1
masthead
Ročník XXXXIV,
2
masthead
V Praze, v neděli dne 25. prosince 1904.
Praha
4
article
Na rRimní a odpol. listy
předplácí ssr
v Práze v zdnínistrani
na měsíc . . . . . . 2
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denáškou
s. . . . 7 K 50k
va filislkáchs
na měsíe . . . . . 2 K 80h
Poštous
na měsíc
n čtrrt lets . . . . 9 K 60
s drojí zisilkes
n miě
tls.. .
5
article
Onešní číslo pre Frahu je s 20 stranách.
Onešní číslo pre Frahu je s 20 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v úterý dne
27. prosince t. r. o 12. hodině
polední.
6
article
Na koho dnes vzpomínáme ..
Na koho dnes vzpomínáme ..
Na koho mohli bychom dnes za poetických
těch svátků želaného míru vzpomínati srdečněji
a vroucněji, nežli na své milé slova nské
bratry, kteří trpí a strádají tam v nehostin-
ných dálavách asijských v nejkrutější a nejkrva-
vější válce, co jich kdy lidstvo zakusilol
Ano, k vám nese se dnes mysl česká, vy
obdivuhodní hrdinové portarlurštl, kteří o
30. červěnce t. r. tak chrabře a neunavně od-
rážíte děšné útoky a nájezdy nesmírné přemoei
divosmělých nepřálel, že vzdávati musí čes
vašemu heroismu i záštiplný Brit i chvástavý
Japonec! K vám letí pozdrav českých srdeí, v
stateční molodci geniálního Kuropatkina, kteří o
30. dubna bijete se v nerovných bitvách jeden
proti desíti v divoké hornatině jižního Mandžur-
ska, zdržujíce v desaterých Thermo-
pylách ukrutné nájezdy a přívaly nejbojov-
nějšího národa asijského, vycvičeného dokonale
v novodobém válečnictví a zásobovaného z blízké
domoviny, kdežto vy zápasíte, krvácíte a umíráte
vzdáleni 10.000 kilometrů od rodně vlasti své
Brita
Japonec
jižní Mandžur
7
article
Co vás jich padlo již a co vás zraněn
i zmrzačeno za těch deset měsícův války tak
neobyčejně kruté a krvavé, že nelze si ani nám
Evropanům učiniti ponětí o všemožných a ne-
skonalých útrapách vašich! Tolik je jisto, že
by žádná druhá armáda evropská
v takových poměrech těžkých,
v takovém ponebí a vůči tak přesilnému
nepřiteli toho nedokázala, co dokázalo
v této válce až dodnes vojsko ruskél
Cnost i necnost slovanská: mírumilovnost
a nedbalost zhrdající ostražitostí vůči chystají-
címu se nepříteli, zaviníly, že Rusko bylo vy-
povězením války se strany Japonska ještě hůře
překvapeno než r. 1870 Francie Pruskem.
V den propuknutí války nemělo v celén
Mandžursku od Charbinu až ku Port Arturu
ani 66.000 mužů branného vojska! S tou
hrstkou lidu mělo se postaviti na oblasti větší
než celé Rakousko-Uhersko obromné přemoci
japonské, která koncem dubna t. r. stála
pohotově na hranicích korejsko-mandžurských.
Evropan
Artur
Rusko
Japonsko
Francie Prusko
Charbin
Rakousko
Uhersko
8
article
Však molodci ruští nieméně troufali si pře-
sile té se postavit a přívítali Japonce hned n
tece Jelu tak udatně, že rázem vynutili si dů-
kladný respekt u vojevůdcův japonských, kteři
odtud byli při postupu svém pilni co největšt
opatrnosti. Žádné pochybnosti, kdyby hned
tehda, od bitvy jalské Japonci byli dovedlis
celou silou své přemoci zhurla prodrati hor
skými průsmyky k Mukdenu, byli by mohli Ru-
sům připraviti asijský Sedan. Leč Rusové ko-
nali v té hornatině divy udatenství a zdržoval
Japonce po dlouhé měsíce v horských průsmy
cích, zalím co Kuropatkina denně docházely
žádoucí posily k Ljaojanu, až kouečně prostře
léta vládl armádou aspoň o síle 160.000 bojov
nikův. S tou mohl se konečně všem třem ar-
mádám japonským, vyrazivším soustředně z hor.
postaviti u Ljaojanu na odpor — a postavil se
věru heroicky — avšak rozhodně bitvy, po níž
Japonci práhli, pořád ještě svésti nesměl a ne-
mohl. Byhiť Japonci vždy ještě o dobrýeh
100.000 mužův silnější Rusův.
Srdce mu zajisté krvácelo jako všem ostat-
ním ehrabrým důstojníkům a válečníkům ar
mády jeho a že nemůže chvátati k osvobozen
bratři sevřených za hradbami portart u
skými, ale že musí naopak od Portarturu od-
dáliti se na sever, ustoupiti od Ljaojanu k Muk-
denu. Než nebylo zbytí. Po devítidenních zápa-
sech, po nejkrvavějších bitvách, trvajících bez
ustání tři dni a tři noci, nezbývalo než zachrá-
niti se spořádaným ústupem.
Japonec
Rus
Ljaojan
Rusův
Sedan
9
article
»Toho nedokáže!« zněl jednomyslný úsudek
všech evropských nepřátel Ruska v témdni hroz
ných těch bojů o Ljaojan: Kuropatkin bude
s celou svou armádou zaskočen a zničen, anebo
zabnán do Mongolska.«
Leč Kuropatkin toho ku podivu do
kázal. Zasadiv Japončům takových hrozných ran.
že zůstali jako omráčeni na krví prosáklém b
jišti, provedl svůj ústup na sever k posiei
mukdenské tak spořádaně a tak znamenitě, že
podobného divu od Nspoleona I. se nepa-
matuje.
Podnes nemohou se Japonci ze svých rn
vzpamalovat a neodvažují se odtud nového ná-
jezdu, třebas věděli, nebo právě proto že vědí.
jak zatím Kuropatkin, získav času, vládne
již dvojnásobnou silou brannou, jal
místo jedné může proti Japoncům vrhnout již
tři armády v úhrnné síle 400.000 bojov-
níků. Propásli dobu jarní a letní, kdy ještě
mohli Rusy přesilou svou umačkat, nyní uhodila
v Mandžursku tuhá zima a Japoncům přešla
kuráž koffensivě. Opevňujíce se ve svých po-
sicích proti Kuropatkinovi k obraně v širém
poli, hledí za to tím úsilovněji od listopadu t.r.
dobýti tvrdého Port Arturu. Všechny
hrůzy. letního bombardování a letních krvavých
nájezdů jsou překonány tím, čeho podnikají
Japonci proti Port Arturu od poloviny měsle
listopadu po dnešní den. Plýtvajíce přímo šíleně
životy lidskými, rozbíjejí si v pravém slova
smyslu houfně hlavy o žulové pásmo tvrzí pori
arturských. V bojích od 23. listopadu do polo-
viny t. m. padlo prý Japonců před Port Arturem
na 60.000. Než, vše nadarmo.
Japonec
Rus
Artur
Port
Rusko
Mongolsko
10
article
Hrstka 20.000 hrdin portarturských odráž
bez únavy dnem nocí veškeré ty děsné, vše-
obecné útoky, nadšena příkladem svého rovně
geniálního jako heroického vůdce generála
Stesselja, jenž odpovídá na všechny výpady ja-
ponské anticky vznešéným: »Pokud jeden z ná
živ, nevzdá se Port Artur!«
Jediný úspěch celé 10měsíční války pro
Japonce záleží tedy do dnes pouze v tom, že
zničili snad loďstvo portarturské
Avšak v náhradu jeho spěje již do Žlutého
moře lodstvo baltické, jehož úkolem asi
bude, aby překazilo Japoncům dopravu dalších
posil, dalších zásob a munice na bojiště kvan-
tunské a mandžurské. Nuž, přejeme z tě duše
našim bratřím ruským, aby tato výprava loďstva
baltického vílězně se zdařila. Pak by rázem,
třeba zatím i Port Artur padl, situace na bojišti
mandžurském se ve prospéch Ruska změníla.
Zbavena doprav spíže i střetiva, mužstva i koi-
stva z Japonska oella by se armáda japonsk
v středním Mandžursku za nedlouho v položení
velice neblahěm, ne-li zoufalém. Neboť do dvou
měsíců vlásti bude Kuropatkin v Mukdenu třemi
armádami, čítajícími úbrnem 546.000 bojovní
kův, 400 000 ručnie, 40.000 šavlí, 1732 děla
88 mitrailles.
S takovou silou zajisté vojevůdce tak vý
borný jako Kuropatkin již dovede něco provésti.
s třemi armádami možno jinak operovati než
s jedinou. Pak asi sevřou Rusov
Japonce jako do kleští, mohouce roz
pnouti svou operační čáru současně na východ
k řece Jalu, od jejíž ústí nejsou než 180 kilo
melrů vzdáleni, jako na jih k řece Liao, k ní
maji 130 kilometrů cesty. —
Stesselja
Artur
Japonec
Rusov
Rusko
Japonsko
Jal
Liao
11
article
Tak nepodobá se, že by nesčetně ty oběti
jež položila Rus v této válce, byly marnými
naopak jest podstatná naděje, že snad již přištím
jarem slavně a dokonale zvítězí v této hrozn
válce sobě vnucené. A co takovélo slavné ví-
tězství Ruska nad Japonskem a jeho evropským
a ameriekými pomocniky by znamenalo pro
budouenost Slovanstva — to vědí jeho zavil
nepřátelé tak dobře jako my. Vzpomínajíce tudíž
v léto sváteční době vroucně všech těch rekov-
ných bratří slovanských, kteří bojují, strádají
trpí a umírají v dálavách bojišť tichomořských
přejeme jim z té duše v odměnu brzké, pln
zasloužené slávy vitězůvl
Rus
Rusko
Japonsko
12
article
Vláda a Němci.
Vláda a Němci.
Zemský hejtman hornorakouský dr. Eben
hoch zdá se býti vnitřními poměry cislajlanským
nemálo pobouřen, že pozbývá následkem prud
kého hnutí mysli, z toho vzniklého, rozum
soudnost. Jinak než povážlivou nervositou nelze
si vysvětliti novinářský jeho tric s ministerstven
Derschalla-Kramář. Nieméně zajímavým a po-
učným pro posouzení poměrů a pro duševn
stav, v jakém nalezá se ne pouze dr. Ebenhoch
nýbrž i jeho patron ve Vídni, zůstane »sensačn
odhalení« přece. Neboť o tom nemůže býti po
chybnosti, že kachna o společné intrice něme-
ekých nacionálů s Mladočechy puštěna byl
v dorozumění s panem předsedou ministerstva
A to právě na případě tom je příznak nej
interesantnější, neboť nasvědčuje tomu, jak
mocně působila na dr. Körbra událost ze dne
9. prosince, jež po sedmé hodině večerní při
hodila se v rozpočtovém výboru.
Němec
doktor
Eben
Ebenhoch
Vídeň
13
article
Je to sice počínání nejvšednější, hledat
příčinu nepříjemnosti v domnělé intrice a v zá-
keřnických úkladech nepřátel, je to ale počínání
založené v povaze lidské, jež nikdy nehledí
vinu v sobě, nýbrž mimo vlastní osobu a jež
vždy má pohotově dost výkladů, jež vinnika oo
hřichu osvobozují. Zajímavější ale ještě než to.
že dra. Körbra vášněprostá trpělivost sama sebe
zradila tím, že nebyla s to, utajiti hněv nad
utrpěnou porážkou, je okolnost, o koho se dne
chef ministerstva opírá, a která to strana je,
jež mu otírá slzami zrosené tváře, a jež sdíli
s ním žal a zároveň i zlost nad tím, co se bylo
stalo: nad »nevděkem« českým i německým
zároveň. Za všechno to, co byl dr. Körber pro
Němce vykonal, za to, že schválně si zajel do
Haliče, aby tam ve středu svých polských přátel
prohlásil, že německou národní državu nedá
nijak poškoditi, titéž Němci odepřeli mu devět-
ašedesát millionů mizerných korun, projevivše
mu tím zároveň nedůvěru. A jací to byli Němci,
kteří se tak oproti němu byli zachovali ? N
snad pouze Všeněmci, kteří, jak známo, jsou
proti všemu. Ba nebyli to ani pouze němečt
nacionálové, nýbrž postavili se proti němu, jak
známo, také antisemité, kdežto ze člyř členů
rozpočtové komise ze strany liberální připojil se
jediný pouze k němu, a to ne z důvodů poli
tických, nýbrž přibuzenských.
Körber
Němec
Halič
14
article
A že nehlasovali proti němu němečtí velko-
statkáři, je dru. Körbrovi slabým zadostiuči
něním, když se uváží, že nejčelnější ze zá
stupců tohoto klubu, dr. Baernreither, svou
řečí v komisi vlastně dal signál k výprave
proti dru. Kéxbrovi. Však proti dru. Baern-
reithrovi poštván ihned soudruh jeho, hrabě
Stürgkh, kterýž ovšem dobře ví, proč hájit
musí předsedu ministerstva stůj co stůj. Na kohe
tedy odkázán dr. Körber v táboře německém
Výhradně jen na kler kály, vlastně jen na jedne
jejich křídlo, jež kupl se kolem bývalých vůdeů
pravice, kolem dra. Kathreina, z Körbrovy mi
losti zemského hejímana v Inšpruku a o zmi
něného již dra. Ebenhocha, z milosti téhož
zemského hejímana v Linci. Pardon ! Dr. Körbei
má ještě dvě pevné opory, ne ovšem v kruzíeh
poslaneckých, ale v publicistice: ve vídeňské
»N. Fr. Presse« a v pražské »Bohemii«, tedy
v žurnálech skrz naskrz liberálních. Jeto
sice zmatek, ale pro poměry vnitrorakouské
pro zvláštní proudy, jež zmílají zejmena prosla-
veným souručenstvím, velmi zajímavé.
Ještě zajímavější je ale, co té doby dr
Körber se svými přáteli a pomáhači provád
proti těm, jež snad právem má za hlavní pů-
vodce své porážky. Proti dru. Bärnreithrov
vyvolal z »Neue Fr. Presse« v »Bohemii« štva
nici a těchto dnů dostal se na řadu vůdce ně
meckých nacionálů dr. Derschatla,] kteroužl
službu prokázal svému příznivci dr. Ebenhoc
ve svěm listě. Z obou případů je patrno, že
se to s vášněprostou vytrvalostí páně Körbrovou
povážlivě hatí, neboť co pověděno v obou pří-
padech, svědčí o zlomyslnosti a nevinné neši-
kovnosti zároveň. Státník, jenž u vědomí,že
Körbr
doktor
Baernreither
Stürgkh
Körber
Körbei
Neue
Derschatl
Ebenhoc
Körbrová
Francie . Presse
Bohemia
15
article
správně jedná, povznesen nad nájezdy stran
nepodniká útoky tak nemotorné na své odpůrce
Je patrno, že dr. Körber pozbyl již rovnováhy
a že jen proto se zdráhá vyvoditi důsledky
z toho, co se mu přihodilo, že v tomto » kon-
stitučním« státě vůbec není modou dbát
zastupitelstva lidu, ba že by to pokládaly roz-
hodující kruhy za slabost, kdyby povolily ve
věcech, o nichž parlamentní sbory a jejich or-
gány mluví až přiliš srozumiteině. Tedy až n
pana Ebenhocha a Kathreina, k nimž ovšem
druží se ještě pp. Stürgkh a Skéne, dotáhlto
dr. Körber.
On ovšem jinak si vysvětluje a světu vy-
kládá odpor proti němu všeobecný. »Že témě
všichni jsou proti mně, je právě cenný doklad
k tomu, že jsem absolutně nestranný.« Jenom
že takový »nestranný« konstituční ministr nikde
jinde na světě ani hodinu by nezůstal v úřadě,
kdyby proti němu v šik se seřadily všechny
strany, jako proti dru. Körbrovi, jenž patrně již
se ocitl v náladě, kdy nešťastníci, tragičtí hrdi-
nové, počínají se báti strašidel: Baernreither
Derschatta Kramář! Hu! To více, než co slab
nervy pana premiéra snésti mohou. A v takov
náladě chtěl by snad dr. Körber parlamentně pro-
věsti a skoncovati, na čemž se usnesl se svým
maďarským soudruhem v pověstné sylvestrove
noci u Sachra? Jsme přesvědčeni, že této chvíle
má pro toho pána snad ještě větší hrůzu než
zmíněný ministerský triumvírat — dělný par
lament.
doktor
Körber
Ebenhoch
Kathrein
Stürgkh
Skéne
Körbr
Sacher
Baernreither Derschatta Kramář
16
article
Agrárni strana na Moravě
Agrárni strana na Moravě
Hlas z Moravy.
Morava
17
article
Ještě konee tohoto roku přinese nám tedy
novou stranu. Důvěrníci na přerovské schůzi se
tak usnesli a položili ustavení této strany na den
27. prosince do Olomouce. A pak budeme ji
psáti: agrární strana na Moravě.
Než přikročíme k objasnění stanoviska vůč
nové straně, položme si předem otázku: vyply
nula myšlenka na založení její z nutnosti, jes
v našem markrabství strany agrární zapotřebí?
Potřeba strany agrární na Moravě jak
strany stavovské odůvodněna byla by tehdy
kdyby se mohlo dokázati, že o potřeby země-
dělské není, pokud Moravy se týče, na říšsk
radě a na zemském sněmu moravském dosta
tečně postaráno.
Z Moravy na říšské radě zastupují ven
kovské obce z lidové strany poslanci Po-
spíšil a Vychodil, ze strany staro
české poslanci dr. bar. Pražák, Roz
košný a Svozil, ze strany klerikální dr
Hruban a Koudela.
Na zemském sněmu moravském zastupuj
venkovské obce ze strany lidové poslane
ileimrich, Hulka, Kanenýř, Němee
dr. Perek, Pokorný, Pospíšidl, Při
kryl, Richter, Samohýl a Vychodil
Ze strany staročeské poslanci Beneš
Kelbl, Rozkošný a Svozil. Ze strany
klerikální všichni její zemští poslanci: dr. Hru-
ban, Kobzík, dr. Koudela, hr. Sei-
lern, P. dr. Stojan, Sýkora aP
Ševčík.
Vychodil
doktor
bar
Roza košný
Svozil
Hruban
Koudela
Hulek
Kanenýř
Perek
Pokorná
Pospíšidl
Richter
Samohýl
Beneš Kelbl
Rozkošná
Kobzík
Stojan
Sýkora
Ševčík
Olomouc
Morava
Pražák
18
article
Lidová strana má z těchto zástupců ven
kovských obcí: na říšské radě oba, na zem-
ském sněmu 7 poslanců-rolníků. Staročeská
strana na říšské radě dva a na zemském sněmu
tři. Strana klerikální na říšské radě nemá žád
ného (oba její zástupci venkovských obcí jsou
advokáty) a na zemském sněmu pouze dva.
Z ostatních její poslanců jsou dva advokáti, dva
kněží a jeden hrabě-velkostatkář.
Vysvilá z toho důležitý pro naši úvahu mo-
ment, že nejvíce porozumění pro věci agrární
pro zastoupení venkovských obcí rolníkem měla
a má ze tří jmenovaných českých stran na Mo
ravě strana lidová.
Každému, kdo sloduje zasodání a práce
moravského sněmu, bije do oči nápadně agrárn
jeho ráz. Lze-li říci o českých jeho stranách, že
jsou stranami agrárními, lze tvrditi totéž o celém
našem sněmu. Výsledky každého zasedání vy-
kazují řadu usnesení a zákonů ryze agrárních.
19
article
V drebném prodejií
ranní čísle o sobě . . . za Sb
odpoledni . . . . . . . za 2h
Ve fllalkách na venkově
ranní číalo. . . . .
pdpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotevě napře
Předplacení a insorty přijímá hdmainl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se t6E rodakee,
tiskárna a expodice „Národních Listá“
Bukopisy se nevracsjí
10h
národní Listat
Sb odpoledne
20
article
Agrárními jsou čeští poslanci, agrárními jsou
poslanci němečt, i němečtí liberálové hlasují
se zástupci německých venkovských obcía
agrárním jest celý sněm moravský. Co dalo s
pro agrární potřeby na sněmu vymoci, to se
vymohlo pokaždé. Více nedokáže na němr
tomto směru nikdo.
Jost tedy u nás třeba zakládati stran
agrární? Odpověď jest na snadě.
Jděme dále. Víme dobře, že příští úterý
v Olomouci splněno bude dávné přání některých
nespokojenců ve stavu rolnickém s nynějším
zastoupením jeho v zákonodárných sborech
přání posl. Práška, který již po delší dobu
dojížděl na Moravu přemlouvat k založení
agrární strany po vzoru českém. Takový účel
měla již jeho návštěva sjezdu Selské jednoty
v Třebíči roku loňského. Jen že tehdy celý
sjezd nevyzněl ani v jediné přání po založení
zvláštní agrární strany.
Podpisy na provolání k ustavujícímu sjezdu
v Olomouci jsou zajímavy tím, že udávají, kde
jsou ti nespokojenci s dosavadním zastoupe-
ním moravského rolnictva. Rekrutují se zvláště
z Hané a z této nejvíce z Olomoucka a pak ze
severní Moravy. A tím, nehledě k osobám sa-
motným, udáno také, proti komu v prvé řadě
nová agrární strana má býti založena. Hnutí, n
Hané povstavší, bude hleděti přirozeně také na
Hané uplatniti svoji moc a své zastoupení v
sborech zákonodárných. Pánové z nového tábora
agrárního budou hleděti pro sebe získati v prvé
řadě oba mandáty Vychodilovy, mandát Svo-
zilův a pak dostanou zálusk na mandáty Richtrův
a Samohýlův. To dá se s jistotou očekávati.
Prášek
Vychodilův
Svo
Richtrův
Samohýlův
Olomouc
Morava
Třebíč
Haná
Olomoucko
21
article
Nechceme již nyní rozepisovati se o tom, zda
snaha agrární strany v těchto okresích bude
korunována zdarem, či nikoli. To nepatří do
rámce naší úvahy. Jen tolik musíme konstato-
vati, že z uvedených mandátů patři jediný Staro-
čechům, ostatní lidovcům. Z toho důsledně vy-
plývá, že nová strana bude hleděti se uplatni
na účet strany lidové a to zrovna na účet těch
jeji poslanců, jimž -ozhled ve věcech agrárních.
píli v tomto směru a úspěšnou práci v okresích
i na sněmu nemůže vytknouti ani nejvěští jieh
nepřítel.
Když mělo dojíti u nás na Moravě k formál-
nímu ustavení strany lidové, schváleno bylo na
památné schůzi kroměřížské dne 22. června
1890 volební provolání k všeobecnýr“ volbám
zemským, v němž pravilo se na prvním místě
Morava
22
article
„Žádáme, aby politika naše odpovídala hospo
dářskému rázu země, aby byla národní
lidová, slovanská. Rozvoj a podpor
zemědělství a sta u rolnickéh
buďtež předním úkodem naši ch
poslanců. Ve stavu rolnickém založen jes
především blahobyt země a slovanský její ráz-
Žádáme proto, aby venkbv byl postaven vo-
lebním právem na roveň obyvatelstvu měst, aby
věnována byla všemožná péče rozvoji škol-
ství hospodářského a brzkému roz-
řešení otázek denní potřeby, jako jsou: upravení
dělitelnosti pozemkové a posloupnosti dědické
v ten smysl, aby se zákonodárství varovalo ob-
mezování soukromého práva vlastnického
uspokojilo se s obmezením, pokud je potřebné
k zachování stavu selského; opra-
va zákona honebního a zákona o nuce-
ném pojišťování dobytka; vyřízení otázky nu-
ceného pojišťování pro případ ohně; rozvoj pro-
středků komunikačních, cest a dráh, z řízen
komor rolnických a řemeslnických
obilních skladišť . ..
Mohlo se tehdy a může se vůbec projevit
více smyslu pro potřeby stavu rolnického, než
stalo se v tomto provolání strany lidové?
A mohla strana lidová učiniti pro rolnictvo, jeho
zájmy a jeho zastoupení v zákondárných sbo-
rech více, než učinila, věrna jsouc tomuto pro-
gramu až na doby nynější? Vždyť bylo jí za-
zlíváno, že podporuje heslo: Rolníci, volte rol-
níka! Vytýkal jí to v r. 1892 „Časopis pokroko-
vého studentstva“ v čísle ze dne 16. července,
kriticky dotkly se toho na několika místech
„Rozhledy“ z r. 1894 v serii článků „O úkolech
lidové strany na Moravě“. Strana lidová při vší
Morava
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 24. prosince.
6—. (Kronika.) Sláva bohu na Vý
sosíech a pokoj lidem! Vánoc zářívá! Svátek
mládí, svátek štěstí!
Ve štědrovečerním týdnu srazili jste se n
ulici se známým. S balikem pod paží spěchá
vítězoslavně z koupě.
— Co byste řekli, že si můj kluk přál o
Ježiška? Že neuhodnele ! . ..
— Vzdávám se.
— Automobil! ... Tak se podivejte ! Šes
a půl roku je mu! Aulomubil chce ! Ne, jaká
to teď rosle mládež!... Jaký vkus! . . . Auto-
mobil! Našinec je starý chlap a málem se
nebojí té obludy ! ..
Věčná propast pokolení! Otcové a děti
Před dvaceti a třiceti lety bylo známkou
jemného citu v literatuře, ve společnosti,n
potkáni hůbovat na železné koleje, na továrn
kominy, jak zohyzďůjí krajinu, kazi, niči všude
krásu! Byl to nový element v životě dojmů.
Velmi rušivýl
— Krásné údoličko, liboval si strýc esteti
na letním bytě. Ale budou tudy sťavět železnici
To bude konec, vyžene mne to ! . .
A staří lidé umírali s přesvědčením,že
krása a poěsie zmizely se světa. S parou loko
motivy, s kouřem továrních komínů odletělyl
My po nich už jsme měli jiné hledisko. Vyro
vnali jsme se s novým živlem. Nevadí nám už
železnice v horském údoličku. Ale vadí zase
jíné věci. Plně noviny toho byly svého času,
plná společnost.
— Elektrika po starěm kamenném mosté
Praha
24
article
Nikdy! Můžete si představit elihodnou, pětisty
letou památku Karlovy doby všecku odráto-
vánu? ... Fi, na ten nevkus! ..
Karlův most nebyl odrálován. Víte, jaké
vozy po něm dnes jezdí. Elektrické ovšem ne
Jiný prostředek dopravní, ani staré, ani novo
doby. Vůz, koně, průvodčí, jedna soustrast
A most »pětistyletá památka« ani pětistyletý —
není! Všecko pouhý mam! Jen za posledních
patnáct roků sřítil se most jednou docela
jednou — málem! Kolikrát za pět set roků
nikdo neví. Zapomnělo se. Všecko se zapomene.
všemu se z vykne. Také po Karlově mostě
bude jezdit »elektrika«, jen co dnešní mlá-
dež se svým »podivným vkusem« povyroste.
Jaká mládež! Od maličkosti nejezdí jinak.
než »po elektrice«, Má dojem, že tu odjakživa
byla elektrika! Život »bez elektriky« nedoved
si představit ! ..
A vy se ještě pamatujete, jak na venku
dilnách svitili ještě — loučemi ! Průměrným sví-
tivem byla tehdy v domácnostech lojová svíčka.
první »petrolejka « znamenala ohromující novotu.
o jejím světle vypravovali divy! Ještě jste do
Prahy jezdili s dostavníkem a byla sensace po
vlastech, když se v novinách četlo, že v Praze
kladou koleje pro koňskou tramway z Karlína
k Řetězovému mostu a dál na Smíchov ! Když
byla hotova, Neruda se po nové vymoženosti
jednou svezl a napsal o tom opravdovský—
cestopis.
To všecko pamatujete! A pak si cheele
»rozumět« s generací, která vyrostla — na
elektrice
Neruda
Karlov doba
Karlov most
Praha
Karlín
Smíchov
Karlův most
25
article
Zajímavý zákon přírody: co je nové, bud-
odpor. Co je nové je — ošklivé
Zvyk, podání diktují zákony estetice. Nové
se příči zvyklostem a co se příčí, je protivno
Nelibí se nám automobil! Je to kočár, jemuž
vyškubli — voj. Jako když mouše ustřihne
hlavu nebo plákovi ocas! Hnusné podívání
Kočár s vojí a bujným spřežením byl nám krásný
Bez voje a spřežení je tvor bez hlavy a paly
Ohyzdný tvor. Také první vlaky na železnie
nelíbily se našim otcům. Mrtvý vůz, který »sáme
běží! Řada mrtvých vozů ! Příšernél
Nám mladším bylo hej. Ve škole nás při
pravili. A příprava je základ estetického dojmu
Vykládali nám o sile a výkonnosti páry
Těšili jsme se na první opravdový parostroj-
který jsme znali jen z obrázků. Tak se děl
těšívají na prvního skutečného lva, kterého znal
dosud jen z přírodopisu. Zapřažen do vlaku
byl nám parostroj už tvorem oživeným. Měl
hlavu, oči, krk, plíce, vnitřnosti! Hltal polravu,
dýchal, funěl, supal námahou, řičel a vztekal
se. Živý tvor! Hůře nám bylo, když se později ob
jevil vůz elektrický. Ten nám ještě nevykládalive
škole. Nebyli jsme naň připraveni. Čtyřhranná nemno-
torná obluda se sype! Sama se rozjíždí, sama zasta-
vuje. Zdroje síly jsou u ní tak stajeny, skryty !A
kde příčina zjevu je skryta, bývá dojem příšerný.
Dodnes, ať je vyleštěn jak chce, rozjetý elektri-
cký vůz je nám ošklivý, aspoň ne estelický.
Ale nová mládež už se po něm vozí ! Srostla
s ním. Jeho pohyb zdá se jí tak přirozeným
jasným, jako celá příroda kolem, jako let ptáka.
jako oblaka, vysoko v povětři plynoucí
Přirozený pohyb! Co »přírozeno«, je vždy
nejkrásnější!
Příroda je společna všem generacím. Blouz-
níme o »věčné« její kráse. Čisté jasné nebe
libivalo se slarým Hellenům jako se libí nám
Kočár
26
article
Však i příroda má své otazníky ! Dnešním tu
ristům tak je nepochybna krása přírody horské
Literatura je plna chvalozpěvů na hory, na partie
horské, štíty, nálady, na hrůzy a rozkoše pohled
horských! A v malířství! Co tu motivů a vyjevo
a prospektů čerpáno z hor! Po kráse hor touž
dnes unavený měšťák vzdělanee.
A před slo lety? Ani literatura ani malíř
ství neznalo hory. Krása hor byla neznáma.
musela být teprv objevena. Návštěva hor budil
hrůzu. Kollár v cestopise italském ještě líč
sklíčenou svoji náladu, za jízdy tyrolským
údolím. Ti velikáni horšti hrozili jej umačkati
Dnešní turista, jde-li či jede poprve údolím alpským
nevychází z obdivu! Je dávno připraven roze
znávati, vnímati. Bez přípravy není estetického
A co je příprava, než ná vy k elementůmt
Prvky zjevů vstupují do naší duše, tvoří jej
fond, její bohatsíví. A krása je poci
ladu, přehledu, proniknutí, ovládnutí představ za-
žitých! Zvláštní pocit rozkoše! Dokud je b-
hatství nesrovnáno, nepřehlédnuto, trvá pocio
neladu. Nepříjemný, dráždivý, ohrožující pocit
Vše nové, neznámé neprohlížené, co nen
dosud přičleněno, co nevstoupilo dosud v ladnou
srovnalost s vniterným světem starších představ
ať vynález lidský nebo zjev přírodní, budí o
por, protiví se, je — ošklivo.
Mládí nemá žádný fond starších představ
proto tak snadno příjímá — novoty. Všeckoje
mu přirozeno, co jeví život, sílu, pohyb. Dětem
všecko se libí, všecko je příroda, co visí na
vánočním stromku: pták, koník, flinta či —
automobil
Krása
Kollár
27
article
požitku.
Všecko vědění a poznání je vztažito. Co
jsme nově poznali, vztahuje se k tomu, co už
jsme dříve znali. Jen co souhlasí s naší vědo-
mosti, je naše pravda. Jen pravda je krásná.
Dítěti je všecko pravda, co vidí a slyší
Nemá v sobě co srovnávati.
U nás je malý cvoček, říkají mu Vrát
Jde mu na pátý rok. Má knihu s obrázky, kte-
rou si dal vykládati. Nejlépe se mu líbí lev-
protože mu tatík řekl, že lev jest králem zvířat,
kterého se všichni ostatní bojí. Něco malé šelmě
uvnitř praví, že je to krásné, když se nás
všecko bojí.
Jednou jde Vráťa s tetou po ulici. Na chod-
níku se točil holub. Hloupý pražský holub, který
ještě myslí, že se pražského člověka nemusi
bát. Holub se zcela svobodně prochází po
chodniku.
Vráťa se zamračil, podepřel si boky a
s výrazem nesmírně mohutnosti vykračuje ko-
lem holuba.
Nevědomý pták nejevil velkého rozčilení.
— Řekni mu, že jde kolem lev! po-
vídá Vráťa tetě.
Měl to všecko pěkně srovnáno v malé hlavě.
Nic v tom nebylo nemožného, co očekával od
tety a od holuba. Žádná vědomost nepřekážela
aby on byl lev a holub aby to věděl. Byla to
jeho pravda a ta pravda byla krásná ..
Nic nepřekáží dětem, aby měly za pravdu,
co najdou pod vánočním stromkem. A nic ne-
překáží starým, aby se těšili z dětské radosti.
Obě generace si tu tak rozumí a proto je
vánoční stromek symbol tak — vzácnýl
Holub
Vráťa