá vládní osnova o změně zřízení zemskéjio
peuze na tomto pořízení německé voleb
ní kurie Němcům přestává, jakoby ná-
reda českého a jeho tužeb ani ne-
bylo. Na povolení těchto volebních kurií činí
závislou i celou t svou famosní „opravu!
volebního řádu, o jejiž duchu nepotřebujeme
nic více říci, nežli že 560 velkostatkářům, pla-
ticím všeho všudy 5,127.000 K reálnýcb daní
přiznává i nadále 70 mandátův, tak že tu p ři
padá jeden poslanec na 9 voličů
a ne eclých 80.000 K daní, kdežto ve-
škerým našim městům, čítajícím 1,114.360
obyvatel, piatících 28,384.000 K dani, dává
toliko 55 poslancův, tak že tu připadá
1 poslanec na 20.261 duší a na 516.073 K
dan; dokonce pak našemu venkovu, jenž má
2,773.478 domáeího obyvatelstva a platí
Němec
Němei
Russo
13
article
20,548:149 K daní reálních, toliko 53 po-
slance, tak že tu přijde jeden poslanec teprve
na 52.327 obyv. na sumu 387.606 K daní přl-
mých. Korunou všeho pak jest ta přístavba
čtvsté kurie, v níž se 800.000 voličům
uděluje 36 mandátův, o něž mají ještě zápoliti
s voliči, vykonavšími volební právo své již v
ostatních třech kurifch.
A tento skvostný volební řád, odsu zu-
jící nás l nadále do menšiny, může
se státi zákonem povze současně
se zákonem o národních volebních
kuriích. Jinak se nám toho Eldoráda nedo-
stone. Ba nedosti na tom! Poněvadž pak část
Němcův pohrdá tou vládní nabídkou vo-
lebních kurii a bažíc po kuriátním vetu,
volá! „Pokud toho nedostaneme, nesvolíme
ke vládní volební reformě, nýbrž navrhu-
jeme, aby zůstal Sehmeriingův řád dále řá-
dem a jen se k němu přilípla 4. volební kurie
„pro ten obecný, nevzdělaný lid““ — poněvadž
ve středu přišli němučtí pokrokáři
s tímto badenovským pohrobkem, tož
ihned úslužná vláda Gautschova prohlásila, že
by se jí krnečně i tenhle německý nápad
zamlouval ..
A naši konservativní velkostatkáři ani proti
tomu nehlesli, kdežto ústaváčtí se zároven
s Pradovými 13 německými nacionály vyslu-
vili pro tu krásnou vládní „opravu“ Schmer-
lingova dila po 45 létech jeho požehnaného
trvání. —
Tak vidí všechan národ náš aspoň, j ak
byly! mu splněny naděje je ho
otcův, vítavších 20. října 1860 neodvo-
latelný diplom císařský jako zaslíbení
nové, lepší doby práva vlasti i národa našeho..
Místo chleba svězákonnosti a
samosprávy, nabízí se nám kámen cen-
tralisace, feudální nerovnosti a
— rozdělení jednoty ze mě české.
Němcův
Sehmeriingův
Gautschův
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. října. (Uherská kris e.)
Panovník přijal dnes dopoledne v 10 hodin
členy kabinelu Fejěrvárova, a sice nejprvé mi
nistry Lánye, Vöröše, Kristoffa, B-
hára, Lukacse a Kovačeviče, kteří
složili přísahu jako nově jmenovaní. tajní ra-
dové, načež bár. Artur Feiliťzsch složil
přisahu jako nový ministr orby. Po přísaze jed
netliví ministři byli přijati ve slyšení.
V 1 hodinu s poledne odebrali se baro
Fejérváry a ministr vnitra Kristoffy
opět do dvorního hradu a podávali panovníku
zprávu o všeobecně situaci v Uhrách. Při té
příležitosti rozbírány opětně některé body no-
vého vládního programu.
Čeká se, že baron Fejérváry chopí se už
v úterý, až mu deputace druhého pešťského
okresu přijde nabídnout mandát, této přileži-
tosti a vyloží veřejně celý svůj program. Pak
promluví o něm také koalice. Ale Košut ozna-
muje v „Mag. Orsz.“ už předem, že vláda s ce-
lým svým programem bude opětně poražena
na hlavu. Jakmile se bar. Fejérváry odhodlal
penězi, násilím a mezinárodními massami bojo-
vati proti národu, nemůže býti přípustno, aby
vkládal de královského listu poznámku o ústav-
ním rozřešení krise. Tato krise přinesla důlo
žilý důkaz, že uherská ústava byla dosud jen
sebeklamem a klamáním světa, skutečná ústav-
nost však jest v Uhrách možna jen na základe
osobni unie.
Vöröš
Kristoff
Lukacs
Kovačevič
Feiliťzsch
Košut
Praha
Uhry
Fejérvára
15
article
Vzhledem k tomu, že baron Fejérváry s
pokusí nyní o sestavení nové politické, vládní
strany, jest zajímavo povšimnouti si, jak se o
lednových voleb změnila sila jednotlivých stran
Počátkem února strana neodvislost
měla 165 členů, nyní jich má 183; dissi
dentů bylo 26 v únoru jako nyní; bání-
foveů bylo 13 a nyní jest 11; lidová
strane měla 25, nyní má 27 členů; všechny
čtyři koaliční strany měly v únoru 229 členů,
nyní jich mají 247, tedy více o 18. Libe-
rálni strana měla v únoru 148 členů, nyní
jich má pouze 100, a počítáme-li k ní 13 Sa-
síků, tedy 113. Nových dissidentů je
26, poslanců národnostních 10 jako v únoru.
pak jsou 2 demokraté, 2 socmalisté a 12 divo-
kých (v únoru bylo jich 9). Jeden mandát jest
uprázdněn. Všech v Uhrách volených poslaneů
jest 413, kromě nich pak zasedá na uherském
sněmě ještě 40 delegátů sněmu chorvatského.
kteří za nynějšího složení chorvatské delegace
půjdou s každou vládou.
Z Lublaně, 20. říjne. (Slovinské pra-
pory ve Štyrsku. — Terstský mag-
strát.) Dr. Hrašovec učinil na sněmu
štyrském dotaz k místodržiteli, proč se na ně-
meckých budovách školních i v již-
ním Štyrsku při různých slavnostech trpí
velkoněmecké trikolory, kdežto na
slovinských školách slovinský národní prapor
vyvěsiu se zapovídá. — „Edinost“ sděluje, že
ministerstvo vojenství hodlá odníti terstskému
magistrátu celou agendu, spojenou s mobilisaci
vojska. Čeká se, že konečně vláda se odhodlá
zříditi pro Terst okresní hejtmanství, jemuž
mimo věci vojenské přiděli též sestavování vo-
lebních listin a jiné funkce, jež vykonává nyn
nespolehlivý magistrát terstský
Fejérvára
Libea
doktor
Hrašovec
Uhry
Lublaň
Štyrsko
Terst
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Den bez ruské pošty.
Dnes nás nedošel ani jediný ruský list
Příčinou nepravidelného docházení ruských no
vin v posledních dnech byla nejprve stávka
sazečů, k ní se nyní přidružila stávka zaměst-
nanců na železnicích. Nemajíce tedy po ruce
ruských novin saháme po cizích, abychom s
z nich dověděli, co soudí o nynějším stavu Ru
ska. Bereme berlínský „Tágliche Rundschau“.
jenž má na úvodním místě petrohradský dopi
„Chronická revoluce v Rusku“. Pisatel nem
lásky ani k Rusku, ani k ruskému národu.
avšak posuzuje správně, třeba chladně.
Začíná tím, že carský úkaz o svolání hosu-
darstvenné dumy nikde není tak podceňován.
jako v Rusku samém. Neukázalo se pro ně
žádné porozumění. A protože nikdo nepochopil
myšlenku tono carského úkazu a nečerpá z n
naději a sílu pro práci v budoucnosti, zůstal
carský úkaz beze všeho účinku na revolučné
poměry v zemi. A tyto poměry jsou stále hroz-
nější. Od Helsingforsu po Tomsk všecko vře.
Všecky stavy a všecky kmeny jsou zasaženy
A v té bouři není žádného společného směru,
společné myšlenky. Není to nikterak uvědomělý
zápas silného národa za svobodu, nýbrž je to
divoké bujení neblahé pomatenosti myslí, du-
ševné i politické anarchie, jež zachvacuje širší
a širší kruhy. Každý týden objev se některá
Rusko
Helsingfors
Tomsk
Tágliche Rundschau
17
article
nová strana, která myslí, že vynašla prostředek
na záchranu státu. Nikde není patrna snaha
pevná, sebe ovládající a omezující, nikde se ne-
vynořuje osobnost, jakož je v nové éře nevyhnu-
telno, nikde muž, kterého mohutný hlas by
přehlučel povyk bláznů a který by silné vůli
podrobil nevázance.
Politická nezralost a vnitřní nekáranost,
to jsou křiklavé známky nynější epochy. Nibi-
listická, anarchistická a sociálně-demokratická
intelligence podnítila v dělnickém a selském
stavu nespokojenost s hospodářskými poměry,
ale politickou myšlenku jim nedala, protože ji
sama nemá, sama je politicky nezralá a neká-
raná. Ona bouří proti byrokracii, a sama z ní
vychází, a tvoří její podstatnou čásť! Cíle
tohoto zlomku ruského národa, jenž obnáší asi
22%, kolisají mezi nejskromnějším konstitu-
cionalismem a úplným anarenismem. Z četných
sjezdů, které se od jara konaly a rokovaly o po-
litických otázkách, nejsou ani tři, aby měly
stejný cil a chtěly ho dosíci poněkud stejnými
prostředky. A všechny ty sjezdy prohlásily, že
by byly nuceny zastaviti práci, kdyby jejich
přání nebyla splněna: lékaři, inženýři, techní-
kové, učitelé a bůh ví, kdo ještě.
Neni divu, že vážní Rusové za takových po-
měrů vidí budouenost své vlasti v nejtemnějších
barvách a všcho spíše se nadějí, než politického
úsvitu. Všecko nasvědčuje, že konstituce není
lék, který by Rtusko vyléčil. Konstituce nebude
koncem, nýbrž počátkem krise, a konec této krise
bude koncem Ruska.
Zamyslí-li se některý s nesčíslných ruských
reformatorů nad toute kritikou stavu, do kterého
jejich vlasť uvržena za krátkou dobu dvou let?
bůh
Rus
Rusko
18
article
Neutralila Francie
Francie
19
article
Německý tisk se zabývá otázkou: Zdali
v případě války německo-anglické
zachová Francie loyální neutra-
litu. »Temps« v úvodním článku včerejším
odpovidá na tuto otázku, již pokládá za kor-
rektně položenou, ale připomínající též známé
články prof. Schiemanna, jenž tvrdil, že Francie
nebude neutrální a jenž vzbudil ve všech fran-
couzských kruzích náladu proti Německu. Oproti
těmto článkům znamená tato otázka pokrok,
neboť dnes se nepožaduje od Francie více tak
ona neutralita, kterou Schiemann nechtěl Francii
dovoliti.
»Temps« prohlašuje, že kdyby vznikly
konfhikty, Francie zasáhne do nich jen potud,
pokud to bude vyžadovat neodvislost a ochrana
jejího území. Politika Francie bude polítikou
dzbrojené neutrality, která nikomu
nedovoli ji zatahovat do sporů jí se přímo ne-
týkajících. Nikdo nemá práva pochybovatio
francouzské loyalnosti a nikdo nesmí chtit pů-
sobiti na volnost rozhodnuti Francie.
profesor
Schiemann
Francie
Německo
20
article
V Praze, 21. října.
Praha
22
article
Sultán marocký neodpověděl dosud
na úřadní sdělení o německo-fran-
couzské úmluvě v příčině upra-
veni marocké záležitosti. Fran-
couzské vyslanectví je odhodláno opustiti Fez,
bude-li sultán zdráhati se dáti definitivní od-
pověd.
Fran
24
article
V Praze, 22. řijna.
Praha
25
article
š— (Kronika.) Mezi Zlatým domema
malým stánkem Mus na druhém břehu Vltavy
šlehlo to onehdy dvěma blesky. Zvědavci, mi-
lovní hřmotu a rachotu, už napínali sluch, těšili
se, že něco spustí. Ale nespustilo, mrak zase pře-
šel. A dobře tak! Toho druhu »zábav« máme
ve svě domácnosti víc než nazbyt! A cos
spraví?
Na Smíchově chystají nějakou vídeňskou
frašku. V titulku ponecháno paradovati jméno
rozmařilé melropole na modrém Dunaji »Vli den
v noci !« Ihned se ozvala výtka, že Smichov
povídeňšťuje náš vkus. Ale odpověď zněla obrá-
cenou poštou: také zlatá střecha na Nábřeži
není žádnou pavézou — českého vkusu. Škrtněle
hry německého, francouzského, anglického, nor-
ského původu a co by zbylo z vašeho pořadu
Máme-liž vůbec nějaký svůj — český vkus
— Není ho třeba! Umění je mezinárodní
je všelidské ! Také vkus je mezinárodní. Na všech
divadlech svěla pěstují dnes ukázky všech mo-
žných vkusů! Mluví se o repertoáru s věto-
véml
Dobře. Mluví se ! Ale vedle světovosti potřeb
přee plati také zákon a potřeba nějaké — indi-
viduality ? Mám svůj osobní vkus. Také národ
je osoba! Mělo by být možno, určit rysya
stránky národního vkusu. Národní vkus souvisí
s národní produkel. Jaká produkce, takový vkus.
Vltava
Smíchov
Dunaj
Musa
26
article
Ve Francii, v Anglii, v Ilalii, v Némecku a jinde
vědí dobře, co je národní produkce. Maí
zvláštní divadla a ta se živí čisté národní, svou,
domácí produkeí.
Kulfurní povzdech
— Mit takově divadlo! Zvláštní scénu, sa-
mostatnou! A na ní výhradně, české, svoje, do-
mácí hryl
Ozvěna.
— O jé! Byla by brzo hotova takov
scéna !... 1 a
Hlas šelmy divadelního praktika.
Patrně nestači pouze — chtít. Není tak
lehká věc, pořídit vlastní, svou, čístě domácí pro-
dukcí. Není hračka vypěstovat si vlastní svůj,
osobní a jak teprve národní — vkus ! Produkee
a vkus jsou dila národního ducha, ducha ce-
těho národa. A národ nežije v jediné generaci
Francie
Anglie
Ilalie
Némecko
Mito
27
article
ani v jediném století. Hrajeme teprve padesát
let divadlo. A půl stoleti pokusů nedá ještě po
třebný proud, jakého je (řeba, aby vzníkla sa
mobytná, plnokřevná produkcel
Také jsou hlediska a hlediska! Mnohým
se vůbec protiví pouhá zmínka o národnosti
— Eh, jaké kocourkovství! Národní mo
ment! Překonaná věe. Lépe jako motýl polelo
vat s květiny na květinu, ssát všude co nejlep
šího, nejsladšího. Jsme takový motýl mezi ná
rody ! Vybíráme si, ssajeme, kile se dá ! Co mo
žná — všude ! Není to nejlepší cesta k — do-
brému vkusu?
Jestli nejlepší, těžko říci. Nejpoh o d
nější je rozhodně.
Někde před třiceti lety strhla se prudk
polemika mezi Josefem Jiřím Kolárem a Neru
dou. Mladí vytýkali antoru »Moniky« a »Ma-
gelóny«, že květy své vlastní produkce přiliš na-
pouští cízí šťávou. Starý pán ve věcech pů
vodnosti tvorby pověděl důkladně své míněni
krilice mladých. Úmění je svobodné, nezávislé.
Pamatujte si, mládenci ! Největší duchové se ne
ohliželi, kde co berou. Ani Sbakespeare se ne-
ostýchal podél cesty trhati a lámati květy z ci-
zího luhu
— A chcete li co vědět!. Moje dramata žij
na jevišti a budou žíti. A vaše? . . . konči
Kolár s posměšným obratem, narážeje na jediné
drama Nerudovo, které slavnostně propadlo.
— I vy číveráku! odpovídal napadený
Kdybych byl chtěl opisovat, mohl jsem si vy
bra t také — něco lepšího.
Vybírat si, dlužit se, napodobit, opisovat,
překládat je ovšem nejsnadnější způsob — lite-
rární produkce. Konečně i zcela záslužný, proč
pak ne? Kde se stavi, tam třeba podávat cihly
To je jisté. Vybírat si podle chuti odjinad zci
zího hotového, není však ještě tuze velké —
umění. Kdyby v tom záležela kultura, pak by-
chom dnes už byli — první kulturný národ n
světe.
Josef
Jiří
Kolár
Ner
Monika
Nerudův
Ma
28
article
Bylo by těžko teprv »povideňšťovat« náš
vkus. Naše divadla na předměstí hemží se pa-
řížskými, berlínskými, vídeňskými fraškami. Snad
Vídeň, Berlín nejsou vždy ani v titulu, ale jsou
za to v — obsahu! »Vídeň v noci«, oetne-li se na
ceduli, bude jen výminkou v záplavě jiných ti-
tulků. Obyčejně čítáme »Praha v noci« nebo
»Den v Praze« nebo »Jak se Praha baví« neb
»Praha je — Praha« a podobných ukázek nevin-
ných podvodů. V podstatě není za titulkem
pražského — nic. Práce, děj, postavy, humor.
vlip, všecko je — vídeňské nebo berlinské. Jenom
jména osob zaměnil pan »vzdělavatel« po pražsku
A humor a vtip namnoze — vynechal. Často
věc závisí na obratu slova, tedy na u mě n
jazyka a toho se panu překladateli právě —
nedostalo.
— Na to by vůbec měla přijíti nějaká po-
licie, jak se u nás »překládá« a »zpracovává«
zvláště pro divadlo! horlil nějaký zanlcenec pro
čistolu národní práce!
— A kdo všecko překládá! doložil za
přisáhlý odpůrce sociálné rovnosti v kruzíchli
terárních.
Vídeň
Berlín
Praha
29
article
Všecko jen příznaky prvotního stupně vý
voje! Jsme pořád ještě v začátcích. Ve všem
všudy, Netřeha se proto kormoutit. Jinde ne
bylo lépel
Kdo a jak pracuje pro divadlo
Veterán německého herectví, člen vídeňské
dvorní činohry, pan Josef Levinský vypravuje
ve svých Vzpomínkách roztomilé kousky z mi-
nulosti německého divadla ne tuze dávno za
padlé. Mezi figurkami vystupuje také ředitelka
paní Springerová. Byla umělkyně, spisovatel ka
režisérka, dekoratérka a nevím, co všecko ještě
v jedné osobě. Jaká byla madame Springer do-
vednice v herectví, ani nás tu konečně nezsjí
má! Ale jak uměla obohacovat repertoár svého
německého divadlal
— Jenom se otřesu a kus je hotov I ří
kala dle hodnověrného svědectví.
A sypala své kusy z rukávu. Měla v tom
oboru králičí plodnost. Také na tom nesešlo,
že to byly kusy z pravidla — jiných autorů
Změnila prostě titul a vydávala je za své. Spo-
léhala ovšem na obecenstvo, že se o jména
autorů, o obsah a podobné hlouposti, nikdy tuze
neslará. Kdo pak tam dole ve přízemku věděl
co kloudného na př. o Shakespearovi? Ale ji,
paní Aurelii Springerovou, znali všichni. Kdo
pak mohl opáčit děj »Hamleta« z paměti ? Tím
lépe se zamlouval kus paní ředitelky s názvem
»Myší pasť«, Hamletova historie, překrásně pani
ředitelkou »upravená«
A to bylo německé divadlo a německé obe-
censtvo, třeba venkovské
A což teprvé vídeňský ředitel, nebožtík
Fürst, zakladatel známého Fürstova divadla
(dnes Jantschova) v Prateru!
Levinský
Springerová
Springer
Shakespeare
Springerův
Hamlet
Hamletův
Fürst
Jantschův
spo
Prater
Fürstův divadlo
myš pasť
30
article
Fürst býval prvotně podomkem. Stal se li-
dovým zpěvákem, dostal se k divadlu, přivedl
to na ředuele a konečně i na — autora obli-
bených původních her lidových. Pravý samo-
rostlý dramatik velkoměstského předměstí. Jeho
divadlo v Prateru mělo původně název »sing-
spielhalle« (zpěvní stň), ještě nějaký rok po vi
deňské světové výstavě se tak jmenovalo. A e
se »literární potřeby« uměleckého stánku do
týkalo, obstarával ji pan ředitel vlastnoručně.
O smích a pláč bývalo tu stejně dobře posta
ráno. Muž básnil o překot.
— Dneska jsem zas básnil jako kůn
říkal rád, aby naznačil množství vykonaného díla
Autor Vzpomínek jednou při návštěvé za-
stihl mistra právě v tvůrčím okamžiku.
— Podivejte se, jak se při práci — potím
vílal básník hosta, ovivaje se šátkem. Byl muž
velmi objemné télesností.
Ale znal dobře vkus svého obecenstva
Jeho kusy »táhly«. Obecenstvo svého »Firšta«
zbožňovalo. A když na konci hry ob-
jevil se šlechelný cisař Josef s peněženkou.
plnou své povčstné dobročinnosti, nebo »ole
Radecký« dával své požehnání za zvuků hymny
»Zachovej nám« anebo se rozlehl prostorami
divadla Radeckého pochod, mohl se dům po-
tleskem rozsýpat. Autor nestačil vycházet —
před oponu .
Fürst
Josef
Radecká
Prater
Radecký pochod
31
article
To byla arci ještě stará »gemüthliche
Víden!
Ale od té doby neuplynulo ani třicet let.
Dávno už měli Němci svého Lessinga, svého
Goetha a Schillera, měla Vídeň své Grillparzery
a Anzengrubry! A pro »Firšta« bylo pořád jeste
místečko čestné, A německé obecenstvo stojí přes
to dnes na uznávané výši — svého vkusu.
Kuždý soubor zjevů má svoji primitivnost
tvarů. Netřeba nikdy zoufat nad »stupněm vkusue
ať už obecenstva nebo — produkcel
Divadlo je společné dílo produkce a obe-
censtva. Kde produkce a obecenstvo se našlya
shodly, je divadlo v rozkvětu. Kde produkce
zůstala bez obecenstva nebo obecenstvo nenašlo
svoji produkci, tam to arci někde vadí v zá
kladních podmínkách.
Anatole France napsal noveletu »Spisovatel
pro divadlo.« Hrdinou je pan Theodor Oliphant.
Je ze všech žijících dramatiků nejplodnější.
Němec
Lessing
Goethe
Schiller
Grillparzer
Anzengrubry
Franc
Oliphant
Vídeň
32
article
Od čtyřiceti let přivádí ročně dva až tři kuay
Od čtyřiceti let přivádí ročně dva až tři kuay
na jeviště. Napsal činohry, veselohry, vaudevi-
lové frašky a libreta operní. Většina těch věcí
je zapomenuta, ale některé se zachytily a mají
téměř nedočerpavý úspěch. Největší a nejslav-
nější umělkyně v jeho hrách vystupovaly. Zkušený
ředitel se vyjádřil: »každý dramatik má svoji
látku, z niž formuje svoje lidi: Alexandr Dumas
tvoři z legiky, Halěvy ze spanilosti, Sardou
z nspřažených lan, Hervieu z občanského zá-
konnika, Rostand z blankytu nebes. Tvůrčí
hmotou Theodora Oliphanta je veřejné mí-
nění. Není spolehlivějšího autora. Jeho »Vir-
ginie Leroy«, v osmi letech pětkrát znovuuve-
dena na jeviště, dožila se jedenácti set a osm-
nácti představení! Tajemstvím úspěchu je tu
jakási vycítěná názorová průměrnost. Obráží se
ve hře a umožňuje neustálou shodu mezi city
a myšlénkami na jevišti a ve hledišti. Ve vé-
cech manželské nevěry, v otázkách průmyslu,
bursy, vojska, vlasti, spořitelen, velkých domů
obchodních, uhelného obehodu a sociálních pro-
blémů pronesl pan Theodor Oliphant názory,
které se zdály velmi blízké pravdě . .
A tak dále.
Dumas
Halěva
Sardou
Hervieu
Rostand
Oliphant
Leroy
33
article
Zkrátka Anatole France, jako vždy, mysll
lehce s atyricky svoji kresbu jemně pozoro-
vané pravdy. Ale ať myslí, co mysli, jeho
plodný Oliphantek je pravý typ národního
dramatika. Jen takoví Theodorové Oliphantkové
dovedou stvořit skutečné divadlo národní.
— Tedy holá prostřednost je ob-
sahem národního požadavku?
Třeba prostřednost! Ale bez hanlivého při-
zvuku a bez ironie! Co má vyniknout nad
s é okolí, musí právě vyrůstati z prostřed-
ností. Tak jako živný vzduch vyplňuje umě-
lecká prostřednost své okolí národní, znamená
průměr jeho cítění a myšlení, jeho vkusu.
A z loho vzduchu a vkusu, jako z vlastní své
půdy dalším vývojem rodí se teprv díla —
nadprůměrná. Básníci nejskvělejších jmen, Sha-
kespeare, Calderon, Lope de Verga hověli ná-
rodnímu vkusu a vyšli z jeho prostředí.
O divadelním řediteli řekl praktik Laube:
— Jako muž vlády, musí ředitel divadla
se pokloniti, kde promluvilo jednohlasně — ve-
řejné mínění!
A v konečných záměrech nejsou dalek
od sebe ředilel divadla a spisovatel — pro di
vadlo.
Franc
Ted holý
Calderon
Laub
národní
Lop jít Verga