3
masthead
17. června 1900. Číslo 165.
4
article
Kdo ještě nebyl přesvědčen, že Milan
Alexandr znamenají nejtemnější barbarství
z tohioto předpisu může přesvědčení toho na
býti.
Uhry ve službách Milanových.
Ministr Szell odňal právo dopravy orgán
srbských emigrantů v Ženevě »Ca0o«.
»La Monarchie Habsbourgeoise«. Pod
tímto titulem vyžla nákladem »Revue politicue
et parlamentaire« pozoruhodná brožurka od p.
René Henrya. Publikace tato vyvolala živý
zájem ve francouzských kružích politických
zasluhuje, abychom si jí všimli především my.
neboť v ní najdeme velmi správné vystižení
vřelé posouzení českých věeí. Spisovatel bro
žury p. René Henry je mladý distingovaný
politik a publicista, vynikající representant mo
derní Francie osvícené a poučené o zál -
žitostech za jejímí hränicemi a neuza vřené více
tak sobecky ve vlastní slávu a velikost
jako byla Francie starší. Pan Henry patr
k mladé generaci, která přišla po Sedanu
poznal, že netečnost k cízině, neznalosť zahra-
ničných poměrů byly největšími slabostmi.
které přivodily pohromu jeho vlasti. Proto on,
jako celá řada nových mužů politického života
francouzského, snažil se poznávati a studovati
věci a lidi za hranicemi. Podobně jako zname-
nitý publicista a veliký přítel našeho národa
p. André Chéradame zabýval se p. Henr
zvláště studiem slovanského života národního
politického. Dvakráte vykonal studijní cestu po
Rakousku i po Balkáně. Nashromáždil ne-
obyčejně bohaté vědomosti o otázce slovanské.
najmě české a v posuzování její prozrazuje
přesnou a věcnou kritičnost hlubokého ducha
který nejde za marnivým leskem politickýeh
hesel, nadšených frází, ale za pravdou a vyso-
kými ideami prozařujícími do záhadných
temnot budoucnosti. Jeho konkluse jsou často
překvapující, ale nikdy paradoxální. Knižka p.
Milan Alexandr
Uher
Milanová
Szell
Henrya
René Henry
Henry
Chéradam
Henr
Ženeva
Francie
Sedan
Rakousko
Balkán
Ca
Le monarchie Habsbourgeois
5
article
Henrya »La Monarchie Habsbourgeoise« je
především velmi instruktivní. Jedna z nej-
vzácnějších publikaci, jež mají poučovati
francouzskou veřejnost o spletitých a zmo-
taných záležitostech rakouských. Ačkoliv vy-
znívá v rozhodný projev sympatie pro
Rakousko silné a spravedlivé ve smyslu
proslulého slova Palackého o nezbytností Ra-
kouska a měla by tudíž tato kniha býti velmi
zdvořile přijata i rakouskou vládou — nemů-
žeme z důvodů pochopitelných pustiti se do
podrobné analyse její, znajíce přílišnou nervos-
nost úřadní vůči francouzským citátům, jež se
zdají podezřelými, třeba měly smysl rakou-
ský. Jen stručně naznačíme ráz výtečné bro-
žury této. Pan Henry dokazuje přirozenost a
nutnost Rakouska, jež je sice velmi pestré co
se tkne národností, velmi též následkem toho
složité a neklidné, ale jež může býti velkým
státem, silným — neodvislým, ponechá-li volnost
a rovnoprávnost všem svým národům. Pan
Henry naznačuje správně národnostní rozdělení
Rakouska a uvádí, že úřadní statistika je ne-
správná, nadsazuje Němcům. Slovanský živel je
skoro polovinou obyvatelstva rakouského a mezi
Slovany nejmocnější, nejvyspělejší jsou Čechové.
Palacký
Henry
Němec
Čecho
Rakousko
Le monarchie
6
article
Zajímavé je, že p. Henry zmíňuje se též o Če-
ších ve Vídni; dle něho tvoří kolonii 300.000
hlav. O vídeňských Češích zřídka kdy se vy-
skytne nějaká zpráva a proto vzbuzuje vúžas
tento netušený počet Čechů ve městě, jež poklá-
dají Francouzi za ryze německé. Henry cha-
rakterisuje stručně českou povahu, intelligentní
a pracovitou, zmiňuje se o kultuře české, o bo-
haté a originální literatuře naší a o rozkvětn
českého umění. A dále praví: »Slovanské řeči
jsou sice různé, ale nejsou si tak nepodobné,
aby Slované si nemohli navzájem rozuměti.
Hledali sice společný jazyk slovanský, mnozí
chtěli ruštinu za všeslovanskou řeč, též frančtina
jim slouži za prostředníka, vydávají v Terstu
žurnál francouzský »La Pensée slave« a pokusili
se v Praze vydávati časopis v řeči francouz-
ské »La Nation tchěque«. Ale nyní ra-
kouští Slované uvykli si užj-
vati každý své vlastní řeči na
svých společných poradách
sjezdech a rozuměji si dobře.« —
Tedy ani podrobnosti z nedávných slovanských
sjezdů v Praze a v Krakově neušly bedlivému
pozorovateli. Autor velmi vřele mluví o všech
českých národních a politických snahách io
vzájemnosti Slovanů rakouských. Po té v II.
kapitole mluví o zahraničním nebezpečí
o cizozemských vlivech, ohrožujících Rakousko
a konečně stručně, ale výmluvně a určitě na-
značuje »nebezpečí pangermánské«. Na kapitolu
tuto zvláště upozorňujeme. Nelze citovati všech
uvedených podrobností, týkajících se zasahování
německé říše do vnitřní politiky rakouské.
Henry
Čech
Francouz
Henry cha
Slovan
Ted
Vídeň
Terst
Praha
Krakov
Rakousko
Le Pensée
Slovan
Le Nation
7
article
Autor vidí velký rozmach a bojovný postup říše
německé, jež má nyní na vybranou dva cíle
politické: »buď pokračovati v servilním napo-
dobení Anglie a povaliti ji konečně a zmocniti
se nadvlády v koloniální politice, nebo utvořiti
v Evropě Německo ještě mohutnější a větší
nežli nynější. Pan Henry okazuje na nebezpečí
rostoucí agitace »všeněmecké» a cituje známé
slovo Hebblovo o »kapce oleje«. Tento panger-
mantsmus je praktický, moderní, hospodářsky
strašný. Slovo Palackého o nutnosti Rakouska
má též velký význam diplomatický. Zájem
Francie je v Rakousku. Český národ nebude
osamocen ve svém nerovném zápasu. A pan
Henry uvádí slova svého mistra a přítele Paula
Deschanela: »Hlavním účelem politiky
francouzské musí býti rekonstrukce našich eil
vojenských a uzavření alliancí, pomocí jichž
Francie moderní bude moci znovu dobyti své
první místo v Evropě a zameziti nebezpečí ně-
mecké.« »C'est I'Europe qui sauvera la no-
narchie habsbourgeoise non d'une dislocation,
mais dlan partage, si la France n'est, au mo-
ment du danger, ni distraite ni affaiblie«, končt
pan Henry svou zajímavou a vysocecennou pu-
blikaci, kterou můžeme jen co nejvřeleji dopo-
ručiti pozornosti naší veřejnosti.
Henry
Palacký
Deschanel
Anglie
Evropa
Německo
Rakousko
Francie
le Franca můj ' est
C ' est I ' Europe
8
article
Jubilejní slavnosti Matiční.
Jubilejní slavnosti Matiční.
Ohnivými slovy žhoucími vroucím citem
nadšením vlasteneckým měl by český novinák
mluviti českému lidu do duše a připomenout
mu všechny jeho povinnosti k prvnímu národ-
nímu ústavu českému — k Ústřední Matie
skolské. A nejvýmluvnější proslov a manifes
byl by na místě tentokráte, když se jedná ot
aby lid český vzpomněl si na Matici u příleži
tosti jejího dvacetiletého působení.
Každý Čech je sice tak cele přesvědčen
o významu Ústřední Matice školské pro náš ná-
rodní život, že by se snad zdálo zbytečným
nějak zvláště mu připominati, čím je povinován
k této korporaci zvláště v dny jubilejní slav-
nosti a v době, kdy Ústřední M a ti c
školská ocítá se v trudných ne-
snázfch finančních. Nicméně volám
k českému lidu důrazně, aby v největší míre
zúčastnil se slavnostních dnů matičních, aby
mohutnými davy hrnul se na výstaviště a kde
kdo, aby dle možnosti sebe menší obětí přispěl
na oltář nejpřednějšího podniku národního,
V nynější době, kdy do krajního napjel
vzrůstá zoufalý zápas o české menšiny, kdy vý-
bojnost germanisace postupuje vždy zuřivěji.
kdy musímo podstupovati boje o každé české
dítě v těch krajích, které velká Germanie již
zahrnuje do svého panství, v nichž chce uhasiti
poslední jiskřičky doutnajícího českého živlu,
ustrašeně schouleného v chatách dělníků, v této
době kruté a kritické je nanejvýše zapotřebl.
aby každý Čech pokládal za svou svatou po-
vinnost nějak prospěti a pomoci národnímu
ústavu, který má tak vysoký účel záchranný.
Čechy
9
article
Výstaviště v Královské Oboře bylo již
tolikráte jevištěm mohutných, velkolepých pro-
jevů slavnostních a vlasteneckých. Jaká skvělá
řada nezapomenutelných památných dnů vý-
stavních a slavnostních vystřídala se na těe
místech, jež tak hrdě hlásala naši sílu národní
a kulturní a velká vítězství české prácel
Do těto řady slavných dnů nechť přibudou
nvní dva nové velké dny, které budou hlásal
lásku a nadšení národa českého k velkému
ideálu, zosobněnému v instituci Ústřední Matice
školské
Jsme pevně přesvědčeni, že všude bude
slyšán hlas důtklivý a prosebný, aby podporo-
vána byla Ústřední Matice školská ve svém
krásném, ideálním a humánním poslání, že bude
slyšán v salonech zámožných měšťanů i v dílnách
prostých řemeslníků, i v pracovnách intelhi gentů.
Davy tisiců a tisiců proudicích výstavištěn
v těchto dnech matičních budou okázalou mani-
festací ušlechtilého uvědomění českého lidu.
jeho zápalu pro věc velkou a šlechetnou, jeho
pochopení vysokých snah. Tyto massy dou-
fáme uztíti dnes na výstavišti, jako jsme je tam
zřeli s radosti a pohnutím v nejvýznamnějs
dny jubilejní a národopisné výstavy
Četli jste všichni úpčnlivé volání Ústřední
Matice, jež má výdaje ohromné, vzrůstající
rozkvětem a velkolepým rozmachem její škol-
ské organisace a již některé dny má příjem —
několika korun
Davy
10
article
Tento ústav národní, jenž vzhledemn
svůj význam a úkol by měl býti obdařen apa-
náži královskou, mnohé dny se musí spokojo-
vati — almužnou. A přece nesmíme nikdy
pokládati své příspěvky, i ty nejskrovnější krej-
carové sbírky, za nějakou almužnu, ale za vzne-
šenou dan vlasteneckou, kterou nám ukládá
naše cítění, vědomi našich povinností národ-
Tentokráte musíme výnosem dnů slavnos-
ních nahraditi část těch smutných dnů, kdy
do pokladny matiční spadne opravdu jen něko-
lik grošů almužny. Nové a stále větší poža-
davky nalehají na Matici školskou, jimž čeliti
je těžko za nynějších neutěšených poměrů. N -
máme nabobů a mecenášů, kteři by dávalit-
síce a statisíce na podobné podniky národní, jako
se to děje jinde, u nás proto musí vyvážii
počet drobných obětí, malých daní národních.
takové imposantní skutky jednotlivců. Krejcary
malých a chudých musí u nás vykonati totéž
dílo jako jinde tisicové dary velkých, bohatých.
Krejcar
11
article
Odtud ten zvláštní, povznešený význam našich
slavností národních — jsou prostředkem vy-
datným, plodným prostředkem a nikoliv snad
cilem našeho národního života, jak skepticky
tvrdi ti, kteří vidí ve slavnostech jen zevní
hluk a povrchní okázalost a kteří nevystihuj
jejich hlubokou podstatu, skrytou někdy pod
maskou dosti všední a křiklavou.
Pohližíme-li s tohoto povýšeného stano-
viska na Matiční slavnosti, musíme jim přiznat
v každém ohledu velkou důležitost pro nas
život národní a musíme si přáti, aby měly
úspěch a zdar největší.
Za dob těžkých a rozháraných působil
ve Francii heslo »Vlast v nebezpečí« ohromnou
mocí, kouzlem úchvatným, oživovalo ochabl
energie lidu, posilňovalo slabé, uklidňovalo
úzkostlivé a smiřovalo nesvorné a zvolán
»Vlast v nebezpečí« bylo lékem chorému ná-
rodu, záchranou ohrožené vlasti. Též u nás
podobné heslo má působivost kouzelnou a jsme
jisti, že též podobný výstražný hlas, upozorňu-
jící na nesnáze Ústřední Matice školské, nalezne
ohlas ve všech duších českých a to uzříme
bohda dnes o velkém lidovém dni Matičném na
výstavištil
ních.
Francie
12
article
Veselý rej drobotiny školní v rozsáhlých
prostorách průmyslového paláce započal před 3.
hod. odpolední. Zavítali tam školáčkové v prud-
kém lijáku. Zachmuřená obloha nikterak nevzbu-
zovala povznešenější náladu, ale nepřízeň počasí
záhy byla zapomenuta. Do průmyslového paláce
nepršelo a proto vše tihlo do jeho prostranství.
kde bylo postaráno náležitou měrou o potřeby
občerstvení i pobavení. V pravém křídle prove-
dena byla prostná cvičení dívek, která řídila sl.
Ptáčkova. Později konalo se cvičení hochů za
řízení říd. učitele p. Škváry. Výkony školáků
žaček byly pozoruhodné a četné obecenstvo
hlučnou pochvalou dalo na jevo plné uspoko-
jení. V tomtéž křídle dále uspořádán květinový
rej a školáčkové obého pohlaví v krojích pro
vedli hrvatské kolo s průvodem hudby. RRej
kolo aranžovaly dámy pí. Jančarová, slč. Rube-
šovy a p. Stržinek. I toto provedení setkalose
s plným uspokojením četného obecenstva.
V levěm křídle poutalo pozornost zejmena
divadlo růzností, kde produkovali se nejpřednějšl
čeští umělci. Hudbu dle francouzského vzoru
obstaral v té příčině uznaný a dovedný hudebník
p. Nikl. Divadlo řídil p. Wanderer. Na druhém
jevišti produkovali,se siláci a výkony jejich vzbu-
dily oprávněný úžas. Tuto produkci řídili pp.
Švagrovský a Hojer. Velmi poutavé bylo lout-
kové divadlo za řízení p. Knota. Zkrátka, n
všech stranách bylo příchozím, malým i odrost-
lým připraveno přiíjemné pobavení. Buffet v
středu paláce byl znamenitě obeslán. Prodej ob
starávaly tam paní a dívky, které prodávaly
také květiny, pohlední lístky, vztahující se k
slavnosti.
Jančarová
Stržinek
Nikl
Wanderer
Hojer
Knot
Buffet
13
article
Před průmyslovým palácem koncertoval
kapela kutnohorských havířů. Z dalších přita-
žlivých atrakci dlužno zmíniti se o nedozírn
studni, lovení na suchu. V české chalupě sl
Bräuerova velmi poutavě vyprávěla pohádky-
Spolek pro pěstování her české mládeže za ve-
dení p. učitele Suka uspořádal dětské hry a v
Floře Jednota českých střelců aranžovala střelbu
s udílením cen. Ku pobavení mládeže byly dále
na výstavišti houpačky, fonografy, kukátka.
americké plavby a pod. Slavnostní výbor pečovai
všemožně, aby pobyt na výstavišti zpříjemnil
každému přichozímu.
Čilému odbytu těšil se slavno s t ní
list, jejž sluší zvláště doporučiti přízni obe-
censtva. Do listu vkusně vypraveného přispěli
literáti naši, jako: El. Krásnohorská, J. Tur-
novský, Maternova Pavla, Věnc. Lužická, A.
Klose, Vl. Pittnerova, Em. ryt. z Čenkova, Jar.
Schiller, L. Grossmannova- Brodská, K. Fr. Za-
choval, Fr. X. Svoboda, Tereza Mellanova,
Růž. Jesenská, Fr. A. Zeman, K. Mašek, K.
Engelmüller, Jar. Borotínský, Ad. B. Piskáček,
Alb. J. Havránek, A. Heyduk, A. Wenig, P.
Secký, Ferd. K. Schnepp, Aug. Eug. Mužík,
Archleb Luděk, Ant. Nečásek, L.. Benýšek,
Gabr Preissová, M. Fučík, dr. J. Podlipný, dr.
K. Pippich, JUC. Fr. Mašek, J. Kren, Frant.
tišek Procházka, Jaroslav B. Zyka, dr.
Jindř. Vaniček, K. Vaníček, V. Kukaň. —
Kromě toho zaslali příspěvky umělci a hudeb-
níci: M. Aleš, F. Engelmüller, Reisner, J.
Káan, H. Trneček. J. R. Rozkošný. — Kromě
přispěvků těchto uveřejněn úplný program. List
prodává se na výstavišti za 40 hal. — Dále
svým nákladem výbor vydal přiležitostné po-
hlednice dle návrhu akad. malíre pana Štapfra.
Cena pohlednice stanovena na 10 hal.
Bräuerův
Suk
Věnc
A Klos
Pittnerův
em
Schiller
L Grossmannův
Brodská
Svoboda
Mellanův
Růža
Jesenská
A Zeman
K Mašek
K Engelmüller
B Piskáček
J Havránek
A Heyduk
A Wenig
P Secká
Ferd
K Schnepp
Aug
Mužík
Archleb
Luděk
Antonín
Nečásek
Benýšek
Gabr Preissová
M Fučík
doktor
J Podlipná
K Pippich
František
Mašek
J Kren
Procházka
Zyka
Jindřichův
K Vaníček
F Engelmüller
Reisner
J Káan
H Trneček
Rozkošná
Štapfr
Maternův Pavel
Čenkov
Francie
spolek pro pěstování
flóra
El
Ada
14
article
Program dnešního dne jest velmi pestrý
bohatý. Slavnost zahájena bude opět koncertem
úplné kutnohorské kapely, řizeně p. kapelníkem
V. Lautnerem. Program bude obohacen spolu-
účinkováním jednoty zpěváckých spolků česko
slovanských, která řízením sbormistra Hlaholu
p. prof. K. Knittla počtem 300 pěvců před-
nese národní sbory. O 4. hodině prosloví před-
seda Ústřední Matice školské p. prof. dr. Ja.
Čelakovský za přítomnosti veškerých pp. del -
gátů měst, obecních zustupitelstev, jakož členuv
protektorátu, poslancův, spolků, korporacía
sborů, jakož i přítomného obecenstva »O důle-
žitém působení Ústřední Matice školské za prv-
ních dvacet let«. — Před a po proslovení tomto
zapěje jednota příslušné sbory. Ve středu tráv-
níku před průmyslovým palácem vypálen bude
skvělý denní ohňostroj, zhotovený pyrotechnikem
p. B. Hájkem. — Na to následovati bude kon-
kurenční lepení plakátů o závod českého návěšt-
ního ústavu p. Kubáska a spol., jež vzbudí za-
jisté pozornost návštěvníků, neboť číslo toto pro-
vedeno bude v Praze poprvé. — Dá se očeká-
vati, že i z této nové attrakce připadne slušný
obnos Matici, že totiž pp. majitelé firem, jichž
plakáty nalepovány budou, za reklamu tuto v-
řejnou Matici přispějí.—— V průmyslovém paláci
v královském pavilloně koncertovati bude ochotně
tamburášský odbor akademické čítárny, takž
návštěvníci buffetu, kavárny, vinárny při ochut-
návání darovaných našich výtečných prazdroju,
jichž ceny levně stanoveny jsou, mile budou
pobaveni. — V pavillonu p. Bukovského kon-
certovati bude ochotně sbor tamburášů na král.
V Lautner
profesor
K Knittl
Čelakovský
del
Hájek
Kubásek
Praha
15
article
Vyšehradě. — V pravém křídle průmyslového
paláce budou prostná cvičení hochů a dívek.
chorvatské kolo, květinový rej, vítání Vesny,
v levém pak divadla rozmanitostí, divadlo samo-
hybů, divadla růzností. Před průmyslovým palá-
cem nedoztrná studně, americký cirkus K. Šei-
nera záležející ze 40 osob a 30 koní, lov na
suchu, hudba, zpěv, za průmyslovým palácem
pak houpačky, střelnice, kolotoče, divadla, lout-
kové hry atd. atd. — V pavillonu Živnostenské
banky p. Šámalův fonograf, ve »Floře« střelb
do terče, dnešního dne pořádaná Českou Obe
střeleckou. Začátek o 3. hod. — O 5. hodine
vzlet kapitána p. Fr. Hůlky. Přihlášky k teto
plavbě učiniti možno ještě dnes v balonové
aréně nebo v administrační budově na výstavišt.
I o boj serpentinami a konfetty postaráno u velké
míře. Též zaveden: závod ve vázání květin.
jejž pořádá p. Polák, pěstitel růží. V divadle
»Uranii« dvě velká představení. Vyznamenáni
budou cenami každý stý, pětistý a tisíci návštěv
ník slavnosti matiční. Kontrolu správného sčítán
převzali členové slavnostního výboru. Větší dary
a příspěvky zaslali dále : J. J. kníže Jiří a Ferd.
K Šei
Šámalův
Polák
Jiří
Ferd
Vyšehrad
rozmanitost
flóra
Český Ob
16
article
Lobkovic, pan i paní Walterová z Loun, Žerno-
seky, Kolínská továrna kávová, rytíř Frey z Freyen-
felsů, kralupský cukrovar, rosicko-pardubický
cukrovar a mnoho, mnoho jiných dárců. —
Damský odbor žádá opětně o zaslání slíbených
darů pro dnešní den do kanceláře ÚMŠ. do pů
desáté ranní, kde dámy dary ty přijímati a za-
pisovati budou, načež pak hromadně na výstavu
budou dopraveny. — Velký je program dnešního
dne i dostavmež se všichni na výstaviště, by při
jem pro Matici byl hojný a návstěva byla d-
stojna názvu »Velké Prahy«.
Balon Ressl. Dnes podnikne česk
aeronaut pan Hůlka druhou volnou plavbu svým
bälonem z výstaviště. Plnění počne o 2. hodině
odpolední a vzlet je určen po 4. hodině odpol.
Malé vstupné, jež je do balonové arény pro
dospělé na 20 h. a pro děti na 10 h. ustano-
veno, umožňuje širšímu obecenstvu přihlížeti
k zajímavému plnění a vzletu balonu. Kouřen
v balonové aréně je zakázáno.
Lobkovic
Walterová
Frey
Ressl
Louny
Žerno
Freyen
rosickýpardubický cukrovar
Úmš
Velká Praha
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkonný výbor národní strany svo-
bodomyslné radil se ve dvou schůzích, dne
15. a 16. t. m. konaných, o politických pomě-
rech. Porady tyto, při nichž konstatováno bylo
jednotné nazírání na politickou situaci, byly
ukončeny jednomyslným rozhodnutím o dalšlm
postupování strany
Dr. Lingg a pamětní spis českých
poslancův. Politicky myslící hlava německého
kasina, ustanovený nástupce dra. Schmevkala
a Schlesingra, pražský advokát a dvojnásobný
doktor Lingg zasedl včera, aby hned za tepla
vyvrátil, co proti Körbrově jazykové předloz
namítnuto v pamětním spise parlamentní komise
poslanců českých na radě říšské. Již ten chva
a horlivost, s jakou pustil se pán ten do apo-
logie oněch předloh, jsou podezřelé. Jsou-li tak
málo spravedlivé zmíněné předlohy, že němečt
poslanci citili potřebu proti nim se ohraditi,
proč pan Lingg i ostatní, pana d'Elverta nevy-
jímaje, objevili se ihned po uveřejnění českého
promemoria na kolbišti, aby obhájili zmíněnou
předlohu? Tak se nejedná oproti projektu,
jehož uskutečnění interessenty vážnou naplniti
musí obavou. Však i jinak počínal si pan dr.
Lingg velmi buršikosně: na místě, aby při této
vzácné příležitosti osvědčil svou profundní
učenost, obmezil se pouze na některé v potu
tváře sehnané povrchní vývody, nutě se při tom
do ostřejšího polemického tonu. Výsledkem
páně Linggova hloubání je tvrzení, že prý Če-
chové protestují proti jazykovým osnovám Körb-
rovým jednak na základě prosincovky a potom na
základé obnoveného zřízení zemského z r. 1627.
doktor
Lingg
Elvert
Linggův
18
article
Na Ferdinanden ovšem nevzal prý pan Körben
ohledu, když konstruoval svou předlohu, nebylo
toho ale zapotřebí, poněvadž v téže Ferdinandei
obsaženo je též, že císař ve státě českém měniti
může zákony dle své vůle. A panovníci prý
loho práva v Čechách používali velmi hojně,
zejmena ale stalo prý se tak velikým a důle-
žitým aklem, jímž ze všech českých zemí jako
z ostatních učinčny byly »provinci o«. —
Pan dr. Lingg by se nám velice zavděčil, kdyby
naznačiti chtěl s tátní akt, kterým království
české s ostatními zeměmi přestalo býti státem
a kdy prohlášeno bylo — provineií. Kdo jen
poněkud zná minulost této zeměn i tohoto státu,
ví, že sněmové království českého vykonávali
nejdůležitější ústavní práva ve formě, jaká byl
tehdy zvykem, až do roku 1848. Povolovali
totiž daně aneb je i nepovolovali. Mloderní
konstituce dle pojmů nynějších to ovšem nebyla.
Ba stavové čeští byli dokonce tak směli, že po-
volali na trůn jiného panovníka, než byl onen.
jemuž vytýkali, že nedbá práv země. V divém
rozruchu, jenž byl následkem těžkých válek,
druhá česká revoluce bez hluku byla odklizena.
Körben
doktor
Lingg
Čechy
19
article
Ale nehledě k tomu, již faktum korunovace,
jež až do nejnovějších dob slavena byla s velikou
nádherou jako zjevné pouto mezi dynastil
českým státem, nasvědčuje tomu, že jest to
opovážlivost, snižovati království české na pouhou
provincii neb porovnávati obnovené zřízení
zemské z roku 1627, jež po neštěstí na Bil
Hoře stalo se novým podkladem vzájemného
poměru státu českého k Rakousku ostatnímu,
frivolně se zákonem Solonovým! O trvalé
existenci českého státu svědčí ostatně i název
tohoto soustátí, jehož uživalo se všude i na
mincích, tedy i tam, kde šlo o královský regal, ba
i sami předchůdcové páně Linggovi neodvážili se
v roce 1867 ani formálně ponížiti země cislaj-
tánské na »provincie«, neboť stanovili, že tato
polovina říše jmenovati se má: »Království a
země na říšské radě zastoupené«. Zcela správně
dokazuje se v pamětním spise českých poslanců,
že není vůbec třeba dnes otázku jazykovou vy-
řizovati teprve zákonem. To dávno již se stalo.
Solonův
Lingg
Bilo hoře
Rakousko
20
article
Ne pouze Ferdinandeou, ale § 19. základních
zákonů zemských a potom kabinetním listem cís.
Ferdinanda ze dne 8. dubna 1848, o němž ne-
právem tvrdí dr. Lingg, že není obsažen v žádné
sbírce zákonů a že jeho ráz je pouze listu sou-
kromého. Paragrafu 19. nelze prý se dovolávati,
poněvadž je to pouze volný rámec, v němž
specifikovaný zákon teprve měl být vypracován.
Tolik ale snad p. dr. Lingg jako právník ví, že
legislatura podrobná nikdy nesmí vybočiti z mezí
zákona povšechného, jehož má býti pouhým do-
plňkem. I v jazykových zákonech speciálních
musilo by býti tedy šetřeno zásady, že všichni
jazykové jsou v úřadě, ve škole a veřejném
životě rovnoprávní. Dr. Lingg pomáhá si ovšem
zase starým kejklířstvím, že jen konkretní indi-
viduum může činiti nároky na rovné právo,
právo vůbee, ne ale nějaký jazyk nebo kmen
či národ. Že tedy nemůže rovnoprávnost rekla-
movati národ český, nýbrž jen český člověk,
sice jen tam, kde jeho řeč je obvyklá, nikol
ale v celé zemi, tím méně pak v celém státě,
což prý by se státi musilo, kdyby se § 19. vy-
kládal tak, jako my činíme. Tak mluví právník,
který jedním dechem žádá extra-jazyk pro —
stát, a tak argumentuje politik, který neví, z
ministřizákonodárci z roku 1867 měli skutečně
na mysli právo v celé zemi, v celém království,
ne ale v určitém pouze kraji, že šlo jim o ja-
zyky v zemi, jako v dějinné a státní indivídua-
litě obvyklé, a nikoli o jazyky, obvyklé pouze
v jednotlivých ethnografických částech té či oné
země. Vzdyť přece byla jejich ústava vydána
pro království a země! O tom pak,
má-li kabinentní list z 8. dubna 1848 povahu
zákona či ne, rozhodla již jiná instance, než je
dr. Lingg a pan dr. Werunský. Polemiku v této
věci necht vyřídí si prvé jmenovaný pán s —
pleníssimem nejvyššího soudu ve Vídni.
Ferdinand
Lingg
doktor
Vzdyť
Werunský
Vídeň
21
article
— Projev dělnictva poslancům na
radě říšské. Ve čtvrtek dne 14. června konala
se schůze národních socialistů v hostinci pana
Šafra v Soukenické ulici. K návrhu přednedy
br. Fr. Mareše byl přijat jednohlasně s velkým
nadšením následující projev: »Českému posel-
stvu na radě říšské ! Za statečné hájení práv
národa českého a za skvělé vítězství v obstrukci
dne 8. června 1900 vzdáváme srdečné díky.
Sláva vám! Zároveň žádáme, abyste na dále
vytrvali v nejkrajnější obstrukci na tak dlouho.
dokud práva naše nebudou nám vrácena. Dělný
lid stojí za vámi.
— Z Holio. Okresní výbor v Holicích
vyslovuje naprostý souhlas s počínáním poslanců
českých na radě ríšské a vzdává jim dik za
neustupně a statečné hájení uražené cti a práv
národa českého. Byla to v pravdě mužnáa
neohrožená odpověď na násilí německo-polské
nechť statečnost takovou zachovají poslanci naši
i v dalším boji za čest národa našeho; v boji
tom stojíme všichni za nimi jako jeden muž
nedopustíme nikdy, aby zaručená nám práva
byla někým svévolně šlapána. Okresní starosta:
— Z Libochovic. V zastoupení okresníh
výboru v Lihochovicích prohlašuji úplný souhla
s obstrukčním jednáním poslanců našich na radě
říšské, vzdávám jim jmenem téhož vřelý dík za
mužné a neoblomné obhájení uražené cti národa
českého a žádám je, aby v tomto boji za uhá-
jení našich státoprávních snah proti centralistické
vládě vídeňské neoblomně vytrvali s vědomím,
že tak činí z vůle lidu a že lid jest a nimi za
jedno. Josef Pouva, okr, starosta.
Šafr
František
Mareš
Pouv
soukenický ulice
Holice
Libochovice
22
article
J. Tužil.
J. Tužil.
— Ze Slanéhor Městská rada usnesla n
ve schůzi dne 11. června jednomyslně, projevit
souhlas s činností poslanců českých na radě
říšské. A. Prügl, purkmistr.
— Svobodomyslným poslancům na
říšské radě za rozhodné a statečné hájení
práva a cti českého národa v posledním zase-
dání říšské rady voláme hřímavé »sláva« a zá-
dáme je, aby v rozhodném odporu proti nám
nepřiznivému systému vládnímu setrvali, pokud
se nám nedostáne zadostučinění za pohanu,
17. října m. r. na nás spáchanou a slibujeme
jim nejúčinnější svou podporu. Představenstvo.
obce Vrbna nad lesy: Jos. Prošek, starosta. —
Představenstvo obce v Lenešiclch (okres
Louny): Jos. Havránek, starosta. — Pred-
stavenstvo obce Hřivic: Ant. Lukáš, sta-
rosta. — Představenstvo obce P och v á l o v a:
Frant. Jelínek, starosta. — Predstavenstvo obce
Břlnkova: Čeněk Minařík, starosta.
Představenstvo obce Dobroměřic. — Před-
stavenstvo obce v Zeměchách u Loun:
Karel Lím, starosta. — Představenstvo obce
Úherce: Jos. Šalamoun, starosta. — Před-
slavenstvo obce Divíce: Alois Wencl, str-
rosta. — Představenstvo městyse Pane-
ského Týnce: V. Jirásek, starosta.
— Schůze voličů. Občanský k lub
v Karlín ě pořádá ve čtvrtek dne 2 1. června.
veřejnou schůzi voličů městské kurie, ve které
promluví říšský a zemský poslancc pan JUDr.
Josef Herold »O politické situaci«. Schůze
koná se v 8 hod. večer ve dvoraně velkohostince
su města Petrohradu« v Karlině.
— Kluby občanské. Občanský klub
v Žižkově pořádá členskou schůzi dne
19. června v 8 hod. večer v klubovní mist-
nosti v hostinci »u Merkura« č. 111. Na po-
řadu jest: Rozhovor o potřebě české university
na Moravě a volné návrhy. Účastenství všech
pánů členů jest velice žádoucí.
A Prügl
Prošek
Havránek
Lukáš
František
Jelínek
Minařík
Lím
Wencl
V Jirásek
JUDr
Josef Herold
Vrbno
Lenešicl
Louny
Jos
Hřivice
Dobroměřice
Zeměchy u Louny
ský Týnec
Karlín
Petrohrad
Žižkov
Merkur
Morava
Slanéhor městský rada
obec Úherce
Jos
občanský klub
23
article
— Osobní. Bývalý finanční ministr pan de.
Kaizl včerejším odpoledním rychlíkem drahy Frant.
Josefa odjel z Prahy do Vídně. — Týmž vlakem odjel
z Prahy generální ředitel banku rakousko uherskéno
Lev ryt. Biliníski.
— Rodinné zprávy. Paní Anna Šváchova
rozená Novotných a p. MUDr. Jaroslav Švácha,
praktický lékař na Král. Vinohradech, slavili těchto
dnů svůj sňatek manželský. — Slečna Eminka
Velebilov a na Král. Vinohradech a pan Karel
Pázler, úřadník zemského výboru, slavili téchto
dnů své zasnoubení. — Slečna Vilma Holubo va
ze Slaného a pan Vilém Scherí, mag. pharm.
na Žižkově, slaviti budou sňatek svůj dne 23. t. m.
o 11. hod. dopol. v děkanském chrámu sv. Gotharda
v Slaném. — Paní Růžena Kumperov á roz.
Češpivova a pan Vítězslav Kumpera, syn
velkoobchodníka s kožemi, slavili sňatek svůj dne
4. t. m. v chrámu nejsv. Trojice v Podskalí v Praze.
— Úmrtí. Dne 14. t. m. zemřel v Praze pan
Josel Krehan, který od samého otevření pro-
zatímného divadla byl nepřetržitě členem orkestra
nejprve prozatímného, později Národního divadla.
V posledních letech byl prvním violistou. — V pátek
zemřel pan Jan Kořínek, majitel domu a ná-
jemce cihelny v Selci u Prahy, v 63. roce věku.
Pohřeb bude dnes o 3. hodině odpol. z domu smutku
ze Selce na hřbitov šárecký u sv. Matěje. — V Žižkové
zemřela minulý pátek slečna Božena Brožo va
po dlouhé a trapné nemoci v nejkrásnějším, květn
života svého. Pohřeb zesnulé konán bude z Ústřední
síně v Olšanech zejtra v ponděli o 4. hodině odpol.
Kaizl
František
Josef
Lev
Šváchův
Novotná
MUDr
Švácha
Král
Eminek Velebilov
Pázler
Vilma Holubo
Scherí
svatý . Gothard
Kumperov
Češpivův
Kumpera
Josel
Kořínek
Matěj
Broža
Praha
Vídeň
Vinohrady
Slaný
Žižkov
Podskalí
Selec
Olšany
národní divadlo
24
article
— Včera zemřela paní Barbora Jene wei no vá
roz. Maternova, vdova po správci tabákového
skladu v Praze, ve stáří téměř 82 lel. Pohřeb na
hřbitov olšanský koná se zejtra v pondělí o 4. hod.
odpol. z bytu v Husově třídě č. 23 n., 85 st. (stanic
tramwaye »Proutková«) v Žižkově. — V Třaboni
zemřela dne 15. t. m. paní Marie Pešino vá,
majitelka domu a realit, v 73. roce věku svébo
ochrnutím srdce. Pohřeb zesnulé konán bude dnes
v neděli o 4 hodině odpol. z domu smutku na
tamější břbitov u sv. Alžběty.
— Ministr-krajan dr. Rezek při pobytu
svém v Praze předvčírem večer rozmlouval s někte-
rými poslanci klubu národní strany svobodomyslně.
Včera dopoledne prodlel hodinu u místodržitele.
U nejvyššího zemského maršálka, který dlí mimo
Prahu, zanechal navštívenku. Odpoledne přijal v hö-
telu »u saského dvora« místodržitele, generálního
guvernéra rak.uherské banky ryt. Bíliňského, ně-
které poslance klubu národní strany svobodomysiné
a prince Bedř. Schwarzenberga. Dnes odpoledne vrát
se ministr dr. Rezek do Vídně.
Barbora Jan
Maternův
Pešina
svatý . Alžběta
Ministr
Rezek
Bedř
Schwarzenberg
Praha
Olšanský
Husův třída
Žižkov
Vídeň
klub národní strana
é banka
25
article
— Volby do okresní nemoconské po-
kladny konají se již dnes od 8. hod. ranní do
5. hod. odpol. Terrorismus strany sociálně- demokra-
tické dosáhi vrchole. Obava, aby z rukou jich nebyla
pokladna dobyta, zaslepuje představenstvo tou me-
rou, že dopouští se zřejmých nesprávností a nedha
ani svých vlastních vyhlášek. Tak se v
vyhláškách představenstva stanoví, že lze legitimac
volební vyzvednouti až do soboty do 8 hod. več
Včera však bylo o depřeno v dání legiti-
mací volebnich všem, kdož se pro ně dostavil
podruhé hodině odpo led ní. Byli to zejmens
úřadnici Úrazové pojištovny, Zajišťovací banky a
členové Národního divadla. Ovšem že proti tomanto
zjevnému násilí bude se vší rozhodností zakročeno,
Včera, když jeden člen proti takověmu počínání se
ohradil a jednání úřadníků pokladny, zejmena pana
zajišťovací banka
národní divadlo
26
article
Joba, který od členek Národního divadla vymá hal
i křestní listy, nazval švindlem, dalo jei
představenstvo, které pravdu nerado slyší, z a-
tknou ti. To vše nesmí odstrašiti všechny národně
smýšlející členy pokladny, a by voleb dnešních
do jednoho se zúčastnili a přispěli k tomu, by
humanní ústav vrácen byl svému účelu a nebyl na
dále rejdištěm a útočištěm existencí sociálně- demo-
kratických. Doporučuje se, aby každý člen své právo
volební vykonal pokud možno doplo led ne a
nedal se nijakým terrorem odstrašiti. Listiny
kandidátní vydávati se budou ve vo lebních
kancelářích strany národní od 8 hod.
ranní, jakož i před pokladnou nemocenskou. Kan-
didátní listiny strany národní jsou barvy bílé
(vydané v sobotu) a barvy růžové (vydávan
dnes.) Oboje jsou platné. Volební kancelář národ.
soc. strany nachází se na nároží Smeček a Václav-
ského nám. v domě, v němž jest firma Klubalova,
dále su červené hvězdy« ve Smečkách; hlavní v-
lební kancelář, kterou každý volič nechí
projde, jest su Štajgrů«. Dnes o 8. hod. ranní
koná se tabor stavebního dělnictva »u Štajgrů«. Úča-
stenství všeho stavebního dělnictva nutné. Vešker
stížnosti udány buďtež i hned v kanceláři volebni
»u Štajgrů«. Ve snaze sociálních demokratů udržeu
tuto pokladnu pro svých 20 agitátorů, neštití se tito
žádných prostředků. Včera v poledne přepadl na vá-
clavském nám. sociální demokrat Pelant právníka H ,
obviňuje jej, že se dopouští přestupku ne-
dovolené kolportáže. Při tom vytrhl mu
z ruky násilím papíry a vyzval jej. aby se
s ním odebral na policejní strážnici ve
Štěpánské ulici. Vyzvaný ochotně vyhověl. Teprve pak,
když Pelant, jenž s uznání hodnou ochotností slaral
se o plnění platných zákonů, zpozoroval, že v ruce
drží — čisté, nepotištěné papíry, mezi nimiž se na-
Job
Václav
Klubalův
Pelant
clavský já
štěpánský ulice
národní divadlo