ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3b8883b0-71f9-11dc-b343-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 37, person 72, org 2, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV,
2 masthead
V Praze, v neděli dne 25. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 356
4 article
Na rRimní a odpol. listy předplácí ssr v Práze v zdnínistrani na měsíc . . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáškou s. . . . 7 K 50k va filislkáchs na měsíe . . . . . 2 K 80h Poštous na měsíc n čtrrt lets . . . . 9 K 60 s drojí zisilkes n miě tls.. .
5 article Onešní číslo pre Frahu je s 20 stranách.
Onešní číslo pre Frahu je s 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 27. prosince t. r. o 12. hodině polední.
6 article Na koho dnes vzpomínáme ..
Na koho dnes vzpomínáme .. Na koho mohli bychom dnes za poetických těch svátků želaného míru vzpomínati srdečněji a vroucněji, nežli na své milé slova nské bratry, kteří trpí a strádají tam v nehostin- ných dálavách asijských v nejkrutější a nejkrva- vější válce, co jich kdy lidstvo zakusilol Ano, k vám nese se dnes mysl česká, vy obdivuhodní hrdinové portarlurštl, kteří o 30. červěnce t. r. tak chrabře a neunavně od- rážíte děšné útoky a nájezdy nesmírné přemoei divosmělých nepřálel, že vzdávati musí čes vašemu heroismu i záštiplný Brit i chvástavý Japonec! K vám letí pozdrav českých srdeí, v stateční molodci geniálního Kuropatkina, kteří o 30. dubna bijete se v nerovných bitvách jeden proti desíti v divoké hornatině jižního Mandžur- ska, zdržujíce v desaterých Thermo- pylách ukrutné nájezdy a přívaly nejbojov- nějšího národa asijského, vycvičeného dokonale v novodobém válečnictví a zásobovaného z blízké domoviny, kdežto vy zápasíte, krvácíte a umíráte vzdáleni 10.000 kilometrů od rodně vlasti své
Brita Japonec jižní Mandžur
7 article
Co vás jich padlo již a co vás zraněn i zmrzačeno za těch deset měsícův války tak neobyčejně kruté a krvavé, že nelze si ani nám Evropanům učiniti ponětí o všemožných a ne- skonalých útrapách vašich! Tolik je jisto, že by žádná druhá armáda evropská v takových poměrech těžkých, v takovém ponebí a vůči tak přesilnému nepřiteli toho nedokázala, co dokázalo v této válce až dodnes vojsko ruskél Cnost i necnost slovanská: mírumilovnost a nedbalost zhrdající ostražitostí vůči chystají- címu se nepříteli, zaviníly, že Rusko bylo vy- povězením války se strany Japonska ještě hůře překvapeno než r. 1870 Francie Pruskem. V den propuknutí války nemělo v celén Mandžursku od Charbinu až ku Port Arturu ani 66.000 mužů branného vojska! S tou hrstkou lidu mělo se postaviti na oblasti větší než celé Rakousko-Uhersko obromné přemoci japonské, která koncem dubna t. r. stála pohotově na hranicích korejsko-mandžurských.
Evropan Artur Rusko Japonsko Francie Prusko Charbin Rakousko Uhersko
8 article
Však molodci ruští nieméně troufali si pře- sile té se postavit a přívítali Japonce hned n tece Jelu tak udatně, že rázem vynutili si dů- kladný respekt u vojevůdcův japonských, kteři odtud byli při postupu svém pilni co největšt opatrnosti. Žádné pochybnosti, kdyby hned tehda, od bitvy jalské Japonci byli dovedlis celou silou své přemoci zhurla prodrati hor skými průsmyky k Mukdenu, byli by mohli Ru- sům připraviti asijský Sedan. Leč Rusové ko- nali v té hornatině divy udatenství a zdržoval Japonce po dlouhé měsíce v horských průsmy cích, zalím co Kuropatkina denně docházely žádoucí posily k Ljaojanu, až kouečně prostře léta vládl armádou aspoň o síle 160.000 bojov nikův. S tou mohl se konečně všem třem ar- mádám japonským, vyrazivším soustředně z hor. postaviti u Ljaojanu na odpor — a postavil se věru heroicky — avšak rozhodně bitvy, po níž Japonci práhli, pořád ještě svésti nesměl a ne- mohl. Byhiť Japonci vždy ještě o dobrýeh 100.000 mužův silnější Rusův. Srdce mu zajisté krvácelo jako všem ostat- ním ehrabrým důstojníkům a válečníkům ar mády jeho a že nemůže chvátati k osvobozen bratři sevřených za hradbami portart u skými, ale že musí naopak od Portarturu od- dáliti se na sever, ustoupiti od Ljaojanu k Muk- denu. Než nebylo zbytí. Po devítidenních zápa- sech, po nejkrvavějších bitvách, trvajících bez ustání tři dni a tři noci, nezbývalo než zachrá- niti se spořádaným ústupem.
Japonec Rus Ljaojan Rusův Sedan
9 article
»Toho nedokáže!« zněl jednomyslný úsudek všech evropských nepřátel Ruska v témdni hroz ných těch bojů o Ljaojan: Kuropatkin bude s celou svou armádou zaskočen a zničen, anebo zabnán do Mongolska.« Leč Kuropatkin toho ku podivu do kázal. Zasadiv Japončům takových hrozných ran. že zůstali jako omráčeni na krví prosáklém b jišti, provedl svůj ústup na sever k posiei mukdenské tak spořádaně a tak znamenitě, že podobného divu od Nspoleona I. se nepa- matuje. Podnes nemohou se Japonci ze svých rn vzpamalovat a neodvažují se odtud nového ná- jezdu, třebas věděli, nebo právě proto že vědí. jak zatím Kuropatkin, získav času, vládne již dvojnásobnou silou brannou, jal místo jedné může proti Japoncům vrhnout již tři armády v úhrnné síle 400.000 bojov- níků. Propásli dobu jarní a letní, kdy ještě mohli Rusy přesilou svou umačkat, nyní uhodila v Mandžursku tuhá zima a Japoncům přešla kuráž koffensivě. Opevňujíce se ve svých po- sicích proti Kuropatkinovi k obraně v širém poli, hledí za to tím úsilovněji od listopadu t.r. dobýti tvrdého Port Arturu. Všechny hrůzy. letního bombardování a letních krvavých nájezdů jsou překonány tím, čeho podnikají Japonci proti Port Arturu od poloviny měsle listopadu po dnešní den. Plýtvajíce přímo šíleně životy lidskými, rozbíjejí si v pravém slova smyslu houfně hlavy o žulové pásmo tvrzí pori arturských. V bojích od 23. listopadu do polo- viny t. m. padlo prý Japonců před Port Arturem na 60.000. Než, vše nadarmo.
Japonec Rus Artur Port Rusko Mongolsko
10 article
Hrstka 20.000 hrdin portarturských odráž bez únavy dnem nocí veškeré ty děsné, vše- obecné útoky, nadšena příkladem svého rovně geniálního jako heroického vůdce generála Stesselja, jenž odpovídá na všechny výpady ja- ponské anticky vznešéným: »Pokud jeden z ná živ, nevzdá se Port Artur!« Jediný úspěch celé 10měsíční války pro Japonce záleží tedy do dnes pouze v tom, že zničili snad loďstvo portarturské Avšak v náhradu jeho spěje již do Žlutého moře lodstvo baltické, jehož úkolem asi bude, aby překazilo Japoncům dopravu dalších posil, dalších zásob a munice na bojiště kvan- tunské a mandžurské. Nuž, přejeme z tě duše našim bratřím ruským, aby tato výprava loďstva baltického vílězně se zdařila. Pak by rázem, třeba zatím i Port Artur padl, situace na bojišti mandžurském se ve prospéch Ruska změníla. Zbavena doprav spíže i střetiva, mužstva i koi- stva z Japonska oella by se armáda japonsk v středním Mandžursku za nedlouho v položení velice neblahěm, ne-li zoufalém. Neboť do dvou měsíců vlásti bude Kuropatkin v Mukdenu třemi armádami, čítajícími úbrnem 546.000 bojovní kův, 400 000 ručnie, 40.000 šavlí, 1732 děla 88 mitrailles. S takovou silou zajisté vojevůdce tak vý borný jako Kuropatkin již dovede něco provésti. s třemi armádami možno jinak operovati než s jedinou. Pak asi sevřou Rusov Japonce jako do kleští, mohouce roz pnouti svou operační čáru současně na východ k řece Jalu, od jejíž ústí nejsou než 180 kilo melrů vzdáleni, jako na jih k řece Liao, k ní maji 130 kilometrů cesty. —
Stesselja Artur Japonec Rusov Rusko Japonsko Jal Liao
11 article
Tak nepodobá se, že by nesčetně ty oběti jež položila Rus v této válce, byly marnými naopak jest podstatná naděje, že snad již přištím jarem slavně a dokonale zvítězí v této hrozn válce sobě vnucené. A co takovélo slavné ví- tězství Ruska nad Japonskem a jeho evropským a ameriekými pomocniky by znamenalo pro budouenost Slovanstva — to vědí jeho zavil nepřátelé tak dobře jako my. Vzpomínajíce tudíž v léto sváteční době vroucně všech těch rekov- ných bratří slovanských, kteří bojují, strádají trpí a umírají v dálavách bojišť tichomořských přejeme jim z té duše v odměnu brzké, pln zasloužené slávy vitězůvl
Rus Rusko Japonsko
12 article Vláda a Němci.
Vláda a Němci. Zemský hejtman hornorakouský dr. Eben hoch zdá se býti vnitřními poměry cislajlanským nemálo pobouřen, že pozbývá následkem prud kého hnutí mysli, z toho vzniklého, rozum soudnost. Jinak než povážlivou nervositou nelze si vysvětliti novinářský jeho tric s ministerstven Derschalla-Kramář. Nieméně zajímavým a po- učným pro posouzení poměrů a pro duševn stav, v jakém nalezá se ne pouze dr. Ebenhoch nýbrž i jeho patron ve Vídni, zůstane »sensačn odhalení« přece. Neboť o tom nemůže býti po chybnosti, že kachna o společné intrice něme- ekých nacionálů s Mladočechy puštěna byl v dorozumění s panem předsedou ministerstva A to právě na případě tom je příznak nej interesantnější, neboť nasvědčuje tomu, jak mocně působila na dr. Körbra událost ze dne 9. prosince, jež po sedmé hodině večerní při hodila se v rozpočtovém výboru.
Němec doktor Eben Ebenhoch Vídeň
13 article
Je to sice počínání nejvšednější, hledat příčinu nepříjemnosti v domnělé intrice a v zá- keřnických úkladech nepřátel, je to ale počínání založené v povaze lidské, jež nikdy nehledí vinu v sobě, nýbrž mimo vlastní osobu a jež vždy má pohotově dost výkladů, jež vinnika oo hřichu osvobozují. Zajímavější ale ještě než to. že dra. Körbra vášněprostá trpělivost sama sebe zradila tím, že nebyla s to, utajiti hněv nad utrpěnou porážkou, je okolnost, o koho se dne chef ministerstva opírá, a která to strana je, jež mu otírá slzami zrosené tváře, a jež sdíli s ním žal a zároveň i zlost nad tím, co se bylo stalo: nad »nevděkem« českým i německým zároveň. Za všechno to, co byl dr. Körber pro Němce vykonal, za to, že schválně si zajel do Haliče, aby tam ve středu svých polských přátel prohlásil, že německou národní državu nedá nijak poškoditi, titéž Němci odepřeli mu devět- ašedesát millionů mizerných korun, projevivše mu tím zároveň nedůvěru. A jací to byli Němci, kteří se tak oproti němu byli zachovali ? N snad pouze Všeněmci, kteří, jak známo, jsou proti všemu. Ba nebyli to ani pouze němečt nacionálové, nýbrž postavili se proti němu, jak známo, také antisemité, kdežto ze člyř členů rozpočtové komise ze strany liberální připojil se jediný pouze k němu, a to ne z důvodů poli tických, nýbrž přibuzenských.
Körber Němec Halič
14 article
A že nehlasovali proti němu němečtí velko- statkáři, je dru. Körbrovi slabým zadostiuči něním, když se uváží, že nejčelnější ze zá stupců tohoto klubu, dr. Baernreither, svou řečí v komisi vlastně dal signál k výprave proti dru. Kéxbrovi. Však proti dru. Baern- reithrovi poštván ihned soudruh jeho, hrabě Stürgkh, kterýž ovšem dobře ví, proč hájit musí předsedu ministerstva stůj co stůj. Na kohe tedy odkázán dr. Körber v táboře německém Výhradně jen na kler kály, vlastně jen na jedne jejich křídlo, jež kupl se kolem bývalých vůdeů pravice, kolem dra. Kathreina, z Körbrovy mi losti zemského hejímana v Inšpruku a o zmi něného již dra. Ebenhocha, z milosti téhož zemského hejímana v Linci. Pardon ! Dr. Körbei má ještě dvě pevné opory, ne ovšem v kruzíeh poslaneckých, ale v publicistice: ve vídeňské »N. Fr. Presse« a v pražské »Bohemii«, tedy v žurnálech skrz naskrz liberálních. Jeto sice zmatek, ale pro poměry vnitrorakouské pro zvláštní proudy, jež zmílají zejmena prosla- veným souručenstvím, velmi zajímavé. Ještě zajímavější je ale, co té doby dr Körber se svými přáteli a pomáhači provád proti těm, jež snad právem má za hlavní pů- vodce své porážky. Proti dru. Bärnreithrov vyvolal z »Neue Fr. Presse« v »Bohemii« štva nici a těchto dnů dostal se na řadu vůdce ně meckých nacionálů dr. Derschatla,] kteroužl službu prokázal svému příznivci dr. Ebenhoc ve svěm listě. Z obou případů je patrno, že se to s vášněprostou vytrvalostí páně Körbrovou povážlivě hatí, neboť co pověděno v obou pří- padech, svědčí o zlomyslnosti a nevinné neši- kovnosti zároveň. Státník, jenž u vědomí,že
Körbr doktor Baernreither Stürgkh Körber Körbei Neue Derschatl Ebenhoc Körbrová Francie . Presse Bohemia
15 article
správně jedná, povznesen nad nájezdy stran nepodniká útoky tak nemotorné na své odpůrce Je patrno, že dr. Körber pozbyl již rovnováhy a že jen proto se zdráhá vyvoditi důsledky z toho, co se mu přihodilo, že v tomto » kon- stitučním« státě vůbec není modou dbát zastupitelstva lidu, ba že by to pokládaly roz- hodující kruhy za slabost, kdyby povolily ve věcech, o nichž parlamentní sbory a jejich or- gány mluví až přiliš srozumiteině. Tedy až n pana Ebenhocha a Kathreina, k nimž ovšem druží se ještě pp. Stürgkh a Skéne, dotáhlto dr. Körber. On ovšem jinak si vysvětluje a světu vy- kládá odpor proti němu všeobecný. »Že témě všichni jsou proti mně, je právě cenný doklad k tomu, že jsem absolutně nestranný.« Jenom že takový »nestranný« konstituční ministr nikde jinde na světě ani hodinu by nezůstal v úřadě, kdyby proti němu v šik se seřadily všechny strany, jako proti dru. Körbrovi, jenž patrně již se ocitl v náladě, kdy nešťastníci, tragičtí hrdi- nové, počínají se báti strašidel: Baernreither Derschatta Kramář! Hu! To více, než co slab nervy pana premiéra snésti mohou. A v takov náladě chtěl by snad dr. Körber parlamentně pro- věsti a skoncovati, na čemž se usnesl se svým maďarským soudruhem v pověstné sylvestrove noci u Sachra? Jsme přesvědčeni, že této chvíle má pro toho pána snad ještě větší hrůzu než zmíněný ministerský triumvírat — dělný par lament.
doktor Körber Ebenhoch Kathrein Stürgkh Skéne Körbr Sacher Baernreither Derschatta Kramář
16 article Agrárni strana na Moravě
Agrárni strana na Moravě Hlas z Moravy.
Morava
17 article
Ještě konee tohoto roku přinese nám tedy novou stranu. Důvěrníci na přerovské schůzi se tak usnesli a položili ustavení této strany na den 27. prosince do Olomouce. A pak budeme ji psáti: agrární strana na Moravě. Než přikročíme k objasnění stanoviska vůč nové straně, položme si předem otázku: vyply nula myšlenka na založení její z nutnosti, jes v našem markrabství strany agrární zapotřebí? Potřeba strany agrární na Moravě jak strany stavovské odůvodněna byla by tehdy kdyby se mohlo dokázati, že o potřeby země- dělské není, pokud Moravy se týče, na říšsk radě a na zemském sněmu moravském dosta tečně postaráno. Z Moravy na říšské radě zastupují ven kovské obce z lidové strany poslanci Po- spíšil a Vychodil, ze strany staro české poslanci dr. bar. Pražák, Roz košný a Svozil, ze strany klerikální dr Hruban a Koudela. Na zemském sněmu moravském zastupuj venkovské obce ze strany lidové poslane ileimrich, Hulka, Kanenýř, Němee dr. Perek, Pokorný, Pospíšidl, Při kryl, Richter, Samohýl a Vychodil Ze strany staročeské poslanci Beneš Kelbl, Rozkošný a Svozil. Ze strany klerikální všichni její zemští poslanci: dr. Hru- ban, Kobzík, dr. Koudela, hr. Sei- lern, P. dr. Stojan, Sýkora aP Ševčík.
Vychodil doktor bar Roza košný Svozil Hruban Koudela Hulek Kanenýř Perek Pokorná Pospíšidl Richter Samohýl Beneš Kelbl Rozkošná Kobzík Stojan Sýkora Ševčík Olomouc Morava Pražák
18 article
Lidová strana má z těchto zástupců ven kovských obcí: na říšské radě oba, na zem- ském sněmu 7 poslanců-rolníků. Staročeská strana na říšské radě dva a na zemském sněmu tři. Strana klerikální na říšské radě nemá žád ného (oba její zástupci venkovských obcí jsou advokáty) a na zemském sněmu pouze dva. Z ostatních její poslanců jsou dva advokáti, dva kněží a jeden hrabě-velkostatkář. Vysvilá z toho důležitý pro naši úvahu mo- ment, že nejvíce porozumění pro věci agrární pro zastoupení venkovských obcí rolníkem měla a má ze tří jmenovaných českých stran na Mo ravě strana lidová. Každému, kdo sloduje zasodání a práce moravského sněmu, bije do oči nápadně agrárn jeho ráz. Lze-li říci o českých jeho stranách, že jsou stranami agrárními, lze tvrditi totéž o celém našem sněmu. Výsledky každého zasedání vy- kazují řadu usnesení a zákonů ryze agrárních.
19 article
V drebném prodejií ranní čísle o sobě . . . za Sb odpoledni . . . . . . . za 2h Ve fllalkách na venkově ranní číalo. . . . . pdpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotevě napře Předplacení a insorty přijímá hdmainl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se t6E rodakee, tiskárna a expodice „Národních Listá“ Bukopisy se nevracsjí 10h
národní Listat Sb odpoledne
20 article
Agrárními jsou čeští poslanci, agrárními jsou poslanci němečt, i němečtí liberálové hlasují se zástupci německých venkovských obcía agrárním jest celý sněm moravský. Co dalo s pro agrární potřeby na sněmu vymoci, to se vymohlo pokaždé. Více nedokáže na němr tomto směru nikdo. Jost tedy u nás třeba zakládati stran agrární? Odpověď jest na snadě. Jděme dále. Víme dobře, že příští úterý v Olomouci splněno bude dávné přání některých nespokojenců ve stavu rolnickém s nynějším zastoupením jeho v zákonodárných sborech přání posl. Práška, který již po delší dobu dojížděl na Moravu přemlouvat k založení agrární strany po vzoru českém. Takový účel měla již jeho návštěva sjezdu Selské jednoty v Třebíči roku loňského. Jen že tehdy celý sjezd nevyzněl ani v jediné přání po založení zvláštní agrární strany. Podpisy na provolání k ustavujícímu sjezdu v Olomouci jsou zajímavy tím, že udávají, kde jsou ti nespokojenci s dosavadním zastoupe- ním moravského rolnictva. Rekrutují se zvláště z Hané a z této nejvíce z Olomoucka a pak ze severní Moravy. A tím, nehledě k osobám sa- motným, udáno také, proti komu v prvé řadě nová agrární strana má býti založena. Hnutí, n Hané povstavší, bude hleděti přirozeně také na Hané uplatniti svoji moc a své zastoupení v sborech zákonodárných. Pánové z nového tábora agrárního budou hleděti pro sebe získati v prvé řadě oba mandáty Vychodilovy, mandát Svo- zilův a pak dostanou zálusk na mandáty Richtrův a Samohýlův. To dá se s jistotou očekávati.
Prášek Vychodilův Svo Richtrův Samohýlův Olomouc Morava Třebíč Haná Olomoucko
21 article
Nechceme již nyní rozepisovati se o tom, zda snaha agrární strany v těchto okresích bude korunována zdarem, či nikoli. To nepatří do rámce naší úvahy. Jen tolik musíme konstato- vati, že z uvedených mandátů patři jediný Staro- čechům, ostatní lidovcům. Z toho důsledně vy- plývá, že nová strana bude hleděti se uplatni na účet strany lidové a to zrovna na účet těch jeji poslanců, jimž -ozhled ve věcech agrárních. píli v tomto směru a úspěšnou práci v okresích i na sněmu nemůže vytknouti ani nejvěští jieh nepřítel. Když mělo dojíti u nás na Moravě k formál- nímu ustavení strany lidové, schváleno bylo na památné schůzi kroměřížské dne 22. června 1890 volební provolání k všeobecnýr“ volbám zemským, v němž pravilo se na prvním místě
Morava
22 article
„Žádáme, aby politika naše odpovídala hospo dářskému rázu země, aby byla národní lidová, slovanská. Rozvoj a podpor zemědělství a sta u rolnickéh buďtež předním úkodem naši ch poslanců. Ve stavu rolnickém založen jes především blahobyt země a slovanský její ráz- Žádáme proto, aby venkbv byl postaven vo- lebním právem na roveň obyvatelstvu měst, aby věnována byla všemožná péče rozvoji škol- ství hospodářského a brzkému roz- řešení otázek denní potřeby, jako jsou: upravení dělitelnosti pozemkové a posloupnosti dědické v ten smysl, aby se zákonodárství varovalo ob- mezování soukromého práva vlastnického uspokojilo se s obmezením, pokud je potřebné k zachování stavu selského; opra- va zákona honebního a zákona o nuce- ném pojišťování dobytka; vyřízení otázky nu- ceného pojišťování pro případ ohně; rozvoj pro- středků komunikačních, cest a dráh, z řízen komor rolnických a řemeslnických obilních skladišť . .. Mohlo se tehdy a může se vůbec projevit více smyslu pro potřeby stavu rolnického, než stalo se v tomto provolání strany lidové? A mohla strana lidová učiniti pro rolnictvo, jeho zájmy a jeho zastoupení v zákondárných sbo- rech více, než učinila, věrna jsouc tomuto pro- gramu až na doby nynější? Vždyť bylo jí za- zlíváno, že podporuje heslo: Rolníci, volte rol- níka! Vytýkal jí to v r. 1892 „Časopis pokroko- vého studentstva“ v čísle ze dne 16. července, kriticky dotkly se toho na několika místech „Rozhledy“ z r. 1894 v serii článků „O úkolech lidové strany na Moravě“. Strana lidová při vší
Morava
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 24. prosince. 6—. (Kronika.) Sláva bohu na Vý sosíech a pokoj lidem! Vánoc zářívá! Svátek mládí, svátek štěstí! Ve štědrovečerním týdnu srazili jste se n ulici se známým. S balikem pod paží spěchá vítězoslavně z koupě. — Co byste řekli, že si můj kluk přál o Ježiška? Že neuhodnele ! . .. — Vzdávám se. — Automobil! ... Tak se podivejte ! Šes a půl roku je mu! Aulomubil chce ! Ne, jaká to teď rosle mládež!... Jaký vkus! . . . Auto- mobil! Našinec je starý chlap a málem se nebojí té obludy ! .. Věčná propast pokolení! Otcové a děti Před dvaceti a třiceti lety bylo známkou jemného citu v literatuře, ve společnosti,n potkáni hůbovat na železné koleje, na továrn kominy, jak zohyzďůjí krajinu, kazi, niči všude krásu! Byl to nový element v životě dojmů. Velmi rušivýl — Krásné údoličko, liboval si strýc esteti na letním bytě. Ale budou tudy sťavět železnici To bude konec, vyžene mne to ! . . A staří lidé umírali s přesvědčením,že krása a poěsie zmizely se světa. S parou loko motivy, s kouřem továrních komínů odletělyl My po nich už jsme měli jiné hledisko. Vyro vnali jsme se s novým živlem. Nevadí nám už železnice v horském údoličku. Ale vadí zase jíné věci. Plně noviny toho byly svého času, plná společnost. — Elektrika po starěm kamenném mosté
Praha
24 article
Nikdy! Můžete si představit elihodnou, pětisty letou památku Karlovy doby všecku odráto- vánu? ... Fi, na ten nevkus! .. Karlův most nebyl odrálován. Víte, jaké vozy po něm dnes jezdí. Elektrické ovšem ne Jiný prostředek dopravní, ani staré, ani novo doby. Vůz, koně, průvodčí, jedna soustrast A most »pětistyletá památka« ani pětistyletý — není! Všecko pouhý mam! Jen za posledních patnáct roků sřítil se most jednou docela jednou — málem! Kolikrát za pět set roků nikdo neví. Zapomnělo se. Všecko se zapomene. všemu se z vykne. Také po Karlově mostě bude jezdit »elektrika«, jen co dnešní mlá- dež se svým »podivným vkusem« povyroste. Jaká mládež! Od maličkosti nejezdí jinak. než »po elektrice«, Má dojem, že tu odjakživa byla elektrika! Život »bez elektriky« nedoved si představit ! .. A vy se ještě pamatujete, jak na venku dilnách svitili ještě — loučemi ! Průměrným sví- tivem byla tehdy v domácnostech lojová svíčka. první »petrolejka « znamenala ohromující novotu. o jejím světle vypravovali divy! Ještě jste do Prahy jezdili s dostavníkem a byla sensace po vlastech, když se v novinách četlo, že v Praze kladou koleje pro koňskou tramway z Karlína k Řetězovému mostu a dál na Smíchov ! Když byla hotova, Neruda se po nové vymoženosti jednou svezl a napsal o tom opravdovský— cestopis. To všecko pamatujete! A pak si cheele »rozumět« s generací, která vyrostla — na elektrice
Neruda Karlov doba Karlov most Praha Karlín Smíchov Karlův most
25 article
Zajímavý zákon přírody: co je nové, bud- odpor. Co je nové je — ošklivé Zvyk, podání diktují zákony estetice. Nové se příči zvyklostem a co se příčí, je protivno Nelibí se nám automobil! Je to kočár, jemuž vyškubli — voj. Jako když mouše ustřihne hlavu nebo plákovi ocas! Hnusné podívání Kočár s vojí a bujným spřežením byl nám krásný Bez voje a spřežení je tvor bez hlavy a paly Ohyzdný tvor. Také první vlaky na železnie nelíbily se našim otcům. Mrtvý vůz, který »sáme běží! Řada mrtvých vozů ! Příšernél Nám mladším bylo hej. Ve škole nás při pravili. A příprava je základ estetického dojmu Vykládali nám o sile a výkonnosti páry Těšili jsme se na první opravdový parostroj- který jsme znali jen z obrázků. Tak se děl těšívají na prvního skutečného lva, kterého znal dosud jen z přírodopisu. Zapřažen do vlaku byl nám parostroj už tvorem oživeným. Měl hlavu, oči, krk, plíce, vnitřnosti! Hltal polravu, dýchal, funěl, supal námahou, řičel a vztekal se. Živý tvor! Hůře nám bylo, když se později ob jevil vůz elektrický. Ten nám ještě nevykládalive škole. Nebyli jsme naň připraveni. Čtyřhranná nemno- torná obluda se sype! Sama se rozjíždí, sama zasta- vuje. Zdroje síly jsou u ní tak stajeny, skryty !A kde příčina zjevu je skryta, bývá dojem příšerný. Dodnes, ať je vyleštěn jak chce, rozjetý elektri- cký vůz je nám ošklivý, aspoň ne estelický. Ale nová mládež už se po něm vozí ! Srostla s ním. Jeho pohyb zdá se jí tak přirozeným jasným, jako celá příroda kolem, jako let ptáka. jako oblaka, vysoko v povětři plynoucí Přirozený pohyb! Co »přírozeno«, je vždy nejkrásnější! Příroda je společna všem generacím. Blouz- níme o »věčné« její kráse. Čisté jasné nebe libivalo se slarým Hellenům jako se libí nám
Kočár
26 article
Však i příroda má své otazníky ! Dnešním tu ristům tak je nepochybna krása přírody horské Literatura je plna chvalozpěvů na hory, na partie horské, štíty, nálady, na hrůzy a rozkoše pohled horských! A v malířství! Co tu motivů a vyjevo a prospektů čerpáno z hor! Po kráse hor touž dnes unavený měšťák vzdělanee. A před slo lety? Ani literatura ani malíř ství neznalo hory. Krása hor byla neznáma. musela být teprv objevena. Návštěva hor budil hrůzu. Kollár v cestopise italském ještě líč sklíčenou svoji náladu, za jízdy tyrolským údolím. Ti velikáni horšti hrozili jej umačkati Dnešní turista, jde-li či jede poprve údolím alpským nevychází z obdivu! Je dávno připraven roze znávati, vnímati. Bez přípravy není estetického A co je příprava, než ná vy k elementůmt Prvky zjevů vstupují do naší duše, tvoří jej fond, její bohatsíví. A krása je poci ladu, přehledu, proniknutí, ovládnutí představ za- žitých! Zvláštní pocit rozkoše! Dokud je b- hatství nesrovnáno, nepřehlédnuto, trvá pocio neladu. Nepříjemný, dráždivý, ohrožující pocit Vše nové, neznámé neprohlížené, co nen dosud přičleněno, co nevstoupilo dosud v ladnou srovnalost s vniterným světem starších představ ať vynález lidský nebo zjev přírodní, budí o por, protiví se, je — ošklivo. Mládí nemá žádný fond starších představ proto tak snadno příjímá — novoty. Všeckoje mu přirozeno, co jeví život, sílu, pohyb. Dětem všecko se libí, všecko je příroda, co visí na vánočním stromku: pták, koník, flinta či — automobil
Krása Kollár
27 article
požitku. Všecko vědění a poznání je vztažito. Co jsme nově poznali, vztahuje se k tomu, co už jsme dříve znali. Jen co souhlasí s naší vědo- mosti, je naše pravda. Jen pravda je krásná. Dítěti je všecko pravda, co vidí a slyší Nemá v sobě co srovnávati. U nás je malý cvoček, říkají mu Vrát Jde mu na pátý rok. Má knihu s obrázky, kte- rou si dal vykládati. Nejlépe se mu líbí lev- protože mu tatík řekl, že lev jest králem zvířat, kterého se všichni ostatní bojí. Něco malé šelmě uvnitř praví, že je to krásné, když se nás všecko bojí. Jednou jde Vráťa s tetou po ulici. Na chod- níku se točil holub. Hloupý pražský holub, který ještě myslí, že se pražského člověka nemusi bát. Holub se zcela svobodně prochází po chodniku. Vráťa se zamračil, podepřel si boky a s výrazem nesmírně mohutnosti vykračuje ko- lem holuba. Nevědomý pták nejevil velkého rozčilení. — Řekni mu, že jde kolem lev! po- vídá Vráťa tetě. Měl to všecko pěkně srovnáno v malé hlavě. Nic v tom nebylo nemožného, co očekával od tety a od holuba. Žádná vědomost nepřekážela aby on byl lev a holub aby to věděl. Byla to jeho pravda a ta pravda byla krásná .. Nic nepřekáží dětem, aby měly za pravdu, co najdou pod vánočním stromkem. A nic ne- překáží starým, aby se těšili z dětské radosti. Obě generace si tu tak rozumí a proto je vánoční stromek symbol tak — vzácnýl
Holub Vráťa