1
masthead
25. prosince 1904
2
masthead
Příloha „Národních Listů“
5
article
Výtvarné umění,
Výtvarné umění,
Vánoční.
= Vezme-li se to kolem a kolem, skoro
všechny výstavy v čas vánoční jsou trhovější
nežli jindy, ano přemnohé jsou výhradně trhové.
Při tovarových rozumí se to samo sebou, př
uměleckých zakrývá se to, dokud jen slušně
lze. Vánoční čas je dobou nejhorlivějšího ku-
pování, a to ne vždy jen věcí nutné a nalehavé
potřeby, nýbrž ve značném počtu i takových
jež nám nebo jiným mají býti pouze k potěšen
a radosti. Proto se výrobci a prodavači stav
kupujícím, kde jen mohou, do rány. Umělci,
umělečtí průmyslníci, oprávnění k přivlastku
»umělecký«, nebo třeba pouze s domnělými nai
nároky, shánějí před svátky vhodné, aneb aspoň
v tu chvíli prázdné místnosti, naplní je jak mo-
hou a dovedou, zvou plakáty, oběžníky, vypro-
šují si v novinách místečko pro svoji upozor
ňovací lokálku a všady lákají prohlášením
Prodáváme lacino, prodáváme nejlaciněji! Ná-
rodní hospodář by měl v takových výstavách
jednotliveů a spolků víc látky ke studiu a po-
zorování, než krilik ku posuzování. Jeť on
také — kritik — nejméně zde vílán. Zcela
správně: neboť jeho soud pochvalný nebo výt
kový je snad přece s to poškoditi vlastní cíle
oněch výstav, odraditi kupce, zmenšiti poplávku
a tím snížiti ceny. Naše spolky umělecké,
všechny, otevřely své vánoční tržnice. Dobře
tak. Kupci jsou vítáni první, kritika ať čeká.
až spolek v příhodné době upravi si jinou vý-
stavu, v níž jeho členové ukážou pravou výši
svého umění. Snad se někde ani nedočká —
pak ale to není její vinou,
6
article
Vánoční výstavy v Uměleeko-průmyslovém
museu jsou také trhové a to je dvojnásob při-
rozené a správné. Nechápe-li kdo ještě, že ma-
liř nemaluje obrazy jen pro sebe, aby si v bytu
a atelieru z nich upravil galerii, a mluvi-li
umělci o prodeji jen s růměncem studu na tváři,
o zlatnikovi nikdo ani ve snu se nedomnívá, že
by drahé šperky dělal jen pro své polěšení
aby se jimi mohl pochlubiti na výstavě a stejně
přirozeným jeví se každému, že i nejumělečlější
nábytek je zhotoven jen na zakázku nebo na
prodej. Jestliže museum, instituce umění obra-
ňující a proň místo vydobývající, zve zároven
producenty a konsumenty k výstavě a k trhu,
plní tím dojista značnou část svého programu
a poslání. Umělecko průmyslové museum, které
by dnes vyhýbalo se stykům s přitomnou pro-
dukci a svoje nahromaděné poklady jen zvě-
davcům nebo studujícím odborníkům ukazovalo
bylo by pro vědu snad užitečné, pro život však
mrivé. Ale jen pro život, na povznesení umě-
leckého tvoření a vkusu je založeno a na rozdíl
od soukromých kolekcionářů a konservujících
musei vědeckých. Jeho výstavy tedy zcela ote-
vřeně mají tendenci uměleckou a účel trhový.
Uměleeko
7
article
Nepochybuji ani na okamžik, že správa
těchto výstav ví tak dobře jako vy a já, že
tyto exposice každovánoční mají se znatelně a
prospěšně lišiti od výkladů obchodních, že mají
vystupovati nápadně a výhodně nad průměr,
i nejlepší jejich průměr, že mají shromáždii
ejlepší pracovníky a od nich nejkrásnější kusy
vystavovati. Na druhé straně nie by nás tak
nepotěšilo, jako kdybychom v těchto výročníeh
výstavách musejních nalezali bohatý a jistě vy-
braný, dost široký a při tom úměrný obraz do-
máci umělecko průmyslové produkce. Připravu-
jeme ji, usilujeme o ni, pečujeme o její vzrůst
a povznesení všemožně a také nákladně. Vý-
roční přehlídka jejího stavu a postupu byla by
jistě na všechny strany prospěšná.
8
article
Dovedu si však představiti, že ke splnění
takového úkolu je třeba, aby toto poznání eílo
a cest, na obecný prospěch, vešlo v krev na
obou stranách: u činitelů musejních a všech
výrobců umělecko průmyslových. Tito nemají
dnes v Praze jiného a lepšího střediska mimo
Musea, nemají druhého, upravenějšího kolbiště
k vzájemnému měření sil před soudnými a ku
pujícími, a přece jich tolik zde schází! Mohou
toho být příčiny osobní i materiální. Obojí nutno
překonat. Osobní: to jest asi otázka jury, vý
běru při přijímání. Zajisté bývá vždy v těchto
výstavách dost praci, kleré tam nepatří, výrobků
příliš jen řemeslných, neuměleckých prostřed-
ností. Snad jsou přijímány na přímluvu, z útrp-
ností a možná, že i z obavy, aby výstavní sily
nezůstaly příliš prázdné. Dobrá věc je nejvy-
datnějším nepřitelem slabé a špatné, když tedy
takové dojdou v hojnosti, nepřijdou druhé na
řadu. Má-li přijímací porola potřebné vlastnost
a vládne-li dobře ve svém úřadě, pak už pou-
hým jejím rozhodnutím každá práce pro výstavu
přijatá jest ohodnocena oproti trhovému zboží
mimo výstavu. A ve výstavě silných rivalisovat
o uznání a přízeň, je konkurenční zápas, který
nerodi řevnivost, nýbrž tuží a napiná svaly
zbystřuje um, zdokonaluje dovednost. O to ko
nečně jde Museu v téchto výstavách a proto by
měla být jeho výzva na četnějších místech slý
chána a poslechnuta.
Praha
9
article
Je tu také jiná možnost možná: Dobrá
dokonalá, vynikající práce umělecko průmyslové
je podnikem aspoň stejně nákladným nebo
víc, jako dobrý umělecký obraz. Je nutne po
řídit zhusta velmi drahocenný materiál, vynalo
žiti čás a práci, jichž je jinak k živobytí třeba
Kterak snadno se stane, že krásné projekty zů
stanou papírovými projekty. Pro malíře a sochaře
jsou tu stipendia a fondy, ceny a »příspěvky k do
končení práce«; o dílo umělecko-průmyslove
nikdo takové péče ještě nemá. Ale pro ně bychou
potřebovali takových finančních podepření mnohdy
nalehavěji a prospěšněji nežli ku provedení někte-
rého dost prohlematického obrazu, Museum
samo, nebo jeho zakladatel, obchodní a živno-
stenská komora, nebo nějaký mecenáš prakti-
ckého smyslu, nebo nějaký zvláštní spolek pro
zvelebení výroby umělecko-průmyslové by mnoho
mohli, ano přimo měli zde vykonat. Museum
10
article
by tím umožnilo produkci ušlechtilou a hmot-
nými nedostatky neztěžovanou a ji by zároven
zlepšilo obsah svých výstav, povýšilo jejich úro-
veň, veřejnosti produkéní a koncesní předvádělo
by vzorové a ku předu ženoucí práce. Náš nový
a ještě velmi mladý umělecký průmysl potře-
buje dobré středisko, určité organisace, vzájem-
nost. České keramické družstvo mělo takové in-
tence. Zašlo za krátko, myslím, že jen proto,
že program jeho byl nad naše poměry nynější
příliš specialistní. V Bechyni se utvořilo nové
vystavuje v Museu — skoro samé věci fanta-
stické a čirého luxusu. My však musíme vžíti
se v přesvědčení, že naše produkce umělecko-
průmyslová bude jen tenkráte zdravá, silná
užitečná, když nám zušlechtí objekty živolní
potřeby, živobytní nutnosti v první řadě, ne-l
výhradně. Musí bráti v úvahu naše poměry ho-
spodářské a zdravé, přirozené podminky našeho
sociálního byti a ne pracovati v nějakém idea-
listním vytržení.
Bechyně
11
article
Než dosti zatím všeobecných úvah, sic
bychom se k procházce výstavou ani nedostali.
Tentokráte jsou textilní práco velmi uspo-
kojivé a sice právě ty, které na tradicích bu
dují. Městská pokračovací průmyslová škola pro
dívky v Praze vystavuje vyšívání s úřelným
užitím motivů lidových, českých i moravských.
v nichž pokrok technický i co do vkusu umě
leckého, oproti letům předehozím, je nepopíra
telný. Kde však jsou a co činí absolventky
Umělecko-průmyslové školy? Krajky žambere-
eké, o jichž prodej se stará nyní Průmyslové
Museum v Hradci Králové, zaslouží si nové
chvály a nejhorlivější a nejvřelejší propagatorka
našich ručních textilií, paní Renala Tyršová, zde
minulé neděle vyložila o nich vše potřebné. Po
nových vzorech se nepachlí, ale co podávají, je
solidní a zdatné. Pěkným překvapením jsou
krajky na slunečníku a širokém límei dle ná-
vrhů MUDra. O. Klumpara, jejichž koncepce je
vedena pevnou, nikterak diletantskou rukou.
Keramiky české předstihují německé z Teplice,
z odborné školy i R. Borsdorfa, kameniny po
vzoru francouzských, vážně jednoduchých forem
a barev rozteklých, z nichž arci některé omylem
sahají ku předhistorickým bronzům. Sklo jakoby
bylo už zaniklou pohádkou. V této výstavě by
nikdo nezvěděl, že je prostřed země jeho vý-
robou po všem světě proslulé. Jen slečna Zd
Braunova přišla se zajímavou kollekcí čistých
skleněných nádob, jež pokryla pestrými barev-
nými květy, ve formě a dekoraci velmi šťast
nou obdobou výrobků v slováckých domácno-
stech. Kovolitecká firma Bendlmayer č Čer-
venka se svými čelnými drobnými bronzy zcela
pěkně dokumentuje svoji technickou dovednost,
takže nyní už může přikročiti k rozmyslnějšímu
výběru svých modelů. C. k. odborná školav
Renal Tyršová
Mudra
O Klumpar
R Borsdorf
Braunův
Praha
Hradec Králové
Teplice
Bendlmayer č Čer
12
article
Turnově vystavila dokonalé řezby gemové a ka-
mejové a v její kollekci šperků je několik kusů
ušlechtilé koncepce, v níž kov, kámen a email
v dobré harmonii se druží a jiné, kde český
granát se dostává na cestu uměleckého, ne pouze
materiálního využití. V kollekci stříbrných praci
V. Němce je patrna ruka J. L. Němce, v jehož
kaselě se pikantně propletají moderní raffinova-
nost a drsný primitivismus. Jehlice, spony, zá-
věsy koncipuje nyní také v jednoduchých úlva-
rech, odvozených z barbarských šperků vedle
forem realistních. Technicky vynikají ukázkyv
železe kovaných naturalistických ozdob firmy
Jaroš a Michálek v Plzni, která se rozšiřuje
na výrobu bronzovou, jejíž drobnosti mohou se
toutéž pevností a hotovostí honositi. Intarsiev
kůži K. Lindauera, vazby zlacené J. Heintze
V. Horáka a ve skupině J. Otty plátnové nakla
datelské vazby dle návrhů V. Olivy (Bílá láska,
Erbenova Kytice, Heine, Polnisehe Erzähler)
jsou práce pozoruhodné.
Plakáty a reprodukce »Unie« netřeba zvláště
uváděti. Jejich kvality jsou známy. Nabytek,
jako vždy, není právě četně zastoupen. Kredence
J. Navrátila a skupina Nábytkové tržnice dobře
kladou váhu na ušlechtilou jednoduchost a účel-
nost forem. V tom zdravé zásady modernosti
už pěkně přicházejí k platnosti, ale nicse
s nimi nesrovnává šedavý nátěr dřeva, očividná
recidiva v zakrývání pravé jakosti materiálu ;
český dub tváři se být uherským javorem.
Němec
Jaroš
Michálek
J Heintz
V Horák
J Ott
V Oliva
Erbenův
Hein
Nabytek
J Navrátil
Turnov
Plzeň
Bílá láska
kytice
Polnisehe Erzähler
13
article
Karel B. Mádl.
Karel B. Mádl.
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Jirá sek Alois: Filosofické historie. Iilustrova
Adolf Kašpar. V Praze J. Olto (b. r.) 8.— (12 K)
Iilustrační výzdoba »Babičky« velmi zřetelně po
věděla, že s A. Kašparem se nám objevil mladý
pěkný, přívětivý a nadějný talent pro kuržní obrázky.
pro illustrační doprovod knihy. Ukázal schopnosti
vžíti se v předlohu, vystihnouti její hlavní povahua
převésti vypravování ve výraznou kresbu. Jeho umě-
lecký karakter, pokud se vyložil, nese se měkkým.
vlídným, řekl bych domáckým směrem, jde takořka
idylickou cestou. Těchto vlastností využila »Unie« ted
v Procházkově knížce veršů pro děti, »Slunečka«,
pro čtyry lehké a poeticky důvěrné akvarely, kdežto
sazbu ovroubila perokresbami Jana Urbana poněkud
všeobecného rázu; ale dohromady dávají úhlednýa
jistě dělské duši přístupný celek vkusné úpravy. Je
pak postupem velmi přisouzeným, že A. Kašpar od
»Babičky« přistoupil k Jiráskově roztomilé idyle
litomyšlské, plné smavého humoru a mladicky čistolné
vroucnosti. Glosuje ji illustračně se stejnými vlast-
nostmi jako knihu B. Němcové a také mu pěkně
sluší vlipné archaismy a umělecké oživování motivů
z let čtyřicálých. Jen zběžností, které se na některých
místech prozrazuji, musí se umělec vystříhati a šťastné
návrhy s rozvážnou pevností k definitivnímu útvaru
dověsti. Jeho smysl dekorativný přivede jej dojista
v brzku k tomu, aby každou svoji kresbu a lini
uvedl v organický soulad se stránkou knihy a její
snzbou, aby jich vzájemný poměr vyzněl v rovno-
vážné a všady souměrné barmonii. Iilustrací máme
došt a dost, ale někomu z našich umělců měla přece při-
padnouti velká a krásná úloha, celou knihu přeměniti
v jednotné a ušlechtilé dilo umělecké. Jsme to po
vinni knize, z citu vděčnosti za to, že nás vzkřísila
a obrodila.
Mádl
Alois
Iilustrův
Kašpar
J Olto
A Kašpar
Procházkův
Slunečko
Urban
Jiráskův
B Němcová
Praha
14
article
Časopis společnosti přátel star
žitností českých v Praze. Ročník XII. čís
1., 2. a 3. V Praze, nákl. společnosti.
Vzdor svým jedenácti úplným a cenným ročníkům
je to časopis nezaslouženě málo známý a rozšířený
I jeho tendence i jakost práce vykonané vymahajís
uznání. V těchto sešitech m. j správné určení a ocenění
starých obrazů v Mokropsech od F. X. Harlasa
který zcela důvodně odmítá tradiční a nedávno ob-
novené autorství Cranachovo a Schäufeleinovo.J
Herain zevrubně vypisuje historii vzniku, bronzové
fontany u Belvederu a dějiny Bruské brány v Praze
Mimo to četné příspěvky kulturní a místopisné.
Dílo, Lisl věnovaný původní tvorbě české
hlavně dekorativní. Roč. 2. číslo 10. a 11. (38 repro-
dukcí maleb a studií Fr. Urbana. K. Chyti
v jasné přehlednosti a stručně podává obraz orga
nisace celku pražských matířů v 14. a 15. stol.)
Cranachův
Schäufeleinův
Herain
Bruská
Urban
Praha
Mokropsy
Belveder
Francie
přátelit star
15
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Svaz všeho českého učitelstva.
Z mlh vzájemných předsudků a neporo
umění, z bouří a přeháněk mezi jednotlivými ka-
tegoriemi učitelstva a z temnoty, jež obestírala
neujasněný pojem touženého Svazu, svitají
poslední době slibné červánky, oprávňující nás
k radostné naději, že konečně v rozlehlé učitelské
obci české vzejde světlo, které rozplaší všechny
předsudky, osvětlí všechno vzájemné nedoroz-
umění a že přece jen Svaz veškerého učitelstva
českého bude uskutečněn.
16
article
Nejde tu o věc malé důležitosti, o nějaký
organisační nápad, o vytvoření spolku, ale jde
tu o seskupení nejmocnějších a nejvlivnějších
činitelů na poli školské výchovy národa za ve
likým účelem: sjednotiti se ke společné, nej
dokonalejší práci výchovné, spojiti se k nej-
úspěšnější činnosti za cílem: zdokonaliti výchovu
rodinnou i společenskou, ale jmenovitě
školskou tak, aby náš národ byl plně uschop
něn k velikému a vítěznému zápasu o svoji exi-
stenci, o pokrok hmotný i duchovní, aby za
bezpečil si čestné postavení mezi nejvzdělaněj
šimi národy a zpevnil, zdokonalil se hospodářsky
i osvětově. Svaz má nejen stanoviti obsah a pro
gram národní výchovy, ale i směr, způsob
útvar; svaz má bedlivě střežiti spojitost a sou-
vislost národní výchovy s celonárodním naším
programem. Svazu přísluší, aby vedl a řídil vý-
chovu národa se stálým zřetelem k uznaným
potřebám národa, přihližeje stále k situaci a po
měrům, jež skýtají hospodářské, politické, vůbec
kulturní zájmy národa.
A poněvadž péče o nejdokonalejší výchovu
mládeže je nejpřednější povinnosti každého
zdravého a života schopného národa, a poněvadž
síla, pokrok, prospěch, vůbec budoucnost národn
tkví v nejdokonalejším vzdělání mládeže, jehož
národní společnost opatřuje dorostu svému
zvláště školami, jest v zájmu národa, aby
školy národní nejen byly bedlivě střeženy před
všemi škodlivými vlivy, ale aby nejlépe pro-
spívaly a společně, sjednoceně, uvědoměle k jed
nomu hlavnímu, celonárodním programem da
nému cíli spěly.
17
article
Proto již delší dobu myslící učitelé nejrůz
nějších kategorií škol toužili, aby veškeří učitelé
tedy učitelé universitní, středo-
školští, odborní i učitelé škol ná
rodních a měšťanských seskůpil
se v jeden orgán, který by o dobro česk
školy pečoval, školu českou, její svobodný rozvoh
a pokrok chránil, a vůbec práci výchovnou, jme
novitě školskou odborně řídil, vedl a podněeoval
Toužili, by veškero učitelstvo, spojivši se, tvo
řilo duchovní mocnou sílu, dosti mocnou, aby
čeliti byla s to škůdcům pokroku, osvěty a ná
rodního pokroku, dosti mocnou, aby sjednané
výchovní sméry byla s to uplatniti ve školách
dosti mocnou, aby za každých okolností uchvaco-
vala mysl i srdce české mládeže..
Učitelé všech kategorii, ač jsou nejvlivnějším
a nejmocnějším činitelem ve školské výchově,
ač s nimi škola stojí a padá, nebyli s to mnohdy
vůči zpátečnickým proudům školy uchrániti,
byli nuceni trpně přihlížeti, jak nejjemnější, vy-
soce důležité záležitosti národní kultury staly
se předmětem jednání a rozhodování u činitelů,
jimž všechen pokrok a prospěch školy, všechno
duševní, mravní povznesení lidu je cizí a lho-
stejné. Učitelstvo dosti si neuvědomovalo, že je
vzhledem ke kultuře národa vlastně stav em
jediným bez ohledu na kategorie a rozdíl-
nosti škol, na nichž vyučovalo. Učitelstvo nebyle
proniknuto dosti vědomím rovností a stejných
povinností vůči národní společnosti. Ba, učitel-
stvo i stejné kategorie roztříštilo se v řadu orga-
nisaci, jež mnohdy značnou čásť energie vyčer
pávaly ve vzájemném boji.
18
article
Dojde-li ke zřízení Svazu veškerého českého
učitelsíva, soustředí se rozptýlené síly v tal
mocnou potenci, že bude v záležitostech osvět
ných, jmenovitě školských, směrodatnou.
A ke zřízení Svazu možno při dobré vůl
dojíti snadno. Vždyť nejde tu o representační ně
jaký spolek spolků, o nějakou jednotu zvláštním
statutem řízenou, nejde tu o jakous centrální or-
ganisaci, v níž by měly speciální zájmy jedno-
tlivých organisací učitelských utonouti, nejde tu
o seskupení spolků, v němž by mohla jedna or
ganisace druhou majorisovati. Nikoliv! Zde jedná
se o sloučení všech učitelů, všech učitelských o
ganisací za účelem společných porad o národn
výchově školské i mimoškolské. Od případu k pří-
padu, kdy naléhavé otázky časové, akutní po-
třeby stavu učitelského, školy a mládeže mocně
volají po řešení, kdy hrozí české škole lidové
pohroma a nebezpečí, kdy potřebí učiniti vzhle-
dem k národním potřebám nová kulturní opatřeni
a pod. — tehdy nutno, aby pronesli také svůj
hlas ti, kdož vyučování a výchovu obrali si za
úkol svého života.
Další vývoj Svazu budeme pilně a se zá-
jmem sledovati!
spolek spolek
19
article
Sirotkům učitelským.
Sirotkům učitelským.
Neznám příhodnějšího dne nad dnešní den
velebné a radostné oslavy božského dítěte, pro-
mluviti upřímně přímluvné slovíčko za ubohé
nešťastné sirotky učitelské. Adresuji je
nejen širé učitelské obci, ale i celé naší české
veřejnosti, zvláště pak bohatým našim ústavům
peněžním, bohatým obcím a okresním výbo-
rům, a volím k prosbě právě tento den v naději
že v poetické, nejradostnější náladě vánoční
kdy z jásotu, jiskřivých oček a blaženého úsměvu
svých miláčků se všichni těšíme, nebude opo-
menuto přispěti ubohým učitelským
sirotá m.
A řeknu hned, že pomoci je nutně, na
lehavě potřebí, a že je velmi osudno —
volím schválně takový zmírňující význam — že
dosud ani všemu učitelstvu, ani naší české ve-
řejnosti se nepodařilo řádně opatřiti výchovua
výživu všech osiřelých dětí českých učitelů. Kd
poněkud blíže povšiml si otázky opatření uči
telských sirot, kdo poznal s jakými nesnázemi
a obtížemi zápasiti musí oba naše sirotčince uči-
telské, kdo poznal blíže mnohdy tu zoufalou bídu
učitelských vdov, kdo povšiml si blíže nešťast-
ného osudu mnohých učitelských sirotků, ten
věru se podiví, jak je možno u nás, kdy v každém
kulturním podnikání veřejnost naše tak na učitel-
stvo spoléhá a kdy tolik povinností veřejných uči-
telstvu se ukládá, kdy učitelstvo samo pak v tal
pevné organisace se kupí a tolik energie pro
ochranu svých zájmů vyvíjí — jak tedy možno
dopustiti, aby ubohé vdovy těchto učitelů po
desítkách, ba korunkách nuceny byly sháněti při-
spěvky pro výživu a výchovu svých dětí.
20
article
Ach, ta nešťastná lesklá bída učifelských
vdov a učitelských sirotků! Oč jsou ve výhod
vdovy některých jiných stavů, kde není tolik
zatajování, tolik ostychu a — tolik zklamání!
Dávno mělo býti povinností postarati se
o osušení slz nešťastných učitelských vdov
o řádné, a stavu učitelskému příměřené opatřen
sirotků. Leč dosud máme k tomu daleko, velmi
daleko, aby umírající učitel, hladě naposled po
hlavičkách své dítky, naposled svíraje pravici
své choti, mohl bez zoufalé obavy o pozůstale
navždy zahmouřiti očí svých, věda, že tisícon
21
article
těch kollegův a kollegyň, s nimiž dříve radostně
pracoval na jedné líše, že tisícové těch uvědo-
mělých spoluobčanů, kteří dříve jeho pomoci
součinnosti se dovolávali, zajisté se také posta-
rají o to, aby vdova a sirotci nemusili tu být
v nouzi a strádání.
Veřejnost se domnívá klamně, že posledn
úpravou platů učitelských tak dokonale postaráno
bylo také o učitelské sirotky, že o bídě a nouzi
mluviti nelze — a zapomíná, že jsou z dřívějš
doby tu učitelské vdovy s dětmi, které marn
a s pláčem luštiti musí úlohu, jak se čtyřmi sty
korun vyživiti sebe i několik sirotků, zapomíná,
že celé řady vdov, jichž manželé
vyrváni byli smrtí z rodiny před
předukončením desetileté služby
po zkouškách způsobilosti, ne-
mají pense ani haléře, jsouce tak
odkázány na milost a nemilost ve-
řejné dobročinnosti. A učitelská obee?
Pravda, v uspokojivé náladě po úpravě učitel-
ských platů uposlechli mnozi úpěnlivé výzvy
obou sirotčinců a obětovali učitelským sirotám
— dvě koruny — ale tím se namnoze obětov
nost velikého počtu učitelů vyčerpala.
Ne, takto nemůže a nesmí býti nadále,
máme-li uvěřiti v opravdovost té prohlašované
přízně k „vlasteneckému učitelstvu“, máme-li
uvěřiti v opravdovost učitelského sebevědomí
vážnost učitelských organisací.
22
article
Jak možno uvěřiti v opravdovou, účinnou
snahu po zhodnocení a povznesení stavu učitel-
ského, není-li oběma našim sirotčincům možno
vyprositi na učitelské obci a na české veřejnosti
tolik, aby mohly sirotčince ty opatřiti v šech n
chudé sirolky učitelské bez rozdílu, aby nebyly
nuceny odmítati úpěnlivé prosby nešťastných
vdov, aby nemusily odbývati učitelské vdovy
s několika sirotky nepatrnou almužnou, která
někdy nestačí ani na zakoupení oděvu, na za
placení činže?
Oba sirotčince, Bolzanův i Sam-
statný učitelský sirotčinec, pracuj
o záchranu učitelských sirot s takovou obětov
ností, horlivostí a nezištností, že věru zasluhuj
největšíno uznáni a dikův. Tiše, nehlučně
roservovaně, za to však s mravenčí píli, vy
trvale dárky sbírají, nejbedlivěji hmotné poměry
osiřelých a opuštěných vyšetřují, ubohé těší
podporují, nad výchovou bdí, nad sirotkami do-
zírají, e jen nadšená láska k nešťastnému osudu
dětí vlastních druhů v práci, jen láskyplné srdce
a hluboký soucit s bídným osudem ubohých uči
telských sirot jsou s to, je v těžké a nijak ne-
odměňované práce síliti.
ský
Bolzanův
Sam
23
article
Nuže, oba tyto sirotčince zasluhují nejen
uznání, díků a plné důvěry — ale pomoci, hojné
pemoci, aby obětaví mužové, věnující se ne-
zištně a obětovně správě sirotčinců, odměněni
byli za krásné snahy své aspoň vědomím, že
oba ústavy jsou tak hmotnými prostředky na
dány, že budou s to, pomoci všem vdovám uči
telským, všem učitelským sirotkům, a že ne-
budou nadále funkcionáři sirotčinců nuceni za
všechnu obětovnost vykonávati onu děsnou,
trapnou a srdce svírající funkci — odmítání pro-
seb vdov a sirotků.
A naše sirotčince: Samostatný i Bolzanův
jsou ve svých požadavcích tak skromnými
„Přispějte jednomu či druhému
lépe však oběma sirotčincům ale-
spoň jednou korunou ročně k zá
chrarě a k blahu sirotkův učitel
ských, o něž pečovati je svatcu po-
vinností všech“ — volají ve svém pro
volání.
Bolzanův
24
article
Není ani možno volání toho oslyšeti.
V dnešní den tichých radosti šťastných rodin
v den, zasvěcený svaté poesii božského Jezu-
látka, v ten den kéž všichni učitelé.
všecky učitelky vzpomenou těc
nešťasťných sirotků učitelských,
jimž Vánoce přinášejí jen smutné vzpomínky,
kéž všichni členové učitelské obce uposlechnou
vyzvání obou sirotčinců a zašlou žádanou po-
moc, co možná ji znásobujíce. Tolik učitelské
obci!
A naše samospráva? Ta naše autonomie,
která nemůže nedoceniti velikého významu uči-
telstva, chce-li býti spravedliva, jak ta zachová
se k prosbě obou sirotčinců, jak osvědčí účinnou
přízeň k nešťastným dětem učitelů českých
dětí?
Výkaz příjmů Samostatného sirotčince
který rozdal za letošní rok 2884 K, uvádí, že
letos úřady samosprávné věnovaly mu —
40 K, a sirotčinec Bolzanův, který letos rozdal
6700 K, obdržel letošního roku od samospráv-
ných úřadů 693 K, tudíž na podporu, kterou
oba sirotčince rozdaly v obnose 9584 K, ob-
držely od naší samosprávy 733 K. Pevně dou
fáme, že v příštím správním období budou
s to oba sirotčince podati uspokojivou zprávu
jednak, že všichni učitelé čeští bez
rozdílu uvolili se ku pravidelné pod-
poře siotčinců, jednak, že i naše bohaté obee
a okresy vzpomenou sirotků učitelských slušnou
podporou.
Přejeme tudíž oběma sirotčin
cům šťastnější a radostnější nový
rokl
Bolzanův
25
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Druhé mužstvo A. C. »Sparta« hraje dne
o 2. hod. odpol. na hřišti »Sparty« v Holešovicích
proti D. F. C. »Viktoria L.e
** A C. »Sparta« svolává na den 28. prosince
t. r. členskou schůzi do restaurace p. Krischea v ulic
Karoliny Světlé.
** I. mužstvo »Sparty« hraje dnes a v pon
dělí ve Vídni proti I. V. F. C. a W. A. C. Mužstv
»Sparty« sestaveno k výletu do Vídně následovně
Soustružník
Včelák
Raimund
Nový
Trapek
Baumruck Rezek Kohout Jenda Plesnivý.
* S. K. Slavia hraje v pondělí proti klubu
„Eintracht“ z Brunšvíku, který též chlubiti se může
že povedlo se mu poraziti lipský kiub „Bewegungs-
spieler“. Jinak o síle klubu povídá více pan Justus
(často u nás citovaný) v „Neue Sportwoche“, který
„Eintracht“ staví na sedmé, vlastně osmé míst
klubů německých. Uveřejňuje toliž v časopise tomto
seznam klubů s poměrem, jak by asi na jednollivé
kluby sázky navrhoval, totiž, kdyby se tak hrálo
u bockmakrů jako při závodech koňmo. Na prvé
místo staví berlínský „Union“ (4: 3), na druhé lipské
„Bewegungsspieler“ (4:3), na třetí berlínskou „Vi
torii“ (3: 2), na čtvrté berlínskou „Britanii“ (4: 1)
na pátě lipský klub „Wacker“ (2: 1), na šesté „Karls-
ruher F. V. (2:1), na sedmé hamburskou „Germanii
(3. 1) a na osmé brunšvickou „Eintracht“ (3: 1).
** Zápas o „zlatý pás“ v Paříži skončen, po
38 večerů bavil návštěvníky divadla „Folies Bergěre“
Vítězem, jak se s jistotou dalo očekávali, zůstal Pons
který v posledním kole za 61 m. porazil Raul le Bou
chera
Vodní sporty.
Maďarský plovec Halmav,
který letos n
krátké vzdálenosti všude triumfoval a i při závodech
v St. Louisu zvítězil, překonal ve čtvrtek při zá-
vodech v Pešti světový rekord na 100 yardů časem
57 vteřin. Též při závodě na 400 zvítězil Halmay
(5: 54) před Hayosem.
V F C
Mužstv
Včelák Raimund
Baumruck Rezek
Jenda plesnivý
S K
Justus
Wacker
Bergěre
Raul le
Bo
Halmay
Holešovice
ulice Karolina Světlá
Vídeň
Eintracht
Británie
Paříž
St . Louis
Pešť
Sparta
Viktoria L . e
Neue Sportwoche
27
article
** Členové vídeňského „Eislaufvereinu“, Bohá
a Schilling budou i letos vysláni k bruslařským zá-
vodům v cizině. Boháč vyslán bude do Štokholmu
(mistrovství světa v ozdobném bruslení), do Bonnu
(mistr. Evropy) a do Inšpruku (rakouské mistr.).
Schilling pak k rychlému bruslení do Groninků (mistr.
světa) a do Pešti (mezinárodní závody)
** K závodu na lýžích proti Ždárskému přihlá-
sili se konečně přece členové klubu „Foreningen Ski-
traettens Fremme“ z Kristianie, kteří ale nerozumí
dobře podmínkám, které klade Ždárský. Za tou pří-
činou odjel p. Swerdner v zastoupení komitétu do
Kristianie, aby tamější skikluby o účelu závodu in-
formoval.
Automobilism.
** Mezinárodní svaz motocyklistických klubů
ustavil se v Paříži za přitomnosti zástupců klubů
z Německa, Rakouska, Belgie, Anglie a Francie-
Boháč
Schilling
Ždárský
Bonn
Evropa
Inšpruk
Groninka
Pešť
Kristiania
Paříž
Německo
Rakousko
Belgie
Anglie
Francie
mezinárodní svaz motocyklistický klub
29
article
Čeští rolníci
Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro-
středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou
výrobkem německým a že jest národní povin-
ností českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod-
porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých
nepadélaných jádrových mýďel z továren českýchl
Spolek českých mydlářů v Praze
27836
Vypálená známka na zátce
k ochraně
Jelen
Praha
spolek český mydlář
37
article
Pravé je
s hvězdnou známkou.
Továrna
ručí
za trvan-
livost.
Nákladem podepsaného právě vyšly a jsou na
skladě u všech knihkupců poměrně ze všech jiných
26815
podobných
nejlacinější
dva
kapesní kalendáře
Bačkovskéh
Bačkovského
kalendář
kalendář
studujících
všeobecný
škol středních
pro každého
na rok 1905.
Cena každého z obou kalendářů v pěkné celoplátěné
vazbě pouze
60 hal., poštou 70 hal
Obsah každého z nich jest tak bohatý, že možno je
prodávati po 60 h jen proto, že byly vytištěnyv
ohromném počtu výtisků, docházejíce rok od roku
oblíby větší a větší
Jsou upraveny zánisníku (notesu)
a obsahují kromě kalendaria i praktické četby také
hojně papíru bílého na poznámky
Koupiti lze u všech prodavačů kalendářů, obratem pak
pošty dostane, kdo pošle peníze s adresou
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupec v Praze, Žitná ul., 55.
Bačkovský
doktor
František
Praha
Žitná ulice
38
article
Illustrované
Illustrované
katechismy naučné.
Rediguje V. J. Procházka
Dosud vydány byly svazky
Srazek 1. Zeměpis všeobecný. Napsal dr.
Muška. Díl I. 72 obrázky v textu. K 3 20
Svazek 2. Občanské právo rakouské. Napsal
JUDr. Fr. Joklík. K 1.80
Svazek 3. Slovník český. Rukověť českého pra-
vopisu, mluvnice a fraseologie. Napsal Phdr.
V. Flajšhans. K 3.—
Svazek 4. Obchodní a směnečné právo rakou-
ské. Napsal JUDr. Fr. Joklík. K 2.20
Svazek 5. Agrikulturní chemie. Napsal inž, chem
Josef Hanuš. S mnoha vyobrazeními. K 3.80.
Svazek 6. Esthetika. Napsal dr. Zd. Nejedlý
Díl I. Dějiny esthetiky a theorie umění. K 2. 40.
Svazek 7. Živnostenské právo rakouské. Napsa
T. Rebec. Díl I. Zřízení živnostenské. Provo-
zování živnosti. K 3.80.
Svazek 8. Dějiny české hudby. Napsal dr. Z
Nejedlý. S mnoha vyobrazeními. K 4.—
Svazek 9. Nástin elektrochemie Napsal dr. Jan
Šebor. S 36 obrázky v textu. Cena K 2.80.
Svazek 10. Nauka obchodní. Napsal Jan P
točka, professor na obchodní škole v Přerově.
Cena K 2.20.
Svazek 11. Živnostenské právo rakouské. Na-
psal T. Rebec. Díl II. Pomocnictvo. Správa
živnostenská. K 4.—
Svazek 12. Zelinářství. Napsal Martin Fulín.
S mnoha vyobrazeními. Cena K 3.—
Svazek 13. Řakouské právo trostní (hmotné)
Napsal JUD.. Fr. Joklík. K 4.—.
V J Procházka
Muška
JUDr
Joklík
Phdr
V Flajšhans
Josef Hanuš
doktor
Zdeněk
Rebec
Nejedlá
Šebor
Jan
T Rebec
Fulín
František
Francie
Provo
Přerov