ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 10604550-78e9-11dc-93d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 30, person 70, work 2, org 10
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 12. února 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 43.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí pe: v Praze v administrati na čot lea . . . . 6 K — s dvoji donáškon na něse B dtnt leta . . . . 7 K sok vo úlislkách za něsíe . . . . . . 2 K 30 Poštou: na měsíe. rr lia . . . . Kani s dvojí zásilkoe a slrí načtrrt leta . . . K so
Kaňa Praha
5 article Onešní číslo pro Prahu le o 18 slranách.
Onešní číslo pro Prahu le o 18 slranách. L. Z Petrohradu, 11. února o 7.55 vod večerní. (Původní telegraf. zpráva zvláštního dopisovatele »Národních Listů«.) V obvodu narvském, kdež se nalezá množství dílen, vypukla stávka velmi vážná. Dělníci továren putilovských poznali za jedné schůzky své dva agenty po- licejní, mezi ně se vplíživší a za- bili je. Car poslal st. tajemníka Bezobra- zova naproti Grippenbergovi. Má je požádati, aby se vrátil k armáděa aby jemu vydal dokumenty, jež z bo- jiště — jak známo proti spoluvůdcům — přináší. Z Varšavy, 11. února. (C.-B.) Ve všec továrnách byla práce zastavena. m. Z Kolína n. R., 11. února. (Zvl. tel. Petrohradský telegram »Köln. Ztgu« potvrzuje, že skutečně od předvčerejška jevi se opět živé hnutí mezi dělníky, kteří dle všeho jednají v plné dohodě. Příčinou jest olázka mzdy, jež, jak dělníci tvrdí, rozřešena byla k jich nepro- spěchu. Pro zejtřek čekají se nepokoje ve větších rozměrech, kdyžtě byli si dělníci zatím opatřili střelné zbraně Při společné srážce vojenské moci jsou prý odhodláni házeti i pumy ruční. (o Korrespondent obdržel prý uji- štění, že nastanou-li nepokoje, tento- krát vojenská moc nepokoje potlačí ještě ostřejšími a bezohlednějšími prostředky. Smýšlení jest proto zde nemál stísněné. (Ujišťování německého listu, který ji za války burské přešel za nápadných okolnost do anglofilského tábora, dlužno ovšem přijmout s jistou reservou. Pozn. red.)
Köln Praha Petrohrad Varšava Kolín
6 article Uhry a Čechy.
Uhry a Čechy. (V den slyšení Košutova u císaře a krále.) Událostí epochální v dějinách no vodobých Uher nazývají Maďaři dnešní-s ly- šení Frantiska Kosuta, jakožto vůdce ma- darské strany neodvislosti u krále uher- ského J. V. Františka Josefa I. v dvorním hradě vídeňském. A každý znatel no- vověkých dějin habsburského soustátí dá jim za pravdu. Kdo by to byl do nedávna v Ra- kousku pokládal za možné a pomyslitelné, aby syn onoho zapřísahlého a nesmířitelného protiv- níka dynastic habsburské, který raději ve vy- hnanství život svůj dokonal, »než by se stal kdy poddaným císaře rakouského«, aby syn té- hož velikého náčelníka revoluce maďarské, Lud- víka Košuta, jenž provolal usnešení sněmu debrecínského z 14. dubna 1849, jímž zbavo- vána dynastie habsbursko-lotrinská trůnu uher- ského — byl pozván po 55 letech k trůnu téhož ještě panovníka kmeta, proti němuž otec jeho byl válčil a to ne snad jako občan soukromý v záležitosti soukromě, nýbrž jako státník a vůdce nejsilnější a nejráznější strany maďarská v příčině velké záležitosti vlasti uher- ské a jejího poměru k dynastii i ostatním ze- mím mocnářství rakouského.
Čecho Košutův Uher Maďar Frantiska Kosut František Košut Uhry Josef I
7 article
Věru, toť jen v »říši pravděnepodobnostie možno! Však nehledě ani k úchvatnému histo- rickému pozadí scenerie, má zajisté tato dnešní rozmluva stařičkého císaře a konstituč- ního krále uherského Františka Josefa I. pro Uhry jako pro nás nepopíratelně hluboký a dalekosáhlý význam vzhledem k budou- címu vývoji a snad nedalekém přetvoření státoprávních poměr celého soustátí habsburského. František Košut ví, co chce. Jméno jeho jest programem, k ně- muž o posledních volbách rozhodná většina maďarského národa se přihlásila. Košut jde do Vídně, aby vysvětlil konstitučnímu králi uher- skému, proč Deákovo vyrovnání, zpe- četěně zákonem uherským ze dne 31. srpna 1867, většině národa maďarského se znechutilo, kterak nedosta- čuje více potřebám a tužbám Ma- darů, prahnoucím po pravé a plné neodvislosti státní zemí koruny uherské vůči ostatním královstvím a zemím pod žezlem dynastie habsburské. Fr. Košut vynasnaží se dnes zajisté pře- svědčiti konstitučního krále uherského, kterak pro budoucnost nejlépe opatří prospěch dynastie své, vyhovi-li těmto na pevném historiekém právu založeným nárokům Uhrů a na místě neosvěd- čivšího se dualismu, který za svého 37letého trvání nepřinesl národům ani míru, ani požehnání, nýbrž jen vespolnou nedůvěrou, žárli- vosti a záštím stále jich život otravoval, ž té i oné polovici vnucené to »manželství« stalo se nesnesitelným, kdyby tedy na místě zbankro- tělého dualismu vrátil soustátí habsburské k pů- vodní historické jeho základně, na kteréž povstalo jakožte spolek samo- statných, vzájemně od sebe neodvi- slých a toliko společnou dyna stii spojených států, z nichž by žádný nesměl ve své autonomii podle- hati druhému, ale za to všickní byli sobě povinni vzájemnou pomoci a obra- nou pro připad nebezpečí váleč- ných.
Košut Deákův František Uher Uhry Vídeň Ma spojený stát
8 article
Na tomto stanovisku stál také Frantisek Deák a s ním celý uherský sněm až do bitvy kralovéhradecké, jakož svědčí jeho proslulá druhá adresa státoprávní, v níž po fulmi- nantním jejím protestu proti unitarismu a cen- tralisaci národomorné takto opakovány základní zásady slátního práva uherského: »Pragmatická sankce, již uherský náro s králem uherským v roce 1723 o posloupnosti trůnu ze svobodné vůle byl uzavřel, je sku- tečná státní základní smlouva, která přímé vzá- jemné závazky v sobě chová. . . Podl pragmatické sankce není mez Uherskem a zeměmi dědičný m jiného svazku než totožno st panovničího domu a jedině v něm zakládající se nedilná a nerozlučná držebnost . .. Uhry jsou dle čl. 10. zákona z roku 1790 zemí svobodnou, a vztahem k celé zákonité formě vlády své neo- vislou; nejsou žádné jíné ze mi nebo národu podrobeny, přísluši jim neodvislost a vlastní ústa v , dle níž spracovány a ovládán býti maji svým zákonité korunovaným krá- lem a dle vlastních zákonů svých.« Stál tedy sám Deák lehda virtuellně s ce- lým sněmemna stanovisku o sobní unie, na němž slojí nyní Košutova strana neodvis- losti. Důsledně proto také tehda ještě přiznával stejné právo na rovnou neodvis- lost zemím koruny české, vyjádtiv se vůči českému poslanci dru. Klaudym v tom ohledu zcela otevřeně.
Deák Deák lehda Košutův doktor Klaudy Uhry
9 article
Avšak pustiv se po bitvě královéhradeck s Beustem do vyjednávání, chytrý Deák vzhle- dem k tehdejší nepřipravenosti Uher na úplnou neodvislost, slevil s osobní unie zatím na unii reální, ale zajtu oběť vymívil si pro Uhry vůči Cislajtanii tolik výhod hmotných i po- litických, že většina Maďarův pro ten zisk na ten čas oželela svůj ideál a odřekle se samého protestujícího emigranta Ludvíka Košuta. Než ani v tomto téžkém, hmotném poško- zení našich poplatníkův, našich zemědělcův průmyslníkův nevězelo ostří dualismu, jako v tom, že nebylo při něm ji ž se strany Uher respektováno stejně závažný ch práv a svobod ostatních králov- ství a zemí, ale že nás hozeno prostě do pytle „druhé neuherské poloviny říše“, s kterou chtěly nadále Uhry vyjednávati jako s celkem rovnoprávným, vymiňujíce jedině, aby se v té neuherské polovině vládlo také ústavně.
Uher Maďarův Košut Uhry
10 article
Tak se svolením vládní strany uherské starobylá koruna česká měla být roztavena v cislajtanském kotlu a národ český vydán na pospas německé nadvládě. A křivdu tu dovršil r. 1871 nepochybně z návodu Bis- markova tehdejší ministerský předseda uherský hr. Andrássy, přispěv důrazně ke zmaru Hohenwartova vyrovnání. Však ke cti maďarské strany neodvisiosti budiž po pravdě vzpomenuto, že ona tohda proti bezpráví tomu v plném sněmu uherském vyvstala a práva na- šeho vřele, ač ovšem marně, se ujala. Zvláště nezapomenutelnými pak zůstaly národu našemu ony dva krásné listy, jimiž starý emi- grant Košut Ludvík vystoupil proti hraběti An- drássyovi na obranu zardouseného českého státu a zvláště lapidární tr slova jeho druhého listu, psaného v Turině 8. listopadu 1871: »Mezi právními tituly, na jichž základě dynastie drži trůn v Uhrácha v Čechách není toliko analogie, ný brž úplná totožnost. To platí i ohledně pů- vodu i času, způsobu, podmínek zásad až k jejich doslovné m znění. Země česká není patrimo- niem, nijakoutak zvanou dědič- nou, níjským poubým přívěskem Rakouska. nýbrž zemi, která se může dovolá vati diplomatických vyjednáván a oboustranných úmluv;je sťátem právě tak jako Uhry.« Nuže, prošlých odtud 33 let, naplněných tak hrozivým rozmachem národního velikášstv německého, mohlo stranu Košuto v věru dokonale, poučit, jakému osudněmu nebezpečí byly by Uhry v budouenosti vydány, kdyby nebylo zde národa českého na věrní stráži pohraničné, kdyby z českých hlav bylo němectvo momsenovskými argumenty vytlouklo to vědomi českého státního práva a zlomilo ná odpor proti německé centralisaci!
Andrássy Hohenwartův Ludvík Košuta Uher Uhrách Čechy Rakousko Uhry
11 article
Panská sněmovna. Z Vídně, 11. února. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) 59 dědičných, doživotních členů panské sněmovny — dobře jsme je počitali — schválilo jednomyslně po nedlouhé, sotva dvouhodinné, ale zajímavé rozpravě změnu jednacího řádu obou sněmoven, a tudiž také pro 425 volených zástupců lidových. Schválili ji s ultimatovým terminem pro vyřízení předloh vládních, který jest stanoven na 2. bodinu odpolední. 27. dne
Vídeň panská sněmovna
12 article
druhého čtení. Ke zvýšení humoristického do- jmu scházelo jen, že tato 2. hodina jest dle středoevropského času. Nepřekvapuje nás u senátu rakouských peerů ani souhlasné votum, kterým přijato vo- tum tak vrchnopanské, ani kvap, se kterým zkoncoval je, ale přece žasneme nad nepocho- pitelným optimismem, jaký chovají jednotlivé strany této sněmovny a kterému dal také projev praktik tak starý a honěný, jakým jest nástupce dra. Smolky na předsednickém stolei poslanecké sněmovny, pán na Říkovicích, že totiž posla- necká sněmovna přistoupí prostě na to, co vel- možní páni senátoři zástupcům a zvolencům lidu diktují. To jest osudný klam, to jest povážlivá slepota, to jest nevyhojitelný nedostatek zoru pro možnost a skutečnost.
poslanecký sněmovna
13 article
Nežli bylo zahájeno jednání o této „re- fcrmě“, došlo ke krátkému přerušení. Na pravé galerii v loži, vyhražené sněmovně poslanecké ve které seděl bývalý předseda David Abraha mowicz, původce a zpravodaj reformy jednacího řádu sněmovny poslanecké, Tyrolan dr. Grab mayr, dále dr. Lecher a dr. Bedřich Schwarzen- berg, nalezal se také zástupee V. kurie sociáln demokrat Rieger. Tento hlasitě protestoval proti počinu lordů. Podrobnosti tohoto intermezza po- dáváme v referátu. Poslance tento byl ze svě skupiny sám. Ruské příslovi praví: Odin polě, ne vojin. Také v politice. Zdá se nám, že jednal poslanec za Šumperk a Šternberk o své újmě. Dole v zasedaci sini byli však jeho po- hostinským vystoupením polekání do krajní míry. Prof. Lamasch prchl s tribuny do středu sálu. Utekl do davu. Na členy poslanecké sně- movny voláno: Ticho, pokoj, fuj! Bylo to prvé fuj, jež ozvalo se ze středu peerů; byla to sen- sace, když, tušíme, před 35 léty nebožtíkp Greuter svůj soud o konkretním opatření vlád- ním shrnul v jednoslabičné fuj. Celá poslanecká sněmovna byla rozhořčena. Dnes toto cito- slovce nabylo domácího práva ve sněmovně panské.
Abrah doktor Grab Lecher Bedřich Schwardit Rieger Odin profesor Lamasch Šumperk Šternberk
14 article
Za každou stranu promluvil člen jeden, za střední kniže Schönburg, intellektuální původce celé akce. Mluvil dlouho, ale neřekl nic. Po něr předseda pravice, bývalý ministorský před- seda a bývalý místodržitel království českého. hr. Frant. Thun ujal se slova. Chválil „umirně- nost a skromnost“ ceiého podniku, dodávaje, že si přeje dožiti se dne, kdy dospěje k cíli. My navzájem přejeme hraběti dlouhého věku, my- slíme však, že toho dne se nadožije. Pozoruhodnější příspěvek poskytl baro Chlumecký. Jeho řeč jest bez odporu jasnou. Byla hlavně výtkou do minulosti, hlavně do času od r. 1897, kdy sestoupil s křesla před- sednického sněmovny lidové a byla hlavně vý- bejnou do budoucnosti. Tento staroliberála staroústavák bývá jindy diplomatem. Dnes mlu- vil však zcela nepokrytě. Poprvé, co tento po- slanec výkročil ze své reservy. Bez obalu snesl výčitky na své nástupce a na sněmovnu posla- neckou, jež obviňoval veřejně, že vykládalia vykládají také zřejmá pravidla jednacího řádu jen in peius, to jest ve smyslu obstrukčníma snažil se vzbuditi zdání, jakoby novela, kterou přijala dnes panská sněmovna a při které byl ve rýboru sám spoluúčasten, nebyla než „auten- tickým výkladem“ některých paragrafů jedna cího řádu, 30 let starého. Snad si nebyl vůdce německého velkostatku v markrabství morav- ském ani vědom, že dává se unésti svým tem- peramentem k obraně práv a principu majority a že nepřímo tak odsuzuje bohopusté řádění ně mecké obstrukce z let 1897 a 1899, která zdán- livě jen byla namířena proti jazykovým výnosům Badenovým a Gautschovým, fakticky však byla attentátem na hlavní pílíř systému, represento- vaného na základě majority. Bezděky namanula
František Thun Chlumecký Badenův Gautschův Bezděk panská sněmovna
15 title
Říšská rada.
16 article
V drobném prodejíi ranni číslo o sobě . . . za s .. za 2 odpoladní Ve fišalkích na venkovš: ranní čísle. . . . . . . . 10 sdpolední . . . . . . . . Bb Inserát platí se hotevé zapřeě Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marlanské ulici č. a. Tam nacházejí ze též redakee tiskárns a expedica „Národnich Listů“. Rukopisy se novracají.
Marlanský ulice
17 article
se otázka, proč tento čelný vůdce německý pro- jev tak určitý, tak přiostřený učinil teprve dnes a proč jest mu obrana tohoto základu všeho par- lamentarismu a veškeré ústavnosti nezbytnou te- prve nyní. Zachraňovací společnost 59 lidí ke spáse dělnosti cislajtanské říšské rady, je-li ješitnou a má-li záklopky na očich, které ji brání v pravo i v levo, nechať jest hrdou na dnešní své dílo, potom však nechať se neoddává klamu, že dneškem jest rozprava její skončena. Pokračo- vání v poslanecké sněmovně a dokončení v říš- ském zákonníku nepřijde. Z Vídně, 11. února. (C.-B.) Místopředseda hr. Auersperg zahájil schůzi o 1/21, hod. odpol. Galerie byly hojně navštíveny; přišlo tam také několik poslanců: ryt. Abrahamo- wicz, dr. Grabmayr a sociální demokrat Rieger. Po přečtení došlých spisů přijata po Ina- mově referátu poslaneckou sněmovnou přijatá před- loha o použití dílčích dluhopisů některých měst a zemí k bezpečnému ukládání peněz a před- loha o snížených poplatcích za podání v živnostenských záležitostech a zápis do obchod- ního rejstříku. Polom přišla na řadu zpráva zvláštního výboru pro Schönburgův návrh na změnu zákona o jednacím řádu říšské rady.
Auersperg doktor Grabmayr Rieger Schönburgův Vídeň Ina Polom poslanecký sněmovna
18 article
Jak ref. dv. r. Lammasch ujal se slova k odůvodaění, zvedl se na galerii sociální demokrat posl. Rieger, volaje: Protestuji proti tomuto jednání. To je nezákonné zasahování do práv poslanecké sněmovny. Vy, pá- nové, memáte práva jednati o této zá ležitosti. (Hlučné výkřiky: Ticho ! Ticho!) Princ Ferd. Lobkovic volá: Vyhoďte toho rušitele pokojel Hr. V. Schönborn: To si nedáme libit! Míslopřed. kn. Auersperg: Galerie buď zticha dám vyvésti rušitele pokoje hned stráží. (Hlučná pochvala.) Posl. Rieger: Nejsem rušitelem pokoje ve sně- movně! (Hluk.) Místopředseda kn. Anersperg: Přerušují schůzi. dokud nebude na galeri pokoj a žádám bureau, aby rušitel pokoje byl z galerie odstraněn. (Hlučná po- chvala.) Posl. Rieger: Zástupce lidu chcete vyhoditi? Předseda opouští své místo a členové sněmovny seskupujíce se hovoří o této přihodě. Zatím přistoupili k posl. Riegrovi dva sně- movní sluhové ve fraku a bílých ruka- vičkách, vyzývajíce ho, aby odešel, načež Riege odbyl je slovy: Jsem poslanec. Nepůjdu Vyhlásil jsem zde svůj protest a zu- stanu zdel Dosáhl jsem svého cíle; jsem hoto. Sluhové: Jste zde hostem a mále se chovati slušně. Zde to není tak jako u vás. Zatím poslali z dola vládního radu sně- movní kanceláře, aby přiměl posl. Riegra po dobrém k odchodu z galerie: Když ani to nepomohlo skočil k Riegrovi ředitel kanceláře panské sněmovny. dvorní r. hr. Marenzi a pozval ho do své kan- celáře.
Lammasch Rieger Ferd V Schönborn Posl Riegr Riege Lobkovice Hradec poslanecký sněmovna sněmovna panská sněmovna
19 article
Rieger šel, ale když ho Marenzi cestou dvakrát trochu zhurta popadl za ka- bát. zvolal: Nedotýkejte se mnel Neza- pominejte, že máte co dělati se z á- stupcem lid u Hrabě Marenzi: Nebojle se, nic se vám ne- stane! Pojďte jen se mnou do kancelářel Poslanec Rieger: Vás se věru nebojíml V kanceláři ožnámil Marenzi Riegrovi, že kníže Auersperg chce na něm čestné slovo, že nebude již schůzi rušiti, jinak že by byl nucen gallerii vykliditi. Poslanec Rieger to slíbil a vrátii se na gallerii. Místopředseda kn. Auersperg obnovuje schůzi, pravil: Oznámeno mi, že rušitel pokojně odstranil se z gallerie a není proč nepokračovati v jednání. Gallerii žádám, by se chovala pokojně, neboť nedopustím, aby někdo, buďsi kdokoli, rušil poradu télo sněmovny. (Hlučná pochvala.) Dvorní rada Lammasch dovozoval potom, ž panská sněmovna má právo na podnícení změny a do- plnění zákona o jednacím řádu řišské rady. Výbor choval se zdrželivě a nečinil návrhů stran kárné moci předsednictva. Komu záleží na vývoji parlamentarismu, bude s radosti souhlasiti s reformními návrhy. Jde o zabezpečení dělnosti parlamentu, jež třeba zejmena teď ve chvíli, kdy v druhé části říse podvracují zá- klady státu.
Rieger Marenzi Marenzi Riegr Auersperg Neza Lammasch panská sněmovna
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. února. B—. (Kronika.) Žáčkové na nižším gymnasiu mají se čemu smáti, když jim pan professor dějepisu poprve vypravuje o starjeh Egypťanech, kteří věřili ve stěhování duší. Po smrti se vznášet v oblacích jako holub? Z měsíčné noci výti v poušti jako šakal ? Nosit břemena jako velbloud? Zviřata že by vlastně nebyla, než do nového těla přestěhované lidské duše ? Tuze vtipnél Camille Flammarion, známý učenec, hvě- zdář a básník je vědecky zcela přesvědčen o posmrtném stěhování lidské duše. Ne sice do těla zvířat zde na zemi, arci! A potom také, čemu se říká — »vědecky« ! Všecka »vědae lidská, jaký má vlastně podklad? Chabé dojmy pěti obmezených smyslů! A podle souhlasného seznání nejvyspělejších, jak víle, kdo vrchole všeho »vědění« dostoupil, teprve jasněji začíná tušit, že vlastně — neví niel Autor »rozhovorů o Nekonečnu« *) má svoje přesvědčení. Duše člověka po smrti na- bývá zvláštního smyslu, neznámého nám do sud. Je sehopna pronikati zřením do bezed- ných dálek Vesmíru. — Jsou snad jiné ještě smysly ve světě nežli naše, lidské? — Jsou jiné smysly. — Jak to? — Možno na př. viděti ještě jinak nežli pomocí sítnice a nervu zrakového. — Jakým právem to možno tvrdit? — Z poznatků současné vědy, která roz- šiřuje sféru našich pojmů .. Myslitel předpokládá u čtenáře ovšem ji- stou abecedu vědeckých poněli a terminů, zna- lost některých fysikálných pokusů a hvězdář- ských definicí. Objevena analysa spektrálná. Methodickým * Camilte Flammarion: Lumen, rozhovory o Nekonečnu. Přeložil Josef Pachmajer. Nakladatelstv Hejda a Tuček v Praze.
Egypťan Flammarion Pachmajer Nakladatelstv Hejda Tuček Praha Camilte Flammarion
21 article
zkoumáním skromného paprsku světelného roze- bíráme bezpečně lálky, z jakých složeny jsou vzdálené hvězdy. Rozeznáváme věci tak bezpečně. jako bychom je brali do rukou a kladli na ke- limek laboratoře. Paprsek světla nese tak bez- pečně, do nekonečných dálek určitou zvěst. Je- to tak jisto — a je! — jak nepřipustit i mož- nost smyslu, který donesenou zvěst — přijímá? Věc není vskutku nemyslitelna. — Ale odporuje racionelním pojmům posi- tivné vědy ! — Nebohá positivná věda! Všecky jeji »pojmy« mají za příčinu jedině — způsoby po- hybu. A všecka »věda« není než organické vnl- mání obmezených — dojmů Vidíme a slyšíme. Ale svěllo, zvuk jsou jen různé způsoby pohybu. Vonime, chut náme! Ale čich a chuť jsou jen dojmy dotyčných nervů. Myslíme naivně, že vidíme a slyšíme přírodu a zatím pociťujeme jen někter z pohybů v atomu zemském. Mimo ty jest však nekonečný počet jiných pohybů, které zůstávaji mimo dojem našich smyslů.
Vidím
22 article
— Na příklad — Na příklad, zvuk! Je tvořen vibra- cemi vzduchu, jež dostihují blánky našeho bu- bínku. Člověk neslyší všech zvuků Jsou-li vibrace příliš zdlouhavé (méně než 40 z vteřinu, nizké), nebo přiliš rychlé (vlce nez 36.000 za vteřinu, vysoké) sluch je ne vy- stihne Pod a nad oběma mezemi našeho on- ganismu existují však jiné ještě vibrace. pociťované jinými bytostmi, na příklad některý mi hmyzy ! To je jisté. Podobně platí o světle a zraku. Všechny pohyby vlhité ve vesmíru (mezi číslem 36 tisíců a 458 trillionů vibrací za vleřinu) nemohou býti lidským zrakem a sluchem viděny a slyšány, ale existu jí Současná věda počíná poněkud vnikati v ten neviditelný svět. Ale methody vědecké jen po- někud nadzvedají tajemný závoj, nemohouce zaň proniknouti. Zůstáváme svými pěti skrom- nými smysly zcela i solováni uprostřed Ne konečna. Kdybychom měli jiné struny na lyře své duše, desel, sto, tisie jiných smyslů, har monie přírody byla by pro nás úplnější postibli bychom množství fakt, jež děj! se kolem nás, aniž máme dnes o nich jen tušení Smysly ty, nám odepřeně, existuj však na jiných světech. Vše, co víme. není ničim vedle toho, co j est. Skutečno uniká duchu našemu. Žijeme v zajetí dojmů svých obmezených smyslů, na- prosto neschopni pochopiti Vesmlr.
23 article
Nevěrci a skeptikové minulého věku popí rali pojem nesmrtelnosti duše a věč no s ti. — Co by si počala duše nesmrtelná po smrti pozemské? Vždyť by za dalšího věč ného trvání musila zemříti — nudoul na- mitali. Flammarion neobává se posmrtné nu dy pro duši pozemšťana. Současná věda skytá mu dosti pokynů, aby si představil, jaká m ož- nost nekonečné variace požitků dojmo- vých skryta je v tajemné podstatě Veškerenstva. Vypravuje duch pozemšťana, Lumen, jenž na zemi zemřel r. 1864 a ještě v týž dena hodinu, rychlostí myšlénky, oetl se v oblastech souhvězdí Capelly, odkud mocí nově nabytých smyslů nazírá do nesmírných hlubin Věčnosti. Není tu ovšem pojmů pro storu a čas u. Ty jsou jen určeny obmezeností na- šeho pozemského vnímání. Jakmile to ustalo mizí význam obou pojmů. Nová bytost, moe nového smyslu nabývá schopnosti, viděti na pří klad minulost v přítomnostil — Hřička slov! namítá nedůvěřivě poslu- chač positivista. Žáďná hříčka. Vysvětlení pomocí poznatků vědeckých je po ruce. Známa je rychlost pa- prsku světelného. Urazí za vteřinu 300 tisíe kilometrů. Z měsíce k nám dolétne za 144 vte- řiny, ze slunce potřebuje přes 8 minut, z Úrana 2 hodiny, s Neptuna čtyři. Ale jsou tělesa ne- beská v Nekonečnu tak vzdálená, že by potře- boval paprsek světelný léta, staletí a úisícileu.
Flammarion Capello Neptun Úranos 2 hodina
24 article
než by doletěl. Dálky nepředstavitelné, čísl nezměřitelná našemu ponětí, ale nicméně věde- cky stvrzená, tudíž j so u cl. Ze souhvězdí Capelly potřebuje paprsel 72 let, nežli doletl na Zemi a naopak. Dnes viděn, přináší tedy obraz hvězdy neb věcí, kter se na ní děly, před — 72 lely- Lumen, oetnuv se po své pozemské smr v končinách souhvězdí Capelly, v den své po zemské smrti, v říjnu r. 1864 a ohlédnu se nově nabytým svým smyslem na z a d Zemi, spatří podivuhodné divadlo. Byv na Zem Pařížanem, pátrá zvědavě po Pařiži a rozeznává udiven obraz okolností a dějů, jež se odehra- valy v Pařiži právě před 72 lety, t. j. r. 1793 Obraz děje na Zemi dávno minuléh o, nesen paprskem světla prostorem světovým, práv dospěl naznačených končin. Tak všecka mi- nulost je stále přítomna v Nekonečnu Všechen děj živola, zachycen paprskem světla, nesen do nekonečných dálav, zde věčně trvá. Není tu rozdílu mezi minulostí a přl- tomností. Lumen, zemřev jako 80letý pozemšťan pozoruje nyni obraz pařížského života z r. 1793. poznává na své překvapení sebe sama jako osmiletého chlapce, hrajícího si mezi mládež tehdejší v parku kolem paláce Luxemburského. Rozeznává postavu své matky, otce a jiné okol nosti zcela zřetelně vybavující jeho vzpominky z mládí.
Capello Pařížan Luxemburský
25 article
Mijí roky a Lumen vidí zřetelně jiné epi sody svého života. Spatřuje živě opáčeny nej- zajímavější výjevy historické, jež za živobyt jeho na Zemi se odehrály. Však nejen události. které sám na světě zažil! I jiné, které mu byly neznámy, vidí a poznává Lumen, ne vycházeje z údivu. — A chtěl-li by duch býti svědkem histo rické neb geologické události z dob dávno mi nulých? — Stačilo by pronikavému smyslu jen zvo liti pravé hledisko, aby mohl uzříti, jak bylo na zemi, když byla Potopa, Ráj pozemský, věk bronzový... A ovšem může viděti úkazy i po divuhodného života na nekonečném počtu — Světů jiných a Tak všecka historie Světa pozemského a všech Světů ostatních u věčném vlnění za- chována v živém obraze postupuje Nekoneč- ností. A co mohu jako živé vnímati svým smy- slem, je živo. A kdyby některý z nazíraných dějů připadal smyslu Lumenovu tak čarovným, aby si přál prodloužiti trvání jeho dojmu, nepotřeboval by než s dolyčným nosičem živého dojmu, paprskem světelným, shodným postupem v zdalovati své hledisko . .. Pohyby éteru, jež rodí světlo, nejsou svě- telny samy, jak uči věda. Není zapotřebí oka, aby je postihlo. Duše, jich vlivem vibrující, snadno je postihne a lépe než organický pří- stroj oplický. Toť optika psychická.
Lumenův Nekoneč
26 article
Je zřejmo, jsou v přírodě jiné ještě síly, než ty, které známe. Snad domaká se lidstvo bytnosti některých ještě časem. Co vědělo lid- sívo před tisíci lety o elektřině ? Nemělo o ní poněti. A nemá poněti o jiných neznámých. I ty pak, které známe, známe jen, co do jich účinků, ne co do podstaty. Víme, jak se jeví elektřina, jak světlo, jak přitažlivost, ale o podstatě zjevů těch nevíme — nic. J nám známo, že zvuk, vlna vzduchu, pohybuje se rychlostí 340 metrů za vteřinu. Co by bylo, kdyby rychlost byla menší, snad jen několik centimetrů za vteřinu? Lidé, chodíce, nemo- hli by spolu hovořiti. Dva přátelé hovoří spolu. Jeden učiní krok, dva do předu. A na místě, aby slyšel pokračování věty pronesené, slyšel by znovu a v pořadu obrácené m, zvuky, jež tvořily věty — dřívější. Na jak málu závisí, že by tři čtvrtiny lidí nemohly vůbec se dorozumětil Tak obmezeno je všecko vnímání smy- slů, příměřených zemskému prostředí. Všecky akty života jsou tak vytvořeny stavem planety. Tvary člověka, všecko jeho ústrojí mají zde svůj původ a příčinu. Odtud plyne, že na jiných svě- tech život organický liší se od našeho života Lidstva tamější jsou výslednicí s vého okol
J já