Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXOX.

2

V Praze, v neděli dne 17. června 1900.

Praha

3

Čísle 165.

4 article

Na ranní a odpol. list předplácí se Praze v sdnlnk dtvrk lets a n. " drojí denáni

Praha

5 article

kei akai

6 article

n ainrr iot n ve dllalrk Poštonl troji s ii

7 article

n rrr ni-

8 title

Dnašní číslu pro Prahu je o 18 stranách.

Praha

9 article Vedla by oktrojírka jazykových osnov k míru národův?

Vedla by oktrojírka jazykových osnov k míru národův? Především konstatujeme, že dodne ani jediný officiósní list vlády Körbrovy neodpovídá věcně ku zdrcující kritice jeho j azykových o snov pro Čechy a Moravu, obsažené v » Pamět ním spisu« českého poselstva ; což jest vzhl- dem k tomu, že předseda ministerstva teprv nedávno (6. t. m.) v parlamentě tyto své osnovy jazykové slavně prohlá- sil za vlastní kvintessenci ce- lého svého vládního program a celé své moudrosti státnické, věru přípa- dem snad jen v Rakousku možným. Jinde by to bylo neslýchaností! Tam by se po- dobná vážná odezva zákonných zá- stupcův celého národa pokládala za věc příliš důležitou, než aby vláda nepospíšila, dáti k ní rovněž vážnou odpověď svou, buď tak neb onak: ale vždy pro upokojení roztrpče- ného národa, vždy pro utíšení myslí obyvatelstva. Neb jest zajisté nejdůležitěj- ším interessem státu a tudíž nejpilnější po- vinností jeho vlády, dbáti o to, aby veliké orga- nismy říše, jakými jsou národové její, nebyly doháněny pocitem utrpěné křivdy neb hrozícího jim příkoří ku vše- obecné nespokojenosti, k úzkostným obavám o svůj zejtřek, ku nejtrpčímu pessimismu, ba zoufalství. Buď by tedy měla vláda Körbrova hledět důkazy »Pamětního spisue našich poslancův ráz na ráz vyvrátit, aby přesvědčila národ náš, že ustanoveními jazy- kových návrhů vládních nebude našemu do- brému právu nijak ublíženo, nestane se na- šemu národu žádná křivda a žádné pří koří: — aneb nemůželi toho pro- vésti — jako že nemůže: pak by měla poctivě a bezodkladně upokojit ve- řejnost naši prohlášením, že nehodlá nám těchto svých osnov mocí absolutní oktroyovat a přes protesty naše vnucovat, poněvadžjí jde o mír a klid v zemi a nikoliv o přílé vání oleje do plamenův. —

Körbrův Čechy Morava Rakousko

10 article

Ale i kdyby na krásně byla tak ješitně zamilována do svého neblahého dítka, jako hříšně podjata a nepřátelsky zanevřelá proti šestimillionovému národu našemu, tak že by neváhala vnutiti nám i tento pohár hořkosti a jedu v naději, že za hněv český získá sobě vděk Němců, že zraňujíc a obětujíc nás, vy- koupí si tím lásku a pokoj na straně něme- ckých hegemonů: dnes by věru z této své osudné spekulace mohla býti vyhojena na dobro. Neboť nastojte: ani Němci nejsou s jejími osnovami jazykovými spokojeni, ani Němcinechtějí si jich nechat líbit a dát oktroyovat tak, jak jsou, nýbrž sestavují rovněz svůj protest proti nim, který se arci velice, jak noc a den, liší od protestu našich poslanců a našeho národá, avšak na konec v jedno s ním vyznívá: v rozhodny odpor všeho obyvatelstva Čech a Moravy, českého jako něme- ckého, proti jazykovému elabo- rátu vládnímu, tak že není té doby v zemích koruny české ani jediné ná- rodní neb politické strany, které by se byrokratický ten odvar mi- zerného loňského svatodušního programu ně- meckého líbil a zamlouval. Národ čes ky

Němec Čechy Morava

11 article

zvedá se proti němu za jeden muž, volaje »To není rovné právo, nýbrž to je mé zkrá- cení, utrpení a poníženi, proti němuž ne- ustanu věčně protestovat jako proti křivdě a bezpráví!« Vůdcové a poslanci německé menšiny v zemích českých zvedají se však ve svém wolfianském chauvinismu rovněž proti němu, volajíce zase: Tímhle že se máme spoko jiti? Aby do našich německých krajů byli dosazováni na úřady a soudy čeští c.k úřadníci extra statum, kteří by dělali tlu- močníky a překladače pro české strany při jich výslechách, stáních a přelíčeních ? Ni- koliv, této české násady úřadnické mezi sebou neztrpíme! Pryč s nimi! V našich krajích nesmí býti v úřadech a soudech vůbec žád- ných jiných úřadníků než kovaných Němců, honosících se neznalostí češtiny, v našich německých krajích nesmějí úřadové a sou- dové vůbec přijímati žádného českého po- dání, žádného českého vyjádření ústního, tu se musí všechno úřadování od protokolu az do přelíčení a rozsudku díti výhradně po německu. Tu musí býti proveden princip ná- rodní jednojazyčnosti do krajnosti. Za to ale jinak v české oblasti! Tam neztrpíme my Němci, aby se s námi na c. k. úřadech soudech jednalo po česku. To tak. V Plzni na Král. Vinohradech, na Žižkově, v Karlíně. na Smíchově aby c. k. političtí, soudnía berní úřadové nepřijímali německých podání nezaváděli s Němci německý protokol, ne- prováděli s nimi přelíčení a stání a vůbec všeliké jednání po německu. To by bylo bez- právím na našich německých advokátech, to by bylo svévolným týráním německého oby- vatelstva a zkracováním jeho přirozeného práva.

Němec Král Plzeň Žižkov Karlín Smíchov

12 article

S Němcem má se vůbec všude v celém Rakousku jednat v jeho ma- teřském jazyku, neboť Němec je panujícím národem a řeč jeho má býti státní, panující řečí veškeré státní správy Rakouska: s Če- chem má se však jednat po česku nejvýše v ryze českých okresích Čech a Moravy, ale to jen v zevnějším styku, u vnitřním úřadování mají se projedná v at i veškeré záležitosti stran če- ských ve služební státní něm- čině, která má býti výhradním korrespon- denčním a služebním jazykem veškeré byro- kracie státní od nejposlednějšího okresního soudu až nahoru ku centrálním úřadům, od jezera Bodamského až do Bukoviny! A proto nejsou němečtí hegemoni levice s jazyko- vými osnovami Körbrovými pro Čechy a Mo- ravu spokojeni. »Více němčiny l volají — tohle nám nijak nestačí! Státní němčinu prohlašte zákonem základním pro veškeré národy rakouské, aby prae potencí byl udušen idiom český v Čechách i na Moravě, při národním rozhraničení Čech učiňte pro nás Němce ještě v Plzni, na Král. Vinohradech, v Žižkově, Karlíně, Smíchově. Králové Dvoře a v Třebenicích zvláštní vy- hodné výminky, za to ale vyžeňte čje štin absolutně z 80 německých okresů národně rozdělených Čech, ať dosáhneme konečně již na severu jich své vytoužené, ryze německé země, kam by žádná česká úřadnická noha nesměla jakživa více pách- nouti l- To jest smysl a obsah německéhe protestu proti jazykovým osnovám Körbro- vým. Sám Chlumecký moravskou jejich parti pracoval, kdežte elaborát pro Čechy hnět

Němec Král Čecho Rakousko Čechy Morava Bukovina Plzeň Žižkov Karlín Smíchov Třebenice

13 title

NILI

14 article

[pracně byrokraté německo-rakouští ä la Stum- mer podle německých návrhů pp. Pfersche a Ulbricha, přijavše dle přání Něm- cův nesmyslný a nemožný ten »prin cip territoriální jednojazvčnostie a národního rozdělení Čech, aby tu Němci dosáhli svého výlučně německého uzavřeného územe. jež si vymyslili němečtí radikálové a nacio nálové a la Pickert, Knotz a Prad a pro které se pro zachránění své popularity počali od roku 1884 rozpalovati i němečt ústaváci: Schmevkal, Herbst, Plener. Schlesinger, ač tehda sami nevě řili že by se k'd v našla vláda rakouská, jež b tento německo-nacionální velký sen chtěla uvěsti Němeům ve skutekl Však ejhle: nemožné stává se v Ra kousku možným. První poklekl v slabé chvíli před německým terrorem a chauvinis- mem o Novém roce 1890 Taaffe, v de- sítiletí po něm pak: Gautsch, Claru a posléze Körber. Kolik jmen, tolii stupňů dolů, tolik koncessí nenasytné ro- stoucí lačnosti hydry německého slavomamu a panovačnosti nezřízené. Zajisté sám pan Körber jest pevně a poctivě ve svém svě- domí přesvědčen, že svými návrhy jazykovými vyšel německým praetensím po nejkrajnější my- slitelnou mez vstříc. Že učinil pro německou levici tolik, ze více učiniti ne- může.

Ulbrich Němec Knotz Prado Schmevkal Herbst Plener Schlesinger Taaff Gautsch Clara Körber Německo Čechy

15 article Avšak dnes slyší od německé levice

Avšak dnes slyší od německé levice švindléřskou její odpověd: »Nikoliv, t nám nijak nestačí, chraň se takto nás odbýti, opovážíš-li se tyhle své osnovy nám oktroyovati tak jak jsou, musíme m Němci proti nim obořiti se ob strukcí!« Tak hrozila mu již 22. květn »Bohemie«, tak urputně zamítá dnes jeho snedočin« německá levice. S tou čočo- vicí že prý se nedá odbýti, chce míti státní němčinu, povýšenu na zákon nad zákony. jinak nepřestane hýbat nebem a peklem. — Tak, a nyní nechť pan Körber jde řekne si, nerozeznávaje českou pravdu o německé šalby: »Češí protestují, Němci pro- testují, našel jsem tedy patrně zlatou cestu prostřední mezi nimi« — a oktrojuje své famósní jazykové osnovy zemím če- ským! Vzejde z té setby jistě krásná žen vespolné — s pokojenosti, po ko je mírull. Či by snad nebylo pro mír a poko v Rakousku lépe: rozpomenout se, doku ještě čas, raději na památný slib trůnn řeči ze dne 8. října 1879, že »Rakou- sko, věrno svému dějinnému povo- lání, má byti týnem pro práv svých zemí a národův, trvalým bytem práva a pravé svobody í Discite justitiam, moniti.

Němec Körber Rakousko Bohemia

16 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 16. června. (Schválen společný rozpočet na rok 1901 účetní závěrka za rok 1898.) Vídeňské úřadní noviny sdělují, že společný rozpočet n r. 1901, přijatý delegacemi, obdržel císařsk schválení a zároveň otiskují podrobný seznam všech společných výdajů. Dle tohoto, definitivn upraveného rozpočtu vyžaduje se na r. 1901 na řá d n é výdaje

Praha

17 article

pro zahraničné ministerstv pro vojsko pro námořnictvo pro ministerstvo financí pro společnou účtárnu v celku Na výdaje mimo ř á d ne pro zahraničné ministerstvo pro vojsko- pro námořnictv pro mínisterstvo financí v celku tak že veškera potřeba bude obnášeti 357,034.706 K. Tato potřeba má se uhraditi předem z výnosu cel, ostatek pak se rozděli mezi oba státy dle kvoty 34.4: 65.6. Kromě těchto společných výdajů musí však oba státy uhraditi dle téže kvoty výdaje n vojsko v Bosně a Hercegovině, rozpočtěné 7,302.000 K, pak dodatečný úvěr za r. 1899 v částce 213.000 zl. a za r. 1900 v částc 3,255.000 K. Všechny tyto společné výdaje, jet mají býti uhrazeny r. 1901, obnášejí tedy do- hromady 368,017.706 k. Dle účetní závěrky za r. 1898, schválené delegacemi, obnášely všechny společně výdaje toho roku 183,905.219 zl. 874 kr. Cla vynesla 71,147.769 zl. 751 kr., tak že bylo třeba uhra- diti zbytek 112,757.450 zl. 12 kr. Z toho při- padlo na Uhry dle staré kvoty 35,405.839 zl. 34 kr. a na Rakousko 77,351.610 zl. 78 kr. V Praze, 16. června. (K situ a ci.

Boseň a Hercegovina Uhry Rakousko Praha

18 article

Stálý vídeňský zpravodaj »Pester Llovdu« roz- pisuje se o poměru vlády Körbrovy k politi- ekým stranám rakouským a končí přesvědčením, že vláda setrvá při »pracovní většině.« Pro- jevuje totiž naději, že se poměr německých stran ku vládě bude stále lepšiti, zejmena bu- dou-li Němci cíle Körbrova kabinetu moci uznati za jasné, otevřené a nepochybné Dokud prý se vláda vydávala za přísně nestran- nou, Němci se chovali k ní zdrželivě. Teprve od té chvíle, co se vláda počala příčiňovati o »pracovní většinu« Gjež mohla býti zřízena jen rozbitím staré většiny pravice. Pozn. red.), Němci ihned projevili ochotu vládu v počínání tom podporovati. Ani nyní, po uzavření říšské rady levice prý nevzdává se plánu, utvořiti takovou »pracovní většinu«. Potvrzuje ji v tom prý pro- jev důvěry, učiněný v polském kole panu Ja- vorskému, jenž se horlivě věnuje myšlence pra- covní vělšiny Podrobnější zprávy o sitnaci — ač nevíme, zdali zcela věrohodné — přináší krakovský » Gros Narodu«. Oznamuje předem, že císař zavrhl návrh na oktroyování nového jednacího řádu, jehož stanovení spadá výhradně v pravomoe říšské rady. Za to možno prý pokládati za jisté. že říšská rada bude rozpuštěna a že kabinet Körbrův odstoupí buď před rozpuštěním říšsk rady, nebo v brzku po něm. Dědictví po Kor- brovi má spadnouti na ústavověrný velkostatek. snad s petrohradským poslem bar. Lexou- Aehren- thalem v čele. Nový kabinet, do něhož má vstou- oitl také kn. Alfr. Liechtenstein (?), má se opí- rati o stranu ústavověrných velkostatkářů, o ně- mecké katolíky, antisemity, konservativce a ovšem také o tu slovanskou stranu, která je »für jede Majorität zu haben«.

Němec Gros Naroda Lexa Liechtenstein Pester Llovd

19 article

Nové volby mají se dle téhož pramene konati dle nového, oktroyovaného volebníh řádu, spočívajícího na zásadě všeobecného práva hlasovacího. Mimo to má býti oktrovován Kör- brův jazykový zákon, částečně prý opravený dle požadavků českých, zároveň však má i něm- čina býti prohlášena za státní prostředkovae V drobném prodeji aaaní číslo o sabě . . . sdpsl e ž ni ve silalkích na venkori 4 člo. . . . . . . . 195 nsledsl 1nseras, platí so hotově papře Pioraesni inisrty plijíná dplal- Tam nscházejí se též redskoe tlskárna a skpodice „Nárednšch Lict a Bukoplny se novraeejl

Nárednš Lici

20 article

jazyk pro celý stát a za jediný jednací jazyk říšské rady. Všechny tyto novoty mají býti zavedeny pomocí § 14., jen prohlášení němčiny za státní jazyk má se státi »nejvyšším naři- zením«. To je obsah informací »Glosu Nar.«, z něž ponecháváme ovšem odpovědnost jemu. Celkem zdá se nám, že jsou to »zbožná přání«, jakých koluje ve Vídni asi více. Z Krakova, 16. června. (O českém promemoria) rozepisuje se z krakovských listů zatím jen »Nová Reforma«. Seznámivši své čtenáře s podrobným obsahem české kritíky Körbrových jazykových zákonů a s hlasy vídeň- ských levičáckých listů o této kritice, dodává: »Věci stojí tak, že jako se Čechové nespřátelili a nemohou spřáteliti se svatodušním programem německým, tak i Němci nechtějí ani slyšeti požadavcích českých, vyjádřených v posledním memorandu. O jakési dohodě sporných stran není už ani řeči; české memorandum jen uspíší rozhodnutí: buď na tu, neb na onu

Körbrový Čecho Němec Nara Vídeň Krakov

21 article

10,211.689 K. 273,459.172 28,521.660 4.171.882 312.920 316,677.323K 208.295 K 25,168.528 , 14,969.160 , 11.400, 40,357.383K

23 title

Politické zprávy zahraničné.

24 article

V Praze, 15. června.

Praha

25 article

Rusko a Anglie. Hofmistr veliké kněžny Alexandry Josifovny general Kirjejov uveřejnil v »HoB. Bpen. článek o ruském lodstvu, jímž ulivá vzplanulé v Rusku nadšení pro zbrojení na moři. V do- hledných dobách Rusko má před sebou jen dvojí možnost války s Německem, kdyby Rakou- sku hrozilo nebezpečí od pangermánů as A nglil. V prvém případě lodstvo neměle by žádné úlohy a také v druhém Rusko musilo by spolehati na vojska pozemná a nikoli na loďstvo, v jehož příčiné Anglii nikdy nedohoní. Ab Ru- sko Anglii porazilo, k tomu má lacinější pro- středek, než loďstvo. Achillova pata Anglie je za Pamiry. Kdybychom jen čtvrtou čásť toho, co- obětujeme na sesílení svého lodstva a svého vo- jenského položení v Číně, obrátili na promyšlené a soustavně připravované tažení za Hi ma- laje, na ztizení cest i dráh atd., Anglie by s námi už nyní jinak mluvila.

Alexandr Josifovna Kirjejov achillův Rusko Anglie Německo Aba ruthenium Pamir Čína

26 article

Jak Alexandr cestoval po Srbsku. Do »La Serbie« píšou ze Zaječaru Velitel východní armády Milotín Jankovič, vrátiv se z Bělehradu, kamž jej králové povo- lali před svou cestou po východních krajích, svolal hlavní radikály svého okrsku a oznámil jim, že »po dobu slavností« mají domáci vě- zení. V domech svých byli střeženi žandar- merii tak přísně, že se nesměli zabývat ani svými obchodními záležitostmi. Z Bélehradu přišel náčelník špiclů Rajkovič a před přijez- dem králů zorganisoval službu tajných, jichž přes 150 bylo umístěno v Negotíně, Zaječaru, Kňaževci a všech městech, kudy králové cesto- vali. Po dobu cesty celá země byla v stavu obležení, vojenští úřadové všude zaměnili ob- čanské. Srbští radikálové v žaláři. Správce žaláře v pevnosti Kladově otázal se ministra spravedlnosti, co by měl dělati, kdyby zemřeli Protič a Pavičevič, kteříž jsou na smrt nemocni. Ministr odpověděl, aby se držel daných jemu pravidel, kteráž obsahují ustanovení i pro takový případ. Zemře-li ně- který z politických vězňů, má býti pohřben bez obřadů náboženských i občanských a úmrtí jeho nesmí být ohlášeno jeho rodným.

Alexandr Milotín Jankovič Bélehrad Rajkovič Protič Pavičevič Srbsko Zaječar Bělehrad východní kraj Le Serbie

27 article FEUILLETON.

FEUILLETON. —a. V Praze, 16. června.

Praha

28 article

Mám někdy zvláštní nápady. Docela obyčejná husa se zelím chutná mi na příklad mnohem lépe, než sebe delikátnější škubánek a procházk tichým údolím Lužnice je mi desetkrát milejší, než promenáda po silnici z Karlína do Vysočan, byť se na ní hemžilo ještě více velocipedistů a velocipedistek, než o minulém Božím těle. Mnozí lidé mne zvou k vůli těmto zvlástnostem podivínem, tak jako bych za to mohl, že Petři se mi více libí, než Bohdalec. Mám také v ohledu národním své zvláštn stanovisko a neprchám s ostatními odtamtud. kde příjemný je pobyt, jedině proto, že tam za- bloudí též nějaký Némec. Neponechávám, co zde máme nejlepšiho, svému odpůrci, nýbrž vy- hledávám ho v jeho doupatech a snažímse odtamtud ho vypudit. V ohledu tom vyvinuji zvláštní statečnost, jakkoli nemohu tvrditi, že by to byl sport příliš lákavý. Ale nechť si. Za- jímavý je a kdyby i človék při něm tu i tam něco utržil. Tak se stalo, že jsem se odhodlal na- vštíviti mezi jiným též »jarní slavnost schul- vereinskou«, jež pořádána byla minulý týden v zahradě zdejšího německého domu. Abych neprovokoval, koupil jsem si červeno modro-bilou stužku, vyzdobil ji knoflikovou dirku, vsedl do fiakru a kázal mu, aby mne dovezl sin's deutsch Haus«. Nemohu vám ani říci, jak skvěle jsem tam byl uvítán. Všude kolem mne si šeptali, že jsem sekretářem francouzského konsulátu velebili francouzský takt, který ani úřadním osobám republiky nepřekáží navštíviti i zjevnou slavnost nacionální.

Petr tichý údolí Lužnice Karlín Vysočany Bohdalec deutsch Hausa

29 article

Zavedli mne ihned do velikého stanu, kde dlely honorace, vykázali mi čelné místo a po- nechavše u mne jednoho člena výboru, aby byl mým ciceronem, přáli mi nejpřijemnější zábavu. Svého atfachě zbavil jsem se, jak roz- umí se samo sebou, ihned, prohlásiv, že spo- kojím se s jeho dobrou vůlí mi prospěti, jinak že těšiti mne bude, oddá li se úplně své »vy- volené«. Začervenal se a řekl, že ještě žádné nemá, ale dnes že si nějakou opravdu vyhledá Na to zmizel. Konečně sám! zvolal jsem, ale po tichu Na to rozhlédl jsem se vůkol. Mn bože! Tak tedy vypadá slavný, skvělý, mocný národ německý!« Tohle že jsou potome plavovlasého Arminia? Tohle že jsou pražšu Němci, o nichž dokazuje pověstny Pfister-Schwaighusen, že zde br dávno již, když my ještě pásli bůh ví kde jak rabové své volečky na jeteli svých germánskýc pánů? Ti zde vypadají přece docela jinak ! Na vzdor tomu popadl jsem jednoho z nich za líme »Račte odpustit« — pravil jsem — »ne opásal snad můj dědeček vašemu dědečkov meze?« Tázaný se obrátil a spatřiv mne, tak s ulekl, že počaly se mu tenké nohy v širokých kalhotách třásti jako papírovým Mikulášům n Staroměstském náměstí, když zavane vítr.

Němec Mikuláš staroměstský náměstí Mn bůh PfisterSchwaighusen

30 article

Byl to známý. »Nečiňte, prosím, z toho důsledky, příteli že jste mne zde nalezl, nemohl jsem jinak K vůli „kšeftu“.« »Nic si z toho nedělejte, můj milý, je nás zde více, kteří sem nepatříme. Vidíte tam toho Včera ještě dokazoval, že je nejupřímnějším vlastencem. My jsme zde vůbec všichni k vůli — „kšeftu“.« Co jsem tam viděl lidí, o nichž bychs byl domnival, že náležejí do naší tak zvané »nejlepší společnosti«. Vyzvídal jsem, zdali do kasina nevedou nějaká tajná dvířka, kudy sem se dostali. Řeklo se mi ale, že nikoli. V okamžiku tom jsem se opět zapomněl upadl v nezhojitelné dumání, jímž trpím: Proč právě vy, potomci po věky pronásle dovaných a do krve utiskovaných, sesilujet řady zpupných, pánovitých utlačovatelů našich Zapomněli jste již na to, kdo vám, štvaným, poskytl útulku, když stíženi kletbou Hospodino- vou prchali jste před jeho tváří nesnášelivým zlým světem, kterýž vás týral, mučil a ubíjel? Nebyl-li to český lid, lid slovanský, který vám poskyti útulku a útočiště, vás hladové nasytil žíznivým podal nápoje? Proč lidu našemu úm se odměňujete, že nyní, kdy požíváte těchže

31 article

kabátu. práv, jako on, přilnuli jste k úhlavnímu nepre- teli a své bohatství duševní i hmotné do jeh jste dali služeb proti nám? Nepálí vás nevděk ten ? Nevymlouvejte se, že mnozí z nás též váa nenávidí. Děje-li se tak, děje se to právě proto. že veliká většina vás trvalou na nás páše pro- radu. Což nevíte, odkud zaznělo heslo, daně v nejnovější době proti vám? Což nevite, že úhlavní nepřítel náš je také uhlavním nepřítelem vaším? Bůh Israele znal dobře národ svůj, že vytýkal mu důsledně pýchu. Také vy jste ne- přilnuli k nám, protože vás to táhne k většímu a mocnějšímu. Hloupé myšlenky. Vzdyť jsem k vůli těm do kasina nepřišel. Abych se poněkud osvěži a vybředl z dumání, koupil jsem si u buffetu kus šunky. Užívám jí jako mediciny pokaždé. když jsem duševně rozrušen a s výsledkem vždy dobrým, zejmena když si k šunce koupím ma lou plzeňskou. O kdybych věděl, z kterého n meckého prasete je ta šunka ! Co bych za to dal! To by mělo býti na každé napsáno. piva se to ví. Měli tam, jak jsem zvěděl, obojí akciové i měšťanské z Plzně; také jsem to- ono okusil: německá ale zdála se mi obě. T se ví, také k vůli »kšeftu«.

Izrael Plzeň

32 article

Pojednou zvláštní překvapení: roztomil slečinka, pravé rozvité poupě saronské, podal mi knížku s velice slibným nápisem- »Prager deutsche Worte.« Poděkoval jsem andilku, který, jak upřímně doznávám, přes to, že to byl anděl starotesta- mentární, byl velmi hezký, a zasednuv do od- lehlého koutka, jal jsem be knížečku studovati Knížečka obsahovala řadu odpovědí na šest otázek, které byl dal výbor jarní slavnosti ně- mecké p. t. německému obyvatelstvu pražskému První otázka zněla: »Kterými fakty bylo Ne- mectvo pražské nejvíce sesíleno ? Na otázku tuto došlo jeden a osmdesá odpovědí. »Velikými činy, jež vykonal německý rek a jež zkazily Čechům žaludek.e Který pak to byl u všech všudy německ hrdina? Aneb snad nám nechtějí už vzíti také Žižku a Prokopa? V tomto království bylo sic bojů dost, ale až na pruského Bedřicha, který nám žaludek již proto zkaziti nemohl, poněvada

Čecho Žižek Prokop Bedřich Prager deutsche Worte

33 article

jsme tenkrát vůbec netrávili, neznáme od Sáma ani jediného, který by tu byl co dokázal. Pa L. A. patrně umí lépe stříhat barchenty, než odpovídat na otázky německého kasina, které neopomenulo připomenouti, že autogram tohot pána je na prodej. Bože, to byla asi o něj dračkal Celá řada »duchaplných mužů«, jako by si byla řekla, odpověděla na tutéž otázku slovy Němectvo bylo v Praze nejvíce sesíleno u dá lostmi z prosince roku 1897. Takových odpovědí je v brožurce jedenáct Zdá se, že Němce několik těch vytlučených ta- bulí tak přílis nemrzelo, ba zdá se, jakoby po- politických kravalech toužili? Ne, nestane se jim po vůli. Realisté mezi přispivateli odpověděli krátce Němce posílilo v Praze nejvice dobré pivo. Ta- kových upřímných německych vlastenců je knížce sedm, tedy dost málo, uváží-li se, že je v Praze jen buršáků aspoň dvě stě, ne-li vle. Jeden z nich připojil k pivu také ještě Bílou horu, ta prý zároveň s pívem nás porazila. Doplněk ten svěděí o zvláštní ušlechtilosti a pro- nikavém duchu autorově. Škoda, že tento ruk- pis nebyl na prodej, byl bych jej koupil a od- kázal pověstnému Nožičkovi z Krče.

Sámo Němec Nožička Praha Krč

34 article

Dle universitního professora dra. HI. B. bylo Němectvo v Praze nejvíce posíleno zalo- žením první německé university v Praze. Tak málo-li se naučil tento člověk, že s takovým se odvažuje nesmyslem na veřejnost, potom věru nevíme, máme-li více litovati universitu, kde s učil, neb tu, na níž učí. Pravdu vyslovil zasilatel, jenž zpytoval původ věci v bájných dobách egvptských fa- raonů a jenž velmi dobře odpověděl, že Němectví v Praze bylo nejvíce posíleno útěkem židů z Egypta. Kdyby tam byli zůstali, kde by dnes bylo německé kasino Odpověď plnou pravdy a hlubokého přemítání zaslal komik německého divadla. »Kdo největši získal si zásluhu o posilnění Němců pražských? Pánové Nuernburger, Bergmann a Zogelmann. Tři po sobě jdoucí restauratéři v kasině. Na druhou otázku, které prý duševníči umělecké zpružiny jsou v Praze, totiž v té ka- sinově, nejoblíbenějšími? došla také kupa odpo- vědí. A tu opět se shledáváme s plzeňskýma s bavorským, jinak prý milují pražští Němci zábavy, do kterých se neplatí žádné vstupné. Ve všem praktičtí lidé. Málem tací jako my. Několika výtečníkům z kasina je nejoblí- benější duševní zpruhou Variété, chansonierka, defraudace — kriminál či Amerika. Jiný zase čerpá duševní potravu na pražském korsu. Tohe tuze lituji. Naproti tomu srdečnou soustrast synu vy- nikajícího českého vlastence dra. Bělského, o němž se ve knížečce dovídáme, že pořádá pro členy kasina večery, na nichž prý se tito. duševně baví nejintensivněji.

Němectvo Němec Nuernburger Bergmann Zogelmann Bělský Praha Egypt Amerika

35 article

Že se našli též v kasině lidé, kteří duševí posilu si opatřují ve footballu, tomu nelze při všeobecné oblibenosti této hry se diviti. Hn passant oznamuji, že zakládám vlasteneckou společnost pro pěstování poctivého českého »ve- likého pusáka«, o němž v hloubi duše, třeba bych o podstatě sportu praničeho nevěděl, jsem přesvědčen, že je stokrát lepší, proto že je za- jímavější a zdravější, než importovaná kopanina. A jak prý německé ženy nejlépe prospějí svému národu? táže se knížečka dále. Jak? Když prý si budou bráti Němce. Znáte, prosím, v Praze Čecha, který by byl ulovil bohatou ne- věstu? Jakmile se ale vyskytne české děvče s řadou tisícovek, má ji hned Němec. Potom aby prý měly hodně mnoho něme- ckých dětí, aby najímaly výhradně jen české služky a kucharky a kazily si tím své zaludky a ani za krejcar nekoupili tam, kde je na krámě napsáno jediné české slovo . .. K smíchu: právě jde kolem mne majitel závodu »u Vlasti- mila« se slečinkou, jejíž matinka prodává střižné zboží v krámě su bodré Češky«. Když jsem byl v nejlepším čtení velic zábavného spisu, byla na mně spáchána ha- nebná zrada. Dostavila se hlídka, která »ně- meckou Prahu« střežila, a odvedla mne do ša- tlavy, kde podroben jsem byl přísnému vý- slechu. Když bylo zjištěno, že nemám v kasině občanského práva a ke všemu že jsem Čech, byl mi — zcela dle pruského vzoru — doručen vypovídací rozkaz, v němž „tálo, že musím územl kasina opustiti. Na urovnání mých soukromýcl záležitostí bylo mi povoleno jen půl hodiny.

Němec Čecho Praha Čechy