1
masthead
15. června 1900.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
O rlice« se sídlem v Kostelci n. Orl, pořádá dva
cátý valný sjed v neděli, dne 17. června ve Vrbici
V 10 hod. jest schůze. Společný öběd. O 1/28. hod.
odp. pochod k okrskovému cvičení. Po cvičení kon-
cert a večer věneček v místnostech p. J. Pupsa.
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« v Menším městě praž
ském. Jednota pořádá v neděli dne 17. června t.
celodenní výlet do lesů černokosteleckých. Odjen
z Král. Vinohradů ráno v 6 hod. 20 min. do Mni-
chovic, odtud pochodem přes Habry, lesem na Pře-
svůrce, na Jevany a silnicí do Černého Kostelce
kdež bude oběd; odpoledne oborou přes Chrást do
Českého Brodu a dráhou zpět do Prahy. Celko
jízdné 78 kr. Přihlášky do 12. t. m. Účasť budiž nej-
větší. — V neděli 24. t. m. koná se slet župy pod-
bělohorské v Břevnově, spojený s veřejným cv
čením, kterého se jednota zúčastní. Jest nutno, aby
činní bratři pilně cvičení navštěvovali. Cvičí se na
letním cvičišti. — Tělocvičná jedno ta
»Sokol« v Žatci pořádá v neděli dne 17. června
t. r. v Rakovníku, v zahradních mísinostech ho-
telu »U zlaté koruny«, o 31/2 hod. odpol. ve pro-
spěch stavby tělocvičny »Sokola« v Žatci, za laska
vého spoluúčinkování sboru tamburašského »Žižkov
z Prahy, sl. zpěváckého spolku v Rakovníku řizením
p. Josela Omáčky, ředitele kůru v Rakovníku, pí.
Mařenky Kratochvilové-Čížkové a Tomáše Kratochvíla.
koncert spojený s akademií (za nepříznivého počasí
v sále nahoře, začátek o 8. hod. večerní s týmž po-
řadem). Vstupné do zahrady osoba 60 h, do sálu
1 K, pp. studující 40h.
J Pupsa
Král
Habr
Účasť
Kratochvil
Kostelec můj
Orlický
Jevany
Kostelec
Chrást
Český Brod
Praha
Břevnov
Žatec
Rakovník
Žižkov
Sokol
spojený s akademie
6
article
Z cizích soudů.
Z cizích soudů.
Ženich slečny dcery.
V bohaté praksi kriminálních soudců odehrává
se do roka na sta zajímavých episod, že by za mno-
hou z nich zdobeny býti mohly skráně plodného
poety vavřínem, kdyby historky tyto oděl buď veselo
berním pláštíkem moderního střihu, nebo kdyby je
obratnou rukou seřadil v působivé scény časovéhi
dramatu. Episodka, jíž se tuto dotýkáme, odehrála
se v těchto horkých dnech před soudcem pařížským
ač si ji snad pro jádro látky ne právě nevděčné při
pisují mimo listy maďarské i časopisy ostatního
cizozemí
Jeviště: Jednaci síň přestupkového soudu. Před
mět řízení: žaloba pro urážku na cti. Žalován jes
sestárlý ač statný pán, asi šedesátník, muž s lysou
hlavou a bílým, dlouhým vousem. Soukromý žalobc
představuje se v titěrné osůbce mladého, elegantníh
muže, čítajícího něco ke třiceti letům, jenž před tím
nežli se stal soukromníkem, sloužil u vojště v hod
nosti nadporučíka.
Žalovaný, bývalý přednosta venkovské nádražn
stanice, přiznávaje se k vině, uvádí na své obhájení
»Seznámil jsem se se svou bývalou 20letou chot
před třemi roky, v místě kde jsem působil. Zamilova
jsem se do ní šíleně a ač byla úplně chudá, vešel
jsem s ní ve sňatek jen proto, že byla okouzlujícím
zjevem a při tom zároveň vzorem nevinnosti. Než.
záhy po svatbě seznával jsem, že jsem se ve volbě
poněkud přespěchal.
Zamilův
7
article
Osobní přátelé tropili si ze mne úsměšky, ž
jsem si na stará kolena přidělal zbytečných starostí
že je žínka moje příliš mladičkou a nelibé, trpké
tyto žerty byly konečně příčinou, že jsem se stal
prudkým žárlivcem. Abych pak se zbavil dalších
styků s posavadním okolím, vstoupil jsem do vý-
služby a přesídlil z venkova do Paříže, domnívaje
se pří tom, že zde budu šťastně i spokojeně živ a že
v odleblém ústraní budu ušetřen pichlavé pozornosti
škodolibých přátel. Ale netrvalo dlouho a jednou
z rána byl jsem překvapen návštěvou mladého muže
s nímž jsem se dohodl, že s jeho otcem sedávali jsme
kdysi jako spolužáci ve společné školní lavici.
Po přátelském uvítání, jakým jsem mladíka
domácnosti přijal, zvěděl jsem od něho, že mne
vlastně navštívil již den před tím, že však v naho-
dilé mé nepřítomnosti ztrávil hodinku příjemné zá-
bavy se slečnou, již prý v mém bytě zastihl
na jejíž roztomilost prý nijak nemůže zapomenout
Poznal jsem neprodleně z jeho slov, že si mladý
pán plete pojmy a že moji choť zaměňuje s domně
lou slečnou. Nechtěje však mladíka rušiti v illusích,
nechal jsem jej při omylu, jemuž jsme se pak
oběda se ženou, když host se vzdálil, srdečně a o
plic zasmáli. Za několik dní však vyhledal mne
mladý pán v bytě zas i byl jsem do jisté míry pře-
kvapen, když mi zvěstoval s patrným rozechvěním,
že si se mnou přeje o vážné věci promluviti mezi
čtyřma očíma. A překvapení mé dostoupilo vrcholu.
když se mí mladík začal zpovídati a jaksi slavnost-
ním způsobem žádal — o ruku mé dcery . .
Paříž
8
article
»Lituji velice,« odpovídal jsem, »ale má d eera
nebude a nemůže nikdy býti vaší ženou!«
»Rád bych věděl, proč byste byl proti našemu
spojení,« pokračoval mladý pán sebevědomě.
»Protože, odpustte pane, protože je to věcíi na
prosté
nemožnosti !« odbýval jsem ho poněku
mrzutě.
»Ale pane, buďte přec milosrdným,« mluvíl pán
s nápadným tremolem v hrdle. »Máme se upřímně
rádi a schází nám jen vaše svolení
»S kým že se máte upřímně rádi?« zařval jsem
po těchto slovech.
»Inu já, s vaší slečnou dcerou,« zněla odpověd
nafintěného galána -
V té chvili měl jsem co dělati, abych se pře
mohl a abych neklesl k zemi bez vlády a bez vě
domí. A mladík, pozoruje na mne stopy mocnéh
rozčilení, sahal mi oběma rukama po pravici, tiskl
ji a sebevědomě spustil dále: »Pane, mějte rozum
a dejte nám své svolení, jinak bych vám musi
otevřít oči a sděliti s vámi, že česť její i ostatn
rodiny toho po mé prvé návštěvě nezbytně vyžaduje
abych slečnu pojal za svou choť — — —
»Teď jsem toho měl dost,« končil žalovaný své
bájení, »a více jsem se neubránil. Nitrem počal
zmítati bouře šíleného vzteku, i popadl jsem kara
báč a sepral jím záda mladého pána, jejž jako ško-
láčka sehnal jsem z třetího patra do přízemí a dol
vyrazil jsem jím domovní vrata průjezdu.«
Soudce: A co se stalo s vaší milostivou ?
Obžalovaný: Tu jsem spráskal také
potom vyliodil za tímto uraženým pánem.
Soudce (k žalobei): Je tomu tak, jak to ž
lovaný líčí?
Žalobce (sebevědomě): Ano, pane, proto
jsem ho žaloval
Soudce prohlašuje na to rozsodek, jímž se ža
loba elegánova z amítá a žalobce odsuzuje k ná-
hradě — soudních útrat.
Rozsouzené strany pak opouštějí soudní úřa
dovnu.
9
title
Válka jihoafrická.
10
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Londýna, 13. června. (C.-B.) v
zprávě maršála Robertsa z Pretorie včer
odeslané obsaženy jsou tyto podrobnosti: P
toria a Johannesburg jsou úplně klidny. Po př
dání Pretorie ustoupil generál Botha do
Middelburgu, místa ležícího 15 mil na východ,
při silnici. Vydal jsem rozkaz, aby byl dne
11. t. m. podniknut útok, poněvadž, však na
jeho postavení z předu vskutku nebyl možný,
obešla je Frenchova divise z levé, oddí
Hamiltonův z pravé strany, od nás v-
cházeje. Oba narazili na velký odpor. Nežs
selmělo, podařilo se dvěma praporům pěchoty
z vojska Hamiltonova téměř klíče obran-
ného postavení nepřítelova na levé straně se
zmocniti. Oddíl obdržel pak rozkaz, aby se utá-
bořil na dobytém místě. Divise Polecare-
vova, jež tvořila střed, vyrazila na podporu
Hamiltonovi. Na zprávu, že oranžští Bu-
rové použili anglického přechodu přes řeku Vaal.
aby přerušili naše spojení, vyslal jsem Kit-
ehenera s oddilem, kterého k tomu bylo
možno použíti, aby pronikl na jih a pobliž Hei-
bronu se spojil s Methuenem; dále dal
jsem Methueno vi rozkaz, aby si co možná
pospíšil k hlavní železniční trati. Večer 10. t. m.
spojili se Methuen a Kitchener u sta-
nice Vredefort Road, druhého dne táhli podle
řeky Rhenostere, kde Methuen. dobyl úplného
vítězství nad de Wetem, jehož ležení se zmocníl
a jehož voje všemi směry rozptýlil. Dne 12.
t. m. táhli Methuen a Kitchener směrem k
Croonstadu dále.
Robertsa
Pretorius
Both
Hamiltonův
Hamilton
Methuen
Kitchener
Wet
Londýn
Johannesburg
Pretorie
Middelburg
východ
Vaal
Kita
Report Road
11
article
Maršál Roberta připojil ke svým zprávám
poznámku: Vládě jejího Veličenstva netřeba míi
žádných obav o bezpečnost vojska v jižní
Africe. Nepřítel dobyl malého úspěchu.
jehož dlužno litovati, který však má brzy opět
odčinen. Znovuzřízení dráhy nebude vyžadovati
mnoho času. Jsem nyní s to, trať mezi Pretorií
a Rhenosterem silnou moci držeti. Methuen bude
trať tu při svém pochodu chrániti. Hun t ere
měl dnes, 12. t. m. příjíti do Potschefstroomu
a odtud půjde dále k Johannesburgu. Doroz-
uměl jsem se s Bullerem, který beze vší
pochyby brzy na bojišti patrnou učiní přítom-
nost svého vojska. Ztráty ze dne 11. června
nejsou, jakož douřám, vážné. Mezi mrtvými je
earl of Airlie. — Kroonstad je úplně bez-
Z Laingsnecku, 13. června. (C. -B.)
Reuterova kancelář oznamuje: Generál B ul le
přibyl ráno do Volksrustu, táhl přes Charles-
town dále a táboří nyní poblíže Laingsnecku.
Tunel nebyl vážně poškozen. Inženýři doufají.
že již v neděli bude jím moci projeti vlak.
Z Londýna, 14. června. (C.-B.) Ve zprávě
lorda Robertsa z Pretorie ze dne včerejšíh
se oznamuje: Boj s Bothou trval po celý vče-
rejší den. Nepřítel vyklidil v noci svoje siln
postavení a ustoupil na východ. Lord Robert
má za to, že ztráty jsou mírné. Gener
Buller podává z Laingsneck u zprávu
ze dneška : Město a okrsek Wackerstroom formálne
se vzdaly.
Z Londýna, 14. června. (C.-B.) Ztráty
generála Bullera v bojích ve dnech 10.-
11. t. m. obnášejí 2 důstojníky a 26. muže
mrtvých, 6 důstojníků a 126 mužů raněných
2 muži se pohřešují.
Z Kapského města, 13. června. (C. -B
Dle zprávy Reuterovy kanceláře podal již mini-
sterský předseda Schreiner žádost z
propuštěnou, kterou guvernér také přijal.
Z Kapského města, 13. června. (C. -Pp.
Robert připojit
Hun
Buller
Reuterův
Charles
Laingsnecko
Robertsa
Pretorius
Botha
Robert
Schreiner
jižní Afrika
Pretorie
Potschefstroom
Johannesburg
Volksrust
Londýn
B ulice
Reuterův kancelář
12
article
Reuterova kancelář sděluje: Guvernér Mi l ne
pověřil Gordona Sprigga sestavení
nového ministerstva.
Z Londýna, 14. června. (C.-B.) Jak » Dails
Express« z Laurenco-Marquesu ze dne 13. t. m
oznamuje, došlo poblíž Crostefabriken a Donkera-
hoeku k boji. Britské řady byly 25 mil dlouhé.
Angličané byli odraženli. Velen
Ermelovo se vyznámenalo. Ztráty na obou
stranách nejsou ještě známy. Crostefabriken leží
15 anglických mil na východ od Pretorie,
Donkershoek o 5 mil dále na východ a poněkud
jižněji od dráhy.
Z Priesky, 14. června. (C.-B.) Cel
území jižně a západně od Griquatownu je
prosto povstalců.
Z Londýna, 14. červnu. (C.-B.) Lor
Roberts telegrafoval z Pretorie včera v 10 hod
dopol.: Lord Methuen táhl včera do He
ningspruitu, kde bylo vše k lidno
V Kronstadu je silná branná moc. Methuen
vrátil se dnes k řece Rhenosteru, kdes
opravuje železni ce.
Včera celý den byli jsme v boj
s Bothovým vojskem. Nepřítel bojoval
s velkou rozhodností a zdržoval naši jízdu n
obou křídlech. Hamilton a Polecarew vyrazil
však ku předu a zmocnili se návrší před ne
přátelským průčelím. Nepřítel ustoupil k východo
na druhé postavení, v němž se dosud drží. Pro
velkou rozsáhlost území, kde se bojuje, můžem
jen zvolna postupovati.
Sprigg
Angličan
Velen Ermelův
Pretorius
Roberts
dopol
Methuen
Rhenostera
Bothův
Hamilton
Polecarew
Londýn
Priesky
He
Reuterův
Dail Express
LaurencoMarques
13
article
Jiná Robertsova depeše, zaslaná o 3 hod.
později, oznamuje, že nepřítel v noci opusti
své silné postavení a usto u pil k vy
chodu.
peč-
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Pamětní spis poslanců českých.
Z Vídně, 14. června. Komentáře
polemiky, kterými provázejí některé list-
zdejší publikaci českého memoranda prot
jazykovým osnovám Körbrovým, jsou afori
stické. Vyrvána z celku nějaká část a prot
ní se bojuje schátralými argumenty a reza-
vými zbraněwi.
Posl. dr. Russ v »Neue Freie Presse
doznává, že vystiženy v pamětním spise tom
některé stinné stránky operátu vládníh,
které prý byly vytčeny také Němci.
Na vyvrácení důkazu v českém
osvědčení přesně a přesvědčivě podaného
že totiž nynější vláda ve svém elaborátu
vlastní zásady zvrátila všu d
na újmu práv jayka českého a ž
tak zvanou rovnoprávnost reci-
proční, kterou se p. dr. Körben
chlubil nejen v parlamentě, ale
také na jiných vyšších místech,
porušuje ve vnějším i vnitřním
úřadování na škodu naši, netrouf
si nikdo. Parlamentní komisi českého klubu
činí se ve vídeňských novinách zvláště vy-
čitky dvě: jedna, že klub, resp. jeho parla-
mentní komise dovolává se článku 19. vůbec
a nesprávně zvlášť, jelikož prý zaměňuje si
jazyk zemský jazykem v zemi obvyklým
2. že česká delegace schválila nařízení Ba-
denovo, že však brojí proti císařskému na-
řízení, kterým by se opus Körbrovo pro-
vedlo.
Robertsův
Körbrův
Posl
doktor
Russ
Němec
Körben
Vídeň
Neue Frei Presse
14
article
Je to podivná logika, která činí rozdíl
mezi jazykem v zemi obvyklým a jazykem
zemským, logika, která je na vratkých nohou.
logika konečně, podle které by jazykemv
zemi obvyklým byl jazyk v zemi neobvyklý.
Dvě slabé námitky stačí ji poraziti.
Kdyby zákonodárce byl mínil ve vzpo-
menutém článku prosincovky rovné právo
jazykové jen v jednotlivých krajích
korunních zemí platné, byl by mluvil o ja-
zycích v částečném territor iu
rovnoprávných. Avšak ve článku tom
je řeč o jazyku v zemi obvyklém (odstavec
druhý) a jazycích zemských (odstavec
třetí), což je důkazem a svědectvím, že au-
torům ústavy z r. 1867 byly oba pojmy zcela
totožnými. Vychází to na jevo též ze
dvou nálezů nejvyššího soudu, ve kterých
obou výhradně klade se důraz na »jazyk
zemský v zemi obvyklý«, tudíž v zemi,
nikoliv pouze v jednotlivých je-
jích obvodech nebo kra jích. V nálezu
ze dne 18. ledna 1888 (sbírka Hvova, kn. VIIl.
čís. 423) se stanovi: »Ve smyslu státních
základních zákonů, je oprávněn každý ra-
kouský občan činiti úřadům podání každou
v určité zemi platnosti jazyka v zemi ob-
vyklého požívající řečí (in jeder der in dem
betreffenden Lande landesüblichen
Sprachen) a žádati, aby se úřadně
projednalo a vyřídilo.« V tomto
nálezu a v nálezu druhém, který je dán
3. července 1888 (sbírka Hyova kn. VIII.
čís. 440) se stanoví: »Také je oprávněn
každý rakouský občan žádati, by se mu
vyřídilo jeho podání, které učinil
v jedné z řečí, požívajících v určité zemi
platnosti jazyka v zemi obvyklého, jazykem
podacím.« To jsou nálezy z éry Schmerlin-
govy, vynesené 40 let po známém kabinet-
ním listě císaře Ferdinanda. Každý je může
najíti v Manzově vydání státních základních
zákonů pod čarou.
Hvův
Lande
Ferdinand
15
article
Rádi bychom se podívali na sofisty le-
vice, kteří se snaží skonstruovat nějaký roz-
díl mezi »jazykem v zemi obvyklým« a »ja-
zykem zemským«, kdyby na př. někdo řekl
»Jazyk v okresu neb obci obvyklý není ja-
zyk v celém obvodu okresním nebo obec-
ním platný, nýbrž jen v některé jeho části.-
Jazykem zemským jest právě — to jes
jasno a nepopíratelno — jazyk v zemi, t.j.
v celé zemi obvyklý a právní platností opa-
třený. Proč v německém táboře nad tím s
pozastavují, že Čechové jako všichni národov
neněmečtí reklamují čl. 14., nejde nám na
rozum. Jest — troufáme — nesporným prin
cipem všude, že každý občan, též obviněný
zločinec, má právo býti účastnu dobrodiní
zákona. Není přece ústava dělána v Rakou
sku jen pro Němce. Dokud je platnou, bu-
deme se dovolávati — třeba leccos z ní ne
uznáváme a nikdy neuznáme — jejích výho
v každém případě.
Co se tyká výtky druhé, kterou sdí
také »Arbeiter-Ztg.«, je stejné kvality, jako
výtka první. Němci vítali postup nařizovac
v jazykových věcech, když byl jeho směr
proti nám a pro ně, jim byly vhod ordonanc
Schönborna, Clara a Kindingera, protož
hověly jejich choutkám. Snesli by též oktro-
jírku jazykových osnov Körbrových, kdyby
jen se stala na jejich prospěch a konstitnční
jejich svědomí, které nikdy není citlivým
a bdělým, konejšilo by se úvahou: » Uzilek
jde nad zásady !«
Čecho
Němec
Schönborn
Claro
Kindinger
Körbrový
ArbeiterZtg
16
article
My mohli schvalovati výnosy Badenovy
protože byly novým utvrzením rovnopráv
nosti jazykové a průvodním nařízením k
článku XIX., učiněným v jeho duchu
smyslu, a proto, že se snášely se čl. X
zákona o ministerské zodpovědnosti, dle ně-
hož mají právo státní úřadové vydávati vy-
nosy na základě zákonů. Ale my máme
právo, ba povinnost, v zájmu národním vze-
příti se všem ordonancím, které se příčí
státním základním zákonům, tak jako se jim
příčí jazykové osnovy Körbrovy
Diviti se musíme skutečně hlavnímu
orgánu sociálně-demokratickému, jindy tak
útlocitnému, že též on nemůže pochopiti
odpor náš v té věci a myslí, že jazykový
zákon, který je prý doplněním a výkladem
zákona, je nezávadný. Körbrovy osnovy ne-
jsou právě žádným průvodním zákonem, ne-
jsou vybudováním rovného práva, nýbrž jeho
porušením a negací.
Dr. Kaizl.
Z Vídně, 14. června. Ministr mim
službu, dr. Kaizl, odjel dnes v noci do
Prahy, by zúčastnil se zejtřejší schůze vý-
konného výboru národní strany svobodo-
myslné.
Řády Polákům.
Z Vídně, 14. června. V neděli slyšel
jsme z dobrého pramene pol
ského, že do polského klubu stihla zpráva
o udělení vysokých řádů ryt. Ja-
worskému a hr. Dzieduszyekému
Vyznamenání to se uvádělo v souvislost
s účastenstvím obou členů haličsko- polské
delegace v tak zv. pracovní majoritě. Byl
nám dodáno, že sdělení to učinilo mocny
dojem na shromážděné poslance polské
že se usnesli působiti k tomu, by s deko
race té sešlo, neb aspoň se odložila.
Nyní oznamuje »Slovo Polské«, že pro
předsedu klubu polského je vyhlédnu
velkokříž řádu Leopoldova, pro
původce adresy bývalé pravic
řád železné koruny I. třídy. Nezaznamenali
jsme informace v neděli nám dané, protož
se nám zdála pravděnepodobnou. Také po
určitém tvrzení lvovského listu důvodně s
domníváme, že je lichou a bezpod-
statnovu.
Badenův
Körbrův
doktor
Kaizl
Polák
Vídeň
Praha
Leopoldov
národní strana svoboda
17
article
Demonstrace při církevním
Demonstrace při církevním
průvodu.
st. Z Terstu, 14. června. Následkem
štvaní časopisu »Piccolo« zabránila dnes
policie bez předchozího úřadního zákazu
slovinskému spolku »Bratrstvo sv. Cyrilla
Methoděje« v Terstu účastenství při dnešním
průvodu z kostela po městě, jehož se chtě
zúčastniti se svým praporem. Rozhořčení.
jež z příčiny té v lidu, zejmena mezi Slo-
vinci povstalo, hylo nesmírné. Tisíce
osob protestovalo bouřlivě před
kostelem a vytýkalo faráři, že je spolčen
se židy. Zároveň zaslány telegrafické protesty
ministerstvu a papežskému nun
ciovi ve Vídni
M.-p. Szell ve Vídni.
Z Vídně, 14. června. M.-p. S zel
měl dnes poradu s drem. Körbrem
Goluchovským a byl přijat císařem v
slyšení. Za jeho zdejšího pobytu jednalos
o kvotě, jakož o královském re-
skriptu, jímž se uherský sněm odročuje.
Císařské rozhodnutí o kvotě bude uve-
řejněno v úřadních listech ještě tento měsíc.
Zůstane týž poměr, jaký platil již pro nynějš
půlletí.
Cyrill
Methoděj
Terst
St
Vídeň
18
article
»Není žádného absolutismu.?
ch. Z Pešti, 14. června. »Budap.
Hirlap« pod titulem »Není žádného
absolutismu« přináší článek, ve kterém
se praví: »Můžeme určitě tvrditi, že všelik
pokusy, čelící v Rakousku k absolu-
tismu, jsou naprosto vyloučeny,
pokud bude v Uhrách ministr-president, který
není ničím jiným, než vážným a skutečným
sedmašedesátníkem. Mluviti o revisi zákonů
z roku 1867, je nesmyslem. Zásluhou
Szellovou je právě, že zmařil všecky
snahy, čelící k rozbití dualismu. Zaplašil
strašidlo absolutismu a ještě se nenarodilo
rakouské ministerstvo, aniž ho kdy bude.
které by Szella mohlo zatlačiti n
cestu revise zákonů z roku 1867.
Můžeme co nejurčitěji prohlásiti, že tého
názoru jsou směrodatné rakouské vládn
kruhy, které nepomýšlejí ani na suspen-
dování ústavy, ani na absolutis
mus. Jsou o tom informovány, že S zel
nepřipustí nižádné změny na zá
konech z roku 1867.
Szellová
Pešť
Rakousko
Uhry
19
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Achmed Huchtar paša.
Z Cařihradu, 14. června. (C.-B.) Ka
hýrský dopisovatel »Timesů« — dle časo-
pisu »El Mukatam« — oznámil svému listu,
že Achmed Muchtar paša podal tu-
recké vládě zprávu, v níž líčí stav říše
černými barvami a žádá za propu-
štěnou.
»A g. de Cstple« jest oprávněna pro-
hlásiti, že od Muchtara paše, jenž je znám
svým rozšafným a vlasteneckým smýšlením
a tak, jak oznamují »Times«, by nikdy ne-
jednal, nedošla do sultánského paláce ani
na Portu žádná taková zpráva.
Přehlidka loďstev.
Z Paříže, 14. června. (C.-B.) Presi-
dent Loubet — dle »Echa de Paris« —
vykoná 25. července v Cherbourgu pře-
hlídku francouzského a cizích loďstev tam
shromážděných.
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Sně
movna usnesla se odročiti Delannů
dotaz na čtyři neděle.
Z Paříže, 14. června. (C.-B.) Sně
movna rokovala dále o ochraně o sad
Poslanec Brunet považuje žádaný úvěn
za nedostatečný; — Chautemp s nalehal
aby se stavěly velké obrněné lodi.
Sněmovna přijala předlohu, jíž povoluje
se vládě ú věr 60 mill.franků, bez hla-
sování.
Z Paříže, 14. června. (C.-B.) Senát
schválil s nepatrnými změnami 233 hlas
proti 22 sněmovnou poslanců přijatou osnov
zákona v příčině zřízení o sadní ar
mády.
Achmed
Achmed Muchtar
jít Cstple
Muchtar
Paris
Cařihrad
Paříž
Cherbourg
Timesy
El Mukatam
20
article
Bavorsko v obraně svých zájmů.
Z Mnichova, 13. června. (C.-B.) V
sněmovně říšských radů při roko
vání o rozpočtu dunajsko-mohanského prů
plavu princ Ludvík měl delší řeč o prů
plavních projektech bavorských
Vítal pokrok v kanalisaci Mohanu a vyslovi
povděk, že záhy bude uzavřena státní smlouv
s Pruskem a Hessy. Větší část severníh
Německa má přístup k moři, střední Ně-
mecko svými řekami a průplavy má výhodné
plavební dráhy a proto jsou pro Bavorsko
žádoucí podobné výhody spojením Rýna
Dunaje.
Odmítl výčitku, že hledí si partiku-
laristických zájmů. Kdyby jim přál.
spokojil by se, aby Mohan kanalisoval se a
k Ašafenburgu, neboť bylo by na bavorském
území překladiště pro domácí lodi k moř-
skému obchodu. On však přeje si, by ob-
chod vedl se celým Bavorskem, aby cel
Bavory mohly provozovat obchod na velko-
plavebních dráhách. Kdyby se provedla
velkoplavební dráha z Ašafenburgu do P-
sova, oživila by se nejen bavorskými, al
lodmi veškeré německé říše. Proto si přeje,
by Bavory staly se účastny světového ob-
chodu,
Při rokování o železničním roz-
počtu prohlásil m.-p. bar. Crailshei m.
že Bavorsko ani Prusko nepomýšlejí na že-
lezniční společenství. Pořízením železnič-
ního zákona říšského, jemuž b
podlehaly také bavorské železnice, poru-
šilo by se reservátní právo ba-
vorské, jehož se Bavorsko sříci nechce a
nemůže, ani nesřekne. Také by nebylo radno
podříditi Falci železničnímu systému říš-
skému.
Ludvík
Prusek
Hessy
Bavor
Falk
Bavorsko
Mnichov
Mohan
Německo
Rýn
Dunaj
Prusko
21
article
Ašantské povstání.
Z Londýna, 14. června. (C.-B.) Ku
masský guvernér oznamuje v listu ze dne
4. t. m., že v Kumase je 700 mužů tu-
zemského a evropského vojska. Veškere
mužstvo dostává jen polovici potravy; stře-
livo nestačí na útočný podnik a proto —
nepřijde-li posila — musí se s ním šetřit.
Ze Sierry Leone posláno do povsta-
leckého území dalších 900 mu žů
posil.
Z Akry, 14. června. (C.-B.) Z Kumasy
oznamují ze dne 4. t. m., že z Angličanů
v tamější tvrzi obklíčených padl 1 důstojník
jiný a 6 mužů, bylo raněno. Ostatní po
sádka je zdráva. Potraviny a j. zásoby oče
kávají se s velkou dychtivostí.
Odboj proti cizincům v Číně.
Z Londýna, 14. června. (C.-B.) »Daily
Telegraph« oznamuje včera ze Šanchaje
Čínské vojsko opevnilo se mimo Pe
king a vyvezlo svá děla proti angli
ckému a americkému vyslanectvu
»Daily Mail« oznamuje z Tjencina ze
dne 12. t. m., že branná moc ruská
— celkem 2000 mužů pěchoty, jízdy a dělo-
střelectva — přistála v Taku.
Dnes přibyl do Čefu německý křiž ák
»Císařovna Augusta« a zejtra — dl
»Wolffovy kanceláře« — vydá se na cestu
do Taku.
Z Jokohamy, 14. června. (Reuter.
Japonská vláda vypraví do Číny pluk
smíšeného vojska.
Z Tjencina, 14. června. (Reuter.
Výprava složená z vojínů cizích mocnost
dorazila do Lanfanu, na půl cestě do Pe-
kingu, a zatím tam zůstane.
Noviny vládě nakloněné píší, že Japon
sko mohlo by potlačiti povstání samo, avšak
musilo by si získati důvěry mocností, vyhý-
bajíc se činům, jež by mohly vzbuzovati ne-
důvěru.
Z Nového Yorku, 13. června. (C. -B)
Vojenská loď »Yorktown« odplula včera
ze Šanchaje do Čifu. Tamější konsul ozná-
mil včera státnímu departementu, že boxe-
rové dopustili se výtrzností také
v Čifu, ale podrobností nesdělil.
Angličan
Augusta
Wolffův
Londýn
Sierra Leone
Čína
Jokohama
Tjencina
Lanfan
Nový York
Yorktown
Šanchaj
Čif
Kumas
Akra
Reuter
Kumas
Daily Telegraph
22
article
Ze Šanchaje, 14. června. (C.-B.) Dle
včerejší depeše »North China Daily News
z Cunkinu (prov. sečvanská) vzpukly ne-
pokoje v Juenafigu. Missijní budova
»Čínské domácí missie« byla částečně po-
bořena, budovy britské biblické společnosti,
křesťanské missijní společnosti a římsko-ka-
tolické missie byly úplně zpustošeny. Všichní
missionáři jsou v bezpečnosti.
Z Brusselu, 14. června. (C.- B.) Zdejší
společnost pro stavbu čínských železnic do-
stala — dle »Reformy« — od hlavního in-
ženýra v Číně potvrzení ukrutností,
jež spáchali boxerové. Švýcar
Deossent a Italové Cadei a Vesaro,
již byli zaměstnáni při stavbě železnice,a
sestra Deossentova byli zavraž-
děni. Jejich mrtvoly byly nalezeny v prů-
plavu u Pastina. Ostatní belgičtí a fran-
couzští zřízenci dostali se do Pekingua
Tjencina až na dva úřadníky, o nichž s
neví, kde jsou. 300 mužů, jež franko-bel-
gická společnost opatřila zbraní, hájí část
železnice, takže na trati asi 100 km. může
se jezditi. Čínský mandarin Sen, jenž pod-
poroval vždycky franko-belgický vliv, slibil
přičiniti se, aby se dostalo náležité náhrady
rodinám zavražděných
Z Berlína, 14. června. (»Nordd. al-
Ztg.«) Na císařův rozkaz transport, jenž měl
vystřídati předešlý, zůsťane v Cingtavě.
Z Kodaně, 14. června. (C.-B.) Z Šan-
chaje oznamují, že telegrafní spoje ní
s Pekingem přes Kjachtu je pře-
rušeno, neboť čínští buřiči zničili větší
část linie na čínském území.
Z Londýna, 14. června. (C.-B.) (D olní
sněmovna.] Parlamentní sekretář Brod-
rick podával zprávu o nepokojích v Číně.
Italos
Cadei
Vesaro
Deossentův
Šan
Šanchaj
Brusel
Čína
Berlín
Kodaň
Peking
Londýn
Brod
North China Daily News
Cunkin
km
Nordd
D olní
23
article
Pravil: Anglický vyslanec Macdon ald
upozorňoval do 5. t. m. státní radu někol-
kráte na nutnosť, by neprodleně rázně z-
kročila, vrahy anglických misionářů potre-
stala a zavedla znovu pořádek.
Macdonald dále prohlásil, že an-
glická vláda učiní za vše, co se stalo, čínskou
vládu zodpovědnou. Dne 6. t. m. telegrafo-
vala anglická vláda Macdonaldovi a admirálu
Seymourovi, aby v dorozumění se zástupci
ostatních států učinili vše, co uznají vhodným
v zájmu anglického vyslanectví a anglických
poddaných.
Po rozmluvě s ruským vyslancem bl
Macdonald splnomocněn, by podporoval
každý čínský úřad, který jest s to, aby udr-
žel pořádek. Admirál Seymour rozhodl
se dne 9. t. m. po rozmluvě s veliteli ci-
zích loďstev, vysaditi mužstvo na břeha
poslati je do Pekingu. Z Hongkongu vysíl
se právě vojsko.
Křižák »Terrible« odpluje z Hongkongu
do Taku. Rusko vysadí na břeh dalších
1700 mužů. V příčině akce podniknuté ad-
mirály jeví se mezi velmocemi úplná
shoda. Učiněna opatření, aby k zajištění
života a majetku sesílilo se vojsko u Yanlt-
sekiangu.
Maclean se táže, zdali sněmovna
prohlášení Brodricka pojímá tak, že mez
Anglií a Ruskem jest užší dorozumění,
nežli s ostatními státy. Brodrick odpo-
vídá, že neměl nejmenšího úmyslu, způso-
biti podobného dojmu.
Z Říma, 14. června. (C.-B.) »Agence
Stefani« oznamuje: Ústavověrná opposic
navrhla za předsedu sněmovny posl. Bian-
chera.
Macdonald
Seymour
Maclean
Stefan
Peking
Hongkong
Rusko
Anglie
Řím
24
title
Národní hospodář.
25
article
Cukrovary a pěstitelé řepy.
Cukrovary a pěstitelé řepy.
Spolek pro průmysl cukrovar-
nický v Čechách v Praze uveřejnil za-
jímavé příspěvky k otázce nákupu cukrovky.
Jest to předně úřadní dotaz, učiněný u téhož
spolku na stížností pěstitelů řepy, a dále od-
pověď spolku na dotaz tento. V dotazu se mim
jiné praví:
Čechy
Praha
spolek pro průmysl cukrovar
26
article
Po řadu let ozývají se z kruhů pěstiteli
Po řadu let ozývají se z kruhů pěstiteli
řepy stížnosti do utlačování, jež v tom záležeii
má, že cukrovarnické kartely domáhují se při-
dělení pěstitelů řepy jednotlivým továrnám a že
přijímání řepy rolníků jinou továrnou, nežl
které byli přiděleni, bývá odmítnuto.
K neshodám takovým došlo prý také leto-
ního roku a byly příčinou, že dovolávános
intervence vlády.
Vzhledem k úzkému styku, v jakém cukro-
varnictví k pěstitelům řepy se nalézá, jest za-
jisté podstatnou podmínkou zdárného rozvoje
obou jmenovaných oborů národního hospodát-
ství, by neshody vyřízeny byly smírně.
Jelikož představenstvo spolku o věci za-
jisté bude informováno, zve se ku podání vy-
světlujícího vyjádření o tomto stavu věci.
Z odpovědi Spolku pro průmysl cukrova-
nický na dotaz úřadní vyjímáme
Není jiného oboru průmyslového, kde pl
nákupu nutné suroviny jednalo by se způsobem
tak neobchodním, jako se děje při cukerním
průmyslu již po mnohá léta.
Jest přímo záhadou, kterak to možno, še
zodpovědní ředitelé těchto závodů dopouštěti s
mohou národohospodářských hříchů, které nejen
výnosnost, ale částečně i samu existenci svěře-
ných jim závodů ohrožují, a to tím, že ve své
snaze pe docílení velikého množství řepy způ-
sobují vůči slabším soudruhům nezřízenou sou-
těž, která obě strany o silu k odporu do bu-
doucnosti olupuje. Tak bylo v minulých letech
hospodařeno, a zlo toto dostoupilo hlavně v se-
verozápadních Čechách takového stupně, že
musila nastati reakce, neměla-li býti existence
slabších závodů ohrožena a výnosnost silnějších
zcela zničena.