1
masthead
18. srpna 1905. Císlo 226
4
article
Účelností a čistotou. Správu restaurace a pokojů ved
pan Jesef Kučera, jehož všestrannou ocholu a vzornou
snahu lze jenom pochváliti. Pokrmy i nápoje jsou
v hojném výběru a vždy v chutné úpravě. Ceny jídel
i pokojů jsou mírně. Každý z milých krajanů, kdo
zavítá do české besedy v Liberci, jest zde vítaným
hostem a jsme z pina srdce přesvědčení, že kdo jednou
zvolil si Liberec s Českou besedou za cíl svého turi-
stického výlelu, ten se tam brzy s četnější družinou
zase objeví
— Kollegům abiturientům. Vzhledem ku proje-
vům, jimiž varování od studia některých odborů n
fakultě filosofické a pak studia na fakultě medicinské
ti, kteří nemajíce vlastních prostředků hmotných
musí se spolebati na dosažení místa hmotně je za-
bezpečujícího ihned po ukončení universitních studií
pokládá výbor »Všehrdu«, spolku českých právníků
za povinnost upozornili kollegy abiturienty českýcl
gymnasií, že ani pro dorost právnick
nejsou přítomné poměry příznivy. Ne
kolik posledních roků absolvoval totiž studium práv
nické počet posluchačů značně převy
šující ono číslo honorovaných míst
jež ve všech oborech, vyžadujících theoretickou zna-
lost práva, as ročně se nově obsazují. Poněvadž
i ročníky nynější jsou dosti silné po-
měrem k onomu nadbytku nabízených sil v našem
oboru v dobách bezprostředně předcházejících, nelze
s jistotou očekávati zlepšení siluace
v době nejbližší a nutno připraviti se na bez-
platné praktikování po vykonání zkoušek státních,
po případě i delší dobu trvající. Nemůžeme tedy.
než doporučiti kollegům abiturientům, aby dříve, než
zvoli si životní povolání, informovali se pečlivě také
o hmotných vyhlídkách jeho a nepouštěli při tom se
zřetele studium na jiných vysokých školách, než na
universitě.
— Stanovisko k novému zákonu o nedělním klidu.
Jesef Kučera
Všehrda
Liberec
odbor můj fakulta
5
article
Tímto programem zabývala se na den 16. srpna svo
laná veřejná schůze »Ústředním svazem obchodních
a průmyslových zřízenců v Rakousku, sídlem v Praze«,
jež byla četně navštívena. Referenty pp. Hokešema
Gehorsamem konslatováno, že zákon nemá zvláštního
vlivu na trvající poměry v otázce nedělního klidu
v živnosti obchodní. Jedině co obchodní pomocnictvo
uspokojuje, jest jasné znění zákona, kterým béře se
vládním zemským orgánům možnost, vymlouvati se
na nejasné znění zákona ohledně jich právomocia
očekává od zemských vlád kýžené zavedení úplného
celoročního 36hodinového klidu nedělního. Schůze
přijala jednomyslně tuto resoluci: »Shromáždění na
veřejné schůzi dne 16. srpna, svolané »Ústř. svazem
obchodních a průmyslových zřízenců v Rakousku«,
usnáší se na následující resoluci: Změna zákonao
nedělním klidu, kterým určuje se pracovní doba v ob-
chodech v neděli na 4 hodiny v městech majících
přes 6000 obyvatelů a na 6 hodin v městech majících
pod 6000 obyvatelů, nemůže zaměstnané v obchodech
naprosto uspokojiti. Místodržitelství českému zákonem
tímto dáno jest zmocnění, aby cestou nařizovací ne-
dělní práci v obchodech odstranilo vůbec a proto
shromáždění vyzývaji »Ústřední svaz obchodních
průmyslových zřízenců«, který za jedinou a skuteč-
nou svou odborovou organisací považují, by podnikl
všestranné kroky k tomu, by se nám dostalo úplného
celoročního klidu nedělního vůbec. Poněvadž český
místodržitel velmi rád otálí s nařízením proto, že ne-
dostalo se mu souhlasu k tomu od hromad pomocni
ckých, gremií nebo obecních representací, budtež v dů-
sledku výše uvedeného zmocněnými vyzvány hro-
mady pomocnické, staré i nové gemium pražské, gre-
mium na Smíchově, Král. Vinohradech, v Karliněa
v Žižkově, obecní zastupitelstva města Prahy, Král.
Hokeš Gehorsam
Král
Rakousko
Praha
Smíchov
Žižkov
svaz obchodní průmyslový zřízenec
6
article
Vinohradů, Smíchova, Karlina a Žižkova, by učinili
usnesení, v němž žádáno by bylo na c. k. místodrži-
telství v král. českém nařízení, kterým zaveden by
byl úplný a celoroční nedělní klid pro celý rayon
pražský. Po dojití odpovědi nechť svolána jest schůze
nová, ve které sdělena budou usnesení všech vyjme-
novaných korporací. Shromáždění současně protestuj
proli tomu, aby nedělní klid uskutečňován byl v král
českém nestejně a prohlašují, že užijí všech prostředků
aby dosaženo bylo nedělního klidu jednotného a ůpl-
ného pro celé Čechy.«
— Kroužek pěstilelů kaktunů a suceulentů v Pran
má v sobolu dne 19. 1. m. o 148. hodině večer v „Pla-
týze“ schůzi, ve kteréž se novl členové budou pli-
jímati.
— Neslušnost německé spořitelny. Plše se nám
Dne 9. srpna zaslal jistý český peněžní ústav (který
je pouze česky protokolován a může se proto pouze
česky podpisovati) s německým dopisním blanketem,
opatřeným českým podpisem, směnku ke dni 15.
srpna na »Sparkassa Mariazell« (ve Šlyrsku) k in-
kassu. Avšak teprve dne 14. srpna (jaký úmysll)
vrátila spořitelna mariazellská tuto směnku zpět
s podotknutím, že inkassuje směnky pouze ústavu,
který je také něm. protokolován a německy se pod-
pisuje. Dne 15. srpna byl svátek a tím dostal řečený
peněžní ústav směnku teprve dne 16. srpna nazpět.
Karlin
Žižkův
Smíchov
Čechy
Pla
Sparkassa Mariazell
7
article
Poněvadž inkasso na místa podobná (kdež je pouze
jeden peněžní ústav, zvláště tak ochotný a přesný
jako hořejší spořitelna) se těžko obstarává, přišel
ústav do nemilých rozpaků a to tím více, ježto
směnka byla pozdě vrácena. Tím ovšem mariazellská
spořitelna neposlouží ani německé věci, ani sobě,
nejméně pak obchodníkům tamějším. Český peněžní
ústav nebude krátce na podobná místa směnky
k inkasu bráti, leda za vysokou provisi, kterou by
ovšem potom musil akceptant zaplatit, začež by se
mariazellské spořitelně poděkoval. Že by se dalo
snadno německým firmám, německým bankáma
mariazellské spořitelně i s lichvářským úrokem
spláceli za tuto nešetrnost, jest samozřejmo; pří-
pady podobné nejsou vzácny, ale u nás je a bude
smysl pro rozkvět obchodu. Neradíme nijak českým
ústavům, aby příkladu marlazellské spořitelny ná-
sledovaly, podáváme jenom nový doklad německé
neslušnosti a doufáme, že vlivuplné peněžní ústavy
německé tohoto obchodního nevzdělance v Maria-
zellu zakřiknou.
Marius
8
article
— Most Palackého pro tramway a vozy uzavřen.
Za příčinou betonování a předlažby mostu Palackého
byla dneškem počínaje doprava po elektrické dráze
po mostě přerušena. — Motorové vozy na straně
pražské budou dojížděti k mostu Palackého, rovněž
tak i na straně smíchovské. Stanice z Palackého ná-
městí do Palackého ulice nebude se do počtu proje-
tých stanic počítati. Práce s úpravou mostu spojené
budou prováděny s největším uspíšením dnem i noci,
tak aby důležitá komunikace tato nebyla na dlouho
přerušená. Veškeré povozy budou musiti objížděl
přes most císaře Františka.
— K lotošnímu zatmění slunce dne 30. t. m. pod-
nikne náš český vzduchoplavec p. Frant. Hůlka podle
instrukcí proslulého českého učence dvorního rady
prof. Zengra plavbu balonem. Prof. Zenger pro svůj
pokročilý věk nemůže se osobně plavby zúčastniti,
vyšle tudíž assistenta fysikálního úslavu české tech-
niky v Praze, inženýra Bedřicha Sobolku. Výprava
má za účel pozorovati změny tepelně, baromelrickéa
změny vlhkosti vzduchu průběhem celé plavby k vůli
zjištění vlivu zatmění slunce na poměry atmosféry.
Palacký
František
Hůlka
profesor
Zengr
Zenger
Sobolka
Palacký ulice
Praha
9
article
Za účelem zkoumání tohoto bud. zavěšen pod balo
thermograf a barograf, které napíší diagram teploly
n llaku baromelrického, kromě toho bude se k vůli
kontrole čas od času odčítávati na teploměrecha
tlakoměrech a vpisovati čtení v tabulky. Také se bude
několikráte fotografovati slunce nezatmělé a zatmělé.
Expedice má ten význam, že umožní se pozorování
zatmění slunce i v tom případě, kdyby byla obloha
zahalena mraky. Proto bude také snahou výpravy,
dostati se co nejvýše, do čisté atmosféry, nad oblak
aby se získaly pokud možná čisté a ostré obrazy
slunce. Co se týče topelných změn, lze souditi, ž
rovněž nejsou při zemi tak znatelny jako ve výši, ne-
boť je na snadě, že tu celé okolí vyhřáté paprsky slu-
nečními v několika málo minutách, po které zatmění
trvá, sálá teplo, a tím že se zmenšuje rozdíl tepioty
před zalměním a při zalmění, ve výši však, že ne-
jsou ty rušivé účinky pozorování tak mocny. — P
téže plavbě stane se také pokus folograficky zhotovit
mapu přelétnuté krajiny a t lím způsober-, že
každých deset minut se bude totografovati kraj svisle
pod balonem ležící. Tento pokus j. u nás novinkou.
10
article
dosud níkdy neprovedenou i bylo by si přáti, by přes
všechny technické obtíže, které se slaví v cestu za-
chycování podobných momentních snímků, pokus ten
se zdařil. — Dle dosavadních disposic vyletí balon ve
středu dne 30. t. m. asi ve 12 hodin v poledne z vý-
staviště. Plnění i vzlétnutí balonu bude jako obvykle
lze obecenstvu pozorovati.
— Změny držebností. Pp. manželé Václav a Anna
Škořepovi koupili od majelníka realit p. Josefa Čer-
ného dům čp. 958 v prodloužené Poděbradově třidě
v Žižkově za 61.000 K. Pp. Jaroslav Benedikt a Joseí
Zahrádka koupili společně od choti velkoobchodníka
paní Markéty Springrové (z Pankráce) stavební po-
zemek č. kat. 141/36 v Nuslích za 10.000 K. Pan Josel
Kaberie koupil dům čp. 15ve Ctiborově ul. v Nuslích
za 20.500 K. Pan František a Božena Kurtzovi koupili
od Malostranské záložny dům čp. 315 v Lomnického
ulici v Nuslích za 30.000 K. Paní Marie Slabihoudková
koupila od p. Františka Ferra dům čp. 192 v Přemy-
slově ul. v Nuslích za 28.000 K. Pan Karel a Marie
Fünfassovi koupili od p. Ladislava Štěpánka dům
čp. 391 v Nuslích za 29.000 K. Pp. manželé Josefa
Matylda Schneidovi koupili od pp. Václava a Betty
Rehákových dům čp. 5 v Benešově ul. na Pankráci za
12.000 K.
— Zachycený poštovií helub. Pan Josef Černík.
krejčí v Bojkovicích na Moravě, chytil v pondělí dne
14. t. m. za soumraku poštovního holuba, jenž má
na jedné noze kroužek z aluminia se značkou: 2445.
Václav
Škořep
Čer
Jaroslav Benedikt
Joseum
Springrová
Josel
František
Kurtz
Slabihoudková
František Ferra
Karel
Fünfass
Štěpánek
Josef
Matylda
Schneid
Rehákův
Černík
Žižkov
Pankrác
Nusle
Ctiborův ulice
lomnický ulice
Benešov ulice
Bojkovice
Morava
záložna dům čp
11
article
04 E. T. Vlastník holuba toho může si jej u p. Černíka
odebrati
— Urážlivé našetrnosli dopustilo se předsednictv
všeobecné mezinárodní včelařské výstavky v Těšíně
vůči českému jazyku, lákajíc k ní i příslušníky če-
ského národa touto chybami se hemžící vyhláškou
»Všeobecná mezinárodní včelářská vý.
stavka v Těšíně. Na všestrannou žádosť usla-
novuje se nejdelší lhůta k zasláni přihlášení k oše-
obecné mezinárodní pod protektoratem Jeho c. a k.
Vysosti šlechetného pána arciknižete Bedřicha stojíci
včelařské vystavce v Těšíně, rak. Slezsko, která se
odbyvá od 17. záři do 1. řijna t. r., do do 30. srpna
t. r. »Archy přihlašovaci« jsou k dostaní u vystavniho
komitétu, které veškeré dotyčné poplávky vyřizuje.
S předem vřelé díky vzdáva ve vši uetě Jan Fol-
warczny, předseda výstavního komitétu.« Mají tudíž
čeští včelaři těšinskou výstavu oslazenou divnou
»medovinou-.
— Skonflskovaná hůl. Zvláštního překvapení
zažil pan František Švařík v Sobotce. Procházel se
po náměstí, pohrával si s hůlkou zvláštního tvaru a
chlubil se, že zmáčknutím péra může z ní k sebe-
ochraně vytáhnouti dýku. Za chůze potkal také čet-
níka, který jej oslovil: »Pane Svaříku, máte pěknou
hůlku, okažte.« Šťastný majitel hůlky byl rád, že se
také četníkovi libí, a se slovy: »I s největší radosti,
pane závodčí,« chvatně a s úklonou mu ji podával.
E T
Černík
Bedřich stojík
Fol
Švařík
Těšín
Slezsko
Sobotka
12
article
Ale slova: »Tak pěkně vám děkuji, pane Švaříku, a
přijďte si pro ni k soudu«, účinkovala jako studená
sprcha na výtečnou dosud jeho náladu. S úžasem
hleděl zaražený pan Švařík, jak závodčí zaměřils
hůlkou přímo na četnickou stanici a později se pak
dověděl, že k nosení hole s dýkou je třeba úřadního
svolení.
— Výletník sřitil se v Krkonoších se skály.
Před 14 dny podnikli dva turisté, z nichž jeden byl
z Nisy, oblížnou cestu po Kozích hřbetech v Krko
noších, ale když prošli asi 200 metrů, radil z nich
jeden pro nebezpočí, jež jim hrozilo, k návratu
Sotva že všák na zpáteční cestě učinili několik kroků,
šlápl výletník z Nisy na uvolněný kámen a sřílil se
s ním po srázné skalní stěně do hloubky asi 40
metrů, kde se zachytil na kosodřevině. Jelikož svezl
se se skály po rukách a kolenech, neutrpěl celkem
žádného zranění a volal vzhůru na svého soudruha:
»Sťastně jsem spadnul, ale potřebuji pomoci.« Jeho
společník s pomocí sluhy z blízké záchranné chýše.
jej záhy z nebezpečné situace vyprostili. Pod koso-
dřevinou, na které se zachytil, přechází skálav
kolmý sráz, se kterého, kdyby se byl sřítil, byl by
turista z Nisy zaplatil nebezpečný výlet životem.
— Pohřešovaný professor nalezen. Z Chebu se
sděluje: Zdejší měsíská rada obdržela dne 14. t. m.
přípis se sdělením, že dne 31. července z Chebu za
podezřelých okolností zmizevší professor reálky dr.
Max Neufellner zdržuje se s oběma svými syny v Edtu
u Sv. Konráda v Horních Rakousích.
Švařík
doktor
Neufellner
Konrád
Krkonoše
Nisa
Cheb
Horní Rakousy
13
article
— V horách kamenem způsobená nehoda. Za
výletu do Krkonoš zasažen byl obchoduík František
Büttner ze Sprotavy větším kamenem, který skutálel
se bezpochyby ze Sněžky. Bültner byl povážlivě zra-
něn na levé straně hlavy a utrpěl značnou ztrátu
krve. Osudný kámen byl jiným turistou vržen do
hlubiny, ale není zjištěno, stalo-li se tak ze zlomysl-
nosti, nebo jen z bujnosti.
— Krádež na louce. Rolník v Příchvoji u Sobotky
pan Kupec má louku, která je sice úrodná, ale se
sečením mu práce nedá žádné. Vykoná ji za něj.
ovšem k malé jeho radosti, vždy někdo jiný v době,
když je tráva ke kosení nejvhodnější a beze stopy
s ní zmizí. Stalo se tak již lpni a opakovalo se to
i letos v noci s pondělka na úterý.
— Požár v lichtensteinském dvoře. V poplužním
dvoře knížete Aloisa z Lichtensteinu v Běchovicíeh
vypukl v úterý dne 16. t. m. odpoledne požár, který
v malé chvíli zachvátil veškery stodoly, od nichž se
vzňaly též kolny a čásť obytného stavení. Žár byl
mocný, že veškeré meze, kladené k jeho utlumení.
zůstávaly úplně bezúčelny. V krátké době sjelo se
k ohni 11 hasičských sborů z okolních míst, ale čin-
nost jejich ztížena byla citelným nedostatkem vody.
Také vesnický lid, jmenovitě zřízenci dvora poskytli
při hašení vydatnou pomoc i jest jim co děkovati, že
přispěli k obmezení dravého živlu na zachvácené
části dvora, Požárem byla zničena valná čásť letošní
sklizně, dále kryt budov a různé hospodářské stroje
a nářadí. Škoda není dosud vyšetřena, ale přibližně
se odhaduje na 50.000 K. Pohořelý dvůr má v nájmu
uhřiněveský cukrovar. Jak požár vznikl, není dosud
zjištěno.
Büttner
Bültner
Kupec
Požár
Alois
Lichtenstein
Krkonoše
Sněžka
Příchvoj u Sobotka
14
article
— Zabil se pádem s pakra. Z Ouval se nám sdě-
luje: Tragiekou smrtí skončil v pondělí dne 14. t. m
57telý statkář p. Josef Pokorný v sousední obci Tlu-
stovousích. Prohlížeje ve stodole na patře složené
obilí, propadl mezerou na mlat, kdež zůstal v bez-
vědomí leželi. Domácí lidé odnesli jej ihned do bytu,
přivolavše neprodleně lékaře, jehož pomoc byla však
již marná. Nebohý muž se více nevzpamatoval a v ně-
kolika minutách vypustil ducha. Dle seznání lékařov
přivoděna byla smrt silným otřesením mozku.
— Usmrcen splašenými koňmi. Z Uhřiněvsi se
nám píše: V obci Sibřini událo se dne 16. t. m. po-
litováníhodné neštěstí, které si vyžádalo v oběť lid-
ský život. Téhož dne jel čeledín František Koucký
s párem mladých koní rolníka p. Nedbala a ocitnuv
se s nimi v úvoze, kdež se bujní tahouní čehosi po-
lekali, nebyl s to je udržeti. Splašení koně uháněli
divoce do polí, kdež jim přišel v cestu domkář An
tonín Svoboda, kterého porazili a i s vozem přejeli
takže ubožák zůstal na místě mrtev ležeti. Zdivočil
tahouni byli teprv po delší době chyceni a ukroceni
Kolem nešťastného Svobody nakupili se zatím četn
lidé a odnesli jej do přibytku, kam také přivolán by
lékař p. dr. Mášl z Uhřiněvsí, kterýž mohl pouze kon-
statovati smrt nešťastníkovu. Tragická událost vzbu-
dila v obci mocné pohnutí.
Pokorná
Koucká
Nedbal
Svoboda
Mášl
Uhřiněvsit
šťastný Svoboda
Sibřini
15
article
— Z Pacova. (Pův. dopis.) Odhalení pa-
mětní desky MDru. Joselu Hamerní-
kovi. — Sjezd rodáků a přátel města.
Již přiští sobotu zavítají k nám vynikající rodáci
přátelé města, aby společně se zdejším obecenstvem
uctili ve dnech 19.—21. t. m. památku věhlasného
učence MDra. Jos. Hamerníka. Četné přihlášky po-
dávají jasný důkaz, že slavnosti tyto budou dosta-
veníčkem všech milých, kteří v měslě našem a v jeho
okolí prožili nejkrásnější chvíle mladosti, aneb těch
jimž životní povolání připravilo v Pacově druhý
útulný domov. Přípravy ke sjezdu a odhalení pa
mětní desky jsou v plném proudu. Deska, zhotovená
dle návrhu zdejšího rodáka, akademického sochaře
Rud. Hamršmída, jest již zasazena a zahalena
rouškou na rodném domě oslavencově (nynější lé-
kárně). Na desce z modravého mramoru upevněn
jest kruhový bas-relief oslavencův, v bronzu odlitý
a zeleně patinovaný. Ve vyzlaceném pozadí obráží
se silhouetta rodného města. Kromě jména a dat z
života učencova obsahuje slova redaktora Skrejšov-
ského: »Život kdo vraci, života dlouhého hoden.-
Celek vyniká šťastně vystiženým souladem bareva
vskutku uměleckým umístěním jednollivých objektů
takže město naše získá tím jednu z nejlepších okras
Studující, pořadatelé slavnosti, všemožně se snaží
by ráz její byl po všechny dny důstojný. Z důvodu
toho sestavili pořad co nejpečlivěji. — Na sobotním
Hamerník
Hamršmíd
Pacov
rodný dům oslavencův
16
article
uvítacím večeru, pořádaněm v hotelu »Na panské«.
přednesou studující ukázky z literární činnosli spiso-
vatelů rodáků, Boh. Čermáka, Ant. Sovy, Fr. Šohaje
Xavera Tejřova a V. P. Trnavského. Zpěvní a hu-
dební čísla provede místní zpěvácký spolek »Slavík«
a jeho hudební edbor za řízení p. učitele F. Čer-
máka. Začne se o půl 8. hod. Vstupné 50 hal. —
V neděli o 6. hod. rinní budiček. O 3. hod seřa-
dění hostů a místníci spolků na zámeckých valech.
všem rodákům známých věkovitými kaštany. Odtud
průvod k rodnému domu učencova, kdež slavnostní
řeč s nevšední ochotou prosloví prof. českého vyso
kého učení pražského, slovutný p. MUDr. Ondřej
Schrulz. Pak následuje odhalení desky a ode-
odevzdání její v ochranu města, jehož slavná rada
převzala protektorát nad celou slavností. Od půl 12.
do půl 1. hod. promenádní koncert na náměstí.O
1. hod. společný oběd v hotelu »Na panské«. Cou-
vert 3 K. Odpoledne koncert v zahradě »Na nové«.
Vstupné 30 h. Hudební číala uvedeného programu
obslará 20členná kapela p. Gansova z Tábora. Večer
o 8. hod. sehrají studující, sdružení v Jednotě diva-
delních ochotníků, Šubertovo »Drama čtyr chudých
stěn«. Režisér MÚDr. Kysela. K představení tomute
pořídili studující nově dekorace. Po divadle obvyklé
zastaveničko »Na panskě«. — V pondělí o 1. hod. vy.
cházka na památný hrad Kámen. 435
— Z Prachatic. (Německé furiantství.)
Antonín
Sova
Šohaj
Tejřův
Trnavský
F Čer
MUDr
Schrulz
Gansův
Šubertův
Kysela
Francie
Tábor
Prachatice
Drama čtyři chudá stěna
17
article
Dne 15. srpna uspořádali prachatičtí češlí student
výlet do české obce Bělče. Tam přijeli odpůldne čtyř
prachatičt němečtí cyklisté s velkoněmeckými od-
znaky, mezi nimi i jeden státní úřadník. Kdyžu
vchodu do slavnostní místnosti byli vyzváni, aby od-
znaky odložili a zaplatili vstupné, lu tři z nich velko-
německý odznak sejmuii, čtvrtý však nikoli a všichni,
aniž vstupné zaplatili, zaujali místa u jednoho stolu
a začali se hlučně po německu bavit. Obecenstvo ne-
dalo si to však libit, a když znovu jedním z přitom-
ných cyklista s velkoněmeckým odznakem byl vy-
bídnut, aby odznak odložil, ale vyzvámí neuposlechl
a obecenstvo na provokativní chování se cyklistů re-
ptati začalo, byli lito požádáni, aby z místa slavnosti.
jejíž klidný průběh ruší, se vzdálili, což cyklisté po
dlouhém zdráhání učinili. Němci prachatičtí na svých
výletech mají tabulky, že Čechům vchod je zapovězen,
a ubohým byl by Čech, který by se slovanskou triko-
lorou se odvážil do jejich společnosti — se zdravou
kůží by asi neodešel; však oni jsou tak drzí, že, kde
státní úřady Čechům něco nezskážou, chodí sami vy-
zývavě slavnost rušit. Proto doporučuje se zásada:
jak ty mně, tak i já lobě.
Němec
Čecho
Čo
Bělč
18
article
— Ze Smečna (Jubileum práce.) Těchlo
dnů významenán byl císařem ponocný v cukrovaru
Jindřicha hraběte Clam-Martinice na Smečně, Fran-
tišek Šupík, za 43leté věrné služby čestnou me-
daillI. Jubilant narodil se 22. července roku 183e
v Bělči u Křivoklátu a počal na Smečně sloužit
roku 1862 za pana Jindřicha hraběte Clam-Martinice,
otce nynějšího hraběte. Správce cukrovaru dal svo
lati všechno dělnictvo a úřadnictvo na váhu a tam
připjal přede všemi jubilantovi medailli. V proslov
pak dal Františka Šupíka dělnictvu za vzor, začež
oslavenec pohnut poděkoval. Pan hrabě poděkoval
jubilantovi v kanceláři před úřadnictvem za jeho
věrné služby a projevil přání, aby Šupík ještě dlouhá
léta ve zdraví mohl sloužiti.
— Vydával se za detektiva. Ke zprávě pod tímto
nadpisem ujišťuje nás montér pan Korynta, že by
mužem, s nímž měl na ulici spor, pouze nesprávně
nařčen, jako by se byl za detektiva vydával, což ihne
ještě na policejním komisařství vyvrátl. K řízení poli
cejnímu na druhý den stanovenému, muž ten se pak
ani již nedostavil.
Jindřich
Martinic
Fran
Šupík
Korynta
Smečno
Bělč u Křivoklát
IdaillI
19
article
— V soudní dražební síni v Praze dnes v pátek
od půl 9. hod dopolední konati se bude veřejná
dražba. Prodávati se bude: nový skvostný nábytek
z velkoobchodu jako! skříně, kredence, pohovky
zreadla, stoly, zařízení ložnic a salonů: panská
damska a dětská obuv. 2 šicí stroje pro obuvníka
damské letní i zimní klobouky, přípravy a zařízen
pro modistku: klavír a různé domácí zařízenl.
Dražba potrvá dva po případě i tři dni.
— Umělecká výstava v lázních Bělohradě. Po
slední týden stoupl utěšeně počet návštěvníků vý-
stavy, jichž do dneška 2700 se čílA. Poněvadž i vý-
stavní loterie zdárný výsledek vykazuje, jest finančni
zdar výstavy zajištěn. Příští sobotní příjem určil vý-
stavní komitét pro Ústřední Matici školskou.
— Z českých lázní. Výletní a lázeňské místo
Brandýs nad Orlicí navštívilo do konce července
714 hostů, od nichž se okrašlovacímu tamějšímu spol-
ku dostalo na spolkové účely příspěvků obnosem
267 K 20 h. Kromě toho dostalo se spolku ještě darů
obnosem 75 K. — Alkalicko-zemité lázně ve Vápen-
ném Podole navštívilo do 16. t. m. 152 lázeňských
hostů mimo passanty.
— V Hartmanově zpěvní síni koná se dnes v
prospěch oblíbeného režisera Rudolfa Kamenskě-
ho velké mimořádné představení. Pro-
vedeny budou dvě nové komické scény „Ta ž n
ptáci“ a „Král Bobeš“. Jako host vystoup
v tomto představení soubretta sl. Aranka Rigo
Sólový program jest docela nový.
— Zahradní restaurace „u Holubů“ na Smíchově
Dnes velký koncert při volněm vstupu. Zač. o 7. hod
Hartmanův
Rudolf Kamensk
Bobeš
Rigo
Praha
lázeň Bělohrad
Brandýs nad Orlice
Alkalicko
Smíchov
20
article
Zřízení údolních přehrad nad Dvo-
rem Králové a u Slatiny nad Úpou.
Zřízení údolních přehrad nad Dvo-
rem Králové a u Slatiny nad Úpou.
Ke článku, kterýž jsme ze zůčastněných kruhů
k otisknutí obdrželi a pod uvedeným záhlavím jako
původní dopis uveřejnili, zasílá nám správa svěřen-
ského panství náchodského tuto opravu: Ctěná redakce
časopisu „Národní Listy“ v Praze! Poněvadž článek
ve Vašem periodickém časopisu „Národní Listy“ ze
dne 25. července 1905 č. 202 na třetí stránce pod ná-
pisem „Zřízení údolních přehrad nade Dvorem Krá-
lové a u Slatiny nad Úpou (původní dopis)“ uveřejněný
mnohé nepravdivosti obsahuje, žádá podepsaná admi-
nistrace svěřenského velkostatku náchodského v za-
stoupení Jeho kišižecí Jasnosti prince Viléma ze
Schaumburg Lippe generálním zmocněncem Edmun-
dem z Campe, hospodářským radou v Náchodě, aby
ctěná redakce dle § 19. tiskového zákona přijala a dle
předpisu zákona olisknouti dala v čísle uvedeného
časopisu nejblíže příštím následující opravu:
„Není pravda, že dle zemského zákona ze dne
13. února 1903 měly se při regulaci řek zříditi údolní
přepážky za účelem nadržení velké vody nad Králové
Dvorem v lese „Království“ a druhá na Úpě u Slatiny.
Pravda jest, že v prameništi Labe a Úpy údolní pře
pážky zříditi se mají.
Není pravda, že J. J. prine ze Schaumburg-Lippe
jest předsedou vodního družstva v České Skalici
Pravda jest, že skoro po 10 roků byl předsedou
prozatimní správy vodního družstva.
Není pravda, že téměř nikdo ze členů tohoto vod-
ního družstva o tom neví, že se toto družstvo prot
projektu údolní přehrady u Slatiny nad Úpou staví —
není pravda, že žádného usnesení v tom směru není.
Jasnost
Vilém
Lippe
Slatina nad Úpa
Praha
Náchod
Úpa
Labe
Schaumburg
Český Skalica
údolní přehrada nad Dvůr
Schaumburg Lippe
Edmun
Dvor Král
Camp
21
article
Pravda jest, že správa družstva, výbor spojeného
vodního družstva „Úpa“ jednohlasně se usnesl, aby
proti zřízení údolní přehrady u Slatiny podán byl
protest, ve schůzi v Jaroměři dne 5. července 1904.
Není pravda, že prine ze Schaumburg-Lippe vy-
žádal si roku 1904 o valné hromadě od shromáždě-
ných členů plnou moc, aby mohl jménem vodníh
družstva proti zřízení údolní přehrady u Slatiny n. Ú
jednati — není pravda, že taková plná moc byla tehda
mičky schválena — není pravda, že výsledek toho
byl, že stavba této důležité nádrže odiožena byla ad
calendas graecas.
Pravda jest, že J. J. jako čestný předseda sdru
žení všech vodních interessentů na Úpě zmocněn byl
aby jménem spojeného vodního družstva „Úpa“ v Če-
ské Skalici pro Zvolský mlýn, toho času ve vlastni-
ctví spojeného družstva se nacházejtcí, přispěvek
k údolní přehradě v Krkonoších do 200 K za 1 m
spádu přihlásil.
Není pravda, že projekl, c. k. inženýry vypraco-
vaný, ruší se tím libovůlí umíněného jednotlivce,a
že se to stalo proto, poněvadž Jeho Jasnost nechce
poskytnouti k tomu potřebných pozemků.
Pravda, že ze zcela jiných příčin J. J. proli údolní
přehradě u Slatiny býti musí.
Není pravda, že vlastně celá regulace Úpya
vlastní vodní družstvo v České Skalici uvedeno bylo
v život jen proto, aby zregulovány a meliorovány byly
ze zemských a státních peněz princovy pozemky, re-
konstruovány jemu chatrné jezy a prostřednictvím
refundací vráceny jemu peníze, dríve již na meliorační
práce vynaložené.
Lippe
Úpa
Jaroměř
Schaumburg
ský Skalica
spojený družstvo
Krkonoše
Český Skalica
spojený vodní družstvo
22
article
Pravda jest, že J. J. si ani nepřál zřízení vodního
družstva, když od předsedy hospodářského spolku
v České Skalici pana faráře Uhlíře ve Velké Jeseniei
(tehdejšího delegála při zemědělské radě) za přistou-
pení žádán byl. Pravda jest, že jeho přístup se stal.
aby ostatním gruntovníkům na Úpě v okrese 40
zemská a státní subvence pro jejich meliorace se udr-
žela, kdežto princ, který v létech 1875—1888 velký
náklad na meliorační stavby učinil, žádné náhrady
za to ani nežádal, ani neobdržel.
Regulace Úpy nemělo svěřenské panství náchod-
ské ani třeba, jak zátopa roku 1897 dokázala, kde
nepyla skoro žádná škoda způsobena. Tato byla ale
pro dolní družstvo od obce dolanské dolů k Jaroměři
nevyhnutelná, proto usnesena; panství náchodskému
tím způsobeny veliké výlohy. Jezy, pokud jsou vlast-
nictvím panství, udržují a nově se zřizují nákladem
svěřenského panství, nikoliv vodním družstvem.
Není pravda, že, bohužel, členové vodního druž-
stva v České Skalici číní těmto názorům smutnou
stafáž
Není pravda, že jen neňistupností a předpojatost
jednollivce má se celý tento ochranný a předůležitý
projekt údolní přehrady u Slatiny nad Úpou rozbíti
Pravda jest, že na Labi u Králové Dvora v lese
„Království“ údolní přehrada s obsahem asi 9 millionů
m jest usnesena a bude provedena, dále u Spindel
mühle v Krkonoších druhá přehrada s obsahem 3 mill
m a na Úpě blíže „Kreuzschenke“ v Krkonoších pře
hrada s obsahem 31/2 millionů m'. Tyto tři údoln
přehrady pojmou přes 15 millionů m vody, což jes
více než třeba k ovládání vysokých vod těchto dvou
Po provedení tčchto 3 přehrad údolních nebude
obvodu na středním Labi od těchto dvou řek žádné
nebezpečí více hroziti.
V Náchodě, dne 15. srpna 1905.
Knížedí administrace svěřenského panství náchod
ského
Edmund z Campe.
řek.
Edmund
Camp
Český Skalica
Velká Jeseniei
Úpa
Jaroměř
Labe
Krkonoše
Náchod
hospodářský spolek
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Defregger. Z Berlína se telegrafuje: »Říšský
Věslník« uveřejňuje jmenování Defreggera rytířen
pour te merile pro vědu a umění.
= Nekázeň v námořnictvu německém. K Kielu.
17. srpna. (Zvl. tel.) Vojenský soud odsoudil topiče
Krusehova a námořníka Worcha pro neuposlechnut
rozkazů představených do káznice na pět let.
= Zatčení karbaníci. Z Frankfurtu telegrafují
Policie přistihla včera ve zdejším starém městě 2
osob při hazardní hře. V banku zabaveno 80.00
marek. Všichni karbanici zatčeni.
= Tyf v Bělahradě. Z Bělehradu se telegrafuje
Přes učiněná zdravotní opatření šiří se zde tyf. Oby
vatelstvo jest zachváceno vážnými obavami.
Krusehův
Worch
Berlín
Kiel
Frankfurt
Bělehrad
Ob
24
article
Z literatury.
Z literatury.
Literární vzdělání.
22— Byly doby, kdy literatura byla spo-
lečenskou modou. Kdy salony a společnosti ne-
obešly se bez deklamovaných básní a bez mod-
ních básníků, kdy hovořit o nových literárních
dílech bylo povinností každého, kdo chtěl se
udržeti na úrovni společenské, kdy jména au-
torů a tituly nových knih byly právě tak známy
a běžny, jako dnes jména nudebních virtuosů,
tennisových a automobilových vítězů. Literatura
ovládala ducha společnosti, zabarvovala onu
pěnu, která tvoří se na povrehu duševního ži-
vota každého národa, a která nazývá se spole-
čenským, modorním duchem doby. Společnost
nebyla tím ani lepší, ani horší než dnešní. Bylo
by směšné, domnívati se, že ona modní záliba,
která zachvacuje společenské vrstvy, jichž po-
vrchní život se zrcadlí v novinách, revuích a ji-
ných veřejných projevech, rozhoduje o duševní
hodnotě národa. Z praktického, řekněme obchod-
ního stanoviska není ovšem lhostejno, obrací-li
se pozornost veřejnosti spíš ko sportu, ku prak.
tickému životu, k cestování, ku požitkům ply-
neucím z pěstování těla a. z vlastní šinnosti, pro-
jevované fotografováním, řízením motocyklů,
automobilů a j., než ku požitkům plynoucím
z umělecké tvorby. Ale duševní život té veřej-
nosti nestává se tím ani hlubšim, ani povrch-
nějším. Zajímala se o literaturu svým časem
právě tak povrchně, jako dnes povrchně pěstuje
sport a interes o virtuositu všelikého druhu, a
vrhala se kdysi na umění právě tak dětinsky hor-
livě, jako se dnes dětinsky horlivě vrhá na zá-
jem o praktický život. Je-li tu se strany umění a
literatury oprávněna nějaká stížnost, je to, zdá
se jen, stížnost producentů, jichž produkt nebudí
dostatečný zájem. Ale tomu neodpovídá stati-
stika.
25
article
Počet knih a časopisů stále roste, náklad
jednotlivých děl i listů stále stoupá, autoři obl
bení dosahují nebývalé výše výtisků i honorářů
— výroba. literární přes zdánlivé zanedbáván
literatury vzrůstá neustále. Tedy ta zdánlivá ne-
účasť široké veřejnosti a společnosti na litera
tuře je opravdu jen zdánlivá, naše dámy přes
svůj interes na sportu, na malování, na vir-
tuosech a tenoristech, dovedou přečísti neoby.
čejné množství moderní produkce literární, do-
vedou jmenovati řadu nových jmer a titulů, jež
jscu veskrz „báječné“ neb nudné, v rozhovoru
považují za stejně důležité zmíniti se občaso
knize jako o divadle, o komorní hudbě, o vý-
stavě Manesa. — A přece cosi schází. Scház
onen upřímný a živý zájem o literaturu, uměn
a tvůrčí duševní život, onen zájem, který
učí vybírat, který dovede hodnotit, rozeznávat.
který znamená soužiti s uměním. Toho dnes
není ve společnosti, které umění je jen pří-
jemnou pomůckou ke zdokonalení uměleckého
průmyslu, jímž zvyšuje se pohodlí domácnosti.
a k zjemnění společenského — ne uměleckého
— vkusu, jímž se zvyšuje požitek společen-
ských styků. Umění, jako vše ostatní, podrobuje
se onomu „duchu společnosti“, jenž dnes ná-
hodou hledá požitky jinde nož v zanicení nad
uměleckými výtvory lidského ducha.
26
article
České spisy-
* Josefa Baráka Vzpomínky. Naklad. družstvo
Máje v Praze. 1905. Za K 1.20.
Vydavatelstvo připomíná, že životopisný nástin
»Josef Barák« vydal už r. 1883 dr. Ot. Jedlička
v Roudnici a že i výběr z přednášek Barákových za-
čali podávati dr. Jan Podlipný a Václav Řezníček
v Praze 1884, avšak že v pozůstalosti Barákově mnoho
ještě zbylo nesplaceného dluhu tomuto památnému
muží. Sebralo jeho vzpomínky, v nichž nejdůležitější
příběhy svého života sám vylíčil a před dávnými léty
i vydal po různých časopisech, sebralo i jeho roz-
troušené básně, k jichž vydání sám autor ani nedo-
spěl a tak utvořilo knížku, kterou se památka šle-
chetného publicisty osvěží a utvrdí a povinnost vděč-
nosti slušně osvědčí. Čtení vzpomínek a básní Bará-
kových je vždy poučné, lahodné a jímá jakousiti-
chou slastí tklivé elegie zapadlého života tak neů
morně nadšeného, mladistvého, ideálně vzletného
sobě věrného, rušného a tvůrčího. Ti lidé r. 1848
bojovných let šedesálých lnou, čím více se časy vzda
lují, tak oddaně a bratrsky k sobě, tak si svou rázo
vitost stále ostřeji v dějinách vyznačují, že tvoří prol
nynějšku zcela zvláštní epochu, jíž mladý svět po
malu nebude ani dobře rozuměti. Barákovy vzpo-
mínky celým obsahem, ale i způsobem podání a duší
svoul jemně mužnou, v největších nesnázích pevnou,
na povrch humorně klidnou, v hloubi však vzrušenou
věrně charakterisují svou dobu a podávají klíč k je-
jímu porozumění. U Baráka už je viděti, že tušil po-
třebu pilných záznamů pro budoucnost. Některé
články, jako »Co chceme?« jsou časové až dosud.
Titul knižky měl býti »Vzpomínky a básně Josefa
Baráka«.
Vbk.
Barák
doktor
Otakar
Jedlička
Barákův
Podlipná
Řezníček
Praha
Roudnice
27
article
* „Český Lid“ ročník XIV. 1905. Naklada-
tel Fr. Simáček. Red. PhDr. Č. Zíbrt, prol.
kult. historie na české universitě.
Mám na psacím stolku rozevřený právě ukon-
čený čtrnáctý již ročník „Českého Lidu“, sbor-
níku, věnovaného studiu lidu českého v Čechách, na
Moravě, ve Slezsku a Slovensku. Jaká to každým
rokem bohatá snůška národopisného materiálu. Ne-
můžeme než opakovati své tvrzení v loňském referátě
o „Č. L.“, že každým rokem řadí se v šik jeho spiso-
vatelů řada nová, vnášejí se v něj nové a nové my-
šlenky.“ Co tu nových spisovatelů odborníků i laiků,
co tu růzností v jich mínění a dohadech.
Vše to promyšleně sestaveno v ladný celek péčí
p. redaktorovou. Leč při tom hmotný výsledek na-
kladatelský jest pramizerný. Nebýti prvé a druhé třídy
České Akademie pro vědy, slovesnost a umění v Praze,
jež ročně přispívají k vydávání důležitého tohoto
sborníku podporou 800 K, „Český Lid“ by již ne-
existoval. (Podle úmluvy vzájemné užilo nakladatelství
poloviny této částky na zaopatření illustrací, přesa-
hujících rozpočet „Českého Lidu“; druhé poloviny
užito k remuneraci redakce a ke zvýšení honorářů
spisovatelských.) Vhodně proto píše časopis „Česká
Škola“ (III., 1904, č. 18., str. 285—6) ve stati o vý-
chově umělecké: „... Časopis tento („Český Lid“) pě-
stuje opravdové umění a to umění ryze české ....
Myslím, že by se umělecká naše výcnova
měla postaviti na pevný základ náloco-
pisný zemí českých a Slovenska, že v tom
směru mělo by v ní býti pracováno; avšak k tomu
jest potřebí důkladného studia. Kde možno však stu-
dovati? Jediným pramenem jest tu kromě prací cel-
kových — „Český Lid“. Pečlivá redakce vede časo-
pis ten tak přísně, že nic rušivého tam neshledáme.
Red . PhDr
Zíbrt
Francie
Čechy
Morava
Slezsko
Slovensko
Praha
Český akademie pro věda
Český škola
28
article
Nalezáme tam dokumenty výkvěty naší kultury do-
mácí, výkvětu našeho lidového umění Bohužel, právě,
že jest naše, zanedbává se.“ A dále: „Český Lid“ je
to, jenž všechny zkazky uchovává, případné illustracs
oliskuje atd.“ „Dosud časopis ten živoří —
a v tom je vidět cbraz naší duševní síly.
Lecjakého papírového skladiště na krev
se tiskne bůhví kolik tisíc exemplářů
— a zde, nebýti podpor Akademie věda
umění, dávno byli bychom „Č. Lidu“ od-
zpívali píseň pohřební.“ Dále čteme důležitá
slova, jež by si většina našich škol mohla vzíti lépe
k srdci: „Každá škola by měla „Český Lid“-
odebírati a tím zachrániti ho před zkázou..
Za takových okolností jest každým rokem vychá-
zení znamenitého sborníku tohoto ohroženo. A vzpo-
meneme-li si, že „Český Lid“ má jenom děkovati
svému bytí na předním místě red. svému dru. Zíbrtovi
a v druhé řadě obětavému nekladateli Šimáčkovi, mu-
síme doznati, že to veliká jich zásluha, s jakou se
podvolují každoročně dalšímu vydávání. Nebýti jich,
zajislé že by tento skvostný sborník etnografický.
jediný toho druhu ještě dnes v naší literatuře, zapadl
ve svých počátcích a nebylo by ho tuto.
Dr. Zíbrt si může na tom zakládati, že společným
úsilím s nakladatclem Šimáčkem zachoval národu
a literatuře naší a bohdá i nadále zachová jediný toho
druhu sborník, vycházející v jazyku českém.
Zíbrt
Šimáček
doktor
Lido
29
article
Výtečného redaktora máme, než bohužel odbě-
ratelstva málo. Chceme-li tedy, jakože snad jesl to
pláním každého lask, čloucího, by velevážený náš
redaktor, jenž loni právě slavil dne 12. října čtyřiceti-
leté jubilcum svého života a dvacelilelé jubileum li-
terární své činnosti, mohl i dále říditi svou rukou
chvalnou a známou časopis tak poučný, a zábavný,
zároveň pak potřebný pro folkloristické studium zemí
koruny české, předpravu to k velké budoucí lido-
vědě ná roda našeho, jest třeba, abychom se
postarali o hojnost předplatitelů.
A proto každý, kdož tento referát čísti bude,
měl by si nejen „Český Lid“ předplatiti (ročně 9 K
60 h i s poštovní dodávkou; vychází deselkrát ročně),
ale i přátelům a známým doporučiti, by se potřebný
a důležitý tento sborník nejen udržel, ale i obsahově
rozšířil, jakž jest to přáním redakce i přispívatelů,
„Český Lid zasluhuje, by byl odebírán nejen v každé
pokrokové a uvědomělé škole, ale i ve vzdělávacích
knihovnách obecních, čtenářských besedách a v růz-
ných spolcích. Kde zvlášíní svou knihovnu mají za-
řízenu, jak tomu obyčejně bývá, na př. hasičské
spolky, sokolské a j. měli by „Český Lid“ odebírati.
Český Lido
30
article
Tím nejen přispějeme k záchranné akci na udržení
„Českého Lidu“, ale splatíme též částečně aspoň dluh,
jimž jsme až dosavad povinni svému rodáku Zíbrtovi,
o němž právě tiskne se v táborském kraji zajímavá
studie „Bibliografický přehled kulturně-
historických a lidovědných prací dra.
Čeňka Zibrta,“ opozděná vzpomínka k jeho čtyři-
cetiletým narozeninám. Podává Přemysl Otakar Pla-
ček. Ač tato práce jest jednou z delších mladého
literáta a zároveň pokusnou prací bibliografickou,
přece, hledíme-li na ni se stanoviska přehledného, mu-
síme ji přijati toliko jako první vydání. Později snad,
až autoru popřáno bude II. vydání, bude něco změ-
něno v textu i v úpravě. Těšíme se na ni upřímně.
Vraťme se opět k „Českému Lidu“. Jak osvědčeně
řídí p. dr. Zíbrt tento časopis, ukázáno již na mnoha
místech nejen ode mne, ale i od jiných povolanějších.
Zíbrt
Přemysl
Otakar
Pla
doktor
31
article
Vždyť za dvacetileté činnosti literární napsal více jak
300, t. j. tři sta pojednání, článků a spisů,
jak samostatných, tak i v čelných listech českých,
nejvíce v „Českém Lidu“ (Viz cit. obšírnou studii
Plačkovu).
Celek sborníku, jako každoročně, rozvržen pří-
padně a prakticky na čásť textovou, časové zprávy.
směs, otázky a odpovědi redakce i jiných a na litera-
turu kulturně-historickou 1904-5, kterýžto oddíl řídí
a referuje o něm redaktor sám.
Obsahem na prvém místě práce p. redakto-
rovy udržují „Český Lid“ na výši sborníku vědecky
národopisného. Je jich celkem i ve Směsi i Otázkách
a odpovědích i v samoslatných článcích 49. Počet to
zajisté chvalitebný, vždyť jest zaměstnán kromě re-
daktorské činnosti v „Č. Lidu“ a „Musejníku“ zvláště
svou činností professorskou a jako úřadník v biblio-
ihece musea král. českého.
Jako každoročně, tak i letos otiskuje na předním
míslě P. Václava Krolmusa: „Slovník obyčejů;
pověstí, pověr, zábav a slavností lidu českého“ ve
dvou číslech. P. Václav Krolmus znám jest jako staro-
žitník a archaeolog český a jeden z prvních buditelů
národních. „Slovnik“ odhaluje mnohé z obyčejů če-
ských, jichž jest již ve veřejnosti zapomenuto. Zacho-
váno to bude a může býti jen v takovém časopisu,
jako jest „Český Lid“, do dop, kdy potomkům našim
bude se zdáti neuvěřitelným, jak jsme mohli žiti tak,
jak je v časopise popisováno ald
Další stať, nejdůležitější v letošním ročníku;
„Materialie a studie ku pověsti o Jaku-
bovi Kubatovi: 1. A. Sedláček o vzpouře na
Blatech. 2. Sto let měl Kubata hlavu statou, našel
Plaček obcím pravdu svatou“. K tomuto pojednání
těsně se víže delší článek: „Kubata dal hlavu za
Blata“ s 9 vyobrazeními. Jsou to doprovody textově
i illustrační ke slavnosti Kubatově, dne 21. srpna 1904.
konané za protektorátu Adolfa Heyduka.
P Krolmus
Zacha
Kubata
A Sedláček
Plaček
Kubatův
Heyduk
ihec muzeum král
32
article
Dalším článkem jest stať „Had ssaje mléko krá-
vě“, žádánoť od p. redaktora, by čtenáři „Českého
Lidu“ poslali zprávy o této pověře, porud možná
věrně zapsané podle líčení vyprávěčů. Odpovědi za-
slali pp. Vyhlídal Jan, Plaček Přemysl O ta-
kar a Fr. V. Bouchal.
Zajímavá je zmínka o zábavách lidu „Zábavy
lidové v XVI. století“ s kresbou podle originálu Zd.
Laštovky. Originál nachází se v germánském nuseu
v Norimberce.
Dále článek: „Rej českých tanců“ s vycbrazením
kresby Zd. Laštovky.
Mezi samostatnými články red. jsou: „Báseh
Bedř. Pešky: Carský pluh r. 1876“, „Český sedlák a
selka na mapě P. Aretina z Ehrenfeidu r. 1619“, „Do-
pis V. Taubera Al. V. Šemberovi r. 1845“, „Holičská
továrna na majoliku“ (se 7 vyobr.), „Listky rozdávané
při koledních pochůzkách tříkrálových“ (se 3 vyobr.),
„Národopisné studie našich umělců. Ad. Kašpara
kresby do skvostného vydání „Babičky“ od Bož.
Němcové“ (s 9 vyobr.), „Obětní železná zvířátka“,
„Píseň o stížnosti Marie Terezie před krucifixem“,
„Pražské České Noviny z roku 1783 o náboženských
blouznivcích, odvedených k vojsku do Uher“, „Slaro-
česká zaříkadla a lekovadla nemocl“, „Staročeská
rozprávka o masopustních mumrajích a hodokvasu
v XV. věku“, „Wenzigův záznam pověstí r. 1860“,
„Z východočeských psaných modliteb“. — Ve Směsi
otištěných článků Zíbrtových a kiatších pojednání
jest 10, v Otázkách a odpovědích na 20.
Vyhlídal
Jan
Plaček
V Bouchal
Zdeněk
Laštovka
Bedř
P Aretin
V Tauber
Al
V Šembera
Kašpar
Bož
Němcová
Marie Terezia
Wenzigův
Zíbrtová
Francie
Norimberk
Uhry
Slaro
Český novina