ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3d304510-78f0-11dc-a957-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 34, person 66, org 8, work 2
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, v neděli dne 22. října 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 291.
4 masthead
Na ranní a odpol. listy předplácí se. v Praze v administraci a měsíe . . . . . na čtvrt leta s dvojí čonáškou
Praha
5 masthead
na měste . o . ve filislkáchi sa něske. Peštout na věsle . . . . . ns čtrrt lela s drojí zisilkoe na přale B čtnrt leta . . .
6 masthead
kei sxo kei
7 masthead
V drobném prodejii ranni čísle o sobě . . . za zh odpoledni Ve flialkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . . . . . . 3b věpoledaí. Inserát plati se hotově vapřel. Předplacení a insesty přijímá sdmtui- strace v Marinaské uliri č.z. Tam nacházejí se těž rrdakee tiskárna a ozpodice „Nšrednich I.lsta“ Lukopisy sa aovraoeji.
8 title
Dnešni číslo pre Frahu le o 20 stranách
9 article Krásná „oprava“ zřízení zemského)
Krásná „oprava“ zřízení zemského) Den 20. října — historicky památný to den pádu absolutismu a znovunavrácení ná rodům základův svobody ústavní, den to ne odvolátelného a nezrušitelného dipomu cí- sařského z 20. října 1860, kterýmž uznal pa nující dodnes moenář za povinnost svou upev niti moe říše své prukojemstvím práv trvalých jasných a nepochybných“, jakými zve instituee a právní poměry takové, které jsou zakořeněny v historickém vědomí práva ná- rodův a v rozdílnosti království a zemí. spojených nedilně v mocnářství rakouské — následkem čehož prohlásil slavně zásadu, že — „právo zákony dávyti, měniti a rušiti, bude nadále od mocnáře a následníkův jeho konáno již jen spolupůsobenim sně- mův zemských, a pokud se týče záloži- tostí, všem zemím společných, spolupůsobením říšské rady, složené z poslův, od s němů vyslaných': historieký tento den uzřel, ročiv se letos po 45., v Praze, nad míru zajímavé, ano památné politické divadlo.
Praha
10 article
Bylť toho dne právě pohromadě český sněm a zabýval se věemi nejdůležitějšími a nej- většími, jakými se zastupitelstva národní vů- bec zabývati mohou: otázkou o pravy z em- ského zřízení a volebního řádu sněmovniho. Mluvili Češí, mluvili Němci, mluvil i zástupce vlády Jeho Veličenstva. Ni- kdo nevzpomněl historického dne, ale temný stín jako kletba veliké historické křivdy, temný stín nesmířené viny zdál se spočívati na tom divném shromáždění, jemvž se říká český sněm, v němž ale Čechové jsou v bezmocné menšině a 45 let po vydání říjnového diplomu mařně se dovolávají řádné zemské ústa- vy p:o královstyí české na místě lé bídné sehmerlingovské oktro- jírky, kteráž zásady říjnového diplomu v či- rou Lež obrátila, sněmu nejdůležitějšíhe království téměř směšně nepatrnou pravomoe přiměřila a kromě toho křivým volebním řádem liolovou karřikatuřu národního zastupitelstva z něho učinila Velikými řysy naznačil v pátek 20. října jménem poslancův národa českého dr. Herold, jak by měla po rozumu, spravedlnosti a právu býti rozhojněna a zvelebena pra vo- moe sněmu království Iak pokročilého, aby dostale se 6 millionům jeho uvědomělých ob- čanův té žádoucí svězákonnosti a samosprávy, jakéž těší se vůkol nás každýkoliv vzdělaný ná- rod, aby vlast naše, tato bohatá komora říše, která vždy sama sobě stačívala opět by stačila, mohla si opatřiti náležité své potřeby, zavěsti mír a práve národní, za- vésti pořádek ve svých financích a zvelebit všechen svůj stav duševní jako hmotný. „Zapomeňmež na všechnu minulost kruš- nou, na vše, co nás dělilo a vybudujm si ústavu takovou, která by vyho- vovala moderním požadavkům do- by a přimým předpisům práva a spravedlnestil“ Tak volal na konci vla- stenceké své řeči mluvčí poslancův národa če- ského, by-ajíeího v tisícileté této vlasti své
Němec Čecho doktor Herold poslancův národ
11 article
podnes převahou dvoutřetinovou, k zástupeům menšiny německé a k velkostatkářům. — Avšak nic nesvěděilo, že by volání ná- roda našeho bylo se mile dotklo jejich sluchu a svědomí. Vyvstal mluvčí německých pokro- kářů a zlehčiv důtklivý a upřímný návrh náš, všechnu součinnost Němeův odmítl potud, po- kud jim dříve nepovolíme, aby ve sněmu českém měli svůj zvlášní německý sněm, pro veškeré své německé tužby a potřeby, nazvaný rěmecke kvrií vetovou, v níž by nadpoloviční vět- šina, tedy asi 150 poslancův německých, sta- čila vetem svým zmařit každé usnesení sněmu zemského a to ve všech možných otázkách, týkajících se Němeův, a zejmena v otázkách změny zřízení zemského, volebního řádu sně- movního i obecního, rozhraničení okresův a krajův, v otázkách škol a jazyka úřadův veřej- ných v zemi, což by mělo ovšem za následek i národní rozdělení financí zemských, a zem- ského výboru (návrh Bachmannův). Jedině za tou podmínkou chtějí prý Němci ponapra- vit hrozné vady Schmerlingova zřízení zem- ského i doznané křivdy jeho řádu volebního. avšak nikdy prý ani pak nepřistoupí na všeobecné, rovné právo hlaso- vací. Proti tomuto brojil přímo zuřivě vůdce německých nacionálů Prade, poně- vadž prý by ono nám Čechům zjednalo na sněmu českém většinu dvoutřetinovou, že by Němce však stlačilo do nepatrně menšiny. Na- čež nám milostivě nabízel — — G aut- schovu reformu zřízení zemského a volebního řádu, dle níž má se nám Čechům dostati mezi 305 sněmovníky příštího sněmu 140 poslancův, konservativním velkostatkářům
Bachmannův Němec Schmerlingův Čecho
12 article
49, Němcům pak s jejich 21 ústaváckými Auerspergovci 112, ale nádavkem k tomu na- cinální německé kurie volební, kte- rou místodržitel vlády Gautscho- vy označit zřejmě jako slibné embryo nedaleké kurie vetové, řka: „Jakmile jednou zřízení národních volebních kurií zapustí kořeny v pevné půdě zákona, dcafá vláda, že bude zří- zení to ještě dalšího vývoje schopn a míru národnosfnímů mnohou službu pro- káže ... Ba, zřízení těchto volebních kurtí národ- ních, klerých se Němei druhdy svými ná vrhy (dra. Russa a Schlesingra) co nejůsilovněj domáhali, prohlásil místodržitel za hlav n hřebík celé reformní akce vládní, a vskulku celá vládní osnova o změně zřízení zemskéjio peuze na tomto pořízení německé voleb ní kurie Němcům přestává, jakoby ná- reda českého a jeho tužeb ani ne- bylo. Na povolení těchto volebních kurií činí závislou i celou t svou famosní „opravu! volebního řádu, o jejiž duchu nepotřebujeme nic více říci, nežli že 560 velkostatkářům, pla- ticím všeho všudy 5,127.000 K reálnýcb daní přiznává i nadále 70 mandátův, tak že tu p ři padá jeden poslanec na 9 voličů a ne eclých 80.000 K daní, kdežto ve- škerým našim městům, čítajícím 1,114.360 obyvatel, piatících 28,384.000 K dani, dává toliko 55 poslancův, tak že tu připadá 1 poslanec na 20.261 duší a na 516.073 K dan; dokonce pak našemu venkovu, jenž má 2,773.478 domáeího obyvatelstva a platí
Němec Němei Russo
13 article
20,548:149 K daní reálních, toliko 53 po- slance, tak že tu přijde jeden poslanec teprve na 52.327 obyv. na sumu 387.606 K daní přl- mých. Korunou všeho pak jest ta přístavba čtvsté kurie, v níž se 800.000 voličům uděluje 36 mandátův, o něž mají ještě zápoliti s voliči, vykonavšími volební právo své již v ostatních třech kurifch. A tento skvostný volební řád, odsu zu- jící nás l nadále do menšiny, může se státi zákonem povze současně se zákonem o národních volebních kuriích. Jinak se nám toho Eldoráda nedo- stone. Ba nedosti na tom! Poněvadž pak část Němcův pohrdá tou vládní nabídkou vo- lebních kurii a bažíc po kuriátním vetu, volá! „Pokud toho nedostaneme, nesvolíme ke vládní volební reformě, nýbrž navrhu- jeme, aby zůstal Sehmeriingův řád dále řá- dem a jen se k němu přilípla 4. volební kurie „pro ten obecný, nevzdělaný lid““ — poněvadž ve středu přišli němučtí pokrokáři s tímto badenovským pohrobkem, tož ihned úslužná vláda Gautschova prohlásila, že by se jí krnečně i tenhle německý nápad zamlouval .. A naši konservativní velkostatkáři ani proti tomu nehlesli, kdežto ústaváčtí se zároven s Pradovými 13 německými nacionály vyslu- vili pro tu krásnou vládní „opravu“ Schmer- lingova dila po 45 létech jeho požehnaného trvání. — Tak vidí všechan národ náš aspoň, j ak byly! mu splněny naděje je ho otcův, vítavších 20. října 1860 neodvo- latelný diplom císařský jako zaslíbení nové, lepší doby práva vlasti i národa našeho.. Místo chleba svězákonnosti a samosprávy, nabízí se nám kámen cen- tralisace, feudální nerovnosti a — rozdělení jednoty ze mě české.
Němcův Sehmeriingův Gautschův
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. října. (Uherská kris e.) Panovník přijal dnes dopoledne v 10 hodin členy kabinelu Fejěrvárova, a sice nejprvé mi nistry Lánye, Vöröše, Kristoffa, B- hára, Lukacse a Kovačeviče, kteří složili přísahu jako nově jmenovaní. tajní ra- dové, načež bár. Artur Feiliťzsch složil přisahu jako nový ministr orby. Po přísaze jed netliví ministři byli přijati ve slyšení. V 1 hodinu s poledne odebrali se baro Fejérváry a ministr vnitra Kristoffy opět do dvorního hradu a podávali panovníku zprávu o všeobecně situaci v Uhrách. Při té příležitosti rozbírány opětně některé body no- vého vládního programu. Čeká se, že baron Fejérváry chopí se už v úterý, až mu deputace druhého pešťského okresu přijde nabídnout mandát, této přileži- tosti a vyloží veřejně celý svůj program. Pak promluví o něm také koalice. Ale Košut ozna- muje v „Mag. Orsz.“ už předem, že vláda s ce- lým svým programem bude opětně poražena na hlavu. Jakmile se bar. Fejérváry odhodlal penězi, násilím a mezinárodními massami bojo- vati proti národu, nemůže býti přípustno, aby vkládal de královského listu poznámku o ústav- ním rozřešení krise. Tato krise přinesla důlo žilý důkaz, že uherská ústava byla dosud jen sebeklamem a klamáním světa, skutečná ústav- nost však jest v Uhrách možna jen na základe osobni unie.
Vöröš Kristoff Lukacs Kovačevič Feiliťzsch Košut Praha Uhry Fejérvára
15 article
Vzhledem k tomu, že baron Fejérváry s pokusí nyní o sestavení nové politické, vládní strany, jest zajímavo povšimnouti si, jak se o lednových voleb změnila sila jednotlivých stran Počátkem února strana neodvislost měla 165 členů, nyní jich má 183; dissi dentů bylo 26 v únoru jako nyní; bání- foveů bylo 13 a nyní jest 11; lidová strane měla 25, nyní má 27 členů; všechny čtyři koaliční strany měly v únoru 229 členů, nyní jich mají 247, tedy více o 18. Libe- rálni strana měla v únoru 148 členů, nyní jich má pouze 100, a počítáme-li k ní 13 Sa- síků, tedy 113. Nových dissidentů je 26, poslanců národnostních 10 jako v únoru. pak jsou 2 demokraté, 2 socmalisté a 12 divo- kých (v únoru bylo jich 9). Jeden mandát jest uprázdněn. Všech v Uhrách volených poslaneů jest 413, kromě nich pak zasedá na uherském sněmě ještě 40 delegátů sněmu chorvatského. kteří za nynějšího složení chorvatské delegace půjdou s každou vládou. Z Lublaně, 20. říjne. (Slovinské pra- pory ve Štyrsku. — Terstský mag- strát.) Dr. Hrašovec učinil na sněmu štyrském dotaz k místodržiteli, proč se na ně- meckých budovách školních i v již- ním Štyrsku při různých slavnostech trpí velkoněmecké trikolory, kdežto na slovinských školách slovinský národní prapor vyvěsiu se zapovídá. — „Edinost“ sděluje, že ministerstvo vojenství hodlá odníti terstskému magistrátu celou agendu, spojenou s mobilisaci vojska. Čeká se, že konečně vláda se odhodlá zříditi pro Terst okresní hejtmanství, jemuž mimo věci vojenské přiděli též sestavování vo- lebních listin a jiné funkce, jež vykonává nyn nespolehlivý magistrát terstský
Fejérvára Libea doktor Hrašovec Uhry Lublaň Štyrsko Terst
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Den bez ruské pošty. Dnes nás nedošel ani jediný ruský list Příčinou nepravidelného docházení ruských no vin v posledních dnech byla nejprve stávka sazečů, k ní se nyní přidružila stávka zaměst- nanců na železnicích. Nemajíce tedy po ruce ruských novin saháme po cizích, abychom s z nich dověděli, co soudí o nynějším stavu Ru ska. Bereme berlínský „Tágliche Rundschau“. jenž má na úvodním místě petrohradský dopi „Chronická revoluce v Rusku“. Pisatel nem lásky ani k Rusku, ani k ruskému národu. avšak posuzuje správně, třeba chladně. Začíná tím, že carský úkaz o svolání hosu- darstvenné dumy nikde není tak podceňován. jako v Rusku samém. Neukázalo se pro ně žádné porozumění. A protože nikdo nepochopil myšlenku tono carského úkazu a nečerpá z n naději a sílu pro práci v budoucnosti, zůstal carský úkaz beze všeho účinku na revolučné poměry v zemi. A tyto poměry jsou stále hroz- nější. Od Helsingforsu po Tomsk všecko vře. Všecky stavy a všecky kmeny jsou zasaženy A v té bouři není žádného společného směru, společné myšlenky. Není to nikterak uvědomělý zápas silného národa za svobodu, nýbrž je to divoké bujení neblahé pomatenosti myslí, du- ševné i politické anarchie, jež zachvacuje širší a širší kruhy. Každý týden objev se některá
Rusko Helsingfors Tomsk Tágliche Rundschau
17 article
nová strana, která myslí, že vynašla prostředek na záchranu státu. Nikde není patrna snaha pevná, sebe ovládající a omezující, nikde se ne- vynořuje osobnost, jakož je v nové éře nevyhnu- telno, nikde muž, kterého mohutný hlas by přehlučel povyk bláznů a který by silné vůli podrobil nevázance. Politická nezralost a vnitřní nekáranost, to jsou křiklavé známky nynější epochy. Nibi- listická, anarchistická a sociálně-demokratická intelligence podnítila v dělnickém a selském stavu nespokojenost s hospodářskými poměry, ale politickou myšlenku jim nedala, protože ji sama nemá, sama je politicky nezralá a neká- raná. Ona bouří proti byrokracii, a sama z ní vychází, a tvoří její podstatnou čásť! Cíle tohoto zlomku ruského národa, jenž obnáší asi 22%, kolisají mezi nejskromnějším konstitu- cionalismem a úplným anarenismem. Z četných sjezdů, které se od jara konaly a rokovaly o po- litických otázkách, nejsou ani tři, aby měly stejný cil a chtěly ho dosíci poněkud stejnými prostředky. A všechny ty sjezdy prohlásily, že by byly nuceny zastaviti práci, kdyby jejich přání nebyla splněna: lékaři, inženýři, techní- kové, učitelé a bůh ví, kdo ještě. Neni divu, že vážní Rusové za takových po- měrů vidí budouenost své vlasti v nejtemnějších barvách a všcho spíše se nadějí, než politického úsvitu. Všecko nasvědčuje, že konstituce není lék, který by Rtusko vyléčil. Konstituce nebude koncem, nýbrž počátkem krise, a konec této krise bude koncem Ruska. Zamyslí-li se některý s nesčíslných ruských reformatorů nad toute kritikou stavu, do kterého jejich vlasť uvržena za krátkou dobu dvou let?
bůh Rus Rusko
18 article
Neutralila Francie
Francie
19 article
Německý tisk se zabývá otázkou: Zdali v případě války německo-anglické zachová Francie loyální neutra- litu. »Temps« v úvodním článku včerejším odpovidá na tuto otázku, již pokládá za kor- rektně položenou, ale připomínající též známé články prof. Schiemanna, jenž tvrdil, že Francie nebude neutrální a jenž vzbudil ve všech fran- couzských kruzích náladu proti Německu. Oproti těmto článkům znamená tato otázka pokrok, neboť dnes se nepožaduje od Francie více tak ona neutralita, kterou Schiemann nechtěl Francii dovoliti. »Temps« prohlašuje, že kdyby vznikly konfhikty, Francie zasáhne do nich jen potud, pokud to bude vyžadovat neodvislost a ochrana jejího území. Politika Francie bude polítikou dzbrojené neutrality, která nikomu nedovoli ji zatahovat do sporů jí se přímo ne- týkajících. Nikdo nemá práva pochybovatio francouzské loyalnosti a nikdo nesmí chtit pů- sobiti na volnost rozhodnuti Francie.
profesor Schiemann Francie Německo
20 article
V Praze, 21. října.
Praha
22 article
Sultán marocký neodpověděl dosud na úřadní sdělení o německo-fran- couzské úmluvě v příčině upra- veni marocké záležitosti. Fran- couzské vyslanectví je odhodláno opustiti Fez, bude-li sultán zdráhati se dáti definitivní od- pověd.
Fran
23 title
FEUILLETON.
24 article
V Praze, 22. řijna.
Praha
25 article
š— (Kronika.) Mezi Zlatým domema malým stánkem Mus na druhém břehu Vltavy šlehlo to onehdy dvěma blesky. Zvědavci, mi- lovní hřmotu a rachotu, už napínali sluch, těšili se, že něco spustí. Ale nespustilo, mrak zase pře- šel. A dobře tak! Toho druhu »zábav« máme ve svě domácnosti víc než nazbyt! A cos spraví? Na Smíchově chystají nějakou vídeňskou frašku. V titulku ponecháno paradovati jméno rozmařilé melropole na modrém Dunaji »Vli den v noci !« Ihned se ozvala výtka, že Smichov povídeňšťuje náš vkus. Ale odpověď zněla obrá- cenou poštou: také zlatá střecha na Nábřeži není žádnou pavézou — českého vkusu. Škrtněle hry německého, francouzského, anglického, nor- ského původu a co by zbylo z vašeho pořadu Máme-liž vůbec nějaký svůj — český vkus — Není ho třeba! Umění je mezinárodní je všelidské ! Také vkus je mezinárodní. Na všech divadlech svěla pěstují dnes ukázky všech mo- žných vkusů! Mluví se o repertoáru s věto- véml Dobře. Mluví se ! Ale vedle světovosti potřeb přee plati také zákon a potřeba nějaké — indi- viduality ? Mám svůj osobní vkus. Také národ je osoba! Mělo by být možno, určit rysya stránky národního vkusu. Národní vkus souvisí s národní produkel. Jaká produkce, takový vkus.
Vltava Smíchov Dunaj Musa
26 article
Ve Francii, v Anglii, v Ilalii, v Némecku a jinde vědí dobře, co je národní produkce. Maí zvláštní divadla a ta se živí čisté národní, svou, domácí produkeí. Kulfurní povzdech — Mit takově divadlo! Zvláštní scénu, sa- mostatnou! A na ní výhradně, české, svoje, do- mácí hryl Ozvěna. — O jé! Byla by brzo hotova takov scéna !... 1 a Hlas šelmy divadelního praktika. Patrně nestači pouze — chtít. Není tak lehká věc, pořídit vlastní, svou, čístě domácí pro- dukcí. Není hračka vypěstovat si vlastní svůj, osobní a jak teprve národní — vkus ! Produkee a vkus jsou dila národního ducha, ducha ce- těho národa. A národ nežije v jediné generaci
Francie Anglie Ilalie Némecko Mito
27 article
ani v jediném století. Hrajeme teprve padesát let divadlo. A půl stoleti pokusů nedá ještě po třebný proud, jakého je (řeba, aby vzníkla sa mobytná, plnokřevná produkcel Také jsou hlediska a hlediska! Mnohým se vůbec protiví pouhá zmínka o národnosti — Eh, jaké kocourkovství! Národní mo ment! Překonaná věe. Lépe jako motýl polelo vat s květiny na květinu, ssát všude co nejlep šího, nejsladšího. Jsme takový motýl mezi ná rody ! Vybíráme si, ssajeme, kile se dá ! Co mo žná — všude ! Není to nejlepší cesta k — do- brému vkusu? Jestli nejlepší, těžko říci. Nejpoh o d nější je rozhodně. Někde před třiceti lety strhla se prudk polemika mezi Josefem Jiřím Kolárem a Neru dou. Mladí vytýkali antoru »Moniky« a »Ma- gelóny«, že květy své vlastní produkce přiliš na- pouští cízí šťávou. Starý pán ve věcech pů vodnosti tvorby pověděl důkladně své míněni krilice mladých. Úmění je svobodné, nezávislé. Pamatujte si, mládenci ! Největší duchové se ne ohliželi, kde co berou. Ani Sbakespeare se ne- ostýchal podél cesty trhati a lámati květy z ci- zího luhu — A chcete li co vědět!. Moje dramata žij na jevišti a budou žíti. A vaše? . . . konči Kolár s posměšným obratem, narážeje na jediné drama Nerudovo, které slavnostně propadlo. — I vy číveráku! odpovídal napadený Kdybych byl chtěl opisovat, mohl jsem si vy bra t také — něco lepšího. Vybírat si, dlužit se, napodobit, opisovat, překládat je ovšem nejsnadnější způsob — lite- rární produkce. Konečně i zcela záslužný, proč pak ne? Kde se stavi, tam třeba podávat cihly To je jisté. Vybírat si podle chuti odjinad zci zího hotového, není však ještě tuze velké — umění. Kdyby v tom záležela kultura, pak by- chom dnes už byli — první kulturný národ n světe.
Josef Jiří Kolár Ner Monika Nerudův Ma
28 article
Bylo by těžko teprv »povideňšťovat« náš vkus. Naše divadla na předměstí hemží se pa- řížskými, berlínskými, vídeňskými fraškami. Snad Vídeň, Berlín nejsou vždy ani v titulu, ale jsou za to v — obsahu! »Vídeň v noci«, oetne-li se na ceduli, bude jen výminkou v záplavě jiných ti- tulků. Obyčejně čítáme »Praha v noci« nebo »Den v Praze« nebo »Jak se Praha baví« neb »Praha je — Praha« a podobných ukázek nevin- ných podvodů. V podstatě není za titulkem pražského — nic. Práce, děj, postavy, humor. vlip, všecko je — vídeňské nebo berlinské. Jenom jména osob zaměnil pan »vzdělavatel« po pražsku A humor a vtip namnoze — vynechal. Často věc závisí na obratu slova, tedy na u mě n jazyka a toho se panu překladateli právě — nedostalo. — Na to by vůbec měla přijíti nějaká po- licie, jak se u nás »překládá« a »zpracovává« zvláště pro divadlo! horlil nějaký zanlcenec pro čistolu národní práce! — A kdo všecko překládá! doložil za přisáhlý odpůrce sociálné rovnosti v kruzíchli terárních.
Vídeň Berlín Praha
29 article
Všecko jen příznaky prvotního stupně vý voje! Jsme pořád ještě v začátcích. Ve všem všudy, Netřeha se proto kormoutit. Jinde ne bylo lépel Kdo a jak pracuje pro divadlo Veterán německého herectví, člen vídeňské dvorní činohry, pan Josef Levinský vypravuje ve svých Vzpomínkách roztomilé kousky z mi- nulosti německého divadla ne tuze dávno za padlé. Mezi figurkami vystupuje také ředitelka paní Springerová. Byla umělkyně, spisovatel ka režisérka, dekoratérka a nevím, co všecko ještě v jedné osobě. Jaká byla madame Springer do- vednice v herectví, ani nás tu konečně nezsjí má! Ale jak uměla obohacovat repertoár svého německého divadlal — Jenom se otřesu a kus je hotov I ří kala dle hodnověrného svědectví. A sypala své kusy z rukávu. Měla v tom oboru králičí plodnost. Také na tom nesešlo, že to byly kusy z pravidla — jiných autorů Změnila prostě titul a vydávala je za své. Spo- léhala ovšem na obecenstvo, že se o jména autorů, o obsah a podobné hlouposti, nikdy tuze neslará. Kdo pak tam dole ve přízemku věděl co kloudného na př. o Shakespearovi? Ale ji, paní Aurelii Springerovou, znali všichni. Kdo pak mohl opáčit děj »Hamleta« z paměti ? Tím lépe se zamlouval kus paní ředitelky s názvem »Myší pasť«, Hamletova historie, překrásně pani ředitelkou »upravená« A to bylo německé divadlo a německé obe- censtvo, třeba venkovské A což teprvé vídeňský ředitel, nebožtík Fürst, zakladatel známého Fürstova divadla (dnes Jantschova) v Prateru!
Levinský Springerová Springer Shakespeare Springerův Hamlet Hamletův Fürst Jantschův spo Prater Fürstův divadlo myš pasť
30 article
Fürst býval prvotně podomkem. Stal se li- dovým zpěvákem, dostal se k divadlu, přivedl to na ředuele a konečně i na — autora obli- bených původních her lidových. Pravý samo- rostlý dramatik velkoměstského předměstí. Jeho divadlo v Prateru mělo původně název »sing- spielhalle« (zpěvní stň), ještě nějaký rok po vi deňské světové výstavě se tak jmenovalo. A e se »literární potřeby« uměleckého stánku do týkalo, obstarával ji pan ředitel vlastnoručně. O smích a pláč bývalo tu stejně dobře posta ráno. Muž básnil o překot. — Dneska jsem zas básnil jako kůn říkal rád, aby naznačil množství vykonaného díla Autor Vzpomínek jednou při návštěvé za- stihl mistra právě v tvůrčím okamžiku. — Podivejte se, jak se při práci — potím vílal básník hosta, ovivaje se šátkem. Byl muž velmi objemné télesností. Ale znal dobře vkus svého obecenstva Jeho kusy »táhly«. Obecenstvo svého »Firšta« zbožňovalo. A když na konci hry ob- jevil se šlechelný cisař Josef s peněženkou. plnou své povčstné dobročinnosti, nebo »ole Radecký« dával své požehnání za zvuků hymny »Zachovej nám« anebo se rozlehl prostorami divadla Radeckého pochod, mohl se dům po- tleskem rozsýpat. Autor nestačil vycházet — před oponu .
Fürst Josef Radecká Prater Radecký pochod
31 article
To byla arci ještě stará »gemüthliche Víden! Ale od té doby neuplynulo ani třicet let. Dávno už měli Němci svého Lessinga, svého Goetha a Schillera, měla Vídeň své Grillparzery a Anzengrubry! A pro »Firšta« bylo pořád jeste místečko čestné, A německé obecenstvo stojí přes to dnes na uznávané výši — svého vkusu. Kuždý soubor zjevů má svoji primitivnost tvarů. Netřeba nikdy zoufat nad »stupněm vkusue ať už obecenstva nebo — produkcel Divadlo je společné dílo produkce a obe- censtva. Kde produkce a obecenstvo se našlya shodly, je divadlo v rozkvětu. Kde produkce zůstala bez obecenstva nebo obecenstvo nenašlo svoji produkci, tam to arci někde vadí v zá kladních podmínkách. Anatole France napsal noveletu »Spisovatel pro divadlo.« Hrdinou je pan Theodor Oliphant. Je ze všech žijících dramatiků nejplodnější.
Němec Lessing Goethe Schiller Grillparzer Anzengrubry Franc Oliphant Vídeň
32 article Od čtyřiceti let přivádí ročně dva až tři kuay
Od čtyřiceti let přivádí ročně dva až tři kuay na jeviště. Napsal činohry, veselohry, vaudevi- lové frašky a libreta operní. Většina těch věcí je zapomenuta, ale některé se zachytily a mají téměř nedočerpavý úspěch. Největší a nejslav- nější umělkyně v jeho hrách vystupovaly. Zkušený ředitel se vyjádřil: »každý dramatik má svoji látku, z niž formuje svoje lidi: Alexandr Dumas tvoři z legiky, Halěvy ze spanilosti, Sardou z nspřažených lan, Hervieu z občanského zá- konnika, Rostand z blankytu nebes. Tvůrčí hmotou Theodora Oliphanta je veřejné mí- nění. Není spolehlivějšího autora. Jeho »Vir- ginie Leroy«, v osmi letech pětkrát znovuuve- dena na jeviště, dožila se jedenácti set a osm- nácti představení! Tajemstvím úspěchu je tu jakási vycítěná názorová průměrnost. Obráží se ve hře a umožňuje neustálou shodu mezi city a myšlénkami na jevišti a ve hledišti. Ve vé- cech manželské nevěry, v otázkách průmyslu, bursy, vojska, vlasti, spořitelen, velkých domů obchodních, uhelného obehodu a sociálních pro- blémů pronesl pan Theodor Oliphant názory, které se zdály velmi blízké pravdě . . A tak dále.
Dumas Halěva Sardou Hervieu Rostand Oliphant Leroy
33 article
Zkrátka Anatole France, jako vždy, mysll lehce s atyricky svoji kresbu jemně pozoro- vané pravdy. Ale ať myslí, co mysli, jeho plodný Oliphantek je pravý typ národního dramatika. Jen takoví Theodorové Oliphantkové dovedou stvořit skutečné divadlo národní. — Tedy holá prostřednost je ob- sahem národního požadavku? Třeba prostřednost! Ale bez hanlivého při- zvuku a bez ironie! Co má vyniknout nad s é okolí, musí právě vyrůstati z prostřed- ností. Tak jako živný vzduch vyplňuje umě- lecká prostřednost své okolí národní, znamená průměr jeho cítění a myšlení, jeho vkusu. A z loho vzduchu a vkusu, jako z vlastní své půdy dalším vývojem rodí se teprv díla — nadprůměrná. Básníci nejskvělejších jmen, Sha- kespeare, Calderon, Lope de Verga hověli ná- rodnímu vkusu a vyšli z jeho prostředí. O divadelním řediteli řekl praktik Laube: — Jako muž vlády, musí ředitel divadla se pokloniti, kde promluvilo jednohlasně — ve- řejné mínění! A v konečných záměrech nejsou dalek od sebe ředilel divadla a spisovatel — pro di vadlo.
Franc Ted holý Calderon Laub národní Lop jít Verga