ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3d24a920-78ec-11dc-9a9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 138, place 104, org 9, work 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. srpna 1905. Číslo 226.
4 article
aby se odpomohlo největší bídě. V Madridu bude pořádán obrovský tábor, jímž bude vláda vyzvána, aby veledůležitou tuto otázku hospo- dářskou co nejdříve rozřešila. Aby tak na Rusi vyskytly se tak úžasně hromadné zjevy v jediném kraji! Kolik bychom četli o nich denně sloupců! Že však běží o zemi neslo- vanskou, věc odbývá se v listech těch z pra- vidla na zadních stranách několika petitovými řádkami! Touží též po rozluce. Obyvatelstvo dánských ostrovů v Západní Indii hodlá vyslati poselstvo do Kodaně, a by Dánsko svolilo k odstupu ostrovů Spojeným státům, protože jen toto spo- jení může zlepšiti nebohé hospodářské poměry obyvatelstva toho. Schůze obecních starostů z okresu rokycanského, konaná dne 15. srpna t. r. za účelem podpůrné akce na zmírnění nouze, způsobené suchem v roce 1905. Schůzi svolal okresní výbor v Rokycanech. Za jejího předsedu zvolen byl okresní starosta p. JUDr. Hugo Karlík a za zapisovalele p. Ant. Žán. Přítomni byli pp. poslanci říšští Frant. König a Václav Fresl, delegát rady zemědělské pro král. české p. Jos. Babánek a pp. obecní starostové 35 obcí okresu rokycanského, předseda okresního hospodář- ského spolku pan Václ. Nekola a zástupci hospodář- ských spolků.
JUDr Hugo Žán František König Fresl Babánek Václ Nekola Madrid Rus Indie Kodaň Dánsko spojený stát Rokycany rada zemědělský pro král
5 article
Předseda schůze, zahájiv ji, uvítal všechny účast- níky a vyličil, jak prováděny byly nouzové akce v posledních létech a ukázal na jejich nedostatky i po- Uřebu hledali nový způsob, kterým by při živelních kalastrofich předsejici slušelo, aby pak i pro budouc- nost zjištěny byly hospodářské poměry okresu, na- vrhuje, aby zřízena byla stálá okresní statistická kan- celář, která by umožnila, že by již předem bylo možno činiti kroky proti následkům pohrom. Na to udělil pan starosta slovo delegálu rady zemědělské, řediteli hospod. školy p. Josefu Babán kovi, který poukázal k účelu schůze, vytknuv nui- nost okamžité pomoci, ale též práce pro budoucnost. neboť neúroda bude míl těžký vliv na chov dobytka v okresu a jest obava, že podpory lomuto, v přítomné době poskytované, minou se účinkem prolo, že forma podporování stanic plemenných rozdáváním plemenic.
Babán
6 article
mine ty nejnuznější, již nemohou o plemenivo žádati, nemajíce píce. Bude třeba rozděliti akci na rychlou pomoc přítomnou a trvalé působení do budoucna, při tom nechť žádá se, aby akce podpůrná svěřena byla korporacím českým, aby neopakovalo se vykořisťování vídeňskou ústřednou hospod. společenslev, klerá do- dávala krmiva špalná, jak všeobecně stěžováno. Jest již největší čas, aby rolnictvo mělo zde zákonného zástupce a ochránce, a aby zřízena byla v příštím sněmovním zasedání povinná společenstva zeměděl- ská a aby konečně v život uvedena byla též zemská všeobecná pojišťovna, appelluje na pány poslance, aby se přičinili, aby obě tyto instituce, o nichž stále se již po celé desetiletí, ba čtvrt století mluví a jen mluví, staly se v nejbližším sněmu skulkem, nebo není divu, že se vzmáhá v rolnictvu apatie a nedůvěra ke všemu, vidí-li, že od slov ke skutkům jest vždy nekonečně daleko. Jelikož ale nejlepším pojištěním jscu meliorace a katastrofy opětují se, tu suchoa
7 article
jindy mokro v skoro pravidelných desetiletých pe- riodách dají se tudíž vždy očekávati, nutno je odčiniti sesilením činnosti meliorační, pro níž ani fondy, an centralistická služba technická nedostačují. Okres by měl doplniti svou agendu nejen statistickou kanceláři, kterou myšlenku pana okresního starosty upřímně vítá, ale i technickou silou kulturního inženýra, který by menší projekty prováděl a k nim povzbuzoval, neboť právě tyto menší práce možno nejen rychle pro- váděti, ale mají tyto i veliký povzbuzující vliv na okoli. Appelluje na pány starosty, aby neobmezili svou práci jen na zjišťování škod, ale aby působili na spoluobčany, povzbuzujíce je k vytrvalosti navzdor překážkám a obtížné situaci a k energickému žádání svých práv a ochraně svých zájmů, jak na to právo mají příslušníci stavu tak pracovitého a zdatného krá- lovství, tak bohatého ovoce své práce a přírodních poměrů celé říši poskytujícího, ba celou říši živícího.
8 article
Nemá-li rolník, nemá nikdo. Chudý rolník, chudé krá- lovství. Po vývodech páně referentových promluvil říšský poslanec p. Frant. König a slibuje jménem svým celého klubu a zajisté i ostatních pánů poslanců, že učiní vše, aby žádosti za podpornou akci bylo vyho- věno, poukazuje na potřebu, aby poplatníci obracel se ke vládě za pomoc a hleděli, aby tam nastalo pre věc tu pravé porozumění. Líbí se mu návrh na zří- zení statistické kanceláře okresni, učiněný panem okr starostou a připomíná, že páni poslanci učinili již předem kroky a pilně návrhy. Pan starosta Šilpoch pokládá za vhodné, aby i ostatní okresy obracely se svými stížnostmi na vládu; poslední deště prospěly sice poněkud pícni- nám, ale uškodily zase nezměrně obili a zničily krm- nou hodnotu slámy Poslanec p. V. Fresl dívá se na celou záležitose se stanoviska celku a i s tohoto jest nutno, aby země- dělstvu, které je vskutku základem státu, bylo po- moženo. Ať je národ v opposici nebo ne, má každý právo žádat pomoci od státu a stát povinnost má po- moci v nouzi. Nouzovou akci bude lze s lepším vý sledkem provésti proto, že zastiženo jest menší území než v roce 1903 a 1904, za to v postižených okresích jest pomoc tím více nutna, protože následky neúrody letošní budou po neúrodě minulých let tím citelnější pokládá tudiž za účelné i nutné, aby se vymáhala letos státní podpora mimořádná.
František König Šilpoch V Fresl
9 article
Starosta obce pan Lehner navrhuje vyslání deputace k panu c. k. okresnímu hejtmanovi, aby se nouzové akce ujal. Starosta pan V. Šilpoch navrhuje, aby žádán byl odpis celé pozemkové daně a aby zastaveny byly exekuce, jimiž daně již nyní jsou vymahány navzdoi vši bídě; stěžuje si, že odpis za loňský rok není dosu proveden. Návrh ten podporuje poslanec pan Frant. K önií a poukazuje na těžkopádnosl, s kterou se odpis dan provádí a k čemuž potřebuje vláda celou armádu úřadníků. Odpisy daní pro lelos měly by býti úplné jednodušší a rychlé. Pan okresní starosta reaguje na vývody jednotlivých pánů řečníků a ukazuje na polřebu, aby c. k. vládě a státním úřadům podán byl stručný, ale důkladný spis, ve kterémž by se dnešní stav země- dělský vylíčil a aby vyslána byla deputace nejen k panu c. k. okresnímu hejtmanovi, ale i k c. k. místo- držitelství, zemskému výboru a případně i c. k. vládě a to ze všech postižených okresů západních Čech. Návrh na podání společného pamětního spisu přijat jednomyslně a pan posl. Fresl navrhl okresy; rokycanský, nepomucký, plánický, manelínský, blovi- cký, novokdýňský a zbírožský, které by vyslaly do depulace po 1 členu, což rovněž schváleno Na to zvoleni do deputacemístní pp. JUDr.
Lehner V Šilpoch František Fresl Čechy
10 article
Karlík, Václ. Nekola, Fr. Lehner, V. Šil- poch a Jos. Babánek a přijata jednomyslně, jak opačnou zkouškou zjištěno, tato resoluce: „Shromáždění starostové obcí okresu rokycan- ského, uváživše ve schůzi, dne 15. srpna 1905 v Ro- kycanech konané, nouzí rolnictva, vzniklou trvalým suchem, již tři roky se opětujícím, zvláště pak roku letošního okres lěžce zastihnuvším, která dovršene byla zkázou obilí v době žní a místy i krupobitím. vznáší k c. k. vládě, sněmu zemskému, zemskému výboru a pánům poslancům důtklivou a naléhavou žádost, aby okresu rokycanskému poskytnuta oyla zvláštní a vydatná, mimořádná pomoc a podpor ke zmírnění nouze a nedostalku, Vzhledem k tomu, že letošní pohroma jest vše- obecného rozsahu a následkem opakování se po více let, úplného vyčerpání zásob i úvěru pro mno- ného rolníka bude záhubnou, pro celek pak ne- oděinitelnou, žádáme, aby celá daň pozemková byla odepisována zkráceným a zjednodušeným způso- bem a vyřízení dostalo se poplatníkům pokud možno nejdříve, aniž by donucování byli ku předcházejl- cimu zaplaceni. Aby škody způsobené pravdivě a spolehlivě byly vyšetřeny, nechť zřídí okresní výbor zvláštn komitéť, kterému uloží, aby práci tulo co nejrychiej
Václ Nekola Lehner V Šil Babánek Francie Jos ro
11 article
provedl a předložil. Pro budoucnost zřízena budiž stálá okresní statistická kancelář za účelem řádné evidence hospodářských poměrů v okresu. Shromáždění, uvažujíc trvalé následky pohrom živelních a nutnost úpravy poměrů zemědělských, aby pro budoucnost bylo rolnictvo chráněno a mělo potřebnou záštitu, žádá, aby v nejbližším zasedání sněmu zemského konečně zřízeny byly zemská po jišťovna všeobecná a závazná společenstva země- dělská, aby veškeré meliorace byly podporován zvýšením fondů melioračních a decentralisací tech- nické služby kulturní a co nejvydatněji podporován byl v západních Čechách chov skotu, koní a brar vepřového, Aby na povolaných místech nastalo pravé po znám zoufalého stavu rolnictva a nutnost nejrych- lejší mimořádné pomoci, nejen dočasně, ale trval působící, vyslána budiž k c. k. vládě, výboru zem skému král. českého a c. k. místodržitelství deputace spojených okresů západních Čech, která žádat bude provedení této resoluce a předloží spis, v něm důtklivě hrozný stav rolnictva budiž vylíčen.
Čechy
12 article
Po přijetí resoluce skončil p. předsedající schůzi, děkuje účastníkům, a provolal činnosti dnešní i dal- šímu působení pomocnému „Na zdar!“, Jednota českoslovanských ředitelů kůrů, kapelníků, varhaníků a maji- telů hudebních škol konala včera odpoledne ve spolkových místnostech „U Donátů“ svoji 9. výroční valnou hromadu. Řad bolestí, jež tento stav chová, nejen že neztenčena. nýbrž značně rozmnožena a vším právem; neboť to- lik nesrovnalostí v životních podmínkách, povinno- stech a nárocích, lěžko by se dalo pohledati u jiného slavu, kupícího se pod praporem intelligence. V po- předí všech přání a stížností, jež tito příslušníci hu- debního svěla českého chovají, úporně dere se otázka hmotná a s ní úzce spojena právní, zákonitá ochrana Obě přelřásá se již několik let, snad již od založení jednoty, ale dosud v tom směru v kruzích rozhodných kromě několika interpellací a urgencí pro zákonnou úpravu poměrů neučiněno ničeho. Tím neutěšenost poměrů neubývá a také vyzněly z řečí jednotlivých účastníků včerejší valné hromady, jichž vzhledem ku zejlřejším narozeninám panovníkovým nemohl se do- stavili obvyklý počel. Mezi přítomnými byli pp.: Jos.
Donát
13 article
C. Sychra, ředitel kůru v Mladé Boleslavi, Petr Unger, řed. kůru v Něm. Brodě, Petr Kocian, řed kůru v Ústí n. Orl., Tomáš Hofímann, řed. kůru v Poděbradech, Frant. Podlešák, řed. kůru v Bu- benči, Frant. Hiovorka, řed. kůru v Radnici, Jos Hofímann, řed. kůru v Chotěboři, Ant. Heř- man, řed. kůru v Praze—VI., Jindř. Zyka, řed kůru v Kouřimi, Boh. Kašpar, řed. kůru v Dašicích Hyp. HIopp, řed. kůru v Hodoníně, Fr. Jedlička řed. kůru v Pardubicích, R. Kadleček, maj. hudeb školy v Moravské Ostravě, Jos. Winter z Kolína Jos. Davídek z Peček, V. Voborník z Týnce n. L, pí. Julie Hůbnerová, maj, hudební školy v Praze, Josef Novák s chotí, maj. hudební školy na Král. Vinohradech, M. Foglar z Příbora, Jos Bušek, maj. hudební školy na Smíchově, Boh. Dvo- řák, učitel zpěvu a maj, hudební školy na Kr. Vino- hradech, Frant. Vejda, kapelník v Dašicích, Alois Kubíček, kapelník v Chocni, skladatel Roman Ne- jedlý, nakladatel Mojmír Urbánek a j. v.
Sychra Unger Kocian Hofímann František Podlešák Antonín Jindřichův Zyka Kašpar Jedlička R Kadleček Winter Davídek V Voborník Hůbnerová Novák Král M Foglar Bušek Vejda Kubíček Roman Urbánek Mladá Boleslav Německo Brod Ústí Orlický Poděbrady Chotěboř Heř Praha Kouřim Dašice Hodonín Francie Pardubice Ostrava Jos Kolín Jos Pečky Týnec Příbor Smíchov Králové Choceň Vinohrad
14 article
Jednání, jež veskrze bylo klidné a důstojně, řídi p. Ant. Heřman, jenž uvítav srdečným způsobem pří- tomné, oznámil, že omluvné přípisy zaslali posl. dr Fořt, řed. Hromádka, Vondráček, Vymetal, Kompík Budil a j.v Jednatel p. Boh. Kašvar přečtl protokol o minul valné hromadě, jež se konala v Dašicích a když tente schválen, podal i zprávu jednatelskou, jež v hlavních bodech sděluje následující: Loni usnesená změna stanov byla ministerstvem vnitra povolena a o po- tvrzení právní existence jednoly zažádáno. Nyní tedy účel pensijní oddělen a členové, kteří nečiní nároku na pensi, platí kromě zápisného 5 K ročníhe pří- spěvku 4 K. O stanovách fondu pensijního dlužne vyčkati rozhodnutí vládního, neboť fond ten nepod- léhá zákonu spolčovacímu, nýbrž považován jest za spolek pojišťovací. Stanovy budoucího pensijního fon- du vypracoval jednatel dle vzoru „Máje“. Zemské pojišťovny, česká i moravská, dožádány o prospekty a informace, které prozkoumati má zvláštní komise.
Heřman Fořt Hromádka Vondráček Vymetal Kompík Budil Dašice zemský pojišťovna
15 article
Zdálo se již, že bude zřízení fondu zbylečným, nebot v sociálně politickém výboru říšské rady počalo se pracovati na zákoně o povinném pojišťování soukro- mých úřadníků. Než i zde vleče se věe do neko- nečna. Jednota ihned požádala referenta posl. dra Fořta o zastání v télo věci. Akce pro zákonnou úpravu poměrů stavu ani lelos nebyla korunována výsledkem. Od navrhova- ného svolání sjezdu manifestačního z celé říše po úradě s předáky z Čech, Vídně i Haliče upuštěno a za základ akce i od Němců přijat hotový již návr zákona. Koncem správního roku měla jednola 4 členy čestné, 3 zakládající, 64 přispívajících a 151 člen skutečných, celkem 222 členů Jednatelská správa jednomyslně byla schválena a podobně i zpráva pokladniční, kterou přednesl p J. Vejda. Dle této zprávy, jež revisory shledána v po- řádku, za správní rok minulý přijato bylo celkem 1606 K 52 h, vydáno 266 K 87 h, celkový příjem všech peněz do dnešního dne činil 11.400 K 49 h. vydání 2054 K 50 h, takže čisté jmění obnáší 9345 K 99 h.
Němec J Vejda Čechy Vídeň Halič
16 article
Následovaly pak zprávy referentů jednollivých sekcí. Za ředitele kůrů a varhaníky referoval jednatel p. Kašpar, jenž uvedl, že celá jednatelská činnost oláčela se kolem ředitelů kůrů a kapelníků, nebol v prvé řadě byly lo zvláště záležitosti kondiční, to jest chránění zájmů stavovských při udílení míst do rukou nepovolaných nebo obsazování jich mladšími kollegy. Jednatel uvádí několik křiklavých případů, kdy protekcí dosazena na místo ředitele kůru mladší síla, ač po právu bylo by záhodno obsaditi je silou starší. Otázka úpravy platů selkává se s velikými oblížemi, neboť všude jsou poměry jiné. Dosavadní opatření na ochranu našeho stavu jsou zastaralého rázu. Jest to nařízení ze r. 1874, ale ani o rozhodnulí správního dvora nemožno se opírali. Dále k objasnění rozměrně agendy podotýká jednatel, že vylízeno bylo 700 dopisů. Zpráva se schvaluje. Referent za sekci majitelů hudebních škol p. J. Bušek podává zprávu o přehmatech, jež až doposuo se dějí při udělování koncessí na hudební ústavy Přes stálé protesty a stesky nedbá se průkazů způ- sobilosti a koncesse udílejí se dle libovůle. Dále re- feruje za rubriku v „Daliboru“, při čemž vytýká, že nedostává se mu dostatečné podpory a informací Delší úvahu „O postavení ve společnosti“ před- nesl jednatel p. Kašpar. V úvodu řeči své vystihl pěkně k jakému stupni uznání ciziny přivedeno umění hudební české řadou vynikajících skladatelů s Dvo- řákem a Smetanou v čele; ne však uznání takového doslává se společností domácí pro vynikající hudební umělce a dokonce ne pro četné ony, dozajista talen- tované a intelligentní pracovníky na poli hudebním.
Kašpar J Bušek Dalibor Dvo
17 article
kterým osudem určeno z umění učiniti prostředek své obživy. A právě tyto vrstvy netěší se té úctě, přízni a uznání, jaké by si zasloužily. Zejmena hmotná od- měna jich za výkony je ponižující a nedůstojná. Není tudíž divu, volají-li po nápravě a chrání-li si úzkost- livě špetku svých práv na základě způsobilosti,o které musili podali doklady. Tím bolestněji se jich dotýkati musí, když namnoze při udělování míse zasloužilí lidé jsou pomíjeni a místa dosti skrovná udělována nepovolaným. Otázka hmotná při všem lom jest ovšem nejsmutnější. Reforma a snahy po ná- pravě vedly před deviti léty k založení jednoty, ale doposud rozbíjí se mnohá akce o nepochopení nejen kruhů rozhodujících, ale i řad vlastních. Rečník trpce stěžuje si do nezaopalřenosti ve stáří a chorobě,a zmiňuje se o žalostnějším ještě postavení vdova sirotků. V lom směru není učiněno ještě ničeho a rodiny vydány jsou na milost a nemilost. Slav ředitelů a varhaníků kůrů nemá žádného postupu, žádné bu- doucnosti. Kdo jednou stal se ředitelem kůru, zemře jako ředitel kůru s původním a základním svým pla- tem, jenž jest v poměru k povinnostem a výkonům pranepatrný. Řečník uvádí neuvěřitelná až data, kdy vypsána dokonce místa s plalem — dvanácli zlatých ročně! Ač jsme slavem poměrně nečetným, jest nás nadbytek. Na každé místo sype se na padesát žádost a tu ještě úslavy varhanické chrlí absolventy a roz- množují řady ubohých. Místa pěkná v diécesích mo- ravských většinou jsou v držení učitelů, kteří pře úpravou platů slibovali, že nebudou po regulaci plat ubírati varbaníkům a ředitelům kůru z povolání živobytí. Bohužel, slibů svých nedodrželi. Nyní mě
18 article
ke všemu ještě býti otevřen v Brně jednoroční varhanický kurs a v Praze pomýšlí se na zřízení po- dobného úslavu. Tim bída naše byla by ještě větší. Je třeba, aby jednota energicky na veřejnost vystou- pila a se ozvala. Co se týče kapelníků, poměry jejich o nic nejsou utěšenějšími. Hejtmanství a úřady, udělující povo- lení počínají si v ohledu tom s nesmírnou liberálnostl. Koncese udílejí dle berní novely, dle rubriky do které pod jedno shrnují spisovatele, hudebníky, komedianty flašinetáře, loutkáře — všechno pod rubriku svobod- ného umění. Z toho patrno, jak důležitým by bylo uzákonění předlohy Jinou palčivou a bolestnou stránkou jest ustavení pensijního fondu. Nás může zachrániti jedině zákonné pojišťování, akce společná se soukromými úřadníky Věc ta dosud jest „ve vzduchu“ pro odpor zaměstna- vatelů; my víme, že u nás selkala by se otázka tato laké s velikými oblížemi, neboť u jednoho jest za městnavatelem patronátní úřad, u jinéha obec, u ji- ného farní úřad atd. Při dobré vůli daly by se všechny obtíže překonati. Z toho všeho patrno, že dokud ne- bude ustanovení zákonného, musí organisace naše napínati všech svých sil. Řečník končí za značné po- chvaly výzvou, aby každý jednollivec, v zájmu svém i v zájmu celku bez oddechu pracoval za vytčeným cílem, neboť jedině tak možno něčeho se domoci.
Brno Praha svoboda
19 article
(Výborně!) Pan R. Kadleček děkuje za slova řečníkova navazuje na ně, vzpomínaje svého návrhu na schůzi přerovské, zdali by přece jen, vzhledem k trapným poměrům a poškozování se strany nepovolaných, ne- mělo býti varhaniciví, učení zpěvu a hudbě atd. kon- cessovanou živností? Zní to sice trochu nepřirozeně a nesrovnává se to s uměním, ale není-li jiné pomoci nezbývá nic jiného. Pan Unger v zásadě souhlast, ale přece soudí, ž by ještě rok mělo se počkali, zdali za lu dobu ne- dojde k jinému, důstojnějšímu upravení poměrů. Pan Bušek uvádí potom některé případy zatě- žování majitelů hudebních škol a učitelů hudby neb zpěvu daněmi a za všeobecného souhlasu navrhujei aby jednota obrátila se otevřeným listem k místo držiteli, kde by mu všechny své stížnosti a přání vyslovila. K tomu kroku donucuje jednání ryt. Geitlera z Armingenů, resp. inspektora hudebního prof. Lu- gerla, jenž v nedávném případu udělil koncesi na hu- dební ústav člověku bez zkoušek požadovaných a v zápěti na to druhého vyzval, aby vykonal přede- peané zkoušky. Na dalším bodu programu bylo přijímání nových členů a vzato na vědomí, svoliti k vysloupení p. M. zaplatí-li dlužně příspěvky.
R Kadleček Unger Bušek Geitler profesor Lu
20 article
Schváleny pak návrhy výboru: aby pokladní provedl předběžně rozpočly a zúčtování pro fond pen- sijní a aby vzkříšen byl skladateiský odbor jednoly což svěřeno p. Hoppovi Dále po návrhu p. Kadlečka usneseno požá dati nakladatele pana Mojmíra Urbánka, aby vzalv náklad vydání laciného kalendáře hudebníků, poří zeného péčí jednoly. Konečně přikročeno k volbám, jež vykonány akklamací a při nichž jednomyslně zvoleni byli pr.t za předsedu Antonín Heřman, 1. místopředsedou J Kompit, II. místapředsedou J. Kovanda, jed- natelem Boh. Kašpar, pokladníkem J. Vejda; do výboru pp.: Hromádka, Ručka, Hopp, Bu- šek, Sychra, Vymetal, Šubrl, Prochá z ka Filipovský, Unger. Za náhradníky pp.: Rund, Jirges, J. Novák, Petr Kocian, P. Kubíček. Dále zvoleni: referentem I. sekce p. B. K ašpar, II. sekce p. J. Vejda, III. sekce p. Bušek; redak- tory rubriky v „Daliboru“ pp. Bušek a Kadleček Za mlsto příští valné hromady označena Olomouc. Při volných návrzích usneseno dožádati městskou radu pražskou, aby zakázala učiteli měšťanské školy v Holešovicích p. Emilu Luňáčkovi vykonávání úřadu ředitele kůru a aby místo to obsadila ředitelem kůru z povolání Po vyslovení uznání předsednictvu i jednateli p. Kadlečkem byla valná hromada zakončena
Hopp Kadleček Urbánek Heřman J Kompit J Kovanda Kašpar J Vejda Hromádka Sychra Vymetal Šubrl Prochá Filipovský Unger Jirges J Novák Kocian P Kubíček Bušek Dalibor Luňáček Olomouc Holešovice
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Guttempláři ještě pořád straší. V po- tyčce s klerikálními listy, jihak pro nás a čte- náře naše tak lhostejné, jako druhá, od země- koule odvrácená tvář měsíce, napsal realistický orgán pražský, že klerikální »Čech« ve svém dovozování svohodného zednářství professor Masaryka »mohl se poněkud krýt i autoritou mladočeského denníku«. Touto větou chce říci moralínem očkovaný realistický list nepřímo, že jsme tvrdili, že by professůr Masaryk byl čle- nem spolku svobodných zednářů. Jest očividno že tu máme co činiti s vědomou zkrouceninou fakta, že jsme uveřejnili na základě německo- nacionálního referátu o slavnosti německých ne pijáků, to jest neodvislého německého řádu Gut- templářů západopruské oblasti zprávu, že proí Masaryk jest členem tohoto řádu, a že jsme tuto zprávu ihned opravili, jakmile jsme se pře- svědčili, že professor Masaryk byl pouze pozva- ným hostem tohoto řádu německých abatinentů, nikoli jeho členem. Kdyby tisk realistické strany. v letošní sezoně pokrokovou zvané, byl dost loyalní, byla by mu naše oprava úplně posta- čila. Zatím však do dneška svíjí se tento tisk stále ještě v záchvatech střídavé zimnice umrav- něnosti nejinak, než jako kdyby skutečné člen- ství říšskoněmeckých Guttemplářů bylo nějakým neslýchaným znehodnocením důstojenství prof. Masaryka, o němž přece jest známo, že jest abstinentem evropské pověsti, jemuž nikterak ne- překáželo říšské němectví spolku se západo- pruskou oblastí, aby v něm německy přednášel.
Guttemplář Čo Masaryk Gut profesor spolek svobodný zednář
22 article
Proč by nemohl býti členem takového řádu Jsou sice v Čechách rozšířeny dosti valně ná- zory, podle nichž přednáška českého učence říšskoněmecký, zejmena pruský spolek vylučují se navzájem právě jako »Ethika a alkohol«, ale jest také známo, že professor Masaryk přenáší se právě přes tyto názory s okázalou lehkosti. Ve straně jeho vykládá se Masarykova před- náška v Gdansku dokonce jako vyznamenání — českého národa a živeny jsou v téže straně naděje zajisté poněkud sanguinické, že před- náška tato umožní — prusko-českou dohodu. Nebylo by skutečným realisovaným počátkem této shody, kdyby prof. Masaryk v odměnu své přednášky byl jmenován čestným členem Guttem- plářů, a kdyby toto členství přijal? Když jsme vyjádřili jakési, přece jen do jisté míry odů- vodněné pochybnosti o zdaru těchto nadějí, tak ryze realisticky t. j. věcně čerpaných z pru- ského vyznamenání českého učence, a když jsme o skutečných cílech pruských vzhledem k národu českému citovali pro kladenského re- alistického hlasatele slavnou protipruskou řeč posl. prof. Masaryka, ktorouž před dvanácti léty rozbil schůzi vídeňského parlamentu, namíll nám jeho pražský orgán, že Masaryk mínil ten- krát docela jiné Prusko, než míníme my, ačkoli správněji tvrditi měl, že dnešní Masaryk není identickou osobností politickou s Masarykem z r. 1892! A byl by měl docela pravdu, nebot tenkráte hodlala levice Masaryka za jeho proti- pruskou řeč roztrhnouti, dnes jest prof. Masaryk — specialistou česko pruské dohody. Neníto naším vynálezem, ani »denunciací«, v kruzíeh realistických pokládá se gdanská přednáška prof. Masaryka skutečně za praktické provádění česko-německé shody. »Jest pochopitelno, že »Nár. Listy« nerady vidí, že jest možno shodu česko-německou prakticky prováděti,« napsaly realistické kladenské
Masaryk Masarykův profesor Gutt Čechy
23 article
»Hlasy« ve článku, věnovaném přednášce pro Masaryka a v témže článku napsaly dále: »Ale ovšem .. Němci jsou národ příliš vyspělý, než aby se skláněli před těmi mnohými modlami, kter si národ náš postavil. Němci se neskloní pře modlou našich radikálů — před státním právem - protože by jejich »národní stá český« znamenal potlačování Něme Němci jsou národ přlliš vyspěl než aby se smířili s vládou nacicnál v Čechách (byť to dr. Machač tvrdil tisfckrát). Němci jsou národ příliš vzdělaný, než aby se dali donutit, aby se skláněli před na- šim nedochůdným školstvím, naší by- rokratickou c. k. rakouskou vědou, před naším hospodářským chlapectvím, povaho- vou necelostí nebo dokonce — naš pivní politikou. Jsme toho daleci, abychom této směšné ztřeštěnosti přikládali nějaký význam krom toho, že kladenskému žáku realistické školy přihodilo se prozraditi, co se v ní peče. Naopak toto upřímné doznání eti jej na důkaz, že v umrav- něné perfidii musil by do školy choditi ještě k pražskému orgánu Masarykovu! Považujeme je jinak za obyčejnou bublinu realistického ná- paru, jehož nebezpečí pokládáme již za překo- nané. Vedle včerejšího článku »Časovy« umrav- něnosti vypadá ovšem výborně. Doznáváme, že je pokládáme za tak nicotné, že bychom si ho nebyli ani povšimli, nebýti včerejšího útoku realistického denníku na nás !
Masaryk Němec doktor Machač Masarykův Časův Čechy
24 article
— Prolití české krve v Rlimkovicích. Be- stiální případ německé zběsilosti udál se v Klim- kovicích minulé neděle. Česká společnost vracela se právě z výletu, podniknutého do městského hotelu v Klimkovicích, nazpět do Polanky a se- řaďovala se k zpátečnímu pochodu za zvuků hudby hrající »Hej Slované«, když tu přepadena byla rotou německé a odrodilecké luzy klimko- vické z protějšího Rosmanithova hostince tak ne- nadále kamením a sklenicemi s oken na hlavy če- ské výletní společnosti metanými, že dříve, než se kdo nadál, bylo více než 20 členů če- ského výletu do krve zraněno a krví zbro- cení nuceni byli uchýliti se do městského ho- telu zpět. Zbabělý útok německých ničemů pro- vedený v českém městě z úkrytu v místnostech veteránského spolku v Rosmanithově hospodě, měl hrozné následky a jenom náhodou nedošlo k zabití těžkými sklenicemi s výše prvního po- schodí házenými. Krev však řinula se proudem z českých hlav a zvláště rozčilující pohled byl na jedno z děvčat českých raněných do hlavy kteréž polo v bezvědomi do českého hostince od- váděno, majíc bílé šaty potřísněny velkými krá- pěmi krve. Úlok provedl podle ostravských zpráv veteránský spolek klimkovický kterýž se byl rovněž právě z výletu do svých místností vrátil a zpěv »Hej Slované« v Klim- kovicích, jiehž českost tak skvěle byla doká zána, vymstili takovýmto huronským způsobem
Slovan Úlok Klim Klimkovice Polanka
25 article
Četnictva, kleréž podle zprávy »Ost. Denniku- zúčastnilo se veteránského výletu v plném počtu nebylo lze dovolati se, teprve až 20 českýeh lidí válelo se v krvi, zakročilo. Poranění jsou vesměs tak těžká, že k napadeným povolán býti musil lékař, který jim v hotelu poskyt první pomoc. Kterak se mohlo státi, že hrstk útočníků, provodší v českém městě vražedný útok, mohla neztrestána zmizeti, o tom vypra- vuje »Ostr. Denník« pamětihodný odstavec
Ostrava
26 article
Když odváděno raněné děvče, krví celé zbro- cené, myslilo prý se, že »napadení hoši polanšt již zadržeti se nedají a svými mozol- nými, svalnatými pěstmi zjedna j si sami zadostučinění na hrstee drzých útočníků. A nebýti p. starosty Zavaly z Polanky a místních činitelů, bylo by zajisté () následkem neslýchané vyzývavost klimkovických renegálů došlo k věcem ne- bývalým. Když naši konečně skryli se v městském hotelu, odešli krvelační renegáti do místnosti p. Rosmanicha«. Těch našich »mozol- ných svalnatých pěstí«! Jak vidět, nemám jich k ničemu jinému, než abychom se jimi popadli za hlavy od Němců rozbité a »skryli« se konečně, dík tomu, že nás některý rozšafu držel, abychom si na místě nezjednali náležitého zadostučinéní! Tak došlo i v Klimkoviefch českém městě, k věcem obvykle bývalým německá sběř odláhla, vykonavši poslání Momse- novo na českých lebkách! Dopisovatel ostrav- ského listu doufá, že — — »slavné úřady zjednají českým výletníkům z Polanky zadost učinění....« — Širší výkonný výbor lidové strany n Moravě. Z Brna, 17. srpna. (Zvl. tel. „N. L.“ Širší výkonný výbor lidové strany na Moravě ko- nal včera odpoledne v Brně za předsednictv pesl. dra. Šíleného četně obeslanou schůzi na které jednáno bylo o nastávajících doplňovacích volbách za V. kurii zno jemskou na radu říšskou a za kurii venkovských obcí na Břeclavsku a Hustopečsku na zemský sněm. Usnesení ve příčině kandidátů nestalo s ještě žádné a předsednictvo strany pověřeno by ve smyslu přijatých zásad učinilo další po třebné kroky. Pak jednáno bylo o organi saci strany a usneseno, by valný sjez strany v Brně konal se v neděli dne 29. října t. r.
Zavala Němec Polanka Brno Břeclavsko Hustopečsko lidový strana můj Morava lidový strana na Morava
27 article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva král. vinohradského zvolený JUDr. Josef Herold advokát na Král. Vinohradech, byl od císaře po- tvrzen. — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Herman Porges, praktický lékař (Praha, Myslíkova ulice čís. 9), vrátiv se do Prahy, ordinuje zase v obvyklýeh denních hodinách. — Odhorný lékař pro orihopaedi pan MUDr. Rudolí Kuh vrátil se z cest a ordinuje v Praze, Panská ulice, čís. 9. telefonu čís. 198. — Hostina v arcibiskupském paláci. Na oslav narozenin císaře a krále uspořádána byla včera v arci- biskupském paláci hostina, které zúčastnili se nej vyšší maršálek, místodržitel, starosta dr. Srb, rektoř českých i německých vysokých škol, duchovní hodno stáři, presidenti soudů, finančního ředitelství atd. Při hostině pronesl kardinál přípitek, při čemž na bašte č. XIX. vypáleny z děl 24 rány. — Schůze městského zastupitolstva v Žižkově koná se v pondělí dne 21. srpna o 3. hodině odpoledn v zasedací síni městské radnice v Žižkově, na Basilej- ském nám. Pořad rokování: 1. Zpráva o činnosti měst- ské rady za čas od 23. června do 20. srpna. 2. Návri na koupi části pozemku č. kat. 5 od pp. Václava a Marie Štomeových pro účely městské elektrárny. 3. Návrh na prodej smelků a popela z ulic a domů žiž- kovských. 4. Zadání dodávky a postavení železné kon- strukce pro sklenník v zásobní zahradě obeční blíže „Ohrady“. 5. Žádost p. Rud. Kmocha za delinitivn ustanovení ředitelem kůru při chrámu sv. Prokopa 6. Jmenování p. Františka Pařízka definitivním měst- ským kancelářským praktikantem. 7. Žádost Ferdí- nanda Hrubého za svolení ke kapitalisování úrazo- vého důchodu. 8. Žádost Jana Karáska za svolení ke kapitalisování úrazového důchodu. 9. Žádost z uznání práva domovského. 10. Volně návrhy.
JUDr Josef Herold Král MUDr Herman Porges Kuh doktor Srb Václav Marie Štomeový Kmoch Prokop Pařízek Hrubý Karásek Praha Myslíkův ulice panská Žižkov Basilej ský já městský radnice biskupský palác rokování : 1
28 article
— Schůze měslského zastupitelstva v Košířích koná se v sobotu dne 19. srpna o 5. hod. odpolední v městské kanceláři. Pořad: 1. Čtení zápisu o schůzi minulé. 2. Jednání o vodovodu. 3. Sazby hřbítovní. 4. Pravidla o vybírání dávky vodní a řád o zařizo- vání vodovodů do domů soukromých. 5. Žádostp. Jonáše Hellera za schválení parcelace pozemků čís. kat. 10/3, 10/6, 309/2. 6. Žádost p. A. Smičky z schválení parcelace pozemků čís. kat. 65/1, 26/1 a 307. 7. Provedení kanalisace v ulici před sanatoriem a v ulici Erbenově. 8. Žádost komitétu pro postavení sochy sv. Václava za místo ku postavení sochy. 9. Domovské záležitosti. 10. Volné návrhy. — Spor o nájemné z »botlémské kaple«. P- slušníci bývalé »českoslovanské církve«, později proti jejich vůli připojené k německé starokatolické církvi pod vrchní duchovní správou ve Warnsdorfu byli vlažení do nemilého sporu. Po sjednocení za- stanců původní, cyrillo methodějské a husilské ideje s pravoslavnou církví, nemohli zbyli příslušníci starokatolické filiálky v Praze vydržovali dále nájem vlastní »betlémské kaple«. Očekávaná bmolná pod- pora nebyla troskám starokatolické církve mezí Čechy poslána ni vrchní správou z Warnsdorfu, ni bisku- pem polských starokatolíků, Kozlowským v Americe. Majitel »betlémské kaple« marně vymáhal dlužné nájemné. Nemaje naděje dostati dluh od nynější správy českých starokatolíků, vtáh! do sporu pře soud také předchozí církevní radu, sjednocenou o poslední valné hromady obce s pravoslavnou církví.
Heller A Smička svatý . Václav Kozlowská Košíře Erbenův . 8 Warnsdorf Praha Čechy Amerika
29 article
Soudním řízením v Praze a v Chebu vyšlo na jevo. že bývalá světská správa obce postupovala vždy v mezích stanovami vytknutých a že členové jejl vzdali se řádně svých hodností. Soudem rozhodnuto, že za správu obce neručí jednollivci o sobě, ale cel církevní rada jako jednotný, společensky právní celek, nikoli pak ve svém předposlední m, nýbrž nynějším složení. Bývalá církevní rada, do sporu o zaplacení dlužného nájmu z »betlémské kaple« vtažená, byla úplně osvobozena. Povinnost zaplatit nájem a výlohy soudní uložena dne šní správě zbylých starokatolíků. — Stálá hospodářská výstava »Slovanskéko ho- spodářského družstva« v Osjeku (Trajna gospodarsk izložba »Slavon. gospodarskoga društva« u Osijeku) Vývozce do zemi jihoslovanských upozorňuje Vý- vozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze (Spálená ulice č. 24) na stálou výstavu hospodářskou a zve všechny výrobce k jejímu obeslání z důvodu těchto: Hospodářům, zemědělcům naskytá se touto stálou výstavou vhodná příležitost, v kteroukoliv dobu shlédnouti různé hospodářské potřeby, stroje i nářadí nejnovějších soustav i poznávati zlepšení i zdokonalení jich, vše na místě vyzkoušeti a co se hodí, si zakoupiti. Jest výslava tato tudíž jakýsi druh skladiště stále novinkami z oboru hospodářského doplňovaného a tudíž velmi výhodná naším vývoz- cům pro navázání obchodních styků s jednollivci i s obchodními firmami. Návštěvníkům výstavy do- stane se vždy žádaného vysvětlení i potřebných zpráv o vystavených předmětech. Časem zamýšlí vý- stavní komitét pořádati i pokusné práce, demonstrac a soutěžné výkony jednotlivých strojů a nářadl. Bližší zprávy podá, jakož i přihlášky interessentům zašle na požádání Vývozní spolek pro Čechy, Mo- ravu a Slezsko v Praze.
Praha Cheb Osijek Morava Slezsko spolek pro Čechy
30 article
— „Rakovnická Budeč“ uspořádala od 6. do 19. srpna šest přednášek a praktická cvičení moder- niho kreslení na školách národních. Za učitele požádán byl p. J. Sova z Police n. M. Vyvolen byl učitel proto, že jenom ten je znalý methody, kteréž na škole ohecné jest třeba, zná i duševní potřeby žactva a dle nich vybírá přiměřenou látkr pro různý věk dětský. A výbor nezklamal se ve zvoleném učiteli p. Sovovi, který s nadšením a ke spokojenosti všech účastníků vykonal úkol naň vznesený. „Dobrá věc se vydařila,“ tak ukončil předseda. řadu přednášek a hlučný pollesk byl důkazem toho, že cíl dosažen, Posluchačů stálých bylo 72, hoslů 8. I připadalo jich na Rakovnicko 43 (7 slečen), Lounsko 13 (1 slečna), Duchcovsko 3 (1 slečna), Kralovicko 3, Slánsko 2a po jednom na Hořovicko, Křivoklátské, Nepomuk, Nové Strašecí, Nusle (1 slečna), Plzeň, Roudnici a Velvary. Ředitelů měšť. škol bylo: 1, učitelů měšt. škol 4, říd. učitelů 13, a učitelů 54. Látku učebnou rozdělil si p. vyučující na kreslení listů a květů dle přírody, kresleni dle vycpaných zvírat, ornamentální kreslení (komponování), kreslení perspektivní, kre- slení štělcem, kreslení volných tahů a z paměti. Po odpoledním vyučování byly vycházky do zdejších prů- myslových závodů do městského musea a do Kněže- vse, kdež byl ku poctě hostů umělecký večer. Dne 12. a 13. srpna uspoládána byla výstava prací žákov- ských, jíž zúčastnily se měšťanská škola v Polici n.
J Sova Sova rakovnický Budeč Rakovnicko Lounsko Kralovicko Hořovicko Nepomuk Nová Strašecí Nusle Plzeň Roudnice Velvary Duchcovsko 3 Slánsko 2
31 article
M. (žáci p. Sovovi), jakož i měšťanská chlap. škola v Poděbradech a v Rakovníku. Při ní vyložena byla díla o moderním kreslení jednající a předlohy, jež laskavě zapůjčilo nakladatelství B. Kočího v Praze. Výstava byla hojně navštívena, z hostů uvádíme zvláště c. k okr. šk. inspektora p. Fr. Vyskočila, ředitele c. k reálky p. V. Muchoně, p. prof. Lhotu a ředitele obou zdejších měšť. škol. Zvláštního poděkování za usku- tečnění tohoto kulturního podniku vyslovuje výbon „Budče“ c. k. okr. šk. radě, městské a místní školn radě a řediteli měšť. školy p. Gabr. Smetanovi, který s příkladnou ochotou přicházel pořadatelům vstříc. V nejbližší době rozeslány budou účastníkům před- nášek podrobné osnovy moderního kreslení pro jedn školní roky — Osmá studentská cestovní feriální kolonie vrá- tila se tyto dny ve zdraví po 14denní cestě opět do Prahy. Studenti prošli za krásného počasí nejvybra- nější části jižních Čech, viděli Tábor, Třeboň, Budě- jovice, Krumlov, čásť Šumavy, Vimperk, Strakonice Písek a Příbram. Po cestě věnovali pozornost nejen krajině, ale prohlédli si také památky měst a průmy- slové závody. Nezapomenutelným bude jim okamžik, kdy dne 1. srpna „fárali“ na Horách Březových do hloubky 1109 m. Všude na cestě setkávali se s ochotou a laskavostí, což jim bude milou upomínkou a pobíd- kou k dalšímu pilnému studiu — Českým turistickým kruhům. (Dopis z Líberce Utěšeně se vzmáhající náklonnost k turistice v národu našem působí též potřebu, aby nejen širším kruhům, ale najmě intelligenci důsledně vštěpována byla účel- nost zdravého a vysoce vzdělávacího tohoto sportu.
Sova Vyskočil V Muchoň profesor Lhota Smetan Poděbrady Rakovník Praha Budeč Čechy Tábor Třeboň Buda Krumlov Šumava Vimperk Strakonice Písek Příbram
32 article
Mnohé přednosti národního charakteru, jakými vyni- kají dnes Angličané a Francouzové a také Němci v směru sociální rázovitosti a národohospodářské pod- nikavosti, jsou jenom ovocem účelné a neochabující turistiky, kterou pěstují všechny občanské stavy jme novaných národů. Pozoruhodné tyto výsledky cesto vání musí též u nás vzbuditi zájem pro ušlechtile snahy po těch prostředcích, v nichž národní náš char- akter by získal na pevnosti a ryzosti. Tohoto cíle ne- dosáhneme však šablonovitým těkáním po cizích ni- vách z pouhé záliby nebo jenom pro zábavu. Po- znejme nejprve svou vlasť, navštivme kraje úchvalné přírodní krásy, jimiž království naše oplývá a o nichž cizinci pějí hymny a potom teprv učme se domovinu porovnávati s cizinou. V ceslovní saisoně konejme tudíž výlety po vlasti české dle účelného plánu, veďme rodiny tam, kde vedle neocenitelných krás přírodních můžeme jim poskytnouti též náležitého pohodlí v uby- tování, jakož i řádného a levného zaopatření. V t příčině jedním z nejvděčnějších výletů našich turisto jest Liberec, ležící ve středu malebného jizerského pohoří, na svahu pověstného Ještědu. Právě zavedené rychlovlaky mezi Prahou a Libercem umožňují s ma- lou námahou i jednodenní výlet ze středu království až na nejkrajnější hranice Čech. Tomu, kdo delší dobu v Liberci pobýti hodlá, otvírá se fada rozkošných parti na všechny strany jednak v nejbližším okolí do hor jizerských, na Ještěd, Sychrov, Hrubou nebo Malou Skálu, k Železnému Brodu anebo na sever do sesterské Lužice, kde historicky památná místa, jako Žitava.
Angličan Francouz Němec Liberec Praha Čechy Ještěd Sychrov Železný Brod Lužice Žitava
33 article
Ovbin a Budišín svou malebností a zachovalými sto- pami české slávy v těchto končinácn naplniti musí každého našeho turistu nejvřelejšími pocity. Již Li- berec sám poskytuje všem našincům vděčné pole k studiu ve směru uměleckém a zvláště po stránce ná- rodní hrdosti. Zavitejte dnes do krásného, prostorného a účelně zbudovaného nového Národního domu, kde všichni Češi z kraje tak upřímně jsou vítáni, po- hledněte tu do tváří všem krajanům, kteří zde po drahná léta bojují za svatá práva národa našeho, tk často šlapaná, tak často upíraná, a věřte, že navrátíte se do šťastnějších domovů duševně povznešeni, jako větší Čechové. Timto výletem nezpůsobíte si žádných obětí, neboť veškeré výhody turistiky jsou vám k ruce. Po českých krajích není ještě s doslatek známo, že „Česká beseda“ liberecká vypravila svůj nový Ná rodní dům vším potřebným pohodlím a komfortem, jaký lze nalézti jen v hotelích a pensionálech prvního řádu. O náležité ubylování postaráno jest řadou ele- gantně zaltzených pokojů, v nichz vše dýše úlulnost
Čech Čecho Český beseda