ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3b8d1790-71f9-11dc-82b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 90, place 45, org 7, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODM LISTY
3 masthead
25. prosince 1904. Číslo 356
4 article
své pokrokovosti byla a jest stranou převahou agrární. Na provolání k úterní ustavující schůz olomoucké poskrovnu nalezáme zastoupený mo- ravský západ a skoro nie náš jih. To naše Slo- vácko, to zubožené Slovácko, přiváděné, bohu- žel, také vlastní vinou v hospodářskou odvislost úpící pod duševním jařmem klerikálů: to Slo- vácko jakoby o nově se tvořící straně nevědělo a tato, jakoby se nevděčné, ale nejvýše potřebné práci v něm vyhýbala. Je-li třeba probouzeti kde agrární vědomí pak jest to nejvíce třeba proti klerikálům. Z- brániti dalšímu ohlupování našeho venkova, po výtce Slovácka, panáčky a jejich náhončími, vy- rvati tento lid z duševního otroctví far a pověr přivésti jej ku poznání vlastní síly a důstojnosti * nabádati jej k řádnému hospodaření, jež by ho zbavilo bezcitných úpírů: to by stálo za po- kus straně, která pod heslem stavovské politiky chce starati se o své příslušníky a vésti je. Ale máme obavy, že strana agrární u nás po neblahém vzoru páně Práškově z království místo do boje s ostatními českými stranami proti klerikálům, pustí se s klerikály — proti ostat- ním českým stranám. To by pak znamenalo pro naší věc na Moravě velkou pohromu a na zod- povídání mohl by si ji vzíti jen člověk svědomi šírokého. A chtěla-li by nová strana ještě dále následovati českou stranu agrární ve spojenectví se šlechtou, pak by nejen věci selské, ale s ob v prvé řadě zasadila ránu citelnou.
bůh Slovácko Morava
5 article
Menšinové naše postavení na zemském sněmu nám káže, bychom naň volili poslance, z nichž každý byl by si vědom, že hájí ne snad jen zájmy určitého stavu, ale celou věc českého lidu v markrabství. Čím méně nás na sněmu, tím větší mravní zod- povědnost na nás padá. S tohoto stanoviska pak s povšechného stanoviska pokrokového měli bychom se vůbec stavěti proti zakládání sta- vevsko-politických organisací. Ale skutečnost nám neklamně dokazuje, že boj proti této orga- nisaci byl by marným. Sama vláda v nynějších zmateích politických vítá zakládání stavovských organisací, doufajíc, že jsouc politicky zkracho- vána, zachrání aspoň něco na poli hospodář- ském. Ministr orby hr. Bouquoy sám ne- dávno projevil naději, že agrární hnutí vzroste a dr. Randa rád zařadil se mezi — agrárníky. Proud zde je, bylo by hodně těžko jej za- držovati. Jaké stanovisko tedy máme zaujmouti vůči nové straně? Vyčkáme! Jsout poměry u nás jiné, než v sousedním království, jest také jiná povaha našeho lidu než lidu v Čechách. Vedoucí lidé v nastávající nové straně mluví o pokrokovém jejím rázu — a práce pro probouzení lidu sel- ského z duševního i hmotného jařma jest a bude u nás hejnost. Vyčkáme tedy. Není v tomto stanovisku našem žádný, zejmena v prvních debách našeho probuzení smutně pověstný mo- ravský fatalism. Vždyť řekli jsme již, že nové strany agrární u nás třeba nebylo, že zaklá- dáni ji zejmena proti straně lidové pokládáme za zbytečný nevděk a za řezánína vlastním těle.
Randa Čechy stavovský organizace
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. prosince. (Vánoční na- děje.) Hladina našeho politického života na pohled se uklidnila, ale pod zdánlivou hladí kři- žují se staré nepřátelské proudy, jež po krátké přestávce vyniknou opět na povrch. Který z nich zvítězí? Jsou politikové, kteří v posledních událostech postřehují známky bližícího Jep- šení situace. K nim náleží i pražský zpravodaj »Pester Lloydu«. Nedávno ohlašoval. že v Rakousku nenastane ani nyní žádná radi- kálná změna a že dr. Körber použije sněmov- ních prázdnin k vyjednávání, aby se domohl konečně dělného parlamentu. Nyní sděluje, že vláda už skutečně začala vyjednávati, zatím ovšem jen s předsedy zemědělských raď o úlevě nouze z živelních pohrom. Ale daleko význam- nější jest pro vládu nouze státu, jenž musí uza- vřiti vyrovnání s Uhrami a také do tohoto tvr- dého oříšku vláda musí kousnouti, poněvadž v jeho rozluštění spočívá celé poslání Körbrovo.
Lloyd Körber Praha Rakousko Uhry
7 article
»Zdaří se mu to? — táže se pisatel a do- dává: — »Může se zdařiti jen s podmínkou, že najde cestu k dorozumnění mezí Němci a Čechy.« A k takovému dorozumnění, soudi pisatel dále, jsou nyní podmínky příznivější, než kdykoli jindy. Tu poukazuje na smířlivou řeč dra. Stránského v rozpočtovém výboru, na ne- dávnou řeč dra. Kramáře ve schůzi německo- brodské. S druhé strany vzpomíná slov něme- ckého pokrokáře dra. Haekla, jenž ve voličské schůzí dovozoval potřebu smíru obou svobodo- myslných národů rakouských, Němců a Čechů, kteří prý se musejí spojiti, aby odvrátili nebez- pečí, oběma jim společně hrozící; vzpominái stati černoveckého professora dra. Skedla, hlavně však spolehá na moravský smiřovaci výbor, do jehož činnosti se naděje brzkého rozřešení ná- rodního sporu na Moravě. Nastane-lí dohoda na Moravě — soudí dále — nemůže zůstati bez vlivu na Čechy a pak se oplodní ony zá- rodky smíru, jež se již nyní zřejmě ukazují.
Němec Čecho Stránský Kramář Morava Čechy
8 article
Ovšem než dojde na konečný smír a jeho dů- sledek — dělný parlament, vláda se musí dle starého rakouského pravidla »protloukati dále.e Každý smír předpokládá ovšem dobrou vůli a té nedostává se jak stranám německým (viz na př. domněle smírnou stať prof. Skedla, který při vší smířlivosti vyhražuje Němcům pri- mát v Rakousku), tak zejména i hlavnímu či- niteli dru Körbrovi. S různých stran, zejména se strany polské se tvrdí, že by vláda mohla obnoviti pořádek v parlamentě oktroyováním no- vého jednacího řádu. Ale tohoto prostředku dr Körber dle slov dra. Kramáře v »Táb. krajie užiti nechce jedině ze strachu před spořádanými poměry v parlamentě poněvadž právem se obává, že by pracující sně- movna dlouho nesnesla nynější úřadnické vlády zajisté by však toho prostředku užila, kdyby se jí mohl státi zbraní proti nenáviděným Če- chům. Vzhledem k takovým lidem možno známé vánoční heslo opraviti tak, že by znělo: Dejte nám pokoj s takovými lidmi dobré vůle! Proto spíše souhlasíme s drem. Kramářem. jenž svou situační stať zakončuje slovy: »Ve vnitřní politice panuje plné zátiší, poněvadž na denním pořádku je německo-rakouská obchodní smlouva. Dokud ta skoncována nebude, není n nějaké změny ve vnitřní politice vůbec žádné pomyšlení a co potom bude, o tom nikdo ni
profesor Skedl Němec Körbr Körber Kramář Táb Rakousko
9 article
určitého říci nedovede, ani sama vláda, ačkoliv dost hlasitě dává rozšiřovati zprávy o tom, co chce dělati. Prozatím není to ovšem nic jiného, než »že to ještě jednou chce zkusiti. « To dělá už pět let a zůstane-li, bude to dělati ještě dál, a výsledek bude stále týž: stále větší, horší nebezpečnější hniloba všech veřejných poměrů v této říši. V Praze, 24. prosince. (Před uher- skými volbami.) Naděje na možný smí mezi opposicí a vládou uherskou jsou defini- tivně pochovány a proto nezbývá, než připravo vati se k novým volbám. Přípravy se již děj na obou stranách a volební boj bude rozhořče- nější, než za kterýchkoli voleb jiných. Volhy s budou konati koncem ledna a počátkem února tedy za nejkrutější zimy, nepohodlné pro voliče, kteří jsou nuceni voliti pod širým nebem. T však neochladí opposiční žár a znalci poměrů uherských tvrdí už nyní, že z nových voleb vyjdou sesílené strany nejradikálnější. Zvláště
Praha
10 article
bude na opposiční poslance působiti ta okol- nost, že se nové volby budou konati za stavu ex lex. Vládní strana tvrdí sice, že se voleb neobává a že svou většínu slavně uhájí, ale i když bude zvolena opět liberální většina, bude tím málo pomoženo, poněvadž opposice bude volby, provedené za stavu ex-lex pokládati za nezákonné a následkem toho nepřipustí opět nijaké plodné činnosti ve sněmovně. Kdyby se však podařilo opposici domoci se většiny —a tato možnost také není vyloučena! — stane se situace ještě spletitější, poněvadž opposiční vět- šina vystoupila by jako s prvým požadavkem s úplným odloučením od Rakouska a snažila by se všemi prostředky se ho domoci. Jsou politikové, kteří tvrdí, že volby za stavu ex lex musejí věsti ka katastrofé. Dojde-li na ni sku- tečně, spadne odpovědnost na vládní stranu zejmena jejiho vůdce hr. Tiszu, jenž zamíu příkře i poslední pokus o smír.
Tisza Rakousko
11 article
Příští volby uherské budou pozoruhodny i tím, jak se k nim zachovají národové nemaďarštl. Slováci vystoupili z passivity již při posledních volbách a budou voliti ovšem i nyní své národní kandidáty. Zajímavější bude volební ruch mezi Rumuny. I tam jest silná strana pro politiku aktivní a v některých okre- sích má již většinu. Kdyby aktivní politikové nabyli vrchu, Rumuni mohli by vyslati dvacet i více národních poslaneů do sněmu. Také mezi Srby počíná se vzmáhati přesvědčení, že nutno odpoutati se od strany vládní a vyslati do sně- movny národně-uvědomělé Srby. »Branik« v po- sledním čísle obrací se ve vřelé stati k uher ským Srbům, aby vzhledem k volbám zanechal svých domácích sporů a spojili se v jeden mocný šik, který by i Maďarům konečně vnukl úetu před Srby a odňal jim chuť k dalšímu přistřihování srbské církevní a školní samosprávy
Slovák Rumun Srba Maďar
12 title
Politické zprávy zahraničně.
13 article V Praze, 24. prosince.
V Praze, 24. prosince. Z Anglie. Tento týden promluvili v Londýně pře velkými massami lidu Chamberlain a vůdee liberálů Sir Henry Campbell Bannermann. Chamberlainovi asi bylo velmi oblížno přesvěd čiti o výhodách protekcionismu dělníky přístav- ního města jako je Londýn, který může žít jen svobodným obchodem. Aby si je získal poněkud mluvil o škodě, kterou trpí konkurenci přistěho- valců. Obvinil liberální stranu, že zamezila pro- vedení zákona proti přistěhovaleům. Sir Henry Campbell Bannermann, jemuž byly činěny velké ovace, mluvil proti Chamber- lainovi, jehož důvody prohlásil za nepravdivéa prohlásil: »Nechceme též, jako Chamberlain, aby do naší země byli uvádění přistěhovale pochybné mravnosti, zločinci neb nemoení. Ale co se mne týká, protestují proti každému opa tření, které cizincům by znemožňovalo přístřeší u nás, které by podrobovalo cestující v našich přístavech nedůstojně inkvisici a prohlídce které by přenechalo exekutivní moci, co má býti pečlivě vyhrazeno moci soudní.« Řeč vůdce opposice byla prodehnuta ryzí svobodomyslnosti. Učinila ohromný dojem. Zá- stup tisíců nadšeně zdravil slavného řečníka. jemuž i na ulici uspořádány byly velké projevy
Chamberlain Campbell Campbell Bannermann Praha Anglie Londýn
14 article Jak se vybírá zemská daň z piva?
Jak se vybírá zemská daň z piva? Pro zemské hospodářství i pro budoucí směr fi- nanční politiky zemské důležitou otázku, vynese-i zemská dávka ze spotřeby piva očekávanou sumu sluší pokládati za rozhodnutou. Dle dosavadních vý- sledků bude čistý výnos zemské pivní daně již letos o několik tisíc korun vyšší, nežli se předpoktádalo v r. 1902, kdy zákon o zemské pivní dani byl před- mětem sněmovního jednání. Nelze pochybovati, že zákonem ze dne 27. ledna 1903, jímž byla zavedena zemská dávka ze spotřeby piva, učiněn byl zajímavý. ale odvážný pokus. Na rozdíl od hlavních spotřeb- ních daní státních, při nichž daňový předmět bývá zasažen ve stadiu mistní koncentrace v malém počtu závodů, vybírá se zemská dávka ze spotřeby píva o hostinských a prodavačů piva, tedy v době, kdy da- ňový předmět jest již rozptýlen po velikém počtu da- ňových subjektů. V království českém jest kolem 43.000 hostinských a prodavačů piva, jimž na základě zvláštních zápisů o odbytu piva předkládaných pivo- vary předepisuje se zemská dávka dvakrát za měsíc. Téměř milhon poplatných aktů ročně musí býti zachy- ceno, kontrolováno a v patrnosti udrženo jediným úřadem, totiž král. českým zemským inspektorá tem pro pivní dávku, v němž veškerá agenda zemské pivní dávky jest soustředěna. Jest proto vysvětlitelno, že tomuto prvnímu zemskému finaněnímu úřadu od sa- mého počátku byla věnována živá pozornost nejen přímými interessenty a vládními kruhy, nýbrž i širš veřejností. Ač vykonávací nařízení bylo vypracováno velmi pečlivě, netajili se finanční praktikové tím, že provedení zemské pivní daně bude úkolem velmi ne snadným.
15 article
Hlavní obtíž záležela v tom, nalézti vhodný způ sob pro zúčtování pivní dávky. Při soustředění cel veliké agendy v jediném úřadu, při častých změnách pobytu na straně poplatníků a vůbec při značné po- hyblivosti obchodu s pivem, jakož i při ned ostatečné přesnosti, s jakou četnými pivovary byly vedeny první zápisy o odbylu piva, byla by nepochybně každí z dosud známých method zúčtevacích musila zá pasit s překážkami téměř nepřekonatelnými. Nová věc, pro kterou nikde nebylo vzoru, vyža- dovala, aby bylo upuštěno od dosavadních obvyklýel method zúčtovacích a aby pro úřadování inspektorátu i zúčtování pivní daně byly objeveny nové formy, ač měl-li zákon o pivní dani býti proveden dokonale, bez poruch a s nákladem poměrně nepatrným. To- hoto úkolu plně bylo dosaženo originálním sysťemem úřadovacím a zůčtovacím, jehož autorem jest před- nosta inspektorátu dr. Josef Pilař. Základní myšlenka tohoto systemu záleží v tom. že každý poplatný akt vyjádří se listinou, jakýmsi cenným papírem, který jest nositelem daňové pohle- dávky zemského fondu. Těmito listinami jsou originály platebních rozkazů, kdežto kopie jich, vyhotovené snímkovým řízením, doručí se stranám. Originály platebních rozkazů, opatřené příslušnými značkami
doktor Pilař
16 article
čísly představují tedy jednotlivé daňové pohledávky země; na originálech platebních rozkazů, jež za- stupují hlavní knihu, vyznačují se všecky potřebné zápisy a poznámky (exekuce politická i soudní, za- stavení exekuce, povolení lhůt ke splácení, zrušení následkem stížnosti atd.) Originály platebních rozkazů podávají jasný obraz proměn, které se udály s jednotlivými daňovými po- hledávkami a jsou základem pro všecko úřadování a zúčtování inspektorátu. Inspektorát nevede tedy vůbec žádných účetních knih, po- něvadž jich není třeba. Celá veliká účelní věc, jež dle dosavadních melhod zúčtovacích před- pokládala by milliony zápisů do účetních knih a jieh revisi, jest rozložena v podstatě v řadu pouhých úkonů manipulačních, nevyžadujících odborných vědomostí.
17 article
Zvláště jednoduchou a naprosto spolehlivou jest cen- sura dávky, to jest zjištění, byly-li předepsané obnosy dávky skulečně zapraveny, záležejíc v proslém n- lepování složních listů poštovní spořitelny nebo ji- ných dokladů o zaplacení (odstřížků poštovních po- ukázek, potvrzení vydaných zemskou pokladnou ald. na příslušné originály platebních rozkazů. Při vší roz- sáhlosti agendy — kromě zúčtování s pivovary, jichž jest nyní v činnosti 600, vydává inspektorát hostin- ským a prodavačům piva průměrně přes 70.000 pla- tebních rozkazů měsíčně — zabezpečuje syslem inspektorátu úplnou cvidenci o každé závažné sku- tečnosti (o předpisu dávky a nedoplatcích, o včasněm zahájení exekuce, o změnách, jež nastaly následkem stížností, o lhůtách povolených ke splácení dávky atd.), zaručuje dokonalou kontrolu do nejmenších po- drobností a umožňuje sestavení všech po stránce sta- tistické zajímavých dat Vnitřní organisace inspektorátu budí svou jedno- duchostí, průhledností, pohyblivostí a bezpečnosti opravdový zájem odborníků i neodborníků a stala se předmětem zevrubných studií členů zemských vý- borů i zvláště vyslaných úřadníků téměř všech zemí. v nichž pivní dávky po českém vzoru buď již byly nebo budou zavedeny. Tak navštívili inspektorát z Mo- ravy: přísedíci zemského výboru dr. Hugo Fux, zem- ský tajemník dr. Hubert Wolf, místotajemník dr. Josel Poláček a zemský účetní revident Karel Preciík; z Dolních Rakous: přísedící zemského výboru dr.
doktor Hugo Fux Wolf Josel Poláček Preciík Dolní Rakousy
18 article
Robert Patini a dr. Albert Gessmann, zemský rada Kern a vrchní finanční komisař Linhart; ze Slezska: zemský rada Herman Hampel, zemský komisař Karel Stadler, zemský vrchní účelní Josef Pietsch, zemský pokladník Antonín Kantor a účetní revident Ludvík Schina; z Horních Rakous účetní officiál Petr Rainen a ze Štyrska revident zemské účtárny Alois Gurr. Pokud známo, bude zaveden úřadovací a zúčtovaci svstem dra. J. Pilaře u inspektorátů pro pivní dávku na Moravě, ve Slezsku a v Dolních Rakousích.
Patini doktor Gessmann Kern Linhart Herman Hampel Stadler Pietsch Kantor Schin Rainen Gurr J Pilař Slezsko Horní Rakousy Štyrsko Morava Dolní Rakousy
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Ani o lefošních Vánocích nedostavila se hvězda s jitřní věštbou velikého dne po- zdvihnutí českého národa ze sedmiletého poní žení jeho v potupu, přes níž léta mohou sice přejíti, nikoli však jejlho hnětu umenšiti. V hoř- kostech rok za rokem chodi, posupné nebe nízko leží na českých horách, mezi nimiž od- věké bydliště své český lid sdili s nejvělším, nejúhlavnějším nepřítelem svým, jemuž k po- kladům své země, v lichvářský plen vydaným.
20 article
k otročině svého dělnictva, ničeného v dolech a továrnách německých, k mládeži obětované v německých školách, má ještě přídati svou politickou čest, svou národní důstojnost, dobra- volným vstavením paty nepřitele na svou šij- Misto slavnostní brány vílězné ukazují nám stále ještě jařmo, pod nímž podejíti mají ná- rodní zástupcové českého lidu s cejchem repre- sentace druhotřídního národa, s kvitancí inferi- ority před německou tváři (doznaně i očekávaj — že lid český a jeho poslanci přijmou tento nález za svůj neodvratný osud! Jestliže co úžasno v této říši nemožností ja v tomto ob- dobí ochrnutí domnělého srdce slátu, říšského parlamentu, je to právě víra centralistické vlády v možnust, že by nynější, aneb po případě kterékoli jiné posolstvo če- ského národa skutečně podniklo sebevražedný pokus nejen na sobě samém, ale i na národě a k vůli — zajisté málo krásným očím náčelníka vlády a pro vítězství jeho devise o vy- trvalosti spečetilo pro vždy, aneb aspoň na dlouhé dekády definitivní politickou prohru če- ského národa v témž parlamentě pokořením če- ským — znovu oživlém. S projevem této víry. aneb aspoň s jejím předstíráním setká- váme se v poslední době v polovládních proje- vech stále častěji a jedním z nejhlubšího po- klesku pověstně prohlédavé geniality Körbrovy jest za stálopevnou vydávaná jeho domněnka o únavě, o vyčerpání sil, o tajných tužbách české obstrukce po jakémkoli, třeba i vnuce- ném »vysvobození« z aktivního jejího odporu.
21 article
Také nejnovější výlev bar. Wiesera, theoretika Eppingrovy praxe, ozývá se tímto názorem, jako skutečně platným a v nedaleké budoucnosti roz- hodujícím politickým maximem. Pojednáva jeo vyrovnání mezi Čechy a Němci, postaveném na rozdělení země a o celém s tím souvis- lém obchodu, praví tento politický empirik »Mnohdy zdá se, jakoby český národ to (t. j výhodnost takového obchodu) sám dobře poci ťoval, a toliko nebyl s to nabýtí vůle k uza vření takového obehodu, tak že by to ani nerad neviděl, kdyby nějakým nátiskem k tomu byl přinucen, anebo kdyby někdo jiný za něj ob- chod ten uzavřel. Není ovšem vyloučeno, že s české strany bylo dodáno něco potravy tako- vému mínění; s příznaky tukové podkopné práce setkáváme se denně. Nebýti toho, nebyl by se mohl nikdo odhodlati ke stejně ničemnému jako nejapnému komplotu, jaký pod reklamnou to- vární známkou podniknut byl právě hromadnou protiobstrukční petiční akci vídeňské »Zentral- stelle«, z níž ovšem zbyla hromádka smetí. Houfy českých listů bez čtenářů, anebo listo bez politické odezvy v národě neustávají ujišťo- vati, že všechen další odpor a setrvání v obstruke jest největší zaslepeností a marností nad marnost a ku podivu, že nejzpozdilejší hlas politického dobrodruha i hlas s druhdy největší resonaneí váhy politické v tom se srovnávají, nečítaje některé polítiky třelího aneb několikátého stupně kteří okamžík největší krise národa v říší uznali za vhodný k povytahování knotu svého světla víe čadícího než svítícího. Je-li vsazeno vše, anebo velice mnoho na jednu kartu — jak tito sýčkové zpívají — pak je to při nejmenším podivné jednání, kartu tuto — má-li se zůstati při voleném obratu — ban- kéři prozrazovati, i kdyby v pravdě byla tak pochybná, jak ujišťují uvedené hlasy.
Wieser Eppingrův Němec Houf Čechy
22 article
Je těžko o slovo, jakým by se mělo takové počínání v pravdě označiti; spravedlivé rozhor- čení však vzrůstá, povážíme-li, jak by věc stála, kdyby nebylo těchto věštců slabosti, která sama sebou jest hroznější, než by mohl býti jakýkoli negativní, t. j. nepřiznivý důsledek z nezlomné vytrvalosti. Tyto pochyby, tyto výstrahy, totc lomení rukama, jest jednou z nejhlavnějších příčin, pro kteréž vláda vymýšlí stálé nové triky v zápasu s českým národem, jejž miní stůj co stůj na lopatky položiti. Kdyby ode všech vrstev národa, ode všech veřejných jeho činitel a tlumočníků jeho veřejného mínění byla ode vždy proti nevášnivé vytrvalosti položena vytr- valost nezlomná a jednomyslná, dnes by náležel již Körber k svým předchůdcům, nebo co drží jej při vesle, jest stálé živení na- děje v konečné podlomení odpor českého národa na místech, jichž nejúpl- nější a nezměnitelnou důvěrou se chlubí. Kdo ministerskému předsedovi dodávají k této poli- tice klamu nahoru materiál, jsou —. faleš- nými svědky proti vlastnímu národu.
Körber
23 article
— Jen v zájmu pravdy a proti prolhanost „Prager Tagblattu“ vracíme se ještě k záleži tosti Šafaříkovy desky na domě, loni tabulí Lese halle zabedněné. Proti zaslánu pí. Pavly Šafaří kové, že kupní smlouvou vyhradil si bývalý majitel domu, aby pamětní deska zůstala na domě ušetřena, uvedl „P. T.“, že si naopal „Lesehalle“ vyhradila naložiti s deskou podl své libosti a že jest vázána usnesením valné hr mady desku sejmouti a že dlužno za velkou mi lost považovati, jestliže ji nerozbije, nerozšlape nýbrž universitě odevzdá. Se strany, dobře zpra vené, bylo nám sděleno, že v dubnu t. r. zaslán byl prof. dru. J. Maškovi od „Lese- a Rede halle“ pod číslem 511. přípis, podepsaný před- seďou i jednatelem, toho znění, že prof. Mašek průběhem jednání o kup vyslovil přání, aby pa- mětní tabule na domě byla zachována a že vý- bor „Lese- a Redehalle“ na tento projev takto odpovídá: „Vzhledem k tomuto uvá- žení připovídá podepsaný výber, že okolnosti, že v řečeném dom Šafařík zemřel, pamětní tabulkou podle možnosti vyhověti hodlá.
Prager Šafaříkův Pavel doktor J Mašek profesor Mašek Šafařík
24 article
To ovšem není smluvný závazek, ale aspoř čestné slovo, na něž prý německý student ta velice mnoho dá. Otázka je jenom taková, zdal byl „Pr. Tagblatt“ mystifikován se strany „Lese- halle“ anebo provozuje řemeslo nepravdy na její — Jubilejní rok německého »Schnlvereinue Čtenáři našemu jest známo, jak skvělé připravý činí »Schulverein« k oslavě svého pětadvaceti- letí, připadajícího na den 13. května přistího roku. Podle usnesení zástupců místních odbor ve schůzi, dne 23. října ve Vídni konané, budou konány ve všech místních odborech »Schul vereinu« v jubilejní den slavnosti ve prospěeh něm. »Schulvereinu« a na znamení smíření ně- mecko-lidové strany s německo-liberálním » Schul- vereinem« k návrhu Bundu Němců v Čechách uspořádají také všechny německo-lidové spolky v Rakousku slavnosti ve prospěch » Schulvereinue Jako čestný dar německého lidu má býti ústřed- nímu výboru v den jubilejní o slavnostní valné hromadě v Linci odevzdána suma, potřebná k zřízení 10 nových škol a postavení nových školních budov, potřebný obnos páčí se na 200.000 K. V den 13. května mají ze všech schulvereinských a »Schulvereinem« podporo- vaných škol vláti velkoněmecké prapory .. Minulého měsíce vydán byl ústředním výborem k německému lidu zvláštní manifest, jimž má býti německá veřejnost, ještě více pak německá — tak říkajíc — soukromost náležitě zpraco- vána k nejdůležitějšímu slavnostnímu výkon to jest k sebrání řečeného jubilejního daru.
Němec Vídeň Čechy Rakousko Linec
25 article
Dlužno uznati, že znění tohoto slavnostního pro volání jest pramálo slavnostní. Mluví se v něm sice o poctivém plnění povinnosti spolkové správy, o sumách na účely spolkové »k zacho- vání a znovuprobuzení německé bytnosti v nej různějších formách«, avšak obnosyty nevyrovnaly prý se ani v nejmenším velikost nebezpečí a prostředkům, nutným k odvrácení »nacionální bídy« německé. Na to pravf ústřední výbor »Sebulvereinu«: »Vzdor čtvrtstoletému zápasu pociťujema to dnes jako hanbu, že německý lid, kulturou svou hospodářskou silou přede všemi jdoucí svými vý kony, daleko zůstává za výkony ji ných menších národních kmenů ci zího jazyka a že vyblídky na výsledek ná rodního boje vlastním naším zaviněním a vlažnou obětavostí rok od roku stále nepříznívěj šími se jeví. Pini důvěry obracíme se v tomt vážném okamžiku, v němž strojíme se ke skvě- lému provedení jubilejní slavností, ke všem něma ckým spořitelnám a úvěrním ústavů a tudíž také k Vám, abyste nám pomohl tuto slav nost důstojně přichystati ...«
Sebulverein
26 article
Následuje poukaz k chystanému čestnému daru a nalehavá prosba za brzké zaslání zna- menitého příspěvku k naznačenému účelu. Divně dojímají nás Čechy tato slova, neboť největš čásť poklony »menším národním kmenům ci- zího jazyka« náleži zajisté nám. Po celá desiti- leti musíme slyšeti od Němců, jich tisku, jich statistiků a professorů, jací jsou to kulturn bídáci a hospodářští nuzácí na té slovanské nejzápadnější výspě, daleko do moře německ kultury a hospodářské zdatnosti vysunuté! At naše českoslovanská hrstka, ve všem všudy prý hospodářsky i kulfurně od Němců, prvního ná roda na světě, odvislá, poď národní výtečnosti německou vůbec nedohledně prý stojící, tal strašně ohrožuje německý lid, jenž mečem krev ze žil našich vypustil, všechna přirozená zřídla bohatství našich zemí z rukou nám vy- dral, síly naše své výrobě průmyslné a jejímu konsumu podrobil, že uvržen jest v »nacionální bídu«. Po čtvrtstoletém zápase musí »Schulverein« uznati, že výsledek národního boje každým rokem pro Němce stále nepříznivějším se jevi.
Čecho Němec Ata
27 article
Mohli bychom býti hrdými na toto vysvědčen z místa tak kompetentního, kdyby »Schulverejn« nebyl pohřichu nejkompetentnější stolicí nejvělsí falše a prolhanosti této nejproslulejší z cností, jež jsme na téfo úhlavní germanisuční organi- saci poznali. Třeba je pravdou, že naše česk obětavost pro zachování bytu národního nemá rovně a fondy námi sebrané, absolutně vůbec poměrně několikráte převyšují výsledky německé, nutno ve zřetelí podržeti, že pěladvacetiletý boj Schulvereinu proti českým menšinám veden jes bez německých ztrát a že Schulverein není s to uvésti asi jedinou německou duši národně zahubenou. My statisíice za těch pětadvacet let jeho ničivé činnosti v našem ná- rodním těle! Toto čtvrtstofetí »Schulvereinu« jest vleklou chorobou naší krve a každá jeho škola nítivým bolákem našich údů, »Schulvereine jest ofravou českoslovanského lidu. Lékem pak ovšem Matice Školská, jíž vůči novému „jubilej- nímu“ návalu schulvereinské strany nastává nový veliký úkol. Deset nových škol schulvereinských jedním rokem má býti zřízeno na jazykovém pomezí českém. Účinky tak ohromné dávky škodliviny musí býti odvráceny. To státi se může
Schulverein
29 article
a musí mimořádným vzepjetím sil české obět vosti a dějí-li se zajisté již nyní v Matici při- pravy k tomu konci, nechť jest i veřejnost česká přichystána na zvýšené její požadavky nastá- vajícím jubilejním rokem »Schulvereinu«, nebot nesmí se státi rok černým rokem žalu naši Ústřední Matice Školské. Rozvažujme o tom v této době vánoční, když už je to naším osu- dem, že národ český musí býti tak. říkajíe svým samospasitelem, nadllníkem i podlinikem — Z České akademie pro vědy, sloves- nost a umění. Třída II. uděli r. 1905 z běžnýeh příjmů podpory za účelem bádání v oboru věd přirodních, mathematických a lékařských; dále z fondu MUDra. Jos. Šíchy podpory ku pěsto- vání věd lékařských theoretických a praktických. Konečně tři stipendia po 400 kor. k účelům nahoře vytknutým. Žádosti řádně doložené po- dali jest kanceláři Akademie do 3 1. ledna 1905. — K vládní studii o reformě ve vnilini správě veřejné. Vzhledem k předložené právě vládní úvaze o reformě veřejné správy bud zajisté včasno poukázati k usnešení letošního prvního vědeckého sjezdu českých právníků, který mimo jiné zabýval se také otázkou: Kritika dosavadní sousťavy samo- správy a cesty budoucího rozvoje.
Schulverein Šícha Český akademie pro věda Mudra
30 article
Usnesení to zní: »Odstraniti nedostatky př obstarávání oborů správy, které svěřeny jsou samosprávným korporacím a jejich orgánům, možno jest vybudováním nynější soustavy samo- správy. K tomu konci zejmena jest zapotřebí: 1. aby organisace obeí dle jich velikosti hospod. rázu byla rozlišována a aby obce menšt pro určité obory správy veřejné se sdružovaly; 2. aby v samosprávu uvedeno bylc kvalifikované úřadnictvo pod dozorem vyšších instancí sama- správných; 3. aby působnost orgánů samo- správných naproti zeměpanským úřadům správ- ním důsledněji byla. ohraničena a na příbuzné obory rozšířena; 4. aby orgánům samospráv- ným poskytnuta byla donucovací výkonná mo v oborech jejich působnosti; 5. aby dohle úřadů zeměpanských nad orgány samosprávnými ve směru právní kontroly jasně byl vytčen, aby bylo přesně formulováno zakročení vysšíeh instancí samosprávných z povinnosti úřadní; 6. aby zřízen byl v obcích čtvrtý sbor rozšíře- ním práva volebního na ty účastníky obce, kteli ho ještě nemají; 7. k rozvoji samosprávy obecní a zabezpečení nejzpůsobilejších pracov- níků doporučuje se, aby na místech kompetent- ních usilováno bylo o to, aby lépe na školách obecných i odborných seznamována byla mládež se samosprávou nežli dnes, a aby při universitě pražské a technice brněnské zřízena byla zvláštní stolice samosprávy«.
31 article
— Vánoce na školách Ústřední Matice školské jsou oslavovány jednoduše sice, ale tím srdečněji a dojímavěji. Přičiněním vánočních komisí národních jednot i jiných dobrodineů pořádány namnoze vánoční nadílky pro dítky nejchudší, na všech školách pak. bývá slavnost vánočního stromku, při níž rodiče i dítky do- hromady, celá česká menšina, cílí se jedinou rodinou. Smutné Vánoce jsou letos na matičních školách v Podmoklech a Jablonci. Tam zbavo- váni jsou čeští rodiče chleba i přístřeší za to, žo postiajedrcky do Ceske skoty. Také v úntčed našeho nejpřednějšího spolku národního není veselé vánoční nálady. Nové závazky k českým menšinám, sekatury nepřátel českého školstvi, spory o uznání některých větších odkazů, sta- rosti, jak uhraditi po neúrodě náklady pro příšti rok, úpěnlivé žádosti o nové školy, to jsou vá- noční dárky, kterých se letos Matici hojnou mě- rou dostalo; ale všecky ozářeny jsou zlatým paprskem naděje, že horlivostí a obětavostí od- borů a přátel Matice podaří se překonati všecky svízele a překážky, jež se staví v cestu rozvoji našeho nejčeštějšího a nejslavnějšího ústavu.
Podmokly Jablonec Matica
32 article
— Osobní: Ředitel zemské vyšší reálky v Jevičku pan Adolf Erhart, povýšen byl do VI. hodnostnl třídy. — Úmrtí. V Srbčí zemřel dne 22. t. m. ve věku 46 let pan Josef Čižek, kníž. schwarzenbergský sekční správce Mrtvola jeho byla včera převezena do Budějovic, kde bude dne 26. prosince o 3. hod. odpol. pohřbena z kaple ústředního hřbitova. — První vědecký sjezd českých právníků. Ve čtvrtek dne 29. prosince o 5. hod. odpol. koná výkonný komitét v místnostech Pražského klubu v Jungman- nově třídě čís. 25 důležitou schůzi. Na pořadu jes závěrka účtů a zprávy pro závěreční schůze komitétu plenárního. — Přednášky. Středoškolská extense. Péčí jednoty »Sokol« v Liboci pořádá v pondělí dne 26. t. m. ředitel realn. gymnasia p. Jan Šafránek přednášku o thematě »Zápas o právo jazyka českého na škole« (1770—1890). — Lidových před- nášek české umiversity v Praze a před- městích řada XV. bude zahájena v pondělí 9. ledna 1905 (mimo vnitřní Prahu bude přednášeno v Hole- šovicích, v Žižkově a na Král. Vinohradech). V lednu a únoru bude konáno 9 kursů po 6 přednáškách sice: 1. z právnické fakulty: a) dvor. rada prof. dr. Jaromír Hanel: »Povšechný vývoj práv ae, b) prof. dr. Cyrill Horáček: »Národní hospo- dářství v dějinném vývoji« (v Holešovicích- Bubnech). 2. z lékařské fakulty: a) prof. dr. Karel Kufíner: »0 zdraví nervatva«, b) prof. dr.
Erhart Čižek Šafránek Král profesor doktor Hanel Cyrill Horáček Kufíner Srbeč Budějovice Jungman Liboc Praha Žižkov Holešovice Bubno Sokol
33 article
Alois Velich: »O boji proti tuberkulose a nákaze tyfové« (s demonstracemi), pokračo- vání cyklu v Žižkově z oboru věd lékařských, c) doe. dr. Ednard Babák: Výměna lžteke (s demon- stracemi); bude to první kurs z cyklu čtyrkursového »O životních výkonech lidského těla« (úvod do fysio- logie), d) doc. dr. Karel Weigner: »O složen řidského těla« (úvod do anatomie, s demon- stracemi), kurs určený pro Král. Vinohrady. 3. z la- kulty filosofické: a) prof. dr. Josef Pekař: »Zt- klady českých dějin« (I. české dějiny státo- právní, II. české dějiny sociální); první kurs z eyklu soustavného o dějinách českého národa, o němž budou dále přednášeti doc. dr. Václav Nov otný »O dějinách doby husitské« a prof. dr.. Jaroslav Bidlo »O době českobratrské«, b) doc. dr. Václav Tille: »Nový romantismus«. 4. z české vy- soké školy technické prof. dr. Václav Felix: 1O paprsclch Roentgenových a látkách radicaktivních« (s demonstracemi). Přednášky prof. Pekaře a dra. Weignera určeny jsou na nedělní odpoledne, ostatní budou ve všední dny večer. Před- nášky jsou každému zdarma přístupny, tolíko zá- pisného plati se do celého kursu (šesti přednůšek) 1 K a je sníženo pro studenty a dělníky na 50 hal.
Velich doktor Ednard Babák docent Weigner Král profesor Pekař Václav Nova Bidlo Till Václav Felix Roentgenův Žižkov O boj I . český dějiny státoprávní , II . český dějiny
34 article
Učňům škol pokračovacích prostřednictvím ředitelstev bude mimo to i toto zápisné prominuto. Podrobnější zpráva o době a místě přednášek jednotlivých bude ohlášena později. Na venkově bude pořádán kur prof. dra. T. G. Masaryka: »Národnostní filosofle doby novější« v Jičíně (péčí sdružení učitelstvaa přátel škol za podpory městské rady) a dokončen kurs doc. dra. Frant. Čády v Plzni »O duší dětské«. Pro dobu pozdější připravují se kursy další v Čes. Budějovicích, Brně, Pacově, Pardu bicích, Chrudimi, Táboře, Rakovníkua Kroměříži. Přehledná zpráva o dosavadní čin- nosti české universitní extense bude vydána Úiskem počátkem r. 1905. — Z Právnické jednoty. Jako deplněk k druhému vyčání „Rakouského práva ústavního“ od dvor. rad prof. dra. Jiřího Pražáka, vyšlo právě druhé vydání
profesor doktor T G Masaryk František Čáda Jiří Pražák Jičín Plzeň Čes . Budějovice Brno Pacov Chrudim Tábor sdružený učitelstvao přátelit škola Rakovníkua Kroměříž