ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3d29b230-78ec-11dc-a884-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 127, place 80, org 17, work 4
1 masthead
18. srpna 1905. Císlo 226
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
Účelností a čistotou. Správu restaurace a pokojů ved pan Jesef Kučera, jehož všestrannou ocholu a vzornou snahu lze jenom pochváliti. Pokrmy i nápoje jsou v hojném výběru a vždy v chutné úpravě. Ceny jídel i pokojů jsou mírně. Každý z milých krajanů, kdo zavítá do české besedy v Liberci, jest zde vítaným hostem a jsme z pina srdce přesvědčení, že kdo jednou zvolil si Liberec s Českou besedou za cíl svého turi- stického výlelu, ten se tam brzy s četnější družinou zase objeví — Kollegům abiturientům. Vzhledem ku proje- vům, jimiž varování od studia některých odborů n fakultě filosofické a pak studia na fakultě medicinské ti, kteří nemajíce vlastních prostředků hmotných musí se spolebati na dosažení místa hmotně je za- bezpečujícího ihned po ukončení universitních studií pokládá výbor »Všehrdu«, spolku českých právníků za povinnost upozornili kollegy abiturienty českýcl gymnasií, že ani pro dorost právnick nejsou přítomné poměry příznivy. Ne kolik posledních roků absolvoval totiž studium práv nické počet posluchačů značně převy šující ono číslo honorovaných míst jež ve všech oborech, vyžadujících theoretickou zna- lost práva, as ročně se nově obsazují. Poněvadž i ročníky nynější jsou dosti silné po- měrem k onomu nadbytku nabízených sil v našem oboru v dobách bezprostředně předcházejících, nelze s jistotou očekávati zlepšení siluace v době nejbližší a nutno připraviti se na bez- platné praktikování po vykonání zkoušek státních, po případě i delší dobu trvající. Nemůžeme tedy. než doporučiti kollegům abiturientům, aby dříve, než zvoli si životní povolání, informovali se pečlivě také o hmotných vyhlídkách jeho a nepouštěli při tom se zřetele studium na jiných vysokých školách, než na universitě. — Stanovisko k novému zákonu o nedělním klidu.
Jesef Kučera Všehrda Liberec odbor můj fakulta
5 article
Tímto programem zabývala se na den 16. srpna svo laná veřejná schůze »Ústředním svazem obchodních a průmyslových zřízenců v Rakousku, sídlem v Praze«, jež byla četně navštívena. Referenty pp. Hokešema Gehorsamem konslatováno, že zákon nemá zvláštního vlivu na trvající poměry v otázce nedělního klidu v živnosti obchodní. Jedině co obchodní pomocnictvo uspokojuje, jest jasné znění zákona, kterým béře se vládním zemským orgánům možnost, vymlouvati se na nejasné znění zákona ohledně jich právomocia očekává od zemských vlád kýžené zavedení úplného celoročního 36hodinového klidu nedělního. Schůze přijala jednomyslně tuto resoluci: »Shromáždění na veřejné schůzi dne 16. srpna, svolané »Ústř. svazem obchodních a průmyslových zřízenců v Rakousku«, usnáší se na následující resoluci: Změna zákonao nedělním klidu, kterým určuje se pracovní doba v ob- chodech v neděli na 4 hodiny v městech majících přes 6000 obyvatelů a na 6 hodin v městech majících pod 6000 obyvatelů, nemůže zaměstnané v obchodech naprosto uspokojiti. Místodržitelství českému zákonem tímto dáno jest zmocnění, aby cestou nařizovací ne- dělní práci v obchodech odstranilo vůbec a proto shromáždění vyzývaji »Ústřední svaz obchodních průmyslových zřízenců«, který za jedinou a skuteč- nou svou odborovou organisací považují, by podnikl všestranné kroky k tomu, by se nám dostalo úplného celoročního klidu nedělního vůbec. Poněvadž český místodržitel velmi rád otálí s nařízením proto, že ne- dostalo se mu souhlasu k tomu od hromad pomocni ckých, gremií nebo obecních representací, budtež v dů- sledku výše uvedeného zmocněnými vyzvány hro- mady pomocnické, staré i nové gemium pražské, gre- mium na Smíchově, Král. Vinohradech, v Karliněa v Žižkově, obecní zastupitelstva města Prahy, Král.
Hokeš Gehorsam Král Rakousko Praha Smíchov Žižkov svaz obchodní průmyslový zřízenec
6 article
Vinohradů, Smíchova, Karlina a Žižkova, by učinili usnesení, v němž žádáno by bylo na c. k. místodrži- telství v král. českém nařízení, kterým zaveden by byl úplný a celoroční nedělní klid pro celý rayon pražský. Po dojití odpovědi nechť svolána jest schůze nová, ve které sdělena budou usnesení všech vyjme- novaných korporací. Shromáždění současně protestuj proli tomu, aby nedělní klid uskutečňován byl v král českém nestejně a prohlašují, že užijí všech prostředků aby dosaženo bylo nedělního klidu jednotného a ůpl- ného pro celé Čechy.« — Kroužek pěstilelů kaktunů a suceulentů v Pran má v sobolu dne 19. 1. m. o 148. hodině večer v „Pla- týze“ schůzi, ve kteréž se novl členové budou pli- jímati. — Neslušnost německé spořitelny. Plše se nám Dne 9. srpna zaslal jistý český peněžní ústav (který je pouze česky protokolován a může se proto pouze česky podpisovati) s německým dopisním blanketem, opatřeným českým podpisem, směnku ke dni 15. srpna na »Sparkassa Mariazell« (ve Šlyrsku) k in- kassu. Avšak teprve dne 14. srpna (jaký úmysll) vrátila spořitelna mariazellská tuto směnku zpět s podotknutím, že inkassuje směnky pouze ústavu, který je také něm. protokolován a německy se pod- pisuje. Dne 15. srpna byl svátek a tím dostal řečený peněžní ústav směnku teprve dne 16. srpna nazpět.
Karlin Žižkův Smíchov Čechy Pla Sparkassa Mariazell
7 article
Poněvadž inkasso na místa podobná (kdež je pouze jeden peněžní ústav, zvláště tak ochotný a přesný jako hořejší spořitelna) se těžko obstarává, přišel ústav do nemilých rozpaků a to tím více, ježto směnka byla pozdě vrácena. Tím ovšem mariazellská spořitelna neposlouží ani německé věci, ani sobě, nejméně pak obchodníkům tamějším. Český peněžní ústav nebude krátce na podobná místa směnky k inkasu bráti, leda za vysokou provisi, kterou by ovšem potom musil akceptant zaplatit, začež by se mariazellské spořitelně poděkoval. Že by se dalo snadno německým firmám, německým bankáma mariazellské spořitelně i s lichvářským úrokem spláceli za tuto nešetrnost, jest samozřejmo; pří- pady podobné nejsou vzácny, ale u nás je a bude smysl pro rozkvět obchodu. Neradíme nijak českým ústavům, aby příkladu marlazellské spořitelny ná- sledovaly, podáváme jenom nový doklad německé neslušnosti a doufáme, že vlivuplné peněžní ústavy německé tohoto obchodního nevzdělance v Maria- zellu zakřiknou.
Marius
8 article
— Most Palackého pro tramway a vozy uzavřen. Za příčinou betonování a předlažby mostu Palackého byla dneškem počínaje doprava po elektrické dráze po mostě přerušena. — Motorové vozy na straně pražské budou dojížděti k mostu Palackého, rovněž tak i na straně smíchovské. Stanice z Palackého ná- městí do Palackého ulice nebude se do počtu proje- tých stanic počítati. Práce s úpravou mostu spojené budou prováděny s největším uspíšením dnem i noci, tak aby důležitá komunikace tato nebyla na dlouho přerušená. Veškeré povozy budou musiti objížděl přes most císaře Františka. — K lotošnímu zatmění slunce dne 30. t. m. pod- nikne náš český vzduchoplavec p. Frant. Hůlka podle instrukcí proslulého českého učence dvorního rady prof. Zengra plavbu balonem. Prof. Zenger pro svůj pokročilý věk nemůže se osobně plavby zúčastniti, vyšle tudíž assistenta fysikálního úslavu české tech- niky v Praze, inženýra Bedřicha Sobolku. Výprava má za účel pozorovati změny tepelně, baromelrickéa změny vlhkosti vzduchu průběhem celé plavby k vůli zjištění vlivu zatmění slunce na poměry atmosféry.
Palacký František Hůlka profesor Zengr Zenger Sobolka Palacký ulice Praha
9 article
Za účelem zkoumání tohoto bud. zavěšen pod balo thermograf a barograf, které napíší diagram teploly n llaku baromelrického, kromě toho bude se k vůli kontrole čas od času odčítávati na teploměrecha tlakoměrech a vpisovati čtení v tabulky. Také se bude několikráte fotografovati slunce nezatmělé a zatmělé. Expedice má ten význam, že umožní se pozorování zatmění slunce i v tom případě, kdyby byla obloha zahalena mraky. Proto bude také snahou výpravy, dostati se co nejvýše, do čisté atmosféry, nad oblak aby se získaly pokud možná čisté a ostré obrazy slunce. Co se týče topelných změn, lze souditi, ž rovněž nejsou při zemi tak znatelny jako ve výši, ne- boť je na snadě, že tu celé okolí vyhřáté paprsky slu- nečními v několika málo minutách, po které zatmění trvá, sálá teplo, a tím že se zmenšuje rozdíl tepioty před zalměním a při zalmění, ve výši však, že ne- jsou ty rušivé účinky pozorování tak mocny. — P téže plavbě stane se také pokus folograficky zhotovit mapu přelétnuté krajiny a t lím způsober-, že každých deset minut se bude totografovati kraj svisle pod balonem ležící. Tento pokus j. u nás novinkou.
10 article
dosud níkdy neprovedenou i bylo by si přáti, by přes všechny technické obtíže, které se slaví v cestu za- chycování podobných momentních snímků, pokus ten se zdařil. — Dle dosavadních disposic vyletí balon ve středu dne 30. t. m. asi ve 12 hodin v poledne z vý- staviště. Plnění i vzlétnutí balonu bude jako obvykle lze obecenstvu pozorovati. — Změny držebností. Pp. manželé Václav a Anna Škořepovi koupili od majelníka realit p. Josefa Čer- ného dům čp. 958 v prodloužené Poděbradově třidě v Žižkově za 61.000 K. Pp. Jaroslav Benedikt a Joseí Zahrádka koupili společně od choti velkoobchodníka paní Markéty Springrové (z Pankráce) stavební po- zemek č. kat. 141/36 v Nuslích za 10.000 K. Pan Josel Kaberie koupil dům čp. 15ve Ctiborově ul. v Nuslích za 20.500 K. Pan František a Božena Kurtzovi koupili od Malostranské záložny dům čp. 315 v Lomnického ulici v Nuslích za 30.000 K. Paní Marie Slabihoudková koupila od p. Františka Ferra dům čp. 192 v Přemy- slově ul. v Nuslích za 28.000 K. Pan Karel a Marie Fünfassovi koupili od p. Ladislava Štěpánka dům čp. 391 v Nuslích za 29.000 K. Pp. manželé Josefa Matylda Schneidovi koupili od pp. Václava a Betty Rehákových dům čp. 5 v Benešově ul. na Pankráci za 12.000 K. — Zachycený poštovií helub. Pan Josef Černík. krejčí v Bojkovicích na Moravě, chytil v pondělí dne 14. t. m. za soumraku poštovního holuba, jenž má na jedné noze kroužek z aluminia se značkou: 2445.
Václav Škořep Čer Jaroslav Benedikt Joseum Springrová Josel František Kurtz Slabihoudková František Ferra Karel Fünfass Štěpánek Josef Matylda Schneid Rehákův Černík Žižkov Pankrác Nusle Ctiborův ulice lomnický ulice Benešov ulice Bojkovice Morava záložna dům čp
11 article
04 E. T. Vlastník holuba toho může si jej u p. Černíka odebrati — Urážlivé našetrnosli dopustilo se předsednictv všeobecné mezinárodní včelařské výstavky v Těšíně vůči českému jazyku, lákajíc k ní i příslušníky če- ského národa touto chybami se hemžící vyhláškou »Všeobecná mezinárodní včelářská vý. stavka v Těšíně. Na všestrannou žádosť usla- novuje se nejdelší lhůta k zasláni přihlášení k oše- obecné mezinárodní pod protektoratem Jeho c. a k. Vysosti šlechetného pána arciknižete Bedřicha stojíci včelařské vystavce v Těšíně, rak. Slezsko, která se odbyvá od 17. záři do 1. řijna t. r., do do 30. srpna t. r. »Archy přihlašovaci« jsou k dostaní u vystavniho komitétu, které veškeré dotyčné poplávky vyřizuje. S předem vřelé díky vzdáva ve vši uetě Jan Fol- warczny, předseda výstavního komitétu.« Mají tudíž čeští včelaři těšinskou výstavu oslazenou divnou »medovinou-. — Skonflskovaná hůl. Zvláštního překvapení zažil pan František Švařík v Sobotce. Procházel se po náměstí, pohrával si s hůlkou zvláštního tvaru a chlubil se, že zmáčknutím péra může z ní k sebe- ochraně vytáhnouti dýku. Za chůze potkal také čet- níka, který jej oslovil: »Pane Svaříku, máte pěknou hůlku, okažte.« Šťastný majitel hůlky byl rád, že se také četníkovi libí, a se slovy: »I s největší radosti, pane závodčí,« chvatně a s úklonou mu ji podával.
E T Černík Bedřich stojík Fol Švařík Těšín Slezsko Sobotka
12 article
Ale slova: »Tak pěkně vám děkuji, pane Švaříku, a přijďte si pro ni k soudu«, účinkovala jako studená sprcha na výtečnou dosud jeho náladu. S úžasem hleděl zaražený pan Švařík, jak závodčí zaměřils hůlkou přímo na četnickou stanici a později se pak dověděl, že k nosení hole s dýkou je třeba úřadního svolení. — Výletník sřitil se v Krkonoších se skály. Před 14 dny podnikli dva turisté, z nichž jeden byl z Nisy, oblížnou cestu po Kozích hřbetech v Krko noších, ale když prošli asi 200 metrů, radil z nich jeden pro nebezpočí, jež jim hrozilo, k návratu Sotva že všák na zpáteční cestě učinili několik kroků, šlápl výletník z Nisy na uvolněný kámen a sřílil se s ním po srázné skalní stěně do hloubky asi 40 metrů, kde se zachytil na kosodřevině. Jelikož svezl se se skály po rukách a kolenech, neutrpěl celkem žádného zranění a volal vzhůru na svého soudruha: »Sťastně jsem spadnul, ale potřebuji pomoci.« Jeho společník s pomocí sluhy z blízké záchranné chýše. jej záhy z nebezpečné situace vyprostili. Pod koso- dřevinou, na které se zachytil, přechází skálav kolmý sráz, se kterého, kdyby se byl sřítil, byl by turista z Nisy zaplatil nebezpečný výlet životem. — Pohřešovaný professor nalezen. Z Chebu se sděluje: Zdejší měsíská rada obdržela dne 14. t. m. přípis se sdělením, že dne 31. července z Chebu za podezřelých okolností zmizevší professor reálky dr. Max Neufellner zdržuje se s oběma svými syny v Edtu u Sv. Konráda v Horních Rakousích.
Švařík doktor Neufellner Konrád Krkonoše Nisa Cheb Horní Rakousy
13 article
— V horách kamenem způsobená nehoda. Za výletu do Krkonoš zasažen byl obchoduík František Büttner ze Sprotavy větším kamenem, který skutálel se bezpochyby ze Sněžky. Bültner byl povážlivě zra- něn na levé straně hlavy a utrpěl značnou ztrátu krve. Osudný kámen byl jiným turistou vržen do hlubiny, ale není zjištěno, stalo-li se tak ze zlomysl- nosti, nebo jen z bujnosti. — Krádež na louce. Rolník v Příchvoji u Sobotky pan Kupec má louku, která je sice úrodná, ale se sečením mu práce nedá žádné. Vykoná ji za něj. ovšem k malé jeho radosti, vždy někdo jiný v době, když je tráva ke kosení nejvhodnější a beze stopy s ní zmizí. Stalo se tak již lpni a opakovalo se to i letos v noci s pondělka na úterý. — Požár v lichtensteinském dvoře. V poplužním dvoře knížete Aloisa z Lichtensteinu v Běchovicíeh vypukl v úterý dne 16. t. m. odpoledne požár, který v malé chvíli zachvátil veškery stodoly, od nichž se vzňaly též kolny a čásť obytného stavení. Žár byl mocný, že veškeré meze, kladené k jeho utlumení. zůstávaly úplně bezúčelny. V krátké době sjelo se k ohni 11 hasičských sborů z okolních míst, ale čin- nost jejich ztížena byla citelným nedostatkem vody. Také vesnický lid, jmenovitě zřízenci dvora poskytli při hašení vydatnou pomoc i jest jim co děkovati, že přispěli k obmezení dravého živlu na zachvácené části dvora, Požárem byla zničena valná čásť letošní sklizně, dále kryt budov a různé hospodářské stroje a nářadí. Škoda není dosud vyšetřena, ale přibližně se odhaduje na 50.000 K. Pohořelý dvůr má v nájmu uhřiněveský cukrovar. Jak požár vznikl, není dosud zjištěno.
Büttner Bültner Kupec Požár Alois Lichtenstein Krkonoše Sněžka Příchvoj u Sobotka
14 article
— Zabil se pádem s pakra. Z Ouval se nám sdě- luje: Tragiekou smrtí skončil v pondělí dne 14. t. m 57telý statkář p. Josef Pokorný v sousední obci Tlu- stovousích. Prohlížeje ve stodole na patře složené obilí, propadl mezerou na mlat, kdež zůstal v bez- vědomí leželi. Domácí lidé odnesli jej ihned do bytu, přivolavše neprodleně lékaře, jehož pomoc byla však již marná. Nebohý muž se více nevzpamatoval a v ně- kolika minutách vypustil ducha. Dle seznání lékařov přivoděna byla smrt silným otřesením mozku. — Usmrcen splašenými koňmi. Z Uhřiněvsi se nám píše: V obci Sibřini událo se dne 16. t. m. po- litováníhodné neštěstí, které si vyžádalo v oběť lid- ský život. Téhož dne jel čeledín František Koucký s párem mladých koní rolníka p. Nedbala a ocitnuv se s nimi v úvoze, kdež se bujní tahouní čehosi po- lekali, nebyl s to je udržeti. Splašení koně uháněli divoce do polí, kdež jim přišel v cestu domkář An tonín Svoboda, kterého porazili a i s vozem přejeli takže ubožák zůstal na místě mrtev ležeti. Zdivočil tahouni byli teprv po delší době chyceni a ukroceni Kolem nešťastného Svobody nakupili se zatím četn lidé a odnesli jej do přibytku, kam také přivolán by lékař p. dr. Mášl z Uhřiněvsí, kterýž mohl pouze kon- statovati smrt nešťastníkovu. Tragická událost vzbu- dila v obci mocné pohnutí.
Pokorná Koucká Nedbal Svoboda Mášl Uhřiněvsit šťastný Svoboda Sibřini
15 article
— Z Pacova. (Pův. dopis.) Odhalení pa- mětní desky MDru. Joselu Hamerní- kovi. — Sjezd rodáků a přátel města. Již přiští sobotu zavítají k nám vynikající rodáci přátelé města, aby společně se zdejším obecenstvem uctili ve dnech 19.—21. t. m. památku věhlasného učence MDra. Jos. Hamerníka. Četné přihlášky po- dávají jasný důkaz, že slavnosti tyto budou dosta- veníčkem všech milých, kteří v měslě našem a v jeho okolí prožili nejkrásnější chvíle mladosti, aneb těch jimž životní povolání připravilo v Pacově druhý útulný domov. Přípravy ke sjezdu a odhalení pa mětní desky jsou v plném proudu. Deska, zhotovená dle návrhu zdejšího rodáka, akademického sochaře Rud. Hamršmída, jest již zasazena a zahalena rouškou na rodném domě oslavencově (nynější lé- kárně). Na desce z modravého mramoru upevněn jest kruhový bas-relief oslavencův, v bronzu odlitý a zeleně patinovaný. Ve vyzlaceném pozadí obráží se silhouetta rodného města. Kromě jména a dat z života učencova obsahuje slova redaktora Skrejšov- ského: »Život kdo vraci, života dlouhého hoden.- Celek vyniká šťastně vystiženým souladem bareva vskutku uměleckým umístěním jednollivých objektů takže město naše získá tím jednu z nejlepších okras Studující, pořadatelé slavnosti, všemožně se snaží by ráz její byl po všechny dny důstojný. Z důvodu toho sestavili pořad co nejpečlivěji. — Na sobotním
Hamerník Hamršmíd Pacov rodný dům oslavencův
16 article
uvítacím večeru, pořádaněm v hotelu »Na panské«. přednesou studující ukázky z literární činnosli spiso- vatelů rodáků, Boh. Čermáka, Ant. Sovy, Fr. Šohaje Xavera Tejřova a V. P. Trnavského. Zpěvní a hu- dební čísla provede místní zpěvácký spolek »Slavík« a jeho hudební edbor za řízení p. učitele F. Čer- máka. Začne se o půl 8. hod. Vstupné 50 hal. — V neděli o 6. hod. rinní budiček. O 3. hod seřa- dění hostů a místníci spolků na zámeckých valech. všem rodákům známých věkovitými kaštany. Odtud průvod k rodnému domu učencova, kdež slavnostní řeč s nevšední ochotou prosloví prof. českého vyso kého učení pražského, slovutný p. MUDr. Ondřej Schrulz. Pak následuje odhalení desky a ode- odevzdání její v ochranu města, jehož slavná rada převzala protektorát nad celou slavností. Od půl 12. do půl 1. hod. promenádní koncert na náměstí.O 1. hod. společný oběd v hotelu »Na panské«. Cou- vert 3 K. Odpoledne koncert v zahradě »Na nové«. Vstupné 30 h. Hudební číala uvedeného programu obslará 20členná kapela p. Gansova z Tábora. Večer o 8. hod. sehrají studující, sdružení v Jednotě diva- delních ochotníků, Šubertovo »Drama čtyr chudých stěn«. Režisér MÚDr. Kysela. K představení tomute pořídili studující nově dekorace. Po divadle obvyklé zastaveničko »Na panskě«. — V pondělí o 1. hod. vy. cházka na památný hrad Kámen. 435 — Z Prachatic. (Německé furiantství.)
Antonín Sova Šohaj Tejřův Trnavský F Čer MUDr Schrulz Gansův Šubertův Kysela Francie Tábor Prachatice Drama čtyři chudá stěna
17 article
Dne 15. srpna uspořádali prachatičtí češlí student výlet do české obce Bělče. Tam přijeli odpůldne čtyř prachatičt němečtí cyklisté s velkoněmeckými od- znaky, mezi nimi i jeden státní úřadník. Kdyžu vchodu do slavnostní místnosti byli vyzváni, aby od- znaky odložili a zaplatili vstupné, lu tři z nich velko- německý odznak sejmuii, čtvrtý však nikoli a všichni, aniž vstupné zaplatili, zaujali místa u jednoho stolu a začali se hlučně po německu bavit. Obecenstvo ne- dalo si to však libit, a když znovu jedním z přitom- ných cyklista s velkoněmeckým odznakem byl vy- bídnut, aby odznak odložil, ale vyzvámí neuposlechl a obecenstvo na provokativní chování se cyklistů re- ptati začalo, byli lito požádáni, aby z místa slavnosti. jejíž klidný průběh ruší, se vzdálili, což cyklisté po dlouhém zdráhání učinili. Němci prachatičtí na svých výletech mají tabulky, že Čechům vchod je zapovězen, a ubohým byl by Čech, který by se slovanskou triko- lorou se odvážil do jejich společnosti — se zdravou kůží by asi neodešel; však oni jsou tak drzí, že, kde státní úřady Čechům něco nezskážou, chodí sami vy- zývavě slavnost rušit. Proto doporučuje se zásada: jak ty mně, tak i já lobě.
Němec Čecho Čo Bělč
18 article
— Ze Smečna (Jubileum práce.) Těchlo dnů významenán byl císařem ponocný v cukrovaru Jindřicha hraběte Clam-Martinice na Smečně, Fran- tišek Šupík, za 43leté věrné služby čestnou me- daillI. Jubilant narodil se 22. července roku 183e v Bělči u Křivoklátu a počal na Smečně sloužit roku 1862 za pana Jindřicha hraběte Clam-Martinice, otce nynějšího hraběte. Správce cukrovaru dal svo lati všechno dělnictvo a úřadnictvo na váhu a tam připjal přede všemi jubilantovi medailli. V proslov pak dal Františka Šupíka dělnictvu za vzor, začež oslavenec pohnut poděkoval. Pan hrabě poděkoval jubilantovi v kanceláři před úřadnictvem za jeho věrné služby a projevil přání, aby Šupík ještě dlouhá léta ve zdraví mohl sloužiti. — Vydával se za detektiva. Ke zprávě pod tímto nadpisem ujišťuje nás montér pan Korynta, že by mužem, s nímž měl na ulici spor, pouze nesprávně nařčen, jako by se byl za detektiva vydával, což ihne ještě na policejním komisařství vyvrátl. K řízení poli cejnímu na druhý den stanovenému, muž ten se pak ani již nedostavil.
Jindřich Martinic Fran Šupík Korynta Smečno Bělč u Křivoklát IdaillI
19 article
— V soudní dražební síni v Praze dnes v pátek od půl 9. hod dopolední konati se bude veřejná dražba. Prodávati se bude: nový skvostný nábytek z velkoobchodu jako! skříně, kredence, pohovky zreadla, stoly, zařízení ložnic a salonů: panská damska a dětská obuv. 2 šicí stroje pro obuvníka damské letní i zimní klobouky, přípravy a zařízen pro modistku: klavír a různé domácí zařízenl. Dražba potrvá dva po případě i tři dni. — Umělecká výstava v lázních Bělohradě. Po slední týden stoupl utěšeně počet návštěvníků vý- stavy, jichž do dneška 2700 se čílA. Poněvadž i vý- stavní loterie zdárný výsledek vykazuje, jest finančni zdar výstavy zajištěn. Příští sobotní příjem určil vý- stavní komitét pro Ústřední Matici školskou. — Z českých lázní. Výletní a lázeňské místo Brandýs nad Orlicí navštívilo do konce července 714 hostů, od nichž se okrašlovacímu tamějšímu spol- ku dostalo na spolkové účely příspěvků obnosem 267 K 20 h. Kromě toho dostalo se spolku ještě darů obnosem 75 K. — Alkalicko-zemité lázně ve Vápen- ném Podole navštívilo do 16. t. m. 152 lázeňských hostů mimo passanty. — V Hartmanově zpěvní síni koná se dnes v prospěch oblíbeného režisera Rudolfa Kamenskě- ho velké mimořádné představení. Pro- vedeny budou dvě nové komické scény „Ta ž n ptáci“ a „Král Bobeš“. Jako host vystoup v tomto představení soubretta sl. Aranka Rigo Sólový program jest docela nový. — Zahradní restaurace „u Holubů“ na Smíchově Dnes velký koncert při volněm vstupu. Zač. o 7. hod
Hartmanův Rudolf Kamensk Bobeš Rigo Praha lázeň Bělohrad Brandýs nad Orlice Alkalicko Smíchov
20 article Zřízení údolních přehrad nad Dvo- rem Králové a u Slatiny nad Úpou.
Zřízení údolních přehrad nad Dvo- rem Králové a u Slatiny nad Úpou. Ke článku, kterýž jsme ze zůčastněných kruhů k otisknutí obdrželi a pod uvedeným záhlavím jako původní dopis uveřejnili, zasílá nám správa svěřen- ského panství náchodského tuto opravu: Ctěná redakce časopisu „Národní Listy“ v Praze! Poněvadž článek ve Vašem periodickém časopisu „Národní Listy“ ze dne 25. července 1905 č. 202 na třetí stránce pod ná- pisem „Zřízení údolních přehrad nade Dvorem Krá- lové a u Slatiny nad Úpou (původní dopis)“ uveřejněný mnohé nepravdivosti obsahuje, žádá podepsaná admi- nistrace svěřenského velkostatku náchodského v za- stoupení Jeho kišižecí Jasnosti prince Viléma ze Schaumburg Lippe generálním zmocněncem Edmun- dem z Campe, hospodářským radou v Náchodě, aby ctěná redakce dle § 19. tiskového zákona přijala a dle předpisu zákona olisknouti dala v čísle uvedeného časopisu nejblíže příštím následující opravu: „Není pravda, že dle zemského zákona ze dne 13. února 1903 měly se při regulaci řek zříditi údolní přepážky za účelem nadržení velké vody nad Králové Dvorem v lese „Království“ a druhá na Úpě u Slatiny. Pravda jest, že v prameništi Labe a Úpy údolní pře pážky zříditi se mají. Není pravda, že J. J. prine ze Schaumburg-Lippe jest předsedou vodního družstva v České Skalici Pravda jest, že skoro po 10 roků byl předsedou prozatimní správy vodního družstva. Není pravda, že téměř nikdo ze členů tohoto vod- ního družstva o tom neví, že se toto družstvo prot projektu údolní přehrady u Slatiny nad Úpou staví — není pravda, že žádného usnesení v tom směru není.
Jasnost Vilém Lippe Slatina nad Úpa Praha Náchod Úpa Labe Schaumburg Český Skalica údolní přehrada nad Dvůr Schaumburg Lippe Edmun Dvor Král Camp
21 article
Pravda jest, že správa družstva, výbor spojeného vodního družstva „Úpa“ jednohlasně se usnesl, aby proti zřízení údolní přehrady u Slatiny podán byl protest, ve schůzi v Jaroměři dne 5. července 1904. Není pravda, že prine ze Schaumburg-Lippe vy- žádal si roku 1904 o valné hromadě od shromáždě- ných členů plnou moc, aby mohl jménem vodníh družstva proti zřízení údolní přehrady u Slatiny n. Ú jednati — není pravda, že taková plná moc byla tehda mičky schválena — není pravda, že výsledek toho byl, že stavba této důležité nádrže odiožena byla ad calendas graecas. Pravda jest, že J. J. jako čestný předseda sdru žení všech vodních interessentů na Úpě zmocněn byl aby jménem spojeného vodního družstva „Úpa“ v Če- ské Skalici pro Zvolský mlýn, toho času ve vlastni- ctví spojeného družstva se nacházejtcí, přispěvek k údolní přehradě v Krkonoších do 200 K za 1 m spádu přihlásil. Není pravda, že projekl, c. k. inženýry vypraco- vaný, ruší se tím libovůlí umíněného jednotlivce,a že se to stalo proto, poněvadž Jeho Jasnost nechce poskytnouti k tomu potřebných pozemků. Pravda, že ze zcela jiných příčin J. J. proli údolní přehradě u Slatiny býti musí. Není pravda, že vlastně celá regulace Úpya vlastní vodní družstvo v České Skalici uvedeno bylo v život jen proto, aby zregulovány a meliorovány byly ze zemských a státních peněz princovy pozemky, re- konstruovány jemu chatrné jezy a prostřednictvím refundací vráceny jemu peníze, dríve již na meliorační práce vynaložené.
Lippe Úpa Jaroměř Schaumburg ský Skalica spojený družstvo Krkonoše Český Skalica spojený vodní družstvo
22 article
Pravda jest, že J. J. si ani nepřál zřízení vodního družstva, když od předsedy hospodářského spolku v České Skalici pana faráře Uhlíře ve Velké Jeseniei (tehdejšího delegála při zemědělské radě) za přistou- pení žádán byl. Pravda jest, že jeho přístup se stal. aby ostatním gruntovníkům na Úpě v okrese 40 zemská a státní subvence pro jejich meliorace se udr- žela, kdežto princ, který v létech 1875—1888 velký náklad na meliorační stavby učinil, žádné náhrady za to ani nežádal, ani neobdržel. Regulace Úpy nemělo svěřenské panství náchod- ské ani třeba, jak zátopa roku 1897 dokázala, kde nepyla skoro žádná škoda způsobena. Tato byla ale pro dolní družstvo od obce dolanské dolů k Jaroměři nevyhnutelná, proto usnesena; panství náchodskému tím způsobeny veliké výlohy. Jezy, pokud jsou vlast- nictvím panství, udržují a nově se zřizují nákladem svěřenského panství, nikoliv vodním družstvem. Není pravda, že, bohužel, členové vodního druž- stva v České Skalici číní těmto názorům smutnou stafáž Není pravda, že jen neňistupností a předpojatost jednollivce má se celý tento ochranný a předůležitý projekt údolní přehrady u Slatiny nad Úpou rozbíti Pravda jest, že na Labi u Králové Dvora v lese „Království“ údolní přehrada s obsahem asi 9 millionů m jest usnesena a bude provedena, dále u Spindel mühle v Krkonoších druhá přehrada s obsahem 3 mill m a na Úpě blíže „Kreuzschenke“ v Krkonoších pře hrada s obsahem 31/2 millionů m'. Tyto tři údoln přehrady pojmou přes 15 millionů m vody, což jes více než třeba k ovládání vysokých vod těchto dvou Po provedení tčchto 3 přehrad údolních nebude obvodu na středním Labi od těchto dvou řek žádné nebezpečí více hroziti. V Náchodě, dne 15. srpna 1905. Knížedí administrace svěřenského panství náchod ského Edmund z Campe. řek.
Edmund Camp Český Skalica Velká Jeseniei Úpa Jaroměř Labe Krkonoše Náchod hospodářský spolek
23 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Defregger. Z Berlína se telegrafuje: »Říšský Věslník« uveřejňuje jmenování Defreggera rytířen pour te merile pro vědu a umění. = Nekázeň v námořnictvu německém. K Kielu. 17. srpna. (Zvl. tel.) Vojenský soud odsoudil topiče Krusehova a námořníka Worcha pro neuposlechnut rozkazů představených do káznice na pět let. = Zatčení karbaníci. Z Frankfurtu telegrafují Policie přistihla včera ve zdejším starém městě 2 osob při hazardní hře. V banku zabaveno 80.00 marek. Všichni karbanici zatčeni. = Tyf v Bělahradě. Z Bělehradu se telegrafuje Přes učiněná zdravotní opatření šiří se zde tyf. Oby vatelstvo jest zachváceno vážnými obavami.
Krusehův Worch Berlín Kiel Frankfurt Bělehrad Ob
24 article Z literatury.
Z literatury. Literární vzdělání. 22— Byly doby, kdy literatura byla spo- lečenskou modou. Kdy salony a společnosti ne- obešly se bez deklamovaných básní a bez mod- ních básníků, kdy hovořit o nových literárních dílech bylo povinností každého, kdo chtěl se udržeti na úrovni společenské, kdy jména au- torů a tituly nových knih byly právě tak známy a běžny, jako dnes jména nudebních virtuosů, tennisových a automobilových vítězů. Literatura ovládala ducha společnosti, zabarvovala onu pěnu, která tvoří se na povrehu duševního ži- vota každého národa, a která nazývá se spole- čenským, modorním duchem doby. Společnost nebyla tím ani lepší, ani horší než dnešní. Bylo by směšné, domnívati se, že ona modní záliba, která zachvacuje společenské vrstvy, jichž po- vrchní život se zrcadlí v novinách, revuích a ji- ných veřejných projevech, rozhoduje o duševní hodnotě národa. Z praktického, řekněme obchod- ního stanoviska není ovšem lhostejno, obrací-li se pozornost veřejnosti spíš ko sportu, ku prak. tickému životu, k cestování, ku požitkům ply- neucím z pěstování těla a. z vlastní šinnosti, pro- jevované fotografováním, řízením motocyklů, automobilů a j., než ku požitkům plynoucím z umělecké tvorby. Ale duševní život té veřej- nosti nestává se tím ani hlubšim, ani povrch- nějším. Zajímala se o literaturu svým časem právě tak povrchně, jako dnes povrchně pěstuje sport a interes o virtuositu všelikého druhu, a vrhala se kdysi na umění právě tak dětinsky hor- livě, jako se dnes dětinsky horlivě vrhá na zá- jem o praktický život. Je-li tu se strany umění a literatury oprávněna nějaká stížnost, je to, zdá se jen, stížnost producentů, jichž produkt nebudí dostatečný zájem. Ale tomu neodpovídá stati- stika.
25 article
Počet knih a časopisů stále roste, náklad jednotlivých děl i listů stále stoupá, autoři obl bení dosahují nebývalé výše výtisků i honorářů — výroba. literární přes zdánlivé zanedbáván literatury vzrůstá neustále. Tedy ta zdánlivá ne- účasť široké veřejnosti a společnosti na litera tuře je opravdu jen zdánlivá, naše dámy přes svůj interes na sportu, na malování, na vir- tuosech a tenoristech, dovedou přečísti neoby. čejné množství moderní produkce literární, do- vedou jmenovati řadu nových jmer a titulů, jež jscu veskrz „báječné“ neb nudné, v rozhovoru považují za stejně důležité zmíniti se občaso knize jako o divadle, o komorní hudbě, o vý- stavě Manesa. — A přece cosi schází. Scház onen upřímný a živý zájem o literaturu, uměn a tvůrčí duševní život, onen zájem, který učí vybírat, který dovede hodnotit, rozeznávat. který znamená soužiti s uměním. Toho dnes není ve společnosti, které umění je jen pří- jemnou pomůckou ke zdokonalení uměleckého průmyslu, jímž zvyšuje se pohodlí domácnosti. a k zjemnění společenského — ne uměleckého — vkusu, jímž se zvyšuje požitek společen- ských styků. Umění, jako vše ostatní, podrobuje se onomu „duchu společnosti“, jenž dnes ná- hodou hledá požitky jinde nož v zanicení nad uměleckými výtvory lidského ducha.
26 article
České spisy- * Josefa Baráka Vzpomínky. Naklad. družstvo Máje v Praze. 1905. Za K 1.20. Vydavatelstvo připomíná, že životopisný nástin »Josef Barák« vydal už r. 1883 dr. Ot. Jedlička v Roudnici a že i výběr z přednášek Barákových za- čali podávati dr. Jan Podlipný a Václav Řezníček v Praze 1884, avšak že v pozůstalosti Barákově mnoho ještě zbylo nesplaceného dluhu tomuto památnému muží. Sebralo jeho vzpomínky, v nichž nejdůležitější příběhy svého života sám vylíčil a před dávnými léty i vydal po různých časopisech, sebralo i jeho roz- troušené básně, k jichž vydání sám autor ani nedo- spěl a tak utvořilo knížku, kterou se památka šle- chetného publicisty osvěží a utvrdí a povinnost vděč- nosti slušně osvědčí. Čtení vzpomínek a básní Bará- kových je vždy poučné, lahodné a jímá jakousiti- chou slastí tklivé elegie zapadlého života tak neů morně nadšeného, mladistvého, ideálně vzletného sobě věrného, rušného a tvůrčího. Ti lidé r. 1848 bojovných let šedesálých lnou, čím více se časy vzda lují, tak oddaně a bratrsky k sobě, tak si svou rázo vitost stále ostřeji v dějinách vyznačují, že tvoří prol nynějšku zcela zvláštní epochu, jíž mladý svět po malu nebude ani dobře rozuměti. Barákovy vzpo- mínky celým obsahem, ale i způsobem podání a duší svoul jemně mužnou, v největších nesnázích pevnou, na povrch humorně klidnou, v hloubi však vzrušenou věrně charakterisují svou dobu a podávají klíč k je- jímu porozumění. U Baráka už je viděti, že tušil po- třebu pilných záznamů pro budoucnost. Některé články, jako »Co chceme?« jsou časové až dosud. Titul knižky měl býti »Vzpomínky a básně Josefa Baráka«. Vbk.
Barák doktor Otakar Jedlička Barákův Podlipná Řezníček Praha Roudnice
27 article
* „Český Lid“ ročník XIV. 1905. Naklada- tel Fr. Simáček. Red. PhDr. Č. Zíbrt, prol. kult. historie na české universitě. Mám na psacím stolku rozevřený právě ukon- čený čtrnáctý již ročník „Českého Lidu“, sbor- níku, věnovaného studiu lidu českého v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Slovensku. Jaká to každým rokem bohatá snůška národopisného materiálu. Ne- můžeme než opakovati své tvrzení v loňském referátě o „Č. L.“, že každým rokem řadí se v šik jeho spiso- vatelů řada nová, vnášejí se v něj nové a nové my- šlenky.“ Co tu nových spisovatelů odborníků i laiků, co tu růzností v jich mínění a dohadech. Vše to promyšleně sestaveno v ladný celek péčí p. redaktorovou. Leč při tom hmotný výsledek na- kladatelský jest pramizerný. Nebýti prvé a druhé třídy České Akademie pro vědy, slovesnost a umění v Praze, jež ročně přispívají k vydávání důležitého tohoto sborníku podporou 800 K, „Český Lid“ by již ne- existoval. (Podle úmluvy vzájemné užilo nakladatelství poloviny této částky na zaopatření illustrací, přesa- hujících rozpočet „Českého Lidu“; druhé poloviny užito k remuneraci redakce a ke zvýšení honorářů spisovatelských.) Vhodně proto píše časopis „Česká Škola“ (III., 1904, č. 18., str. 285—6) ve stati o vý- chově umělecké: „... Časopis tento („Český Lid“) pě- stuje opravdové umění a to umění ryze české .... Myslím, že by se umělecká naše výcnova měla postaviti na pevný základ náloco- pisný zemí českých a Slovenska, že v tom směru mělo by v ní býti pracováno; avšak k tomu jest potřebí důkladného studia. Kde možno však stu- dovati? Jediným pramenem jest tu kromě prací cel- kových — „Český Lid“. Pečlivá redakce vede časo- pis ten tak přísně, že nic rušivého tam neshledáme.
Red . PhDr Zíbrt Francie Čechy Morava Slezsko Slovensko Praha Český akademie pro věda Český škola
28 article
Nalezáme tam dokumenty výkvěty naší kultury do- mácí, výkvětu našeho lidového umění Bohužel, právě, že jest naše, zanedbává se.“ A dále: „Český Lid“ je to, jenž všechny zkazky uchovává, případné illustracs oliskuje atd.“ „Dosud časopis ten živoří — a v tom je vidět cbraz naší duševní síly. Lecjakého papírového skladiště na krev se tiskne bůhví kolik tisíc exemplářů — a zde, nebýti podpor Akademie věda umění, dávno byli bychom „Č. Lidu“ od- zpívali píseň pohřební.“ Dále čteme důležitá slova, jež by si většina našich škol mohla vzíti lépe k srdci: „Každá škola by měla „Český Lid“- odebírati a tím zachrániti ho před zkázou.. Za takových okolností jest každým rokem vychá- zení znamenitého sborníku tohoto ohroženo. A vzpo- meneme-li si, že „Český Lid“ má jenom děkovati svému bytí na předním místě red. svému dru. Zíbrtovi a v druhé řadě obětavému nekladateli Šimáčkovi, mu- síme doznati, že to veliká jich zásluha, s jakou se podvolují každoročně dalšímu vydávání. Nebýti jich, zajislé že by tento skvostný sborník etnografický. jediný toho druhu ještě dnes v naší literatuře, zapadl ve svých počátcích a nebylo by ho tuto. Dr. Zíbrt si může na tom zakládati, že společným úsilím s nakladatclem Šimáčkem zachoval národu a literatuře naší a bohdá i nadále zachová jediný toho druhu sborník, vycházející v jazyku českém.
Zíbrt Šimáček doktor Lido
29 article
Výtečného redaktora máme, než bohužel odbě- ratelstva málo. Chceme-li tedy, jakože snad jesl to pláním každého lask, čloucího, by velevážený náš redaktor, jenž loni právě slavil dne 12. října čtyřiceti- leté jubilcum svého života a dvacelilelé jubileum li- terární své činnosti, mohl i dále říditi svou rukou chvalnou a známou časopis tak poučný, a zábavný, zároveň pak potřebný pro folkloristické studium zemí koruny české, předpravu to k velké budoucí lido- vědě ná roda našeho, jest třeba, abychom se postarali o hojnost předplatitelů. A proto každý, kdož tento referát čísti bude, měl by si nejen „Český Lid“ předplatiti (ročně 9 K 60 h i s poštovní dodávkou; vychází deselkrát ročně), ale i přátelům a známým doporučiti, by se potřebný a důležitý tento sborník nejen udržel, ale i obsahově rozšířil, jakž jest to přáním redakce i přispívatelů, „Český Lid zasluhuje, by byl odebírán nejen v každé pokrokové a uvědomělé škole, ale i ve vzdělávacích knihovnách obecních, čtenářských besedách a v růz- ných spolcích. Kde zvlášíní svou knihovnu mají za- řízenu, jak tomu obyčejně bývá, na př. hasičské spolky, sokolské a j. měli by „Český Lid“ odebírati.
Český Lido
30 article
Tím nejen přispějeme k záchranné akci na udržení „Českého Lidu“, ale splatíme též částečně aspoň dluh, jimž jsme až dosavad povinni svému rodáku Zíbrtovi, o němž právě tiskne se v táborském kraji zajímavá studie „Bibliografický přehled kulturně- historických a lidovědných prací dra. Čeňka Zibrta,“ opozděná vzpomínka k jeho čtyři- cetiletým narozeninám. Podává Přemysl Otakar Pla- ček. Ač tato práce jest jednou z delších mladého literáta a zároveň pokusnou prací bibliografickou, přece, hledíme-li na ni se stanoviska přehledného, mu- síme ji přijati toliko jako první vydání. Později snad, až autoru popřáno bude II. vydání, bude něco změ- něno v textu i v úpravě. Těšíme se na ni upřímně. Vraťme se opět k „Českému Lidu“. Jak osvědčeně řídí p. dr. Zíbrt tento časopis, ukázáno již na mnoha místech nejen ode mne, ale i od jiných povolanějších.
Zíbrt Přemysl Otakar Pla doktor
31 article
Vždyť za dvacetileté činnosti literární napsal více jak 300, t. j. tři sta pojednání, článků a spisů, jak samostatných, tak i v čelných listech českých, nejvíce v „Českém Lidu“ (Viz cit. obšírnou studii Plačkovu). Celek sborníku, jako každoročně, rozvržen pří- padně a prakticky na čásť textovou, časové zprávy. směs, otázky a odpovědi redakce i jiných a na litera- turu kulturně-historickou 1904-5, kterýžto oddíl řídí a referuje o něm redaktor sám. Obsahem na prvém místě práce p. redakto- rovy udržují „Český Lid“ na výši sborníku vědecky národopisného. Je jich celkem i ve Směsi i Otázkách a odpovědích i v samoslatných článcích 49. Počet to zajisté chvalitebný, vždyť jest zaměstnán kromě re- daktorské činnosti v „Č. Lidu“ a „Musejníku“ zvláště svou činností professorskou a jako úřadník v biblio- ihece musea král. českého. Jako každoročně, tak i letos otiskuje na předním míslě P. Václava Krolmusa: „Slovník obyčejů; pověstí, pověr, zábav a slavností lidu českého“ ve dvou číslech. P. Václav Krolmus znám jest jako staro- žitník a archaeolog český a jeden z prvních buditelů národních. „Slovnik“ odhaluje mnohé z obyčejů če- ských, jichž jest již ve veřejnosti zapomenuto. Zacho- váno to bude a může býti jen v takovém časopisu, jako jest „Český Lid“, do dop, kdy potomkům našim bude se zdáti neuvěřitelným, jak jsme mohli žiti tak, jak je v časopise popisováno ald Další stať, nejdůležitější v letošním ročníku; „Materialie a studie ku pověsti o Jaku- bovi Kubatovi: 1. A. Sedláček o vzpouře na Blatech. 2. Sto let měl Kubata hlavu statou, našel Plaček obcím pravdu svatou“. K tomuto pojednání těsně se víže delší článek: „Kubata dal hlavu za Blata“ s 9 vyobrazeními. Jsou to doprovody textově i illustrační ke slavnosti Kubatově, dne 21. srpna 1904. konané za protektorátu Adolfa Heyduka.
P Krolmus Zacha Kubata A Sedláček Plaček Kubatův Heyduk ihec muzeum král
32 article
Dalším článkem jest stať „Had ssaje mléko krá- vě“, žádánoť od p. redaktora, by čtenáři „Českého Lidu“ poslali zprávy o této pověře, porud možná věrně zapsané podle líčení vyprávěčů. Odpovědi za- slali pp. Vyhlídal Jan, Plaček Přemysl O ta- kar a Fr. V. Bouchal. Zajímavá je zmínka o zábavách lidu „Zábavy lidové v XVI. století“ s kresbou podle originálu Zd. Laštovky. Originál nachází se v germánském nuseu v Norimberce. Dále článek: „Rej českých tanců“ s vycbrazením kresby Zd. Laštovky. Mezi samostatnými články red. jsou: „Báseh Bedř. Pešky: Carský pluh r. 1876“, „Český sedlák a selka na mapě P. Aretina z Ehrenfeidu r. 1619“, „Do- pis V. Taubera Al. V. Šemberovi r. 1845“, „Holičská továrna na majoliku“ (se 7 vyobr.), „Listky rozdávané při koledních pochůzkách tříkrálových“ (se 3 vyobr.), „Národopisné studie našich umělců. Ad. Kašpara kresby do skvostného vydání „Babičky“ od Bož. Němcové“ (s 9 vyobr.), „Obětní železná zvířátka“, „Píseň o stížnosti Marie Terezie před krucifixem“, „Pražské České Noviny z roku 1783 o náboženských blouznivcích, odvedených k vojsku do Uher“, „Slaro- česká zaříkadla a lekovadla nemocl“, „Staročeská rozprávka o masopustních mumrajích a hodokvasu v XV. věku“, „Wenzigův záznam pověstí r. 1860“, „Z východočeských psaných modliteb“. — Ve Směsi otištěných článků Zíbrtových a kiatších pojednání jest 10, v Otázkách a odpovědích na 20.
Vyhlídal Jan Plaček V Bouchal Zdeněk Laštovka Bedř P Aretin V Tauber Al V Šembera Kašpar Bož Němcová Marie Terezia Wenzigův Zíbrtová Francie Norimberk Uhry Slaro Český novina