17. června 1900.

Číslo 165.

NÁRODNÍ LISTY

Strana 5.

sobem jiným, odňalo by otázce změny jedna- cího řádu povahy nalehavé záležitosti. O otázce většiny vyslovil se ryt. Ja worski takto: »Majorita v parlamentu musí býti; Čechové byli též členy poslední majority. Ale jak může činiti obstrukci strana, jež náleží k majoritě? Činí-li ob- strukci některá strana minority, dá se to z jistých okolností vysvětliti; ale obstrukce strany v majoritě je odporem sama v sobě!e Proto prý musil ryt. Jaworski, když chování Čechů ohrožovalo zájmy státní i zájmy Haliče, odvislé od dělnosti parla mentu, zvolati na Čechy: »Až potud a an o krok dále! Čechové byli prošeni, zapřísaháni, by zanechali obstrukce, bylo jim vyhrožován — však vše bylo marno. Za těchto okolností bylo nutno pokládati majoritu za rozpuštěnu a za nynějších poměrů jest úplně vyloučena možnost, znova ji utvořit Poláci budou čas od času vždy spo jenci těch stran, jež zájmy státu a zájmy Haliče budou hájiti. Německá majo rita jest nemožnou; prozatim může se pomýšleti jen na sesku pení za společnými účely př určitém předmětu. Ježto dosavadní většina byla Čechy, roztříštěna a nedá se opět sklížiti, a protože je nemyslitelna vět- šina proti Němcům stejně jako většina proti Čechům, zbyla jen většina pro jednac pořad. Většiny nelze mechanicky sbubnovati musí míti své kořeny buď ve společných zájmech při projednávání určitého předmětu nebo musí tkvíti ve společných zásadáeh politických, vždy však musí býti v organické souvislosti s parlamentem. V době nynější jest utvoření majority možno jen dle způ- sobu prvého; o majoritě politic k bude lze jednati, až dojde k do- rozumění mezi Čechy a Němci Porady levice o jazykových osnovách.

Z Vídně, 16. června. Konference po hlavárů bývalé německé obstrukce o K ö- brových elaborátech byly dnes formálně ukončeny. Výsledek jejich, který klademe dále, nemůže nikoho překvapiti. Je to mluv zpupných vítězů, před nimiž bylo kapitulo- váno na celé čáře, a kteří, když se jim vyhovělo ve všem, co jen chtěli činí nyní ještě smělejší, ješte troufalejší, ještě drzejší, ješt vyzývavější požadavky! Co dnes tento sbor vyhlašuje, je výpověď války všem neněmeckým národům: ne pouze Čechům a Slovincům, nýbrž také Polákům a též Vlachům, kteří letos, když dr. Herol ohlásil, že Čechové do krajního boje půjdou proti státní němčině, českému mluvčímu své újmě dali osvědčení, že v zápase tom státi budou po boku Čechů. Nuže, okamžik je tu! Němci dnes kladou v čelo svých požadavků státní němčinu. Nikdo nechať se neklame jiným titulem, falešnou vlajkou, padělanou vignetou. Po nimi kryje se státní němčina v cele nahotě. Ze státní němčiny odvozují Němei důsledky pro němčinu vniterní, jednají jen důsledně, chtějí-li, by zmizel na Moravě i ta troška češtiny vniterní, jak se nalezá v osnovách Kör- brových. Ještě jiný zjev zasluhuje pozornosti Není novým. Opakuje se u Němců pravi- delně: Spočívá v tom, že vytknou zásad na pohled spravedlivou, liberální, pro všechny národy přijatelnou. Avšak jakmile jde pak o její provedení, žádají pro sebe — výminky, výhrady, výsady a pri- vileje! Tak stalo se při známém článku 19. státního základního zákona, stanovícím absolutní rovnost a rovnoprávnost všech ná- rodův a jazyků. Z tohoto článku Němei skonstruovali povýšenost němčiny a rovnost ostatních v nerovnosti a ponížení!

Tolikéž Němci položili pro královstv české požadavek za ohraničení okresův soudních i politických dle národnosti. Když lim bylo vyhověno, a když nyní podle je- jich vlastních parcelačních plánů královstv české má býti na tři díly rozštěpeno. — při cházejí a chtějí, aby pro ně na určitý ch místech, pro která by platnými byly zásady jimi samými proklamované, — činily z pra- zidla výjimkyl Je nepopíratelným faktem, že osnovy Körbrovy jsou v podstatě sdělány dle svato dušního programu levice. Nicméně však ne stačí a nevyhovují nenasytné hrabivosti olig archů německo-nacionálních. Volají v dne ním osvědčení: »Víc, víc! a před vším státní němčinul- Communiqué německé levice zní: »Náčelníci německých stran levice spo lečně s přibranými posl. bar. D'Elnertem. drem. Götzem, drem. Kaniakem, drem. Nitschem, P. Opitzem a drem. Zden- kem Schückrem konali 15. a 16. t. m sevrubné porady o jazykových předlohác vládních a stanovisku svém k nim. V úpl ném souhlasu a se vším důrazem v prv řadě opět vysloveno přesvědčení, že každá úprava jazykové otázky v Rakousku zaháji se musí zákonným stanovením ně- meckého jazyka, jakožto jazyka z pro středkovaeího (státního). Němečtí pohlaváři, trvajíce n svatodušním pregramu něme- ekých stran a na jeho zásadách, konal zevrubnou rozpravu o těch částech, ktere dle jednomyslného názoru německých stran musí býti základem každé zákonné úprav jazykové. Pokud jde o osnovu pro králo vs tv české, prohlášena organisace vládou na- vržená ve příčině úřadníků extr statum úplně nepřijatelnou. V příčině vnitřního jazyka úřad- see, úřadní funkce, které maji byt vyhraženy německému jazyku zprostředkova- címu (státnímu) a které prohlášeny nejn sbytnějšími podmínkami požadavku centrá sích úřadů, jak jsou navrženy vládou, pro bláženy neela nedostatečný mi

Národnostní ohraničení přobráno v všech podrobnostech. Zejmena dostaly se na přetřes tužby v poslední době projevené Němci v Praze, Plzni, Třebenicí ch a jiných městech a usneseno, tužby ty co nejdůrazněji zastávati vůči vládě. Také organisace úřadů zemských, jakož zákon o krajském zřízení v českém království probrány a zaujato k nim stano- Co se týče osnovy vládní pro Mo- ravu, prohlášena v oné části, která jedná o vnitřním úřadování, nepřija- telnou. Výsledek těchto porad bude uložen v ob- šírném pamětním spise, který bude vládě podán pohlaváry levice a německými důvěrníky, přibranými ke včerejší a dnešn konferenci.« Co jsme včera již pověděli o Moravě bylo by třeba dnes opakovati. Vůbec osnova Körbrova je Körbrovou jen nominálně. Fak- ticky to je elaborát pana Chlumecké ho- Ten zajisté v tom, co se dáti má Čechům. navrhl minimum, leč i to minimum zdá se pánům d' Elvertovi, Götz ov a Grossovi přes příliš Po této proklamaci spojených stran ně- meckých dlužno věru položiti otázku, kde jsou umírněné živly levice, které hledal v své stati krakovského »Czasu« pan David Abrahamowicz?! Jsou umírněným elementem snad němečtí velkostatkáři, kteř dnešní projev spolupodepsali? Jsou jim snad princ Alois Liechtenstein, dr. Lueger a P. Opitz, kteří se taktéž pro- hlásili s ním solidárními?

Dnešní osvědčení spojených stran ně meckých je zvláštní odpovědí na pokus ně mecko-polské aliance. Kde je společny program tohoto spolku? Je jeho kardinálním požadavkem snad státní něm- čina? Pochybujeme, že v polském klubu najde se jediný člověk, jenž byl by ochoten na tento požadavek přistoupiti. Na- opak, domníváme se, že také v delegaci ha- ličsko-polské všichni jeji členové budou za jedno v nejdůtklivěj- ším a jednomyslném odmítnut tohoto všecky neněmecké ná- rody pokořujícího diktátu. Pan ryt. Jaworski, předseda polskéh klubu, v rozmluvě s redaktorem »Peste Lloydu« pravil, že o nějaké politické majo- ritě v poslanecké sněmovně nemůže byti řeči, dokud nebude zjednán mír mezi Čechy a Němci. Tážeme se: Jest program, který vydala dnes spojená německá levice, pro gramem smíru? Jest to program stran úplně nespokojených, stran, před nimiž bylo v říjnu minulého roku kapitulováno? Je to umírněnost, je to sebezapíravost, jeto skromnost a velkomyslnost vítězů? Prav opak všeho: jest vším jiným, jenom ne ma- nifestací míru a smíru. Levíce memorandum v otázce jazykové zatím neuveřejní; slyšíme bezpečně, že pří čina je velmi vážná; jsou to neshody o velm podstatných částech, které v jejím vlastnín lůně vznikly. Vzbudilo podiv, že spojené strany ně- mecké, které se tolik naprotestovaly pro užívání § 14., ve svém dnešním communique nečiní ni jediným slovem zmínky stran aktivování Körbrovýc osnov způsobem mimoparlament ním. Ze zamlklosti té lze souditi, že b rády viděly, kdyby předlohy ty byly prostě oktroyovány.

Co nynít Z Pešti, 16. června. S tímto titulem uveřejňuje bar. Parish v »Pester Lloydu« stať, ve které praví: Dlouho již choval jsem přesvědčení, že poměry v parlamentě nedají se zlepšiti. Při každé z četných krisí jsem čekal zakročení moci mimoparla- mentní, od kteréž jedině jsem doufalv nápravu poměrů. Přiznávám otevřeně: po- zbyl jsem skoro naděje, když rok po roce ministerstvo šlo za ministerstvem, a nestalc se nic. Doufám bezpečně, že vláda ny ní prosta ohledů na parlament, dovede situac změniti tak, aby po dlouhé době za stupitelstvo lidu nalezlo spor umenšeny, a mohlo se věnovati potře- bám státním. Majorita pravice dlouho již churavěla nedostatkem, který spočíval v jejím veden a organisaci: byla založena na programu přesně vyhraněném, ale neměla od prvopo- čátku vnitřní souvislosti, která by stranám zabránila dáti se na cestu politiky postu- látní; ve všech fasích ministerstva Badenov a Thunova majorita nesetrval a n svém programu, nýbrž brala se z oběma kabinety, které zahájily svou činnost neuznáváním majorit a které přece přistoupily na její stanovisko ale teprve, když jejich nejlepší síly byly již zpotřebovány.

Veškeré pokusy změniti politiku tu, roz- bíjely se o nedostatek organi s a c pravice, jejížto parlamentní komise byl institucí tak těžkopádnou, že ni- kdy nemohla míti vlivu na vývoj věcí. Když pak loni v říjnu nastal velk obrat a hrabě Clary převzal státní správu. majorita a její části byly po vinny zjednati si jasnost o tom, že musí změnu podniknutou prot nám zodpověděti bezohledný bojem anebo nebyly-li jednot- livé části k tomu ochotny, roz- pustiti majoritu. Ale nestalo se a to ani ono. Největší výčitka, která se může vedení majority učiniti, jest ta, že po na- stolení hr. Clara nepodporovala s dostatek Čechy a nedovedla tak za- brániti hrozící obstrukci. Čechové vstoupili do obstrukce a tím si odcizili ostatní stray majority, avšak mezi těmito nastal rozkol v dva tábory. Jeden rozhodným podporováním věc ných požadavků zástupců českého národa razil schůdnou cestu nazpět k majoritě, aby vhodnými prostředky potíral systém ob strukce; druhý spatřoval svůj cíl v podro- bení Čechů a když vůdcové tohoto hnutí zpozorovali, že nikoli všecky strany pravice by propůjčily svoji podporu k tomuto pod- niku, připravovali novou konfiguraci stran neboť že nevinným jmenem majority den ního pořádku zakrývány jsou pouze zárodky nové většiny, je nade vši pochybu. Kdyby strany, které se spojily ke zlomení česk obstrukce, byly měly čas k uskutečnění svých plánů a kdyby byly měly — což po- kládám nemožným — úspěch, byl by boj, který předcházel jejich vítězství, způsobil mezi Čechy a Poláky roztrpčení, které b tyto bylo donutílo postaviti se po bok levice a to tím více, jelikož předsednictv klubu polského vzbudilo v ostat- ních stranách pravice nedůvěru. která by jim velice stízila umírněnost.

Zdali by se levici ve spolku s Poláky podařilo pro majoritu zjednati také program. jenž by sahal za boj proti obstrukci a po případě za povolení zatímního rozpočtu, je vzhledem na různé cíle levice a vzhledem na úplnou protivu základních zásad na jedné straně německých liberálův a na druhé straně Poláků pochybno. Jsem přesvědčen, kdyby byl boj majority pro jednací pořa nabyí vítězství, že byl by zůstav Čechy ve krajním zápasu s Po láky a ve krajním zápasu prot- státu nynějšímu, nynější sv a pravice v nepřátelství s Polá k a majoritu jednacího pořadu v nesvornosti jaké budou nejbližší cíle. Jak se věci mají majorita jednacího pořadu zmi zela, nezůstavivši trvalé s to py žádné. Vylíčiv potom dosah nové jednoty klubu konservativního velkostatku, klubu slovinsko- chorvatsko-rusínského a klubu centra, baron Parish pokračuje: »Zdá se mi býti záhodným, by se cel komplexy sporných otázek v yjaly z centrálního parlamentu a při kázaly jiným korporacím, tak aby na příklad bylo zabráněno, aby zápas, které vznik v jedné zemi, stihl celou říši a všechny na- rody nezúčastněné. Přirozeně provedení tétc myšlenky mohlo by se státi jen tak, že b národní menšiny ve velkých otázkách, týka- jících se celého jejich života, byly chráněn proti majorisování. Jednou z nejpřednějších povinností vlády je však, zjednati parlament za všech okolností dělný. Především potře- bujeme silné, imponující vlády, by zjednala rozvážným živlům oporu, jaké potřebují, mají-li se osvoboditi naproti radikalismu mají-li býti ukojeny potřeby státu. K tomu třeba je silného osvobozu jí cí h činu. Vzchopí se vláda k němu?-

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 16. června. (C.-B.) Arei kníže Karel Štěpán odcestoval dopo- ledne do Londýna. Z uherských sněmoven. Z Pešti, 16. června. (C.-B. maď.) V do tazní knize dolní sněmovny je zanešen dotaz posl. Visontaie po poměrec v zabraných zemích. Včerejší předlohy přijímají se ve čtení. Posl. Visontai, odůvodňuje sv dotaz, pravil, že všestranně uznávané snahy říšského ministra financí Kallaye o povzne- šení hmotného blahobytu v Bosně a Herce- govině jsou pouze zástěrou útisků, zpátečni- ctví a svévolného panství předsedy ministe stva. Byl povinen liberálním tradicím, jež zakazují potlačovati malé národnosti, usnad- niti bosenské deputaci audienci u panovníka. Předseda ministerstva nemá působiti na směr a zásady správy v zabraných zemích. Chtěla- si deputace stěžovati do tohoto směru, mi- nisterský předseda nemá práva ji odmítati. Okupace vykonává se na základě evrop- ského mandátu a tato misse vyžaduje, aby správa vedla si v duchu evropské vzděla nosti. Čte místa z novinových zpráv, že ka- marila, vypuzená ze všech částí říše, roz- tahuje se v zabraných zemích. Všecko je rakouské. Tím vysvětluje se odpor Maďarů proti tamější službě. Tendence Maďarům ne- přátelská jevila se též ondy o trebevické slavnosti. Vzdor opačnému tvrzení ubezpe- čuje řečník, že tuto slavnost uspořádala zem- ská správa. M.-p. Szell, vyhražuje si věcnou od- pověď na pozdější dobu, líčil Kallayovy zá- sluhy o zabrané země a prohlásil, že je s ním za jedno. Krajní levice přerušovala Szellov řeč hlučným odporem. V pondělní schůzi zodpoví mini sterský předseda Košutův dotaz po čínskýeh zápletkách. Horní sněmovna přijala předlohy o postátnění veterinářství, učebných kurseci pro obecní písaře, podpůrných pokladnách pro hospodářské dělnictvo a několik zpráv

Pro desátek. Ze Sofle, 16. června. (C.-B.) »Ag Telegraphique bulgare« sděluje, že obyvatel vsi D uranku laku u městečka Balčiku v kraji varenském opřeli se berním úřad- níkům při zakládání desátkovéh rejstříku, pročež tam byla poslána škadrona jízdy. Na pochodu bylo vojsko přepadeno nenadále houfem vesničanů, kteří na ně stříleli a z a b il dva důstojní k y, jedoucí v čele škadrony. Jezdci hned vystřelili. Když bylo asi t ři ce lidí raněno, vesničané rozprchli se pořádek byl hned obnoven. Na posilu jízdy poslána pěchota, aby zjímala vinníky. V kraji varenském a šumen- ském bude prohlášen s ta v o ble ž e n í Italský parlament. Z Říma, 16. června. (C.-B.) Kra zahájil dnes dopoledne v senátním sále slavné XXI. zákonodárské období parla mentní. Královská rodina, princ Neapolský s chotí, vévodové Aostský a Janovský a hr. Turinský byli obecenstvem na cestě z parla- mentu hlučně aklamováni a při vstupu do senátní síně nadšeně vítáni. Vojsko stálo ve špalíru od Kvirinálu až k sněmovně.

Když noví poslanci složili slib král četl trůnní řeč, v níž praví se - Různice mezi sněmovní většinou a menšinou, jež sáhaly za meze klidných a pravidelných porad, zastavily parlamentní práci, takže král viděl se nucena odvolati se k voličstvu v nej- kratší lhůtě ústavou předepsané. Země vy- slovila svůj nález a král, vítaje nový parla- ment, tsoufá, že parlament ve své moudrosti. vlastenečtví, lásce k svobodným zařízením najde pobudku a prostředky, aby vyplnii svou nesnadnou a nezbytnou povinnost. Trůnní řeč pokračuje potom: Naše spolky a výborný poměr ke všem mocnostem jsou zemi zárukou, že národní zájmy budou chrá- něny při každé příležitosti. Domácí pořádek dává jí pevnou důvěru, jak dokazují čím dále více pokračující práce v oboru země- dělství a průmyslu. Italie má co děkovati svému svobodnému zřízení za svůj velký pokrok v druhé polovici tohoto věku. Třeba však urazit ještě dalekou cestu, aby dostala se na povýšené místo, jež jí patří mezi ná- rody nejvzdělanějšími v ohledu hospodář ském i společenském.

Parlamentu bude pečovat o zlepšen dělnických poměrů, ochranu průmyslovýc a zemědělských výrobků, výdatnou ochranu vystěhovalců, zmírnění fiskálních a berních krutostí v mezích dovolených rozpočtem reformy v oboru vychovatelském, školním. právním a správním Bez pravidelné činnosti parlamentních institucí byla by však marna naděje na pro- vedení těchto plánův. Aby se jich dosáhlo. dovolává se král dobré vůle všech lidí, odda ných vlasti a králi, jenž sdílel vždy osud země. Jednoho dne — končil král — ozna- muje za všeobecného bolu smrt velkéh krále, svého otce, pravil jsem, že dokážu Italům, že jeho instituce nezaniknou. Je na mně, abych posvátný onen slib splnil a proto jsem povinen chránit ony instituce před vše- likým nebezpečím, jež by jim mohlo hroziti. Na vás jest, abyste jednali tak, aby lid ne- přestal považovati vás za nejmocnější nástroje svého zdaru. Klidně a rozšafně, jak vašim poradám sluší, vykonáte moudrou a užiteč- nou zákonodárskou práci, již země od vás očekává. Přeji si a doufám, že všichni budou spolupůsobiti k dosažení tohoto cíle, nadšeni pro svrchované blaho vlasti. Trůnní řeč byla přerušována na mno- hých místech hlučnou pochvalou. Královská rodina a princové byli pro- vázeni také na zpáteční cestě z parlamentu hlučnými ovacemi. Krajní levice nezúčastnila se slavného zahájení parlamentu. Z Říma, 16. června. (C.-B.) Bn movna jest hojně navštívena. Ministři jsou přítomni do jednoho. Panuje čilý ruch. Sněmovna přistoupila k volbě p ře sedy. Zvolen jím posl. Gallo 242 hlasy Biancheri dostal jich 214 a 9 lístků bylc prázdných. Gallova volba byla přijata s pochvalou na pravici a ve středu. Levice způ so- bila velkou vřavu. Z Říma, 16. června. (C.-B.) Král jme noval 47 nových senátorů, mezi nimi londýnského vyslance de Renzis di Monta- naro.

Z Říma, 16. června. (C.-B.) Komore zvolila ve večerní schůzi hned první volbou veškeré vládní kandidáty na místa místo předsednická a kvestorská, jakož i 4 z 6 kandidátů sekretářství. V pondělí koná s užší volba místopředsedy a dvou tajemníků. Schůze skončila beze zvláštní příhody. Z Říma, 16. června. (C.-B.) »Popolo Romano« rozhodně vyvrací zprávy o na- stávajících prý změnách v ministerstvu. Ze Španělska. Z Madridu, 16. června. (C.-B.) Mini sterská rada usnesla se zakročiti přísně proti vzpůrným poplatníkům. Ministr zahraničných věcí sdělil, že poměry v hlavním městě marockém jsou velmi vážné. Odboj proti cizincům v Číně. Z Londýna, 16. června. (C.-B.) Reu terova kancelář oznamuje ze včerejška Vojsko cizích mocností pokusí se prý večer zmocniti se tvrzí u Taku. General Ni postoupil z Lutaje k Šuntjanšenu, na půl cestě z Tjencina do Taku. General Tu táhne z Šanchajkvanu na Peking.

Ze Šanchaje, 15. června. (»Daily Er press«.) V Pekingu je velká branná mo čínská. Městské brány jsou zavřeny a osa- zeny moderními děly. General Tun pro hlásil, že žádný jiný vojenský oddíl cizí ne- vkročí do svatého města. Cizí vyslanci podali v pondělí státní radě ultimatum, v němež žádají, by se jim otevřely brány města, ale nedostali n ně odpovědi. Před Peking dorazilo 1500 mužů ru ského vojska s 6 děly z Port- A turu. Dosud přistálo jich 7000 m Straní císařovně- vdově. Z Tjencina, 14. června. (Woltt. Cizinské osady zdejší jsou dostatečno chráněny. V čínské čtvrti boxeři vypálil tři kaple a šíří hrůzu mezi domácím oby vatelstvem. Mezi Tjencinem a Lanfanem boxeři zničili dva železniční mosty. Poslán tam dělnický vlak, aby je spravil. Pro po- boření tratě u Lanfanu zdržel se po- stup cizího vojska; jen německé od- dělení táhlo po silnici dále na Peking- Státní rada čínská svolila prý, aby z cizíh vojska nanejvýše 1200 m užů v kročil do Pekingu. Z Jokohamy, 15. června. (» Reuter.- Veliké rozčilení způsobila zde vražda, spá chaná čínským vojskem v Pekingu na japonském úřadníku. Noviny vyzý- vají vládu, by žádala za úplnou satisfakci Osm vojenských lodí dostalo rozka k odjezdu do Taku Z Washingtonu, 15. června. (»Reu ter.«) Kabinet uvažuje, je-li radno, sesíli americké vojsko v Číně. Tjencinsk konsul telegrafoval, že d avy lu z y j s o

pány města. Úřady nemohou proti nim ničeho podniknout. Cizincům v Tjen- cinu dosud ublíženo nebylo. Z Washingtonu, 16. června. (C.-B.) Státní tajemník Hay vyjádřil se — dle. »Postu« — že jiné mocnosti požadaly vládu Spojených obcí, by vytkla své posta vení v Číně, a dodal, že mocnosti vědí, že po- stavení Spojených obcí jest úplně neod- vislé, a postupovaly by společně s jinými mocnostmi jen za krise. Hay domnívá se, že ostatní mocnosti svolily, aby Ruskoa Japonsko poslaly vojsko do Číny. Spojené obce za svolení k tomu požádány nebyly. Z Londýna, 16. června. (C.-B.) V - černí noviny oznamují dnes z Tjencina, z byla vypálena katolická kathe- drála v Pekingu, a ze Šanchaje ž musil se vrátiti vlak se zásobami pr pomocné vojsko. Z Kodaně, 16. června. (C.-B.) Dl šanchajské depeše je nyní přerušeno také telegrafní spojení mezi Tjenci- nem a Šanchajem Z Hongkongu, 16. června. (Reute Nedaleko západní řeky udály se nepo- koje a je tam velká síla pov stalc ů. s. Z Brusselu, 16. června. »Indépen- dance« sděluje z nejlepšího prý pramene, z Rusko by vyslalo větší oddíl vojska do Čínr. ale jen za té podmínky, kdyby Čína a inter- essované při tom velmoci daly mu formální mandát. Car pokládá prý všeliký osamoceny postup za nebezpečný světovému míru.

Z Berlína, 16. června. Zde na ofi- ciálních místech není ničeho známo o z- vraždění německého vyslance. Telegrafní kancelář sdělila listům, že jim musí zůsta- viti, by samy posoudily hodnověrnost La- fansovy agentury. Z Berlína, 16. června. Došly sem z Tiencinu zprávy, že majetek cizinců je chráněn evropskými vojsky a že není ohro- žen. V čínské čtvrti Tjencinu ovšem boxeli řádí; zbořili několik missionářských kapl. Hnutí jejich je omezeno na nižší vrstry obyvatelstva. Boxeři poškodili také na trati pekingské několik mostů, jež však bylr opraveny. U Langsanu jsou mosty tak po- škozeny, že přechod evropských vojáků k Pekingu je zdržen. Vojsko německé bylo však již za mosty a nepostupuje nyní poděl trati. V Tjencinu má se za to, že čínšt vojáci podniknou útok na vojíny evropské.

Proto svolil Tsungli-Yamen, aby se v Pe- kingu spojilo 1200 mužů evropských vojsk Z Haagu, 16. června. (C.-B.) Holland- ská vláda uložila generálnímu guvernérovi v nizozemské Indii, by na ochranu holland- ských příslušníků v Číně vypravil válečnou loď s potřebným mužstvem do čínských vod. Z Vídně, 16. června. (C.-B.) Jak se »Polit. Correspondenci« dnes z Londýna sděluje, uvědomila japonská vláda svého zá- stupce, že především opatřila vyslání 1000 mužů do Tjencinu a že — v souhlasus ostatními státy — je účelem výpravy, by chránila japonské poddané a jiné cizozemce, kteří v Číně jsou ohroženi. Z Paříže, 16. června. (C.-B.) »Agence Havas« sděluje, že ministerstvo zahraničních záležitostí nedostalo zpráv o zboření domů v Pekingu a zavraždění německého vyslance, jak zněla zpráva »Ag. Nation.« z Honkonga. Dlužno podotknouti, že všecky zprávy o udá- lostech v Pekingu musejí býti přijímány s největší opatrností, ježto přece veškeré telegrafické spojení s Pekingem je přerušena. Z Berlína, 16. června. (Č.-B.) Parník severoněmeckého Lloydu »Köln« příbyl dnes s mužstvem střídacím do Tsing Tau. Z Londýna, 16. června. Lafansova agentura sděluje z Honkongu, že tam došla zpráva z Tjencina, že všechna vyslanectra v Pekingu byla zbořena a že německý vy- slanec byl zavražděn. Z Bělehradu, 16. června. (C.-B.) Kra Alexandr přibyl sem dnes v průvodu svého otce Milana, minisťerského předsedy Dor- děviče a některých ministrů. Z Bathurstu, 15. června. (»Reuter«.) Komisaři Silwell a Silva se šesti policejními zřízenci byli zabiti od Mandingův u Sana- kanudy na jižním břehu řeky Gambie.

Telegrafické zprávy hospodářské. n. Z Brna, 16. června. (Zvlt. tlfgr. »N. L.«) Na dnešní valné hromadě akcionářů Dolne- plazského cukrovaru usneseno, jak loni, vypláceti 10procentní dividendu (40 K) 24.536 K přenésti na nový účet. Z Vídně, 16. června. (C.-B.) Správa s- verní dráhy císaře Ferdinanda vydá dne 1. čer- vence t. r. část své 7millionové, v roce 1898 emittované 4procentní prioritní půjčky 20 mi- lionů zl., z níž 10,318.000 zl. již je vydána. Právo vziti je povoluje se akcionářům spo- lečnosti, tak že za každých 2000 zl. konvenča mince akciového kapítálu může býti potahová 200 zl. nominální půjčky při kursu 97 prod. Právo to musí býti od 20. června, nejdéle d 14. července ohlášeno. st. Z Pešti, 16. června. (Zvl. Ulgr. »Nir. Listů«.) Na trhu prodalo se 14.000 metr. centn. Ceny beze změny. Platila: pšenic e tissta 81.5 kg K 8.05, 79 kg K 7.90, 77.5 ka K 7.80. 74.7 kg K 7.5714, peštská 79 kg K 7.70, 75.7 k K 7.574, 74.6 kg K 7.35, sedmihradská 77 k K 7.50, vasarhelská 77.5 kg K 7.8714, skladaí 78.5 kg K 7.80 na čtvrt leta; zito K 6.20. ječmen K 5.85, oves K 5.3714, kuke- řice K 5.60. Terminový obehod byl pevný. — K večeru znamenala pšenice na říjen K 7.71; žito na říjen K 6.78; ove s na rljen K 5.10; kukuřice na červenec K 5.69, na květen 1901 K 4.89; řepka na srpen K 13.10. Vepřové sádlo K 55.—. Jiné zbož beze změny. Počasí: pochimurné. Z Cařihradu, 16. června. (C.-B.) Řecké vyslanectvo dostalo dnes tureckou notu, v ní projevuje se ochota k novému jednání smlouvě obchodní, ale trvá na stane- višti nepříznivém řeckým zájmům. Z Lubeku, 16. června. (C. B.) Dn byl otevřen labsko-travenský průpl av.