Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 127, place 57, org 19, work 7
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
12. února 1905. Číslo 43.
4
article
Kn. Schönburg vykládal, co vedlo k tomuto
návrhu a snažil se dokázati nepopíratelné právoa
povinnost panské sněmovny uplatniti parlamentní
právo. Panská sněmovna musí přijmouti výborové
návrhy z úcty k sobě. Uherský parlament více chce
a zmůže. Také my, chceme-li něčeho dosíci, musíme
věděti, co chceme. My sloužíme zájmům 28milliono-
vého obývatelstva rakouského, průmyslu, zeměděl-
ství, obchodu a živností, ale také zájmům dělnictva
Hospodářská síla je možna jen v semknuté zájmové
skupině a tu má tvořiti Rakousko.
Hr. Fr. Thun jménem pravice souhlasí s ná-
vrhem, jehož jednohlasné přijetí je žádoucím. Polřeba
opravy nynějšího jednacího řádu uznává se ve všech
kruzích. Panská sněmovna jako rovnocenný činitel
parlamentu je povinna postarati se o remeduru.
Schvaluje, že výbor mírnil se ve svých usnášeních,
zůstavuje poslanecké sněmovně, aby učinila, bez
čeho nelze mysliti na úplnou nápravu poměrů. Rád
by, aby poslanecká sněmovna přijala tyto návrhy.
(Pochvala.)
Bar. Čhlumecký prohlašuje jménem levice
že přeje iniciativnému návrhu Schönburgovu a trvá
na tom, že panská sněmovna má právo podněcovati
změny zákonů. Komu záleží na ústavě, musí dbát.
aby dosavadní poměry pominuly. Obstrukcí v posla-
necké sněmovně konfiskována práva sněmovny pan
ské a proto je povinna přičiňovati se o odstranění
těchto žalostných poměrů, neboť i obyvatelstvo ví.
že náprava je možna jen změnou jedna cího řádu
Žádá, by se zpravodajovy návrhy sehválily jedno
myslně. (Pochvala a souhlas.)
Po referentové doslovu přešlo se k rokován
zevrubnému a předleha přijata skoro jedno
hlasně s nepatrnými slohovými změnami v 2.
potom i v 3. čtení.
Konec schůze ve 3 hod. odp ol.
Schönburg
František
Thun
Rakousko
Hradec
poslanecký sněmovna
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. února. (Krise v mini
sterstvě železničním.) V poslaneckých
kruzích se tvrdí, že dr. Wittek byl odhodlán,
nevyhověti žádosti železničního výboru posla-
necké sněmovny a nepředložiti užšímu výboru
vyžadovaných plánů a rozpočlů alpských dráh,
jichž rozpočet překročil téměř o 100 milliono
korun. Teprve Skénova řeč za debaty rozpočtové
ho přesvědčila, že parlamentu za nynějších po-
měrů vzdorovati nelze a rozhodl se vyhověti
přání železněního výboru. Dle „Slowa Polsk.“
v poslancekých kruzích polských se má za
to, že Skéne, který náleží k nejvíce umírněným
poslancům, učinil útok na ministra Wittka v do-
rozumění s bar. Gautschem, jenž chce tímto
způsobem dra. Wittka přiměti k demissi. Až
dosud Wittkovo postavení bylo velice pevné
hlavně proto, že se těši neobmezené důvěřev
nejvyšších kruzich. Nyní však, když se proti
Wittkovi vyslovila celá sněmovna ústy tak umír-
něného poslance, jako je Skéne, není pochyby.
že podá demissi v nejbližší době.
V Praze, 11. února. (Uherská kris e.)
Frant. Košut, jako předseda spojené opposice
uberské, bude přijat panovníkem zejtra v ne-
děli v 11 hodin dopoledne. V pondělí neb
v úterý přibude do Vídně opět hr. Jul. Andrássy.
aby pokračoval ve své akci. Mimo Košuta není
prozatím k panovníku povolán žádný jiný uher-
ský státník. Hlavní obtíže při řešeni krise působí
otázky vojenské, ale jest prý naděje, že opposice
vyjde i v této otázce nové vládě ochotně vstříe.
doktor
Wittek
Skéne
Gautsch
Wittkův
František
Košut
Jula
Andrássy
Praha
Vídeň
necký sněmovna
Slow Polsk
6
article
Orgán strany neodvislosti, „Függetl. Mag. Orsz.“
píše aspoň, že straně jest již známo, že nová
vláda podá stran vojenských otázek uspokojivé
vysvětlení a spolu podá záruku, že také samo-
statně celní územi uherské stane se asi do de-
seti let skutkem.
V poslední době byly pochybnosti, bude-li
se nová sněmovna uhorská moc. ustaviti již
17. února, jak bylo předem ustanoveno. Nenít
naděje, že do té doby nová vláda bude sestavena
a bude moci v parlamentě rozvinouti svůj pro-
gram. Čekalo se, že zahájení sněmovny bude
kálovským reskriptem na nějaký čas odročeno.
Mag
Orsz
7
article
Dnes se sděluje z Pošti, že sněmovna se shro-
máždí již 17. února, byť nebyla ještě sestavena
nová vláda. S ustavením sněmovny vláda (tedy
ani nová, ani nynější) nemá co činiti; sněmovna
se sejde, zvolí předsednictvo, po případě i nutné
sněmovní výbory a pak se sama odročí až de
ustavení nového ministerstva. Potom odbude se
teprve slavnostní zahájení sněmovny trůnní řečí.
kterou vypracuje ovšem už nový kabinet.
V Praze, 11. února. (Dojem povolá n
Košutova ke králi.) Nejen orgány oppo-
sičních stran, nýbrž i liberální časopisy pešťske
sdělují souhlasně, že povolání Frant. Košuta
k panovníkovi způsobílo v Uhrách nejlepší do-
jem. Košutovský „Egyetértés“ píše: „Naše du-
věra v ústavní smýšlení královo posílena povolá-
ním Košuta a proto máme nyní pevné přesvěd-
Jsou světy, kde zrak je zařízen pro paprsky ultra-
fialové, oči tamější nevidí, co naše vidí
vidí, co my nevidíme. Jsou světy, kde in-
telligentní tvorové žijí bez starostí o potřebu po-
travy, kde existenci tělesnou mají zabezpečenu
již ovzduším a žijí tudíž prosti zápas
existeněního bez nenávisti, zášli, bez bojí
a válek. A jinde bytosti vnímavé připoutány tě-
lem trvale k půdě žijí tělesný život čistě r ost-
linný, ale plný tichého blaženství života
nazíravého. Není konce v divech na Ne-
besku.
Košutův
František
Košut
Praha
Uhry
8
article
Lumen nově nabytým smyslem svým uzřel
na dalekých světech podivné bytosti. Podle zvlášt-
ních známek rozeznal mezi nimi opět — sama
sebe. Viděl tu život, který duše jeho žila dávno
před tím na jiném světě, v jiných okol-
nostech, nežli nastoupila svůj vývoj v okolnostech
pozemských. Neboť život je věčné stří dán
tvarů. Jenom duše, odpoutána od svazů pozem-
ských, volně sama se vznáší světem na křídlech
vlny éteru. V tom letu k nedostižným obzorům
Nekonečna shledává papraky světelné, odražené
před tisíci a mylliardami lety Zemí i jinými
Světy, vidí nejen svůj život pozemský, ale jiné
své existence dřívější, přehliží a prožívá v ne-
konečném proniknutí přítomně všecku mi-
nulost. Věčnost před ní a věčnost za níl
Fysický zákon postupného přenosu
světla v prostoru je základním živlem ž i vota
věčného. Jím každý děj stává se nehynou-
cím, minulost je stále přítomna v Nekonečnu.
Obraz Země před 6000 lety jest nyní v pro-
storu ve vzdálenosti, kterou světlo urazí za 6000
let: světy tam položené vidí Zemi z této doby.
Můžeme shlédnouti vlastní svoji existenci zpětně
a různé své existence dřívější. V nejsmělej-
ších snech obraznosti nelze si utvořiti pojmu
ani příbližného o úžasech a divech, jež očeká-
vají ducha, když se byl vyprostil z pout pozem
skosti . .
Mimoděk vás popadá chuť — rozloučiti se
s tímto slzavým údolím a svěřiti se průvodu tal
zkušeného znalce — příštího života.
9
article
čení, že nám nastávají lepší časy.“ Orgán dissi-
dentů, „Budap. Tagbl.“, praví: „Fakt, že král
František Josef I. chce přijati vůdce strany ne-
odvislosti, Františka Košuta, syna Ludvíka Ko-
šuta, a že jej přijme ve vídeňském hradě, má
význam historický. Tím splňuje se je-
den sen uherských vlastenců a uherský náro
nikdy nezapomene té osobní oběti, kterou král
František Josef přináší svým královským povin-
no stem. Díky a láska uherského národa jsou
králi zabezpečeny a nejen uherský národ, nýbrž
i celý vzdělaný svět bude s podivem vzhližet
na našeho panovníka, jehož panovnické cnost
nikdy nevystoupily v jasnějším světle, než za
nynějších, pro Uhry i říši významných a těžkých
dnů.“ „Budap. Tagbl.“ připominá při té příležl-
tosti, jak nemožným se zdálo ještě za krise kabi-
netu Szellova, tedy v létě r. 1903, aby se vy-
hovělo návrhu Apponyovu, by k panovníku byli
pevoláni také vůdeové strany osmačtyřicátníků.
Košut a Szederkenyi. Z toho, že týž Košut, který
byl před dvěma roky v královském hradě ještě
nemožný, dnes jede do císařského hradu vídeň-
ského, vysvítá nejjasněji, jaký obrat v politi-
ckém životě Uher nastal za poslední dvě létal
Košut
ko
František Josef
Szederkenyi
Uher
Uhry
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. února.
Komise pro reformu tiskového zákona v Rusku
Ruské listy s uspokojením se vyjadřuj
o volbě členů do tiskové komise, jak ji učini
předseda její D. Kobeko, sám zasloužilý literát
Z publicistů jsou v komisi tři petrohradšti (A
S. Suvorin, Slasjulevič, Meščerský) a jeden z ven-
kova (Pichno, redaktor »Kijevljanina«). Publi-
eistice nejsou cizí ani jiní členové, na př. slavný
právník A. F. Koni, senátor Borovikovský, hi-
storik Ključevský. Básník hrabě A. A. Gole
niščev Kutuzov také občas píše do novin. Se
nátor Slučevský (bratr nedávno zesnulého bá-
sníka a žurnalisty K. K. Slučevského), senátor
Borovikovský a akademik Koni byli do komise
přijati proto, že jsou znalci tiskových process
a nejasnosti censurního řádu. Pomocník ministra
osvěty S. M. Lukjanov a místopředseda akade-
mie P. V. Nikitin (bývalý rektor petrohradské
university) jsou do komise zvoleni jako znalci
poměru mezi censurou a svobodou vědeckéh
badání. Senátor N. A. Zvěrev, do nedávna »ná-
čelník tisku« při ministerstvé vnitra, dobyls
vážnosti novinářův, učeneův a spisovatelů tím.
že ve svém úřadě tisk důrazně hájival prol
útokům rozličných ministerstev.
D Kobeko
S Suvorin
Slasjulevič
Meščerský
A F
Borovikovský
Ključevský
Gole
Kutuzov
Slučevský
S M Lukjanov
P V Nikitin
Zvěrev
Praha
Rusko
11
article
Úspěch Rouvierův.
Výsledek včerejšího hlasování ve sněmovně
francouzské se dnes úřadně opravuje. Odstavee
resoluce na odluku státu od eírkve přijat 338
hlasy proti 187. Většina sestávala z poslanců
kteří podporovali Combesovu vládu až do konee
a z bývalých dissidentů »bloeu«. Z mírných
republikánů hlasovali pro jen 4 a pak i5
nacionalistů; 43 mírných republikánů a nacio
nalistů zdrželo se hlasování. Radikální listy jsou
spokojeny, že jest »bloe« obnoven. Schválení
resoluce této jasně znamená prý málem tolik.
jako by již reformu sama (?) byla schválena.
Listy protiministerské soudí však, že hlasováním
tím odluka státu od církve nijak ještě se ne-
přiblížila rozřešení svému.
Následky Pelletanova režimu.
Nacionalistický poslanec Bienaimé, bývalý
místoadmirál a býv. námořní prefekt toulonský.
v rozmluvě s redaktorem jedním vinil býv. mi
nistra námořnictva Pelletana, že on jest zodpo-
věděn za nehodu obrněného křižáku »Sullya-
na pobřeží francouzské Kočinčiny. Pelletan ne
chtěl, ač na něj naleháno bylo, dáti provést
jistě změny na šroubech a nad to přenesl veli-
telství »Sullya« z osobních důvodů důstojníku
nezpůsobilému.
Combesův
Pelletanův
Bienaimý
12
article
Anglo-německé napjetí.
Poplach, způsobený řečí lorda admirality
britské Leea v Némecku, nebyl ani dodatečným
zmírněním řeči jeho nijak rozehnán.
»Morning Post« londýnský poukazuje ostatně
k tomu, že nikoli teprve Lee vzbudil znepo-
kojení v Německu, nýbrž že zprávy Selbornovy
o disposicích lodstva britského vzbudily v Ber-
líně mínění, že jest to předzvěst příštíh
útoku britského proti německe
říší.
V Berlíně obávají se nad to, že Francie
dohodla se v té věci s Anglií, že pro případ
války anglo-německé přejde sama k akci na
Rýně. Proto také Německo zmenšuje své po-
sádky na východní hranici a sesiluje své po-
sádky v Elsasko-Lotrinsku a v Badensku.
Arsenály německé i jeho loďstva jsou v
plné pak činnosti.
»Berliner Tagblatt« označuje vystoupení an
glických osobnosti oficiálních jako přímou vyhrůž-
ku válečnou za úplného míru. Jiné listy německé
jeví rovněž značnou podrážděnost proti Anglii;
zvláště když i britský ministr vojenství Forste
vyslovil se tyto dny ve své řeči pro zaveden
všeobecné povinnosti branné, o klerémž opatření,
v Anglii na nejvýš nepopulárním, soudí se
Německu, že by nebylo vládou bnitskou zamý-
šleno, kdyby tato nepočítala na válku se »sou-
sedem« — německým, pouze mořem neširokým
od ní odloučeným. Forster totiž v řeči své mlu-
vil výslovně o možnosti v pádu cizí armády na
vlastní území anglické, pro případ že by loďstvo
britské proti nadání bylo poraženo.
Lee
Lea
Forst
Forster
Německo
Berlín
Anglie
Rýn
Elsasko
Lotrinsko
Badensko
Morning Post
Berliner Tagblatt
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K boji Čechů budějovických. Dnes po-
řádají Čechové budějovičtí veřejnou protestní
schůzi proti rozhazování obecních peněz k účelům
německým, strannickým a štváčským. (Na účely
tyto jest letos preliminováno přes 100.000 K
Dluhy obecní páčí se již na 11 mill. K a letošní
schodek činí K 574 674 91). Veliké plakáty, na
nichž jsou hlavní cifry k účelům protičeským
věnovaných peněz, sotva se objevily na nárožich
budějovických ulic, byly oblehány zástupy obe-
censtva, které o hazardním rozhazování obecníc
peněz živě rokovalo. A tu se v neslavné obecn
radě hnulo zlé svědomí a purkmistr Josef Ta-
schek hned svolal městskou radu ku poradě
jejíž výsledek byl telegrafické zakročení u mini
sterstva a u místodržitelství o zákaz schůze. Z
důvody k tomuto touženému zákazu uvedl pan
Tasehek lživé tvrzení, že jest se obáv at
výtržností(!!) a že cifry na plakátech jsou
falešně udány jen za účelem rozeštvání lidu.
A německé listy, jimž toto usnesení ihned bylo
telegrafováno, přidávají k tomu perfidní po-
známky proti politickému úřadu, jenž pořádán
schůze povolil. Rozumí se, že talo zbrklá akce
nezastraší Čechy budějovické, aby protestoval
proti bohopustému hospodářství na radnici budě
vické. Trpí-li politické úřady šlendriány na rad
nici, nemobou zakazovati projev české většiny
obyvatelstva proti tomuto bohopustému hospo
daření s penězi poplatnictva.
Čecho
Josef
budějovický ulice
Čechy
14
article
— Doktorské abrahamoviny dvor. rady
prof. dra. Boh. Eiselta. Dneškem snese se do-
jista závěj gratulací a projevů uznání do klid-
ného příbytku slovutného učence, vynikajícího
lékaře a upřímného vlastence, prof. dra. Boh.
Eisclta: slavíť své doktorské abrahamoviny
padesáté výročí promoce na doktora veškerého
lékařství. Vzácný vědátor, jenž dosahuje v ob
divuhodné svěžesti duševní i tělesné věku sedm-
desáti a čtyř let, do nedávna byl činným ve
svém povolání professorském a jakožto před-
nosta první české lékařské kliniky ve všeobeené
nemocnici. Teprve v r. 1902 odebral se na za-
sloužený odpočinek. Tehdy při poslední před-
nášce na rozloučenou a při odstoupení proí
Eiselta z veřejného života po zásluze, jak kruhy
lékařskými, tak publicistikou a veřejností, do-
stalo se mu svrchovaného uznání za rozsáhleu
a velkolepou činnost vědeckou, jakož i organi
sační. Uznáno jednomyslně, že prof. Eiseltovi
přísluší přední místo mezi zakladateli české
vědy lékařské a pověsť nejasilnějšího organisá-
tora celéh akademického stavu. V dobách, kdy
český život byl ještě v plenkách, založil Eisele
profesor
doktor
Eiselt
15
article
Spolek českých lékařů a „Časepis českých lé-
kařá“. Sdružení a tisk lékařů přinesly zname-
nité ovoce české věci. Eiselt hromadil kolem
sebe nejlepší pracovníky na poli jékařskéma
vychovával přiští první učitele budoucí české
fakulty lékařské, jež byla jeho snem. Velice
krásně rozhovořil se o této věci v poslední své
přednášce, pravě mezi jiným: „Nic mě tak ne-
těší jako vzpominka na zápasy o re-
stituci historického práva če-
ského jazyka na staroslavné uni-
veritě naší. Tenkráte v těch bojích ne-
opustili mě studenti, ani když ministerstvo ode-
přelo uznání mých přednášek za řádné a když
mi nedovoleno zkoušeti...“ To bylo v léteeh
šedesátých, když Eiselt první jal se přednášeti
na německé tehdy fakultě lékařské interní lé-
kařství jazykem českým. Ač neměl proto ni
kterak na růžích ustláno, přece odmítl skvělé
nabídky na universitu charkovskou a na dvě
německé. Dalším a významným krokem, jenž
byl opětně prací Eiseltovou, byle vydání velké
české lékařské encyklopedie: Odborná patho-
logie a therapie. Eiselt byl organisátorem slav-
ného prvního sjezdu přírodozpytců a lékařův
českých v r. 1881 a pak druhého v r. 1884.
Eiselt
spolek český lékař
budoucí český fakulta lékařský
fakulta lékařský interní
16
article
Třetího v oce 1901 zúčastnil se jako jedna
z předních lékařských autorit čoských. Lile-
rární i paedagogická činnost Eiseltova byla
velkolepá; stačí uvésti, že plných 91 semestrů
přednášel a měl za tu dobu na 13.000 poslu-
chačů. Možno říci, že všechny žijíci české lé-
kaře vychoval. Prostý jeh způsob výkladu by
každému mediku přístupným a rázem si poslu-
chače naklonil. Některé jeho přednášky, ze
jmena o choleře a tyfu, byly fenomenálními
Prof. dr. Eiselt proslul jako znamenitý diagno
stik. Třeba že náležel typem svým k učitelům
staré, slavné pražské lékařské školy, přece krá
čel s moderním pokrokem lékařským a nelekal
se nových prostředků, uznal-li je za dobré. Jak
lékař těšil se pro humanní své jednání u ne
mocných vzácné oblibě a úctě. Dlužno podo
tknouti, že po dobu jeno správy první české lé-
kařské kliniky ošetřováno na 150.000 nemoc-
ných, počet to, jenž jest jen úctyhodným do-
kladem životní jeho práce. Vzácný jubilár u vě-
domí velikých zásluh svých s uspokojením může
oddati se dnes retrospektivním úvahám, v nichž
jako nekonečné sloupořadí vynikají vědocké
jeho práce a s blahou radostí může založiti
klidně ruce, neboť dosti již pracoval a přijímati
gratulace českého světa, jež vyzní v dnešní den
přáním ještě mnohých, v pokoji a zdraví neru-
šeném ztrávených let!
— Sto let pražské tochniky. Příštím rokem
bude tomu sto let, co zřízen v Praze technický
ústav, vzniklý z někdejší stavovské školy inže-
nýrské, zřízené v r. 1717. Ústav tento rozdělen
byl v r. 1870 na dva, českou a německou poly-
techniku, načež oba v r. 1879 prohlášenyza
školy vysoké, stojící na rovni s universitami.
Eiseltův
profesor
doktor
Eiselt
Praha
pražský lékařský škola
17
article
Okolnosti této vzpomenuto v páteční schůz
Spolku architektů a inženýrů a sděleno, že sto-
leté jubileum oslaveno bude českým světem
technickým případným způsobem.
— Klub národní strany svobodomyslně.
V členské schůzi, která konati se bude
zejtra v pondělí dne 13. t. m. o 6. hod-
večerní v místnostech klubovních (v domě Mě-
šťanské besedy), pojednáno bude: »0 vlá dn
osnově, týkající se řádu živno-
stenského.« Rozpravu zahájí p. dr. Václ.
Sehuster, nám. tajemníka obchodní a živno-
stenské komory pražské. Předloha tato, majie
za účel opravu řádu živnostenského, po ktere
voláno bylo nejednou ze stavu živnostnictva,
potřebuje mnohých objasnění, ano i změn
jest na našem řemeslnietvu a živnostnictvu, aby
seznámilo se řádně s obsahem předlohy, k če-
muž poskytnuta jest příležitost touto klubovní
schůzi. Hosté mají volný přístup.
— Kluby občanské. Klub volič
novoměstských koná v pátek dne
17. února t. r. o 8. hodině večer v restau-
rantu Choděrově ve Ferdinandově třídě klu-
bovní členskou sehůzi s rozhovorem:
„Jakým způsobem chce stát i zem
postarat se o stáři živnostníků“.
kterýž zahájí říšský poslanec pan Václ av
Kratochvil. Před schůzí mohou se u před-
sednictva přihlásíti noví členové. — Občan-
ský klub v Holešovicieh-Bubnec
(Praha—VII.) pořádá v pondělí dne 13. t. m.
o 8. hodině večer v restauraci „U Kutílků“, na
Belerediho třídě v Praze—VII., veřejnou schůzi
klubovní s následujicím programem: „O z ave-
dení vody do Prahy a předměstí
z oblasti u Káraného“. Ku přednášce
získán vynikající odborník, p. inž. chem. K. C.
Neumann. Do schůze pozváni byli dále na
slovo vzatí znalci této otázky, veškeří páni obec.
starší a rady městské zúčastněných obci.
doktor
Václ
Choděrův
Kratochvil
Ing
K C
Neumann
Ferdinandov třída
Holešovicieh
Praha
spolek architekt
Bubnec
18
article
— Osobní. Česká lékařka, slačna MUDr. An n
Honzákova, zahajuje dne 16. února t. r. privální
praxi. Ordinuje denně od 8—9 hod. dopol. a od 2—
hod. odpol. na Moráni č. 7. — Pan MUDr. Rudol
Bloch přesídli 12. února t. r. ze Štěpánské ulice
Na příkop č. 11 do domu Schillerova.
— Promoce. Pan JUC. Emanuel Sokol
kand. advokacie ze Smíchova, byl dne 11. února t.r
na c. k. české universitě Karlo Ferdinandově doktorem
veškerých práv veřejně prohlášen.
— Rodinné zprávy. Pan Viktor Maude
kandidát notářství, a jeho choť Milla roz. Mollen
dova, slavili dne 4. t. m. v chrámu sv. Ludmily na
Král. Vinohradech sňatek manželský. — Pan Aloi
Brtník, zemský úřadník v Hor. Beřkovicích, a pan
Anična Brtníková roz. Nápravníkov a, dcera stat
káře v Zálezlicích, slavili sňatek manželský dn
7. února t. r. v chrámu nejsv. Trojíce v Praze, ve
Spálené ulici.
— Úmrti. Dne 10. února t. r. zemřel v Praze
po krátké nemoci ochrnutím mozku pan Aug us
Milde, majitel domu a soukromník, v 63. roce věku
svého. Pohřeb koná se dnes v neděli 12. února t.r
o 4. hod. odpol. z farního chrámu u sv. Štěpána na
hřbilov olšanský. — V Poříčanech zemřel ve čtvrtek
dne 9. února v požehnaném věku 90 let všeobecne
vážený rolník pan Václav Červinka. Zesnulý
byl velice příčinlivý hospodář, což vidno z toho, ž
dal studovati čtyři syny své a tři dcery, z nichž pů
sohí posud dva jakožto lékaři, jeden kalechela, dvě
pěstounky. Syn professor a dcera Marie, známá vla
stenecká pěstounka Ústřední Matice školské, již ze
mřeli. Pobřeb zesnulého bude dnes v neděli o 3. ho
dině na hřbitov v Poříčanech.
Honzákův
MUDr
Rudol Bloch
Schillerův
JUC
Sokol
Maud
Mill
svatý . Ludmila
Král
Brtník
Aničn Brtníková
Aug
Mild
Štěpán
Červinka
Marie
štěpánský ulice
Smíchov
Zálezlice
Praha
Olšanský
Poříčany
univerzita Karla Ferdinandov
19
article
— K obsazování lékařských míst korporacem
samosprávnými. Univ. docent a předseda české sekce
lékařské komory pan dr. Heveroch nám píše: Proslm
o laskavé uveřejnění králké vysvětlivky a dopiňku k
zprávě uveřejněné ve Vašem listě v čísle 36. za dne
5. února 1905. Dle zdravotního zákona z r. 188
jmenují obvodní a obecní lékaře samosprávné orga-
nisace. Většina okresních výborů nemá rádce schop-
ného, který by jim z řady žadatelů dovedl vybrat
nejlip kvalifikované a následkem toho nedopadne
volba vždy nejšťastněji. Často při obsazování míst
těch rozhodnou spíše různé obledy přibuzenské
místní, než kvalifikace žadatelů. Škodu z toho odnáš
obecenstvo, poněvadž dostává lékaře s viivným
svazky příbuzenskými, ale se slabou kvalifikací. Tyto
poměry mívají v zápětí i druhou škodu. Kde nejso
jednolné lokální či příbuzenské zájmy, tam volba lé-
kaře bývá počátkem místních sporů, které odnáší pal
obecenstvo a prosnzený lékař. Tomu dalo by se od-
pomoci tím, že podržely by si samosprávné organi
sace své zákonem zajištěné právo jmenovati obecní
a obvodní lékaře, ale že daly by komoře ze žada-
telů sestaviti terno nejlépe kvalifiko-
vaných. Komora lékařská by radila
prostě těm samosprávným organisa-
cím, které nemají svých poradných o-
gánů k tomu účelu. Bude li věc přijata, vypra
cuje si lékařstvo zásady, podle kterých by se kvali
fikace musila posuzovati. Vidím v tomto postupu
tento prospěch: 1. Samesprávné sbory měly by po
ruce v komoře lékačské povolaný poradní sbor na
posouzení žadatelů, z čehož vznikl by prospěch pro
obyvatelstvo obcí a obvodů. 2. Čelilo by se aspoň
z části poškozujícím vlivům místním a přibuzenským
doktor
Heveroch
Vaš
University
český sekec lékařský komora
20
article
Nenajde se asi nikdy zařízení, které by každou ško-
dlivou protekci dovedlo vyhladiti! 3. Ziskána by byla
možnost pro kollegy usazené dostati se z obvod
chudších do obvodů buď zámožnějších a blíž větších
měst a tím mnohdy lehko rozluštěna by byla nezá-
možného lékaře tížící starost o vychování dětí.4
Daly by se tím lehko odchodem rozluštiti spory
vzniklé mezi lékařem a částí obecenstva. 5. Nebylo
by tím oslabeno zdravotnické působení lékařů, kteři
za dnešních poměrů prostě nemohou naléhati na pro-
vádění zdravotních ustanovení na škodu těch, u kte
rých před volbou se pokorně o hlas ucházeli. 6.
21
article
Vzrosti by prestiž komory lékařské a tím vnitřní dis
ciplina ku prospřchu léksřů i obecenstva. Připomí
nám, že komora lékařská na Moravě už volána jest
na poradu při obsazování míst obecních a obrodních
lékařů. Nechceme ubírati tímto postupem nic z právo-
moci samosprávných sborů, jen poctivě chceme radit ku
prospěchu obecenstva a lékařů. Doufám, že po krátké
době zkušenost ukáže, je li myšlenka dobrá t. j. na
prospěch zájmů obyvatelstva a tím už bude zabez-
pečeno její důsledné provádění.
— Osobní daň z přijmů. Schůze pražského živ-
nostnictva, svolaná s jednacím pořadem o dosavadní
praxi ukládání osobní daně z přijmu, koná se dne
v neděli o 10. hodině dopolední ve velkém sále
spolkového domu »Merkuru« v Mikulášské třídě, za
řízení představenstva Nového obchodního gremi
král. hlav. města Prahy, jehož náměstek starosty
pan L. J. Čech, velkoobchodník, rokování schůze
zahájí.
— Veřejná schůze obchodního pomocniciva koná
se dnes 12. února o půl 11. hod. dopol. v Sále Če-
skoslovanské obchodnické besedy s programem: Ne
dělní klid. Doba pracovní, Předloha o změně zákona
živnoslenského. Důležitý pro stav program vyžaduje
největší účasti českých obchodních pomocníků a po
mocnic.
L J Čo
Morava
Praha
Sála
22
article
— V Holubově syslemisační a technické kan-
celáři v Plzni jmenováni byli v odboru lesnicko
technickém pp.: geometr Josef Blažek inženýrem
assistent Eman. Kupka geometrem, Josef Ženíšek
Václav Jirotka lesnickými assis tenty
— Vypsání cen. Výbor Ústř. Matice školské vyp-
suje ceny na nejlepší návrh jubilejních pohlednic, jež
Ústřední Matice školská má vydati v jubilejním svém
roce 1905. Ceny za návrhy stanoveny jsou tři: první
80 K, druhá 60 K a třetí 40 K, Kresby mají býti do-
dány výboru Ústřední Matice školské do konce měsíce
února 1905. Na každém návrhu budiž značka a při-
pojena k němu zalepená obálka s úplnou adresou na-
vrhovatele. Návrhy, na které cena neplipadne, budou
projektantům vráceny, prokáží-li se potvrzením kan
celáře matiční, že návrh podali. Výboru Ústřední Ma-
tice školské příslušeti bude právo vlastnické i repro
dukční k návrhům vyznamenaným.
Holubův
Blažek
Eman
Ženíšek
Jirotka
Plzeň
odbor lesnický technický page
ústřední Ma
23
article
— Studentský věstník. »Svěpomoc«, spolek pro
opatřování zaměstnání nemajetným studujícím če
ských vysokých škol pražskýcb, nejednou doporučen
byl přízni našeho obecenstva, ale výsledek nen
valný. Studentstvo netrpělivě přichází a dolazy, zdal
už někdo hledá nějakého domácího učitele, nebo za
dati chce práci, studentům přiměřenou. Ve »Svěpo
moci« možno dostati spolehlivé domácí učitele, tam
překládají z cizích jazyků do češtiny a naopak, tan
obstarávají různé opisy od adres do článků a veli
kých děl, tam možno dostati síly znalé kreslení, rý-
sování, zkrátka »Svěpomoc« opatřuje a svými členy
dává prováděti rozmanité přiměřené práce všeho
druhu. Bohužel, leží ve »Svépomoci« přes 250 žádo
stí akademiků, kteří prosí o jakékoliv zaměslnání
V každé žádosti podotknuto, v čem se řádně vyzná
žadatel, s průkazem o prospěchu svém ve studiícha
že se podobným vyučováním již dříve s úspěchem
obíral. Teď právě mohl by se státi obrat. Rodiče,
kteří mají ditky na školách středních a od nichž
očekávají v II. běhu lepšího prospěchu, hledají do-
mácí učitele. Nechť jen dopíší »Svépomoci« ve Spá-
lené ul. č. 20, III. p. (telefonicky č. 2376). Kdyby se
podařilo řadě studentů opatřit přiměřené zaměstnání
byla by velká čásť hmotné otázky studentstva rozře-
šena. — Z Husova fondu. V měsíci únoru povoleno
bylo na podpory 571 chudým akademikům 4971
a to: 315 technikům 2538 K 36 b, 169 filosofům
Husův
24
article
1663 K 40 h, 63 právníkům 498 K 92 h, 19 medi-
kům 189 K 72 h a 8 pharmaceutům 80 K 60 h. —
Majales III. Schůze slavnostního výboru kon
dnes o 10. hodině dopol. v místnostech akad. odbor
N. J. S. (Spálená ul. č. 26, 2. p.).
— Alliance frangaise. Dne 24. ledna 1905 byo
literárně-hudební večírek, při němž spolupůsobil zná-
mý conférencier pan prof. Louis Feller, lektor na
universitě, který recitoval s velkým úspěchem řadu
básní V. Huga; mimo to byl koncert klavírního vir-
tuosa a skladatele p. K. Pospíšila, jehož umělecká
hra byla odměněna hlučným potleskem. Dne 7. únor
byly deklamace slč. Jeanne Régameyovy a zdařilá
přednáška p. Vichmanna »O Roentgenových papra
cích, o objevech Teslových a o radiu s praktickými
pokusy«. — Dne 21. t. m. bude večírek divadelní se
vstupným 1 K, jehož výtěžkem bude založeno c
stovní stipendium pro některého studenta vysokých
škol pražských. Členové se žádají, aby se v nejčet
nějším počtu zúčastnili dnešního pohřbu dlouholetého
člena spolku paní Boženy Voitlové, choti velkoob
chodníka, z chrámu u Křižovníků ve 2 hod. odpol.
profesor
Feller
Hug
K Pospíšil
Régameyův
Roentgenův
Teslův
Voitl
Majale III
25
article
— Příznivcem Ústřední Matice školské osvědčil
se balelní mistr král. české
ho zemského Národního
divadla pan Achille Viscusi.
Nejen že při každé pří-
ležifosti prokazuje Ústřední
Matici školské platné
služby, ale rozhodl se také
jako autor působivého
odváděti z autorského
svého baletu „V baletním sál
svého honoráře jistou část
Ústřední Matici školské
Odvedl již damskému odboru Ústřední Matice školské
v Praze 57 K 19 h, slíbiv, že i nadále bude na Ostřední
Matici školskou pamatovati
— Jak moře boží a slaví, jaké chová v hlubi-
nách svých tvorstvo a jak živí národy, jest před-
mětem přednášky, kterou dnes o půl osmě hodině
večer v Plodinové burse koná professor Boh
Bauše. Přednášku, která doprovázena bude řadou
světelných obrazů, pořádá česká Uranie.
Achilles
Boh Bauše
Praha
národní divadlo
26
article
— První vědecký sjezd českých právníků v Prar
r. 1904. Závěrečná schůze plenárního komitétu sjezdo-
vého koná se ve čtvrtek 16. února 1905 o 5. hod.
odpolední v malé promoční síni Karolina v Praze l.,-
Ovocný trh. Prográm: 1. Zpráva o závěrečných pracích
sjezdových. 2. Návrh výkonného komitétu, aby práce
před sjezdem zadané byly honorovány. 3. Vyřízení
účtův a účetní závěrky. 4. Usnesení v příčině čistého
přebytku ve smyslu usnesení závěrečné sehůze plnéno
sjezdu ze dne 23. května 1904. Usnesení to zní: Ple-
nární schůze závěrečná zmocňuje komitět: a) aby
prozkoumal účty, seslavil a schválil účetní závěrku
prvního vědeckého sjezdu českých právníků, b) obje-
ví-li se přebytek, budiž tentc rozdělen mezi Právni-
ckou jednotu pražskou a Právnickou jednotu morav-
skou s tím, aby ve smyslu svého statutárního poslání
podporovaly z toho vydávání vědeckých děl z eboru
věd právních a stálních jazykem českým, po případě,
aby z toho přiměřenou částku uschovaly jako základ
pro eventuální příští sjezd, jehož organisaci připra-
vujtež uvedené jednoty ve vzájemném dorozumění.
c) Objeví-li se deficit, ukládá se komitétu, aby seo
úhradu jeho statutárním způsobem postaraí.
Karolina
Praha l
27
article
— Wenzigovo nadání. Schůze výboru v ponděl
dne 13. t. m. o půl 7. hodině večerní ve sborovně
české vyšší reálky v Ječné ulici.
— Chorvatský spolek „Hrvat“ zve všechny
přátele Jihoslovanů a zvláště ty, kdož zajímají seo
prvního chorvatského muže tiché, drobné a úsilovné
národní práce, zejmena v Chorvatské Matici školské
a Družbě sv. Cyrilla a Methoděje, k večírku Vitezi-
čovu, který bude se konati v ponděli dne 13. t. m
v Čížkově restauraci v Ječné ulici. Kromě řeči p. Žie
o dru. Dinku Vítezičovi sestaven je program ze zá-
bavních ísel tamburašů a zpěváků. Začálek o 8. hod
večer. Vstup volný
— Hiotařslví v Blovicích. Pan Ferdinand Hejna.
c. k. notář v Nepomuku, ustanoven byl dekretem
krajského soudu v Plzni substitutem c. k. notářstv
v Blovicích, uprázdněného úmrtím pana notáře Václ
Šedivy. Úřadovati bude každého pondělí v dosavad-
ních místnostech v Blovicích na náměstí.
Wenzigův
Jihoslovan
Cyrill
Vitez
Dinka
Hejna
Václ
Blovice
Nepomuk
krajský soud v Plzeň
Methoděj
28
article
— Ve prospěch Úr'řední Matice školské. Při plesu
sboru dobrovolných hasičů ve Všelatech vybráno bylo
l. Boženou Novákovou a Rozalií Fišerovou 7.—, při
přednáškách organis. národními socialisty, sdruženými
ve vzdělavaci a podpůrné jednotě „Barák“ a poli
klubu „Sladkovský“ ve Vršovicích, vybráno 4—
— Útulek pro opnátěné dítky. Viilu »Vilém« za-
koupila Družina dam, která se ujimá opuštěných
dítek, jež po věišině nepoznaly matky — nepoznaly
lásky. Za krátkou dobu své činnosti, dvou roků
živí a vychovává Družina 28 takovýchto opuštěných
dítek a to dívky v Asylu v Praze—II., Šlěpánská
ulice č. 49 a hochy ve filiálce v Šopce u Mělníka
167. Však jak mnoho jest těch dětí, jež pro nedo-
statek místa přijaty býti nemohly. Nyní ovšem, za-
koupením vlastního krbu, jest tato překážka odstra-
něna a dvéře asylu otevrou se mnohým ubožátkům.
jež již dávno se hlásila. K tomu ovšem potřebí jest
součinnosti širší veřejnosti. Šlechetným lidumilům
naskytá se nyní vhodná příležitost k vykonání do-
brého skutku. Kdo může něčím přispěti, rač tak
učiniti co nejdříve. Cím více příspěvků Družina ob-
drží, tím více dítek bude moci přijmouti. Jména těch,
kdož přispějí obnosem od 1000 K výše, vyryta budou
v mramorové desce, jež umistěna bude v kapli,
kterouž Družina svým časem postaviti dá v zahradě
a jež přístupna bude širšímu obecenstvu. Příspěvky
račtež dobrotivě zasflati na jednu z níže uvedených
adres: Družina dam, Praha—II., Štěpánská ufice t.
49, pí. Bedřiška Farská, choť poštovního kontrolora,
Praha—II., Truhlářská ulice č. 14, pí. Józa Krátká,
choť restauratéra »Měšťanské besedy« v Praze —Il.
Novákův
Fišerův
Barák
Sladkovský
Vilém
Bedřiška farský
Józa Krátká
Vršovice
Praha
Šlěpánský ulice
Šopce u Mělník
truhlářský ulice
II
29
article
Vladislavova ul. č. 20, pí. Františka Matoušová, chot
velkoobchodníka, Praha—I., Dlouhá třída č. 49, pí
Katuše Plzáková, soukromnice, Král. Vinohrady, Do-
brovského ul. č. 15.
— Večírek Moravanů uspořádán bude dne 16.
února v restaurantu »u Čížků« v Ječné ulici. Z pro-
gramu vyjímáme: »Moravské písně«, »Česká muzi-
ka«, Čínská romance ald. Jako novinka provedena
bude moderní fraška »Bacil defraudační« od Fr. J.
Megy. Spoluúčinkovati bude též operní pěvkyně slč
Ada Procházkova, při klavírním doprovodu sl. Kariy
Vodovy. Při zábavě účinkuje úplný hudební odbo
»Besedy Okoř«. Vstupenky přovzali ochotně do před
prodeje (po 1 K, akademikové v »Radhošti« od 12
až do 11/4 hod. a u pokladny 60 h): Hejda Tuček,
Karlovo náměstí, Bursík a Kohout, Václavské nám.
a Fr. A. Urbánek, Ferdinandova třída. Všechen výno
věnován bude »Radhošti«, který nachází se v pomě-
rech velmi kritických
— Studijní cesta obchodní Českoslovanské ob-
chodnické basedy do jižních zemí. Pořadalelstvo jest
v čilém spojení s některými vlivuplnými osobami ve
Vídni, Terstu, Benátkách a j., aby získalo bohatého
programu za podmínek co nejmírnějších. Zájem
cestu jest dosti značný i lze předvídati, že bude do-
cíleno ještě lepších úspěchů jak roku loňského.
Matoušová
Plzáková
Král
Moravan
Procházkův
Vodův
Bursík
A Urbánek
Vladislavův ulice
Praha
Francie
Radhošť
Karlův náměstí
Václavský já
Ferdinandov třída
Vídeň
Terst
Benátky
Hejda Tuček
30
article
— Dary. Podpůrné jednotě obchodnictva věnovali
někteří příznivci následující dary: p. Josef Kudlicz,
továrník v Praze— VII. 100 K, stav se jejím zakláda-
jícím čienem; p. Josef Novák, velkozávod »u Štajgrů-
15 K, dále po 10 K p. Ed. Novák »u Halánků«, po-
jišťovna Assecuracioni Generali, firma Jirásek a Hoch
a velkozávod F. J. Materna. — Jubilejnímu
ženskému asylu císařovny a královny
Alžběty v Praze (Kampa č. 543—III.) na vydr-
žování slepých dívek věnovalo úřadnictvo velko-
obchodu V. Voitla místo věnce na rakev zvěčnělé paní
Boženy Voltlové 30 K K témuž účelu a na pocla
téže zvěčnělé paní jako své milé a horlivé spoludružky
věnovaly dámy komitétu asylu 20 k.
— Stavba nábřeží podskalského, Stavbou nábřeží
podskalského a sv.-vojtěšského, jež ke konci se chýi
i stavbou podhřeží pod nábřežím Palackého, s ní
bylo již započalo, učiněn podstatný krok k vybudo-
vání souvislého nábřeží po pravém břehu řeky Vltavy,
alespoň v hoř. části jejího toku. Zbývá nyní ještě
jen upravit nábřeží od skály vyšehradské k nábřeží
Palackého v délce as 870 metrů. Čáry a výšky ná-
břežní pro tuto čásť pobřeží byly schváleny místo-
držitelstvím již dne 31. ledna 1899 a pozdějšími vý-
nosy byly změněny původní návrhy. Nynější projekt
na stavbu nábřeží podskalského zahrnuje v sobě jed-
nak stavbu vlastního nábřeží, jednak podbřeží. Toto
se navrhuje skoro po celé délce, vyjma krátkou trat,
bezprostředně před skalou vyšehradskou, kde zřídí se
pouhé nábřeží. Podbřeží navrhuje se jako plošina 1
až 21 metrů široká v celkové délce asi 600 metrů.
Kudlicz
Novák
Halánek
F J Matern
V Voitl
Voltlová
Palacký
Praha
Kampa
Vltava
Generali
Jirásek
královna Alžběta
31
article
Největší vybočení do řeky tvoří podbřeží při náplavce
na Vejtoni, kde obnáší místy až 40 m. Vzhledem k to-
mu, že koryto řeky v těchto místech je právě velmi
široké, nemá vybočení to žádných nepříznivých ná-
sledků. Pokud se týká poměrů výškopisných roz-
padá se celé podbřeží ve dvě podstatně se různící část
a sice výkladiště a v náplavku. Výkladiště jest nej-
přednější části celé stavby. Prostírá se v délce 435
od hoř. konce podbřeží pod nábřežím Paiackého nad
ulicí Trojickou až za Botič. Výška nad normální vodou
není stejná. Nejvyšší čásť nad normálem navrhuje se
1.5 m, při vyústění Botiče bude 2 m nad norm. Zvý-
šení to navrženo z toho důvodu, aby přechod přes
Botič mohl býti snadno proveden a bez všelikých obav
ve příčině zmenšení průtočného profilu přivalových
vod. Náplavka položena jest nad bývalým pivo-
varem na „Libušince“. Bude plošinou 44 m dlouhou
a 14—16 m širokou s okrajem zvýšeným nad normál
pouze o 30 cm. Navrhuje se jako náhrada za dosav adní
náplavku vyšehradskou, při vyústění Botíče polože-
nou, jež novou úpravou se zruší. Do náplavky sestovpí
se s výkladiště směrem jižním rampou mírně klesa-
jicí. — Spojení nově navrženého podbřeží s provádě-
ným právě podbřežím Palackého provede se rampou
11 m širokou a 821/2 m dlouhou. řím způsobem po-
vstane souvislý pruh podbřeží, sahající od ulice My-
slíkovy až skoro k tak zv. Hrnčiřské rtrází na Vyše-
hradě v celkové délce 1360 m. = Návodní stran
Palacký
Botič
Libušinka
Vyš
centimetr