3
masthead
18. srpna 1905. Číslo 226.
4
article
aby se odpomohlo největší bídě. V Madridu
bude pořádán obrovský tábor, jímž bude vláda
vyzvána, aby veledůležitou tuto otázku hospo-
dářskou co nejdříve rozřešila. Aby tak na Rusi
vyskytly se tak úžasně hromadné zjevy
v jediném kraji! Kolik bychom četli o nich
denně sloupců! Že však běží o zemi neslo-
vanskou, věc odbývá se v listech těch z pra-
vidla na zadních stranách několika petitovými
řádkami!
Touží též po rozluce.
Obyvatelstvo dánských ostrovů v Západní
Indii hodlá vyslati poselstvo do Kodaně, a by
Dánsko svolilo k odstupu ostrovů
Spojeným státům, protože jen toto spo-
jení může zlepšiti nebohé hospodářské poměry
obyvatelstva toho.
Schůze obecních starostů z okresu
rokycanského,
konaná dne 15. srpna t. r. za účelem podpůrné
akce na zmírnění nouze, způsobené suchem
v roce 1905.
Schůzi svolal okresní výbor v Rokycanech. Za
jejího předsedu zvolen byl okresní starosta p. JUDr.
Hugo Karlík a za zapisovalele p. Ant. Žán.
Přítomni byli pp. poslanci říšští Frant. König
a Václav Fresl, delegát rady zemědělské pro král.
české p. Jos. Babánek a pp. obecní starostové 35 obcí
okresu rokycanského, předseda okresního hospodář-
ského spolku pan Václ. Nekola a zástupci hospodář-
ských spolků.
JUDr
Hugo
Žán
František
König
Fresl
Babánek
Václ
Nekola
Madrid
Rus
Indie
Kodaň
Dánsko
spojený stát
Rokycany
rada zemědělský pro král
5
article
Předseda schůze, zahájiv ji, uvítal všechny účast-
níky a vyličil, jak prováděny byly nouzové akce
v posledních létech a ukázal na jejich nedostatky i po-
Uřebu hledali nový způsob, kterým by při živelních
kalastrofich předsejici slušelo, aby pak i pro budouc-
nost zjištěny byly hospodářské poměry okresu, na-
vrhuje, aby zřízena byla stálá okresní statistická kan-
celář, která by umožnila, že by již předem bylo možno
činiti kroky proti následkům pohrom.
Na to udělil pan starosta slovo delegálu rady
zemědělské, řediteli hospod. školy p. Josefu Babán
kovi, který poukázal k účelu schůze, vytknuv nui-
nost okamžité pomoci, ale též práce pro budoucnost.
neboť neúroda bude míl těžký vliv na chov dobytka
v okresu a jest obava, že podpory lomuto, v přítomné
době poskytované, minou se účinkem prolo, že forma
podporování stanic plemenných rozdáváním plemenic.
Babán
6
article
mine ty nejnuznější, již nemohou o plemenivo žádati,
nemajíce píce. Bude třeba rozděliti akci na rychlou
pomoc přítomnou a trvalé působení do budoucna, při
tom nechť žádá se, aby akce podpůrná svěřena byla
korporacím českým, aby neopakovalo se vykořisťování
vídeňskou ústřednou hospod. společenslev, klerá do-
dávala krmiva špalná, jak všeobecně stěžováno. Jest
již největší čas, aby rolnictvo mělo zde zákonného
zástupce a ochránce, a aby zřízena byla v příštím
sněmovním zasedání povinná společenstva zeměděl-
ská a aby konečně v život uvedena byla též zemská
všeobecná pojišťovna, appelluje na pány poslance,
aby se přičinili, aby obě tyto instituce, o nichž stále
se již po celé desetiletí, ba čtvrt století mluví a jen
mluví, staly se v nejbližším sněmu skulkem, nebo
není divu, že se vzmáhá v rolnictvu apatie a nedůvěra
ke všemu, vidí-li, že od slov ke skutkům jest vždy
nekonečně daleko. Jelikož ale nejlepším pojištěním
jscu meliorace a katastrofy opětují se, tu suchoa
7
article
jindy mokro v skoro pravidelných desetiletých pe-
riodách dají se tudíž vždy očekávati, nutno je odčiniti
sesilením činnosti meliorační, pro níž ani fondy, an
centralistická služba technická nedostačují. Okres by
měl doplniti svou agendu nejen statistickou kanceláři,
kterou myšlenku pana okresního starosty upřímně
vítá, ale i technickou silou kulturního inženýra, který
by menší projekty prováděl a k nim povzbuzoval,
neboť právě tyto menší práce možno nejen rychle pro-
váděti, ale mají tyto i veliký povzbuzující vliv na
okoli. Appelluje na pány starosty, aby neobmezili
svou práci jen na zjišťování škod, ale aby působili
na spoluobčany, povzbuzujíce je k vytrvalosti navzdor
překážkám a obtížné situaci a k energickému žádání
svých práv a ochraně svých zájmů, jak na to právo
mají příslušníci stavu tak pracovitého a zdatného krá-
lovství, tak bohatého ovoce své práce a přírodních
poměrů celé říši poskytujícího, ba celou říši živícího.
8
article
Nemá-li rolník, nemá nikdo. Chudý rolník, chudé krá-
lovství.
Po vývodech páně referentových promluvil říšský
poslanec p. Frant. König a slibuje jménem svým
celého klubu a zajisté i ostatních pánů poslanců, že
učiní vše, aby žádosti za podpornou akci bylo vyho-
věno, poukazuje na potřebu, aby poplatníci obracel
se ke vládě za pomoc a hleděli, aby tam nastalo pre
věc tu pravé porozumění. Líbí se mu návrh na zří-
zení statistické kanceláře okresni, učiněný panem okr
starostou a připomíná, že páni poslanci učinili již
předem kroky a pilně návrhy.
Pan starosta Šilpoch pokládá za vhodné, aby
i ostatní okresy obracely se svými stížnostmi na
vládu; poslední deště prospěly sice poněkud pícni-
nám, ale uškodily zase nezměrně obili a zničily krm-
nou hodnotu slámy
Poslanec p. V. Fresl dívá se na celou záležitose
se stanoviska celku a i s tohoto jest nutno, aby země-
dělstvu, které je vskutku základem státu, bylo po-
moženo. Ať je národ v opposici nebo ne, má každý
právo žádat pomoci od státu a stát povinnost má po-
moci v nouzi. Nouzovou akci bude lze s lepším vý
sledkem provésti proto, že zastiženo jest menší území
než v roce 1903 a 1904, za to v postižených okresích
jest pomoc tím více nutna, protože následky neúrody
letošní budou po neúrodě minulých let tím citelnější
pokládá tudiž za účelné i nutné, aby se vymáhala letos
státní podpora mimořádná.
František
König
Šilpoch
V Fresl
9
article
Starosta obce pan Lehner navrhuje vyslání
deputace k panu c. k. okresnímu hejtmanovi, aby se
nouzové akce ujal.
Starosta pan V. Šilpoch navrhuje, aby žádán
byl odpis celé pozemkové daně a aby zastaveny byly
exekuce, jimiž daně již nyní jsou vymahány navzdoi
vši bídě; stěžuje si, že odpis za loňský rok není dosu
proveden.
Návrh ten podporuje poslanec pan Frant. K önií
a poukazuje na těžkopádnosl, s kterou se odpis dan
provádí a k čemuž potřebuje vláda celou armádu
úřadníků. Odpisy daní pro lelos měly by býti úplné
jednodušší a rychlé.
Pan okresní starosta reaguje na vývody
jednotlivých pánů řečníků a ukazuje na polřebu, aby
c. k. vládě a státním úřadům podán byl stručný, ale
důkladný spis, ve kterémž by se dnešní stav země-
dělský vylíčil a aby vyslána byla deputace nejen
k panu c. k. okresnímu hejtmanovi, ale i k c. k. místo-
držitelství, zemskému výboru a případně i c. k. vládě
a to ze všech postižených okresů západních Čech.
Návrh na podání společného pamětního spisu
přijat jednomyslně a pan posl. Fresl navrhl okresy;
rokycanský, nepomucký, plánický, manelínský, blovi-
cký, novokdýňský a zbírožský, které by vyslaly do
depulace po 1 členu, což rovněž schváleno
Na to zvoleni do deputacemístní pp. JUDr.
Lehner
V Šilpoch
František
Fresl
Čechy
10
article
Karlík, Václ. Nekola, Fr. Lehner, V. Šil-
poch a Jos. Babánek a přijata jednomyslně, jak
opačnou zkouškou zjištěno, tato resoluce:
„Shromáždění starostové obcí okresu rokycan-
ského, uváživše ve schůzi, dne 15. srpna 1905 v Ro-
kycanech konané, nouzí rolnictva, vzniklou trvalým
suchem, již tři roky se opětujícím, zvláště pak roku
letošního okres lěžce zastihnuvším, která dovršene
byla zkázou obilí v době žní a místy i krupobitím.
vznáší k c. k. vládě, sněmu zemskému, zemskému
výboru a pánům poslancům důtklivou a naléhavou
žádost, aby okresu rokycanskému poskytnuta oyla
zvláštní a vydatná, mimořádná pomoc a podpor
ke zmírnění nouze a nedostalku,
Vzhledem k tomu, že letošní pohroma jest vše-
obecného rozsahu a následkem opakování se po
více let, úplného vyčerpání zásob i úvěru pro mno-
ného rolníka bude záhubnou, pro celek pak ne-
oděinitelnou, žádáme, aby celá daň pozemková byla
odepisována zkráceným a zjednodušeným způso-
bem a vyřízení dostalo se poplatníkům pokud možno
nejdříve, aniž by donucování byli ku předcházejl-
cimu zaplaceni.
Aby škody způsobené pravdivě a spolehlivě
byly vyšetřeny, nechť zřídí okresní výbor zvláštn
komitéť, kterému uloží, aby práci tulo co nejrychiej
Václ
Nekola
Lehner
V Šil
Babánek
Francie
Jos
ro
11
article
provedl a předložil. Pro budoucnost zřízena budiž
stálá okresní statistická kancelář za účelem řádné
evidence hospodářských poměrů v okresu.
Shromáždění, uvažujíc trvalé následky pohrom
živelních a nutnost úpravy poměrů zemědělských,
aby pro budoucnost bylo rolnictvo chráněno a mělo
potřebnou záštitu, žádá, aby v nejbližším zasedání
sněmu zemského konečně zřízeny byly zemská po
jišťovna všeobecná a závazná společenstva země-
dělská, aby veškeré meliorace byly podporován
zvýšením fondů melioračních a decentralisací tech-
nické služby kulturní a co nejvydatněji podporován
byl v západních Čechách chov skotu, koní a brar
vepřového,
Aby na povolaných místech nastalo pravé po
znám zoufalého stavu rolnictva a nutnost nejrych-
lejší mimořádné pomoci, nejen dočasně, ale trval
působící, vyslána budiž k c. k. vládě, výboru zem
skému král. českého a c. k. místodržitelství deputace
spojených okresů západních Čech, která žádat
bude provedení této resoluce a předloží spis, v něm
důtklivě hrozný stav rolnictva budiž vylíčen.
Čechy
12
article
Po přijetí resoluce skončil p. předsedající schůzi,
děkuje účastníkům, a provolal činnosti dnešní i dal-
šímu působení pomocnému „Na zdar!“,
Jednota českoslovanských ředitelů
kůrů, kapelníků, varhaníků a maji-
telů hudebních škol
konala včera odpoledne ve spolkových místnostech
„U Donátů“ svoji 9. výroční valnou hromadu. Řad
bolestí, jež tento stav chová, nejen že neztenčena.
nýbrž značně rozmnožena a vším právem; neboť to-
lik nesrovnalostí v životních podmínkách, povinno-
stech a nárocích, lěžko by se dalo pohledati u jiného
slavu, kupícího se pod praporem intelligence. V po-
předí všech přání a stížností, jež tito příslušníci hu-
debního svěla českého chovají, úporně dere se otázka
hmotná a s ní úzce spojena právní, zákonitá ochrana
Obě přelřásá se již několik let, snad již od založení
jednoty, ale dosud v tom směru v kruzích rozhodných
kromě několika interpellací a urgencí pro zákonnou
úpravu poměrů neučiněno ničeho. Tím neutěšenost
poměrů neubývá a také vyzněly z řečí jednotlivých
účastníků včerejší valné hromady, jichž vzhledem ku
zejlřejším narozeninám panovníkovým nemohl se do-
stavili obvyklý počel. Mezi přítomnými byli pp.: Jos.
Donát
13
article
C. Sychra, ředitel kůru v Mladé Boleslavi, Petr
Unger, řed. kůru v Něm. Brodě, Petr Kocian, řed
kůru v Ústí n. Orl., Tomáš Hofímann, řed. kůru
v Poděbradech, Frant. Podlešák, řed. kůru v Bu-
benči, Frant. Hiovorka, řed. kůru v Radnici, Jos
Hofímann, řed. kůru v Chotěboři, Ant. Heř-
man, řed. kůru v Praze—VI., Jindř. Zyka, řed
kůru v Kouřimi, Boh. Kašpar, řed. kůru v Dašicích
Hyp. HIopp, řed. kůru v Hodoníně, Fr. Jedlička
řed. kůru v Pardubicích, R. Kadleček, maj. hudeb
školy v Moravské Ostravě, Jos. Winter z Kolína
Jos. Davídek z Peček, V. Voborník z Týnce
n. L, pí. Julie Hůbnerová, maj, hudební školy
v Praze, Josef Novák s chotí, maj. hudební školy
na Král. Vinohradech, M. Foglar z Příbora, Jos
Bušek, maj. hudební školy na Smíchově, Boh. Dvo-
řák, učitel zpěvu a maj, hudební školy na Kr. Vino-
hradech, Frant. Vejda, kapelník v Dašicích, Alois
Kubíček, kapelník v Chocni, skladatel Roman Ne-
jedlý, nakladatel Mojmír Urbánek a j. v.
Sychra
Unger
Kocian
Hofímann
František
Podlešák
Antonín
Jindřichův
Zyka
Kašpar
Jedlička
R Kadleček
Winter
Davídek
V Voborník
Hůbnerová
Novák
Král
M Foglar
Bušek
Vejda
Kubíček
Roman
Urbánek
Mladá Boleslav
Německo
Brod
Ústí
Orlický
Poděbrady
Chotěboř
Heř
Praha
Kouřim
Dašice
Hodonín
Francie
Pardubice
Ostrava
Jos
Kolín Jos
Pečky
Týnec
Příbor
Smíchov
Králové
Choceň
Vinohrad
14
article
Jednání, jež veskrze bylo klidné a důstojně, řídi
p. Ant. Heřman, jenž uvítav srdečným způsobem pří-
tomné, oznámil, že omluvné přípisy zaslali posl. dr
Fořt, řed. Hromádka, Vondráček, Vymetal, Kompík
Budil a j.v
Jednatel p. Boh. Kašvar přečtl protokol o minul
valné hromadě, jež se konala v Dašicích a když tente
schválen, podal i zprávu jednatelskou, jež v hlavních
bodech sděluje následující: Loni usnesená změna
stanov byla ministerstvem vnitra povolena a o po-
tvrzení právní existence jednoly zažádáno. Nyní tedy
účel pensijní oddělen a členové, kteří nečiní nároku
na pensi, platí kromě zápisného 5 K ročníhe pří-
spěvku 4 K. O stanovách fondu pensijního dlužne
vyčkati rozhodnutí vládního, neboť fond ten nepod-
léhá zákonu spolčovacímu, nýbrž považován jest za
spolek pojišťovací. Stanovy budoucího pensijního fon-
du vypracoval jednatel dle vzoru „Máje“. Zemské
pojišťovny, česká i moravská, dožádány o prospekty a
informace, které prozkoumati má zvláštní komise.
Heřman
Fořt
Hromádka
Vondráček
Vymetal
Kompík Budil
Dašice
zemský pojišťovna
15
article
Zdálo se již, že bude zřízení fondu zbylečným, nebot
v sociálně politickém výboru říšské rady počalo se
pracovati na zákoně o povinném pojišťování soukro-
mých úřadníků. Než i zde vleče se věe do neko-
nečna. Jednota ihned požádala referenta posl. dra
Fořta o zastání v télo věci.
Akce pro zákonnou úpravu poměrů stavu ani
lelos nebyla korunována výsledkem. Od navrhova-
ného svolání sjezdu manifestačního z celé říše po
úradě s předáky z Čech, Vídně i Haliče upuštěno
a za základ akce i od Němců přijat hotový již návr
zákona. Koncem správního roku měla jednola 4 členy
čestné, 3 zakládající, 64 přispívajících a 151 člen
skutečných, celkem 222 členů
Jednatelská správa jednomyslně byla schválena
a podobně i zpráva pokladniční, kterou přednesl p
J. Vejda. Dle této zprávy, jež revisory shledána v po-
řádku, za správní rok minulý přijato bylo celkem
1606 K 52 h, vydáno 266 K 87 h, celkový příjem
všech peněz do dnešního dne činil 11.400 K 49 h.
vydání 2054 K 50 h, takže čisté jmění obnáší
9345 K 99 h.
Němec
J Vejda
Čechy
Vídeň
Halič
16
article
Následovaly pak zprávy referentů jednollivých
sekcí. Za ředitele kůrů a varhaníky referoval jednatel
p. Kašpar, jenž uvedl, že celá jednatelská činnost
oláčela se kolem ředitelů kůrů a kapelníků, nebol
v prvé řadě byly lo zvláště záležitosti kondiční, to
jest chránění zájmů stavovských při udílení míst do
rukou nepovolaných nebo obsazování jich mladšími
kollegy. Jednatel uvádí několik křiklavých případů,
kdy protekcí dosazena na místo ředitele kůru mladší
síla, ač po právu bylo by záhodno obsaditi je silou
starší. Otázka úpravy platů selkává se s velikými
oblížemi, neboť všude jsou poměry jiné. Dosavadní
opatření na ochranu našeho stavu jsou zastaralého
rázu. Jest to nařízení ze r. 1874, ale ani o rozhodnulí
správního dvora nemožno se opírali. Dále k objasnění
rozměrně agendy podotýká jednatel, že vylízeno bylo
700 dopisů.
Zpráva se schvaluje.
Referent za sekci majitelů hudebních škol p. J.
Bušek podává zprávu o přehmatech, jež až doposuo
se dějí při udělování koncessí na hudební ústavy
Přes stálé protesty a stesky nedbá se průkazů způ-
sobilosti a koncesse udílejí se dle libovůle. Dále re-
feruje za rubriku v „Daliboru“, při čemž vytýká, že
nedostává se mu dostatečné podpory a informací
Delší úvahu „O postavení ve společnosti“ před-
nesl jednatel p. Kašpar. V úvodu řeči své vystihl
pěkně k jakému stupni uznání ciziny přivedeno umění
hudební české řadou vynikajících skladatelů s Dvo-
řákem a Smetanou v čele; ne však uznání takového
doslává se společností domácí pro vynikající hudební
umělce a dokonce ne pro četné ony, dozajista talen-
tované a intelligentní pracovníky na poli hudebním.
Kašpar
J Bušek
Dalibor
Dvo
17
article
kterým osudem určeno z umění učiniti prostředek své
obživy. A právě tyto vrstvy netěší se té úctě, přízni
a uznání, jaké by si zasloužily. Zejmena hmotná od-
měna jich za výkony je ponižující a nedůstojná. Není
tudíž divu, volají-li po nápravě a chrání-li si úzkost-
livě špetku svých práv na základě způsobilosti,o
které musili podali doklady. Tím bolestněji se jich
dotýkati musí, když namnoze při udělování míse
zasloužilí lidé jsou pomíjeni a místa dosti skrovná
udělována nepovolaným. Otázka hmotná při všem lom
jest ovšem nejsmutnější. Reforma a snahy po ná-
pravě vedly před deviti léty k založení jednoty, ale
doposud rozbíjí se mnohá akce o nepochopení nejen
kruhů rozhodujících, ale i řad vlastních. Rečník trpce
stěžuje si do nezaopalřenosti ve stáří a chorobě,a
zmiňuje se o žalostnějším ještě postavení vdova
sirotků. V lom směru není učiněno ještě ničeho a
rodiny vydány jsou na milost a nemilost. Slav ředitelů
a varhaníků kůrů nemá žádného postupu, žádné bu-
doucnosti. Kdo jednou stal se ředitelem kůru, zemře
jako ředitel kůru s původním a základním svým pla-
tem, jenž jest v poměru k povinnostem a výkonům
pranepatrný. Řečník uvádí neuvěřitelná až data, kdy
vypsána dokonce místa s plalem — dvanácli zlatých
ročně! Ač jsme slavem poměrně nečetným, jest nás
nadbytek. Na každé místo sype se na padesát žádost
a tu ještě úslavy varhanické chrlí absolventy a roz-
množují řady ubohých. Místa pěkná v diécesích mo-
ravských většinou jsou v držení učitelů, kteří pře
úpravou platů slibovali, že nebudou po regulaci plat
ubírati varbaníkům a ředitelům kůru z povolání
živobytí. Bohužel, slibů svých nedodrželi. Nyní mě
18
article
ke všemu ještě býti otevřen v Brně jednoroční
varhanický kurs a v Praze pomýšlí se na zřízení po-
dobného úslavu. Tim bída naše byla by ještě větší.
Je třeba, aby jednota energicky na veřejnost vystou-
pila a se ozvala.
Co se týče kapelníků, poměry jejich o nic nejsou
utěšenějšími. Hejtmanství a úřady, udělující povo-
lení počínají si v ohledu tom s nesmírnou liberálnostl.
Koncese udílejí dle berní novely, dle rubriky do které
pod jedno shrnují spisovatele, hudebníky, komedianty
flašinetáře, loutkáře — všechno pod rubriku svobod-
ného umění. Z toho patrno, jak důležitým by bylo
uzákonění předlohy
Jinou palčivou a bolestnou stránkou jest ustavení
pensijního fondu. Nás může zachrániti jedině zákonné
pojišťování, akce společná se soukromými úřadníky
Věc ta dosud jest „ve vzduchu“ pro odpor zaměstna-
vatelů; my víme, že u nás selkala by se otázka tato
laké s velikými oblížemi, neboť u jednoho jest za
městnavatelem patronátní úřad, u jinéha obec, u ji-
ného farní úřad atd. Při dobré vůli daly by se všechny
obtíže překonati. Z toho všeho patrno, že dokud ne-
bude ustanovení zákonného, musí organisace naše
napínati všech svých sil. Řečník končí za značné po-
chvaly výzvou, aby každý jednollivec, v zájmu svém
i v zájmu celku bez oddechu pracoval za vytčeným
cílem, neboť jedině tak možno něčeho se domoci.
Brno
Praha
svoboda
19
article
(Výborně!)
Pan R. Kadleček děkuje za slova řečníkova
navazuje na ně, vzpomínaje svého návrhu na schůzi
přerovské, zdali by přece jen, vzhledem k trapným
poměrům a poškozování se strany nepovolaných, ne-
mělo býti varhaniciví, učení zpěvu a hudbě atd. kon-
cessovanou živností? Zní to sice trochu nepřirozeně
a nesrovnává se to s uměním, ale není-li jiné pomoci
nezbývá nic jiného.
Pan Unger v zásadě souhlast, ale přece soudí, ž
by ještě rok mělo se počkali, zdali za lu dobu ne-
dojde k jinému, důstojnějšímu upravení poměrů.
Pan Bušek uvádí potom některé případy zatě-
žování majitelů hudebních škol a učitelů hudby neb
zpěvu daněmi a za všeobecného souhlasu navrhujei
aby jednota obrátila se otevřeným listem k místo
držiteli, kde by mu všechny své stížnosti a přání
vyslovila. K tomu kroku donucuje jednání ryt. Geitlera
z Armingenů, resp. inspektora hudebního prof. Lu-
gerla, jenž v nedávném případu udělil koncesi na hu-
dební ústav člověku bez zkoušek požadovaných a
v zápěti na to druhého vyzval, aby vykonal přede-
peané zkoušky.
Na dalším bodu programu bylo přijímání nových
členů a vzato na vědomí, svoliti k vysloupení p. M.
zaplatí-li dlužně příspěvky.
R Kadleček
Unger
Bušek
Geitler
profesor
Lu
20
article
Schváleny pak návrhy výboru: aby pokladní
provedl předběžně rozpočly a zúčtování pro fond pen-
sijní a aby vzkříšen byl skladateiský odbor jednoly
což svěřeno p. Hoppovi
Dále po návrhu p. Kadlečka usneseno požá
dati nakladatele pana Mojmíra Urbánka, aby vzalv
náklad vydání laciného kalendáře hudebníků, poří
zeného péčí jednoly.
Konečně přikročeno k volbám, jež vykonány
akklamací a při nichž jednomyslně zvoleni byli pr.t
za předsedu Antonín Heřman, 1. místopředsedou J
Kompit, II. místapředsedou J. Kovanda, jed-
natelem Boh. Kašpar, pokladníkem J. Vejda; do
výboru pp.: Hromádka, Ručka, Hopp, Bu-
šek, Sychra, Vymetal, Šubrl, Prochá z ka
Filipovský, Unger. Za náhradníky pp.: Rund,
Jirges, J. Novák, Petr Kocian, P. Kubíček.
Dále zvoleni: referentem I. sekce p. B. K ašpar,
II. sekce p. J. Vejda, III. sekce p. Bušek; redak-
tory rubriky v „Daliboru“ pp. Bušek a Kadleček
Za mlsto příští valné hromady označena
Olomouc.
Při volných návrzích usneseno dožádati městskou
radu pražskou, aby zakázala učiteli měšťanské školy
v Holešovicích p. Emilu Luňáčkovi vykonávání úřadu
ředitele kůru a aby místo to obsadila ředitelem kůru
z povolání
Po vyslovení uznání předsednictvu i jednateli p.
Kadlečkem byla valná hromada zakončena
Hopp
Kadleček
Urbánek
Heřman
J Kompit
J Kovanda
Kašpar
J Vejda
Hromádka
Sychra
Vymetal
Šubrl
Prochá
Filipovský
Unger
Jirges
J Novák
Kocian
P Kubíček
Bušek
Dalibor
Luňáček
Olomouc
Holešovice
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Guttempláři ještě pořád straší. V po-
tyčce s klerikálními listy, jihak pro nás a čte-
náře naše tak lhostejné, jako druhá, od země-
koule odvrácená tvář měsíce, napsal realistický
orgán pražský, že klerikální »Čech« ve svém
dovozování svohodného zednářství professor
Masaryka »mohl se poněkud krýt i autoritou
mladočeského denníku«. Touto větou chce říci
moralínem očkovaný realistický list nepřímo, že
jsme tvrdili, že by professůr Masaryk byl čle-
nem spolku svobodných zednářů. Jest očividno
že tu máme co činiti s vědomou zkrouceninou
fakta, že jsme uveřejnili na základě německo-
nacionálního referátu o slavnosti německých ne
pijáků, to jest neodvislého německého řádu Gut-
templářů západopruské oblasti zprávu, že proí
Masaryk jest členem tohoto řádu, a že jsme
tuto zprávu ihned opravili, jakmile jsme se pře-
svědčili, že professor Masaryk byl pouze pozva-
ným hostem tohoto řádu německých abatinentů,
nikoli jeho členem. Kdyby tisk realistické strany.
v letošní sezoně pokrokovou zvané, byl dost
loyalní, byla by mu naše oprava úplně posta-
čila. Zatím však do dneška svíjí se tento tisk
stále ještě v záchvatech střídavé zimnice umrav-
něnosti nejinak, než jako kdyby skutečné člen-
ství říšskoněmeckých Guttemplářů bylo nějakým
neslýchaným znehodnocením důstojenství prof.
Masaryka, o němž přece jest známo, že jest
abstinentem evropské pověsti, jemuž nikterak ne-
překáželo říšské němectví spolku se západo-
pruskou oblastí, aby v něm německy přednášel.
Guttemplář
Čo
Masaryk
Gut
profesor
spolek svobodný zednář
22
article
Proč by nemohl býti členem takového řádu
Jsou sice v Čechách rozšířeny dosti valně ná-
zory, podle nichž přednáška českého učence
říšskoněmecký, zejmena pruský spolek vylučují
se navzájem právě jako »Ethika a alkohol«, ale
jest také známo, že professor Masaryk přenáší
se právě přes tyto názory s okázalou lehkosti.
Ve straně jeho vykládá se Masarykova před-
náška v Gdansku dokonce jako vyznamenání
— českého národa a živeny jsou v téže straně
naděje zajisté poněkud sanguinické, že před-
náška tato umožní — prusko-českou dohodu.
Nebylo by skutečným realisovaným počátkem
této shody, kdyby prof. Masaryk v odměnu své
přednášky byl jmenován čestným členem Guttem-
plářů, a kdyby toto členství přijal? Když jsme
vyjádřili jakési, přece jen do jisté míry odů-
vodněné pochybnosti o zdaru těchto nadějí, tak
ryze realisticky t. j. věcně čerpaných z pru-
ského vyznamenání českého učence, a když
jsme o skutečných cílech pruských vzhledem
k národu českému citovali pro kladenského re-
alistického hlasatele slavnou protipruskou řeč
posl. prof. Masaryka, ktorouž před dvanácti léty
rozbil schůzi vídeňského parlamentu, namíll
nám jeho pražský orgán, že Masaryk mínil ten-
krát docela jiné Prusko, než míníme my, ačkoli
správněji tvrditi měl, že dnešní Masaryk není
identickou osobností politickou s Masarykem
z r. 1892! A byl by měl docela pravdu, nebot
tenkráte hodlala levice Masaryka za jeho proti-
pruskou řeč roztrhnouti, dnes jest prof. Masaryk
— specialistou česko pruské dohody. Neníto
naším vynálezem, ani »denunciací«, v kruzíeh
realistických pokládá se gdanská přednáška
prof. Masaryka skutečně za praktické provádění
česko-německé shody. »Jest pochopitelno, že
»Nár. Listy« nerady vidí, že jest možno
shodu česko-německou prakticky
prováděti,« napsaly realistické kladenské
Masaryk
Masarykův
profesor
Gutt
Čechy
23
article
»Hlasy« ve článku, věnovaném přednášce pro
Masaryka a v témže článku napsaly dále:
»Ale ovšem ..
Němci jsou národ příliš vyspělý, než aby
se skláněli před těmi mnohými modlami, kter
si národ náš postavil. Němci se neskloní pře
modlou našich radikálů — před státním právem -
protože by jejich »národní stá
český« znamenal potlačování Něme
Němci jsou národ přlliš vyspěl
než aby se smířili s vládou nacicnál
v Čechách (byť to dr. Machač tvrdil tisfckrát).
Němci jsou národ příliš vzdělaný, než aby
se dali donutit, aby se skláněli před na-
šim nedochůdným školstvím, naší by-
rokratickou c. k. rakouskou vědou, před naším
hospodářským chlapectvím, povaho-
vou necelostí nebo dokonce — naš
pivní politikou.
Jsme toho daleci, abychom této směšné
ztřeštěnosti přikládali nějaký význam krom toho,
že kladenskému žáku realistické školy přihodilo
se prozraditi, co se v ní peče. Naopak toto
upřímné doznání eti jej na důkaz, že v umrav-
něné perfidii musil by do školy choditi ještě
k pražskému orgánu Masarykovu! Považujeme
je jinak za obyčejnou bublinu realistického ná-
paru, jehož nebezpečí pokládáme již za překo-
nané. Vedle včerejšího článku »Časovy« umrav-
něnosti vypadá ovšem výborně. Doznáváme, že
je pokládáme za tak nicotné, že bychom si ho
nebyli ani povšimli, nebýti včerejšího útoku
realistického denníku na nás !
Masaryk
Němec
doktor
Machač
Masarykův
Časův
Čechy
24
article
— Prolití české krve v Rlimkovicích. Be-
stiální případ německé zběsilosti udál se v Klim-
kovicích minulé neděle. Česká společnost vracela
se právě z výletu, podniknutého do městského
hotelu v Klimkovicích, nazpět do Polanky a se-
řaďovala se k zpátečnímu pochodu za zvuků
hudby hrající »Hej Slované«, když tu přepadena
byla rotou německé a odrodilecké luzy klimko-
vické z protějšího Rosmanithova hostince tak ne-
nadále kamením a sklenicemi s oken na hlavy če-
ské výletní společnosti metanými, že dříve, než
se kdo nadál, bylo více než 20 členů če-
ského výletu do krve zraněno a krví zbro-
cení nuceni byli uchýliti se do městského ho-
telu zpět. Zbabělý útok německých ničemů pro-
vedený v českém městě z úkrytu v místnostech
veteránského spolku v Rosmanithově hospodě,
měl hrozné následky a jenom náhodou nedošlo
k zabití těžkými sklenicemi s výše prvního po-
schodí házenými. Krev však řinula se proudem
z českých hlav a zvláště rozčilující pohled byl
na jedno z děvčat českých raněných do hlavy
kteréž polo v bezvědomi do českého hostince od-
váděno, majíc bílé šaty potřísněny velkými krá-
pěmi krve. Úlok provedl podle ostravských zpráv
veteránský spolek klimkovický
kterýž se byl rovněž právě z výletu do svých
místností vrátil a zpěv »Hej Slované« v Klim-
kovicích, jiehž českost tak skvěle byla doká
zána, vymstili takovýmto huronským způsobem
Slovan
Úlok
Klim
Klimkovice
Polanka
25
article
Četnictva, kleréž podle zprávy »Ost. Denniku-
zúčastnilo se veteránského výletu v plném počtu
nebylo lze dovolati se, teprve až 20 českýeh
lidí válelo se v krvi, zakročilo. Poranění jsou
vesměs tak těžká, že k napadeným povolán
býti musil lékař, který jim v hotelu poskyt
první pomoc. Kterak se mohlo státi, že hrstk
útočníků, provodší v českém městě vražedný
útok, mohla neztrestána zmizeti, o tom vypra-
vuje »Ostr. Denník« pamětihodný odstavec
Ostrava
26
article
Když odváděno raněné děvče, krví celé zbro-
cené, myslilo prý se, že »napadení hoši polanšt
již zadržeti se nedají a svými mozol-
nými, svalnatými pěstmi zjedna j
si sami zadostučinění na hrstee
drzých útočníků. A nebýti p. starosty
Zavaly z Polanky a místních činitelů, bylo by
zajisté () následkem neslýchané vyzývavost
klimkovických renegálů došlo k věcem ne-
bývalým. Když naši konečně skryli se
v městském hotelu, odešli krvelační renegáti do
místnosti p. Rosmanicha«. Těch našich »mozol-
ných svalnatých pěstí«! Jak vidět, nemám
jich k ničemu jinému, než abychom se jimi
popadli za hlavy od Němců rozbité a »skryli«
se konečně, dík tomu, že nás některý rozšafu
držel, abychom si na místě nezjednali náležitého
zadostučinéní! Tak došlo i v Klimkoviefch
českém městě, k věcem obvykle bývalým
německá sběř odláhla, vykonavši poslání Momse-
novo na českých lebkách! Dopisovatel ostrav-
ského listu doufá, že — — »slavné úřady
zjednají českým výletníkům z Polanky zadost
učinění....«
— Širší výkonný výbor lidové strany n
Moravě. Z Brna, 17. srpna. (Zvl. tel. „N. L.“
Širší výkonný výbor lidové strany na Moravě ko-
nal včera odpoledne v Brně za předsednictv
pesl. dra. Šíleného četně obeslanou schůzi
na které jednáno bylo o nastávajících
doplňovacích volbách za V. kurii zno
jemskou na radu říšskou a za kurii venkovských
obcí na Břeclavsku a Hustopečsku na zemský
sněm. Usnesení ve příčině kandidátů nestalo s
ještě žádné a předsednictvo strany pověřeno
by ve smyslu přijatých zásad učinilo další po
třebné kroky. Pak jednáno bylo o organi
saci strany a usneseno, by valný sjez
strany v Brně konal se v neděli dne
29. října t. r.
Zavala
Němec
Polanka
Brno
Břeclavsko
Hustopečsko
lidový strana můj Morava
lidový strana na Morava
27
article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva
král. vinohradského zvolený JUDr. Josef Herold
advokát na Král. Vinohradech, byl od císaře po-
tvrzen.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Herman
Porges, praktický lékař (Praha, Myslíkova ulice
čís. 9), vrátiv se do Prahy, ordinuje zase v obvyklýeh
denních hodinách. — Odhorný lékař pro orihopaedi
pan MUDr. Rudolí Kuh vrátil se z cest a ordinuje
v Praze, Panská ulice, čís. 9. telefonu čís. 198.
— Hostina v arcibiskupském paláci. Na oslav
narozenin císaře a krále uspořádána byla včera v arci-
biskupském paláci hostina, které zúčastnili se nej
vyšší maršálek, místodržitel, starosta dr. Srb, rektoř
českých i německých vysokých škol, duchovní hodno
stáři, presidenti soudů, finančního ředitelství atd. Při
hostině pronesl kardinál přípitek, při čemž na bašte
č. XIX. vypáleny z děl 24 rány.
— Schůze městského zastupitolstva v Žižkově
koná se v pondělí dne 21. srpna o 3. hodině odpoledn
v zasedací síni městské radnice v Žižkově, na Basilej-
ském nám. Pořad rokování: 1. Zpráva o činnosti měst-
ské rady za čas od 23. června do 20. srpna. 2. Návri
na koupi části pozemku č. kat. 5 od pp. Václava a
Marie Štomeových pro účely městské elektrárny. 3.
Návrh na prodej smelků a popela z ulic a domů žiž-
kovských. 4. Zadání dodávky a postavení železné kon-
strukce pro sklenník v zásobní zahradě obeční blíže
„Ohrady“. 5. Žádost p. Rud. Kmocha za delinitivn
ustanovení ředitelem kůru při chrámu sv. Prokopa
6. Jmenování p. Františka Pařízka definitivním měst-
ským kancelářským praktikantem. 7. Žádost Ferdí-
nanda Hrubého za svolení ke kapitalisování úrazo-
vého důchodu. 8. Žádost Jana Karáska za svolení ke
kapitalisování úrazového důchodu. 9. Žádost z
uznání práva domovského. 10. Volně návrhy.
JUDr
Josef Herold
Král
MUDr
Herman Porges
Kuh
doktor
Srb
Václav
Marie Štomeový
Kmoch
Prokop
Pařízek
Hrubý
Karásek
Praha
Myslíkův ulice
panská
Žižkov
Basilej
ský já
městský radnice
biskupský palác
rokování : 1
28
article
— Schůze měslského zastupitelstva v Košířích
koná se v sobotu dne 19. srpna o 5. hod. odpolední
v městské kanceláři. Pořad: 1. Čtení zápisu o schůzi
minulé. 2. Jednání o vodovodu. 3. Sazby hřbítovní.
4. Pravidla o vybírání dávky vodní a řád o zařizo-
vání vodovodů do domů soukromých. 5. Žádostp.
Jonáše Hellera za schválení parcelace pozemků čís.
kat. 10/3, 10/6, 309/2. 6. Žádost p. A. Smičky z
schválení parcelace pozemků čís. kat. 65/1, 26/1 a
307. 7. Provedení kanalisace v ulici před sanatoriem
a v ulici Erbenově. 8. Žádost komitétu pro postavení
sochy sv. Václava za místo ku postavení sochy.
9. Domovské záležitosti. 10. Volné návrhy.
— Spor o nájemné z »botlémské kaple«. P-
slušníci bývalé »českoslovanské církve«, později
proti jejich vůli připojené k německé starokatolické
církvi pod vrchní duchovní správou ve Warnsdorfu
byli vlažení do nemilého sporu. Po sjednocení za-
stanců původní, cyrillo methodějské a husilské ideje
s pravoslavnou církví, nemohli zbyli příslušníci
starokatolické filiálky v Praze vydržovali dále nájem
vlastní »betlémské kaple«. Očekávaná bmolná pod-
pora nebyla troskám starokatolické církve mezí Čechy
poslána ni vrchní správou z Warnsdorfu, ni bisku-
pem polských starokatolíků, Kozlowským v Americe.
Majitel »betlémské kaple« marně vymáhal dlužné
nájemné. Nemaje naděje dostati dluh od nynější
správy českých starokatolíků, vtáh! do sporu pře
soud také předchozí církevní radu, sjednocenou o
poslední valné hromady obce s pravoslavnou církví.
Heller
A Smička
svatý . Václav
Kozlowská
Košíře
Erbenův . 8
Warnsdorf
Praha
Čechy
Amerika
29
article
Soudním řízením v Praze a v Chebu vyšlo na jevo.
že bývalá světská správa obce postupovala vždy
v mezích stanovami vytknutých a že členové jejl
vzdali se řádně svých hodností. Soudem rozhodnuto,
že za správu obce neručí jednollivci o sobě, ale cel
církevní rada jako jednotný, společensky právní
celek, nikoli pak ve svém předposlední m,
nýbrž nynějším složení. Bývalá církevní rada,
do sporu o zaplacení dlužného nájmu z »betlémské
kaple« vtažená, byla úplně osvobozena. Povinnost
zaplatit nájem a výlohy soudní uložena dne šní
správě zbylých starokatolíků.
— Stálá hospodářská výstava »Slovanskéko ho-
spodářského družstva« v Osjeku (Trajna gospodarsk
izložba »Slavon. gospodarskoga društva« u Osijeku)
Vývozce do zemi jihoslovanských upozorňuje Vý-
vozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze
(Spálená ulice č. 24) na stálou výstavu hospodářskou
a zve všechny výrobce k jejímu obeslání z důvodu
těchto: Hospodářům, zemědělcům naskytá se touto
stálou výstavou vhodná příležitost, v kteroukoliv
dobu shlédnouti různé hospodářské potřeby, stroje
i nářadí nejnovějších soustav i poznávati zlepšení
i zdokonalení jich, vše na místě vyzkoušeti a co se
hodí, si zakoupiti. Jest výslava tato tudíž jakýsi druh
skladiště stále novinkami z oboru hospodářského
doplňovaného a tudíž velmi výhodná naším vývoz-
cům pro navázání obchodních styků s jednollivci
i s obchodními firmami. Návštěvníkům výstavy do-
stane se vždy žádaného vysvětlení i potřebných
zpráv o vystavených předmětech. Časem zamýšlí vý-
stavní komitét pořádati i pokusné práce, demonstrac
a soutěžné výkony jednotlivých strojů a nářadl.
Bližší zprávy podá, jakož i přihlášky interessentům
zašle na požádání Vývozní spolek pro Čechy, Mo-
ravu a Slezsko v Praze.
Praha
Cheb
Osijek
Morava
Slezsko
spolek pro Čechy
30
article
— „Rakovnická Budeč“ uspořádala od 6. do 19.
srpna šest přednášek a praktická cvičení moder-
niho kreslení na školách národních. Za učitele
požádán byl p. J. Sova z Police n. M. Vyvolen byl
učitel proto, že jenom ten je znalý methody, kteréž
na škole ohecné jest třeba, zná i duševní potřeby
žactva a dle nich vybírá přiměřenou látkr pro různý
věk dětský. A výbor nezklamal se ve zvoleném učiteli
p. Sovovi, který s nadšením a ke spokojenosti všech
účastníků vykonal úkol naň vznesený. „Dobrá věc
se vydařila,“ tak ukončil předseda. řadu přednášek
a hlučný pollesk byl důkazem toho, že cíl dosažen,
Posluchačů stálých bylo 72, hoslů 8. I připadalo jich
na Rakovnicko 43 (7 slečen), Lounsko 13 (1 slečna),
Duchcovsko 3 (1 slečna), Kralovicko 3, Slánsko 2a
po jednom na Hořovicko, Křivoklátské, Nepomuk,
Nové Strašecí, Nusle (1 slečna), Plzeň, Roudnici a
Velvary. Ředitelů měšť. škol bylo: 1, učitelů měšt.
škol 4, říd. učitelů 13, a učitelů 54. Látku učebnou
rozdělil si p. vyučující na kreslení listů a květů dle
přírody, kresleni dle vycpaných zvírat, ornamentální
kreslení (komponování), kreslení perspektivní, kre-
slení štělcem, kreslení volných tahů a z paměti. Po
odpoledním vyučování byly vycházky do zdejších prů-
myslových závodů do městského musea a do Kněže-
vse, kdež byl ku poctě hostů umělecký večer. Dne
12. a 13. srpna uspoládána byla výstava prací žákov-
ských, jíž zúčastnily se měšťanská škola v Polici n.
J Sova
Sova
rakovnický Budeč
Rakovnicko
Lounsko
Kralovicko
Hořovicko
Nepomuk
Nová Strašecí
Nusle
Plzeň
Roudnice
Velvary
Duchcovsko 3
Slánsko 2
31
article
M. (žáci p. Sovovi), jakož i měšťanská chlap. škola v
Poděbradech a v Rakovníku. Při ní vyložena byla díla
o moderním kreslení jednající a předlohy, jež laskavě
zapůjčilo nakladatelství B. Kočího v Praze. Výstava
byla hojně navštívena, z hostů uvádíme zvláště c. k
okr. šk. inspektora p. Fr. Vyskočila, ředitele c. k
reálky p. V. Muchoně, p. prof. Lhotu a ředitele obou
zdejších měšť. škol. Zvláštního poděkování za usku-
tečnění tohoto kulturního podniku vyslovuje výbon
„Budče“ c. k. okr. šk. radě, městské a místní školn
radě a řediteli měšť. školy p. Gabr. Smetanovi, který
s příkladnou ochotou přicházel pořadatelům vstříc.
V nejbližší době rozeslány budou účastníkům před-
nášek podrobné osnovy moderního kreslení pro jedn
školní roky
— Osmá studentská cestovní feriální kolonie vrá-
tila se tyto dny ve zdraví po 14denní cestě opět do
Prahy. Studenti prošli za krásného počasí nejvybra-
nější části jižních Čech, viděli Tábor, Třeboň, Budě-
jovice, Krumlov, čásť Šumavy, Vimperk, Strakonice
Písek a Příbram. Po cestě věnovali pozornost nejen
krajině, ale prohlédli si také památky měst a průmy-
slové závody. Nezapomenutelným bude jim okamžik,
kdy dne 1. srpna „fárali“ na Horách Březových do
hloubky 1109 m. Všude na cestě setkávali se s ochotou
a laskavostí, což jim bude milou upomínkou a pobíd-
kou k dalšímu pilnému studiu
— Českým turistickým kruhům. (Dopis z Líberce
Utěšeně se vzmáhající náklonnost k turistice v národu
našem působí též potřebu, aby nejen širším kruhům,
ale najmě intelligenci důsledně vštěpována byla účel-
nost zdravého a vysoce vzdělávacího tohoto sportu.
Sova
Vyskočil
V Muchoň
profesor
Lhota
Smetan
Poděbrady
Rakovník
Praha
Budeč
Čechy
Tábor
Třeboň
Buda
Krumlov
Šumava
Vimperk
Strakonice
Písek
Příbram
32
article
Mnohé přednosti národního charakteru, jakými vyni-
kají dnes Angličané a Francouzové a také Němci v
směru sociální rázovitosti a národohospodářské pod-
nikavosti, jsou jenom ovocem účelné a neochabující
turistiky, kterou pěstují všechny občanské stavy jme
novaných národů. Pozoruhodné tyto výsledky cesto
vání musí též u nás vzbuditi zájem pro ušlechtile
snahy po těch prostředcích, v nichž národní náš char-
akter by získal na pevnosti a ryzosti. Tohoto cíle ne-
dosáhneme však šablonovitým těkáním po cizích ni-
vách z pouhé záliby nebo jenom pro zábavu. Po-
znejme nejprve svou vlasť, navštivme kraje úchvalné
přírodní krásy, jimiž království naše oplývá a o nichž
cizinci pějí hymny a potom teprv učme se domovinu
porovnávati s cizinou. V ceslovní saisoně konejme
tudíž výlety po vlasti české dle účelného plánu, veďme
rodiny tam, kde vedle neocenitelných krás přírodních
můžeme jim poskytnouti též náležitého pohodlí v uby-
tování, jakož i řádného a levného zaopatření. V t
příčině jedním z nejvděčnějších výletů našich turisto
jest Liberec, ležící ve středu malebného jizerského
pohoří, na svahu pověstného Ještědu. Právě zavedené
rychlovlaky mezi Prahou a Libercem umožňují s ma-
lou námahou i jednodenní výlet ze středu království
až na nejkrajnější hranice Čech. Tomu, kdo delší dobu
v Liberci pobýti hodlá, otvírá se fada rozkošných parti
na všechny strany jednak v nejbližším okolí do hor
jizerských, na Ještěd, Sychrov, Hrubou nebo Malou
Skálu, k Železnému Brodu anebo na sever do sesterské
Lužice, kde historicky památná místa, jako Žitava.
Angličan
Francouz
Němec
Liberec
Praha
Čechy
Ještěd
Sychrov
Železný Brod
Lužice
Žitava
33
article
Ovbin a Budišín svou malebností a zachovalými sto-
pami české slávy v těchto končinácn naplniti musí
každého našeho turistu nejvřelejšími pocity. Již Li-
berec sám poskytuje všem našincům vděčné pole k
studiu ve směru uměleckém a zvláště po stránce ná-
rodní hrdosti. Zavitejte dnes do krásného, prostorného
a účelně zbudovaného nového Národního domu, kde
všichni Češi z kraje tak upřímně jsou vítáni, po-
hledněte tu do tváří všem krajanům, kteří zde po
drahná léta bojují za svatá práva národa našeho, tk
často šlapaná, tak často upíraná, a věřte, že navrátíte
se do šťastnějších domovů duševně povznešeni, jako
větší Čechové. Timto výletem nezpůsobíte si žádných
obětí, neboť veškeré výhody turistiky jsou vám k ruce.
Po českých krajích není ještě s doslatek známo, že
„Česká beseda“ liberecká vypravila svůj nový Ná
rodní dům vším potřebným pohodlím a komfortem,
jaký lze nalézti jen v hotelích a pensionálech prvního
řádu. O náležité ubylování postaráno jest řadou ele-
gantně zaltzených pokojů, v nichz vše dýše úlulnost
Čech
Čecho
Český beseda