3
masthead
25. prosince 1904. Číslo 356
4
article
své pokrokovosti byla a jest stranou převahou
agrární.
Na provolání k úterní ustavující schůz
olomoucké poskrovnu nalezáme zastoupený mo-
ravský západ a skoro nie náš jih. To naše Slo-
vácko, to zubožené Slovácko, přiváděné, bohu-
žel, také vlastní vinou v hospodářskou odvislost
úpící pod duševním jařmem klerikálů: to Slo-
vácko jakoby o nově se tvořící straně nevědělo
a tato, jakoby se nevděčné, ale nejvýše potřebné
práci v něm vyhýbala.
Je-li třeba probouzeti kde agrární vědomí
pak jest to nejvíce třeba proti klerikálům. Z-
brániti dalšímu ohlupování našeho venkova, po
výtce Slovácka, panáčky a jejich náhončími, vy-
rvati tento lid z duševního otroctví far a pověr
přivésti jej ku poznání vlastní síly a důstojnosti
* nabádati jej k řádnému hospodaření, jež by
ho zbavilo bezcitných úpírů: to by stálo za po-
kus straně, která pod heslem stavovské politiky
chce starati se o své příslušníky a vésti je.
Ale máme obavy, že strana agrární u nás
po neblahém vzoru páně Práškově z království
místo do boje s ostatními českými stranami proti
klerikálům, pustí se s klerikály — proti ostat-
ním českým stranám. To by pak znamenalo pro
naší věc na Moravě velkou pohromu a na zod-
povídání mohl by si ji vzíti jen člověk svědomi
šírokého. A chtěla-li by nová strana ještě dále
následovati českou stranu agrární ve spojenectví
se šlechtou, pak by nejen věci selské, ale s ob
v prvé řadě zasadila ránu citelnou.
bůh
Slovácko
Morava
5
article
Menšinové naše postavení na zemském
sněmu nám káže, bychom naň volili poslance,
z nichž každý byl by si vědom, že hájí ne
snad jen zájmy určitého stavu, ale celou
věc českého lidu v markrabství.
Čím méně nás na sněmu, tím větší mravní zod-
povědnost na nás padá. S tohoto stanoviska
pak s povšechného stanoviska pokrokového měli
bychom se vůbec stavěti proti zakládání sta-
vevsko-politických organisací. Ale skutečnost
nám neklamně dokazuje, že boj proti této orga-
nisaci byl by marným. Sama vláda v nynějších
zmateích politických vítá zakládání stavovských
organisací, doufajíc, že jsouc politicky zkracho-
vána, zachrání aspoň něco na poli hospodář-
ském. Ministr orby hr. Bouquoy sám ne-
dávno projevil naději, že agrární hnutí vzroste
a dr. Randa rád zařadil se mezi — agrárníky.
Proud zde je, bylo by hodně těžko jej za-
držovati.
Jaké stanovisko tedy máme zaujmouti vůči
nové straně?
Vyčkáme! Jsout poměry u nás jiné, než
v sousedním království, jest také jiná povaha
našeho lidu než lidu v Čechách. Vedoucí lidé
v nastávající nové straně mluví o pokrokovém
jejím rázu — a práce pro probouzení lidu sel-
ského z duševního i hmotného jařma jest a bude
u nás hejnost. Vyčkáme tedy. Není v tomto
stanovisku našem žádný, zejmena v prvních
debách našeho probuzení smutně pověstný mo-
ravský fatalism. Vždyť řekli jsme již, že nové
strany agrární u nás třeba nebylo, že zaklá-
dáni ji zejmena proti straně lidové pokládáme za
zbytečný nevděk a za řezánína vlastním
těle.
Randa
Čechy
stavovský organizace
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. prosince. (Vánoční na-
děje.) Hladina našeho politického života na
pohled se uklidnila, ale pod zdánlivou hladí kři-
žují se staré nepřátelské proudy, jež po krátké
přestávce vyniknou opět na povrch. Který z nich
zvítězí? Jsou politikové, kteří v posledních
událostech postřehují známky bližícího Jep-
šení situace. K nim náleží i pražský
zpravodaj »Pester Lloydu«. Nedávno ohlašoval.
že v Rakousku nenastane ani nyní žádná radi-
kálná změna a že dr. Körber použije sněmov-
ních prázdnin k vyjednávání, aby se domohl
konečně dělného parlamentu. Nyní sděluje, že
vláda už skutečně začala vyjednávati, zatím
ovšem jen s předsedy zemědělských raď o úlevě
nouze z živelních pohrom. Ale daleko význam-
nější jest pro vládu nouze státu, jenž musí uza-
vřiti vyrovnání s Uhrami a také do tohoto tvr-
dého oříšku vláda musí kousnouti, poněvadž
v jeho rozluštění spočívá celé poslání Körbrovo.
Lloyd
Körber
Praha
Rakousko
Uhry
7
article
»Zdaří se mu to? — táže se pisatel a do-
dává: — »Může se zdařiti jen s podmínkou,
že najde cestu k dorozumnění mezí Němci a
Čechy.« A k takovému dorozumnění, soudi
pisatel dále, jsou nyní podmínky příznivější, než
kdykoli jindy. Tu poukazuje na smířlivou řeč
dra. Stránského v rozpočtovém výboru, na ne-
dávnou řeč dra. Kramáře ve schůzi německo-
brodské. S druhé strany vzpomíná slov něme-
ckého pokrokáře dra. Haekla, jenž ve voličské
schůzí dovozoval potřebu smíru obou svobodo-
myslných národů rakouských, Němců a Čechů,
kteří prý se musejí spojiti, aby odvrátili nebez-
pečí, oběma jim společně hrozící; vzpominái
stati černoveckého professora dra. Skedla, hlavně
však spolehá na moravský smiřovaci výbor, do
jehož činnosti se naděje brzkého rozřešení ná-
rodního sporu na Moravě. Nastane-lí dohoda
na Moravě — soudí dále — nemůže zůstati
bez vlivu na Čechy a pak se oplodní ony zá-
rodky smíru, jež se již nyní zřejmě ukazují.
Němec
Čecho
Stránský
Kramář
Morava
Čechy
8
article
Ovšem než dojde na konečný smír a jeho dů-
sledek — dělný parlament, vláda se musí dle
starého rakouského pravidla »protloukati dále.e
Každý smír předpokládá ovšem dobrou
vůli a té nedostává se jak stranám německým
(viz na př. domněle smírnou stať prof. Skedla,
který při vší smířlivosti vyhražuje Němcům pri-
mát v Rakousku), tak zejména i hlavnímu či-
niteli dru Körbrovi. S různých stran, zejména
se strany polské se tvrdí, že by vláda mohla
obnoviti pořádek v parlamentě oktroyováním no-
vého jednacího řádu. Ale tohoto prostředku dr
Körber dle slov dra. Kramáře v »Táb. krajie
užiti nechce jedině ze strachu před
spořádanými poměry v parlamentě
poněvadž právem se obává, že by pracující sně-
movna dlouho nesnesla nynější úřadnické vlády
zajisté by však toho prostředku užila, kdyby
se jí mohl státi zbraní proti nenáviděným Če-
chům. Vzhledem k takovým lidem možno známé
vánoční heslo opraviti tak, že by znělo: Dejte
nám pokoj s takovými lidmi dobré vůle!
Proto spíše souhlasíme s drem. Kramářem.
jenž svou situační stať zakončuje slovy: »Ve
vnitřní politice panuje plné zátiší, poněvadž na
denním pořádku je německo-rakouská obchodní
smlouva. Dokud ta skoncována nebude, není n
nějaké změny ve vnitřní politice vůbec žádné
pomyšlení a co potom bude, o tom nikdo ni
profesor
Skedl
Němec
Körbr
Körber
Kramář
Táb
Rakousko
9
article
určitého říci nedovede, ani sama vláda, ačkoliv
dost hlasitě dává rozšiřovati zprávy o tom, co
chce dělati. Prozatím není to ovšem nic jiného,
než »že to ještě jednou chce zkusiti. « To dělá
už pět let a zůstane-li, bude to dělati ještě dál,
a výsledek bude stále týž: stále větší, horší
nebezpečnější hniloba všech veřejných poměrů
v této říši.
V Praze, 24. prosince. (Před uher-
skými volbami.) Naděje na možný smí
mezi opposicí a vládou uherskou jsou defini-
tivně pochovány a proto nezbývá, než připravo
vati se k novým volbám. Přípravy se již děj
na obou stranách a volební boj bude rozhořče-
nější, než za kterýchkoli voleb jiných. Volhy s
budou konati koncem ledna a počátkem února
tedy za nejkrutější zimy, nepohodlné pro voliče,
kteří jsou nuceni voliti pod širým nebem. T
však neochladí opposiční žár a znalci poměrů
uherských tvrdí už nyní, že z nových voleb
vyjdou sesílené strany nejradikálnější. Zvláště
Praha
10
article
bude na opposiční poslance působiti ta okol-
nost, že se nové volby budou konati za stavu
ex lex. Vládní strana tvrdí sice, že se voleb
neobává a že svou většínu slavně uhájí, ale
i když bude zvolena opět liberální většina, bude
tím málo pomoženo, poněvadž opposice bude
volby, provedené za stavu ex-lex pokládati za
nezákonné a následkem toho nepřipustí opět
nijaké plodné činnosti ve sněmovně. Kdyby se
však podařilo opposici domoci se většiny —a
tato možnost také není vyloučena! — stane se
situace ještě spletitější, poněvadž opposiční vět-
šina vystoupila by jako s prvým požadavkem
s úplným odloučením od Rakouska a snažila
by se všemi prostředky se ho domoci. Jsou
politikové, kteří tvrdí, že volby za stavu ex lex
musejí věsti ka katastrofé. Dojde-li na ni sku-
tečně, spadne odpovědnost na vládní stranu
zejmena jejiho vůdce hr. Tiszu, jenž zamíu
příkře i poslední pokus o smír.
Tisza
Rakousko
11
article
Příští volby uherské budou pozoruhodny
i tím, jak se k nim zachovají národové
nemaďarštl. Slováci vystoupili z passivity
již při posledních volbách a budou voliti ovšem
i nyní své národní kandidáty. Zajímavější bude
volební ruch mezi Rumuny. I tam jest silná
strana pro politiku aktivní a v některých okre-
sích má již většinu. Kdyby aktivní politikové
nabyli vrchu, Rumuni mohli by vyslati dvacet
i více národních poslaneů do sněmu. Také mezi
Srby počíná se vzmáhati přesvědčení, že nutno
odpoutati se od strany vládní a vyslati do sně-
movny národně-uvědomělé Srby. »Branik« v po-
sledním čísle obrací se ve vřelé stati k uher
ským Srbům, aby vzhledem k volbám zanechal
svých domácích sporů a spojili se v jeden
mocný šik, který by i Maďarům konečně vnukl
úetu před Srby a odňal jim chuť k dalšímu
přistřihování srbské církevní a školní samosprávy
Slovák
Rumun
Srba
Maďar
12
title
Politické zprávy zahraničně.
13
article
V Praze, 24. prosince.
V Praze, 24. prosince.
Z Anglie.
Tento týden promluvili v Londýně pře
velkými massami lidu Chamberlain a vůdee
liberálů Sir Henry Campbell Bannermann.
Chamberlainovi asi bylo velmi oblížno přesvěd
čiti o výhodách protekcionismu dělníky přístav-
ního města jako je Londýn, který může žít jen
svobodným obchodem. Aby si je získal poněkud
mluvil o škodě, kterou trpí konkurenci přistěho-
valců. Obvinil liberální stranu, že zamezila pro-
vedení zákona proti přistěhovaleům.
Sir Henry Campbell Bannermann, jemuž
byly činěny velké ovace, mluvil proti Chamber-
lainovi, jehož důvody prohlásil za nepravdivéa
prohlásil: »Nechceme též, jako Chamberlain,
aby do naší země byli uvádění přistěhovale
pochybné mravnosti, zločinci neb nemoení. Ale
co se mne týká, protestují proti každému opa
tření, které cizincům by znemožňovalo přístřeší
u nás, které by podrobovalo cestující v našich
přístavech nedůstojně inkvisici a prohlídce
které by přenechalo exekutivní moci, co má
býti pečlivě vyhrazeno moci soudní.«
Řeč vůdce opposice byla prodehnuta ryzí
svobodomyslnosti. Učinila ohromný dojem. Zá-
stup tisíců nadšeně zdravil slavného řečníka.
jemuž i na ulici uspořádány byly velké projevy
Chamberlain
Campbell
Campbell Bannermann
Praha
Anglie
Londýn
14
article
Jak se vybírá zemská daň z piva?
Jak se vybírá zemská daň z piva?
Pro zemské hospodářství i pro budoucí směr fi-
nanční politiky zemské důležitou otázku, vynese-i
zemská dávka ze spotřeby piva očekávanou sumu
sluší pokládati za rozhodnutou. Dle dosavadních vý-
sledků bude čistý výnos zemské pivní daně již letos
o několik tisíc korun vyšší, nežli se předpoktádalo
v r. 1902, kdy zákon o zemské pivní dani byl před-
mětem sněmovního jednání. Nelze pochybovati, že
zákonem ze dne 27. ledna 1903, jímž byla zavedena
zemská dávka ze spotřeby piva, učiněn byl zajímavý.
ale odvážný pokus. Na rozdíl od hlavních spotřeb-
ních daní státních, při nichž daňový předmět bývá
zasažen ve stadiu mistní koncentrace v malém počtu
závodů, vybírá se zemská dávka ze spotřeby píva o
hostinských a prodavačů piva, tedy v době, kdy da-
ňový předmět jest již rozptýlen po velikém počtu da-
ňových subjektů. V království českém jest kolem
43.000 hostinských a prodavačů piva, jimž na základě
zvláštních zápisů o odbytu piva předkládaných pivo-
vary předepisuje se zemská dávka dvakrát za měsíc.
Téměř milhon poplatných aktů ročně musí býti zachy-
ceno, kontrolováno a v patrnosti udrženo jediným
úřadem, totiž král. českým zemským inspektorá tem
pro pivní dávku, v němž veškerá agenda zemské pivní
dávky jest soustředěna. Jest proto vysvětlitelno, že
tomuto prvnímu zemskému finaněnímu úřadu od sa-
mého počátku byla věnována živá pozornost nejen
přímými interessenty a vládními kruhy, nýbrž i širš
veřejností. Ač vykonávací nařízení bylo vypracováno
velmi pečlivě, netajili se finanční praktikové tím, že
provedení zemské pivní daně bude úkolem velmi ne
snadným.
15
article
Hlavní obtíž záležela v tom, nalézti vhodný způ
sob pro zúčtování pivní dávky. Při soustředění cel
veliké agendy v jediném úřadu, při častých změnách
pobytu na straně poplatníků a vůbec při značné po-
hyblivosti obchodu s pivem, jakož i při ned ostatečné
přesnosti, s jakou četnými pivovary byly vedeny
první zápisy o odbylu piva, byla by nepochybně každí
z dosud známých method zúčtevacích musila zá pasit
s překážkami téměř nepřekonatelnými.
Nová věc, pro kterou nikde nebylo vzoru, vyža-
dovala, aby bylo upuštěno od dosavadních obvyklýel
method zúčtovacích a aby pro úřadování inspektorátu
i zúčtování pivní daně byly objeveny nové formy, ač
měl-li zákon o pivní dani býti proveden dokonale,
bez poruch a s nákladem poměrně nepatrným. To-
hoto úkolu plně bylo dosaženo originálním sysťemem
úřadovacím a zůčtovacím, jehož autorem jest před-
nosta inspektorátu dr. Josef Pilař.
Základní myšlenka tohoto systemu záleží v tom.
že každý poplatný akt vyjádří se listinou, jakýmsi
cenným papírem, který jest nositelem daňové pohle-
dávky zemského fondu. Těmito listinami jsou originály
platebních rozkazů, kdežto kopie jich, vyhotovené
snímkovým řízením, doručí se stranám. Originály
platebních rozkazů, opatřené příslušnými značkami
doktor
Pilař
16
article
čísly představují tedy jednotlivé daňové pohledávky
země; na originálech platebních rozkazů, jež za-
stupují hlavní knihu, vyznačují se všecky potřebné
zápisy a poznámky (exekuce politická i soudní, za-
stavení exekuce, povolení lhůt ke splácení, zrušení
následkem stížnosti atd.)
Originály platebních rozkazů podávají jasný obraz
proměn, které se udály s jednotlivými daňovými po-
hledávkami a jsou základem pro všecko úřadování
a zúčtování inspektorátu. Inspektorát nevede
tedy vůbec žádných účetních knih, po-
něvadž jich není třeba. Celá veliká účelní
věc, jež dle dosavadních melhod zúčtovacích před-
pokládala by milliony zápisů do účetních knih a jieh
revisi, jest rozložena v podstatě v řadu pouhých úkonů
manipulačních, nevyžadujících odborných vědomostí.
17
article
Zvláště jednoduchou a naprosto spolehlivou jest cen-
sura dávky, to jest zjištění, byly-li předepsané obnosy
dávky skulečně zapraveny, záležejíc v proslém n-
lepování složních listů poštovní spořitelny nebo ji-
ných dokladů o zaplacení (odstřížků poštovních po-
ukázek, potvrzení vydaných zemskou pokladnou ald.
na příslušné originály platebních rozkazů. Při vší roz-
sáhlosti agendy — kromě zúčtování s pivovary, jichž
jest nyní v činnosti 600, vydává inspektorát hostin-
ským a prodavačům piva průměrně přes 70.000 pla-
tebních rozkazů měsíčně — zabezpečuje syslem
inspektorátu úplnou cvidenci o každé závažné sku-
tečnosti (o předpisu dávky a nedoplatcích, o včasněm
zahájení exekuce, o změnách, jež nastaly následkem
stížností, o lhůtách povolených ke splácení dávky
atd.), zaručuje dokonalou kontrolu do nejmenších po-
drobností a umožňuje sestavení všech po stránce sta-
tistické zajímavých dat
Vnitřní organisace inspektorátu budí svou jedno-
duchostí, průhledností, pohyblivostí a bezpečnosti
opravdový zájem odborníků i neodborníků a stala se
předmětem zevrubných studií členů zemských vý-
borů i zvláště vyslaných úřadníků téměř všech zemí.
v nichž pivní dávky po českém vzoru buď již byly
nebo budou zavedeny. Tak navštívili inspektorát z Mo-
ravy: přísedíci zemského výboru dr. Hugo Fux, zem-
ský tajemník dr. Hubert Wolf, místotajemník dr. Josel
Poláček a zemský účetní revident Karel Preciík;
z Dolních Rakous: přísedící zemského výboru dr.
doktor
Hugo Fux
Wolf
Josel Poláček
Preciík
Dolní Rakousy
18
article
Robert Patini a dr. Albert Gessmann, zemský rada
Kern a vrchní finanční komisař Linhart; ze Slezska:
zemský rada Herman Hampel, zemský komisař Karel
Stadler, zemský vrchní účelní Josef Pietsch, zemský
pokladník Antonín Kantor a účetní revident Ludvík
Schina; z Horních Rakous účetní officiál Petr Rainen
a ze Štyrska revident zemské účtárny Alois Gurr.
Pokud známo, bude zaveden úřadovací a zúčtovaci
svstem dra. J. Pilaře u inspektorátů pro pivní dávku
na Moravě, ve Slezsku a v Dolních Rakousích.
Patini
doktor
Gessmann
Kern
Linhart
Herman Hampel
Stadler
Pietsch
Kantor
Schin
Rainen
Gurr
J Pilař
Slezsko
Horní Rakousy
Štyrsko
Morava
Dolní Rakousy
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ani o lefošních Vánocích nedostavila
se hvězda s jitřní věštbou velikého dne po-
zdvihnutí českého národa ze sedmiletého poní
žení jeho v potupu, přes níž léta mohou sice
přejíti, nikoli však jejlho hnětu umenšiti. V hoř-
kostech rok za rokem chodi, posupné nebe
nízko leží na českých horách, mezi nimiž od-
věké bydliště své český lid sdili s nejvělším,
nejúhlavnějším nepřítelem svým, jemuž k po-
kladům své země, v lichvářský plen vydaným.
20
article
k otročině svého dělnictva, ničeného v dolech
a továrnách německých, k mládeži obětované
v německých školách, má ještě přídati svou
politickou čest, svou národní důstojnost, dobra-
volným vstavením paty nepřitele na svou šij-
Misto slavnostní brány vílězné ukazují nám
stále ještě jařmo, pod nímž podejíti mají ná-
rodní zástupcové českého lidu s cejchem repre-
sentace druhotřídního národa, s kvitancí inferi-
ority před německou tváři (doznaně i očekávaj
— že lid český a jeho poslanci přijmou tento
nález za svůj neodvratný osud! Jestliže co
úžasno v této říši nemožností ja v tomto ob-
dobí ochrnutí domnělého srdce slátu, říšského
parlamentu, je to právě víra centralistické
vlády v možnust, že by nynější, aneb
po případě kterékoli jiné posolstvo če-
ského národa skutečně podniklo sebevražedný
pokus nejen na sobě samém, ale i na národě
a k vůli — zajisté málo krásným očím
náčelníka vlády a pro vítězství jeho devise o vy-
trvalosti spečetilo pro vždy, aneb aspoň na
dlouhé dekády definitivní politickou prohru če-
ského národa v témž parlamentě pokořením če-
ským — znovu oživlém. S projevem této víry.
aneb aspoň s jejím předstíráním setká-
váme se v poslední době v polovládních proje-
vech stále častěji a jedním z nejhlubšího po-
klesku pověstně prohlédavé geniality Körbrovy
jest za stálopevnou vydávaná jeho domněnka
o únavě, o vyčerpání sil, o tajných tužbách
české obstrukce po jakémkoli, třeba i vnuce-
ném »vysvobození« z aktivního jejího odporu.
21
article
Také nejnovější výlev bar. Wiesera, theoretika
Eppingrovy praxe, ozývá se tímto názorem, jako
skutečně platným a v nedaleké budoucnosti roz-
hodujícím politickým maximem. Pojednáva jeo
vyrovnání mezi Čechy a Němci, postaveném na
rozdělení země a o celém s tím souvis-
lém obchodu, praví tento politický empirik
»Mnohdy zdá se, jakoby český národ to (t. j
výhodnost takového obchodu) sám dobře poci
ťoval, a toliko nebyl s to nabýtí vůle k uza
vření takového obehodu, tak že by to ani nerad
neviděl, kdyby nějakým nátiskem k tomu byl
přinucen, anebo kdyby někdo jiný za něj ob-
chod ten uzavřel. Není ovšem vyloučeno, že
s české strany bylo dodáno něco potravy tako-
vému mínění; s příznaky tukové podkopné práce
setkáváme se denně. Nebýti toho, nebyl by se
mohl nikdo odhodlati ke stejně ničemnému jako
nejapnému komplotu, jaký pod reklamnou to-
vární známkou podniknut byl právě hromadnou
protiobstrukční petiční akci vídeňské »Zentral-
stelle«, z níž ovšem zbyla hromádka smetí.
Houfy českých listů bez čtenářů, anebo listo
bez politické odezvy v národě neustávají ujišťo-
vati, že všechen další odpor a setrvání v obstruke
jest největší zaslepeností a marností nad marnost
a ku podivu, že nejzpozdilejší hlas politického
dobrodruha i hlas s druhdy největší resonaneí
váhy politické v tom se srovnávají, nečítaje
některé polítiky třelího aneb několikátého stupně
kteří okamžík největší krise národa v říší uznali
za vhodný k povytahování knotu svého světla
víe čadícího než svítícího. Je-li vsazeno vše,
anebo velice mnoho na jednu kartu —
jak tito sýčkové zpívají — pak je to při
nejmenším podivné jednání, kartu tuto —
má-li se zůstati při voleném obratu — ban-
kéři prozrazovati, i kdyby v pravdě byla
tak pochybná, jak ujišťují uvedené hlasy.
Wieser
Eppingrův
Němec
Houf
Čechy
22
article
Je těžko o slovo, jakým by se mělo takové
počínání v pravdě označiti; spravedlivé rozhor-
čení však vzrůstá, povážíme-li, jak by věc stála,
kdyby nebylo těchto věštců slabosti, která sama
sebou jest hroznější, než by mohl býti jakýkoli
negativní, t. j. nepřiznivý důsledek z nezlomné
vytrvalosti. Tyto pochyby, tyto výstrahy, totc
lomení rukama, jest jednou z nejhlavnějších
příčin, pro kteréž vláda vymýšlí stálé nové triky
v zápasu s českým národem, jejž miní stůj co
stůj na lopatky položiti. Kdyby ode všech
vrstev národa, ode všech veřejných jeho činitel
a tlumočníků jeho veřejného mínění byla ode
vždy proti nevášnivé vytrvalosti položena vytr-
valost nezlomná a jednomyslná, dnes by
náležel již Körber k svým předchůdcům, nebo
co drží jej při vesle, jest stálé živení na-
děje v konečné podlomení odpor
českého národa na místech, jichž nejúpl-
nější a nezměnitelnou důvěrou se chlubí. Kdo
ministerskému předsedovi dodávají k této poli-
tice klamu nahoru materiál, jsou —. faleš-
nými svědky proti vlastnímu
národu.
Körber
23
article
— Jen v zájmu pravdy a proti prolhanost
„Prager Tagblattu“ vracíme se ještě k záleži
tosti Šafaříkovy desky na domě, loni tabulí Lese
halle zabedněné. Proti zaslánu pí. Pavly Šafaří
kové, že kupní smlouvou vyhradil si bývalý
majitel domu, aby pamětní deska zůstala na
domě ušetřena, uvedl „P. T.“, že si naopal
„Lesehalle“ vyhradila naložiti s deskou podl
své libosti a že jest vázána usnesením valné hr
mady desku sejmouti a že dlužno za velkou mi
lost považovati, jestliže ji nerozbije, nerozšlape
nýbrž universitě odevzdá. Se strany, dobře zpra
vené, bylo nám sděleno, že v dubnu t. r. zaslán
byl prof. dru. J. Maškovi od „Lese- a Rede
halle“ pod číslem 511. přípis, podepsaný před-
seďou i jednatelem, toho znění, že prof. Mašek
průběhem jednání o kup vyslovil přání, aby pa-
mětní tabule na domě byla zachována a že vý-
bor „Lese- a Redehalle“ na tento projev takto
odpovídá: „Vzhledem k tomuto uvá-
žení připovídá podepsaný výber,
že okolnosti, že v řečeném dom
Šafařík zemřel, pamětní tabulkou
podle možnosti vyhověti hodlá.
Prager
Šafaříkův
Pavel
doktor
J Mašek
profesor
Mašek
Šafařík
24
article
To ovšem není smluvný závazek, ale aspoř
čestné slovo, na něž prý německý student ta
velice mnoho dá. Otázka je jenom taková, zdal
byl „Pr. Tagblatt“ mystifikován se strany „Lese-
halle“ anebo provozuje řemeslo nepravdy na její
— Jubilejní rok německého »Schnlvereinue
Čtenáři našemu jest známo, jak skvělé připravý
činí »Schulverein« k oslavě svého pětadvaceti-
letí, připadajícího na den 13. května přistího
roku. Podle usnesení zástupců místních odbor
ve schůzi, dne 23. října ve Vídni konané, budou
konány ve všech místních odborech »Schul
vereinu« v jubilejní den slavnosti ve prospěeh
něm. »Schulvereinu« a na znamení smíření ně-
mecko-lidové strany s německo-liberálním » Schul-
vereinem« k návrhu Bundu Němců v Čechách
uspořádají také všechny německo-lidové spolky
v Rakousku slavnosti ve prospěch » Schulvereinue
Jako čestný dar německého lidu má býti ústřed-
nímu výboru v den jubilejní o slavnostní valné
hromadě v Linci odevzdána suma, potřebná
k zřízení 10 nových škol a postavení nových
školních budov, potřebný obnos páčí se na
200.000 K. V den 13. května mají ze všech
schulvereinských a »Schulvereinem« podporo-
vaných škol vláti velkoněmecké prapory ..
Minulého měsíce vydán byl ústředním výborem
k německému lidu zvláštní manifest, jimž má
býti německá veřejnost, ještě více pak německá
— tak říkajíc — soukromost náležitě zpraco-
vána k nejdůležitějšímu slavnostnímu výkon
to jest k sebrání řečeného jubilejního daru.
Němec
Vídeň
Čechy
Rakousko
Linec
25
article
Dlužno uznati, že znění tohoto slavnostního pro
volání jest pramálo slavnostní. Mluví se v něm
sice o poctivém plnění povinnosti spolkové
správy, o sumách na účely spolkové »k zacho-
vání a znovuprobuzení německé bytnosti v nej
různějších formách«, avšak obnosyty
nevyrovnaly prý se ani v nejmenším velikost
nebezpečí a prostředkům, nutným k odvrácení
»nacionální bídy« německé. Na to pravf ústřední
výbor »Sebulvereinu«:
»Vzdor čtvrtstoletému zápasu pociťujema to dnes
jako hanbu, že německý lid, kulturou svou
hospodářskou silou přede všemi jdoucí svými vý
kony, daleko zůstává za výkony ji
ných menších národních kmenů ci
zího jazyka a že vyblídky na výsledek ná
rodního boje vlastním naším zaviněním a vlažnou
obětavostí rok od roku stále nepříznívěj
šími se jeví. Pini důvěry obracíme se v tomt
vážném okamžiku, v němž strojíme se ke skvě-
lému provedení jubilejní slavností, ke všem něma
ckým spořitelnám a úvěrním ústavů
a tudíž také k Vám, abyste nám pomohl tuto slav
nost důstojně přichystati ...«
Sebulverein
26
article
Následuje poukaz k chystanému čestnému
daru a nalehavá prosba za brzké zaslání zna-
menitého příspěvku k naznačenému účelu. Divně
dojímají nás Čechy tato slova, neboť největš
čásť poklony »menším národním kmenům ci-
zího jazyka« náleži zajisté nám. Po celá desiti-
leti musíme slyšeti od Němců, jich tisku, jich
statistiků a professorů, jací jsou to kulturn
bídáci a hospodářští nuzácí na té slovanské
nejzápadnější výspě, daleko do moře německ
kultury a hospodářské zdatnosti vysunuté! At
naše českoslovanská hrstka, ve všem všudy prý
hospodářsky i kulfurně od Němců, prvního ná
roda na světě, odvislá, poď národní výtečnosti
německou vůbec nedohledně prý stojící, tal
strašně ohrožuje německý lid, jenž mečem
krev ze žil našich vypustil, všechna přirozená
zřídla bohatství našich zemí z rukou nám vy-
dral, síly naše své výrobě průmyslné a jejímu
konsumu podrobil, že uvržen jest v »nacionální
bídu«. Po čtvrtstoletém zápase musí »Schulverein«
uznati, že výsledek národního boje každým
rokem pro Němce stále nepříznivějším se jevi.
Čecho
Němec
Ata
27
article
Mohli bychom býti hrdými na toto vysvědčen
z místa tak kompetentního, kdyby »Schulverejn«
nebyl pohřichu nejkompetentnější stolicí nejvělsí
falše a prolhanosti této nejproslulejší z cností,
jež jsme na téfo úhlavní germanisuční organi-
saci poznali. Třeba je pravdou, že naše česk
obětavost pro zachování bytu národního nemá
rovně a fondy námi sebrané, absolutně vůbec
poměrně několikráte převyšují výsledky německé,
nutno ve zřetelí podržeti, že pěladvacetiletý boj
Schulvereinu proti českým menšinám veden jes
bez německých ztrát a že Schulverein
není s to uvésti asi jedinou německou duši
národně zahubenou. My statisíice za těch
pětadvacet let jeho ničivé činnosti v našem ná-
rodním těle! Toto čtvrtstofetí »Schulvereinu«
jest vleklou chorobou naší krve a každá jeho
škola nítivým bolákem našich údů, »Schulvereine
jest ofravou českoslovanského lidu. Lékem pak
ovšem Matice Školská, jíž vůči novému „jubilej-
nímu“ návalu schulvereinské strany nastává nový
veliký úkol. Deset nových škol schulvereinských
jedním rokem má býti zřízeno na jazykovém
pomezí českém. Účinky tak ohromné dávky
škodliviny musí býti odvráceny. To státi se může
Schulverein
29
article
a musí mimořádným vzepjetím sil české obět
vosti a dějí-li se zajisté již nyní v Matici při-
pravy k tomu konci, nechť jest i veřejnost česká
přichystána na zvýšené její požadavky nastá-
vajícím jubilejním rokem »Schulvereinu«, nebot
nesmí se státi rok černým rokem žalu naši
Ústřední Matice Školské. Rozvažujme o tom
v této době vánoční, když už je to naším osu-
dem, že národ český musí býti tak. říkajíe svým
samospasitelem, nadllníkem i podlinikem
— Z České akademie pro vědy, sloves-
nost a umění. Třída II. uděli r. 1905 z běžnýeh
příjmů podpory za účelem bádání v oboru věd
přirodních, mathematických a lékařských; dále
z fondu MUDra. Jos. Šíchy podpory ku pěsto-
vání věd lékařských theoretických a praktických.
Konečně tři stipendia po 400 kor. k účelům
nahoře vytknutým. Žádosti řádně doložené po-
dali jest kanceláři Akademie do 3 1. ledna 1905.
— K vládní studii o reformě ve vnilini
správě veřejné. Vzhledem k předložené právě
vládní úvaze o reformě veřejné správy bud
zajisté včasno poukázati k usnešení letošního
prvního vědeckého sjezdu českých právníků,
který mimo jiné zabýval se také otázkou:
Kritika dosavadní sousťavy samo-
správy a cesty budoucího rozvoje.
Schulverein
Šícha
Český akademie pro věda
Mudra
30
article
Usnesení to zní: »Odstraniti nedostatky př
obstarávání oborů správy, které svěřeny jsou
samosprávným korporacím a jejich orgánům,
možno jest vybudováním nynější soustavy samo-
správy. K tomu konci zejmena jest zapotřebí:
1. aby organisace obeí dle jich velikosti
hospod. rázu byla rozlišována a aby obce menšt
pro určité obory správy veřejné se sdružovaly;
2. aby v samosprávu uvedeno bylc kvalifikované
úřadnictvo pod dozorem vyšších instancí sama-
správných; 3. aby působnost orgánů samo-
správných naproti zeměpanským úřadům správ-
ním důsledněji byla. ohraničena a na příbuzné
obory rozšířena; 4. aby orgánům samospráv-
ným poskytnuta byla donucovací výkonná mo
v oborech jejich působnosti; 5. aby dohle
úřadů zeměpanských nad orgány samosprávnými
ve směru právní kontroly jasně byl vytčen,
aby bylo přesně formulováno zakročení vysšíeh
instancí samosprávných z povinnosti úřadní;
6. aby zřízen byl v obcích čtvrtý sbor rozšíře-
ním práva volebního na ty účastníky obce, kteli
ho ještě nemají; 7. k rozvoji samosprávy
obecní a zabezpečení nejzpůsobilejších pracov-
níků doporučuje se, aby na místech kompetent-
ních usilováno bylo o to, aby lépe na školách
obecných i odborných seznamována byla mládež
se samosprávou nežli dnes, a aby při universitě
pražské a technice brněnské zřízena byla zvláštní
stolice samosprávy«.
31
article
— Vánoce na školách Ústřední Matice
školské jsou oslavovány jednoduše sice, ale tím
srdečněji a dojímavěji. Přičiněním vánočních
komisí národních jednot i jiných dobrodineů
pořádány namnoze vánoční nadílky pro dítky
nejchudší, na všech školách pak. bývá slavnost
vánočního stromku, při níž rodiče i dítky do-
hromady, celá česká menšina, cílí se jedinou
rodinou. Smutné Vánoce jsou letos na matičních
školách v Podmoklech a Jablonci. Tam zbavo-
váni jsou čeští rodiče chleba i přístřeší za to,
žo postiajedrcky do Ceske skoty. Také v úntčed
našeho nejpřednějšího spolku národního není
veselé vánoční nálady. Nové závazky k českým
menšinám, sekatury nepřátel českého školstvi,
spory o uznání některých větších odkazů, sta-
rosti, jak uhraditi po neúrodě náklady pro příšti
rok, úpěnlivé žádosti o nové školy, to jsou vá-
noční dárky, kterých se letos Matici hojnou mě-
rou dostalo; ale všecky ozářeny jsou zlatým
paprskem naděje, že horlivostí a obětavostí od-
borů a přátel Matice podaří se překonati všecky
svízele a překážky, jež se staví v cestu rozvoji
našeho nejčeštějšího a nejslavnějšího ústavu.
Podmokly
Jablonec
Matica
32
article
— Osobní: Ředitel zemské vyšší reálky v Jevičku
pan Adolf Erhart, povýšen byl do VI. hodnostnl
třídy.
— Úmrtí. V Srbčí zemřel dne 22. t. m. ve věku
46 let pan Josef Čižek, kníž. schwarzenbergský
sekční správce Mrtvola jeho byla včera převezena do
Budějovic, kde bude dne 26. prosince o 3. hod. odpol.
pohřbena z kaple ústředního hřbitova.
— První vědecký sjezd českých právníků. Ve
čtvrtek dne 29. prosince o 5. hod. odpol. koná výkonný
komitét v místnostech Pražského klubu v Jungman-
nově třídě čís. 25 důležitou schůzi. Na pořadu jes
závěrka účtů a zprávy pro závěreční schůze komitétu
plenárního.
— Přednášky. Středoškolská extense.
Péčí jednoty »Sokol« v Liboci pořádá v pondělí dne
26. t. m. ředitel realn. gymnasia p. Jan Šafránek
přednášku o thematě »Zápas o právo jazyka českého
na škole« (1770—1890). — Lidových před-
nášek české umiversity v Praze a před-
městích řada XV. bude zahájena v pondělí 9. ledna
1905 (mimo vnitřní Prahu bude přednášeno v Hole-
šovicích, v Žižkově a na Král. Vinohradech). V lednu
a únoru bude konáno 9 kursů po 6 přednáškách
sice: 1. z právnické fakulty: a) dvor. rada prof. dr.
Jaromír Hanel: »Povšechný vývoj práv ae,
b) prof. dr. Cyrill Horáček: »Národní hospo-
dářství v dějinném vývoji« (v Holešovicích-
Bubnech). 2. z lékařské fakulty: a) prof. dr. Karel
Kufíner: »0 zdraví nervatva«, b) prof. dr.
Erhart
Čižek
Šafránek
Král
profesor
doktor
Hanel
Cyrill Horáček
Kufíner
Srbeč
Budějovice
Jungman
Liboc
Praha
Žižkov
Holešovice
Bubno
Sokol
33
article
Alois Velich: »O boji proti tuberkulose
a nákaze tyfové« (s demonstracemi), pokračo-
vání cyklu v Žižkově z oboru věd lékařských, c) doe.
dr. Ednard Babák: Výměna lžteke (s demon-
stracemi); bude to první kurs z cyklu čtyrkursového
»O životních výkonech lidského těla« (úvod do fysio-
logie), d) doc. dr. Karel Weigner: »O složen
řidského těla« (úvod do anatomie, s demon-
stracemi), kurs určený pro Král. Vinohrady. 3. z la-
kulty filosofické: a) prof. dr. Josef Pekař: »Zt-
klady českých dějin« (I. české dějiny státo-
právní, II. české dějiny sociální); první kurs z eyklu
soustavného o dějinách českého národa, o němž
budou dále přednášeti doc. dr. Václav Nov otný
»O dějinách doby husitské« a prof. dr.. Jaroslav
Bidlo »O době českobratrské«, b) doc. dr. Václav
Tille: »Nový romantismus«. 4. z české vy-
soké školy technické prof. dr. Václav Felix:
1O paprsclch Roentgenových a látkách
radicaktivních« (s demonstracemi). Přednášky
prof. Pekaře a dra. Weignera určeny jsou na nedělní
odpoledne, ostatní budou ve všední dny večer. Před-
nášky jsou každému zdarma přístupny, tolíko zá-
pisného plati se do celého kursu (šesti přednůšek)
1 K a je sníženo pro studenty a dělníky na 50 hal.
Velich
doktor
Ednard Babák
docent
Weigner
Král
profesor
Pekař
Václav Nova
Bidlo
Till
Václav Felix
Roentgenův
Žižkov
O boj
I . český dějiny státoprávní , II . český dějiny
34
article
Učňům škol pokračovacích prostřednictvím ředitelstev
bude mimo to i toto zápisné prominuto. Podrobnější
zpráva o době a místě přednášek jednotlivých bude
ohlášena později. Na venkově bude pořádán kur
prof. dra. T. G. Masaryka: »Národnostní filosofle
doby novější« v Jičíně (péčí sdružení učitelstvaa
přátel škol za podpory městské rady) a dokončen
kurs doc. dra. Frant. Čády v Plzni »O duší dětské«.
Pro dobu pozdější připravují se kursy další v Čes.
Budějovicích, Brně, Pacově, Pardu
bicích, Chrudimi, Táboře, Rakovníkua
Kroměříži. Přehledná zpráva o dosavadní čin-
nosti české universitní extense bude vydána Úiskem
počátkem r. 1905.
— Z Právnické jednoty. Jako deplněk k druhému
vyčání „Rakouského práva ústavního“ od dvor. rad
prof. dra. Jiřího Pražáka, vyšlo právě druhé vydání
profesor
doktor
T G Masaryk
František
Čáda
Jiří Pražák
Jičín
Plzeň
Čes . Budějovice
Brno
Pacov
Chrudim
Tábor
sdružený učitelstvao přátelit škola
Rakovníkua Kroměříž