Periodikum ALTO Viewer

1

12. února 1905.

2

Přiloha „Národnich Listů

3

k číslu 43.

4

Strana 13.

5 title

Výtvarné uměni.

6 article

Edvard Munch. = Jak jen popsat některý obraz Munchův nebo celý jeho cyklus »Život«, abyste si z toho vyčetli dobrou představu? Popiši-li je, jak je vidím svým zrakovým smyslem, jako hrubou, divokou, neurvalou mazanici barvových skvrn ve směsi s tvary tak beztvárnými, že jsou posmě- chem svých realných pravzorů, nepověděl jsem vám, co zasvěcenci a nadšenci v těchto obra- zech vidí a vyciťují; a kdybych zase naopak navěsil vám zde na šňůrku něco citátů z Przy- byszewského, Meier-Graefa, Helfericha, Servaese a Svobody, vyvolal bych ve vás představu která by se sotva kde shodovala s Munchovým obrazy, neboť vy byste si ji sestrojovali pomoci tvarů a barev, jak je znáte už z umění nebo přírody. Ale ono umění je v očíeh Munchových a těch, k jichž táboru patří, zbědovaným kon- vencionalismem a vy se díváte na přírodu okem oním uměním přiliš zkultivovaným a proto de- formovaným. E Munch přichází do Prahya předkládá zde málem celé své dílo ve jménu naprostého práva individuality a protitradičního. Tento neohrožený Nor nechce ničeho věděti tom, jak jiní vidí a malují, co bylo před ním a co se děje v atelierech kolem něho. Přichází hrdý a pyšný ve své oddělenosti a také ve své primitivní nemotornosti. Povrhl vším, co je ře- meslné, co přilíná ke skutečnosti, co dosud činí obraz vnitřně i zevně vyváženou harmonii.

Munch Munchův Meier Graef Helferich Nora Prs Servaes a Svoboda

7 article

Vlastně neodvrhl, poněvadž to nikdy nebylo ani jeho majetkem ani eílem; prostě to nepřijal. Co kolem něho žije, kvete a umírá, co tvoři obee- ným pěti smyslům chopitelnou skutečnost, to proň neexistuje, leda jen jako vzrušovatel sžíra- vých rozháraností duševních stavů a tak tento malíř, který nechce malovat, jakoby nebyl maliřem Nemyslím to v tom smyslu, že nemaluje jako jiní, že všechno svoje výtvarnictví staví mimo zákon, který nikdy ovšem nemůže být čím ji- ným, nežli řídleím poznatkem z dosavadních na- hromaděných jednání a mravných a esthetickýeh pocitů. Není třeba odmítati jeho malířství jedině pro jeho nemohoucnost a dětinskou surovost techniky, která není prosta schválností a hru- bých nedbalostí. Arci mne to neuvádí v nadšení a vytržení. Nejsem dost anarchistou, abych měl plné a povznášivé potěšení z tohoto vášnivého roz- bíjení a rozmetávání vši formy; nejsem dosti scho- pen vzdáti se tak náhle vší kulturnosti jako nastro- jené dámy při vernisaži, aby mne úplně nasytil jeskynní primitivismus potácející se ruky kul- turního člověka. Nedovedu spojiti a na jeden stupeň přivésti polěšení ze subuilností kresby Hynaisovy, krásné vláčnosti něhy umění Šva- binského a těchto Munchovských hrubostia bizarrností. V tom jsme si s Munchem asi rovni, neboť on stejně studeně as by přijal, co by mu tito předložili. Jeho krása je jiná a my ji nepoznáváme a nerozeznáváme proto, že je nová. Tak se tvrdí. Je-li tomu tak, pak nezbývá nežli čekat. Čas rozhodne náš spor a nikdo jiný. Zatím každý podrží svoje. Ed. Munch není maliřem z jiných příčin.

Hynaisův Munch Šv

8 article

Nebyl by jím ani tehda, kdyby namaloval onu nahou dívku, »jež poprve cítí ničivou smyslnou extasi svým tělem žhavě trhati,« jako nejkrás- nější akt v nejušlechtilejší modelaci a nejtěles nější barvitosti, neboť co E. Munch v obrazech, jež on a jeho heroldi považují za stěžejné, chce, eo dle jejich poznání a výkladů tvoři základ, osnovu a eil všeho jeho umění, leží mimo svět ma- lebné smyslnosti a není chopitelným dosavad- nimi prostředky malířského umění. Co Muneh chce vyjádřiti a očitě předvěsti, nejsou žádné dojmy a vjemy malebné. On sám to jaksi temně tuší, aneb aspoň ví, že s formami a barvami, jež dosavadní malířství vypěstovalo, nelze mu co počíti a proto se od nich odvrací. V tom je jeho logika.

E Munch Muneh

9 article

Malířství Munchovo vzdává se hned z předu vší smyslnosti a smyslovosti, chce hovořiti pouze o zvířených citech, o rozbouřených nervech, o úzkosti a šílení, o hlodavé a zžíravé muce, proudící ze sexuálného poměru muže k ženě, o ničivé moci samičí Evy, o strašlivě tajemném poměru života a smrti, o rozkladu lidského těla, o temných nejistotách duše, o výparech a zá- pachu. Nemaluje zjevy, nýbrž pocity. Zajisté že je možno podati obraz nepřekonatelným stra- chem bičovaného člověka, poněvadž tu jsou průvodní zjevy, fysicky psychické hnuti na venek projektující a tedy okem, videm postře hnutelné, to jest malířsky postižitelné a vyjadři telné. Ale to je pro Muneha všednost a obyčej- nost, kterou dlužno překonat. On sám maluje Výkřik smrtelného zděšení. Zvukový jeho výraz a psychickou konvulsi zároveň. Mrtvola je v prv- ním rozkladu. Kdo vstupují, jsou zaraženi a zma- teni puchem z ni vycházejícím, jsou napl nění tlakem, který vše kolem rozetírá. Tělesným okem možno viděti pouze hrubé uepávání nosů, poděšené tváře, vytřeštěné oči. Ale Munch právě to přechází jako něco banausního a maliřskými prostředky chce nás učiniti spoluciticími, ne vi- dícími, svědky citových křečí. Chce malovat žárlivost, bič její, pod jehož ranami a krvavými šlehy se duše svíjí v bolestiplném sebeumučení.

Munchův Eva Munch

10 article

To vše a tomu podobné vymyká se prostě do- sahu malířství, neboť toto ve své přirozené pod- statě jest a zůstane vždy určitým výrazem sou zvuku formy a barvy a pouze to, co tyto prvky v sobě nesou, o čem ty jsou s to podati okem do duše zprávu, je v měkkém poddanství malí- řově. Vše ostatní může býti filosofií, sociologií ne maliřstvím. E. Munch není organisován jako malíř, ne proto, že povrhuje vši dosavadní kul- turou malířskou, že se odpoutává ode vší tra- dice, že zpřelrhal všechna pouta, jež by jej chtěla s ní spojiti, nýbrž že nemá sehopnost maliřského chápání bytí života a přírody. Cho- pil se omylem umění názorného a přehledl, že není v něm možnosti dáti tvar a podobu ab strakci. Má svoji obdobu v oněch básnících. kteří nedávno slovem a zvukem, slabikou nebo písmenou chtěli podati obraz barvy. Pochopuji, myslím, dobře, že v oněch pří- padech, jež jsem uvedl, nemaluje Munch, co my vidíme v úmrtní světnici, na břehu moře nebo v parku, my objektivní diváci, nýbrž coa jak asi vidí osoby v nich, při svém zmatení rozčilení smyslů. Ne, jak my pozorovatelé, nýbrž jak ony zachvácené subjekty pociťují konfusní, zkřivené, malátné dojmy okolní re- ality. Odkud ty fantasmagorie a divokosti, kde oblak není oblakem a zjev člověka projektuje

E Munch Munch

11 article

se v karikaturalné zvrácenosti v naši, něčím zcela jiným zaujaté duši, kdy normální chod činnost orgánů jsou vyvráceny nebo na chvíli vysazeny. Toto malování emocí duševních nechce bý- zaměňováno se vzbuzováním citů pomocí a pro- středkem v obraze upevněných dojmů smyslně viděných. Cítí proto nutnost míti svoji zvláštní symboliku. Z forem urve linii a ta má vy- právět o vzrušení a ne vyvolávati obraz tvaru. Z barevného vidma vyřaďuje vše složitéa přechodové a metá na plátno nejprimitivnější skvrnu. Nechápe formu; E. Muneh je si toho vědom a neusiluje o ni. Jeho barevný smysl jest přístupný pouze asi takovým dojmům, jaké chá- palo a přijímalo lidstvo troglodytní. Vzpírá při tom každé kontrole rozumové; nechce být pozorován, srovnáván, měřen — pouze a jedině citěn. Vskutku také možno kol jeho obrazů pře- mnoho mluvit, poeticky a filosoficky, ale málo v nich vidět. Munchův primitivismus, který je přece k nerozeznání podoben dětskému bleko- tání, může imponovati nebo být zavrhován jako blaga nebo bláznovství. Dle toho. Je v tom přeee cosi tak trochu fenomenálního, jestliže koncem devatenáctého věku dovede muž štětce a barvy ve svém mozku zahladiti každou stopu a všeliký vliv dosavadních výsledků dosažené kultury ba- revné a v době přejemného a ostřebystrého po- stihování něžných záchvěvů tónových dovede propouštěli okem do svého nitra barevné dojmy v jejich nejsurovější základnosti. Nebo jsme již zase tak daleko, že je třeba umělého návratu do tápavého dětství oka a ruky? Je toto odho- dlané a zůmyslné vracení se k nahosti pračlo- věka zas projevem pokroku anebo i jen jeho sli- bem do budoucna?

E Muneh Munchův

12 article

Munchovo umění mohlo vzniknouti jedině v dobách uměleckých a ještě spíše sociálných revolucí; jen tehda mohlo vyrůsti v odvahu, vze- příti se nejkrajnějším způsobem všemu trvají- címu, házeti do hrnce konvence a ve svém roz- machu rozbíjeti všechno všudy, co je v umění a životě přirozené a zdravé. Provádí nejkrajnějši anarchistickou oposici proti naturalismu které- koli nuance, který je mu dnes souborem banal- nosti a šosáctví, ale na místě pokroku přichází s reakcionářstvím ve formě a s nemožnostmi v obsahu. Hlásá naprostou volnost a svobodu individua v umění. Má je. Možno mu věřit, že tyto divoké mátohy, neuropathologické konvulse rodí se v duši nikoli blagera a gigrlete, nýbrž bolestně hnětené, svírané a drásané, nesmírnou sensibilností vytržené z řádu a rozumné logiky. Není slušno se mu vysmívat, možno snad jej místy chápat, ale nemožno tyto výbočky bráti za zjevení, jež nám zreformují umění. Je-li jeho umění zdravé a silné, pak ovšem všechno ostatní je nezdravé a chorobné a jestliže nám je vysta- vili v pavilonu pod Kinskou v tomto přesvěd- čení, pak by arci bylo třeba převrátit všechny naše hodnoty vzhůru nohama. Ale tak daleko snad přece necílí; nejspíše že šlo o kuriositu jako před rokem v Rudolfinu a proto také trvám na tom, že umění naše nezahyne bez Muncha že ostatní umění má na jednom Munchovi dost Karel B. Mádl.

Munchův Kinská Munch Mádl Rudolfinum

13 article

Nové puhlikace redakci této rubriky zaslané Dílo. List věnovaný původní tvorbě české zvláště dekorativní. Roč. II. Číslem 12, jehož reprodukce veskrze věnovány jsou Vil. Amortovi, skončen. Zároveň vy dáno 1. číslo nového třetího ročníku, za stejné r dakce dra. F. X. Jiříka, v němž redaktor počíná malé klasobraní myšlenek Johna Ruskina a skoro všechny reprodukce těží z posledních výstav Umělecko-prů- myslového musea. Patrno, že prvotně »Dilu« stano- vený program nabývá v obsahu časopisu rozmysl ného splňování. Architektonický obzor. Roč. IV., čís. obsahuje návrh na úpravu zahradního domku v bý- valé botanické zahradě na Smíchově, pěkný a prak- tický krok Klubu pro zachování Staré Prahy k udr- žení této stavby Dienzenhoferovy ve vkusném okolí. Dále projekt na nový železný most pod Letnou o J. Soukupa a J. Kouly a obchodní dům »J. Novák- od Jiřího Polívky

Amort Jiřík Ruskin Dienzenhoferův J Soukup J Koula J Novák Polívka Dila Smíchov Praha Letná obchodní dům

14 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Rád školní a vyučovací. V. Pryč s tělesnými tresty. Výchova a trestání tak srostly v jediný po- jem v obecném nazírání na školní výchovu a výchovu vůbec, že dítě „nekárané“, „netre- stané“ jest tolik jako nevychované. A bylo těch trestů dříve mnohem, mnohem více než dnes, a dodnes se mnohým velice stýská po drakonických, hrubých, drastických disciplinár- ních prostředcích školy staré. Škarohlídové, jimž každý volnější pohyb zdravého, čílého dítěte je proti mysli, touží po opětném zavedení metly do školy, naříkají, že nynější kázeňské prostředky školní jsou nepostačující a doporučují jako je- dině účinný prostředek kárný: hůl. Bez trestů, bez jistých disciplinárních pro- středků arci škola se neobejde, pravda, že ny- nější generace dětská je zhýčkalejší než byla generace dřívější, pravda, že praktický učitel shledá někdy u svých svěřenců takové výstřelky nekázně, nad nimiž ustrne, ale vzdor tomu není potřebí sahati po holi jako universálním peda- gogickém prostředku. V tom právě vězí umění pedagogické: uvědomělými, odušev- nělými prostředky, trpělivostí, láskou, taktem, vytrvalostí v peda- gogickém vedení, studiem dítětea ze studia toho plynoucími opatře- ními povznésti mládež k vyšším mravním cílům, nikoliv však sháněti se jen po krutých trestech.

Škarohlíd

15 article

V tom smyslu přáti si jest, aby i nový školní řád, který nezbytně i v odstavci o kázni školní musí jednati o trestech disciplinárních, znamenal pokrok na cestě výchovné kulturya nebyl snad dokonce výrazem zjevně pronášené touhy mnohých pseudopedagogů po zavedení nevých, krutějších a brutálnějších trestů do školy. Jest příznakem doby, že vyskytují se opětně a opětně urputné hlasy odsuzující ny- nější způsob školské kázně a toužící po nových tuhých trestech školních, ne-li po opětném za- vedení metly do školy. Jest mnoho agitačního, tendenčního v takových hlasech. Jde tu namnoze spíše o znehodnocení školy moderní a chce se z motivů propagačních ukázati, že nynější škola s mírnými prostředky disciplinárními není s to mládež řádně vésti a ovládati. Proto potřeb zavčas upozorniti, aby vliv těch, jimž nynější škola lidová je trnem v oku, nenabyl vlivu při stanovení stupnice diseiplinárních trestů ve škole národní.

16 article

Neobávám se, že by vůbec bylo teď možno tělesný trest do škol zavésti. Metla a rákoska mají svůj význam dnes jen snad v pedagogiekém museu, jako ukázky středověkého, barbarského způsobu trestání žactva, a je naprosto nemysli- telno, že by aspoň jakási zdánlivá sklonnost k za- vedení trestu tělesného byla v chystaném řádě objevena. Chuť k tomu arci je na různých stra- nách, a našli se „pedagogové“, kteří sice ne- považují za důstojno, aby učitel ve škole sám vlastní rukou děti mrskal, ale kteří chtějí ja- kousi oklikou tělesný trest do školské výchovy zavésti, a to tím způsobem, aby učitelé k trestu bití odsuzovali, a trest pak vykonával někdo jiný, na př. zřízenec místní školní rady, školník, obecní strážník a p. A tu nutno v zájmu důstojnosti školy, v zájmu pěstování pravého cítu pro čest každý sebe vzdálenější náběh k zavedení trestu těles- ného do škol naprosto odmítnouti — a naopak přejeme si, aby v novém řádě školním bylo výslovně, jasně a přesně stanoveno, že ja- kýkoliv trest tělesný, tedy ne pouze bití, má navždy zeškol našich býti vyhostěn. A bohužel dosud, ovšem že výjimečně a snad z nedopatření a nedostatečného poroz- umění pravého ostudného významu tělesného trestu, udržuje se ve školách některých tě- lesné trestání. Nikoli bití — toť i nyněj- ším řádem školním zamítnuto — ale jiné způ- soby trestu, které sice nejsou bitím, ale navzdor tomu tělesnými tresty zůstávají. Což ji- ného jest na př. mechanické opisování obrovské řady stejných slov, nebo stejných vět než trest tělesný? Není tělesným trestem dlouhotrvajíeí klečení a ponechám žáka, snad v zimní době, n chodbě? Podobné tresty třeba z moderní školy naprosto vyloučiti. Proto pryč úplně se všemi tělesnými tresty ze školy.

17 article

VI. Trestání žáků na cti. Když asi před rokem první zprávy o chysta- ném řádu školním dostaly se na veřejnost. ustrnul všechen pedagogický svět zvláště nad zprávou, že má novým řádem opětně ke cti při- jíti pověstná oslovská lavice. Dostalo se sice deputaci učitelské ujištění ministrem vy- učování, že všechny pověsti o řečené oslovské lavici jsou bájí, ale my máme zcela určité zprávy, které vskutku nasvědčují tomu, že bylo potřebí jistého nátlaku, aby podobnou staro- bylostí pedagogickou nebyl zohyzděn moderní řád školní. Třeba že tedy na dále nemůže býti o za- vedení tak příhanného, ponižujícího a cit mravní zúplna otupujícího disciplinárního prostředku řeči, jest přece jen opodstatněna obava, aby jinou formou a jiným způsobem nebyli žáci tre- stáni na cti do té míry, aby mravní cit jejich a smysl pro čest nebyly nikterak ohroženy. Projevil-li se kde ráz moderní pedagogiky školní hodně odlišně od zastaralých forem peda- gogiky filanihropů, stalo se to právě zmenšením počtu přerozmanitých trestů ve škole a napro- stým odstraněním takových odznaků, ať čestných nebo nečestných, jež měly za účel vypěstovati smysl pro čest vnější. Směs nynější peda- gogiky míří do nitra žákova, naše škola usiluje o probuzení a zpevnění vnitřní cti člověka, odmítajíc ze své praxe všechnu lokaci, všechna čestná nebo nečestná místh, všechny dekorace, premie a podobné ostruhy a podněcující ctižádost žákovu pro dosažení cti vnější, okázalé. Nepod- ceňuji těchto prostředků, dovedu oceniti jich značnou úspěšnost při vyučování, vím, jak mocně a platně jich dovedli využíti ve svých školách jesuitě, aby docílili u svých chovanců

18 article

značného stupně vědění v jednotlivých discipli- nách a dovedu posouditi, jak výdatně působiti mohou tyto prostředky ke zvýšení dovedností žákových. Ale nicméně, není možno pro tyto ji- nak výborné a platné prostředky se rozehřívati, již proto, poněvadž škola naše nesmí sledovati zásadu: účel světí prostředky. A jediný pomysl, že takové prostředky jsou s to na místě smyslu pro čest vypěstovati nezřízenou ctižádostivost, stačí, abychom pamětlivi jsouce pravé výchovné tendence národní, lidové školy, odmítli rázně všechna tato zařízení, směřující k podněcování cti vnější. Uznáváme, že by mohly se státi po- dobné disciplinární tresty velmi populárnímia oblíbenými v širokých vrstvách lidu. Kdo byl přítomen někdy slavnosti Distribution des prix du concours général, pořádané v amfitheatru nové Sorbonny, kdy za hlaholu vojenské hudby, za přítomnosti členů akademie a ministerstva vyznamenáváni jsou nepřednější žáci škol středních a kdo přítomen byl aktu de- kerování prvních žáků škol elementárních, po- cítí maně jakous touhu, aby i u nás podobné vnější vyznamenání bylo zavedeno. Ale potřebí jen zalétnouti svými vzpomínkami do staré naší školy, potřebí vybaviti si ony city v dětském srdci, kdy o visitaci před místní honoraci byly předčítáni premianti, jimž pak se stereotypním úsměvem pan vikář dával po obrázku — potřebí si připomenouti ty všechny city zklamání, zášti nevraživosti, závisti na jedně — pýchy a vypnu- tého sebevědomí na druhé straně, a rázem zchladneme ve snaze po napodobování francouz- ského dekorování a jesuitského systému zevních vyznamenávání a potup.

jítkerování

19 article

Odstranila-li moderní škola oslovské lavice. černé knihy, různé stuhy a značky, prémie a p. nezbavila se všech prostředků podněcujícíeh smysl pro čest, ale nahradila je formami, které jsou sice také s to ctižádost podnítiti, snahy žá- kovy zvýšiti, ale jež nepříčí se pravému poněti o cti. Zbavení na čas menšího nějakého čestného úřadu ve škole, jakési dočasné zchladnutí učitele k žákovi — ovšem daleko vzdálené i stínu ne- přátelství — jakési schvální opomíjení po ně- jaký čas, odstranění žáka z her a zábav, snad dokonce stání v lavici, mimo lavici, u dvéří a p. jsou tresty, jež při jemném taktu učitelově, při vzájemné lásce a poměru otce k dětem, budou také sice zmenšovati čest zákovu, ale nebudou jeho smysl pro čest otupovati. Arci pravým škol- ským trestem zůstane důtka a napomenutí. Cotu možno stupňů dosíci posunkem, pohledem, to- nem, silou, důrazem a vřelosti hlasu. Od na pomínajícího pohledu až k upřímné domluvě od soukromé domluvy, někde o samotě, až k ob- šírné, napomínající řeči přede všemi žáky — jak bohatá stupnice disciplinárních prostředků! Ne- jsem arci tak naivním, abych se domníval, že důtka a napomenutí všude stačí, a budu míti příležitost v následujících statích vysloviti se o nutnosti jiných, účinnějších trestů než jsou nynějším řádem dovolené, ale tolik potřebí zájmu vážnosti a úspěšnosti školní výchovy vy- sloviti, že nutno žádati od nového řádu školního a vyučovacího, aby naprosto odmítl všech trestů dis- ciplinárních, které příčí se inter- essu kultury pravého smyslu pro čest. Víme, že oslovská lavice je bájí dnes, ale nechceme ani míst čestných, ani premií, ani darů vy- znamenávajících.

20 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 11. února. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Nová afíéra Rakouskouherské banky — Rabulistieká logika generálního ta- jemníka. — Aktivní a passivní právo reeskontu. — Uherský eskontní vít r. — Cesta ambicí pana Biliúského. — Do- mácí trh. — Papíry k uložení kapitálu — Akcie.) Ještě neuplynulo 14 dnů od valné hromady rakousko-uherské banky, kde guvernér rytíř Bi- liňski veřejně prohlašoval, že jednání banky rakousko-uherské nikterak není vedeno národní nevraživostí a kdy zároveň generální sekretál Pranger dovolil si tvrditi, že bankovní správa svojí celou silou hledí dbáti zájmů jednotlivých národností... Vyměřujíc úvěr, považuje prý otázku národnosti firmy nebo ústavu za věe vedlejší. Od těchto slavných ujištění neuplynulo ještě 14 dní, a rakousko-uherská banka v zemích českýcb má novou afféru. V normálu spořitelen jest vytčeno právo, že spořitelna smí za určitých podmínek směnky eskontovati a také reeskontovati. Na zá- kladě tohoto práva, které do této doby bylo všude stejně vykládáno, spořitelny směnky při- jímaly k eskontu a naopak zase, když jim bylo potřeba peněz, dalším podáním směnečného ma- teriálu jej měnily v prostředky hotové, Leč nyní dochází různým spořitelnám přípis ra- kousko-uherské banky, ve kterém se jim vysvě- tluje, že vlastně právo passivního eskon- tu prý nemají. Spořitelny prý mohou směnečný materiál bráti v eskont, ale nesmí směnečný ma- teriál v reeskont dávati. Měly by tudíž jenom právo aktivní, nikoliv ale passivní. To jest afféra

Biliúský Pranger Praha uherský banka

21 article

větší důležitosti, než jak by mohlo býti domní- váno. Logika rakousko-uherské banky sestupuje k rabulistice. Jestliže v duchu zákonodárce i zá- kon máme vykládati dle jeho smyslu a nikoliv otrocky dle slov, tím spíše náleží, abychom věcně posuzovali určení stanov peněžních ústavů a toto pochopování smyslem (nikoliv nesmyslem) jest tím více místné, jestliže z usuzování příliš úzkoprsého — fakciosního — vychází absurd- Jestliže jest spořitelnám přiznáno právo eskontu a reeskontu, v němž dosavade ode všech finančních veličin bylo svorně uznáváno právo aktivní a passivní, musí býli za samo- zřejmé považováno, že jestliže ústavu jest dovoleno směnky bráti v eskont, musí mu býti také připuštěna možnost, aby zboží, které pře- jal, podáním v roeskont, mohl se eventuálně v případě potřeby hotových prostředků také zba- viti. Jestliže totiž by spořitelnám bylo pouze volno, aby směnky eskontovaly, ocitly by se ve svrcho- vaném nebezpečí nelikvidnosti, neboť směnka, kterou by nesměly dáti dále, by se jim snadno mohla státi břemenem. To jest za- jisté i proti duchu finanční techniky, která umí- stění přebytků v eskontu považuje za nejvíce likvidní, neboť nejsnadněji může býti vyměněno za hotovost, ale jest to zajisté i proti duchu těch, kdo stanovy spořitelen sestavovali, urču- jíce spořitelnám právo eskontu a reeskontu. V tomto normálu zajisté toto právo bylo my- šleno plným významem, neboť jinak půl práva by znamenalo pro spořitelny velké nebezpečí a umístění kapitálu ve směnkách by představovalo svrchované nebezpečí zatlučení vkladů.

22 article

Jaká absurdnost ve výkladu rakousko-uher- ské banky jest a jaká zůmyslnost, můžeme vy- světliti poukazem k jinému právu spořitelních stanov, že totiž ústavý smějí kupovati cenné pa- píry, stanovy nemluví také o právu prodeje, ne- boť toto považuje se za samozřejmé. Tato samo- zřejmost výkladu v příčině recskontu jest lá- mána přes koleno. Domácí spořitelny ocitly se tudiž před novým stavem věci, že smějí sice na směnky půjčovati, avšak nesmějí své papíry dá- vati do oběhu, resp. jejich směnky prozatím ne- budou přijímány bankou rakousko-uherskou, do- kud dotyčný odstavec stanov nebude dle šablony rakousko-uherské banky upraven. Věc ovšem pozbývá valně svého ostří tím, že peněžním ústředím pražského trhu jest vlastně Zemská banka království českého, která jest příliš mo- derní oproti nemoderním chikanám banky ra- kousko-uherské, jež tímto subtilním dorážením a drážděním zajisté chce proti sobě vzbuditi co nejvíce anima. Ostatně není nesnadno, prohléd- nouti, odkud vítr vane. Vane z Uher a roz- dmychuje jej pan guvernér Biliňski, aby se Uhrám zavděčil. Onen muž, kterého nebylo možno poznati na poslední valné hromadě banky rakousko-uherské, vždy zvyklý na krátké suché poznámky, kterými z pravidla hostil pány akcionáře, sehrál onoho pátku úlohu mnohem živější. Avšak vědělo se, že dotyčná řeč o prá- vech a opatrnosti byla vlastně řečí programovou.

Van Uhry

23 article

Parita rakousko-uherské banky dochází výrazu v tom, že po rakouském guvernérovi, když uplyne jeho funkční doba, má následovati gu- vernér uherský. Jádro zápletky jest však v tom, že může sice, ale nemusí. A skutečně jest ve- řejným tajemstvím, že uherské kruhy, u nichž v této příčině bylo tlučeno na keř, prý by ničeho nenamítaly, jestližé pan dr. Leon rytíř Biliňsk bude opětně zvolen guvernérem. Tedy jako jed- nalo se při minulých afférách pražských o za- vděčení se kruhům-uherským, tak i poslední chi- kánou má býti podún důkaz o zvláštní přesnosti guverněrově — ku potřebám českým. V pro- gramu rytíře Bilinského jsme však pohřešili passus prozíravosti: „Obchod lze snadno a rychle zkaziti, nesnadněji však jest zkažený ob- chod opět napraviti.“ Averse českého peněž- ního trhu proti rakousko-uherské bance se budí co nejrychleji. Na domácím peněžním trhu byly obchody v papírech k uložení kapitálu velice čilé. Vý- značným pro poměry na trhu tomto bylo zvýšení kursu papírů Zemské banky království českého ze 100.15 na 100.65, v nichž i za tohoto zvý- šeného kursu docházelo k četným obratům za 100.25. Vedle papírů Zemské banky byly jed- nány i titry České hypoteční banky a to 314% zástavní listy za 94.27“ a 4%% za 100.72° az

doktor Leon Biliňsk Bilinský zemský banka Český hypoteční banka

25 article

100.775. Rovněž i v bankovních dluhopisech Ústřední banky českých spořitelen zaznamená- váme čilé obraty za 100.—. Z hodnot cizí pro- venience byly brány z trhu priority rakouských místních dráh za 82.70 až 82.723, komunální úpisy Haličské zemské banky za 99.40, 3 1/4 - komunální úpisy Dolnorakouské hypoteční banky za 94.173 a dále 94.123. Z papírů moravských jednány 4% zástavní listy Moravské hypoteční banky za 100.17 a zástavní listy Moravské zemědělské banky za 100.073. Tato živost trhu v papírechk uložení kapitálu jest velice pozoru- hodnou a vystihuje dočasnou epochu peněžního nadbytku. Také na trhu akciovém zaznamená- váme živost a to především v oboru papírů ban- kovních. Jednány byly akcie Živnostenské banky za 251.—, akcie České banky Union za 245.75, dále akcie rakousko-uherské banky za 1632.— až 1640.— a konečně i Hospodářské za 410.—, Akcie České průmyslové banky hledány za 414.—. Z jiných akcií domohly se pozornosti Daňkovky, které byly jednány až za kurs 400.—. Zájem pro ně vzbuzený se vysvětluje zprávami o dobrém zaměstnání. Po Podolských poptávka za 190.—. Akcie Kolínské továrny na umělá hnojiva na vyšší dividendu hledány po 355.—.

živnostenský banka Český banka Union 245.75 Český průmyslový banka Daňkovka

26 article

Vídeňská bursa v týdnu minulém. Ve Vídni, 11. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Minulý týden přinesl zdejší burse několik pod- nětů a bursa využila jich, pokud jen bylo lze. V ob- novení dělnosti parlamentu skládala po léta své naděje. Nyní, kdy parlament pracuje — zatímně, ovšem — kdy vyřizuje rozpočet, zahajuje šetření a překročení úvěrů na stavbu jižních drah, kdy povolil refundace a t. d., může se bursa přesvědčiti, jak mnohý z těch vzdechů po pracovnosti byl frásí, protože dělný parlament není ještě předpokladem rozmachu hospodářského tam, kde obchodní politika pracuje tak malými prostředky a je tak krátkozrakou. Odčiní dělnost parlamentu porážku naši pro sjednání nové obchodní smlouvy s Německem, rozlomi úzko- prsou správu, odčiní chyby způsobené nejednotností dopravní politky a t. d.? Ale s cíli tak velikými bursa nepočítá. Zvykla kombinacím ode dne ke dni a na nich staví své závěry.

Vídeň Německo

27 article

Pučátek týdne přinesl oživený zájem po papírech společnosti státních drah. Protože dle sdělení o po- radě zástupců českého klubu s předsedou minister- ským stala se tam zmínka o olázkách železničních a protože těměř současně konferoval ministerský předseda s presidentem společnosti stálních drah, usuzováno, že není dalek okamžik, kdy vstoupí po- stálňovaci jednání ohledně této dráhy v nové aktu- elní stadium. Ba tvrdilo se dokonce, že sestátnění bude provedeno dle sjednocených již základů. Přaní předstihovalo to asi hodně daný stav. Nicméně byla poptávka po akciích společnosti státních drah značna. Konec týdne přinesl oslabení. Ale jediným podnětem k intensivnějšímu zájmu pro železniční papíry uvedené kombinace nebyly. Českým drábám přinesla stávka ruhrská hojně dopravy. O ústecko-teplické dráze a o buštěhradské platí to v prvé řadě. Jich doprava nákladová stoupla v lednu o 30% a bursa kombinovala, jaký výsledek bude míti tento fakt dividendově. Kdybychom nestálí před koncem stávky, byl by býval zájem ještě zna- nější a nebyl by býval koncem týdne ochabnul. A konečně třetí moment: byť přijímány zprávy o odstoupení ministra železnic Wittka dosti skepticky, přijímala přece jen bursa s patrným interessem zvěsti, že pan Wittek se stane ředitelem císařských statků. Pan Wittek byl a jest hlavním odpůrcem plánů sestátňovacích. Dokud ještě pan Böhm sídlil v paláci kdysi Eugena Savojského, nale- lezal pan Wíttek zde pro svůj odpor hojně opory.

Přaný Wittek Böhm Eugen savojský státní dráha stálne dráha

28 article

Nyní ztracena i tato posice a změna v křesle mini- sterského předsedy vnesla i do vlády více sympati pro konečné provádění jednotné státní soustavy že- lezniční. Není pochyby, že odstup ministra Wittk by byl burse důvodem k intensivním obchodům se železničními papíry. Zprávy o rozluce celní přijímány tu po- měrně s klidem. Ne proto, že by se nevěřilo v mož- nost rozluky (vítězství strany neodvislosti v tomto směru tu správně oceňováno), ale proto, poněvadž zatím nebezpečí rozluky není aktuálním. Bude pravděpodobně postupnou, dojde-li k ní a nebude za platnosti nových smluv intensivní a tak není podně- tem ke kombinacím okamžitým a proto věnováno těmto zprávám značně pozornosti. Ovšem: na trhu akciovém. Jinak tomu bylo ovšem na trhu ukláda- cím. Zatím co byl trh s ukládacími papíry následkem značné pohotovosti peněz dosti pevným, nabízeno i doma i z ciziny značné množství uherské ko- runové renty. Majitel ukládacího papíru buduje své výpočty do budoucnosti, proň možnost repliky značí nový a nejistý zatím základ usuzovací a tak klonil se spíše k názorům pessimistním. Nabídka rent uherských dála se zvláště za současné nabídky směnné.

29 article

Petrolejářské papíry těšily se v tomto týdnu živé poplávce, která odůvodňována stejně jako v týdnu minulém. Kartel pokládá se nyní na léta za- jištěným a tak věří se ve výnosnost podniků těchto. Železářským papírům zpráva o schvá- lení fuse české baňské s pražskou železářskou po- sloužila nemálo. Příznivě působilo i sdělení o úmluvě mezi alpskou baňskou a českou skupinou o výrobě plechů, které nasvědčuje, že myšlenka koncentrační činí další pokroky a že možno počítati přece jen s pro- vedením plánu fuse české a alpské skupiny. Nová ob- chodní jstiouva s Německem přináší neztenčenou ochranu celní na řadu let, není pochyby, že jí vůdči kruhy řelezářské plně a cele využijí.

Německo

30 article

Akcie zbrojovky udržely zájem trhu i na dále. Patent, který získala nedávno společnost na vý- robu strojních ručnic, pokládá se za znamenilý úspěch a přinesl prý závodům značné objednávky. Obraty akcií těchto byly značny Pozoruhodným bylo i stoupnutí britských ma- gnesitových akcií. Kartel rakouských a uher- ských magnesitových podníků, o který tak dloubo usilováno, konečně sjednán. Pohotovost peněz potrvala i tentokráta. Význačnou jest i značná pohotovost peněz v Berlíně. Soukromý dískont klesl tu opět na 11/2 proc. a není pochyby o tom, že německá banka říšská snížl záhy svoje diskontní sazby. 1 z Londýna oznamována po- hotovost peněžní. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lzs z tohoto sestavení: Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky Banka pro země rakouské. Uherské kreditky . . . .. Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. . Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj . Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost . Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . .. Londýnská devisa . . . . Ríšské marky . . . . . . Výnos zemské pivní daně v roce 1904. Výnoa zemské pivní daně na rok 1904 byl rozpočten takto: Hruhý výnos 11,760.000 K, správní náklad 336.362 K. čistý výnos 11,423.638 K, Výsledek v roce 1904 by

Berlín Londýn živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger

31 article

4. února 11. února 100.30 100.23 119 60 119.80 118 85 118.85 98 30 98.10 133 50 132 50 677.23 675.50 459.50 459 50 787.— 776.50 560.— 561.25 1022.— 1020.— 250.— 250. 50 650.— 651.50 89.10 415.— 416.— 1066.— 1070.— 916.— 912.— 546.— 559.— 520.75 522.— 532.— 530.— 2480.— 2433.— 1490.— 1512.— 680.— 672.— 866.— 862.— 694.— 694.— 240 42 240. 30 117.4